D J I N Y M A G I E

NAPSAL

LIPHAS LVI(ABB ALPHONS LOUIS CONSTANT)

Peloil

Dr . JAN KEFER

PRAHA 1934

slba

II

OBSAH PRVNHO DLU

Pedmluva autorova ................................................................................................ IIIvod ........................................................................................................................ V

Kniha prv: Vznik magie.

Kapitola 1. Pvod vybjen ................................................................................ 32. Magie mg ...................................................................................... 83. Magie v Indii .................................................................................... 124. Magie hermetick ............................................................................. 155. Magie v ecku ................................................................................. 186. Magie Pythagorova .......................................................................... 227. Svat kabbala ................................................................................... 26

Kniha druh: Tvoen a uskutenn dogmatu.

Kapitola 1. Prapvodn symbolismus djin ........................................................ 332. Mysticismus ...................................................................................... 363. Zasvcen a zkouky ......................................................................... 394. Magie veejnho kultu ...................................................................... 435. Mysteria panenstv ............................................................................ 466. Povra ............................................................................................... 487. Magick pomnky .............................................................................. 51

Kniha tet: Synthesa a bosk realisace magie kesanskm zjevenm.

Kapitola 1. Kristus obalovn z magie ................................................................ 552. Magie dokazuje pravdu kesanstv ................................................. 573. bel ................................................................................................. 614. Posledn pohan ................................................................................. 645. Legendy ............................................................................................. 666. Malby kabbalistick .......................................................................... 697. kola Alexandrinsk ......................................................................... 71

Kniha tvrt: Magie a civilisace.

Kapitola 1. Magie u barbar ................................................................................ 752. Vliv en ............................................................................................. 783. Zkony salick proti arodjm ........................................................ 804. Legendy o Karlu Velikm ................................................................. 835. Magikov ........................................................................................... 866. Slavn procesy ................................................................................... 897. Povra bla ..................................................................................... 94

III

Opus hierarchicum et catholicumH. Khunrath: Definice Velkho Dla.

PEDMLUVAPrce liphase Lviho o vd starch mg tvo soubor rozvren do t st.Prvn st jest Dogma a ri tul vysok magie; druh D j iny magie; tet Kl k vel-

km tajemstvm, je bude uveejnna pozdji.Kad z tchto st, studovan jednotliv, tvo samostatn celek a kad obsahuje celou vdu.

Ale k zskn plnho a pesnho porozumn jest nutno studovati vdy i dv ostatn.Toto rozdlen naeho dla ve ti sti bylo dno vdou samou; ale nae odhalen velkch tajem-

stv tto vdy spovaj na vznamech, kter sta hierofanti pikldali slm. Trojka byla jim plod-cm slem a v souhrnu kad vdy uvaovali vdy theorii , realisaci a adaptaci ku vem mo-nm elm. Tak byla tvoena dogmata a nboensk i filosofick. Tak dogmatick synthesa kes-anstv od mg zddn chpe ti osoby v Bohu a ti tajemstv universlnho nboenstv.

Dle tohoto vzoru rozdlili jsme nae dv dla ji publikovan a pokraujeme dle kabbalistickhoplnu i v dle tetm, nsledujce nejist tradice okultismu. Nae Dogma a n Ritul jsou rozdle-ny kad ve 22 kapitol, oznaench 22 psmenami hebrejsk abecedy. V zhlav kad kapitoly jsmeumstili psmeno majc k n vztah a latinsk slovo vyjadujc, dle nejlepch autor, vznam hierogly-fick. Tak na zatku prvn kapitoly ku pkladu teme:

1 Alef A ekatel zasvcen Disciplina Ensof Keter.Psmeno Alef odpovd latinskmu a naemu A, slu 1, lovku povolanmu k zasvcen, inte-

ligentnmu jedinci (kejkl tarotu), a oznauje t dogmatickou sylepsi (disciplina), byt ve svm nej-vym a prvnm projevu a konen prvn a nejasnou ideu bostv vyjdenou v kabbalistick theologiiketer-em (korunou).

Kapitola je odhalenm titulu a titul obsahuje hieroglyficky v sob celou kapitolu. Cel kniha jestsloena dle tto kombinace.

D j iny magie, kter nsleduj a je po theorii vdy podan v Dogmatu a Ritulu vypravuja vykldaj realisaci tto vdy bhem vk a jsou dleny dle sla 7, jak vylome v vodu, slosedm jest slem tvoivho tdne a bosk realisace.

Kl k velkm tajemstvm jest budovn dle sla 4, enigmatickho to tvaru sfingy a ivel-nch manifestac! Jest to tak slo krychle a sly a v on knize postavme jistotu na neochvjn z-klad. Vylome pesn enigma sfingy a dme svm tenm onen kl k vcem skrytm, od potkusvta, jeho se moudr Postel odvil podati v jedn z nejtemnjch knih jen velmi hdankovit bezdostatenho vysvtlen.

D j iny magie vysvtluj tvrzen obsaen v Dogmatu a Ritulu; Kl k velkm ta-jemstvm dopluje a vysvtluje djiny magie takovm zpsobem, e pozornmu teni neunikne jak doufme nic z naeho odhalen tajemstv idovsk kabbaly a vysok magie Zoroastrovy iHermovy.

Spisovatel tchto knih velmi rd pou osoby vn a vzdlan, ale chtje pedejti sv teneprohlauje, e mu neb o dobrodrustv, e nevt, nezakln, ani nevyrb kouzeln npoje, ani senepropjuje k arovn a k evokacm. Jest muem vdy a nehled slvy. Odsuzuje energicky ve, conboenstv kra a nesm bti zamovn s tmi, kte bez ostychu a strachu neblaze pouvaj svvdy k elm nebezpenm a nedovolenm.

Vyaduje si upmn kritiky, na urit invektivy vak nereaguje. Vn studium a svdomitprce jsou poveny nad kad toky; a prvnm dobrem tm, kte je dovedou pochopiti, jest hlubokmr a lska ke vemu tvorstvu.1. z 1859. liphas Lvi.

VVOD

Ode dvna pokld se magie za shodnou s kejkly arlatn, s halucinacemi nemocnch s jistmimimodnmi zloiny. Z druh strany pokouej se jin definovati magii jako umn vyvolvati inky bez p in. Dle tto definice ekne dav se svm dobrm rozumem, kter jest pro nho p-znan i tam, kde se dopout nejvtch nespravedlnost, e magie jest nesmyslem.

Magie vak nen tm, co z n in nevdomci. Nepslu nikomu, aby ji inil tm neb onm;existuje sama sebou, jest obdobn matematice, nebo je absolutnm vdnm o prod a jejich zko-nech.

Magie jest vdou starch mg a zasvcenc. A nboenstv kesansk, kter umlelo vechnyliv vtrny a zahnalo vechna kouzla klamnch boh, uctv mgy, je pili vedeni hvzdou z V-chodu, aby pozdravili Spasitele svta v jeho kolbce.

Tradice jmenuje tyto mgy krli , ponvad zasvcen v magii jest skuten krlovstv a vdybylo velik umn mg ode vech svch k nazvno: umnm krlovskm, neb svatm kr-lovstvm, sanctum regnum. Hvzda, kter ji d jest ona planouc hvzda, kterou nachzme vyob-razenou ve vech zasvcench. Alchymistm je znamenm kvintesence, mgm velikm tajemstvm,kabbalistm svatm pentagramem. Dokeme, e studium pentagramu mus vsti magiky k poznnnovho jmna, je nade vechna jmna z a je skln kolena vech bytost, kter Je vzvaj.

Magie spojuje jistotu filosofie a neomylnou vnost nboenstv ve vdu. Smiuje oba pojmyzdajc se pi povrchnm zkoumn protilehl, vru a rozum, vdu a vru, autoritu a svobodu dokonale aneklamn.

lovku poskytuje nstroj filosofick a nboensk jistoty a matematick pesnosti, dvajc ro-zumu neklamnost matematiky. U existenci absolutna ve vd a ve. Nejvy rozum nenechv lid-sk rozum blouditi ve tmch. Existuje neodvisl pravda, neklamn cesta k vyptrn on pravdy, kte-rou lovk stane-li se mu smrnic zskv sv vli vldu nade vemi nimi vcmi a bludnmi duchy,to jest stv se rozhodm a krlem svta.

Pro ale, je-li tomu tak vskutku, jest toto vysok vdn skryt? Jak mono pedpokldati nanonm boulivm nebi existenci slunce tak zivho? Vysok vda vdy byla znma, ale pouze vy-bran inteligenci, kter poznala nutnost mlen a ekn. Vyhoj-li dobr chirurg slepho v noci, jakme mu uiniti pochopitelnou pedstavu existence a vlastnost slunce pede dnem?

Vda m sv noci a sv svtn, protoe propjuje intelektuelnmu svtu upraven hnut a po-stupn fze. Pravdy jsou jako svteln paprsky: skryt nen ztracen a nalezen nen vdy zcela nov.Bh chtl dti vd, je jest zrcadlem jeho slvy, pee sv vnosti.

Ano, vysok vda, vda absolutn, to jest magie, a toto tvrzen mus znti dosti paradoxn tm,kte jet nezapochybovali o neomylnosti Voltairov, tohoto podivuhodnho nevdomce, jen simyslil, e zn tak mnoho, ponvad se vce sml ne studoval.

Magie byla vdou Abrahamovou a Orfeovou, Konfuciovou a Zoroastrovou. Jej dogmata bylavyryta Henochem a Trismegistem do kamennch desek. Moj je oistil a znovu zahalil, co jesmyslem slova zjeven. Dal jim nov zvoj ve svat kabbale, kterou vnoval jako vlun ddictvIsraeli a jako nedotknuteln tajemstv svm knm. Mysteria Thb a Eleusiny obdrely u jinch nro-d zmnn symboly, jich kl se ztratil v rostouc pove. Jerusalm, vrah svch prorok, ztratilsvat slovo po optovnm pilnut k falenm bohm Syrie a Babylonie, a piel Spasitel, zvstovanmudrcm ve svat hvzd zasvcen, aby roztrhl opotebovan zvoj chrmu a dal crkvi nov roucholegend a symbol, kter vdoucmu odhaluj pravdu, kterou vak zakrvaj profnnm.

To ml vysti neastn Dupuis z indickch planisfr a tabul denderskch, a pak jednotlivmsouhlasem prody a vdeckmi pomnky vech epoch veden, nemohl by poprati v pravd katolickkult, jen jest veobecn a vn!

Byla to vzpomnka na toto absolutno vdy a nboenstv, na tuto nauku shrnutou jednm slo-

VI

vem, ve slov bu ztracenm neb znovunalezenm, je se penelo na vechny ky antickch zasv-cen. V du templ snad zachovan snad i zprofanovan zaloilo v tajnch spoleenstvch rosekru-cin, illuminat a zedn ony podivn rity vce i mn obecnch znamen a jejich vzjemnou od-danost a moc.

Nauky a tajemstv magie byly profanovny, nechceme toho poprati, ale tato profanace, obno-vovan vdy obsahovala sama sebou pro hloup znesvtitele hrozn a stran trest. Gnostikov zpso-bili, e kesanstv se odvrtilo od gnose a oficieln svatyn se uzavela vysokmu zasvcen. Tak bylahierarchie moudrosti kompromitovna toky panovan nevdomosti a nelad svatyn se penesl dosttu, ponvad krl je vdy odvisl od knstva a svtsk vlda, chce-li bti trvalou, mus vdy er-pati svoje posvcen a slu z boskch nauk vn svatyn.

Kle moudrosti byly sveny dtem a jak se dalo oekvati zdaj se bti dnes zapomenut a t-m ztracen. Pece vak prohlsil mu vysok intuice a velik mravn odvahy, opravdov katolk,hrab Joseph de Maistre, e svt je bez nboenstv a tud neme ji dlouho trvati, obrtiv nedobro-voln zrak k nejvym svatynm okultismu a z nejhlubho srdce tou po onom dni, ve kterm piro-zen pbuzenstv vdy a vry se konen spoj v nkterm genilnm mozku v jednotu, a vol:

Bude velik a dokon XVIII. stolet, je dosud trv ... A pak bude se mluviti o na hloupostistejn jako my posuzujeme barbarstv stedovku!

Pedpov hrabte de Maistre se vypluje; spojen vdy a vry, uskutenn ji dvno, objevilose ve svtle, nikoliv vak v mui genilnm, jeho nen teba, m-li bti spateno svtlo. Genius nikdynieho nedokzal, nebyl-li neobyejn velik a nedosaitelnho svtla. Vysok pravda pouze vyadu-je, aby byla nalezena: pak budou j rozumti nejprost z lidu a dostaten ji prok.

Nikdy vak nestane se zcela obecnou, ponvad jest hierarchick a dav si libuje v anarchii. Davnepotebuje absolutnch pravd, ponvad pak by pestal pokrok a ivot by zhasl v lidech. Pchod aodchod protichdnch mylnek, spor mnn, rozmary mody, uren vdy okamitmi sny, jsou nut-n pro vzrst nrod. To dav dobe ct a proto opout katedry doktor, aby se hrnul k prknm arla-tn. I filosofov odborn podobaj se hrajcm se dtem, kter si dvaj hdanky a vyad ze hry toho,kdo ji pedem uhodl. Obvaj se, e by ruil jejich hru, kdy by jejich zmatenm otzkm vzal vechnuzajmavost.

Blahoslaven istho srdce, nebo Boha vidti budou, prav vn moudrost. istota srdceoisuje i inteligenci a estnost vle dodv pesnosti rozumu. Ten, jen dv pednost pede vmpravd a spravedlnosti, podr ji jako odmnu. Vzneen Prozetelnost darovala nm svobodu, aby-chom se mohli zmocniti ivota a pravda sama, by byla sebe silnj, pichz k nm pouze jemn anikdy nein nsil lenosti neb zbloudnm na vle, sveden vbenm li.

Bossuet prav: A se nm nco lb i nikoliv, pouze pravdou samotnou mohou nae iny btiusmrnny a nikoliv nam poitkem. Krlovstv bo nen krlovstvm soudce, ani pro lidi, ani proBoha samho. Sv. Tom prav: Vc nen proto spravedlivou, e ji Buh chce, ale Bh ji chce proto,ponvad je spravedliv.

