UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Pedagogická fakulta

Katedra českého jazyka a literatury

Mgr. KAMILA KMENTOVÁ

Studijní program: Učitelství pro základní školy

Studijní obor: Učitelství českého jazyka pro 2. stupeň základních škol

DIDAKTICKÉ VYUŢITÍ PROBLEMATIKY ETYMOLOGIE

PŘEJATÝCH SLOV VE VÝUCE ČESKÉHO JAZYKA

Rigorózní práce

OLOMOUC 2010

2

Prohlašuji, ţe jsem rigorózní práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedených pramenů,

literatury a elektronických zdrojů.

V Kostelci na Hané dne 27. 12. 2010

…………………………………

vlastnoruční podpis

3

Děkuji učitelům základních a středních škol za ochotu a pomoc při realizaci výzkumného

šetření.

4

Obsah

Úvod 5

1 Motivace ve vyučovacím procesu 7

1.1 Vnitřní motivace 7

1.2 Vnější motivace 7

1.3 Tvořivost 8

1.4 Motivace ve výuce českého jazyka 8

1.4.1 Etymologie 10

2 Současná slovní zásoba češtiny a její obohacování 12

3 Přejímání slov 14

3.1 Typy přejímek a jejich adaptace 16

3.2 Internacionalismy 19

4 Světové jazyky 22

5 Přejatá slova v češtině 24

5.1 Historie přejímek v češtině 24

5.2 Přejímání ze světových jazyků 26

5.2.1 Přejímky z evropských jazyků 27

5.2.1.1 Klasické jazyky 27

5.2.1.2 Moderní jazyky 32

5.2.2 Přejímky z mimoevropských jazyků 42

5.2.2.1 Východoasijské jazyky 42

5.2.2.2 Jazyky islámu 46

5.2.2.3 Jazyky indické oblasti 52

5.2.2.4 Jazyky americké oblasti 55

6 Angličtina jako mezinárodní jazyk 59

6.1 Anglické přejímky v češtině 62

7 Česká slova v cizích jazycích 65

8 Problematika etymologie a přejímání slov v učebnicích 67

9 Dotazníkové šetření 69

9.1 Původ slov 69

9.2 Srozumitelnost internacionalismů 81

10 Náměty pro pedagogickou praxi 84

10.1 Etymologie a internacionalismy ve výuce češtiny 84

10.2 Pracovní listy 90

11 Etymologie „evropských“ slov 114

Závěr 117

Seznam pouţité literatury, pramenů a elektronických zdrojů 119

Přílohy

5

Úvod

V rigorózní práci se zamýšlíme nad problematikou motivace ţáků základní a střední

školy ve výuce českého jazyka a literatury. Uvedené téma jsme si zvolili proto, ţe pozitivní

motivaci povaţujeme za základní předpoklad pro úspěšné pedagogické působení v rámci

vyučovacího procesu. Problematika etymologie a přejímání slov splňuje předpoklady k tomu,

aby mohla ţáky motivovat. V rámci výuky češtiny patří oblast etymologie a přejímání slov

k okrajovým tématům, lze tedy předpokládat, ţe ji ţáci budou povaţovat za zajímavou.

Uvedená problematika nabízí rovněţ moţnost vyuţití mezipředmětových vztahů. Cílem

rigorózní práce je vytvořit soubor výukových materiálů a námětů, které lze vyuţít ke zvýšení

motivace ve výuce mateřského jazyka.

Práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické, které jsou doplněny přílohami.

Teoretická část práce obsahuje šest kapitol, které tvoří východisko pro tvorbu pracovních listů

obsaţených v prakticky orientovaných oddílech rigorózní práce.Vychází ze závěrů odborné

pedagogické literatury a stručně se zamýšlí nad základními poznatky v oblasti motivace.

Představuje faktory, které mohou ovlivňovat míru motivace u daného jedince.

Navazující oddíly teoretické části práce se zabývají současnou českou slovní zásobou,

způsoby jejího obohacování a snaţí se charakterizovat vybrané skupiny přejatých slov. Práce

přináší základní údaje o historii etymologie a soustředí se na problematiku etymologie

přejatých výrazů, zabývá se historií přejímání, charakterizuje světové jazyky, uvádí konkrétní

příklady přejatých slov a zvláštní pozornost věnuje problematice anglicismů. Představuje

rovněţ česká označení, jeţ pronikla do slovní zásoby cizích jazyků.

V praktické části práce uvádíme konkrétní náměty, které lze uplatnit v pedagogické

praxi a zaměřujeme se na problematiku etymologie a přejímání slov ve výuce českého jazyka.

Nabízíme příklady etymologických cvičení z vybraných učebních materiálů pro druhý a třetí

stupeň vzdělávání. Poskytujeme přehled nejrůznějších aktivit a typů cvičení, s nimiţ je moţno

při vyučování mateřského jazyka pracovat. Představujeme pracovní listy, jeţ se orientují

na problematiku etymologie ve výuce češtiny a uvádíme ukázky práce ţáků, kteří uvedené

materiály zpracovávali v rámci výuky. Pracovní listy byly záměrně zpracovány ţáky různých

typů škol. Důvodem uvedené skutečnosti bylo to, ţe jsme chtěli ověřit platnost připravených

pracovních listů v různých podmínkách. Poukazujeme rovněţ na klady i zápory předloţených

výukových materiálů.

Praktická část práce představuje výsledky dvou dotazníkových šetření, která byla

zaměřena na problematiku původu slov a na srozumitelnost cizích slov z pohledu mluvčího.

6

Výzkumná šetření byla realizována v prostředí ţáků základní školy, osmiletého gymnázia,

střední odborné školy a učiliště. V souvislosti s provedením výzkumných šetření byly

stanoveny dvě hypotézy. První z nich předpokládala neschopnost ţáků určit původ

zkoumaných výrazů. Důvodem našeho předpokladu byla skutečnost, ţe uvedená problematika

patří v rámci výuky českého jazyka k okrajovým tématům a pro ţáky bude neznámá. Druhá

hypotéza předpokládala bezproblémové porozumění zkoumaným cizím slovům. Naše

domněnka vycházela z charakteru daných označení (internacionalismů), která lze povaţovat

za všeobecně srozumitelná.

Rigorózní práce obsahuje přílohy, které jsou sloţeny z dotazníků, jeţ byly pouţity

v rámci výzkumného šetření, pracovních listů a ukázek slohových prací ţáků. V přílohovém

materiálu uvádíme rovněţ seznam pouţitých zkratek jazyků, který slouţí k lepší orientaci

zejména v teoretické části práce. Přílohy jsou doplněny malým frekvenčním slovníkem

internacionalismů, jenţ vzniknul na základě analýzy textů zveřejněných na internetovém

portálu Evropského parlamentu. Přehled uvedených textů uzavírá přílohovou část práce.

Součástí rigorózní práce je i DVD nosič, na němţ jsou zaznamenány prezentace ţáků,

které vznikly na základě zadání jednoho z pracovních listů.

7

1 Motivace ve vyučovacím procesu

Motivace představuje faktor, který významným způsobem ovlivňuje přístup ţáků

k procesu učení. V odborné literatuře jsou popisovány dva základní typy motivace, vnitřní

a vnější.

1.1 Vnitřní motivace

Vnitřní motivaci pozorujeme u ţáka, u něhoţ zájem o problematiku vychází z touhy

po poznání. Uvedený druh motivace je často ovlivněn tím, z jakého rodinného prostředí

jedinec přichází. Za silně motivační faktory v dětství se povaţuje zejména odpovídání rodičů

na dotazy dítěte a dostatek podnětů, jeţ přispívají k rozvoji jedince.

Vnitřní motivaci lze zvyšovat i v rámci výukového procesu. „Učitel můţe vnitřní

motivaci ţáků vzbudit i tím, ţe hodinu zahájí předvedením překvapivého pokusu nebo

zajímavého problému, který aktivizuje poznávací potřeby ţáků, navodí pocit rozporu mezi

dosavadním pojetím a tím, co ţák vidí nebo co se dozvídá.“1 Příkladem neobvyklého zahájení

vyučovací jednotky mohou být chemické či fyzikální experimenty, uplatnění některé

aktivizační metody (brainstorming, metoda čtyřlístku) apod.

Zvýšení vnitřní motivace napomáhají situace, v nichţ ţák můţe spolurozhodovat

a ovlivnit průběh vyučovacího procesu. Obdobně působí zařazení úkolů, při nichţ ţák dostává

volnost do té míry, ţe si vybírá zadání, které splní. „Moţnost výběru úkolů působí výrazně

ve směru zvyšování vnitřní motivace ţáků k učení.“2 Za důleţitou povaţujeme i to, kdyţ učitel

dokáţe propojit probíranou látku s reálným ţivotem. Vnitřně ţáka motivuje i pochvala

ze strany pedagoga, rodiče či spoluţáka. Je-li ţák ve škole vnitřně motivován, přistupuje

k jednotlivým problémům s hlubokým zájmem a výsledky pedagogického působení a vlastní

jedincovy aktivity jsou účinnější.

1.2 Vnější motivace

Působení vnější motivace má ve srovnání s vnitřní motivací pouze krátkodobý

charakter. Jako prostředky vnější motivace chápeme např. uţívání odměn (v podobě sladkostí,

různých slibů apod.), známkování, zveřejnění úspěchů na školních nástěnkách atd.

Uţívání prostředků vnější motivace podrobuje kritice řada odborníků, někteří je přímo

odmítají (Kohn). Jiní pedagogové zastávají názor, ţe není vhodné stavět proti sobě vnější

1 KALHOUS, Z. OBST, O., 1998, s. 368. 2 LOKŠA, J. LOKŠOVÁ, I., 1999, s. 28.

8

a vnitřní motivaci. Podle jejich názoru můţe vnější motivace působit pozitivně a postupně se

změní na motivaci vnitřní (Lokša, Lokšová).

V oblasti školní motivace byla realizována řada výzkumných šetření. „Učitelé,

výzkumní pracovníci i rodiče se shodují v názoru, ţe pozitivní motivace učební činnosti ţáka

je důleţitou, pokud ne přímo zásadní podmínkou jeho školní úspěšnosti.”3 Byla tím prokázána

souvislost mezi školní úspěšností ţáka a motivací.

1.3 Tvořivost

Domníváme se, ţe tvořivé úlohy ve výuce působí jako významný motivační faktor.

„Tvůrčí činnosti jsou zábavné a zvyšují v ţácích pocit vlastní hodnoty. Ať uţ vyučujete

kterýkoli předmět, nemůţete si dovolit přehlíţet motivující účinek tvůrčích činností.“4 Tvůrčí

aktivita představuje protipól aktivit spojených s pouhým memorováním a pro ţáky můţe

znamenat velký přínos. V průběhu tvůrčích činností přebírá ţák veškerou aktivitu, zatímco

z učitele se stává spíše pasivní pozorovatel. Je však zřejmé, ţe realizace takové vyučovací

jednotky klade vysoké nároky na osobnost pedagoga, který se na hodinu musí důkladně

připravit a po jejím ukončení práce ţáků vyhodnotit.

Pedagog by se měl pokusit vytvořit takové podmínky, jeţ povedou ţáka k tomu, aby

chtěl být tvořivý. Kreativitu je nutno rozvíjet a pravidelně s ní pracovat. V praxi se ukazuje,

ţe studenti se rádi vyjadřují k tématům, která si sami navrhnou (viz mají moţnost

spolurozhodovat o výuce).

1.4 Motivace ve výuce českého jazyka

Je známa skutečnost, ţe motivační faktory se liší vzhledem k věku dítěte. Zatímco

učitel prvního stupně základní školy můţe pozorovat převáţně vnitřně motivovaný zájem

ţáků o probírané učivo, pedagog, který působí ve vyšších ročnících základní školy,

zaznamenává spíše sestupnou tendenci v oblasti motivace. Je nutné zdůraznit, ţe motiv

jednotlivých ţáků ve třídě můţe být ve vztahu k učení různý.

V naší práci se zaměřujeme na ţáky druhého a třetího stupně. Přicházejí do školy

s různými pohnutkami a velmi odlišným přístupem ke vzdělání a zájmem o něj. Je nutno

předpokládat rozdílný přístup ţáka k hodině českého jazyka na základní škole, na technicky

zaměřené střední škole, učilišti nebo na gymnáziu. Domníváme se, ţe ţák učiliště bude

zaměřen na odbornou činnost a nebude projevovat příliš velký zájem o předmět český jazyk

3 LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I., 1999, s. 9. 4 PETTY, G., 2002, s. 236.

9

a literatura. Situace ţáka střední odborné školy bude zřejmě podobná jako v předchozím

případě, avšak s jedním zásadním rozdílem. Očekává se, ţe student střední školy se bude

připravovat na maturitu, jejíţ nedílnou součástí je i zkouška z mateřského jazyka. Obdobný

předpoklad platí i u ţáka gymnázia.

Při výuce češtiny si musíme připustit několik skutečností. Mateřský jazyk patří

na českých základních a středních školách k povinným předmětům. Na úrovni základního

vzdělávání by si ţáci měli osvojit základní komunikační dovednosti, základní slohové útvary

a základy pravopisu, osvojit si některé literární pojmy, ale především by měli získat základní

dovednosti v oblasti porozumění textu. Na středoškolské úrovni zahrnuje výuka českého

jazyka převáţně poznatky z literatury, zejména světové, a je často vyučována kritizovaným

způsobem – formou memorování názvů literárních děl a jejich autorů. Uvedenému způsobu

výuky by v současnosti mělo zamezit nové pojetí státních maturitních zkoušek.

Domníváme se, ţe učitel češtiny má připravit výuku tak, aby byla pro ţáky přínosná,

zároveň poutavá a zábavná. V naší práci se zaměříme pouze na výuku mluvnice a na moţnost,

jak při ní ţáky motivovat. „Polovina aţ dvě třetiny ţáků, kteří se slabě učí, by mohly

z hlediska svých schopností dosahovat lepších výsledků. Nedosahují jich však proto, ţe nemají

ke škole a práci ve vyučování pozitivní motivaci.“5 V praktické části naší práce se proto

pokusíme představit několik návrhů, které usilují o zvýšení motivace ve výuce mateřského

jazyka.

V současné době má učitel češtiny mnoho moţností, jimiţ se dá výuka jazyka zpestřit.

K těm nejčastějším patří vyuţití moderních informačních technologií ve výuce, např. počítač,

data-projektor, internet, interaktivní tabule apod. Uvedené moţnosti jsou však přímo spojeny

s materiálním zázemím dané školy. Uplatnění moderních technologií podporuje atraktivitu

vyučování, většina ţáků s nimi navíc kaţdodenně pracuje a orientuje se v problematice

mnohdy lépe neţ někteří vyučující. V případě, ţe se učitel v hodině zabývá rozvrstvením

národního jazyka, můţe ţákům prostřednictvím počítače připojeného k internetu představit

konkrétní ukázky nářečí, slangů apod. Domníváme se rovněţ, ţe na některých lépe

vybavených vzdělávacích ústavech dochází k vyuţívání uvedených technologií tak často, ţe

svůj motivační účinek postupně ztrácí.

5 LOKŠA, J., LOKŠOVÁ, I., 1999, s. 22.

10

1.4.1 Etymologie

V následujícím oddílu představujeme etymologii jako motivační faktor ve výuce

českého jazyka a pokoušíme se o stručný nástin historie daného vědního oboru. Zároveň

uvádíme základní přehled českých a vybraných cizojazyčných titulů, které se zaměřují

na oblast etymologie.

„Motivovaný ţák usnadňuje práci sobě samému i pedagogovi.“6 Za vysoce motivační

povaţujeme ve výuce češtiny problematiku etymologie. Pátrání po původu nejrůznějších slov

můţe být pro ţáky velmi zajímavé. Jako vhodné se nám v uvedené souvislosti jeví vyuţití

skutečnosti, ţe většina ţáků se učí alespoň jeden cizí jazyk, u středoškoláků se jedná nejméně

o dva cizí jazyky. Můţe tedy dojít k vzájemnému srovnání slovní zásoby vybraných jazyků

a zamyšlení se nad původem jednotlivých výrazů. V souvislosti s etymologií tedy ţáci

proniknou i k tématu cizích slov a jejich přejímání a mohou si lépe uvědomit vztahy, které

mezi sebou jednotlivé jazyky mají.

V praktické části práce se zaměřujeme na vybrané tituly učebnic pro základní a střední

školu a představujeme cvičení, která jsou zaměřená na problematiku etymologie. Navrhujeme

zároveň, jakým způsobem by v tomto směru mohla být výuka českého jazyka obohacena

a představujeme náměty pro pedagogickou praxi.

Etymologie je věda, která se zabývá původem slov. Nelze ji povaţovat za novou

lingvistickou disciplínu, protoţe nad původem slov přemýšleli uţ lidé ve starověku. Samotný

původ slova etymologie je třeba hledat ve starověkém Řecku, je odvozeno od výrazu etymon

(pravdivý význam), od etymos (pravdivý) a logos (slovo). Etymologie je zaloţena především

na srovnávacích metodách, které zkoumají odlišnosti a podobnosti ve slovní zásobě jazyků

příbuzných i nepříbuzných. Za první etymology lze povaţovat Sokrata, Platona, Pindara,

Plutarcha, později Isidora ze Sevilly a další. Novodobý zájem o etymologické bádání je

spojen s „objevením“ gramatiky sanskrtu v 18. a 19. století.

V souvislosti s etymologickým bádáním lze zmínit označení lidová etymologie. Jedná

se o výklad slov, který není zaloţen na reálném podkladu a je výsledkem touhy lidí

po objasnění významu některých označení. Lidová etymologie tak například odvozuje původ

slova marcipán od křestního jména nějakého muţe, i kdyţ výraz marcipán má původ

pravděpodobně v italštině nebo arabštině (srov. 5.2.2.2 Jazyky islámu).

6 KŘEMÉNKOVÁ, L., 2009, s. 191.

11

K základním českým etymologickým titulům patří slovníky J. Holuba, S. Lyera,

V. Machka, J. Rejzka, informace o původu slov lze naleznout i ve Slovníku spisovné češtiny

nebo v Akademickém slovníku cizích slov. Nabízí se i mnoho cizojazyčných titulů, které

uvádí etymologický původ slov, např. německý slovník Etymologisches Wörterbuch des

Deutschen z řady Wahrig, Deutsches Universalwörterbuch z vydavatelství Duden,

francouzská publikace Le larousse des noms communs apod. Při vyhledávání původu slov lze

vyuţít i internetový Etymologický slovník nebo anglický Online Etymology dictionary.

K dalším etymologickým titulům patří publikace K pramenům slov R. Večerky nebo kniha

Jak se bude vaše dítě jmenovat M. Knappové.