Bosk rovnovha d a umouje vnou matematiku.Bh ve utvoil dle sla, vhy a mry, prav bible. Zmte hel stvoen, zmnote jej ve stej-

nm pomru a cel nekonenost zmnohonsob vae kruhy svty naplnn, je budou pechzetiv proporcionelnm vezu mezi mylenmi a rostoucmi osami kruhu; pak by mohla jin rukaz nkterho bodu vesmru tmati jin hlomr neb jin kruh; linie nebeskho trojhelnku nutn pro-tnou linie kruhu va vdy, aby utvoily tajemnou pee alamounovou.

Budete meni toue mrou, jakou mte sami sebe. Bh neuchvacuje nikoho, aby ho zdrtilsvoj mohutnost a nikdy neklade na vhy nestejnch zva. Zkou Jakobovu slu v podob lovka,jeho tokm patriarcha po celou noc odolv. Konec boje je poehnnm poraenho. Se slvou pe-moen tohoto odprce je spojen nrodn titul Israel , co je slovo znamenajc: Siln proti Bohu.

Mnoz kesan, vce naden ne inteligentn, vysvtluj dogma o vnm zatracen zpsobemvelmi podivnm, kdy prav: Bh mus se nekonen mstti za konenou urku; nebo protoe ne-patrn je urae, velikost uraenho je nekonen. Dle tto logiky by pozemsk csa mohl smrtpotrestati nerozumn dt, kter by nepozorn potsnilo lem jeho purpuru. Takovhoto druhu vaknejsou privileje velikosti. Sv. Augustin tomu rozuml lpe, kdy pravil Bh jest shovvav, ponvadje vn.

VII

V Bohu jest jen spravedlivost, ponvad ve je dobrem; neodpout jako lid, ponvad nepod-lh jejich omylm. Protoe je vak zlo s dobrem nesluiteln jako noc a den, disonance s harmoni, alovk ve sv svobod neodvisl, mus kad omyl bti usmen a ve zl potrestno pimenmutrpenm. Marn volme na pomoc Jupitera, kdy n vz do blta zabedne; potebujeme re a seke-ry, jako onen vozka z bajky. Nebesa se nepohnou, aby ns vythla z blta. Pomoz si a Bh ti pom-e! Tak dostaten a ist filosoficky je vysvtlena monost a nutnost vnho trestu, jemu lovkme ujti jen zkou cestou pokn a prce.

Pimknutm se ku vld vn moci me se lovk stti stvoitelem a udrovatelem jako ona.Vechny bytosti nedosahujc v prod jeho rovn jsou mu podzeny, take jen od nho odvis, abyneustlm zdokonalovnm sebe rozil okruh svho krlovstv.

Dlka a trvn ivota, atmosfra a jej boue, zem a jej kovov ly, svtlo a jeho podivuhodnobrazy, noc se svmi sny, smrt a jej fantomy to ve poslouch boskho ezla, mgova, knskhole Jakubovy, nicho rukojm Mojova. Adept je krlem ivl, petvoitelem kov, udlovatelvdn, vldce vteb a konen pn ivota a matematickho du prody a vle nejvzneenjhorozumu. To jest magie ve svm lesku! Kdo vak se dnes odv, aby nm uvil? Ten kdo chce opatrnbdati a svobodn vdti; nebo my neskrvme ji pravdu zvojem podobenstv a hieroglyfickchznaek, nastal as, kdy jest nutno ci ve; a my tak ve ekneme.

Neodkryjeme jen vdy skryt vdn, je se tajilo ve stnu starch mysteri, je bylo od gnostikpatn vyloeno a znehodnoceno, kter snaili se uhdnouti z temnot zahalujcch domnl zloinyTempl a kter dnes je nalzno v ritech vysokho zednstva zakrytch neproniknutelnmi hdan-kami. Jasn osvtlme i fantastickho krle Sabbatu a ukeme hlubiny magie, ponechan na pospasode dvna posmchu Voltairovch vnuk, v celo jejich hrozn skutenosti.

Pro znan poet ten, jest magie vdou o blu; zajist, nebo vda o svtle jest i vdou ostnu.

Nejdve smle prohlaujeme, e z bla nemme strachu. Bojm se jen tch, kdo se obvajbla, prav sv. Terezie. Prohlaujeme vak, e nevzbuzuje v ns smch, a e neschvalujeme posm-chu, jeho jest nkdy pedmtem. Chceme tento objekt pouze podrobiti vdeckmu zkoumn.

bel a vda! Nezd se, e jsme zradili svoji mylnku, kdy stavme vedle sebe tato takjedinen nesluiteln jmna? Neznamen to zniiti tento fantom li svtlem pravdy, netvrn nonstraidlo jasnm dnem, kdy vleeme mystickou personifikaci na svtlo? Nepochybn budou povrchnteni takto souditi a ns zatracovati. patn pouen kesan budou vidti v naem poprn peklapotrn hlavnho dogmatu sv morlky, a jin se budou tzati, pro potrati fantomy, kter dnes dlejejich mnn ji nikoho neklamou. Jest nutno tud, abychom si jasn a pesn vymezili n cl a prin-cipy. Pravme proto ku kesanm:

Autor tto knihy jest kesanem jako vy. Jeho vra jest vrou hluboce a pevn pesvdenhokatolka. Nepopr dogmat, chce jen bojovati proti bezbonosti v nejnebezpenjch tvarech falenvry a povry, chce vyvolati z temnot ernho nstupce Ahrimana, aby osvtlil jeho gigantickou bdu abezmocnost. Antick problm zla chce podditi vd a chce svrhnouti z trnu a poniti krle peklapod patou ke. Nen snad vda, svat panna a matka, Maria, jej mrn a jasn alegorie, pedem ure-na, aby vstoupila na hlavu tomuto starmu hadu?

Domnlm filosofm:Pro poprte to, emu nemete rozumti? Nen nevra smlej a mn utujc, ne vra ped

tv neznmho? Straliv postava ztlesnnho zla vs ponouk k smchu? Co neslyte vn pllidstva, je se ds objet pery a lk? Nevidli jste nikdy vzdorn a odbojn smch zla, potlaujchospravedlnost? Nectili jste sami, jak se ve vs otevraj pekeln propasti, kter ve vech duch hloubv okamiku duch perverse? Mravn zlo existuje, to jest politovn hodn pravda. Vldne v jistch du-ch, ztlesuje se v jistch lidech; zosobuje se tedy. Existuj tud dmoni, a nejhor je Satan. Totovelik konstatovn od vs dm, a bude nesnadno, abyste mi nepisvdili.

Vda a vra podporuj se vzjemn jedin tehdy, kdy zstvaj samostatn ve svch oddlenchoblastech. Vme v to, co nememe urit vdti, pestoe v silou po vdn toume. Vra jestvd pouze potebnou hypothesou; nikdy nelze posuzovati vdu ze stanoviska vry a vru z hlediskavdy. Slovo viti nen vdecky spornm. V m, ponvad je to absurdn, pravil Tertullian atyto zdnliv paradoxn slova jsou nanejve rozumn. Nade vm, co rozumov meme pochopiti,

VIII

existuje nekonenost, po kter toume neuhasitelnou snahou, kter vak i naim snm unik. Nenvak pro konen soud nekonenost absurdn? Ctme vak, e pesto existuje. Nekonenost ns pe-pad, ni ns; zvra se ns zmocuje pi tuen jej propasti. Drt ns svoj mohutnost. Vechny v-deck hypotzy jsou posledn svtn nebo posledn soumraky vdy. Vra pon tam, kde vda klesvyerpnm... Nad rozumem lidskm vzn se rozum bosk, velik absurdum pro moji slabost, ab-surdn nekonenost, je mne mate, avak v kterou vm!

Jedin dobro jest vak nekonen, nikoliv zlo. Proto pat bel do oblasti vdy, zatm co Bhjest vn pedmt m vry. Kter katolick vyznn jedn ve skutenosti o blu? Zda by nebylorouhnm ci, e v nho vme? Psmo svat se o nm zmiuje, avak nedefinuje ho; Genese nikdenemluv o njakm pdu andl, pipisuje prvn hch lovka hadu, nejlstivjmu a nejnebezpenj-mu ze vech ivoucch bytost. Znme kesanskou tradici vztahujc se k tomuto pedmtu; avakjestlie tato tradice jest vyloena nejvtmi a nejobecnjmi alegoriemi vdy, jakou cenu m pak totorozlutn pro vru, kter se obrac k sammu Bohu a pohrd vekerou ndherou a vemi dly Lucifera?

Lucifer! Svtlono! Jak vzcn to pojmenovni ducha temnot. Jake, ten jen nos svtlo zasle-puje slab due? Ano, nepochybujte o tom, nebo toto podn jest plno zjeven a bosk inspirace.

Svat Pavel prav: bel nos svtlo a asto se promuje v andla lesku. Spasitel svta pra-v: Vidl jsem Satana padajcho s nebe jako blesk. A prorok Izai vol: Jak padla jsi s nebe, z-c hvzdo, je vldne jitru? Lucifer jest tedy padlou hvzdou; jest stle hocm meteorem, jen zm-n se v popel, a nebude ji svtiti.

Jest tento Lucifer osobnost aneb silou? Jest andlem, i zbloudilm bleskem? Tradice m za to,e jest andlem; avak neprav almista v 103. almu: Ty, jen tvo sv andly z vtr a sv slueb-nky z plamen ohnivch?

Slovo and l oznauje v bibli vechny vyslance bo: posly neb nov bytosti, zjeven nebometly, zc duchy nebo matn vci. Ohniv py, kter Nejvzneenj shromauje v mracch, jsouandl jeho hnvu, a tato obrazn mluva jest znma vem ctitelm vchodn poesie.

bel, ve stedovku postrach svta, jest mu dnes na posmch. Jako ddic nestvrnch postavfalench boh, stle vce a vce slbnoucch, stalo se toto groteskn straidlo smnm svou netvr-nost a ohyzdnost. Pomnme vak jednoho: jedin ti odvauj se blu posmvati, kte se neboj Bo-ha. Nemli bychom radji chpati bla, jen kdysi stal se churavm dum stnem boha, jako modlunzkho smlen, jej nadpirozen sla zle pouze v nepotrestan innosti zvrhlosti?

Konen jest dleit, zda mylenka tto neist moci d se spojiti s moc Bo, zda skutenbel existuje, a existuje-li, m jest? Neb zde jen o povru neb smn zosobnn, nbr o celnboenstv a tm i o celou budoucnost a vechny snahy lidstva. Jsme skuten podivn myslitel!Myslme si ve sv lhostejnosti ku vemu, co nen hmotn, a co nesouvis ku pkladu s penzi, e jsmesiln a penechvme nhod mylenky, matky mnn, kter svoj nerozumnost me zniiti vekerdobra.

Vdeck objev jest mnohem dleitj ne odkryt zlat vrstvy. Vda podizuje zlato ivotu,kdeto nevdomost in zlato nstrojem smrti. Nae vdeck vvody nechtj se dotkati vry a myjako kesan a katolci podizujeme svoje dlo vzneenmu soudu crkve.

Tm, kte pochybuj o existenci bla odpovdme: Ve, co jest nadno jmnem, existuje. Slo-vo me bti proneseno nadarmo, avak samo o sob nen marnm a m vdy svj smysl.

Slovo nen nikdy przdnm. Stoj-li psno, e Slovo jest v Bohu a Bh e jest Slovem, pak slo-vo jest projevem a dkazem bytnosti a pravdy.

bel jest v evangeliu, slov pravdy, jmenovn a zosobnn; existuje tud a me bti chpnjakoto osobnost. Zde vak kesan se skln. Nechme tud promluviti vdu a rozum.

Zlo existuje; pochybnost o tom je vylouena. Meme konati dobr i zl. Existuj bytosti, jevdom a mysln dopoutj se zlho.

Duch, jen tyto bytosti . oivuje a ku zlmu ene jest zbloudil, z dobr cesty sel, pekejcsmru dobra; takov je smysl eckho slova diabolos, kter pekldme slovem bel.

Milujc due, kter se dopoutj zla, jsou nhodn zlmi.Jest tedy bel, duch omylu, dobrovoln nevdomosti a zvrat, jsou bytosti, kter ho poslou-

chaj, kter jsou jeho vyslanci, poslov, andl a proto mluv se v evangeliu o vnm ohni, urenm

IX

blu a jeho andlm.Definujme si nejdve jasn: zlo jest nedostatkem dobra v bytosti.Mravn zlo jest le v jednn, tak jako le jest zloinem ve slovech.Nespravedlnost jest podstatou li; kad le jest nespravedlnost.Je-li to, co se vyslovuje, spravedliv, neexistuje le.Jednn spravedliv a pravdiv, neme v sob obsahovati hch.Nespravedlnost jest smrt mravn bytosti, jako le jest jed inteligence.Duch li jest tud duchem smrti.Kdo mu naslouch, jest jm otrven, oklamn.Beme-li vak jeho zosobnn vn, pak by to bylo zosobnn smrti a omylu. Tud potvrzo-

vn jeho existence jest jasn protimluv.Je pravil: bel jest lhem jako jeho otec. Kdo jest vak otcem bla?Ten, kdo mu propjuje existenci, ije-li dle jeho zpsobu; lovk, jen se stal blem jest zt-

lesnnm otcem zlho ducha.Avak existuje idea odvn, bezbon a straliv. Idea tradin jako pcha farize. Nadut

idea, je zdnliv dala za pravdu arlatnsk filosofii XVIII. stolet proti ndhee kesanstv.Jest to falen Lucifer heterodoxn legendy, dosti pyn, aby se pokldal za boha, dosti odv-

n, aby si koupil neodvislost za cenu vnho pokn, dosti krsn, aby mohl bti vzvn v plnmboskm svtle, dosti siln, aby mohl vldnouti v temnotch a bolesti a aby si uinil trn z hranice, jenikdy nezhasne. Jest to Satan republiknskho a kacskho Miltona, domnl heros vnch temnot,myln obvinn z ohyzdnosti, s rohy a drpy, hodcm se zcela k jeho nesmiitelnm mukm.

Tak vyhl bel, krl zla, jakoby zlo mohlo tvoiti krlovstv! Tento bel jest chytej negeniln lovk, jen se boj jeho svod. Jest ernm svtlem, vidouc temnotou. Bh nechtl tto mocia padl stvoen nemohlo ji vytvoiti. Jest knetem anarchie, jemu slou hierarchie vzneench du-ch. Tento vyvrenec Boha ml by bti na zemi viditelnm bohem, ptomnm, vce a lpe obsluho-van na zemi ne Bh sm! Ml by bti pemoenm, ktermu dal vtz pohltiti sv dti!

Tento umlec hchu masa, jemu maso nieho neznamen, me i masu bti nim, kdyby ne-byl pokldn za tvrce a mistra jako Bh!

Jest nesmrnou, uskutennou, zosobnnou, vnou l!Jest smrt, kter neme zemti! Rouhnm, kter slovo bo nikdy neuml!Travi du, jej Bh trp jako protiklad sv moci, stejn jako mt csaov uchovvali Lo-

custu, jako nstroj sv moci!Odsouzenec vn ijc proto, aby proklnal sv soudce, aby vdy byl v prvu, ponvad nikdy

nelitoval!Pera neodvislou mocnost poven dlem kata, kter dle energickho vroku starho kato-

lickho spisovatele, me nazvati Boha bohem bla, ponvad ona sama se vydv za bla Boha!bel jest bezbon fantom, jen zneucuje nboenstv. Pry s tyranem li, ernm bohem

manichejc, Ahrimanem starch modl! Bohu sammu budi slva, jemu a Jei Kristu, Jeho Slovutlem uinnmu, Spasiteli svta, jen vidl Satana padati s nebe! Slva Marii, bosk matce, jevstoupila na hlavu pekelnmu hadu!

Zde setkvaj se v souhlase tradice svtc a srdce pravch vcch: pipisovati jakoukoliv mocpadlmu duchu jest rouhnm se Bohu, piznvati duchu vzpoury jakkoliv krlovstv, jest schvalovativzpouru a dopoutti se aspo v mylenkch zloinu stedovkch arodj.

Nebo vechny zloiny trestan u starch arodj smrt, jsou skuten a nejhroznjmi zevech zloin.

Jako Prometheus vyrvali ohe nebi.Jako Mdea ltali na okdlench dracch a hadech.Dech ivota otravovali jako stn stromu manzanilly.Znesvtili posvtn a pouili i samotnho tla Spasitele ku dlm zkzy a netst.Jak jest toto ve mon? Existuje sla rozmanit psobc, pirozen i bosk, hmotn i duevn,

Xplastick tvrn prostednk obejmajc svt, obecn shromadit, chvn pohybu a zrcadlin tvar,fluidum a sla, kterou mono jistm vztahem nazvati imaginac p rody. Pomoc tto sly stkajse vechny nervy spolu navzjem tajemnm spojenm. J vznik sympatie i antipatie, sny, zjevy jasno-videctv a zvltnch vidn. Tato universln psobc sla prodn jest od Hebrejc a lechticez Reichenbachu, jest astrlnm svtlem Martinist, kterto oznaen zd se nm jen pesnjm.

Existence a upoteben tto sly jest velik tajemstv praktick magie. Tato sla jest kouzelnouhlkou divotvorc a klem k ern magii, hadem Edenu, jen penesl k Ev svdn padlho andla.

Astrln svtlo magnetisuje, otepluje, svt, pitahuje, odpuzuje, oivuje, ni, spojuje, oddluje,lme, seskupuje ve pod tlakem siln vle.

Bh stvoil je prvnho dne, kdy pravil: BUDI SVTLO!Samo o sob jest slepou silou, je vak jest zena egregory, vldci du. Vldcov du jsou

duchov energie a innosti.To ve ji vysvtluje plnou teorii div. Jak by mohli jinak dob i zl donutiti produ k zjev-

nmu projevu mimodnch sil? Jak by se mohly dti bosk i belsk divy? Jak by mohl odsouzen,zbloudil a sveden duch v jistch ppadech mti vce moci ne spravedlnost tak mohutn svou jed-noduchost a moudrost, kdybychom nepedpokldali nstroje, jm si vichni za uritch podmnekmohou poslouiti, jedni k nejvymu dobru, druz pak k nejvtmu zlu?

Mgov faraonovi vykonvali nejdve tyt divy jako Moj. Jejich prostedek byl tedy tent,mysl vak byl rozdln. Byve pemoeni prohlsili, e dle jejich mnn jsou ji lidsko sly u konce aMoj, e vlastn sly nadpirozen. To stalo se v Egypt, jen byl matkou magickch zasvcen, kdeve bylo okultn vdou a knskou, posvtnou naukou. Co bylo nesnadnj pivolati by ne mou-chy? Nikoliv, mgov vdli, e fluidln projekce smujc k fascinaci smysl, neme se vymknoutijistm hranicm, kter dle jejich nzoru byly ji Mojem pekroeny.

Kdy se v mozku nashromd astrln svtlo a pekyp, pak vznikaj zvltn fenomeny. O seobracej dovnit, msto navenek, a nastv noc ve svt vnjm a fantastick jasnost ve svt sn. Podvky staen oi sn. V odlesku zrcadlenin dochz due ku svm vjemm a mylenkm. Analogiemezi ideou a tvarem pitahuje k astrlnmu svtlu utvoen reflex, nebo podstatou svtla jest utven,universln imaginace, jej stupe pisvojen jest odvisl od velikosti na pamti a sensibility. Zdejest pramen vech zjev, viz a jev intuitivnch, nleejcch do e lenstv a extase.

Pisvojen a pizpsoben svtla okem jest jeden z nejdleitjch jev pro studium vdeck.Jednoho dne snad poznme, e vidn jest ji mluvou, e uvdomn si svtla jest ji svtn vnhoivota v bytosti. Slovo bo, kter stvoilo svtlo, me bti prosloveno kadou bytost, kter zn tvarya chce vidti. Ndhera jest svtlem jen pro ono oko, kter je dovede vnmati; due podvolujc se po-hledu na universln krsy, kter d svoji vidouc mohutnost s vekerou pozornost na zc psmonekonen knihy, proslovuje ono vzneen tvr slovo, je pronesl Bh na svitu prvnho dne:BUDI SVTLO!

Vechny oi vak nevid tot a stvoen nem pro vechny, kte je pozoruj stejnch tvar abarev. N mozek jest knihou potitnou uvnit i zevn a vzruen pozornost postihne ji psmo. Ne-petrit dje se tak v opilstv a vni. Pak ovldne sen skutenost, a rozum zhasn nevylitelnmspnkem. Stav halucinac m svoje stupn; kad ve jest opojenm kad naden jest relativnm avemon odstupovanm lenstvm. Jedin zamilovan vid pedmt sv fascinace a opojen ve sta-vu nekonen dokonalosti. Uboh opilec rozkomi! Ztra zmn se mu vn vna ve patnou vzpomn-ku a zminku k tiscerm sporm a hnusu.

Magie svtla jest pouvati tto sly tak, ani by vykonavatele ovldla. Toto tajemstv obsahujvechna mysteria magnetismu, jak meme nazvati vekerou praksi vysok magie starch. Zasvce-nmu jest magnetismus arovnou hol zzrak; nevdommu, jen tvo si z nho nstroj a hrakusvch vn, stane se stranou nic silou, je v alegorich starch rozdrtila odvlivou Semelu v objetJupiterov.

Velikm dobrodinm magnetismu jest pesn dkaz open o nepopirateln fakta, dkaz du-chovnosti, jednotnosti a nesmrtelnosti due. Jakmile jest jednou dosaeno duchovnosti, jednoty a ne-smrtelnosti, Bh zjevuje se vem inteligencm a vem srdcm. Pak vede vra v Boha a vra v harmoniistvoen k on vzneen nboensk harmonii, je me trvati jedin v podivuhodn a zkonn hierar-chii katolick crkve, je ochrauje a uchovv vechny tradice vdn a vry.

XI

Pode jmnem kabbala bylo zachovno izraelskmi knmi prvn podn jedinho zjeven.Kabbalistick nauka, dogma vysok magie jest uchovna v Sefer Jecira, v Zoharu a Talmudu. Dle ttonauky jest absolutno bytm, ve kterm jest obsaeno slovo jako projev rozumovho byt a ivota.

EHEJE AER EHEJE, Byt jest byt. To jest princip.V tomto principu bytuje (to jest bylo, jest a bude bytovati) Slovo, to jest rozum, jen mluv.

En arch n ho logos!Slovo jest dvodem vry, a tak v nm spov projev vry oivujc vdu. Slovo jest pramenem

logiky. Je jest slovem vtlenm.Soulad rozumu a ven, vdy a vry, autority a svobody jest nm dnes skuten hdankou sfin-

gy; zrove se ztrtou een tchto problm ztratil se i sprvn vklad vzjemnch prv mue a e-ny. To ve bylo nutn, nebo ve vech psobnostech tkv velik a vzneen problm analogie, a obtestejn jako vztahy jsou nezmniteln tyt.

B o budovn rovnovhy, jej souhlas se hled v zmn a v zmaten jejich lnk v nadji,e rozlutn bude takto nalezeno. Tak stv se paradoxnm een gordickho uzlu modern filosofie apolitiky. Skuten obrovsk absurdita spovala by ve vyhledvn monosti, dle kter by vra mohlabti rozumem, rozum vrou, svoboda autoritou, ena muem a mu enou. Zde jsou ve sporu vechnyzmaten definice a pouze dokonalm oddlenm termn, z nich skld se rovnovha, jest monodojti vsledku. Proto jest nutn pln a vn oddlen obou pvodnch sloek tvrho syllogismu,aby bylo mono dojti k harmonii analogi protikladu. Toto oddlen jest druhm velikm principemokultn filosofie, skryt pod jmnem kabbaly a pedstavovan svatmi hieroglyfy vech svaty ajet dnes tak mlo znmmi obady starho a novho zednstv.

Bible vypravuje, e alamoun dal postaviti ped vchodem do chrmu dva bronzov sloupy na-zvan Jakin a Boaz, co znamen s lu a slabost . Tyto dva sloupy pedstavuj mue a enu, rozum avru, moc a svobodu, Kaina a Abela, prvo a povinnost; byly to sloupy symbolisujc svt intelektuelna mravn, byly to hieroglyfy mohutn znzorujc nutn protiklad k velikmu zkonu stvoen. Kadsla potebuje ku sv podpoe protiklad, svtlo stn, zdlo dutinu, proud behy, panstv e, vldcenrod, dlnk hmotu, vbojce pedmt svch vboj. Klad opr se o zpor, sla me triumfovati jedi-n tehdy, je-li srovnna se slabost, aristokracie se projevuje jedin svm povznesenm nad masy.Otzka promny a pokroku jest, aby se slabost stala silou, lid aristokraci; a tento vvoj bude potvrzo-vati zkladn pravdu, nebo slabost zstane vdy slabou, osobn promna jest vc vedlej. Lid zsta-ne lidem, masou neschopnou, aby si vldla sama, proe mus bti ovldna. Pro ni lidi jest kademancipace osobn tsnivm spchem, tkem, jen se stal nesmyslnm vnou promnou; lid-krl ilid krl pedpokld zotroen svta a anarchii v jedinm samostatnm mst, jak tomu bylo v mv dob jeho nejvt slvy. Nrod panovnk byl by stejnou anarchi, jako tda uenc neb k, kteby se pokldn za mistry; nikdo by nechtl poslouchati a vichni by chtli dogmatisovati a rozkazova-ti.

Tot plat o radikln emancipaci eny. Jestlie ena dkladn a dokonale opust stav pasivn apejde k aktivnmu, zk se svho pohlav a stv se muem a ponvad takov pemna jest fysickynemon, stv se dvojnsobnm zporem kladu jako neplodn androgyn mimo ob pohlav. Takovjsou nutn nsledky velikho kabbalistickho dogmatu o oddlen protiv, aby analogi vztah bylodosaeno harmonie.

Znalost tohoto dogmatu a pouit jeho konsekvence obecnost vede k odkryt nejvych tajem-stv pirozen antipatie a sympatie, k poznn vldy v politice i v manelstv, k poznn okultnho l-kastv ve vech odvtvch, magnetismu, homeopathie neb mravnho ovlivnni. Mimo to vede tentozkon rovnovhy dle analogie k poznn universln psobc sly, onoho tajemstv alchymist a ste-dovkch magik. Vysvtlili jsme tuto slu jakoto svtlo ivota, je magnetisuje vechny bytosti ajeho elektricita jest pouze nhodnou a pechodnou poruchou. Na znalosti a uit tto sly spov celkabbala praktick, kterou se nyn budeme musiti zabvati k uspokojen zvdavch, kte v skrytchvdch hledaj vce vzruen, ne moudr pouky. Nboenstv kabbalist jest zrove hypotzou ijistotou, ponvad postupuje analogicky tm, e za zklad neznmho pouv znmho. Nboenstvjest jim poadavkem lidskosti, evidentn a mohutnou skutenost, ve kter le bosk, vn a univer-sln zjeven jen pro ni samu. Nic, co bytuje, nepopraj; ale ve m pro n njak dvod. Jejich vram za svj zklad nejvy rozum, co j dodv vn a neochvjiteln platnosti, ponvad pesn

XII

oddluj hranici vdn a ven. Prostonrodn formy dogmatu, je se mn a mnohdy si i odporuj,kabbalisty neznepokojuj, nachzej smysl i v nejpodivnjch tvarech mysteri. Jeho modlitba me sespojiti s modlitbami vech lid, aby je dila ndherou rozumu a vdn a vedla k pravovrnosti.Mluvte mu o Marii; poklon se ped zosobnnm veho boskho ve snu nevinnosti a veho ctyhod-nho ve svat prostot srdc vech matek. Neodepe olti Matky bo kvty, kaplm bl stuhy, naiv-nm legendm sv sny! Nebude se posmvati Bohu placmu v jeslikch, ani krvav obti kalvrsk.V hloubi svho srdce bude opakovati s mudrci izraelskmi i islmskmi: Jest pouze jeden bh atm jest Bh, co pro zasvcence do vd pravdy znamen: Jest pouze jedno byt a to jestbyt ! Veker politika a dojemnost vyznn vry, lesk kultu, ndhera boskch stvoen, milostmodlitby, magie nebeskch nadj, zda nen to ve paprskem mravnho byt v celm svm mld akrse? Jedin, co me opravdovho zasvcence zdreti od veejnch modliteb a chrm, jedin, come vzbuditi proti njakmu tvaru nboenstv jeho odpor a hnus, jest zejm nevra kn neb lidu,nedostatek dstojnosti pi nboenskch obadech, krtce znesvcen posvtnch vc.