Domníváme se, ţe problematiku etymologie lze v rámci vyučovacího procesu vyuţít

ke zvýšení motivace ţáků. V praktické části práce uvádíme konkrétní návrhy takových zadání

a úkolů.

12

2 Současná slovní zásoba češtiny a její obohacování

V současné slovní zásobě českého jazyka se projevuje mnoho tendencí, které lze často

označit za protichůdné. V následující kapitole nabízíme jejich stručný přehled.

Významným jevem je demokratizace jazyka, tzn. snaha o „zlidovění“ jazyka, o jeho

porozumění, která se týká všech jazykových vrstev. Setkáváme se rovněţ s termínem

pseudodemokratizace, jeţ je spojena především s oblastí hromadných sdělovacích

prostředků a spočívá ve snaze přiblíţit se jazykovému vkusu co nejširšího publika. K popsané

skutečnosti dochází především prostřednictvím substandardizace, tzn. pronikáním

jazykových prvků z nespisovné vrstvy češtiny, tzv. substandardu, do vrstvy spisovné, tzv.

standardu. Příkladem jsou slovesná zakončení seji / seju, kupuji / kupuju, hraji / hraju, která

povaţujeme za spisovná a v současnosti je pokládáme za dublety. Tvary seju, kupuju, hraju

pronikly do spisovné podoby jazyka ze substandardu.

Výrazným trendem v současné češtině je internacionalizace, kterou lze obecně chápat

dvěma způsoby. Uvedený jev můţe souviset s tím, ţe se nějaký jazyk stává internacionálním

(tzn. uplatňuje se v mezinárodní komunikaci), nebo s tím, ţe podléhá vlivu cizího jazyka (či

více jazyků) a obohacuje se tak o příliv nových slov, která je moţno nazývat

internacionalismy. Češtiny se týká druhá z uvedených variant, český jazyk je v současné době

ovlivňován zejména anglicismy. Přejímání slov z cizích jazyků patří k nejproduktivnějším

způsobům obohacování české slovní zásoby.

Protichůdnou tendencí internacionalizace je terminologizace, v jejímţ důsledku

dochází k pronikání odborných termínů do běţné mluvy, jazyka médií apod.

Internacionalizace a terminologizace spolu mohou úzce souviset. Čeština je od začátku 90. let

20. století pod silným vlivem přejímaných anglicismů, tedy výrazů, jeţ lze označit

za internacionalismy. Uvedená slova měla zpočátku charakter termínů, které byly

srozumitelné pouze malé části veřejnosti. Později se však tato slova stala běţně uţívanými

výrazy, zejména v médiích, a to přispělo k jejich lepší srozumitelnosti u běţných uţivatelů

jazyka.

V souvislosti s terminologizací lze uvést i proces determinologizace, která spočívá

ve slohové neutralizaci termínů. Rozšířením do běţné slovní zásoby ztrácejí termíny svůj

odborný charakter a jejich původní význam se můţe změnit či posunout (např. frustrace,

stres). „Termín se zde stává netermínem, a to jak ve svém prvotním (původním) významu, tak

v odvozených významech nově vzniklých. V uţším smyslu je determinologizací vznik

odvozených abstraktních významů a významových odstínů od původních termínů. Vyvinuly se

13

častým a méně přesným uţíváním termínů v běţném (neodborném) jazyce. Vznikly zejm.

metaforizací (např. koncepce krystalizuje, telegrafický sloh) a generalizací (např. sondovat

poměry, signalizovat nedostatky). Výsledkem těchto procesů jsou slova – netermíny, která

mají stejnou lexikální formu jako termíny.“7 Příkladem označení, které prošlo procesem

determinologizace je mikroskop. Slovník spisovné češtiny uvádí, ţe se jedná o přístroj

poskytující zvětšený obraz velmi malých předmětů, drobnohled. Adjektivum mikroskopický

tedy v původním terminologickém významu znamená prováděný mikroskopem

(mikroskopické zkoumání) nebo viditelný jen mikroskopem (mikroskopické částice). Česká

frazeologická literatura uvádí spojení pod mikroskopem ve významu „prohlíţet / zkoumat /

vidět velmi podrobně, pečlivě, přesně a s pozorností ke kaţdé maličkosti“. Za metaforické

uţití slova mikroskopický lze povaţovat významy malý, nepatrný (mikroskopické částečky)

a velmi důkladný (mikroskopické znalosti).

Výrazným jevem v současné češtině je globalizace komunikace. Globalizační

tendence směřují k vytvoření jednotného dorozumívacího systému. „Nejvýraznějším projevem

komunikačně globalizačních tendencí je pronikání mezinárodně platných jazykových prvků

(především lexikálních anglicismů, resp. internacionalismů) do jazykových systémů všech

kulturních jazyků, evropských i mimoevropských, jemuţ zejména jazyky s menším počtem

uţivatelů, mezi něţ patří i čeština… odolávají méně výrazně.“8 Na základě uvedených

skutečností lze zaznamenat spojitost mezi globalizačními a internacionalizačními tendencemi.

Vliv angličtiny není moţno omezit na oblast jazyka. Nedochází pouze k přejímání slov, ale

i kultury anglicky mluvících zemí, jejich tradic, zvyků apod. (např. oslavy Halloweenu,

postava Santa Clause a další).

Slovní zásobu češtiny ovlivňuje mnoţství faktorů. Za nejvýraznější jev lze označit

přejímání anglických výrazů, které pronikají do slovní zásoby všech oblastí společenského

ţivota.

7 POŠTOLKOVÁ, B., 1984, s. 106. 8 SVOBODOVÁ, D., 2009, s. 9.

14

3 Přejímání slov

Slovní zásoba českého jazyka se v průběhu staletí utvářela pod vlivy nejrůznějších

jazyků. Lexikální jednotky cizojazyčného původu pronikají do češtiny formou přejímání, jsou

proto označovány jako „přejímky“. Uţívá se rovněţ spojení „výpůjčky z cizích jazyků“.

Uvedený termín je však některými autory chápán jako chybný. Nejedná se podle nich

o výpůjčky v pravém slova smyslu, neboť nedochází k procesu „vrácení“ slova do původního

jazyka.

Přejímání slov se v kaţdém z jazyků zpravidla uskutečňuje v jiném historickém

období a z odlišných příčin. „Přejímání je důsledkem kontaktů cizích jazyků a jejich vzájemné

ekonomické, politické a kulturní situace, důsledkem poznávání cizích skutečností a potřeby

pojmenovat je.“9 Známe případy, kdy se lidé přejímání slov a jejich začleňování

do mateřského jazyka bránili a nesouhlasili s ním. Takové snahy označujeme jako puristické

a při pohledu do historie zjistíme, ţe byly zaznamenány uţ v době antiky (Ciceron, Seneca).

Někteří jazykovědci varovali před bezhlavým a neuváţeným přejímáním cizích slov.

Dokladem je spis Ludwiga Reinerse Stilkunst, jehoţ pátý díl nese název Ein Streitgespräch

über den Gebrauch von Fremdworten (Spor o uţívání cizích slov). Popisuje příběh, v němţ se

u vína domluvilo několik přátel a vymysleli nesmyslné slovo (repunsieren), jehoţ později

pouţívali. Nikdo jiný význam slova neznal, kupodivu však po jeho významu ani nepátral.

Všichni se chovali tak, jako by označení rozuměli odjakţiva.

V Německu byly puristické tendence patrné v 15. století, tedy čtyři sta let před

samotným vznikem výrazu Fremdwort (cizí slovo), za jehoţ autora je povaţován filozof

a purista K. C. F. Krause. V 17. století nastal v prostředí hojně vznikajících jazykových

společností (Sprachgesellschaften) rozmach kritiky cizích slov, orientované zejména

na francouzské výrazy. Členové sdruţení se věnovali podpoře německého jazyka

(Beförderung der Teutschen Sprache). Činnost puristů zanechala stopy i na současné podobě

němčiny.

V Tabulce 1 nabízíme přehled německých slov s českým překladem, která

z uvedeného období pocházejí. V moderní němčině lze dané dvojice povaţovat za synonyma.

9 FILIPEC, J., ČERMÁK, F., 1985, s. 120.

15

Přejaté slovo Německý

ekvivalent

Český význam

Distanz Abstand odstup

Adresse Anschrift adresa

Moment Augenblick okamţik

Bibliothek Bücherei knihovna

Republik Freistaat republika

Horizont Gesichtskreis horizont

Insekt Kerbtier hmyz

Leidenschaft Passion vášeň

Dialekt Mundart nářečí

Universum Weltall vesmír

Tabulka 1

Na českém území docházelo k puristickým aktivitám od 15. století. Známé jsou

příspěvky mistra Jana Husa, který kritizuje tehdejší špatnou znalost češtiny a ve Výkladu

desatera doporučuje nahradit slovo knedlík podle jeho názoru původnějším výrazem šiška.10

Matouš Benešovský ve své Knize českých slov vyloţených (1587) odmítá jakoukoliv

funkčnost přejatých slov v češtině (narozdíl od Jana Blahoslava). Je autorem mnoha označení,

např. bukva (bible), čtenice (gramatika) nebo rozhodnice (dialektika). K dalším známým

puristům můţeme zařadit Václava Jana Rosu, Ondřeje Františka Waldta nebo Daniela

Nitsche.

Puristé 19. století vytvořili mnoho slov, která pronikla i do významných literárních děl

(F. L. Věk Aloise Jiráska) nebo do současných učebnic českého jazyka a dějepisu jako doklad

českých jazykovědných snah. K nejznámějším purismům 19. století patří čistonosoplena

(kapesník), sestromuţ (švagr) či klapkobřinkostroj (klavír), později dálkomluv (telefon),

rozvid (televize) a další.

Aktivity usilující o očistu jazyka lze zaznamenat i ve 20. století. Důkaz představuje

slovo samohyb (automobil) nebo označení magnetoskop, které mělo v 80. letech za úkol

nahradit výraz videorekordér. Ţádný z uvedených purismů se však dlouhodobě nestal součástí

české slovní zásoby.

10 Pozn. slovo šiška se ve významu knedlík dodnes pouţívá v hanáckém nářečí.

16

Členové Praţského lingvistického krouţku poukazují na skutečnost, ţe jazyk se vyvíjí

a v důsledku souţití s ostatními jazyky dochází ke vzájemnému přirozenému obohacování

slovní zásoby. Uvedenou skutečnost tedy nelze vnímat negativně.

Ústav pro výzkum veřejného mínění uveřejnil v roce 1971 zprávu pod názvem Cizí

slova v českém jazyce, která se mimo jiné zabývala postoji Čechů k cizím slovům. Na základě

výsledků výzkumu bylo zjištěno, ţe 48 % dotázaných povaţuje přejímání slov za nezbytné

(uvedený názor častěji zastávali lidé mladší a zároveň dotazovaní s vyšším vzděláním), avšak

62 % oslovených lidí uvedlo, ţe cizí slova pouţívá málokdy. Z jazykového hlediska lze

povaţovat za zajímavé i výsledky doplňujících otázek. „Výzkumné akce bylo vyuţito i k tomu,

aby byly aspoň rámcově zjištěny postoje uţivatelů jazyka k nespisovným přejatým slovům.

Ukázalo se, ţe za výrazně nespisovné se stále pokládají z němčiny přejaté výrazy fajn,

šmakovat, kramflek, akorát a nový slangový výraz normálka, méně výrazně se pociťuje uţ

nespisovnost výrazů marodit a kafe, slova kumšt a kuráţ se uţ zřejmě cítí, v neshodě se

současnou kodifikací, spíše jako expresívní výrazy hovorové neţ jako lexikální prostředky

za hranicí spisovnosti.“11

Uvedený výzkum, z něhoţ upozorňujeme pouze na vybraná zjištění,

je důkazem toho, ţe cizí slova představovala předmět jazykovědných zájmů i v novodobé

historii.

3.1 Typy přejímek a jejich adaptace

V následující kapitole se pokusíme o nástin obvyklých způsobů dělení přejatých slov

v české jazykovědě. Typologie přejímek byla vytvořena mnoha českými lingvisty (např.

Šmilauer, Havránek, Filipec, Čermák, Sgall). Připojujeme rovněţ základní charakteristiky

vztahující se k adaptaci přejatých výrazů.

Přejatá slova lze rozdělit do dvou skupin. První z nich je tvořena výrazy, které se

vědomě pouţívají jako označení cizího původu (někdy označována za slova cizí), druhá

zahrnuje tvary, jeţ jsou chápány jako součást české slovní zásoby a přizpůsobují se v mnoha

ohledech novému jazykovému systému (např. výslovnost, skloňování). Uvedené výrazy je

moţno označit jako přejatá slova. Ve většině situací však dochází k synonymnímu uţívání

obou uvedených spojení, tzn. slova přejatá splývají se slovy cizími.

Na základě jazykovědných prací uvedených lingvistů se nejčastěji setkáváme

s dělením přejímek do tří základních skupin. První z nich tvoří původní, neadaptované

11 TEJNOR, A. Přejatá slova a veřejné mínění. Naše řeč [online]. 1972, 55, [cit. 2010-11-8]. Dostupný z WWW:

<http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5634>.

17

lexémy. Uvedená kategorie zahrnuje především citátová slova a slovní spojení (fortissimo,

curriculum vitae, faux pas, fin de siècle, fair play, fata morgana) a tzv. okřídlená slova, tzn.

cizojazyčné, ale i přeloţené citáty a výroky, které se staly součástí jazyka (carpe diem,

memento mori, cherchez la femme, veni – vidi – vici). Nepřizpůsobení uvedených výrazů

a spojení spočívá v zachování původní pravopisné podoby a částečně i výslovnosti.

Další kategorii představují slova přejatá, avšak v češtině adaptovaná. Výrazy, které

byly přejaty v nedávné době, často nesou rysy výchozího jazyka, a to zejména v oblasti

výslovnosti a pravopisu. Obvyklé je naopak jejich zařazení morfologické (windows –

windowsu, hardware – hardwaru). Další skupinu tvoří slova, jejichţ pravopisná podoba je

počeštěná, ale vzhledem k tomu, ţe označují méně obvyklé skutečnosti, jsou stále pociťována

jako cizí (např. atašé, broţura, terapie). Do uvedené kategorie je moţno zařadit pravopisně

rozkolísané výrazy (briefing / brífink, speaker / spíkr, marketing /marketink), u nichţ

převaţuje tendence k počeštěnému pravopisu, dále slova zdomácnělá (celer, muset, škola,

vzduch) a tvary hybridní (cyklostezka, ekosystém, videozáznam). Hybridní výrazy mohou

vznikat spojením jednoho slova přejatého a jednoho domácího (event. dalšího přejatého

slova) a označujeme je jako kompozita (elektroléčba, euroregion), nebo sloučením přejatého

afixu a domácího slova, pak se nazývají hybridní sloţeniny (pracant).

Třetí kategorie přejímek zahrnuje kalky, tzn. doslovné překlady slov. Kalkování je

povaţováno za kompromisní řešení mezi neologizací a přejímáním z cizího jazyka. Kalky je

moţno dále dělit na slovotvorné (zeměpis – geographia, maloměsto – Kleinstadt, Vánoce –

Weihnachten, poloostrov – Halbinsel, mrakodrap – skyskraper), víceslovné (frazeologismus

Ende machen – udělat konec, slovesná vazba zabukovat / zaknihovat letenku – book air ticket)

a sémantické. Sémantické kalky označují slova, která uţ v daném jazyce existují v určitém

významu. Na základě překladu cizojazyčného označení získává slovo význam nový, např.

myš označuje v češtině původně hlodavce, z anglického mouse byl přejat význam prostředku

na ovládání počítače; na základě anglického grass (marihuana) dostalo nový význam české

slovo tráva. Jako pomezní případ mezi slovotvornými a víceslovnými kalky bývají uváděna

slova typu bodyguard či homepage, která se překládají formou domácích víceslovných

označení, tj. osobní stráţce a domovská stránka.

Přejaté výrazy se v novém jazykovém systému adaptují ve větší či menší míře

zpravidla v několika oblastech. Většina cizích slov se v novém jazyce přizpůsobí v oblasti

výslovnostní (bufet [bufet] – původně [byfé] x faux pas [fopa]), grafické (atašé – původně

attaché x manaţer i manager), tvaroslovné (software – softwaru x lila – nesklonné) či

18

slovotvorné (delete – angl. smazat → deletovat, vydeletovat / dylítovat, vydylítovat).

V případě, ţe jsou přípustné dubletní tvary (meeting / mítink), prosazuje se většinou počeštěná

podoba slov. V současné češtině je však moţno zaznamenat i opačný trend, který je

charakteristický návratem k původnímu pravopisu. Často se vztahuje k pouţívaným

anglicismům, např. asistent – assistant, manaţer – manager. „Reanglizované“ výrazy jsou

často pouţívány k označení různých profesí a jejich cílem je zřejmě zvýšení prestiţe daných

povolání.

Další typ adaptace představuje adaptace významová. Přestoţe u většiny přejímek

zůstává sémantický charakter slova zachován, dochází v některých případech k významovému

posunu (př. chanson → šanson, essay → esej – viz dále). V uvedených případech došlo

k sémantickému posunu uţ v minulosti.

Významovou změnu lze zaznamenat mezi francouzským výrazem chanson a jeho

českou variantou šanson. Slovo se ve francouzštině objevuje v době středověku, označuje

jednohlasou, později vícehlasou píseň s jednoduchou melodií i rytmem a často humorným,

satirickým textem. K jejich nejznámějším komponistům v uvedené době patří Orlando di

Lasso, Johannes Ockeghem či Josquine Desprez. V současné francouzštině je hlavní význam

uvedeného slova popisován následovně: „Composition musicale divisée en couplets et

destinée à être chantée.12

Za české synonymum lze povaţovat výraz píseň. V češtině se

označení šanson uţívá pro písně, které vznikaly od 19. století ve francouzských kabaretech

a proslavili je zpěváci jako Édith Piaf, Jacques Brel nebo Gilbert Bécaud, v českém hudebním

prostředí např. Hana Hegerová. Od středověké varianty je odlišuje zejména váţné ladění

textu. Pojem šanson ve svém původním významu nadále existuje i v českém jazyce, je uţíván

v oblasti hudební vědy.

Další příklad sémantického posunu vnímáme u slova esej, jehoţ původ nalezneme

ve francouzštině (essai). Pierre Montaigne slovem Essais pojmenoval v roce 1580 svůj

filozofický spis. Výrazem se v roce 1597 inspiroval Francis Bacon a přenesl jej ve stejném

významu do titulu svého díla, tedy i do angličtiny. Frankofonní lexikografická literatura

charakterizuje pojem následovně. „Ouvrage en prose rassemblant des réflexions diverses ou

traitant un sujet d„intérȇt général sans prétendre l‟épuiser ni arriver à des conclusions fermes

ou définitives.“13

Slovník spisovné češtiny vysvětluje pojem stručně jako literární útvar

12 JEUGE-MAYNART, I. a kol, 2008, s. 232.

„Hudební kompozice rozdělená do slok, určená ke zpěvu.“ 13 JEUGE-MAYNART, I. a kol., 2008, s. 626.