Pi spolenm vzvn du a milujcch srdc jest skuten Bh ptomen, hrozn a zejm jestvak neptomen pi modlitbch konanch bez ohn a svtla, bez ducha a lsky.

Sv. Pavel sm zjevuje ideu Boha moudr kabbaly:Abychom doli k Bohu nutno viti, e jest a e odmn ty, kte ho hledaj.Tak nic nen spojeno s ideou byt ne pojem dobra a spravedlnosti; nebo jedin tato idea jest

absolutn. Stejnm rouhnm by bylo poprati Boha, jako definovati jeho podstatu. Kad lidsk defi-nice Boha jest prostedek nboenskho empirismu, z nho pozdji povra me petvoiti bla.Kabbalistick symboly pedstavuj Boha vdy dvojitm obrazem, jednm vzpmenm a druhm obr-cenm, jednm blm a druhm ernm. Tak chtli moud pedstaviti inteligentn a obecn pojetstejn mylenky, Boha svtla a stnu. patn pochopen symbol mus vytvoiti pvod perskho Ahri-mana, tohoto ernho a boskho pedka vech dmon; pedstava krle pekel jest ve skutenostipatnm pochopenm Boha.

Svtlo nevrhajc stn bylo by pro nae oi neviditeln a bylo by oslepenm shodnm s nejhlubtemnotou. Pouijeme-li tto hlubokomysln a promylen pravdy v analogickm soudu naleznemerozeen nejhroznjho problmu, jakm jest pvod zla. Avak zevrubn znalost tohoto rozlutn avech jeho dsledk nen pro masy, kter nemohou tak bez nmahy vniknouti do vech tajemstv uni-versln harmonie. Kdy zasvcenec do eleusinskch mysteri vtzn obstl ve vech zkoukch, kdyvidl a dotekl se svatch vc a kdy byl uznn za dosti silnho, aby zvdl posledn a nejstranj zevech tajemstv, piblil se k nmu zahalen knz a kreje mimo zaeptal mu do ucha zhadn slova:Osiris jest ernm bohem.

Tak zatemnil se nhle Osiris, jeho orakulem jest Tyfon, toto bosk, nboensk slunce Egyp-ta, sm ve stnu on velik, nepochopiteln Isidy, kter jest, byla a bude vm, a jej vn zvoj vakjet nikm nebyl odhalen.

Kabbalistm jest svtlo aktivnm principem a analogick pasivnmu principu, principu temnoty.Proto jim slunce a msc byly symboly obou pohlav a tvrch sil; proto pipisuj en nejdve poku-en a hch a pak vykoupen v bolesti matestv, obdobn svtlu, je se rod z klnu temnoty. Przd-nota ssaje plnost. Propast chudoby a bdy, domnl zlo a nicota doasnch vzpour tvorstva vn pi-tahuje ocen byt, bohatstv, milosrdenstv a lsky. To znamen tak symbol Kristv, jen sestoupil dopekel, kdy vyerpal na ki vekerou nezmrnost nejpodivuhodnjho odputn.

Zkonem analogie v harmonii protiklad vysvtlovali kabbalist tak i tajemstv pohlavn lsky.Pro jest tato ve trvalej mezi dvma nerovnmi pirozenostmi a protichdnmi charaktery? Prose v lsce vdy vyskytuje obtujc a ob? Pro nejtvrdojnj vn jsou ty, jich jest nemonouspokojiti? Tmto zkonem mohli tak diti i onu otzku po pednosti mezi pohlavmi, kterou dnesjedin Saint-Simonismus mohl vn postaviti. Nalezli, e pirozen sla enina jest klid a schopnostodporu a jej nejnezadatelnj prvo, e jest cudnost: proto nem initi a touiti po niem, co se jak-koliv tk dlu mue. I o to se proda postarala, kdy j dala nn hlas, kter zn smn vskavve velkch shromdnch. ena v touze po funkcch druhho pohlav ztrc pednosti svho. Stupejejho monho panstv nad muem neznme, ale mui a co jest pro ni jet stranjho i dti, ji jivce nebudou milovati.

Kabbalistick zkon manelstv e analogii nejzajmavj a nejnesnadnj problm modern

XIII

filosofie: konen a trval soulad mezi rozumem a vrou, autoritou a svobodou badn, vdnm avenm. Je-li vda sluncem, pak vra jest mscem: jest odleskem vdy v noci. Vra jest zdokonalenrozumu, prozaujc temnoty, kter rozum zanechal za sebou nebo ped sebou; prt z rozumu, nikdyvak nesm bti jm zamovna neb kladena msto nho. Zsahy vdy do vry a vry do vdy jsouzatmn slunce neb msce; objev-li se pak ohnit i zrcadlo svtla stv se obapoln neuiten.

Vda hyne systmy, je pat do vc vry a vra hyne rozumstvm. K ochran stavby mus btioba sloupy chrmov oddleny a soubn vztyeny. Chce-li je kdo nsilm k sob pibliti, strhne jejako Samson, a budova se st nad hlavou len odvnho slepce neb revolucione, zasvcujc smrtiosobn i nrodn touhu po pomst.

Ve vech dobch byly boje svtsk a duchovn moci rodinnmi spory. Na svtskou moc rlcpapestv bylo matkou rodiny, kter svou ctidostivou rlivost na svho manela ztratila tak dv-ru svch dt. Kdy svtsk moc omezuje knskou moc podob se onomu smnmu mui, jen tvrd,e rozum pi o domcnost a kolbku lpe ne matka. Tak jsou ku pkladu Anglian z mravnho anboenskho hlediska dtmi; kter do plnek zavinovali mui, co velmi dobe prozrazuje jejich z-dumivost a nudu. Je-li dogma pohdkou chv, pak jest pro dti zcela pravdivou, je-li duchaplnou aetickou. Zsah otce byl by na tomto mst velmi blhov. Pouze matkm nle prvo vypravovati bjea zpvati psn. Matestv je typem knsk obti, ve kter spov matesk ad crkve a pro toto jejmatestv vzdvaj se katolit kn svho mustv a odkaj si i kad prvo bti otcem.

Nikdy by se nemlo zapomenouti, e papestv jest bu universln matkou, aneb nim. Pape-ka Johanna, kter jest protestantm skandln postavou, jest snad pouze duchaplnou alegori. Naklda-li-li papeov patn s csai a krli, pak papesk Johanna k postrachu kesanskho svta, chtlasvho chot zabti. Proto jest schisma a kacstv v zklad pouze manelskm sporem. Katolicismus aprotestantismus vzjemn se pomlouvaj, lituj a sebe se stran; od sebe odloueny nud se, jako roz-louen manel.

Tak jedin kabbalou mono, ve vysvtliti a ve usmiti. Oploduje se oivuje vechny ostatnnauky, neni nieho, zapiuje vak ve, co bytuje. Proto vechny sly svta slou tto vzneenvd. Prav kabbalista me bez lichocen a li rozhodovati o vdn moudrch a naden vcch.Jest katolitj ne hrab de Maistre, protestantnj ne Luther, idovtj ne velik rabbi, proro-tj ne Mohammed. Zda nestoj nade vemi systmy a vnmi, je zastiuj pravdu, zda nemesebrati dle sv vle vechny rozptlen paprsky universln vry jako zlomky rozttnho zrcadla,jimi bylo povreno, je vak se u lid zachovaly jako sob si odporujc a rzn nboensk vyznn?Existuje pouze jedin byt, jedin pravda, jedin zkon a jedin vra, tak jako jest jedno lidstvo natomto svt: EHEJE AER EHEJE.

Na tak intelektueln a morln vi porozumme a poctme hlubok mr lidskho ducha a srdce.Odtud pochz pozdrav mistra vysokho zednstv, to jest spoleenstva zasvcenho do kabbaly:Hlubok mr, moji brati!

Podstata antikristovstv jest odlouen a kacstv jest roztrhn tla Kristova, dle slov sv. Jana:Omnis spiritus qui solvit Christum hic Antichristus est.

Nboenstv jest lska k blinmu; tato vak neexistuje tam, kde vldne anarchie.Tak magie m sv kace a sekte, ernoknnky a arodje. V zkonnosti vdy budeme sle-

dovati usurptorstv nevdomosti, lenstv a podvodu, co bude prce neobyejn uiten a zcelanov.

Doposavad nahlelo se na djiny magie pouze jako na anly pedsudku, kroniku vce mnpesnch jev; nikdo ji nevil na vdeckost magie. Vn djepis tto vdy mus stanoviti stupnjejho vvoje a pokroku. Volme cestu vedouc pmo do stedu svaty, msto podl rozvalin, a nalez-neme svatyni skrytou pod popelem ty civilisac zachovanou podivuhodnji, ne mumie mst Hercu-lana a Pompej, kter nedvno vyla na svtlo z popele Vesuvu v cel sv mrtv krse a majesttuoputnosti.

Ve svm nejndhernjm dle ukzal Bossuet vdy zk spojen nboenstv a crkve. Co byvak ekl, kdyby znal tuto vdu narozenou takka se svtem, kter tvo jedin a universln nboen-stv z prapvodnch dogmat a toto spojuje s poukami nevyvratiteln matematiky a rozumu.

Magie dogmatick jest klem ke vem tajemstvm, netuenm dosud filosofii djin; a pouzepraktick magie otevr vdy ohranien a pece jen vdy ku pedu krejc lidsk vli tajupln chrm

XIV

prody.Jest nm ciz rouhav odhodln, abychom magi vysvtlovali tajemstv nboenstv, ukeme

vak, jak vda mus tato tajemstv pijmati a hodnotiti. Netvrdme, e se rozum mus ped vrou po-korn skloniti, nebo rozum m bti hrd na to, e me viti, nebo vra svm spojenm s neko-nenem zachrauje ho ped hrzami nicoty na prahu propasti.

Pravovrnost v nboenstv spov v ct k hierarchii, k jedin to ochrnkyni jednoty. Magiejest v podstat naukou o hierarchii. Tm prodnm zkonem prokazuje neodluitelnost harmonie odmoci a autority.

Pro mnoh jest magie pitaliv, ponvad v n spatuj neobyejn prostedek k uspokojensvch vn. Lakomci prav: Neexistuje tajemstv Hermova o promn kov, jinak bych si je koupil astal se bohatm.

Uboz hlupci, kte se domnvaj, e takov tajemstv jest na prodej! Potebuje vaeho zlata ten,jen dovede zlato vyrobiti? Nevc odpovd: To jest pravda! Avak nebyl bys bohat ne my,Elifase Lvi, kdybys je znal?

Ach, a kdo vm prav, e jsem chud? Prosil jsem vs o nco? Kter vldce svta se me poch-lubiti, e mi odkoupil tajemstv vdy? Ktermu milioni projevil jsem nkdy pn, abychom vym-nili si svj majetek? Ten kdo se dv v hlubinch, ten tou po bohatstvch svta jako po vrcholnmtst, ale ten kdo stanul vysoko, ten jm pohrd a neprojev nejmen pn zmocniti se ho znovu, kdyje odhodil jako elezn pouta.

Mlad mu zvol: Kdyby byla tajemstv magie pravdiv, chtl bych je znti, abych okusil lskyvech en!

Vech? A vce ji nic? Uboku, nastane den, kdy ti lska jedn eny bude pli! Smysln lskajest orgie ve dvou, pi kter hnus nsleduje brzy po opojen, pi em se opoutj libujce si ve spros-totch.

Star blzen: Chtl bych bti arodjem, abych zmtl svt!Staten mui, kdybys byl arodjem, nebyl bys vce hlupkem nebo kdybys byl niemou,

nebylo by pro tebe ji polehujcch okolnost, ani ped tribunlem tvho vlastnho svdom.Epikurejec: Dejte mi magick sly ku vnmu poitku, abych ukonil utrpen...Na toto odpovd sama vda: Ji nboenstv ti pravilo: blahoslaven, kte zde trp, a proto

ztratilo tvoji dvru.A dle:Blaen, kte zde pl, a proto jsi se mu posmval.Posly nyn, co prav vda a zkuenost:Utrpen zkou a psob vzneen city; poitek oslabuje a psob osudn pudy.Utrpen posiluje proti rozkom, poitek oslabuje proti bolesti.Poitek rozptyluje.Bolest sousteuje.Kdo trp, sousteuje.Kdo uv, vydv.Rozko je skal lovka.Bolest eny jest triumf matky.Radost oploduje, bolest vak pijm a rod.Bda tomu, kdo neum a nechce trpti; bude rozdrcen bolest.Kdo nechce jti, bude prodou nemilosrdn vleen.Jsme vhozeni do ivota jako do moe; musme bu plavati nebo zahynouti.To jsou zkony prody, jim u vysok magie. Viz nyn, me-li se stti arodjem, abys ni-

kdy netrpl a vdy se radoval!Zklaman budou se nyn svtt lid tzati, k emu tedy vlastn magie jest.Co by vak ekl Balaam sv oslici, kdyby se ho tzala, k emu jest uiten inteligence.Co by odpovdl Herakles trpaslku, kdyby se ho tzal, k emu jest sla?

XV

Nesrovnme lidi svta s trpaslky, ani s oslic Balaamovou; to by byl poklsek proti zdvoilosti adobrm mravm. Odpovdme tmto skvlm a rozkonm lidem, e jim magie neme bti v niemuiten a proto, aby se j vbec vn nezabvali.Nae dlo urujeme tm, kte pracuj a mysl, jim zde podvme vysvtlen temnch mst Dogmatua ritulu vysok magie.*)

Nsledovali jsme pklad velikho mistra a rozdlili jsme nae knihy dle rozumovho poadsvatch sel. Dlme nae Djiny magie v sedm knih a kad kniha obsahuje sedm kapitol .

Prvn kniha jest vnovna pvodu magie, jest genes vdy. Jako kl dali jsme ji psmenoalef, kter vyjaduje kabbalisticky zkladn a pvodn jednotu. Druh kniha bude obsahovati histo-rick a sociln utven magickho slova ve starovku. Tento obsah vyjaduje psmeno be-th, symbol dvojice, projev slova uskuteujcho se, zvltn znmka to gnose a okultismu.

Tet kniha bude vkladem realisace starovk vdy v kesansk spolenosti . Uvi-dme, jak samou vdou slovo se uskutenilo. slo ti vyjaduje stvoen, uskutenn. Kniha nesepsmo ghimel, hieroglyf zrozen.

Ve tvrt knize budeme stopovati civil isan s lu magie u barbar a pirozen vsledky ttovdy u nrod jet dtinskch, mysteria druid, legendy bard, divy galskch kn, seznme jak vese vztahuje k utvoen modernch spoleenstv a pipravuje kesanstv ndhern a trval vtzstv.Psmeno daleth, representujc v hebrejsk abeced slo 4, vyjadujc produ a slu, jest v abecedkabbalistick symbolisovno csaem sedcm na trnu.

Pt kniha bude vnovna knsk e stedovku. Budeme zde sledovati kacstv a bojevdy, tvoen tajnch spolenost, jejich neznm dla, tajemn rity arodjnch knih, mysteria boskkomedie, roztpen svatyn, je pozdji skon slavnm sjednocenm. slo 5 jest kvintesence nbo-enstv a knstv. Jeho znak jest psmeno he, symbolisovan v magick abeced postavou veleknze.

est kniha uke nm magii vpletenou do dla revoluce. slo est jest slem neptel-stv a boje, pipravujcm universln syntzu. Jeho psmeno jest vau, znak tvrho lingamu, srpu,kter ne.

Sedm kniha bude syntzou a bude obsahovati vklad modernch prac a novch objev, novteorie svtla a magnetismu, zjeven velikho tajemstv Rovch kik, vysvtlen tajemn abecedy,konenou vdu slova a magickho dla a zhodnocen vech mystickch prac souasnk. Tato knihabude ukonenm a korunou dla, tak jako sedmice jest korunou sel, nebo spojuje trojhelnk my-lenky s tvercem tvaru. Sedmici odpovdajc psmeno jest zain a jeho kabbalistick hieroglyf jestvtz stojc na voze taenm dvma sfingami.

Naprosto jest nm vzdlena poetil marnivost sama sebe pedstavovati jako kabbalistickhovtze. Jedin vda mus zvtziti a ten, koho chceme inteligentnmu svtu ukzati jako vtze stojchona voze krychlovm, taenm dvma sfingami, jest slovo svtla, boskho uskuteovatele Mojovykabbaly, lidsk slunce Evangeli, jest to boholovk, jen projevil se ji jako Vykupitel a jen brzy sezjev jako Mesi, to jest jako konen a absolutn krl asnho du. Tato mylenka posiluje naiodvahu a nadje. Nyn podizujeme vechny svoje prce, vechny sv mylenky a objevy neomylnmusudku hierarchie. Ve, co nle do oboru vdy, jest pro lidi pijateln pomoc vdy; ve co nle dooboru nboenstv nle crkvi sam, a to Crkvi jedin hierarchick, katolick, apotolsk a msk,je uchovv jednotu od Jee Krista a po nae dny.

Uencm nae objevy, knm pak nae touhy a vru! Bda dtti, je se doml bti moudej-m ne jeho otec, bda lovku, jen neuznv pna, snlku, jen mysl a pros jen za sebe! ivot jeuniversln obecenstv a v tomto obecenstv se dochz k nesmrtelnosti. Ten, kdo se odluuje, zasv-cuje se smrti a vn odlouen by bylo vnou smrt!

liphas Lvi. *) liphas Lvi: Dogme et Ri tuel de la haute magie , 1856. 2. sv., in-8, s 23 obr. esky peloili:Dr. Boh. Janouek a Emanuel Hauner. Vyd. Griese. 2. vyd. 1919. 3. vyd. vyjde ve Spektru.(Nov vydno v pekladu D. . Bora v nakladatelstv Trigon, Praha 1996. pozn. zariatnatmik)

KNIHA PRVN

V Z N I K M A G I E

ALEF

3Kapitola 1.

P v o d v y b j e n .

Vybjen pvod. Kniha pokn Adamova. Kniha Henochova. Legenda o padlch and-lech. Methodiova apokalypsa. Vznik podle Ind. Magick ddictv Abrahamovo podle Talmu-du. Sefer Jecira a Zohar.

Byli andl, prav podvren kniha Henochova, kte se dali svrhnouti s nebe, aby milovalipozemanky.

Nebo tehdy, kdy lidt synov se mnohonsobn rozmnoili, plodili velmi krsn dcery.A kdy je spatili andl, synov nebes, zahoeli k nim lskou a kalo se mezi nimi: Pojme,

zvolme si manelky z pokolen lidskho a plome dti!Jejich pn Samyasa jim pravil: Mon, e nebudete mti odvahy splniti toto rozhodnut a pouze

j budu odpovdn za v pd!Ale oni odpovdli: Psahme, e nebudeme pykati a vichni uskutenme n zmr.Bylo jich dvst, kte sestoupili na poho Armonsk.A od t doby toto poho sluje Armonsk, co zna poho Psahy.Zde jsou jmna vdc sestoupivch andl: Samyasa, kter byl prvn ze vech, Urakaarabmel,

Azibel, Tamiel, Ramuel, Danel, Azkel, Sarakuyal, Azael, Armers, Batraal, Anan, Zaveb, Samsaveel,Ertrael, Turel, Jomiael, Arazial.

Pojali manelky, se ktermi se smsili vyuujce je magii, arm a rozdlen koen a strom.Amazarak vyuoval vem tajemstvm kouzelnk, Barkaial byl mistrem tch, kte pozorovali

hvzdy, Akribeel prozrazoval znamen a Azaradel pohyb Luny.Toto len kabalistick knihy Henochovy jest lenm tho zhanoben tajemstv vdy, kter ji-

nak zobrazeno, vidme v historii Adamova hchu.Andl, synov bo, o nich mluv Henoch, byli zasvcenci magie, a po svm pdu j vyuili

prost lid prostednictvm prostoekch e. Jejich skalm byla rozko. Zamilovali se do en a dali seoiditi o tajemstv krlovsk hodnosti a knstv.

Primitivn civilisace se ztila, obi, to jest pedstavitel hrub sly a bezuzdn dostivosti, z-pasili o svt, kter jim nemohl jinak uniknouti, ne ponoiv se ve vlny potopy, ve kterch zmizelyvechny stopy minulosti.

Tato potopa pedstavovala veobecn zmatek, do kterho nezbytn pad lidstv, ponvad zn-silnilo a zneuznalo harmonii prody.

Hch Samyasv a Adamv jsou si podobny. Oba jsou streni slabost srdce, oba profanuj stromvdy a jsou daleko zapuzeni od stromu ivota.

Nehovome o domnnkch nebo spe o prostoduchosti tch, kte chtj ve brti do psmene akte mysl, e vda a ivot mohly bt dve shrnovny ve tvar stromu, ale pipusme hlub smyslposvtnch symbol.

Strom vdn vskutku usmrcuje, poijeme-li jeho plod. Plody jsou ozdobou svta, tato zlat ja-blka jsou ozdobou zem.

V knihovn Arsenalu jest velmi vzcn rukopis, kter se nazv: KNIHA POKNADAMOVA. Kabalistick tradice jest v n podna formou legendy a, prav toto:

Adam ml dva syny, Kaina, kter pedstavuje hrubou slu a Abela, kter pedstavuje oduev-nlou jemnost. Nemohli se shodnouti a chtrali jeden druhm. Tak jejich ddictv dostal tet syn,nazvan Seth.

Dobe zde vidme spor dvou protivnch sil, obracejc se v prospch mocnosti syntetick akombinovan.

4Tu Seth, kter byl spravedliv, sml dojti a ke vstupu do pozemskho rje, ani ho cherubodehnal ohnivm meem.

To znamen, e Seth pedstavuje primitivn zasvcen.Seth tehdy vidl, e strom vdy a strom ivota se spojily a tvo jedin celek.Znamen to soulad vdy a nboenstv ve vysok kabale.A andl mu dal zrna, kter obsahovala vechnu ivotn slu tohoto stromu.To jest kabalistick trojhelnk.Kdy Adam zemel, Seth, nsleduje andlovch pokyn, vloil ti zrna do st bezduchho otce

jako zstavu ivota vnho.Haluze, kter vyklily z tchto t zrn, vytvoili ohniv ke, uprosted nho Bh odhalil Moj-

ovi sv nesmrteln jmno:J jsem, kter jsem, byl a budu na vky.Moj utrhl trojitou vtev svatho kee. Byla to jeho zzran hl.Tato hl, akoliv byla oddlena od koene, nepestala ti a kvsti a takto byla zachovna

v are.Krl David znovu zasadil tuto ivouc vtev na Sion a pozdji alamoun pouil deva tohoto

stromu o trojnsobnm pni ke zhotoven dvou sloup, Jakin a Boaz, kter byly u chrmovho vchodu.Obloil jej bronzem a tet dl mystickho deva umstil v prel hlavn brny.

Byl to talisman, kter zabraoval vem neistm vstup do chrmu.Ale podplacen Levit vyvrtili bhem noci tuto hrz svho bezprv a vrhli ji do rybnka zat-

ive ji kameny.0d tohoto okamiku andl bo rozbouil vody rybnka a udlil jim zzranou slu, aby uvaro-

val lidstvo od hledn stromu alamounova.Za asu Jee Krista byl rybnk itn a id naede toto bevno, podle jejich mnn neui-

ten odnesli je za msto a hodili nap pes bystinu Cedron.Po tomto most pechzel Je po svm zaten na hoe Olivetsk, z ve tohoto prkna jej jeho

katan svrhli, aby jm smkali v bystin a spchajce pipraviti popravn nstroj, kter byl bevnem zet st, sloenm ze t rozlinch dev a z nho zrobili k.

Tato alegorie obsahuje vechny vysok tradice kabaly a tajemstv, tak pln pomjen za naichdn kesanstvm svatho Jana.

Tud Seth, Moj, David, alamoun a Je dostali z tho kabalistickho stromu ezla krl ahole veleknz. Nyn meme pochopiti, pro Spasitel byl v kolbce veleben mgy.

Vrame se ku knize Henochov. Ponvad tato me mti mnohem vt dogmatickou vnostne opomjen rukopis. Kniha Henochova jest vskutku citovna apotolem Judou v Novm Zkon.

Tradice pipisuje Henochovi vmysl dopisu. Jemu, kterho zaznamenan tradice vynej v Se-fer Jecira, tto zkladn knize kabaly, kterou podle rabn pr napsal patriarcha Abraham, ddic tajem-stv Henochovch a otec zasvcen v Israeli.

Henoch se tedy zd bti stejnou osobnost jako egyptsk Hermes a proslul kniha Toth, psanv hieroglyfech a slech by byla touto okultn bibl plnou tajemstv, kter pedchz knize Mojov,na jej posvcen dl asto ve svch dlech Vilm Postel narky, oznauje ji jmnem Genese He-nochova. Bible prav, e Henoch vbec nezemel, ale e ho Bh penel z jednoho ivota do druh-ho. Pi konci svta se m vrtiti, aby odporoval Antikristu. Bude jednm z poslednch muednk, ne-boli svdk pravdy, o kterch se zmiuje Apokalypsa svatho Jana.

Co se prav o Henochovi, tot se k o vech velkch zasvcencch kabaly. Svat Jan sm ne-musil zemti, kali prvn kesan a dlouho se vilo, e dch ve svm hrob, ponvad dokonalpoznn ivota je ochranou ped smrt a pud nrod ji tmto objasn.

Od Henocha se nm dochovaly dv knihy. Jedna hieroglyfick, druh alegorick. Prvn obsa-huje hieratick kle Zasvcen, druh popisuje velk zhanoben, kter zpsobilo znien svta a zma-tek po vld obr.

Svat Methodius, biskup z prvnch stolet kesanstv, jeho dla se nachzej v knihovn cr-kevnch otc, nm zanechal prorockou Apokalypsu, ve kter se djiny svta odehrvaj v ad vis.

5Tato kniha nen v souboru spis svatho Methodia, ale byla zachovna gnostiky a opt ji nalzmevytitnu v Liber mirabil is pod zmnnm jmnem Bermechobus, kter neznal knihtiskai za-mnili za zkratku pro beatus Methodius bea-Methodius.

Tato kniha se ve vtin bod shoduje s alegorickm pojednnm o pokn Adamov. Dovdmese zde, e Seth se obrtil se svou rodinou na vchod k poho sousedcmu s pozemskm rjem. Tambyla vlast zasvcenc, zatm co potomstvo Kainovo vynalezlo nepravou, livou magii v Indii, krajibratrovrady a dalo ry do slueb beztrestnosti.

Svat Methodius tak pedpovdl spory a nsledujc vldu Ismaelit, vtz nad many, Fran-couz, vtz nad Ismaelity, potom vldu velkho nroda severu, jeho pd, pedchzela osobn vldaAntichristova. Utvoilo se tehdy veobecn krlovstv, kter bylo znovu dobyto francouzskm princema spravedlnost potom panovala dlouhou adu let.