„Úvahové dílo v próze, které pojednává o všeobecných tématech, aniţ by vyţadovalo přijetí pevných a

konečných závěrů.“

19

duchaplně pojednávající o otázkách filozofie nebo umění. Esej se ve výuce českého jazyka

a literatury řadí k nejobtíţnějším slohovým útvarům, zejména proto, ţe spojuje prvek

odbornosti s uměleckostí, klade vysoké nároky na uţitou slovní zásobu, stylistiku atd.

V současné době se často uplatňuje sémantická podoba slova esej přejatá z angličtiny.

Longman Active study dictionary charakterizuje essay následovně: „a piece of writing that

discusses a subject… He wrote an essay on French politics.“14

V češtině uvedenému

sémantickému významu odpovídá označení seminární práce. Domníváme se, ţe v současnosti

často dochází k chybnému uţívání výrazu esej jako synonyma k seminární práci.

3.2 Internacionalismy

Internacionalismy tvoří skupinu slov, která s problematikou přejímání slov přímo

souvisí. V následující kapitole se pokusíme objasnit význam pojmu internacionalismus,

uvedeme několik definic slova a příklady internacionalismů.

Internacionalismus je pojem, jenţ vystupuje nejčastěji ve dvou kontextech. Lze jej

chápat ve významu politickém či jazykovědném. V politickém smyslu znamená protiklad

nacionalismu. V naší práci se budeme dále zabývat pouze lingvistickým významem.

Internacionalismus představuje z jazykovědného hlediska označení pro skupinu slov,

která se objevují v různých světových jazycích, mají stejný nebo podobný význam a společný

původ. Internacionalismy lze označit za lexémy, které jsou uţívány ve větším mnoţství

nepříbuzných jazyků určitého kulturního areálu. Uvádíme příklady dalších definic pojmu

internacionalismus. Podle internetového slovníku cizích slov se jedná o slovo nebo výraz

vyskytující se v několika jazycích a mající v nich stejný nebo podobný význam. Německé

slovníky charakterizují internacionalismus následovně: „Wort, das in gleicher Bedeutung und

gleicher oder ähnlicher Form in verschiedenen Kultursprachen vorkommt (z. B.

Demokratie).“15

Podle definice J. Mistríka jsou internacionalismy „také slová, ktoré sa

vyskytujú aspoň v troch podstatne odlišných jazykách (například v slovenčine, v maďarčine

a vo francúzštine)…“16

Internacionální výrazy se stávají mezinárodně srozumitelnými

zejména proto, ţe způsob jejich grafického záznamu i výslovnosti je mnohdy totoţný. Dané

14 SUMMERS, D. a kol., 2006, s. 247.

„slohový útvar, který zpracovává určité téma… Psal esej o francouzské politice.“ 15 AUBERLE, A. a kol., 2003, s. 842. 16 MISTRÍK, J., 1984, s. 43.

20

slovo se přitom můţe vyskytovat v různém počtu jazyků. V čím větším počtu jazyků se

vyskytuje, tím „internacionálnějším“ se stává.

O mezinárodně srozumitelném slovu můţeme na základě posouzení uvedených definic

hovořit v případě lexému robot, jenţ v průběhu 20. století pronikl snad do všech moderních

řečí. „Der Begriff Roboter (tschechisch: robot) wurde von Josef und Karel Čapek Anfang des

20. Jahrhunderts durch die Science-Fiction-Literatur geprägt. Sein Ursprung liegt im

slawischen Wort robota, welches mit Arbeit, Fronarbeit oder Zwangsarbeit übersetzt werden

kann. 1921 beschrieb Karel Čapek in seinem Theaterstück R.U.R. in Tanks gezüchtete

menschenähnliche künstliche Arbeiter."17

V evropských jazycích existuje nejčastěji v grafické

podobě robot (angličtina, francouzština, italština, španělština, dánština, estonština,

maďarština), Robot (němčina), робот (ruština), robota (litevština) , robotti (finština).

Za internacionalismus lze povaţovat i znak, který je součástí emailových adres

a v češtině se označuje jako zavináč (@). Jednotlivá pojmenování se však v různých jazycích

liší, např. v němčině Klammeraffe (druh opice), v polštině malpa (opice), v italštině chicciola

(šnek), v maďarštině kukac (červ), v ruštině sobaka (pes), v řečtině papaki (kachňátko) atd.

Internacionalismy se většinou šíří prostřednictvím přejímání. Mezi internacionalismy

patří mnoho výrazů z oblasti vědy (mikroskop, biologie), techniky (internet, rádio), sportu

(fotbal, tenis), gastronomie (špagety, hamburger), kultury (literatura, film) či politiky

(deklarace, diplomacie). Mezinárodně srozumitelná jsou vlastní jména (Eva, Petr),

pojmenování osob odvozená ze jmen osobních (mecenáš – lat., donchuán – šp.), pojmenování

předmětů odvozená od osobních jmen (gobelín – fr., rentgen – něm.), geografické názvy

(Afrika, Mexiko) a od nich odvozená jména (kašmír – ind., gouda - hol.). Nejčastější zdroj

internacionalismů představuje řečtina (bible, olympiáda, tragédie) a latina (cirkus, mše,

revoluce). Podle Šmilauera jsou mezinárodně srozumitelná i slova charakteristická pro jisté

místo, dále pojmenování prostředí, ţivočichů, rostlin, výrobků, osob, činností nebo měn atd.

(tundra – rus. z fin., kakadu – malaj., sekvoje – indián., raţniči – srb., samuraj – jap., čača –

šp., cruzeiro – brazil.).

17 de.wikipedia.org [online]. 2008 [cit. 2008-10-30]. Roboter. Dostupné z WWW:

<http://de.wikipedia.org/wiki/Roboter>. „Pojem robot vytvořili Josef a Karel Čapkové a poprvé se objevil na

počátku 20. století ve vědeckofantastické literatuře. Původ slova je třeba hledat ve slovanském výrazu robota,

který lze vysvětlit jako nucenou či nevolnickou práci. V roce 1921 popsal Karel Čapek ve své divadelní hře R. U.

R. právě takové, člověku podobné, umělé dělníky.”

21

Podobný charakter jako internacionalismy mají slova, která lze označit pojmem

evropeismy. Jedná se o výrazy, jeţ se rozšířily na území celé Evropy a jejich základ

představuje latina s řečtinou (lampa, móda, model, opereta, papír). Je však zřejmé, ţe hranice

mezi označením internacionalismus a evropeismus nejsou zřetelné. Mnoho mezinárodně

srozumitelných slov lze označit jak jedním, tak druhým pojmem.

22

4 Světové jazyky

Na světě existuje asi 5600 jazyků, z nichţ je více neţ 1400 na pokraji vymření.

Odhaduje se, ţe 3000 jazyků nemá vlastní písemnictví, prozkoumáno je 2500 jazyků a přesně

popsaných jen 500 z nich. Určení celkového počtu jazyků je povaţováno za velmi obtíţné.

Jedním z důvodů je skutečnost, ţe nedošlo k přesnému vymezení a rozlišení pojmů jazyk

a dialekt. Zatímco mluvčí některých jazyků, např. švédštiny a dánštiny nebo češtiny

a slovenštiny, si mohou porozumět bez velkých obtíţí, je pro lidi hovořící různými dialekty

arabštiny nebo čínštiny stejný úkol velmi náročný, snad i nemoţný. Dalším důvodem je

nedostatek výzkumů, které by mapovaly jazykovou situaci určitých oblastí světa. Světová

jazyková situace je komplikovaná rovněţ proto, ţe zatímco některé jazyky zanikají (např.

indiánské), další naopak vznikají (např. srbština, chorvatština).

Počet uţivatelů jednotlivých jazyků se v průběhu staletí proměnil. V době 16. století

dominovala na evropském kontinentu francouzština (14 milionů lidí), následovaná němčinou

(12 milionů), italštinou (10 milionů), španělštinou (9 milionů), angličtinou (5 milionů)

a ruštinou (3 miliony).

Podle informací zveřejněných Francouzskou akademií věd v roce 1929 existovalo

ve světě 2796 jazyků. Na základě údajů získaných v roce 1978 uvádíme zjištěné pořadí

vybraných evropských jazyků i s počtem uţivatelů, tentokrát v celosvětovém měřítku.

Nejvyšší počet mluvčích byl připsán angličtině (500 milionů), dále ruštině (250 milionů),

španělštině (247 milionů), němčině (100 milionů), francouzštině (80 milionů) a italštině (66

milionů). Mezi nejfrekventovanější evropské jazyky se podle zjištění zařadila i portugalština

se 135 miliony uţivatelů.18

Údaje o populačně nejobsáhlejších jazycích světa v současnosti se

značně liší. Breton (2007) uvádí, ţe angličtina je uţívána 508 miliony mluvčích, španělština

417 miliony, ruština 277 miliony, portugalština 191 miliony mluvčích atd.

Podle Ostlera (2007) lze první dvacítku jazyků rozdělit na dvě skupiny. První skupinu

představují jazyky „organicky narostlé“, tzn. dochází k vysokému přírůstku obyvatelstva

v mateřské oblasti (např. Čína, Indie).

Druhou skupinu tvoří jazyky zbytnělé „fúzí a záborem“, tj. rozšířením na nesourodá

území zejména prostřednictvím kolonizace. Uvádíme příklad Španělů, kteří přenesli svou

mateřštinu na území jihoamerických a středoamerických států (Mexiko, Venezuela, Kuba,

Portoriko...). Obdobný vliv získala například portugalština v Brazílii. Nesporná je důleţitost

18 Srov. ČERNÝ, J., 1998, s. 48 – 49.

23

francouzštiny, která se rozšířila téměř do všech světadílů a jako úřední jazyk se uplatňuje

nejen v zemích evropského kontinentu (Francie, Belgie, Lucembursko), ale i v Kanadě

a v mnoha afrických státech (Senegal, Kongo, Pobřeţí slonoviny...), v ostrovních zemích

(Haiti, Seychely...), v Libanonu atd. Jako druhý, avšak rovnocenný jazyk se francouzština

pouţívá v některých islámských státech (Maroko, Tunisko) atd. Francouzština je povaţována

rovněţ za komunikační jazyk mezinárodních organizací (OSN, EU, Lékaři bez hranic, FIFA,

UEFA).

Nahlédneme-li do historie, zjistíme, ţe výsadní postavení ve světové politice mají

zpravidla země s velkou rozlohou nebo vysokým počtem obyvatel. Světové mocnosti tak

mohly a mohou v mnoha ohledech ovlivňovat jiné národy a kultury. Jeden z aspektů vlivu

jistě tvoří jazyk. V důsledku mocenské politiky některých zemí došlo k průniku jejich jazyka

na rozsáhlá území, na kterých se začala prolínat slovní zásoba jazyka příchozího

(koloniálního) s komunikačními systémy místního (domorodého) obyvatelstva (např.

španělština a indiánské jazyky, angličtina a jazyky původních australských kmenů apod.).

Na nově kolonizovaných územích dochází působením dalších vlivů (např. migrace)

k novému setkávání jazyků. V oblasti Severní Ameriky se tak vlivem kontaktu španělštiny

a angličtiny rozvinul systém označovaný jako spanglish či spenglish19

. Obdobná situace

nastala v Německu, v prostředí turecké menšiny. Uvedený stav ovšem nenastal v důsledku

kolonizace, ale souvisí s obdobím po skončení druhé světové války, kdy byli na území

zničeného Německa pozváni obyvatelé jiných států, aby pomohli při obnově země. Takzvaní

gastarbajtři (Gastarbeiter) pocházeli zejména z Turecka a v Německu se postupně začali

usazovat natrvalo. Příslušníci turecké menšiny mluví v současnosti směsicí němčiny

a turečtiny a často neovládají spisovnou formu ani jednoho z uvedených jazyků. V obou

popsaných případech můţeme hovořit o komunikačním systému vzniklém deformací dvou

nepříbuzných jazyků.

19 Srov. s dalšími variantami angličtiny, které vznikly v důsledku prolínání slovní zásoby angličtiny s dalším

jazykem, např. czenglish (čeština), franglais (francouzština), japlish (japonština), swenglish (švédština).

24

5 Přejatá slova v češtině

V následující části práce se pokusíme o stručný nástin toho, v jakých historických

obdobích a z jakých jazyků byla nejčastěji přejímána slova do češtiny.

5.1 Historie přejímek v češtině

Počáteční fáze vývoje češtiny jsou spojeny s prvními Slovany, kteří při svém putování

směrem na sever a západ přejali slova obyvatel ţijících na nově osidlovaných územích.

Praevropský původ se předpokládá u výrazů jeţek, kůň, smrk, beran, housle, ţelezo, habr atd.

Období šíření křesťanství a rozvoje středověké vzdělanosti je charakteristické

přejímáním slov z latiny a jejím prostřednictvím z řečtiny20

(apoštol, epištola21

, mše),

arabštiny (algebra22

, alchymie, cifra), ale i němčiny (hřbitov23

, půst, šáchor) ad. Uvedené

jazyky plnily i zprostředkovací funkci. Východní slova se do češtiny dostávala často přes

řečtinu (papír, sobota24

), řecká slova vstoupila do české slovní zásoby i přes němčinu

(biskup, fara, mnich25

). Z arabštiny postupně pronikala zejména označení léčivých rostlin

a koření (fenykl, lékořice). Přejímání arabských slov neprobíhalo jen v češtině, ale i v dalších

jazycích, např. označení šafrán se dostalo do němčiny prostřednictvím francouzštiny.

„Safran. Der Name der als gelbes Färbe- und als Gewürzmittel verwendeten Pflanze mhd.

safrān, saffrān ist eine Übernahme (Anfang 13. Jh.) von afrz. safran, einer Entlehnung aus

arab. za‟farān…“26

Šafrán se šířil z jihu Španělska a ze Sicílie do dalších zemí Evropy.

Velký příliv slov z němčiny byl zaznamenám v období feudalismu, spojeném se

zakládáním měst a rozvojem řemesel (konšel, rychtář, šlechta27

).

20 Pozn. řecká slovní zásoba obsahovala mnoho slov orientálního původu. 21 Epištola – „nabádavý list (apoštola k věřícím)‟. Z lat. epistola, epistula z ř. epistolḗ „poselství, dopis„ od

epistéllō „posílám, oznamuji, nařizuji‟ z epi- a stéllō „vypravuji, vysílám, strojím‟. REJZEK, J., 2001, s. 157. 22 Algebra – „nauka o řešení rovnic‟, algebraický. Ze střlat. algebra a to z ar. al-ĝabr, doslova „znovuspojení

oddělených částí‟ z ar. gabara „znovu spojovat‟. Poprvé uţito ar. matematiky v 9. st. REJZEK, J., 2001, s. 50. 23 Hřbitov, hřbitovní. Stč. břitov, břítov, coţ je výpůjčka ze sthn. frīthof z frīten „hájit, skrývat‟ a hof „dvůr‟,

vlastně to byl původně prostor u kostela, kde platilo právo azylu. REJZEK, J., 2001, s. 216. 24 Sobota, sobotní. Stejně jako p. sobota, r. subbóta, ch. sùbota, stsl. sobota přejato v počátku křesťanství ze

střlat. sabbata, sabbatum a to přes ř. sábbaton z hebr. šabbāth, aram. šabbǝtā „den odpočinku (po šesti pracovních

dnech)‟, srov. hebr. sābath „odpočívat‟. REJZEK, J., 2001, s. 588. 25 Mnich. Všeslov. Ze střněm. munih, a to z lat. monacus z řec. monachos k monos samojediný. HOLUB, J.,

LYER, S., 1978, s. 295. 26 PFEIFER W. a kol., 2005, s. 1156.

„Šafrán. Jméno rostliny pouţívané jako ţluté barvivo a zároveň koření bylo přejato na počátku 13. století ze

staré francouzštiny. Ta výraz převzala z arabštiny.” 27 Šlechta. Stč. téţ ve významu „ušlechtilost, urozenost‟. Stejně jako p. szlachta tv. přejato ze střhn. slahte,

(ge)slehte „rod, původ, kmen‟, jeţ souvisí se schlagen „bít, tlouci‟ (společným významem je „vyvíjet se určitým

směrem‟). V č. a p. přeneseno na rodové šlechtictví, které do té doby u Slovanů bylo neznámé. REJZEK, J.,

2001, s. 633.

25

Doba humanismu obohatila českou slovní zásobu opět o přejímky z latiny, zejména

v oblasti vzdělanosti (akademie, bibliotéka, katedra), práva (mandát, proces28

, rejstřík) či

lékařství (katar, pilule, puls).

Zámořské výpravy otevřely cestu k dosud neprozkoumaným jazykům a jejich slovní

zásobu přinesly jazyky koloniálních zemí, především španělština, angličtina, francouzština

nebo holandština (čokoláda, tabák29

, kakao).

Období italské renesance přispělo k české slovní zásobě výrazy z oblasti stavitelství či

hudby (kupole, lodţie, tenor). Z francouzštiny a španělštiny přejala čeština (často

prostřednictvím němčiny) vojenské názvy (armáda, generál, oficír), z němčiny označení

řemeslnická, vojenská nebo hornická (handlovat, havíř, rytmistr). „Po Bílé hoře příliv slov

z němčiny ještě zesílil, mnoho jich bylo přejato také v 18. a 19. stol., zejména výrazů

charakteristických pro běţnou mluvu Prahy a dalších měst v Čechách a pro obecnou

češtinu.“30

Většina slov přejatých v uvedeném období se v současnosti řadí k nespisovné

vrstvě českého jazyka (furt, hergot, špitál).

Doba národního obrození je známá činností tzv. puristů (viz 3 Přejímání slov), kteří

ve snaze očistit český jazyk od germanismů vytvářeli neologismy, jeţ měly přejatá slova

nahradit. Výsledky puristické práce však nebyly vţdy přijaty s nadšením a ujalo se malé

mnoţství takto vzniklých slov (jazykozpyt, předloţka). Obrozenci prosazovali i přejímání slov

ze slovanských jazyků, které bylo pro češtinu přirozené. Slovanská slova se do češtiny rychle

začlenila a splynula s jazykem natolik, ţe jejich cizí původ není pociťován (obřad, věda,

vzduch).

První třetina 20. století je charakteristická přejímkami z angličtiny a francouzštiny

(hokej, pláţ, tenis). Období druhé světové války pod nadvládou Německa nemělo na češtinu

ţádný zásadní vliv. Příčinu lze hledat v odporu českého obyvatelstva ke všemu německému.

Druhá polovina 20. století přináší do češtiny několik slov z ruštiny (druţba, kolchoz,

nástěnka, poţárník, sovchoz). Ruština ovlivnila rovněţ rozšíření adjektivních sloţenin

(chemicko-technologický, anesteziologicko-resuscitační, ekonomicko-správní). Přejímky

z angličtiny se častěji objevují znovu od 60. let 20. století a k jejich velkému nárůstu dochází

od 90. let minulého století doposud.

28 Proces soudní řízení. Z lat. processus od provedete (ptc. processus). HOLUB, J., LYER, S., 1978, s. 364. 29 Tabák, tabákový. Z něm. Tabak ze šp. tahací, jeţ se povaţuje za přejetí z arawackého jazyka na Haiti

(Evropané se s kouřením tabáku poprvé setkali při Kolumbových cestách). REJZEK, J., 2001, s. 648. 30 SVOBODOVÁ, D., 2007, s. 14.

26

5.2 Přejímání ze světových jazyků

V následující kapitole se zaměřujeme na přejímky, které se dostaly do češtiny

z ostatních jazyků. Dochází tedy k rozdělení na cizí slova s původem v evropských jazycích

(latinismy, grécismy, anglicismy, romanismy, rusismy, polonismy, slovakismy,

jihoslovenismy, ugrismy) a na výrazy vycházející z mimoevropských jazyků, tzv. exotismy

(arabština, čínština, indiánské a eskymácké jazyky apod.). Uvedené dělení vychází z členění

Svobodové (2007).

Pro srovnání uvádíme příklad třídění přejímek podle Genzora (1983), jenţ

v celosvětovém měřítku popisuje čtyři jazykové oblasti, které v minulosti ovlivnily slovní

zásobu okolních jazykových skupin: západní (evropský kontinent), islámská, indická

a východoasijská. Domníváme se, ţe za pátou oblast, která ovlivnila celosvětovou slovní

zásobu, i kdyţ ne v takovém měřítku jako předchozí, představuje území Jiţní a Střední

Ameriky. Druhé z uvedených dělení přejatých slov se podrobněji zabývá rozlišením tzv.

exotismů.

V následujících částech práce se zamyslíme nad propojením uvedených způsobů

dělení přejímek. Nabízíme přehled evropských i mimoevropských jazyků, které byly zdrojem

nových slov. Evropské jazyky rozdělujeme do dvou skupin, na klasické a moderní,

mimoevropské jazyky jsou členěny podle jednotlivých geografických oblastí, v nichţ má

často významné postavení jeden jazyk. Představujeme výrazy, jeţ jsou spojeny se specifiky

jednotlivých kultur, pojmy z oblasti filozofie, vědy, gastronomie, hudby atd., a zaměřujeme se

na jejich etymologii. Vzhledem k tomu, ţe česká etymologická literatura je v mnoha ohledech

strohá, pokoušíme se inspirovat i cizojazyčnými tituly a zdroji (zejména německými

a anglickými).

Zdrojem přejímek se často stávaly jazyky, jeţ můţeme označit pojmem lingua franca.

Uvedené spojení se nepřekládá a pouţívá se v latinské podobě. Lingua franca znamená

v doslovném překladu „franský jazyk“, tzn. komunikační systém, který slouţil

k dorozumívání na území franské říše. Ta se rozkládala v době od 5. do 9. století na území

dnešní Francie, Švýcarska, severní Itálie, Belgie, Nizozemí a Německa.

Lingua franca je označení, které lze poprvé pouţít v souvislosti se sumerštinou

a aramejštinou. Sumerština byla rozšířena na území Mezopotámie ve 3. tisíciletí př. n. l.

a bylo v ní sepsáno mnoţství náboţenských, uměleckých, administrativních i odborných

textů. Aramejština se pouţívala v oblasti východní Sýrie a můţeme ji označit za semitský

27

jazyk. Aramejština slouţila v 1. tisíciletí př. n. l. jako jazyk mezinárodního obchodu

i diplomacie, zároveň v ní byly vytvořeny části Starého zákona. Oba popisované jazyky

zanikly i přes své starověké rozšíření. V dalších obdobích se o lingua franca hovoří

v souvislosti s řečtinou, latinou, němčinou, ruštinou, angličtinou atd. Uvedeným jazykům

a jejich postavení mezi ostatními se věnujeme v následujících částech práce.

5.2.1 Přejímky z evropských jazyků

V následujících kapitolách se zabýváme přejímkami z evropských jazyků. Jazyky

obsaţené v uvedené skupině dělíme na klasické a moderní.

5.2.1.1 Klasické jazyky

Na území evropského kontinentu lze zaznamenat velký vliv dvou klasických jazyků,

řečtiny a latiny. Západní civilizace čerpá z odkazu antického Řecka31

, je vystavěna

na základech křesťanské kultury32

a ovlivněna dobou osvícenství33

.

Řečtina a latina ovlivnily evropské jazykové prostředí zejména proto, ţe představují

hlavní jazyky Bible (řec. βιβλíα), svaté knihy křesťanů. Zatímco Starý zákon, společný ţidům

i křesťanům, je psán v hebrejštině a aramejštině, Nový zákon je sepsán v řečtině. Nový zákon

byl v průběhu staletí dále překládán do hlavního jazyka církve, latiny. Za nejvýznamnější

z latinských přepisů lze povaţovat Vulgatu, jeţ se stala oficiálním církevním textem období

středověku.

Do dnešní doby si svou důleţitost zachovávají slova jako kultura, politika,

demokracie, krize, debata, dokument, církev, kostel, olympiáda apod., jeţ byla do evropských

jazyků přejímána právě z latiny a řečtiny. Uvedené jazyky vytvořily jednotnou terminologii

křesťanství, ale i moderních vědních oborů jako medicína, fyzika, chemie apod. V následující

části práce uvádíme stručnou charakteristiku vývoje řečtiny a latiny.

31 V 5. století př. n. l. zde vznikla literární díla, která byla v průběhu dalších staletí mnohokrát přepracována

a autoři v nich hledají inspiraci dodnes. Totéţ platí i pro starověkou filozofii, která vytvořila základ pro

fungování nejen evropské společnosti. Řekové jsou povaţováni za zakladatele matematiky, hudební vědy,

olympijského klání atd. 32 S šířením křesťanství souvisí rozvoj vzdělanosti, zakládání škol. 33 „Osvícenství je intelektuální hnutí, ţivotní postoj a filozofický směr 18. století, který znamenal převrat

ve vývoji evropského myšlení. Osvícenství je odmítavou reakcí na barokní religiozitu, proti níţ staví vlastní

prostředky a moţnosti člověka: racionalismus, logiku a humanismus. Vytvořilo vlastní duchovní, etické

a estetické principy, do té doby neznámé, které daly základ mj. dnešním konceptům občanské svobody a rovnosti,

demokracie, pokroku a lidských práv." Cs.wikipedia.org [online]. 2008 [cit. 2008-10-30]. Osvícenství. Dostupné

z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Osv%C3%ADcenstv%C3%AD>.

28

Řecké achajské kmeny se na jihu Balkánského poloostrova usadily v 17. století př. n.

l. Postupně se asimilovaly s původním předindoevropským obyvatelstvem a převzaly od něj

jak kulturu, tak slabičné (lineární) písmo, které uţívaly v upravené podobě.

Základ pro řeckou abecedu vytvořila fénická soustava 22 souhlásek, jeţ byla

obohacena o znaky pro samohlásky. (Féničtinu lze zařadit do skupiny semitských jazyků,

rozšířenou ve starověku v oblasti Středomoří, v tzv. Fénicii. Na základě dnešního

geografického rozloţení států by oblast odpovídala území Libanonu, západu Sýrie a severu

Izraele. Nejbliţším příbuzným féničtiny mezi ţivými jazyky je hebrejština.) Řekové rovněţ

zavedli zvyk, který přetrvává dodnes, tj. psaní řádků zleva doprava – zatímco v semitských

jazycích je tomu i v současnosti naopak.

V rámci historického vývoje se na popisovaném území vytvořilo několik nářečních

skupin. Asi ve 4. století př. n. l., v období politické nadřazenosti Atén, se prosadil attický

dialekt (tzn. jazyk obyvatel Attiky, oblasti na jihovýchodě dnešního Řecka), jenţ vytvořil

základ pro společný jazyk. V období starověku byla řečtina rozšířena

na celém Balkánském poloostrově, na jihu Apeninského poloostrova a na Sicílii, v severní

Africe či Španělsku, na ostrovech v Egejském a Jónském moři atd. „Po výpravách Alexandra

Veľkého gréčtina sa stala jazykom celého Blízkeho východu (Malá Ázia, Sýria, Mezopotámia,

Egypt). V tejto oblasti sa neprestala pouţívať ani za rímskej éry.“34

Ani po rozdělení impéria

v roce 395 se ve východní části přes veškeré snahy nepodařilo prosadit latinu a zákony

musely být postupně vydávány v řečtině. Je známo, ţe Řekové byli na svůj jazyk pyšní

a všechny ostatní jazyky označovali za „barbarské“, protoţe zněly směšně a nesrozumitelně.

Na uvedených územích měla řečtina postavení lingua franca a její šíření lze přirovnat

k rozmachu angličtiny v současném světě. Hlavním důvodem pro vzestup řečtiny byla

kulturní vyspělost Řeků spojená především s oblastí umění a základy různých vědních oborů.

Starověká řečtina měla mnoho územních variant a byla povaţována za velmi sloţitý jazyk

s náročnou gramatikou a obtíţnými shluky hlásek. Přes své silné postavení ve starověku

postupně řečtina ztrácela na důleţitosti a v současnosti patří spíše k minoritním evropským

jazykům. Osudným se jí stal vzestup římské říše, který zajistil označení lingua franca dalšímu

z jazyků, jenţ později ovládnul středověk, latině.

Nejstarší nápisy v řečtině pocházejí z 8. století př. n. l., velké mnoţství řeckých

písemných památek bylo na papyrech objeveno v rámci vykopávek v Egyptě na přelomu

19. a 20. století.

34 GENZOR, J. a kol., 1983, s. 80 – 81.

29

Řekové vytvořili v rámci slovní zásoby mnoho abstraktních označení, která dosud

přetrvávají v celé evropské kultuře a byla přejímána zejména v období největšího rozšíření

starověké řečtiny. Patří k nim akademie, filozofie, gymnázium, logika, pedagogika,

psychologie, politika, strategie, gramatika atd.

Grécismy, výrazy přejaté z řečtiny, byly nejčastěji zprostředkovány latinou. Největší

mnoţství jich do češtiny proniklo v době humanismu, později ovlivnily odborné názvosloví

matematiky či psychologie. Uvádíme další příklady grécismů pouţívaných v češtině: ateista,

biologie, dialog, disk, energie, fyzika, gyros, monarchie, varhany.

Charakter evropeismů či internacionalismů mají např. slova psychologie, gymnázium

nebo gyros. Uvádíme příklady jejich variant ve vybraných evropských jazycích. Výraz

psychologie se ve stejné grafické podobě jako v češtině (avšak s odlišnou výslovností)

vyskytuje např. v němčině nebo francouzštině, v dalších jazycích nabývá slovo těchto forem:

psychology (angličtina), psicologia (italština, portugalština), psicología (španělština),

psykologi (dánština), psykologia (finština), psychológia (slovenština), psychologia (polština),

psiholoģija (lotyština), психология (ruština) atd.

Gymnázium je označení pro výběrovou střední školu. Slovo má původ v řeckém

gymnasion, které označovalo tělocvičnu či cvičiště, později školu nebo výchovný ústav.

Význam slova je moţno odvozovat i od řeckého gymnos – nahý. Cvičenci v té době nenosili

sportovní oděv, ale byli nazí. V evropských jazycích se pro výběrový typ střední školy

pouţívá výraz gymnázium, např. ve slovenštině (gymnázium), němčině (Gymnasium) nebo

švédštině (gymnasiet). V mnoha zemích je však uvedený typ střední školy označován

spojeními typu sekundární nebo střední škola, popř. lyceum.

Gyros označuje tradiční řeckou kulinářskou specialitu. Jedná se o opékání různých

druhů masa, které je ořezáváno ze svisle umístěného roţně. Slovo se do dalších evropských

jazyků rozšířilo zejména v podobě gyros / Gyros (angličtina, dánština, holandština, italština,

němčina) nebo gírosz (maďarština).

Latina představuje jazyk, který vznikl v oblasti střední Itálie, u dolního toku Tiberu,

kde jej uţívali obyvatelé Latia. Jedním z místních kmenů byli Římané, kteří postupně dobyli

celé území Itálie a po několik následujících století rozšiřovali své impérium, zároveň i latinu

jako oficiální jazyk. Neznalost latiny byla zesměšňována např. v Plautově hře Kartágiňan,

v níţ jeden kartaginský kupec vede rozhovor se dvěma Římany. Zatímco obchodník

30

komunikuje punsky, odpovídají mu Římané latinsky a z jeho neznalosti jazyka si dělají

legraci. Předpokládá se, ţe scény Plautových35

her lze povaţovat za obraz reálných situací

v dané době. Ve 3. století př. n. l. došlo ke kolonizaci jiţní Itálie a Sicílie, v jejímţ

důsledku byla římská kultura ovlivněna kulturou řeckou (zejména v oblasti poezie).

Latina se stala rovněţ jedním z jazyků, které označujeme termínem lingua franca.

Příčinu jejího šíření lze spatřovat zejména v ekonomické síle římské říše a zároveň

ve vojenské převaze, díky níţ dosáhli Římané nadvlády na mnoha územích. Latina se rozšířila

do celé oblasti Evropy a severní Afriky a působila tak na slovní zásobu severoafrických

berberských jazyků, baskičtiny, albánštiny, germánských jazyků atd. V oblasti Evropy však

latina neměla větší vliv na slovní zásobu řečtiny nebo slovanských jazyků (byly přejímány

především výrazy z prostředí administrativy a obchodu). Uvedenou skutečnost lze vysvětlit

rozdělením církve v roce 1054 na západní (latina) a východní (řečtina). Pod vlivem východní

větvě se od té doby nacházela většina států se slovanským obyvatelstvem (Rusko, Ukrajina,

Chorvatsko, Bulharsko atd.). Latina zaujímala úlohu mezinárodního jazyka na většině

evropského kontinentu nejen v době trvání římské říše (do 4. stol. n. l.), ale díky rozmachu

křesťanství a vzdělanosti po celý středověk a část novověku. V uvedené době představovala

rovněţ hlavní jazyk diplomacie, vědy nebo literatury.

Status mezinárodní řeči začala latina ztrácet vlivem šířícího se reformačního hnutí či

vynálezu knihtisku. Postupně byla vytlačena moderními jazyky (zejména francouzštinou), ale

i přesto se znalost latiny společně s řečtinou povaţovala ještě po staletí za kritérium

vzdělanosti. Ze školní výuky začala latina ustupovat aţ po druhé světové válce.

V celosvětovém měřítku má důleţitou funkci latinské písmo, které pouţívá asi

30–40 % populace. Slovní zásoba latiny byla rovněţ vyuţita v různých umělých jazycích

(např. esperanto, ido, occidental, volapük).

Myšlenka mezinárodně srozumitelného jazyka je stará, v 17. století prý F. Bacon

navrhnul psaný systém podobný čínským znakům a v 19. století se J.-F. Sudre zabýval

mezinárodním jazykem zaloţeným na notách. Kromě Bacona a Sudra se na uvedenou

problematiku zaměřili i J. A. Komenský, R. Descartes nebo G. W. Leibniz. Nejrozšířenější

umělý jazyk, jehoţ slovní zásoba vychází z latiny, je esperanto. Jazyk byl vytvořen v 19.

století polským lékařem Zamenhofem a z typologického hlediska ho lze charakterizovat jako

aglutinační. O esperanto se opírá mnoţství organizací a esperantisté pořádají kaţdoročně své

kongresy. V esperantu vychází původní literatura, noviny, časopisy i překlady. Úpravou

35 Titus Maccius Plautus – římský dramatik, ţil kolem roku 200 př. n. l.

31

esperanta vzniklo ido, ale většina esperantistů ho nepřijala. Ve vědeckých kruzích se rozšířila

interlingua, modernizovaná latina obohacená o prvky z přirozených jazyků (románské jazyky,

anglické vědecké termíny). Interlingua byla vytvořena ve 20. století americkým sdruţením

International Auxiliary Language Association.

V současnosti je latina často označována za mrtvý jazyk. Italský básník Dante

Alighieri však za svého ţivota dospěl k závěru, ţe latina představuje starší formu románských

jazyků (srov. Ostler, N., 2007, s. 348). Moderní formy latiny přetrvávají především

v románských jazycích, nejvíc se jí podobá italština.

Výrazy přejaté z latiny označujeme jako latinismy a k jejich přejímání docházelo buď

přímo, nebo prostřednictvím jiných jazyků. Českou slovní zásobu latinismy ovlivňují uţ

od období pračeštiny a do českého jazyka pronikají dodnes. Fonetická podoba latinských

přejímek je často ovlivněna jazyky, které je češtině zprostředkovaly, např. francouzštinou,

němčinou nebo angličtinou. Latinismy mají charakter evropeismů, popř. internacionalismů,

protoţe ovlivnily slovní zásobu evropských, ale i mimoevropských jazyků. Latinské výrazy

byly přejímány v mnoha oblastech kulturního ţivota, velkou část tvoří církevní lexikum,

lékařské či farmaceutické termíny aj. Přejímání latinských označení není pouze záleţitostí

historickou, v současnosti patří k nejfrekventovanějším následující slova: civilizace, delirium,

existence, génius, individuum, relaxace, republika, seminář, senát, škola, univerzita atd.

Za mezinárodně rozšířená lze povaţovat např. slova škola, univerzita či cereálie.

Popsané výrazy nalezneme v mnoha evropských jazycích, uvádíme proto několik příkladů

jejich variant. Škola: Schule (němčina), school (angličtina), école (francouzština), şcoală

(rumunština), escuela (španělština), skole (dánština), skola (švédština), iskola (maďarština),

szkoła (polština), школа (ruština) atd. Výraz škola se uplatňuje v mnoha frazeologických

spojeních, např. projít školou ţivota (získat ţivotní zkušenosti), je tu křiku jako v ţidovské

škole (je tu velký hluk, křičí se tu), mít dobrou školu (mít dobrého učitele; být dobře vzdělán

absolvováním kvalitní školy), jít za školu (neúčastnit se výuky), zůstat po škole (zůstat za trest

ve škole po vyučování), mít tvrdou školu (mít zlé, ale posilující zkušenosti, mít uţ něco

za sebou), být ze staré školy (být konzervativní, mít zastaralé názory). Poslední z uvedených

spojení má obdobu v dalších evropských jazycích, např. be of the old school (angličtina), noch

aus der alten Schule sein (němčina), ȇtre de la vieille école (francouzština), быть человеком

старой школы (ruština) atd.