Nebudeme se zde zabvati vtbami.Dleit jest pro ns rozlien dobr a patn magie, svatyn syn Sethovch a hanoben vd

potomstvem Kainovm.Vysok vda jest vlastn vyhrazena lidem, kte jsou pny svch vn a cudn proda nedv

kl od sv svatebn jizby cizolonkm.Jsou dv tdy lid: lid svobodn a otroci: lovk se rod otrokem z nezbytnosti, ale me se

inteligenc osvoboditi. Mezi tmi, kte jsou zprotni otroctv a tmi, kte jet nejsou, nen monrovnost. Nemohou toti rozumn vldnouti a bti poslun instinktu. Dte-li slepmu slep, aby jevedl, padnou vichni do propasti. Nezapomnejme, e svoboda nen povolen k vnm, nepodlhaj-cm zkonm. Takov povolen bylo by nejnestvrnj z tyrani. Svoboda jest dobrovoln poslunostzkona. Jest to prvo konati sv povinnosti a pouze lid rozumn a spravedliv jsou svobodni. Mustedy svobodn lid vldnouti otrokm a otroci jsou pobdni k osvobozen se. Ne vak z vldy lidsvobodnch, ale z otroctv krutch vn, kter je odsuzuj k tomu, e nemohou ti bez pna.

Pipustte nyn s nmi pravdivost vysokch vd? Pedpokldte dle, e existuje okamik aopravdov sla, kter se meme zmocniti a kter podizuje vli lovka zzraky prody?

eknte nyn, meme-li hrabivm hrubcm sviti tajemstv sympatie a bohatstv, pletichmumn oarovati a tm, kte sami sebe nedovedou ovldnouti, vldnouti vlm?...

Dsme se pomylenm na nepodek, kter me vzniknouti takovm hanebnm prozrazenm.Bude teba iveln pohromy, aby byly smyty hchy svta, bude-li se ve broditi v bahn a krvi. Nue,zde mme to, co nm odhaluj alegorick djiny v pdu andl v knize Henochov, zde vidme hchAdamv a jeho osudn nsledky. Hle, potopa a jej boue; potom, mnohem pozdji zloeen Chamo-vo.

Odhalen okultismu je zobrazeno nestoudnosti syna, kter ukazuje otcovu nahotu. Opojen No-emovo je nauenm knm vech vk. Bda tm, kte vystavuj om blzn bosk tajemstv! Za-vete pevn svatyni vichni, kte nechcete vydati svho spcho otce posmchu napodobitel Chamo-vch! Takov jest podle zkon lidsk hierarchie tradice dt Sethovch. Nebyly vak takov naukyrodu Kainova. Stoupenci uen Kainova vynalezli v Indii genesi, kter posvcovala tisk nejsilnjcha stle udrovala nevdomost slabch. Zasvcen stalo se vminenou vsadou nejvych kast a pl-m lidsk bylo odsouzeno k vnmu otroctv, pod zminkou nzkho pvodu. kalo se, e povstaloz nohou a kolenou Brahmovch.

Proda neplod ani otrok ani krl, vichni lid se rod proto, aby pracovali. Ten, kdo tvrd, elovk je dokonal, narodiv se, a e spolenost jej sniuje a kaz, byl by nejdivoejch z anarchist,ovem nebyl-li by nejpoetitj z lenc. Jean Jacques Rousseau ale byl sentimentlnm a snlkem;jeho podstata misanthropie rozvinuta fanatickmi pvrenci pinesla ovoce zt a rozkladu. Svdo-mitmi provdc utopii jemnho filosofa z enevy byli Robespierre a Marat.

Spolenost nen abstraktn bytost, zvlt odpovdnou za zvrcenost lid. Jest poruena jejichneestmi a vynik jejich ctnostmi. Sama o sob jest vak svat, jako nboenstv, kter jest nerozdli-teln jednotn. Nen-li vskutku nboenstv souhrnem nejvych snad a nejulechtilejch sil?

Li kast, privilegovanch prodou, tedy odpovd rouhn nesociln rovnosti. Kesanstv sa-mo rozhodlo otzku, kdy dalo nadvldu obtavosti a prohlsilo nejvtm toho, kdo by zasvtil svoupchu spolenosti a sv choutky zkonu. id, opatrovnci tradice Setbov, nezachovali tuto v cel jejistot a dali se uchvtiti nespravedlivou ctidost potomstva Kainova. Pokldali se za vjimen

6vzneenou rasu a myslili, e jim Bh dal pravdu spe jako ddictv, ne jako vc nleejc celmulidstvu. Vskutku nalzme v talmudistech vedle vzneench tradic, je obsahuje Sefer Jecira a Zoharzjeven dosti podivn. Na pklad, e se nebli pitati patriarchovi Abrahamovi modloslubu nrod,kdy ekli, e Abraham dal Israelitm sv ddictv, to jest znalost pravch jmen boch. Jednm slo-vem: Kabala by byla zkonem a ddinou vlastnost Iskovou, ale patriarcha kaj podarovalsv dti a soulonice. Tmito dary rozumli zasten dogmata a temn jmna, kter se zhy zhmotnilaa petvoila v modly. Myln nboenstv a jejich nesmysln obady, orientlsk povry a jejich hnusnobti, jak to dar otce zneuznan rodin! Nebylo dosti na zahnn Hagary a jejch syn na pou? Byloteba jim dti s jedinm chlebem a dbnem vody bemeno li, aby ztratili nadji a jejich vyhnanstvbylo otrveno? Slva kesanstv spov v povoln vech lid k pravd bez rozliovn nrod a kast,nicmn vak ne bez rozliovn inteligence a ctnosti.

Nehzejte perly prasatm, ekl velk bosk zakladatel kesanstv, ze strachu, aby je nepo-lapala a obrtive se proti vm, neroztrhala vs.

Apokalypsa Svatho Jana, kter obsahuje vechna kabalistick tajemstv uen Jee Krista,nen knihou mn cennou ne Zohar. Jest psna hieroglyficky, sly a obrazy. Apotol se asto do-volv inteligence zasvcenc.

e ten, kter v, porozum, e ten, kter porozum, uvauje, k asto uiv alegorie nebo vyj-div se slem. Svat Jan opatrovnk vech tajemstv Stvoitelovch a oblben apotol nepe proto,aby byl pochopen mnohmi.

Sefer Jecira, Zohar a Apokalypsa jsou vrcholnmi dly okultismu. Obsahuj vce smyslu neslov. Vraz je v nich pedstavovn jako poesie, a skutenost jako sla. Apokalypsa shrnuje, doplujea pevyuje celou znalost Abrahamovu a alamounovu, jak budeme dokazovati, vysvtlujce klevysok kabaly.

Potek knihy Zohar udivuje hloubkou prostedk a jednoduchost obraz. teme zde:Pochopen okultismu je vdnm rovnovhy.Sly projevujc se nevyrovnny, hynou v przdnot.Tak zahynuli krlov bvalho svta, vldcov obr a nikdo vce nenael, jejich msta.Byl to spor nevyrovnanch sil, e zpustoen zem, byla hol a beztvrn, kdy Dech bo

vstoupil na nebesa a snil spoustu vod.Vechny tuby prody dosply tehdy k jednot formy, k ivouc synthesi vyrovnanch mocnost

a elo Boha, korunovan svtlem, vzelo nad ir moe a odrazilo se v dolejch vodch.elo Bo a jeho dv vci utvoily trojhelnk na nebi, a odraz vytvoil trojhelnk ve vodch.Tak se objevil poet esti, ve kterm bylo ve stvoeno.Pekldme a vysvtlujeme zde text, kter doslovn peloen nemusil by bti srozumiteln.Autor knihy peuje ostatn o to, aby nm vysvtlil, e lidsk tvar, kter dv bohu, jest pouze

obrazem jeho slova a e Bh neme bti vyjden dnou mylenkou ani tvarem. Pascal pravil, eBh je kruhem, jeho sted je vude, ale obvod nikde. Jak je vak mono pedstaviti si kruh bez obvo-du? Zohar stoj na opanm konci tvrzen Pascalova a prav, e obvod toho kruhu je vude a sted ni-kde. Nen vak stedem kruhu jedinho, ale vah, kterm pirovnv veobecnou rovnovhu vc:

Rovnovha je vude, prav, nalzme vak pece vude sted, kde rovnovha je zavena.Zde vidme, e Zohar jest dkladnj a hlub ne Pascal.Autor knihy Zohar pokrauje ve svm vzneenm snu. Synthese slova vyjden lidskou posta-

vou ponenhlu vystupuje a opout vody jako vychzejc slunce. Kdy se objevily oi, bylo stvoenosvtlo. Kdy se ukzala sta, byli stvoeni duchov a byla slyena slova. Objevila se cel hlava, vzeelprvn den stvoen.

Pichzej ramena, ruce, prsa a prce poala.Bosk podoba jednou rukou zapudila moe a druhou pozdvihla zem a poho. Projevila se jej

tvr sla a vechna stvoen se poala rozmnoovati. Konen Bh povstal, vstoupil jednou nohou nazemi a druhou na moe a shldnuv se v ocenu stvoen, dechnul na svj odraz a povolal svj obrazk ivotu. Stvome lovka, pravil a lovk byl stvoen. Neznme nic krsnjho v dnm bsnko-vi nad tuto visi, stvoen uskutennho, typem idelnho lidstv. lovk jest tedy stnem stnu! Je alezobrazenm lidsk moci. On tak me rozepnouti ruce od vchodu k zpadu; zem jest jeho pan-

7stvm. Hle, Adam Kadmon, primitivn Adam kabalist. Hle, pro Swedenborg, pronsledovn vesvch snech vzpomnkami na kabalu prav, e cel stvoen jest pouze obrovskm lovkem a e jsmestvoeni k obrazu Vehomra.

Zohar jest genes svtla, Sefer Jecira je ebkem pravdy.Vysvtluj se zde 32 absolutn znaky, slova, slice a psmena. Kad psmeno vyjaduje povst,

ideu a formu, zpsobem, jakm se zabvaj ideami a formami matematikov, nemn psn nev exaktnm potu. Podle Sefer Jecira duch lidsk trv v pravd a rozumu. Me zpsobiti mon po-krok inteligence, evoluci potu. Zohar tedy pedstavuje absolutn pravdu a Sefer Jecira dv prosted-ky k jejmu dosaen pisvojenm a nvykem.

8Kapitola 2.

M a g i e m g .

Mysteria Zoroastrova neboli magie mg. Vda o ohni. Symboly a magie Peran a Asyan.Mysteria v Ninive a Babylon ovldn blesku. Oarovn zvat. Hranice Sardanapalova.

Je velmi pravdpodobno, e Zarathustra, stejn jako Thot nebo Hermes jest symbolick jmno.Dle Eudoxia a Aristotela il 6.000 let ped Platonovm narozenm, dle jinch 5.000 let ped trojskouvlkou. Jin ho pokldaj za krle v Baktrii, druz ns ujiuj, e ili dva neb ti rozlin Zarathustrov.Zd se, e Eudoxius i Aristoteles pochopili magickou osobnost Zarathustrovu, kladouce kabbalistickyvk mezi rozkvt jeho uen a theurgick krlovstv Platonovy filosofie. Byli vlastn dva Zarathustro-v, to znamen dva zjevovatel. Jeden, syn Oromasv, otec zc nauky a druh, syn Ahrimanv,pvodce bezbon profanace. Zarathustra jest vtlenm Slovem Chalde, Md a Peran. Jeho le-genda obsahuje pedobraz on o Kristu a mus proto tak mti svho Antikrista dle magickho zkonao veobecn rovnovze.

Falenmu Zarathustrovi dluno pipsati kult hmotnho ohn a bezbon dogma o boskm du-alismu, dogma kter pozdji pivodilo ohavnou gnosi Manovu a bludn nauky falenho zednstv.Falen Zarathustra jest otcem on hmotask magie, kter zapinila krvavou lze Mg a pohbenmagie do proklet a zapomnn. Crkev, vdy inspirovan duchem pravdy, musila pod jmnem magie,manicheismus, iluminatstv a zednstv zatratiti ve, co teba jen zdaleka souviselo s prvotnm zne-svcenm svatch tajemstv. Ziv pklad pro toto tvrzen poskytuj nm djiny templ, ktermdodnes nebylo porozumno.

Dogmata pravho Zarathustry jsou tat jako dogmata ist kabbaly a jeho idea bostv se sho-duje s pedstavami Crkevnch Otc. Pouze jmna jsou rozlin: Tak nazv Triadou to co my Tro-j ic a v kad slici Triady nalz plnou trojnost. Nai theologov nazvaj tento vztah boskchosob circuminsessio. Zarathustra odhaluje v tomto nsoben Triad jimi sammi absolutn smyslpotu devti a universln kl vech pot forem. Co my nazvme temi boskmi osobami, jmenujeZarathustra temi prohlubinami. Prvn neboli otcovsk prohlubina jest pramen vry, druh neboli pro-hlubina slova jest pramen pravdy, tet prohlubina neboli tvoiv innost jest pramenem lsky. Kdo sechce pesvditi o pravd mch slov, nech nahldne do Psellovch vklad o dogmatech starchAsyan v dle Francisca Patricia Magia philosophica, strana 24. vydn hamburskho z r.1593. Na tento devtistupov ebk klade Zarathustra nebeskou hierarchii a harmonie prody. epotem t vechny vci vyazujc z Idee, tymi ve, co se ve k form. Tak zskv poet sedmijako pedobraz stvoen. Zde kon prvn zasvcen a pokrauj hypotsy koly. sla se zosobuj,Idee zahaluj se symbolickmi znaky, kter pozdji stvaj se modlami. Tak vznikaj Synocheov,Teletarkov a Perov, sluhov trojnsobn Hekaty, potom ti Amalikitov a ti tve Hypesokovy; pakandlov, dmoni a lidsk due. Hvzdy jsou obrazy a odrazy duevn ndhery, nae slunce jest sym-bolickm obrazem Slunce pravdy, stn jest prazdrojem, ze kterho vznikla vechna svtla. Proto po-zdravovali pvrenci Zarathustrovi vchod Slunce a byli pokldni u barbar za ctitele Slunce.

Takov byla dogmata Mg, kte mimo to vak znali tajemstv, ktermi ovldli skryt prodnsly. Tato tajemstv, jich souhrn mono nazvati transcendentln pyrotechnikou spovaj nahlubokm vdn a ovldnut ohn. Je jisto, e mgov znali elektinu a prostedky, nm jet nezn-m k jej vrob a ovldn.