Univerzita představuje slovo, které se v podobných grafických formách objevuje snad

ve všech evropských jazycích: Universität (němčina), university (angličtina, norština),

32

université (francouzština), universiteit (holandština), universidad (španělština), universidade

(portugalština), universitetas (litevština), uniwersytet (polština), университет (bulharština,

ruština) atd.

Cereálie původně označovaly starořímskou slavnost, která byla pořádána v dubnu

na počest bohyně plodnosti a úrody Cerery. Ceres byla dcerou Saturna a bohyně Rheie, jejím

bratrem byl Jupiter. Ceres se kromě úrody a plodnosti starala i o vzdělanost nebo právní řád

a stala se patronkou Sicílie. Asi v 5. století př. n. l. byla ztotoţněna s řeckou bohyní Démétér.

Součástí slavností zasvěcených bohyni úrody byl i obilný trh, jenţ se konal před Cereřiným

chrámem v Římě. Lidé se v den trhu oblékali do bílého oděvu a chudina mohla být pohoštěna

na státní útraty. V průběhu slavností byl pořádán hon na lišky, jimţ byly na ohony

přivazovány hořící pochodně.

Dalším významem slova cereálie jsou obilniny či obilné vločky (z lat. cereālia –

obilná zrna). Uvedený význam se do češtiny dostal prostřednictvím anglické varianty cereals.

V evropských jazycích má označení cereálie následující podoby: cereals (angličtina),

Zerealien (němčina), céréales (francouzština), cereales (španělština), cereali (italština),

cereais (portugalština) atd.

5.2.1.2 Moderní jazyky

Pojmem moderní jazyky označujeme v následující kapitole všechny národní jazyky,

které se pouţívají na území Evropy. Zaměřujeme se zejména na ty jazyky, jenţ byly nebo jsou

zdrojem přejímek.

Velkou jazykovou skupinu náleţící k indoevropské jazykové rodině představují

románské jazyky, které byly významně ovlivněny latinou. Románské jazyky je moţno dále

dělit na západorománské (francouzština, portugalština, rétorománština, španělština),

východorománské (italština, rumunština) a jihorománské (sardština). Jako zvláštní kategorie

bývá vyčleňována dalmatština, vymřelý jazyk z oblasti Chorvatska. Romanismy pronikaly

do češtiny zejména z francouzštiny, nejvíce na přelomu 19. a 20. století. Dalším zdrojem

románských výrazů byla španělština, italština a portugalština.

Románské jazyky odvozují svůj původ od nářeční latiny pouţívané v římské říši,

přitom latině se v současnosti nejvíce podobá italština, ostatní románské jazyky podlehly

okolním vlivům. Příbuznost románských jazyků lze prokázat tím, ţe se tvary jednotlivých

33

slov podobají. Slovo slunce nabývá následujících podob: soleil (francouzština), sole

(italština), sol (portugalština, španělština); výraz dcera se vyskytuje v těchto variantách: fille

(francouzština), figlia (italština), hija (španělština), filha (portugalština); slovo sůl má

následující varianty: sel (francouzština), sale (italština), sal (portugalština, španělština).

Obdobným způsobem by bylo moţno prokázat souvislost s dalšími jazyky, které patří

k indoevropské jazykové rodině (např. slunce: něm. Sonne, angl. sun; sůl: něm. Salz, angl. salt

apod.).

Francouzština je na základě počtu mluvčích třetí nejrozšířenější románský jazyk

po španělštině a portugalštině. V 17. a 18. století nahradila latinu a stala se jazykem

společenského ţivota, vědy a diplomacie. Po druhé světové válce byla v pozici prvního

světového jazyka nahrazena angličtinou. Spisovná francouzština vznikala mezi 11. a 13.

století ze západofrancouzských dialektů (zejména z paříţského). Francouzština má důleţité

postavení i v současné sobě, a to jak jazyk evropský, tak světový (viz 4 Světové jazyky).

Francouzština představuje jeden z jednacích jazyků Organizace spojených národů, zejména

však plní společně s angličtinou hlavní komunikační úlohu v institucích Evropské unie.

Důvodem je i skutečnost, ţe většina z nich má trvalé sídlo ve frankofonních městech (např.

Brusel, Štrasburk). Francouzština je i hlavním úředním jazykem judikativního evropského

orgánu, Evropského soudního dvora.

Prostřednictvím francouzštiny pronikala do dalších jazyků slova z latiny, řečtiny,

italštiny, angličtiny, arabštiny a dalších.36

Přejímky z francouzštiny existují v češtině

nejčastěji v původní grafické podobě, často se nepřizpůsobují ani morfologicky a zůstávají

nesklonné: au-pair, blond, faux-pas, foyer. V české slovní zásobě se vyskytují i francouzské

přejímky, které se novému jazykovému systému alespoň částečně přizpůsobily: aféra, garáţ,

garsoniéra, kankán, reţisér, šanson. Francouzské výrazy se uţívají v oblasti umění, módy

a kosmetiky či gastronomie: baret, croissant, garderoba, impresionismus, parfém, toaleta,

ţelé.

Mnoho slov pocházejících z francouzštiny lze povaţovat za internacionalismy, např.

garáţ, parfém, toaleta či kankán. Označení garáž vychází z francouzských výrazů garage

(odstavení, vybočení) a garer (dát na bezpečné místo), to ze stfr. varer (chránit) původu

germánského. V evropských jazycích se slovo vyskytuje v následujících podobách: garage /

36 Například projekt – z něm. Projekt a to podle fr. projet tv. od lat. prōicere (přehodnotit) – srov. REJZEK, J.,

2001, s. 504.

34

Garage (angličtina, francouzština, holandština, italština, němčina), garaje (španělština),

garagem (portugalština), garász (maďarština), garaaţ (estonština), гараж (ruština) atd.

Parfém neboli voňavka je výraz, jehoţ původ je odvozován z francouzského parfum,

to od parfumer (napouštět voňavkou), z lat. perfūmāre (nakuřovat vonným dýmem). Uvádíme

příklady variant slova v evropských jazycích: perfume (angličtina, španělština), parfum

(francouzština), parfume (dánština), Parfüm (němčina), profumo (italština), parfyme

(norština).

Slovo toaleta má podle slovníku cizích slov několik významů: slavnostní, zpravidla

večerní úbor pro ţeny do společnosti; úprava zevnějšku (česání, oblékání); toaletní stolek;

místnost k úpravě zevnějšku, zpravidla spojená s klozetem. Původ slova je odvozován od fr.

toilette, to původně zdrobnělina od stfr. toile (plátno, tkanina) z lat. tēla (tkanina) od texere

(tkát). Jiţ ve fr. ve spojení cabinet de toilette (místnost pro oblékání a úpravu šatů),

eufemisticky „záchod“. Výraz toaleta se v evropských jazycích vyskytuje v následujících

podobách: toilet (angličtina, dánština) toilette / toilettes (francouzština), Toilette (němčina),

tualett (estonština), toalett (norština), туалет (ruština), toaletă (rumunština) aj.

Kankán je označení pro tanec, který se ve Francii dostal do módy kolem roku 1830

a od poloviny 19. století se šířil do dalších zemí. Francouzský výraz cancan se objevuje

v dětské řeči a zvukomalebně označuje kachnu (canard), zároveň existuje slovo cancan

ve významu hluk (často pouţívaný pro zvuky, které vydávají kachny nebo papoušci). Od roku

1829 je výraz cancan pouţíván i k označení tance (v uvedené době povaţován za vulgární),

jehoţ pohyby prý připomínají kachní „kolébání”. Důvodem pojmenování můţe být i hlasitý

projev tanečnic.37

V evropských jazycích se slovo vyskytuje především v grafické podobě

cancan / Cancan (angličtina, francouzština, holandština, němčina), cancán (španělština),

cancã (portugalština), kankán (čeština, slovenština), kankan (polština), kánkán (maďarština),

канкан (ruština) apod.

Italština je jazyk, jehoţ nejstarší písemné památky jsou datovány do 10. století.

Italština obohatila slovní zásobu mnoha jazyků o hudební názvosloví a terminologii: allegro,

árie, dolce, intermezzo, opera nebo výrazy typu banka, capuccino / kapučíno, karneval,

37 Srov. PFEIFER, W. a kol., 2005, s. 189.

35

maškara38

, milion, paparazzo, tombola. Italské přejímky často existují v původní psané

podobě (pizza, mozarella, vivace) .

Označení karneval se v polovině 17. století pouţívalo pro označení římských

a benátských slavností masek, od konce 17. století popisovalo podobné oslavy na území

Německa, zejména v Porýní, které byly pořádány několik dní před začátkem půstu. Karneval

je sloţenina ze slov carne a vale, jenţ dohromady znamenají „maso, sbohem“. Obdobný

význam jako karneval má v češtině masopust. Ve slovanských jazycích označoval původně

večer před začátkem postní doby, můţe popisovat i den, kdy se maso pouští. Masopust lze

povaţovat za kalk z románských jazyků, podobně jako karneval. V nářeční češtině se

uplatňují synonymní výrazy fašank / fašang, jejichţ původ je odvozován

od střhn. vaschanc sloţeného z vast – půst a schanc – výčep (výčep nápojů před začátkem

postu) nebo -ganc, -gang od gangen – jít. Rovněţ v němčině se vedle slova Karneval

uplatňuje synonymum Fasching, které se původně pouţívalo jen na území Rakouska

a Bavorska. Výraz karneval se v evropských jazycích vyskytuje v následujících podobách:

carnival (angličtina), carnaval (francouzština, portugalština, španělština), Karneval

(němčina), karnevaali (finština), karnawał (polština), карнавал (ruština) atd.

Italský původ je přisuzován i slovu šarlatán. Podle Slovníku spisovné češtiny se jedná

o hanlivé označení člověka, který chvástavě předstírá nějaké znalosti a schopnosti (v oblasti

lékařství, ale i jinde). V současnosti se objevuje i ve spojení s politikou (politický šarlatán).

Výraz šarlatán by mohl být odvozován od podobně znějícího slova šarlat, které označuje

jednak jasně červenou, nachovou barvu, ale i drahou látku a z ní ušitý oděv. Šarlat má původ

v persko – arabských slovech saqirlāt, siqillāṭ (drahá látka). Ta se na evropský kontinent

rozšířila prostřednictvím řečtiny, latiny a románských jazyků (např. starofrancouzské slovo

escarlate se pouţívalo ve významu červená barva). Původně persko–arabské označení prý

vedlo ke vzniku slova šarlatán. Uvádí se historka o německém lékaři Franzi Mesmerovi,

který na přelomu 18. a 19. století překvapoval svými nepochopitelnými schopnostmi hypnózy

či sugesce, a jeho vystupování proto bylo hodnoceno jako podezřelé. Vzhledem k tomu, ţe

nosil šarlatový oděv, začali lidé podobné šejdíře a podvodníky označovat výrazem šarlatán.

Popsaný příběh se ovšem nezakládá na pravdě. Slovo šarlatán je nutno spojovat s obyvateli

italského města Cerreta, kteří prosluli jako prohnaní obchodníci a trhovci. V italštině se

38 Maškara „směšně přestrojená osoba‟, maškarní, maškaráda. Ze severoit. mascara (it. maschera) „ţert,

maska‟. Výklad slova maschera není jistý, pravděpodobně má původ v arabštině. (Srov. REJZEK, J., 2001, s.

366 – 367).

36

označují výrazem Cerretano, s nímţ souvisí sloveso ciarlare (tlachat, ţvanit) a právě od něj

bylo odvozeno slovo ciarlatano (šarlatán). Své podoby má označení v mnoha evropských

jazycích: Scharlatan (němčina), charlatan (angličtina, francouzština), charlatão

(portugalština), шарлатан (ruština) atd.

Španělština patří k nejrozšířenějším jazykům světa, představuje jeden z jazyků

Organizace spojených národů či Evropské unie a je úředním jazykem nejen ve Španělsku, ale

i v mnoha zemích Střední a Jiţní Ameriky (Argentina, Ekvádor, Kuba, Mexiko), v USA,

v některých afrických státech atd. Vzhledem k tomu, ţe Španělé ţili několik staletí pod

silným vlivem Maurů, lze španělštinu označit za románský jazyk s největším počtem

arabských přejímek (např. harém, islám, marcipán, pyţamo). V době kolonizace

zprostředkovala španělština mnoţství slov původem z amerického kontinentu, zejména se

jednalo o přejímky z různých indiánských jazyků (např. avokádo, batáty, juka, tabák).

Španělština přinesla do češtiny např. slova armáda, kanár, kanibal, kokos, rodeo, tango,

tukan.

Kanár označuje ptáka, jenţ byl prý vyšlechtěn z jednoho druhu zvonohlídka a kterého

Španělé do Evropy dováţeli z Kanárských ostrovů, slovo kanár je odvozeno ze šp. canario.

Název ostrovů má původ v lat. canis (pes) podle zvláštního druhu psů, se kterými se zde první

výpravy setkaly. Kanárské neboli Psí ostrovy daly jméno i malému ţlutému pěvci. Slovo

kanár se objevuje i ve sportovní frazeologii, spojení dostat kanára znamená v tenisu neuhrát

ţádný bod. V hudební oblasti se pouţívá výraz kanářit ve smyslu hrát s chybami, falešně.

České frazeologické slovníky uvádí i přirovnání být (ţlutý) jako kanárek, tzn. mít nápadnou

jasně ţlutou barvu, které má své podoby i v cizích jazycích, např. be yellow as a canary

(angličtina), gelb wie ein (Kanarien)vogel sein / kanariengelb sein (němčina), ȇtre jaune

comme un canari (francouzština) atd. V češtině se pouţívá rovněţ přirovnání zpívat jako

kanárek, tzn. mít příjemný hlas, spíše sopránového typu, zároveň zpívat s lehkostí a radostně.

Uvedené přirovnání se uplatňuje i v dalších jazycích, např. sing like a canary(-bird)

(angličtina), wie ein (Kanarien)vogel singen (němčina), chanter comme un rossignol

(francouzština), петь как соловей (ruština) atd.

Kanár se v evropských jazycích vyskytuje např. v těchto podobách: canary-bird

(angličtina), canario (španělština), Kanarienvogel (němčina), canary-fugl (norština), kanári-

madár (maďarština), kanárik (slovenština), канарейка (ruština).

37

Slovo kanibal se objevuje v německých textech od 16. století v podobě Kannibale a je

odvozeno od španělského caníbal (lidojed, lidoţrout). Obyvatelé Karibských ostrovů se

nazývali výrazy caribe, cariba, caniba, které lze přeloţit jako silný, šikovný či chytrý.

Kryštof Kolumbus slovo přebral a pouţíval ho pro označení domorodých indiánských kmenů

(„lidoţroutů“) v uvedené oblasti. Uvádíme příklady grafických podob slova kanibal

v evropských jazycích: cannibal (angličtina), cannibale (francouzština), caníbal (španělština),

Kannibale (němčina), kannibal (dánština), kannibaali (finština).

Portugalština je západorománský jazyk, který se ve světě začal šířit v době

koloniálních výprav (15.–16. století). Portugalštinu uţívají jako úřední jazyk obyvatelé

Portugalska, Brazílie, Mosambiku, Angoly a dalších států.

Prostřednictvím portugalštiny se do evropských jazyků dostalo mnoţství slov, např.

ananas, banán, jaguár, kešu / kešú, mango, marakuja, tukan.

Slovo banán začalo do evropských jazyků pronikat z portugalštiny od druhé poloviny

16. století. Původ označení není prokazatelný, předpokládá se však, ţe banán je výraz

pocházející z některého domorodého jazyka v oblasti Guinei či Konga (snad jazyk bantu),

připouští se ale i souvislost s Karibikem. České etymologické slovníky upozorňují

na podobnost s arabským banān (prst) a banāna (prsty). Často se setkáváme se spojením

banánová republika, jeţ bylo poprvé pouţito americkým spisovatelem O. Henrym na počátku

20. století. Původně se jednalo o označení středoamerických států, které vynikaly produkcí

a exportem banánů (Honduras, Nikaragua, Panama) a v nichţ měly exportní firmy větší moc

neţ vlády jednotlivých zemí. V současnosti chápeme spojení jako pejorativní, charakterizuje

zpravidla malý stát s korupční vládou a tendencí k převratům a revolucím. Jako banánové

republiky bývají často označovány země „třetího“ světa. Uvádíme příklady toho, v jakých

podobách se slovo banán vyskytuje v evropských jazycích: banana (angličtina, italština),

banane / Banane (francouzština, němčina), banan (norština, polština, švédština), banano

(španělština), banaani (finština), банан (ruština).

Na území evropského kontinentu jsou ve velké míře zastoupeny germánské jazyky,

které je dále moţno rozdělit na severní (dánština, norština, švédština, islandština, faerština),

západní (angličtina, frízština, němčina, nizozemština) a východní (gótština – zanikla kolem

r. 700). Předpokládá se, ţe germánské jazyky se vyvíjely ze společného pragermánského

jazyka. Důkazem toho je podobnost v jejich slovní zásobě, např. sníh se objevuje

38

v následujících podobách: snow (angličtina), Schnee (němčina), sneeuw (holandština), sne

(dánština), snø (norština), snö (švédština); ryba se vyskytuje v těchto formách: fish

(angličtina), Fisch (němčina), vis (holandština), fisk (dánština, norština, švédština); mléko

nabývá následujících podob: milk (angličtina), Milch (němčina), melk (holandština, norština),

mælk (dánština), mjölk (švédština) atd.

Ze severogermánských jazyků pronikla do češtiny například slova slalom39

nebo ski

(dříve označení pro lyţe). Oba výrazy se v češtině vyskytují v mnoha spojeních z oblasti

sportu (vodní slalom, freestyle slalom, obří slalom, super obří slalom, skialpinismus,

skiatlon).

Velký vliv na slovní zásobu češtiny měly přejímky z německého jazyka,

germanismy. Němčinou hovoří asi 100 milionů lidí, z toho 12 milionů ji ovládá jako druhý

jazyk. Současná spisovná němčina vznikla na základě hornoněmeckého nářečí (tzn. oblast

jiţního Německa a Rakouska), do něhoţ bylo začleněno mnoţství slov z jiných dialektů.

Na němčinu měla velký vliv zejména latina a francouzština, dále italština, španělština,

angličtina, ruština a východní jazyky. Zvláštní varianty německého jazyka představují

rakouská a švýcarská němčina, z německého dialektu vychází i lucemburština. Němčinu je

moţno označit pojmem lingua franca několikrát v historii. Jako komunikační prostředek

slouţila v období od 9. do 16. století na území Svaté říše římské, která se rozkládala na velké

části evropského kontinentu. Němčina slouţila jako univerzální dorozumívací systém

i v zemích rakouské monarchie aţ do roku 1918.

Prostřednictvím němčiny se do dalších jazyků dostalo mnoho slov, např. cukr, kufr,

celer. „Germanismy jsou nejpočetnější skupinou reprezentující přejímky od pračeštiny

po r. 1945, pozdější přejímky jsou skutečně ojedinělé (např. bundesliga nebo neologismus

imbiss).“40

Výrazy z němčiny lze najít ve spisovné i nespisovné vrstvě češtiny. Jedná se např.

o slova: cihla, děkovat, furt, kapírovat, kvicht, mašinfíra, muset, šlofík, štamgast, štrykovat,

šuplík, švagr. Punčocha je slovo vycházející ze středohornoněmeckého buntschuoch (dnes

Bundschuh), které označovalo druh selské šněrovací boty, jeţ se připevňovala řemínky k noze

(od střhn. binden vázat a schuoch bota). V češtině bylo pojmenování přeneseno na hrubou

pletenou punčochu, která se k noze rovněţ připevňovala tkanicemi.41

39 Slalom je závod, při němţ závodník překonává trať vymezenou brankami. Z nor. slalåm ze slad (lehce

nakloněný a nor. nářeč. lōm, lām stopa, původně tedy nakloněná stopa (lyţí). 40 SVOBODOVÁ, D., 2007, s. 16. Bundesliga – německá fotbalová soutěţ / liga; imbiss – stánek

s občerstvením. 41 Srov. REJZEK, J., 2001, s. 519.

39

Vztah mezi češtinou a němčinou se odráţí i v oblasti frazeologie. V němčině jsou

například pouţívána spojení Das ist mir ein böhmisches Dorf nebo Das sind böhmische

Dörfer für mich, která lze přeloţit slovy To je pro mě česká vesnice / To jsou pro mě české

vesnice a v němčině se uplatňuje při popisu něčeho nepochopitelného, neznámého či

nejasného. Christian Morgenstern uvedeným frazeologismem pojmenoval svou báseň Das

Böhmische Dorf (Palmström reist, mit einem Herrn v. Korf // in ein sogenanntes Böhmisches

Dorf // Unverständlich bleibt ihm alles dort // von dem ersten bis zum letzten Wort...)42

.

Úsloví se v němčině objevuje od 17. století a lze ho vysvětlit dvěma způsoby. První výklad

předpokládá, ţe názvy českých vesnic zněly Němcům nesrozumitelně a sloţitě. Další

vysvětlení je spojeno s obdobím třicetileté války, v jejímţ průběhu bylo zničeno nebo

dokonce zmizelo ze světa mnoţství vesnic (odtud význam neznámý, neexistující). V češtině

odpovídá uvedenému frazeologismu spojení to je pro mě španělská vesnice (tzn. něco

neznámého). Zajímavé je, ţe i Němci pouţívají výraz das kommt mir spanisch vor (to je

španělské). Jeho vznik je spojován s dobou vlády původně španělského krále Karla V., který

v Německu zaváděl zvyklosti španělského dvora a nebyl proto příliš oblíbený. Němci tedy

začali označovat všechno cizí a protivné jako španělské. Obdobné idiomy se vyskytují

i v dalších jazycích – např. dat is Chinees voor mij (to je pro mě čínské) – holandština, that's

Greek to me (to je pro mě řecké) – angličtina, c'est du chinois (to je pro mě čínské) –

francouzština, questo per me è arabo (to je pro mě arabské) – italština. Význam něčeho

neznámého či nesrozumitelného je často spojen s jazykem některého vzdáleného národa.

V germánských mýtech a pohádkách vystupuje často postava, jejíţ označení zní

v češtině elf. V němčině se pouţívá v podobě Elf / Elfe, avšak o původu slova se vedou spory.

Německé etymologické slovníky upozorňují na souvislost s výrazem Alb (strašidlo podobné

skřítkovi, jeţ by si lidé měli naklonit, aby je nesouţilo). Podoba Alb vychází

ze staroněmeckých tvarů alp či alf, staroanglických forem œlf, elf , ale i z dalších tvarů, např.

ruské podoby лебедь (labuť) a latinské varianty albus (bílý), které vycházejí zřejmě

z indoevropského albh (bílý). Význam slova Alb byl tedy původně chápán jako bílá zamlţená

postava / postava v mlze. Nabízí se i spojitost se staroindickým výrazem ṛbuḥ (šikovný,

zručný, kovář, umělec), protoţe trpaslíci a elfové byli povaţováni za zručné kováře.

Křesťanská církev interpretuje elfy jako démony, jiţ jsou ve svazku s ďáblem. Několik

zmínek ve staré němčině označuje slovem alb strašidelnou zákeřnou bytost, noční můru, která

je později chápána jako duch způsobující dechové potíţe osobám, jeţ spí. V 18. století je však

42 Česká vesnice (Palmström cestuje s panem von Korf do české vesnice; od prvního do posledního slova je

pro něj všechno nesrozumitelné…).

40

do němčiny přejat anglický tvar elf v podobách Elf, Elfe, Elfen. Elfové byli v době

romantismu zidealizováni, tentokrát však označovali dobré bytosti. Slovo elf se v němčině

poprvé objevilo v překladu Miltonova Ztraceného ráje a Shakespearova Snu noci svatojánské.

V současných německých slovech Alptraum / Albtraum (noční můra) přetrvává jako

v jediných negativní význam spojený s formou alb. Pohádková bytost má své podoby

v mnoha evropských jazycích, např. elf (angličtina, francouzština, norština, polština,

švédština), Elf / Elfe (němčina), elfo (italština), эльф (ruština).

V současné době nelze pochybovat o celosvětovém vlivu dalšího z germánských

jazyků, angličtiny. Protoţe je povaţována za novodobý lingua franca, věnujeme jí

samostatnou kapitolu (viz 6 Angličtina jako mezinárodní jazyk) .

V Evropě jsou hojně zastoupeny jazyky slovanské. Stejně jako germánské či

románské jazyky je moţno dělit i slovanské jazyky, a to na západní (čeština, slovenština,

polština, kašubština, luţická srbština, polabština – vymřelý jazyk), východní (běloruština,

ruština, ukrajinština) a jiţní (chorvatština, slovinština, srbština, makedonština, bulharština).

Příbuznost slovanských jazyků lze prokázat obdobným způsobem jako u jazyků románských

a germánských. Jejich slovní zásoba vykazuje podobné rysy. Slovo vítr se vyskytuje

v následujících podobách: wiatr (polština), ветер (ruština), ветар (srbština); výraz chléb má

tyto varianty: chleb (polština), хлеб (ruština, srbština); slovo otec se pouţívá v těchto

formách: ojciec (polština), отец (ruština), отац (srbština). Slovní zásoba slovanských jazyků

vytvořila základ pro umělý jazyk s názvem slovio, jehoţ autorem je slovenský lingvista

Marek Hučko. V následujícím oddílu se zaměřujeme pouze na vybrané slovanské jazyky.

Ruština představuje nejpouţívanější slovanský jazyk, je jedním z oficiálních jazyků

Organizace spojených národů. Pojmem lingua franca můţeme ruštinu označit uţ v době

18. a 19. století, v níţ se stala jazykem státní správy na území sahajícím od Baltského

a Severního moře aţ k moři Černému, na východě k čínským hranicím a Tichému oceánu.

Ve 20. století se ruština stala hlavním dorozumívacím jazykem v zemích tzv. východního

bloku, v mnoha z nich se vyučovala ve školách. V současnosti má postavení úředního jazyka

v Rusku a zároveň v mnoha státech bývalého Sovětského svazu (např. Kazachstán,

Kyrgyzstán).

Přejímky z ruštiny, rusismy, nejsou v češtině příliš časté. Objevují se zejména

v básnické mluvě českých obrozenců nebo v odborné terminologii. Do češtiny pronikala ruská

41

slova i v průběhu 20. století. Uvádíme několik příkladů ruských přejímek: chrabrý, lyţe,

perestrojka, pestík, samizdat, sovchoz, vzduch43

, vesmír.

Perestrojka (rus. ) je výraz, který vstoupil ve známost v souvislosti

s ekonomickými reformními kroky, jeţ byly zahájeny v roce 1985 v Sovětském svazu. Slovo

bylo v graficky upravených podobách rozšířeno do dalších evropských jazyků. Uvádíme

několik příkladů variant označení: perestroika / Perestroika (angličtina, italština, němčina,

španělština), perestroïka (francouzština), perestroikos (litevština), perestroikas (lotyština),

peresztrojka (maďarština), pierestrojki (polština).

Doba národního obrození přinesla do češtiny přejímky z polštiny, polonismy, např.

báje, okres, půvab, sleď, svišť, věda, závoj. Mazurka označuje druh tance, slovo vzniklo

z polského mazurek, to znamená mazurský tanec pojmenovaný podle kmene

v severovýchodním Polsku. Označení mazurka bylo přejato do dalších evropských jazyků,

např.: mazurka / Mazurka (angličtina, francouzština, němčina), mazurca (italština,

španělština), masurkkaa (finština), masurka (norština), мазурка (ruština).

Slovakismy, přejímky ze slovenštiny, mají v české slovní zásobě malé zastoupení

a pochází buď z období národního obrození nebo z doby existence společného státu Čechů

a Slováků. Příklady: lyţovačka, namyšlený, výdobytek, zbojník.

Čeština byla ovlivněna i výrazy z dalších slovanských jazyků, např. jihoslovenismy,

které vzešly převáţně ze srbochorvatštiny. Jedná se o slova brynza, junák, lastura44

, snacha,

ţatva aj.

Brynza představuje výraz, který sice vznikl na území Balkánského poloostrova,

v prostředí slovanských jazyků, avšak původ slova je nutno hledat v rumunštině (brînzâ), to

znamená v jazyce románském. Brynza je starý karpatský pastýřský výraz, který označuje ovčí

sýr. Slovo brynza se šířilo nejprve ve slovanských jazycích a z nich bylo přejímáno do dalších

evropských jazyků. Uvádíme příklady slova v evropských jazycích: bryndza (angličtina,

chorvatština, italština, polština, slovenština, španělština), брынза (ruština), Brimsen

(němčina), brindza (maďarština).

43 Vzduch. Přejato v obrození z ruského vózduch. Stč. povětřie (podobně i v jiných zsl. jazycích). Srov.

REJZEK, J., 2001, s. 727. 44 Lastura skořápka mlţů. Presl ze srbch. ljustura (a místo u přepsáním). Srov. HOLUB, J., LYER, S., 1978, s.

262.

42

Na území evropského kontinentu se hovoří i jazyky, které náleţí k uralské jazykové

rodině, ale lze je označit zároveň za ugrofinské jazyky (estonština, finština, laponština,

maďarština).

Souţití Čechů a Maďarů v habsburské monarchii ovlivnilo i českou slovní zásobu,

v češtině je tedy moţno najít několik ugrismů. Maďarština se dostala do středoevropského

prostoru s ugrofinskými kočovnými kmeny v průběhu 9. století a je charakteristická například

sloţitým systémem skloňování. Maďarské výrazy vstoupily do češtiny prostřednictvím

němčiny nebo slovenštiny. Uvádíme příklady ugrismů: čabraka, čiţma, gazda, guláš, kočí,

palačinka, paprika, tokaj.

Guláš označuje pokrm z masa (původně hovězího) s ostře kořeněnou omáčkou. Slovo

pronikalo do dalších jazyků prostřednictvím rakouské němčiny, od poloviny 19. století se

objevuje například na území Německa. Guláš má původ v maďarských slovech gul(y)as

(hús), která lze přeloţit jako (maso) pasáků hovězího dobytka, z gulya, gula hovězí dobytek.

V evropských jazycích se guláš vyskytuje v následujících podobách: goulash (angličtina,

švédština), Gulasch (němčina), goulache (francouzština), gullasch (dánština), guljašš

(estonština), gulasz (polština), гуляш (ruština) atd. Uvedené slovo je součástí frazeologických

spojení udělat z něčeho guláš / mít v něčem / z něčeho guláš, tzn. vnést do něčeho chaos,

nepořádek. Dané frazeologismy mají svou obdobu např. v angličtině make a right mess of

something, v němčině etwas wie Kraut und Rüben durcheinanderbringen nebo

ve francouzštině réduire quelque chose en bouillie atd.

5.2.2 Přejímky z mimoevropských jazyků

V následujících podkapitolách se zabýváme přejímkami z mimoevropských jazyků. Ty

se vztahují k východoasijské jazykové oblasti, k jazykům islámu, indické a americké jazykové

oblasti.

5.2.2.1 Východoasijské jazyky

Východoasijská kulturní oblast je charakteristická dominantním postavením čínštiny,

jeţ v několika vlnách ovlivnila slovní zásobu korejštiny, vietnamštiny a japonštiny. Výrazy

uvedených jazyků mají svůj původ z velké části právě v čínštině. Japonci v 5. století převzali

čínské písmo. První významné období přejímaní slov do japonštiny spadá do šestého století

a je spojeno s přijetím buddhismu z Číny. Výslovnost přejatých sinoismů závisí

na tom, ve kterém období se do japonštiny dostaly. Do vietnamštiny byla jejich výslovnost

přejata z jihočínských dialektů.

43

Zatímco v dřívějších dobách mělo v oblasti výsadní postavení čínské písmo, bylo

v Koreji od 15. století zavedeno rovněţ vlastní korejské písmo a ve Vietnamu došlo k převzetí

latinky.

Pro 20. století je charakteristické masové přejímání slov ze západní oblasti

do japonštiny a korejštiny. Pro čínštinu a vietnamštinu uvedená skutečnost neplatí. Čínština

bývá označována za jeden z mála moderních jazyků, který se brání přejímání

internacionalismů. Uvedený způsob tvorby slovní zásoby bývá nahrazován kalkováním.

Příčinu lze naleznout ve fonetické sloţce řeči, protoţe internacionalismy by mohly působit

velké obtíţe při výslovnosti. Neméně problematické je přizpůsobení grafické podoby slov

čínskému písmu.

Z východoasijské oblasti bylo do světových jazyků přejato mnoţství slov, např. čaj,

ginko, judo, karate45

, kečup, saké, sakura, tajfun či gejša46

.

V následujících odstavcích se budeme zabývat etymologií slova čaj, které se

v evropských jazycích rozšířilo ve dvou základních podobách (viz dále). Vznik lahodného

nápoje popisuje několik legend, které mají svůj původ většinou v Číně nebo Indii

a pravděpodobně se nezakládají na pravdě.

„Une légende raconte qu‟il y a près de 3000 ans, Shen Nong, le père de la médecine

traditionnelle, s‟endormit sous un arbre alors qu‟il répertoriait dans la nature les plantes

bénéfiques pour l‟organisme. À son réveil, ce « divin moissonneur » fit bouillir de l‟eau, afin

de la purifier, et de se désaltérer. Quelques feuilles tombèrent de l‟arbre dans sa marmite et

donnèrent à l‟eau une teinte légère. Il gouta ce breuvage, le jugea à son goût, et s‟aperçut

qu‟il était bon pour l‟organisme. Le thé était né.“47

Shen Nong bývá nazýván i Šang-

nungem48

a z mnoha verzí uvedené legendy je patrné, ţe se jednalo o čínského císaře, filozofa

a spisovatele, kterému přezdívali „Boţský vladař“. O čajové rostlině se prý poprvé zmínil

ve své knize Pen Cchao (Lékařská kniha), jejíţ originální verze se sice nezachovala, ale

existuje přepis z období vlády dynastie Chan, je tedy asi o 3000 let mladší.

45 Karate je odvozeno z japon. slov kara (prázdný) a te (ruka), jedná se tedy o umění bojovat beze zbraní. Srov.

PFEIFER, W., 2005, s. 622. 46 Gejša = japon. tanečnice; japon. gei (umělecký tanec) a ša (osoba). Srov. HOLUB, J., LYER, S., 1968, s. 179. 47 In Geo. No. 355. Septembre 2008 Sur les routes du thé (guide 20 pages à détacher). Chine. Dans les jardins

célestes du Xishuangbanna.s. 4.

„Legenda vypráví, ţe před 3000 let se čínský otec medicíny Shen Nong usadil pod čajovníkem a usnul v lůně

blahodárné přírody. Kdyţ tento ‚boţský ţnec„ procitnul, uvařil vodu, aby se v ní mohl umýt a osvěţit. Do hrnce

mu však spadlo několik lístků ze stromu a mírně vodu zabarvily. Kdyţ nápoj ochutnal, našel v něm zalíbení.

Zároveň zpozoroval, ţe má příznivé účinky na organismus. Tak se zrodil čaj.“ 48 Pozn. V textech se objevují i další grafické podoby téhoţ jména.

44

Stvoření čajové rostlinky je podle jedné indické legendy připisováno zakladateli zen

buddhismu svatému Darumovi, synovi krále Košuvy. Roku 519 se vypravil do Číny, kde chtěl

jít lidem příkladem a přivést je ke štěstí ducha. Toho chtěl dosáhnout půstem a modlitbami.

Po dlouhodobém bdění ho však spánek přemohl. Kdyţ procitnul, litoval svého činu natolik, ţe

obvinil svá víčka z přečinu, odříznul je, aby se nic podobného nemohlo opakovat, a zahodil je

na zem. V místech, na něţ víčka dopadla, vyrostl keř. Darum ochutnal list ze stromku

a přestalo se mu chtít spát. Tak vzniknul čaj podle indické legendy.

O pravosti legend se vedou spory, ale s jistotou lze uvést, ţe čaj pochází z Číny. První

věrohodný záznam o čaji byl vytvořen v období před naším letopočtem básníkem Wang

Pchao a je zaznamenán ve smlouvě mezi císařem Čchu-sanem s jeho otroky. V 6. století se

stal čaj nápojem aristokracie, o čtyři staletí později proniknul mezi širší vrstvy obyvatelstva.

Důvod je spatřován ve špatných hygienických podmínkách, kvůli nimţ nebylo v dané oblasti

vhodné pít nepřevařenou vodu. V průběhu historie vzniklo mnoţství druhů čajů, např. šlehaný

čaj (v současnosti rozšířený zejména v Japonsku), a k samotnému pití čaje je v určitých

situacích přistupováno jako k obřadu.

Pěstování a pití čaje je rozšířeno především v zemích jihovýchodní Asie (Cejlon,

Indie, Japonsko, Korea, Tibet ad.). V Japonsku rostl čaj původně planě, později se rozšířil

a v 15. století byl v zemi přejat čínský čajový obřad. „Japonské rodiny měly zvláštní čajové

pokoje nebo domky s velmi malými vchody, aby se kaţdý, kdo chtěl ochutnat, musel před

vstupem sehnout a vyjádřit tak pokoru tomuto nápoji.“49

Tradice čajových obřadů je

udrţována do dnešní doby.