Numa, kter dle svdectv Lucia Pisona, studoval jejich obady a byl zasvcen do jejich tajem-stv umt tvoiti a ovldati blesk. Tato tajemstv mg, kter chtl msk zasvcenec uti ku prosp-chu mskch krl, byla ztracena Tuliem Hostilliem, kter patn ovldal slu elektiny a byl zabitbleskem. Plinius, (lib. II. c. 53) vypravuje dle star etrursk tradice, e Numa pouil s spchem svbleskov baterie proti pee nic msk venkov, nazvan Volta. Nemohlo by se viti pi ten otchto objevech, e francouzsk fysik Volta jest mythem a e jmno lnk voltovch sah a do sto-

9let Numova?Vechny symboly asyrsk se vztahuj k tto vd ohn, kter byla velikm tajemstvm mg;

vude nalzme kouzelnka, kter zbavuje sly lvy a ovld hady. Lev jest nebeskm ohnm, hadi jsouelektromagnetickm proudem zem. To jest ono velik tajemstv mg, ktermu teba pisti vechnydivy hermetick magie, jejich tradice dodnes prav, e tajemstv Velkho Dla spov v ovldnutohn .

Uen Franciscus Patricius uveejnil ve svm dle Magia philosophica vroky Zarathust-rovy erpan z knih platonik, theurgie Proclovy, z vysvtlivek ku Parmenidovi v komenti Hermio-v k Faide a v poznmkch Olimpiodorovch k Filbovi a Fedonovi. Tyto vroky majpedevm jasnou a pesnou formulaci dogmatu, kter pedpokldaj nsledujc ritueln magickpedpisy:

Dmonov a ob t i .Proda ns u, e existuj netlesn dmoni a e zrodky zla, kter se vyskytuj ve hmot se

obracej k dobru a veobecnmu uitku.Ale jsou to tajemstv, kter nutno zahaliti do nejneproniknutelnjch zhyb mylenky.Ohe, kter se vdy zmt a vzpr v atmosfe, me pijmouti tvar podobn tvaru tl.Lpe eeno, potvrzujeme jsoucnost ohn plnho obrazu a ozvn.Chceme-li, meme nazvati tento ohe pekypujcm svtlem, kter z, mluv a kter se svinuje.Jest to plamenn o svtla, nebo lpe irokoplec dt, kter oe nebeskho pout a jej krot.Odvme je plameny a zlatem, nebo si je pedstavujeme nah jako Amora s py.Uvazuje-li dle, spoj tyto pedstavy v podobu lva.Pak neuzme ji klenbu nebeskou ani nesmrnost vehomra.Hvzdy ztrat svj lesk a luna se zaste.Zem se zachvje a ve se obklop blesky.Nevzvej tedy nikdy viditeln obrazy due prody.Neme je spatiti, pokud neoist svho tla svatmi zkoukami.Pozemt psi, kte zmkuj due a oddaluj vdy dle od svatch prac, opust dy, kde hmota

pozbv sly a ukazuji mroucmu oku tla vdy klamiv.Pracuj uvnit kruh popsanch rhombem Hekatinm ...Pi evokaci nikdy nepouvej barbarskch jmen, nebo jsou to pantheistick jmna Boha; jsou

magnetisovna vzvnm mas a jejich moc jest nevslovn. A kdy pak po vech tchto fantomech uzplti nehmotn, svat ohe, jeho paprsky pronikaj vechny hlubiny svta:

Sly, jeho hlas!Tato asn strnka, kterou pekldme z latiny Patriciovy celou, obsahuje veker tajemstv

magnetismu v takov hloubce, o jak se Du Potetovi a Mesmerovi ani nesnilo.Vidme zde:1. Dokonale popsan astrln svtlo s jeho vytvejc silou a moc zrcadliti slovo a hlas.2. Vli adeptovu, dt irokoplec sedc na blm koni, hieroglyf, kter jsme nali na starm

tarotu v Csask knihovn.3. Nebezpe halucinac pi patn provdnch magickch pracech.4. Magnetick nstroj, kterm jest rhombus, vyroben na zpsob dtsk hraky z vyhloubenho

deva, kter se ot kolem sebe se stle silnjm huenm.5. Vsledek kouzel provdnch barbarskmi slovy a jmny.6. Konce magickho dla, kter jest uspokojenm pedstavivosti a smyslu, stav dokonalho som-

nambulismu a jasnovidnosti.Z tohoto zasvcen minulho svta vyplv, e jasnovidn extase jest dobrovolnm a bezpro-

stednm pipojenm due k universlnmu ohni, nebo spe k sv t lu plnmu pedstav, kter z ,mluv a vine se okolo vech pedmt a zemkoul vesmru.

Spojen, kter se provd pomoc upen mysli oprotn od smysl a upevnn adou zkouek.To byl potek magickho zasvcen.

10

Zasvcenec, kter doel k bezprostedn etb ve svtle stane se vidoucm aneb prorokem. Po-tom me uvsti svoji vli ve spojen s tmto svtlem a nau se je diti jako hrot pu; rozezn dle svlibosti zmatek nebo mr v duch a me vejti ve styk na dlku s jinmi adepty. Konen se zmocntto sly pedstavovan nebeskm lvem.

To znzoruj velik asyrsk postavy, kter dr pod svmi paemi zkrocen lvy.Astrln svtlo je zobrazeno obrovskmi sfingami, majcmi tlo lva a hlavu mg.Astrlnm svtlem, kter se stalo nstrojem magick moci jest slab me Mithrv, kter rozdrtil

svatho bka.Jest to p Foebv, kter pronikl tlem hada Pythona.Nyn si rekonstruujme v mysli velkomsta Asyrie, Babylon a Ninive, postavme znovu ulov

kolosy na sv msta, vystavme znovu mohutn chrmy, nesen slony neb sfingami, navalme obelisky,nad ktermi se vznej draci s jiskcma oima a rozpjatmi kdly.

Chrm a palc vvod tomuto skupen zzrak, tam skryta jsou dv viditeln bostva zem,knsk a krlovsk moc, projevujc se zzraky.

Chrm se podle libosti kn hal v mlhy, nebo plane nadlidskou z; zatm se nkdy bhemdne, nkdy se tak osvtl noc; chrmov lampy se samy rozsvcuj, bohov z paprsky, jest slyetihmn blesku a bda kadmu, kdyby na svoji hlavu pivolal kletbu zasvcenc. Chrm podporujepalc a sluebnci krlovi bojuj pro nboenstv mg. Krl je svat, jest bohem zem, vichni padajna tv, kdy pichz a blzen, kdo by se odvil bez rozkazu pestoupiti krlovsk prh! Byl byihned usmrcen.

Usmrcen bez obuku a bez mee, sraen neviditelnou rukou, zabit bleskem, skolen ohnm ne-beskm! Jak to nboenstv, jak to moc! Jak velik stny Nimrodovy, Belovy a Semiramidiny! Cotud mohlo existovati ped tmito msty, skoro bjenmi, kde dve panovala tato nesmrn vlada-stva, ped velkomsty tchto obr, tchto mg, kter tradice smuje s andly a nazv je syny bo-mi a princi nebes! Jak tajemstv dmaj ve hrobech nrod! A zda nejsme dtmi, kdy tleskmesvm svtlm a spchm, ani se namhme vyvolati tyto hrozn vzpomnky!

Ve sv knize o magii (La magie dvoile) s jistou obavou nm Du Potet objasuje, jak jemono, mocnm vyslnm magnetickho fluida zabti ivouc bytost.

Magick moc sah mnohem dle, ale nezabv se pouze domnlm magnetickm fluidem. Doslueb lidsk vle me bti dno pln astrln svtlo, podstata elektiny a blesku. A eho je teba,abychom zskali tuto hroznou moc? Zarathustra nm prozrazuje: je teba poznati tajemn zkony rov-novhy, kter podizuj mocnostem dobra mocnosti zla; jest teba oistiti tlo svatmi zkoukami,bojovati proti fantomm halucinac a uchvtiti v zpase svtlo, jako Jakub ve svm boji s andly. Mu-sme zkrotiti fantastick psy, kte tkaj ve snch; zkrtka dluno, abychom pouili vrazu uitho vevrocch, slyeti e svtla. Potom se staneme mistry, potom je meme diti proti neptelm svatchtajemstv, jako Numa. Nejsme-li vak dokonale isti, jestlie v ns pevldaj nkter zvec vn,kter ns podizuj osudovosti ivota, seehneme se ohnm, kter sami zaehneme, stane se koisthad, kter odpoutme a zememe bleskem, jako Tullus Hostilius.

Neodpovd zkonm prody, aby lovk byl pohlcen divokou zv. Bh jej vyzbrojil moc,aby se mohl brniti. Zv mono fascinovati pohledem, zkrotiti hlasem, zastaviti znamenm. Vmesami, e nejdivoej elmy se obvaj pevnho lidskho pohledu a tesou se, sly-li lidsk hlas. Vle-vy astrlnho svtla je ochromuj a zastrauj. Kdy byl Daniel obalovn z klamn magie a podvodu,podrobil babylonsk krl jeho i alobce zkouce se lvy. Zvata napadla pouze ty, kte se bli, nebo ty,jich se sama strachovala. Neohroen a neozbrojen lovk me bezpen pinutiti tygra k stupupomoc magnetismu svho pohledu.

Mgov pouvali tto moci a panovnci asyrt mli ve svch zahradch zkrocen tygry, pod-dajn leopardy a ochoen lvy. Tato zvata byla t chovna v sklepench chrm, kde slouila pizkoukch zasvcovacch. Symbolick basreliefy to dosvduj. Jsou to souboje lid se zvaty a vdyvidme adepta v knskm roue, vldnouti zvatm pohledem a zastavovati je pokynem. Mnohz tchto obraz jsou bezpochyby symbolick, ponvad zvata pedstavuj podobu sfingy. Jsou vakt jin, kde zvata jsou zobrazena dle prody a kde souboj se zd bti teori opravdovho okouzlen.

Magie jest vda, kter nesm bti zneuito, jinak ztratme ji i sebe. Vldcov a kn asyrskhosvta byli pli velic, ne aby nebyli vystaveni rozdrcen, jakmile by jednou klesli. Velik epocha

11

chaldejsk pedchz krlovstv Semiramidino a Ninovo. V tto epoe se ji nboenstv materialisujea pon vtziti modlosluba. Kult Astartin nsleduje po kultu svat Venue, krlovsk hodnost sedv zboovati pode jmnem Baala a Bela i Beluse. Semiramis podizuje nboenstv politice avbojm, nahrazuje star tajemn chrmy okzalmi a neskromnmi stavbami. Magick idea nicmnvvod ve vdch a v umn, vtiskuje podivuhodnm stavbm tto doby nenapodobiteln rys sly avelikosti. Palc Semiramidin byl vystavnou a vytesanou synthesou uen Zarathustrova. Budeme otom jet mluviti a vysvtlme symbolismus sedmi veledl starovku, kter jsou nazvna sedmi divysvta.

Knstv kleslo ne ne csastv, chtjc zhodnotiti svou vlastn moc. Klesajc csastv musilojej rozdrtiti, co se stalo za vldy zentilho Sardanapala. Tento princ milujc ndheru a zmkilost,uinil si z vdy mg jednu ze svch nevstek. K emu je moc dlati zzraky, nepin-li rozko?Kouzelnci, donute zimu, aby dala kvsti rm, zlepete chu vna, uijte sv moci k tomu, aby krsaen se rozzila krsou bohyn! Poslouchali a krl se opjel. Konen vznikla vlka a neptel pikva-il. Ale m je neptel zmkilci, kter se ene za rozko a sp? Avak jest to zhouba, znik a smrt...Smrt! Sardanapal se j nebl, vil, e jest spnkem bez konce; ale vdl, e se mus vyhnouti prci ahanb otroctv... Posledn noc nastala; dobyvatel jest ji v branch, msto neme ji klsti odporu;ztra bude konec krlovstv Asyan... Palc Sardanapalv vzplanul a zil tak zzranou skvlost, eosvtil cel zden msto. Na hromadch drahocennch ltek, drahokam a zlatch ndob, podalkrl sv posledn orgie. Obklopovali ho jeho eny, oblbenci, spoluvinci a pokoen kn; vkikyopilstv se msily s hlukem tisce hudebnch nstroj, zkrocen lvi vali a vonn kou vystupujc zesklepen palce ji ve zahalil hustou mlhou. Jazyky plamen ji zashly cedrov obloen stn... opilzpvy ustoupily vkikm hrzy a smrtelnm chropotm... Ale magie, kter nemohla zachovati kr-lovstv Ninovo rukama zvrhlch adept, spojila sv divy s hroznmi vzpomnkami na tuto obrovskousebevradu. Nesmrn ze, jak nikdy nespatily babylonsk noci, poala nhle roziovati klenbuoblohy... Rachot, podobn znn vech hrom dohromady, rozechvl zemi a otsl mstem, jeho zdse zhroutily... Hlubok noc znovu nastala. Nebylo vce palce Sardanapalova a nazt dobyvatel ne-nalezli nieho z jeho bohatstv, ani jeho mrtvoly, ani jeho radost... Tak skonilo prvn csastv Asya-n a civilisace stvoen pravm Zarathustrou. Zde kon magie v pravm slova smyslu a pon vldakabaly. Abraham opoutje Chaldeu vzal s sebou jej tajemstv. Nrod bo vzrostl v tichu a brzy na-lezneme Daniele v zajet bdnch kouzelnk Nabuchodonosorovch a Balthasarovch.

Podle Suidy, Cedrena a KronikyAlexandrijsk byl to sm Zarathustra, kter ve svmpalci nhle zmizel se vemi tajemstvmi a bohatstvm v nesmrnm zahmn hromu. V on dob bylpokldn kad krl za ztlesnn Zarathustry a Sardanapal stal se na sv hranici bohem.

12

Kapitola 3.

M a g i e v I n d i i .