V 16. století začalo pití čaje pronikat v souvislosti s koloniálními výpravami

i do Evropy. Nejprve si pochutina získala oblibu v Portugalsku či Holandsku, později

v Anglii. Angličané měli čajové lístky chybně připravovat jako zeleninu, po vylití horké vody

konzumovali pouze lístky. Někteří Evropané povaţovali pití čaje za neatraktivní, zejména

u muţů. Odhaleno bylo i mnoho pozitivních jevů spojených s pitím horkého nápoje, např.

v Rusku prý vedlo k niţší konzumaci alkoholu.

Výraz čaj představuje čínské slovo, které proniklo do celého světa. Varianty slova, jeţ

se pouţívají, vychází buď z jihočínského výrazu tē nebo ze spisovné podoby chá. „Die um die

Mitte des 17. Jhs. wohl unter nl. Vermittlung (nl. thee, dt. Thee bis ins 20. Jh.) aufgekommene

49Www.kavadomu.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-24]. Historie čaje. Dostupné z WWW:

<http://www.kavadomu.cz/o-caji/_zobraz=historie-caje>.

45

Bezeichnung für die getrockneten jungen Blätter und Blattknospen des (sub)tropischen, in

Asien heimischen Teestrauchs sowie das daraus bereitete aromatische Getränk geht auf

gleichbed. südchin. (Amoy) tē zurück. Daraus auch engl. tea (früher auch tay, tey), frz. thé,

span. té, ital. tè, während port. chá, russ. čaj (чай) auf hochchin. chá beruhen.“50

V 17. století je sémantická stránka slova rozšířena i na horké nápoje připravené

z bylin, dochází tak ke zobecnění pojmu. Čaj proniká i hlouběji do společenského ţivota –

v češtině dodnes existují spojení jako čajový dýchánek, čaj o páté apod.

V následující části práce uvádíme etymologii výrazu ginko, který inspiroval

k vytvoření básnického díla i německého spisovatele J. W. Goetha.

J. W. Goethe vytvořil ve svém Orientem inspirovaném díle West-östlicher Divan

působivou báseň jménem Gingo biloba. Strom zaujal spisovatele zejména tvarem listů, který

označil výrazem eins und doppelt (moţno přeloţit jako jeden a zároveň dvojnásobný / dvojí).

Pojem gingo (biloba) byl v Německu poprvé pouţit v roce 1780, Goethova báseň vznikla

v Heidelbergu roku 1815. Dva lístky stromu nalezneme i v rukopisné verzi básně, do níţ byly

pro posílení dojmu vlepeny.

Strom s tajemným názvem nese v češtině jméno jinan dvoulaločný. Spojení ginko

biloba se v současné době uplatňuje zejména v souvislosti s označením pro farmaceutické

přípravky, které pomáhají s lepším prokrvením organismu, posilují funkci paměti a mozku,

podporují schopnost soustředění apod. Etymologický původ slova ginkgo objasňuje

francouzská lexikografická literatura následovně. „Arbre originaire de Chine à feuilles en

éventail échancré, cultivé comme arbre ornemental, considéré en Extrȇme-Orient comme un

arbre sacré, et dont les extraits sont prescrits contre les troubles vasculaires.“51

Tajfun je asijské označení pro tropickou cyklónu. Uvedený přírodní jev se v ostatních

částech světa označuje odlišně (např. hurikán, chubasco, taino), avšak výraz tajfun pronikl

snad do všech evropských jazyků. Uvádíme příklady grafických podob, v nichţ se slovo

tajfun vyskytuje: typhoon (angličtina), Taifun (němčina), typhon (francouzština), tyfon

(dánština), tufão (portugalština), tifón (španělština), tájfun (maďarština), тайфун (ruština)

50 PFEIFER, W. a kol., 2005, s. 1420.

„Výraz označuje sušené mladé lístky čajovníku a z nich připravený aromatický nápoj. Slovo se do němčiny

dostalo prostřednictvím nizozemštiny (thee) v polovině 17. století. Západoevropské varianty slova vychází

z jihočínského výrazu tē. Například tea, dříve tay, tey (angličtina), thé (francouzština), té (španělština), tè

(italština). Portugalské označení chá nebo ruské slovo čaj (чай) mají původ ve spisovné čínštině (chá). 51 JEUGE-MAYNART, I. a kol, 2008, s. 626.

„Strom původem z Číny s listy vějířovitého tvaru, pěstován jako okrasný strom, na Dálném Východě povaţován

za posvátný. Výtaţky z listů se předepisují proti cévním obtíţím.“

46

atd. V hovorové češtině se uplatňuje frazeologické spojení řádit jako tajfun, tzn. svým

jednáním způsobit nějakou škodu, eventuelně být rozzuřený.

5.2.2.2 Jazyky islámu

Islámská kulturní oblast je ovlivněna muslimským náboţenstvím, které je pevně spjato

se státním uspořádáním, právním systémem a kaţdodenním ţivotem obyvatel regionu.

Základní kniha islámu Korán je psána v arabštině, v níţ je veřejně předčítána i v okolních

zemích s jiným mateřským jazykem.

Arabština má v popsané oblasti dominantní postavení. Uvedená skutečnost souvisí

s obdobím 7.–10. století, v němţ existoval arabský chalífát, centralizovaný feudální stát

s expanzivními sklony. V průběhu své vlády kontroloval chalífát obrovské území, které se

táhlo od oblasti západní Indie přes Írán, Sýrii, Gruzii, Kypr aţ na Pyrenejský poloostrov nebo

Sicílii. „Arabové na dobytém území přejímali kulturní a vědecké poznatky a jejich jazyková

pojmenování a zprostředkovali je posléze evropské kultuře vycházející z řecko-latinského

podhoubí.“52

Oboustranný kulturní kontakt měl velký význam a umoţnil rozvoj arabské

vzdělanosti a kultury. Prostřednictvím syrštiny byly do arabštiny překládány řecké spisy

z různých vědeckých disciplín, např. matematiky, astronomie, alchymie či medicíny.

Podíl na šíření arabských slov lze přičíst mimo jiné i kupcům, kteří se pohybovali

po celé arabské oblasti a putovali i za její hranice. Arabština výrazným způsobem ovlivnila

západní kulturu v oblasti duchovní i jazykové. Mnoţství přejatých arabismů v evropských

jazycích se vzájemně liší a je ovlivněno intenzitou vztahů a kontaktů dané země s arabskou

kulturní oblastí.

V arabštině lze najít mnoho slov přejatých ze starých semitských jazyků na území

Mezopotámie, např. akkadština, aramejština, hebrejština, zároveň obsahuje řadu slov

přejatých z řečtiny a latiny. Uvedená skutečnost souvisí se společnými kořeny křesťanství

a muslimské víry. Do češtiny bylo prostřednictvím jiných jazyků z arabštiny přejato mnoţství

slov (např. alkohol, karafa, káva, marcipán, masáţ, matrace, papoušek, šafrán, ţirafa).

Káva pochází z arabského gahva, ale západoevropské formy slova vznikly z tureckého

kahve. Arabské označení gahva vychází zřejmě z názvu oblasti Kaffa, v níţ se pěstují

kávovníky.53

V německých cestopisech ze 16. a 17. století se nápoj popisuje jako Chaube,

52 KARLÍKOVÁ, H. Jazykové kontakty slovanského a arabského světa (z pohledu češtiny), s. 255. In

KRČMOVÁ, M. a kol. Integrace v jazycích. Jazyky v integraci. 53

Káva přejata z tureckého kahve a tento výraz z arabského qahwa, snad podle habešského kraje Kaffa, kde

kávovník divoce rostl. V národním obrození se prosadila podoba káva, protoţe byla „slovanštější“ neţ podoba s

–ff- (viz hovorové kafé).

47

Kahawe nebo Cahwae. V dnešní době se jiţ kávovník pěstuje ve všech oblastech světa, kde

jsou pro něj příznivé podmínky, ale původně pochází z afrického kontinentu (Etiopie) a odtud

se rozšířil do Arábie, která je označována za kolébku kávy.

O historii kávy existují podobné legendy jako například o vzniku čaje. Jedna z pověstí

z 9. století vypráví o mladém arabském pastýři Kaldim, který si všimnul zvláštního chování

svých koz po poţití listů a bobulí kávovníku. Kdyţ kozy okousaly červené bobule neznámého

stromku, začaly vţdy divoce poskakovat. Pastýř povaţoval keř za nástroj ďábla a přinesl jej

proto do kláštera, kde byl mnichy spálen. V průběhu pálení však vznikala příjemná silná vůně,

která mnichy zaujala. Zázračné aroma je přivedlo k myšlence uvařit ze spálených černých

zrníček odvar. Po poţití malého doušku hustého nápoje zjistili, ţe nepociťují únavu ani

ospalost, které byly při večerních modlitbách obvyklé. Nápoj pouţívali k povzbuzení mysli

a nadále ho povaţovali za boţí dar.

Legenda ze 13. století vypráví o jemenském šejku Omarovi, který byl pro neshody

s panovníkem vyhnán z Mekky. Při svém putování náhodně objevil keříky kávovníku,

z jejichţ bobulí uvařil lektvar. Byl překvapen povzbuzujícími účinky nápoje a podával ho

nemocným lidem, na něţ působil téměř zázračně. Káva se stala mezi obyvateli oblíbenou

a její věhlas se dostal aţ k panovníkovi. Ten se rozhodl, ţe šejkovi odpustí, a vyzval ho

k návratu do země. Šejkovi dal panovník později vystavět i chrám.

V dalším příběhu z 18. století vystupuje francouzský námořník Gabriel Mathieu de

Clieu, jenţ si při své dovolené v Paříţi opatřil několik rostlin kávovníku, které s sebou vzal

zpět na ostrov Martinik. Některé z rostlin přeţily nástrahy dlouhé plavby, a tak mohla být

v roce 1726 na ostrově první sklizeň uvedené pochutiny.

Odborníci se však domnívají, ţe kávu běţně pouţívaly mnohé africké kmeny, zejména

k povzbuzení svých bojovníků. Z Etiopie, v níţ kávovník dodnes roste planě, přinesli kávu

do arabských zemí afričtí otroci. Kávovník byl poprvé kultivován v Jemenu zřejmě uţ

v 6. století, ale aţ o sedm století později se z kávových zrn začal připravovat nápoj podobný

dnešní kávě. První kavárna byla otevřena v Mekce v 15. století a v uvedené době se začal šířit

věhlas nápoje dále do světa. Na evropský kontinent se káva dostala poprvé v 17. století

a zároveň s čajem a čokoládou se stala se oblíbeným nápojem. Její velký obchodní potenciál

odhalili nejprve Holanďané, kteří začali pěstovat kávovník ve své indonéské kolonii, a stali se

tak brzy největším dodavatelem kávy. Poprvé ji dopravili i do oblasti amerických kolonií.

Zatímco arabské kavárny byly přepychově zdobeny a vybaveny, měly první evropské

kavárny spíše charakter pouličních prodejen. Vznik vídeňských kaváren je spojen s pověstí

o Turcích, kteří při obléhání Vídně v 17. století zanechali poblíţ města několik pytlů

48

s kávovými zrny. Vojáci je nejprve povaţovali za velbloudí trus, ale později byl jejich obsah

pouţit v první rakouské kavárně, která ve Vídni vznikla. Vídeňské kavárny byly provozovány

zejména Řeky, první z nich byla údajně zaloţena v roce 1685 Johannesem Diodatem.

Postupně počet kaváren narůstal, kolem roku 1900 jich bylo v hlavním městě monarchie asi

600. V uvedené době do nich chodili výhradně muţi. Vídeňské kavárny byly v rozkvětu

na přelomu 19. a 20. století a představovaly místo, kde se setkávala tzv. lepší společnost,

obchodníci a umělci. Pobyt v kavárně trval zpravidla několik hodin a byl spojen s popíjením

kávy a četbou novin. Spisovatelé vyuţívali kavárenské prostředí zároveň jako místo, kde

mohli tvořit. Obdobně fungovaly i kavárny v Praze či Budapešti. Ve Vídni si mohou

milovníci kávy dopřát nejrůznější druhy uvedené pochutiny, např. Brauner označuje černou

kávu s mlékem, Einspänner popisuje espreso54

se smetanou servírované ve skle, Fiaker

znamená espreso s rumem servírované ve skle, Kapuziner označuje černou kávu s trochou

mléka, Melange představuje našlehanou mléčnou kávu a Mokka označuje espreso atd.

V českém prostředí patří asi k nejoblíbenějším druhům kávy espreso, vídeňská, alţírská nebo

turecká káva, nově pak Latté macchiatto aj.

V češtině se často pouţívá spojení turecká káva (neboli turek). Příprava české turecké

kávy je však značně odlišná od způsobu, kterým ji vaří Turci. V Turecku se káva upravuje

ve speciálních kovových konvičkách s dlouhým drţadlem, které jsou označovány jako dţezva

nebo ibrik. Do nich se nejprve nalije voda a aţ poté se přisypává káva. Směs se zahřívá

na mírném ohni tak, aby v průběhu vaření došlo třikrát k navýšení kávové pěny. Po kaţdém

vytvoření pěny je nápoj na chvíli odstaven z přímého plamene. Uvedený způsob vaření kávy

popisuje pouze jednu z moţných variant její přípravy v Turecku. Další moţnost předpokládá,

ţe do dţezvy bude vloţena káva s cukrem a po zalití vodou bude postupně přivedena k varu,

důleţité je přitom opět její zpěnění. V Turecku má káva důleţitou úlohu například

při domlouvání sňatků. Ţenich a nevěsta se poprvé setkají, kdyţ přijde ţenich ţádat nevěstina

otce o ruku jeho dcery. Dívka při této příleţitosti uvaří otci kávu. Podle mnoţství cukru, které

do ní přidá, můţe otec poznat, jak je dcera s nastávajícím manţelem spokojena.

V současnosti se můţeme v evropských jazycích setkat s následujícími tvary: káva

(čeština), Kaffee (němčina), coffee (angličtina), kaffe (dánština, švédština, norština), kahvi

(finština), kávé (maďarština), kava (litevština), kafija (lotyština), кофе (ruština), café

(francouzština, španělština, portugalština), caffè (italština), cafea (rumunština), καφές

(řečtina) atd. V češtině se uplatňuje frazeologické spojení to je silná káva ve významu to je

54 Podle SSČ je espreso káva vařená v přístroji na překapávání kávy.

49

příliš. V horkém počasí se můţeme setkat s vodou, která je (teplá) jako kafe, tzn. ţe není příliš

osvěţující, protoţe je teplá. Uvedené přirovnání má obdobu v některých cizích jazycích, např.

Das Wasser ist eine warme Brühe! (Ta voda je jako horký vývar!; němčina), Вода тѐплая

как (парное) молоко! (Voda teplá jako čerstvé / teplé mléko!; ruština).

Alkohol pochází z arabského slova kuhl, které znamená esenci nebo substanci

získanou procesem destilace či sublimace. Do evropských jazyků je přejímána arabsko-

hispánská podoba slova al-kuhúl (al je člen) přes španělský alcohol, starokatalánský alcofoll

a alchymisty vytvořený latinský alcohol a alcofol. Současné podoby slova v evropském

jazykovém prostoru jsou alcohol (angličtina, španělština), alkoholi (finština), alkohol (čeština,

slovenština), alcool (francouzština), alcol (italština), alkoholis (litevština), αλκοόλ (řečtina),

алкоголь (ruština) atd. Účinky alkoholu byly lidstvu známy od doby starověku. Předpokládá

se však, ţe alkohol existoval uţ v období 10 000 let př. n. l., znak pro víno se v egyptském

písmu objevuje 4 000 let př. n. l. Sami Egypťané prý vyráběli mnoho druhů piva i vína.

„Nejstarší důkaz o existenci alkoholu v Číně jsou vinné nádoby z Jiahu datované do doby

7000 let př .n. l. Tyto první nápoje vznikly fermentací rýţe, medu a ovoce. Stejně jako

v Egyptě, i v Číně bylo od dob starověku pouţíváno mnoho druhů alkoholických nápojů.

Alkohol se v Číně nazýval "Jiu" a spíše neţli za materiální věc byl povaţován za spirituální

jídlo.“55

Alkohol byl v Číně pouţíván zejména při náboţenských obřadech. Mezi indickými

bojovníky a rolníky pak byla rozšířena konzumace destilátu z rýţové mouky označovaného

jako sura, a to uţ od doby bronzové (3000–2000 př. n. l.). Na území evropského kontinentu si

získalo oblibu víno. Uţ staří Římané se věnovali pěstování vinné révy, z níţ víno později

připravovali. Japonci vyráběli tentýţ druh alkoholu z rýţe, Indiáni z agáve a Inkové k tomu

účelu pouţívali kukuřici. Proces destilace a výroba čistého alkoholu však souvisí s objevem

Arabů a je datována do 10. století. Prvenství ve výrobě piva je připisováno Babyloňanům (asi

6.–5. tis. př. n. l.), od nichţ se nápoj šířil dál směrem na západ. V průběhu historie byly

popsány negativní účinky alkoholu, často se však uplatňoval například v lékařství.

Slovo marcipán označuje jednak jemný perník, jednak mandlovou hmotu, z níţ se

vyrábějí různé sladkosti. Jde o dva cukrářské výrobky, ale různého sloţení a různých chutí.

55 MAJZLAN, Lukáš. Z historie alkoholu I. – Starověké civilizace. Destillo [online]. 2010, 1, [cit. 2010-10-28].

Dostupný z WWW: <http://www.destillo.cz/michane-napoje/zpravy/z-historie-alkoholu-i-staroveke-civilizace>.

50

Marcipán by prý mohl pocházet z Persie, Španělska, Sicílie, Kypru, Německa atd. Vzhledem

k tomu, z jakých surovin se marcipán připravuje, je pravděpodobné, ţe pochází z oblasti

Středního Východu. Základní suroviny pro výrobu marcipánu představují mandle a cukr.

Dlouhá tradice pěstování mandloní je spojena s oblastí Persie. Uvedené stromy však pěstovali

i Řekové, kteří prý míchali rozemleté mandle s medem a vytvořili tak pochoutku, jeţ se

marcipánu velmi podobala. O oblibě mandlí svědčí i skutečnost, ţe jejich zbytky měly být

nalezeny v hrobce egyptského faraona Tutanchamona. Další surovina nezbytná pro produkci

marcipánu, cukrová třtina (a z ní vyráběný cukr), byla do oblasti Eufratu a Tigridu dovezena

z Malajského poloostrova. Výrobu cukru dále zdokonalili Arabové, u nichţ ho ve 12. století

poznali i bojovníci kříţových výprav.

Arabové prosluli výrobou cukrovinek a první zmínky o mandlových sladkostech či

marcipánu jsou spojovány s rokem 700. Předpokládá se, ţe Arabové přivezli marcipán

do Španělska uţ na počátku 8. století a první záznamy o pojídání sladkosti jsou na území

Evropy datovány do 11. století. Výroba marcipánu tvořila po staletí jeden z příjmů italských

a španělských klášterů, jejichţ mniši zdokonalovali staré recepty a prodej marcipánových

figurek jim pomáhal přeţít v obtíţných dobách.