Nauka Gymnosofist. Trimurti a Avatarov. Nkolik projev prorockho ducha. Vlivfalenho Zarathustry na indickou mystiku. Nboensk staroitnosti Vd. Magie brahmin afakir a jejich knihy a dla.

Indie, zalidnn dle kabalistick tradice pokolenm Kainovm, kam se pozdji odebraly i dtiAbrahama a Kethurahy, jest pede vemi jinmi zem arodjstv a div. ern magie byla tam dleprastarch podn provozovna mocnmi proti slabm; v tomto dle pokraovali nsiln kasty a prio-v odpykali bratrovradu.

Mono ci, e Indie jest vdouc matkou veker modlosluby. Dogmata jejich gymnosofistmohla se stti klem k nejvy moudrosti, otevela vak spe brny nemravnosti a smrti. asnbohatstv indick symboliky svd o vysokm st; tolik pirozen pvodnosti jest v jej poesii.Avak zd se, e jest stromem, jeho koeny pozel pekeln had. Zbonn bla, proti emu jsme jienergicky protestovali, roziuje se zde v cel sv nestoudnosti. Straliv Trimurti brahmin jest slo-ena ze Stvoitele, Zniitele a Obnovitele. Jej Addha-Nari, kter pedstavuje boskou Matku nebolinebeskou produ nazvan t Bowahein a Thuggov nebo krtii pinej j vraedn obti. Vinu,Obnovitel, vtluje se skoro jen proto, aby podzenho, vdy nov se tvocho bla, kterho podpo-roval Rutrem neboli iva, bh smrti, usmrtil. V ivovi ctme zbonn Kainovo; avak v cel ttomythologii nm nic nepipomn nhu Abelovu. Pes to vak jej mysteria jsou nevstin krsn, jejalegorie jedinen hlubok. Jest to profanovan kabbala. Dalek jsa toho, aby due posiloval v jejichblen se k bosk moudrosti vrh je brahmanismus do propasti lenstv a dv jim zahynouti s ue-nmi theoriemi.

Gnostikov vzali si z falen kabbaly indick svoje brzy hrzn, brzy nemravn sny. Tato magieze svmi tisci perami zu na prahu okultnch vd, dsc vechny rozumn duchy a vyvolvajckletbu rozumnch crkv. Toto klamn a nebezpen vdn, kter hlupky a polovzdlanci tak astojest zamovno s pravou moudrost shrnuje ve, co nese jmno okultismu v kacstv, s kterm taksouhlasil kdysi pisatel tchto dk, pokud jet nenalezl kl k magick svatyni. Pro theology Vdprojevuje se Bh pouze silou. Vechen pokrok a vvoj jest determinovn vtzstvm. Vinu ztlesujese v nestvrnm leviathanu moe a v obrovskm kanci, kte svmi rypky uhntli pvodn zemi.

Jest to podivuhodn genese pantheismu a pece jak vzneen somnambulismus u tvrc tchtobajek! Poet desti Avatar odpovd Sefirotm kabbaly. Vinu bere na sebe ti zvec postavy posob, ti pratvary ivota, pak stv se sfingou a konen se objevuje v lidsk podob. Nyn jest brah-manem a kr pokorn celou zem. Brzy jest dttem, aby mohl bti utujcm andlem patriarch,brzo stv se vlenkem, aby pokoil nsilnky svta, ztlesuje politiku, aby potel nsil, opoutlidskou podobu, aby si dodal ilost opic. Politika a moc se oboustrann opotebovaly a svt ek naduchovnho a morlnho vykupitele. Vinu se projev v Krinovi; jest pronsledovn v kolbce, kterouopatruje symbolick osel, jest unesen ped svmi pronsledovateli, vyroste a hls nauku slitovn adobrch skutk. Pak vstoup do pekel, spout pekelnho hada a slvou obklopen vystupuje na nebe-sa; jeho slavnost kon se v srpnu ve znamen Panny. Jak pekvapujc intuice v mysterich kesanstv!Nemus se zdti vzcnou, uvme-li, e svat knihy indick byly napsny mnoho stolet ped kesan-skou rou. Po Krinovi nsleduje z jeven Buddhovo, kter spojuje nejist nboenstv s nejdoko-nalej filosofi. Nyn jest tst svta dokonno a lid mohou ekati jen dest a posledn ztlesnn,kdy Vinu ve sv vlastn postav pijde opt a pivede s sebou kon poslednho soudu, onoho strali-vho kon, jeho pedn podkova vdy jest zdviena, ale kter pi svm dopadnut zni svt.

Poznvme zde svat sla a prorock vpoty mg. Gymnosofist a zasvcenci Zarathustrovierpali ze stejnch pramen ... avak falen a ern Zarathustra setrval v naukch indick theologie:Posledn tajemstv tto degenerovan nauky jest pantheismus a prostednictvm jeho absolutn materi-

13

alismus pod zminkou absolutn negace hmoty. Co zle na tom, zda se duch zhmotuje nebo hmotazduchovuje, kdy uznme, rovnost a plnou jednotu tchto dvou pojm! Nsledkem tohoto pantheis-mu jest znien kad morlky: Ve svt, kde ve jest bohem, nen zloinu ani ctnosti.

Tak meme porozumti stle prudmu hloupnut brahmn ve fanatickm kvietismu. Na tomvak nen dosti: jejich velik magick ritul, kniha indickho okultismu Upnek hat ukazuje jimjet fysick a mravn prostedek k dokonn jejich hlouposti a k onomu zuivmu lenstv, kter je-jich kouzelnci nazvaj boskm stavem. Tento Upnek hat jest prkopnkem vech aro-djnch knih a dk pomnk starovkho arodjstv.

Tato kniha m padest oddl : jest to temnota promsen se svtlem.Vzneen vroky vedle livch vteb! Vzpomnme si na Evangelium sv. Jana, kdy v jede-

nctm neb tyictm osmm odstavci teme:Andlem tvocho ohn jest Slovo bo.Bo Slovo stvoilo zemi a z n puc rostliny a proudy tepla.Slovo Stvoitele jest samostvoitelem a jeho jedinm Synem.Mezi tm nejohavnj kacstv pronesen v snch:Ponvad hmota jest omylnm zdnm, jsou slunce, msc, hvzdy a ivly, geniov, zvata d-

moni a lid duchy klaman zdnm tla.Objasnili jsme dostaten dogma, meme tedy pejiti k magickmu ritulu indickch arodj.Chce-li se stti bohem, mus zadrovati dech.Mus jej do sebe vtahovati co nejdle, abys byl jm zcela naplnn.Pak jej zadr, co nejdle me, pi em vyslov tyicetkrt bo jmno AUM.Pak vydechuj pokud mono nejdle a sna se pi tom v duchu nazrati na spojen svho dechu

skrze nebe s universlnm dechem.Pi tomto cvien mus bti slep a hluch a nepohnut a k ztrnut.Open o lokty a kolena mus pohled svj obrtiti k severu.Jednm prstem uzave jednu nosn drku, druhou nabere vzduchu, pak ji uzave prstem a po-

mysl si: Bh jest Stvoitelem, bytuje ve vech zvatech od mravence a po slona. Do tto mylenkymus se vnoiti.

Nejdve dluno kati dvanctkrt AUM, pak mezi kadm dechnutm tyiadvacetkrt optAUM, pozdji tak asto jak je mon...

To ve mus konati po ti msce, bez bzn a vynechn, jez a spi pitom velmi mlo; ve tvr-tm msci projev se ti deevas; v ptm zsk vechny vlastnosti devatas a v estm bude zachrnna stane se bohem.

Jest jasn, e provdn takovho cvien dosta, aby pitom fanatik zelel nebo se zabil.tt-li se nkdo tohoto mystickho blbolen, poskytuje mu Upnek hat, kter jej neopust

na tto krsn cest, jin cvien.Posate se, vete vzduch na prav stran se zdola nahoru, ovite jej tikrte kolem druh kra-

jiny tla, pak vete jej k pupku, kter jest tet krajinou, pak k srdci, kter jest tvrtou a odtud k ptkrajin, hrdlu, odtud do vnitra nosu, est to krajin a konen zadrte dech mezi onmi dlky, naese stane Dechem Universln Due.

Nen to nic jinho ne methoda automagnetisace, pi kter se pivozuje nval krve do mozku.Pak, pokrauje Upnek hat dle, pomyslete na velik AUM, jmno Stvoitelovo, kter je

slovem universlnm, istm, nesdlitelnm a ve naplujcm; jest samo tvrcem. Pozorovatel je slyv deseti druzch. Prvn tn podob se hlasu vrabce, druh je dvakrt silnj, tet pipomn tn cym-blu, tvrt umn velk mule, pt zvuk viny (druh indick loutny), est zvuk hudebnho nstrojezvanho tal, sedm jest jako tn fltny k uchu piblen, osm jest jako zvuk nstroje pakaondirukou tepanho, devt jako zvuk trompety a dest jest podoben zvuku mraku, kter hu a vyrdda, dda, dda!

Ku kadmu tomuto tnu dojde meditujc rozmanitmi stavy a pi destm zsk bostv.Veker vlasy jeho tla zje se pi prvnm.Vechny dy odumou pi druhm.

14

Pi tetm napln jeho dy ona nava, kter nsleduje po milostnm poitku.Pi tvrtm hlava tet, jako opil.Pi ptm proud opt vody ivota do jeho mozku.Pi estm sestoup ona voda do jeho trob a iv jej.Sedm tn uin jej mistrem vise; otevena jsou jeho pohledu vechna srdce a jeho ui vnmaj

hlasy nejvzdlenj.Pi devtm nabudou jeho smysly takov jemnosti, e se me pensti, kam chce nebo me ja-

ko andl ve vidti, ani by sm byl vidn.Pi destm stv se vesmrnm hlasem nedlitelnm, jest velkm stvoitelem, vnm bytm

mimo ve, stane se dokonalm klidem a na svt vysl mr.Nachzme zde dokonal vylen svtlho somnambulismu rozmnoen soustavnmi teoriemi

samotskho magnetismu: umn toho lze docliti napjetm vle a unavenm nervovho systmuv extasi.

Pvrencm magnetismu doporuujeme prohlouben studiu Upnek hatu. Plin pouvnnarkotik a pouit stupnice barevnch tabul dv vsledky analogick s onmi indickch arodj aM. Ragon podv na strnce 499 svho dla Livre de la maconnerie occulte pedpisy k tomupotebn dle zednsk orthodoxie.

Upnek hat podv dle i jednoduch prostedek ku ztrt vdom a tm i k extasi: pozorujobma zraky piku nosu a zsta v tto posici, lpe grimase, a k otupn zrakovho nervu.

Ku vem tmto stejn tak bolestnm a nebezpenm, jako smnm cvienm nikomu nerad-me, nepochybujeme vak, e po krat i del dob, dle sensibility subjekta pivozuj extasi, katalepsiiba dokonce i lethargickou mdlobu.

Abychom zskali vise neb zjevy druhho j, dluno se ponoiti do stavu podobnho spnku,smrti a lenstv. V tomto oboru jsou Indov neobyejn obratn a podivuhodn schopnosti jistchamerickch medi mono snad vyloiti tmito tajemstvmi.

ernou magii mono definovati jako umn vyvolati v sob i jinch uml lenstv. Jest pede-vm vdou o travistv. Co vak nikdo nev a co mezi nmi du Potet prvn objevil, jest nsledujc:uin-li se z nervovho systmu adou tm nemonch cvien podobajcch se tm, kter provdjindit arodjnci, vybiovanho neustlm napjetm a uvolnnm, galvanick sloup, ijc svm zp-sobem, a pizpsob-li se k tomu, aby pojalo do sebe rozptlen a chvjc se astrln svtlo, ktermudod siln chtn smr, pak mono rychlm seskupenm a vyslnm jeho i usmrtiti.

Tm vak nejsou ukonena magick tajemstv Upnek hatu; ku konci svuje tento temn hie-rofant svm zasvcencm jako nejvy a nejvt tajemstv, kter jest vlastn stnem a obrcenmvelkho Arkna vysok magie.

Velik tajemstv pravch mg jest Absolutno v morlce a tm i souhlas mezi svobodou a ze-nm vc.

Velik tajemstv Upnek hatu jest Absolutno v nemravnost, ve fatalismu a mrtvolnm klidu.Tak prav autor indickho textu:Jest dovoleno lhti k ulehen svatby, k vychvlen brahminovch ctnost neb vlastnost krvy.Bh jest pravda, stn a svtlo maj svj pvod v nm. Kdo toto v, neme lhti; ji na potku

li uin on z n pravdu.Nen nikdy vinnm, a dopust se jakchkoliv hch. Ani kdyby se dopustil dvakrte otcovrady,

kdyby zabil brahmina zasvcenho do mysteri Vd, kter by tmto inem zneuctil, ani tehdy by ne-zhaslo jeho svtlo, nebo Bh prav: Jsem universln du, ve mne spov dobro i zlo, kter se na-vzjem opravuj. Kdo toto v, neme zheiti, jest universlnm jako J.

Tyto nauky jsou jist vzdleny toho, aby psobily vchovn; jimi posiluje Indie ztrnulmi soci-lnmi hierarchiemi anarchii kast. Spolenost ije jen zmnou. Vmna jest nemon, kdy jednomunle ve a druhmu nic. K emu stupn domnl civilisace, kdy nikdo po nich neme vystupovatiani sestupovati!

Zde je pozdn smr bratrovrady, pokn, kter pojme celou rasu a odsuzuje ji k smrti. Pijdepyn a sobeck nrod a bude obtovati Indii, tak jak to vypravuj orientln legendy o vrad Lame-chov, spchan na Kainovi. Avak bda i vrahu Kaina! prav svat vtby bible.

15

Kapitola 4.

M a g i e h e r m e t i c k .

Dogma Herma Trismegista. Hermetick magie. Egypt a jeho zzraky. Patriarcha Josefa jeho politika. Kniha Thotova. Bembova magick tabulka. Kl vteb. Vychovn Moj-ovo. Mgov faraonovi. Kmen mudrc a Velik dlo.

V Egypt byla uinna z magie universln vda, kter byla formulovna v dokonal dogma.Nic neped ani se nevyrovn v soubornm p