Jedna z historek o marcipánu je spojena s italským renesančním umělcem Leonardem

da Vincim. Ten prý obdivoval marcipán jako výbornou modelovací hmotu a vytvořil z ní

mnoţství soch. Jeho dílo ovšem zachutnalo panovníku Ludovicovi, a tak jej se svými dvořany

celé snědl. Není divu, ţe se do dnešní doby nedochovala ţádná z Leonardových

marcipánových soch.

Původ slova nelze jednoznačně určit. Do češtiny byl výraz přejat z německého tvaru

Marzipan. Ten je odvozován od italského marzapane, druhá část slova je údajně spojena

s latinským pānis (chléb). Latinský výraz marcipanis lze doslova přeloţit jako „chléb svatého

Marka“, který označoval oblíbené benátské pečivo. Ve slovnících se spoluautorstvím

J. Holuba se vyskytuje historka, která se váţe k arabskému mantaban / mawtaban (v překladu

„sedící král“ a údajně se tak říkalo byzantské minci rozšířené v oblasti Středního Východu

do roku 1000, na níţ byl vyobrazen sedící Kristus). Stejný výraz pouţívali Benátčané

pro mince, které byly raţeny kolem roku 1200 a byly podobné těm byzantským. Slovem

mantaban (v italštině podoby martzapane / marzapane) se později začaly označovat krabice

s jemným cukrovím, které se podobaly dřevěným krabičkám, v nichţ se dováţely laskominy

a koření z Východu. Pojmenování krabic bylo poté přeneseno na cukroví samotné. Spojení by

mohlo být v tom, ţe na krabicích byla stejná kresba jako na mincích. V současných

51

etymologických slovnících se však tato historka neuvádí, pouze je konstatován arabský původ

slova.

Marcipán je v arabštině označován spojením halwa al-marzuban, které lze volně

přeloţit jako „nejvybranější sladkost či sladkost pro elity“.56

Italština pouţívá název pasta

reale, a to prý znamená „královské těsto“. Původně byl marcipán určen pouze pro vyšší

vrstvy obyvatelstva a po proniknutí na evropský kontinent jej bylo moţno koupit jako luxusní

zboţí výhradně v lékárnách. Objevení Ameriky přispělo mimo jiné k tomu, ţe se v Evropě

mohla rozvinout výroba cukru. Výroba marcipánu se následně stala záleţitostí cukrářů

a cukrovinka se rozšířila mezi širší vrstvy obyvatelstva. Marcipánu byl aţ do 18. století

přisuzován léčivý účinek.

Označení marcipán má v evropských jazycích následující podoby: marchpane /

marzipan (angličtina), massepain (francouzština), marzapane (italština), mazapán

(španělština), Marzipan (němčina), marcepan (polština), марципан (ruština), marcipanas

(litevština), marcipāns (lotyština) atd.

Původ slova masáž není zcela jasný. Za výchozí tvar je obecně povaţován arabský

výraz massa (dotýkat se), ale uvaţuje se i o spojitosti s řeckým slovem mássō (hnětu).

Do češtiny proniklo označení prostřednictvím francouzštiny a němčiny. V současnosti

existuje snad v kaţdé světové kultuře mnoho druhů masáţí, předpokládá se však, ţe původ

uvedených praktik lze nalézt v Asii. V evropských jazycích nabývá výraz masáţ následujících

podob: massage / Massage (angličtina, dánština, francouzština, němčina), massaggio

(italština), masajes (španělština), massagem (portugalsky), массаж (ruština), masaj

(rumunsky), masszázs (maďarština) atd.

Výraz papoušek a jeho staročeská podoba papúch či papúšek mají původ v arabských

slovech babbaġā, babġā , babaγāl (papoušek, slavík). Původ slova však zůstává

nejasný. Vzhledem tomu, ţe se papoušek v oblasti osídlené Araby nevyskytuje, je za výchozí

formu moţno povaţovat i západoafrické označení pampakei57

. Uvádíme tvary slova papoušek

v dalších evropských jazycích: Papagei (němčina), papegoja (švédsky), papagáj

(maďarština), pappagallo (italština), parrot (angličtina, francouzština), papagaio

(portugalsky), попугай (ruština), papuga (polština), papagal (rumunština) atd. Výraz

56 POKORNÝ, Lukáš; POKORNÝ, Michal. Historie marcipánu. Smarcipan [online]. 2010, 1, [cit. 2010-10-29].

Dostupný z WWW: <http://www.smarcipan.cz/marcipan-historie.php>. 57 Srov. PFEIFER, W a kol., 2005, s. 967.

52

papoušek se v češtině uplatňuje v přirovnání opakovat něco (po někom) jako papoušek,

eventuelně ve slovesné podobě papouškovat, tzn. mechanicky a bezduše opakovat cizí

myšlenky či názory a nepřidat k nim nic vlastního. Uvedené frazeologické spojení má obdobu

i v některých dalších jazycích, např. repeat sth parrot fashion (angličtina), répéter qch c. un

perroquet (francouzština), повторять что-то как попугай (ruština).

Kromě arabštiny měla v islámské oblasti důleţité postavení perština, jeţ se na pět

staletí stala úřední řečí severní části Indie. Z uvedeného důvodu můţeme řadit Indii, Pákistán

a Bangladéš jak k islámské, tak indické kulturní oblasti. Několik slov perského původu

přejatých prostřednictvím dalších jazyků nalezneme i v češtině (např. šál, taft, tygr58

, tulipán,

turban, šach aj.).

Slova turban i tulipán vznikla ze stejného slovního základu dülbänd (údajně sloţeno

z tvarů dil – srdce a bändän – vázat). Prostřednictvím tureckého tvaru tülbend se obě označení

šířila do dalších jazyků. Společný základ slov lze vysvětlit podobností květu tulipánu a tvaru

turbanu. Uvádíme několik případů slov turban a tulipán v evropských jazycích. Turban:

Turban / turban (angličtina, francouzština, němčina), turbante (italština, španělština),

тюрбан (ruština), turbán (maďarština), turbaani (finština) atd. Tulipán: tulip (angličtina),

tulipe (francouzština), tulipano (italština), tulipan (norština), Tulpe (němčina), tulppaani

(finština), тюльпан (ruština) atd.

Islámská kulturní oblast ovlivňovala slovní zásobu světových jazyků zejména

v historii. Domníváme se však, ţe v současnosti jsou ve světových jazycích opětovně

„objevovány“ některé arabské výrazy, zejména v souvislostí s migrací arabského obyvatelstva

a zvýšenou pozorností zaměřenou na jeho kulturní zvyklosti.

5.2.2.3 Jazyky indické oblasti

Indickou kulturní oblastí se rozumí území Přední a větší části Zadní Indie. Blízký

Vietnam spadá pod východoasijskou kulturní sféru, zatímco ve vzdálenější ostrovní Indonésii

souvislost s indickou kulturou nalezneme. Dříve neţ se dostala pod vliv islámské kultury,

vyznávali její obyvatelé hinduismus a buddhismus, které byly spojeny s Indií a sanskrtem.

Ze sanskrtu pochází i mnoho slov, která jsou v současné indonéštině běţně uţívána

a můţeme uvést, ţe vykazují jazykovou podobnost se slovní zásobou západní oblasti.

Například výraz manusia, člověk, se podobá německému Mensch, anglickému man,

58 Tygr, tygřice, tygří. Přes něm. Tiger, fr. tigre z lat. tigris přes z ř. tígris, zřejmě východního původu. Moţná

souvisí se stper. tigra- „ostrý‟, av. tigri- „šíp‟. Srov. REJZEK, J., 2001, s. 686.

53

dánskému mand, švédskému människa apod.; slovo nama, jméno, se blíţí latinskému nomen,

německému Name, anglickému name, italskému nome, francouzskému nom, švédskému

namn, ale i slovenskému meno a českému jméno. Z uvedeného důvodu zařazujeme do oblasti

indických jazyků i malajštinu a indonéštinu (vznikla na základě úpravy malajštiny), přestoţe

z geografického hlediska by bylo vhodnější zařadit je ke skupině jihovýchodních asijských

jazyků.

Vliv na slovní zásobu i gramatiku uvedených jazyků měl sanskrt, jehoţ postavení

a význam se dá ve velké části Asie přirovnat k úloze latiny v oblasti Evropy. Sanskrt

představuje staroindický posvátný jazyk, v němţ jsou sepsány nejstarší indické literární

památky (védy) s filozofickým a náboţenským obsahem. Asi v polovině 1. tisíciletí př. n. l.

byl sanskrt nahrazen prákrtskými jazyky a dialekty, kolem roku 300 př. n. l. se stal mrtvým

jazykem. Snaha o jeho zachování vedla indické učence k tomu, aby popsali jeho gramatiku

a zvukovou stránku, zároveň vytvořili slovník uvedeného jazyka. Za nejznámějšího autora

gramatiky sanskrtu je povaţován Pánini, který ţil v období 5.–4. století př. n. l. a své dílo

nazval Osm knih.

Staroindické gramatiky zůstaly Evropanům utajeny aţ do přelomu 18. a 19. století,

poté se však staly jedním ze zdrojů srovnávací a historické lingvistiky. V 18. století upozornil

na sanskrt a jeho gramatiku misionář Coerdoux a poukázal na podobnost některých slov

s latinskými a řeckými výrazy. Pozornost směrem k sanskrtu obrátil anglický soudce Jones,

který působil v Kalkatě. Zájem o uvedený jazyk se zvýšil a v průběhu 18. století bylo

v evropských zemích vydáno několik gramatik sanskrtu.

Výrazy indické oblasti, které jsou pouţívány snad ve všech evropských jazycích,

představují slova dţungle, kakadu, kuli59

, pyţamo nebo rýţe .

Džungle pochází z anglického jungle a to z hindského jaṅgal, coţ znamená les nebo

divokou zemi, a to původem ze staroindického jaṅgala, mající význam vyprahlý, pustý (srov.

Rejzek, 2001, s. 152). Etymologisches Wörterbuch des Deutschen Wahrig (2005) navíc uvádí,

ţe slovo dţungle (německy Dschungel) původně označuje subtropický prales Indie, později

jakékoliv neprostupné území. V evropských jazycích má slovo dţungle následující podoby:

jungle (angličtina, dánština, francouzština), Dschungel (němčina), giungla (italština), junglă

(rumunština), jungelen (norština), djungel (švédština), dţungla (chorvatština) apod. V češtině

59 Kuli je označení pro indického nebo čínského nosiče; původ slova je podle německé etymologické literatury

nejistý, předpokládá se, ţe vychází ze jména západoindického kmene Kulī, Kolī. Slovo se dostalo

prostřednictvím portugalštiny do oblasti jiţní Indie a do Číny ve významu nosič břemene. Uvedený význam

mohl být ovlivněn tamilským slovem kūli (plat, odměna za příleţitostnou práci), popsaná spojitost je však

sporná.

54

je slovo součástí frazeologického obratu je to (jako) dţungle, který má dva významy. Jednak

označuje nepěstěný či zanedbaný terén s porostem, jednak nepřehlednou a chaotickou situaci,

do níţ nelze proniknout.

Pyžamo se na evropský kontinent dostalo v polovině 17. století prostřednictvím

Angličanů, kteří ho v Indii poznali a oblíbili si ho. Zpočátku bylo v Evropě módní jako

volnočasový oděv, avšak jeho obliba brzy pominula. Opětovně se nošení pyţama jako obleku

určeného na spaní prosazuje v poslední třetině 19. století, a to v důsledku intenzivních

obchodních styků a kontaktů s indickou kolonií. Pyţamo je slovo, jeţ v češtině nejprve

existovalo v podobách pyţama či pyjama, které byly nesklonné. Původní tvar je třeba hledat

v hindštině, v urdské podobě pāy jāmā (noţní oblek). Slovo se do češtiny dostalo přes

anglický tvar pyjamas a německé Pyjama. Výraz Pyjama byl do němčiny přejat na začátku

20. století. Pyţamo se v evropských jazycích vyskytuje v následujících tvarech: pyjamas

(angličtina, dánština, francouzština, švédština), pijama (španělština), pidţama (chorvatština),

pyjama (finsky), piţama (litevsky) atd.

Rýže představuje nepochybně plodinu rozšířenou po celém světě. Původně se

pěstovala v oblasti jihovýchodní Asie, asi 400 let př. n. l. pronikla do oblasti Mezopotámie,

Římané ji pravděpodobně poznali v Egyptě a do Evropy se dostala s Maury a Turky.

Etymologický původ slova sahá aţ ke staroindickému výrazu vrīhíh. Latinské tvary oryza,

oriza a řecké podoby óryza, óryzon byly odvozeny z afgánského wriţē pouţívaného v íránské

oblasti. Řecká varianta slova se dále vyvinula na rhýzi, rhízi, latinská na risus, risum.

K současným podobám slova patří tvary rýţe (čeština), ryţe (slovensky), rice (angličtina),

Reis (němčina), riz (francouzština), ris (norština, švédština, dánština), arroz (španělština,

portugalština), riso (italština), orez (rumunština), рис (ruština), riisi (finština) atd.

Kakadu je označení papouška s typickou ozdobou hlavy v podobě pohyblivé

chocholky. Jeho název je doloţen poprvé v evropských cestopisech ze 17. století v podobě

kakethun. Uvedený tvar vychází z malajského kakatūwa, které lze povaţovat buď

za sloţeninu ze slov kakak (bratr, sestra), nebo zvukomalebného kaka (papoušek) a tūwa

(starý). V evropských jazycích se označení papouška vyskytuje v následujících variantách:

cockatoo (angličtina), kaketoe (holandština), Kakadu (němčina), cacatoès (francouzština),

cacatua (italština), kakadue (dánština, norština), kakadua (švédština), какаду (ruština) atd.

55

V evropských jazycích je rozšířen v různých formách výraz orange (např. angličtina,

dánština, francouzština, němčina), který označuje pomeranč a často i oranţovou barvu.

Anglická etymologie odvozuje tvar orange ze stfrz. orenge, to z lat. pomum de orenge, z it.

(n)arancia / naranza, z ar. naranj, z pers. narang, a to nejspíše ze sanskrtu naranga-s

(pomerančovník). Předpokládá se, ţe pomerančovníky rostly původně v oblasti severní Indie.

V Itálii se od 11. století pěstovaly pomerančovníky z Persie, avšak jejich plody byly trpké.

Sladké pomeranče z Indie dopravili do Evropy portugalští mořeplavci v 15. století. Námořníci

pěstovali citrusy i na palubách svých lodí a snaţili se tak předejít onemocnění kurdějemi.

Citrusové rostliny se prostřednictvím Kryštofa Kolumba dostaly v 15. století rovněţ

do Karibské oblasti.

V současné době je moţno setkat se v obchodní síti s mnoţstvím exotického zboţí,

zejména různých druhů ovoce či zeleniny. Příkladem takového ovoce můţe být rambutan,

(v malajštině chlupatý) nebo mangostan, který si prý oblíbila anglická královna Viktorie

natolik, ţe kaţdého, kdo jí ho přinesl, pasovala do rytířského stavu. Rovněţ karambola je

označení původem malajského ovoce. Slovo zní v originální podobě karambil

a do evropských jazyků se dostalo prostřednictvím portugalského carambola. Nabízí se

spojitost s výrazem karambol, který se v evropském jazykovém prostředí objevuje v různých

variantách. Karambol má v češtině dva významy, jednak označuje náraz kulečníkové koule

o dvě další koule, jednak jím lze v hovorové řeči popsat sráţku. První z uvedených významů

je odvozován z frz. carambolage (sráţka), od frz. caramboler (srazit se), z frz. carambole

(billiardová koule), odvozeno ze šp. carambola (billiard hraný se třemi koulemi), to z port.

carambola a malaj. karambil. Označení pro billiardovou kouli vzniklo pravděpodobně

na základě podobnosti s plodem stromu averrhoa carambola (tzv. malajská hvězda). Slovo

karambol se pouţívá v přeneseném a zobecněném významu od 19. století.

5.2.2.4 Jazyky americké oblasti

O vlivu americké jazykové oblasti můţeme hovořit aţ od přelomu 15. a 16. století,

v nichţ na území amerického kontinentu pronikali mořeplavci a kolonisté z Evropy.

Zaměřujeme se však především na oblasti Střední a Jiţní Ameriky, jeţ byly předmětem

prvního zkoumání evropských mořeplavců.

Při své první zámořské výpravě směrem k Novému světu přistál Kryštof Kolumbus

u břehu ostrova, který byl pojmenován Hispaniola (Malé Španělsko) a v dnešní době je

56

na něm stát Haiti. Jeho název znamená v jazyce místních obyvatel „hornatou zemi“, i kdyţ

v současnosti je většina lesního porostu odstraněna. Uvedená oblast byla aţ do příchodu

kolonizátorů osídlena především indiánskými kmeny, z jejichţ jazyků bylo novými osadníky

přejato mnoţství výrazů. Ostrov Haiti obývali indiáni kmene Arawak a Taíno a z jejich jazyků

pochází například označení juka, barbecue, voodoo / vúdú a další. V oblasti Jiţní a Střední

Ameriky měly významné postavení rovněţ kmeny Aztéků, Mayů a další. Většina slov, která

evropské jazyky přejaly, se do nich dostala prostřednictvím španělštiny, popř. portugalštiny.

Čokoláda, kakao, kolibřík, kukuřice, tabák, totem nebo tukan jsou jen část toho, čím

ke světové slovní zásobě přispěla americká jazyková oblast.

Barbecue [bárbikjú] je výraz, který se stal v současnosti v mnoha evropských jazycích

synonymem ke grilování. Ve významu pečení na otevřeném ohni se však uplatňuje aţ od 30.

let 20. století. Původ slova je třeba hledat v arawackém výrazu barbakoa, jenţ označoval

zvýšenou dřevěnou konstrukci, kterou příslušníci kmene pouţívali na spaní, ale i k pomalé

přípravě masa formou uzení. Výraz barbakoa znamenal rovněţ pokrm z pečeného masa či

ryby60

a evropským jazykům byl zprostředkován španělštinou.

Kukuřice představuje plodinu, kterou do Evropy přivezl Kryštof Kolumbus. Její název

mahís byl převzat od obyvatel Haiti (z jazyka taino) a prostřednictvím španělštiny přešel

do dalších jazyků. V evropských jazycích se vyskytuje v různých podobách, např. Mais

(němčina, norština), milho (portugalština), maïs (francouzština), maíz (španělština), majs

(dánština, švédština), corn, maize (angličtina), maissi (finština), kukuřice (čeština), kukuruz

(srbština), kukurūzai (litevština) atd.

V západoevropských jazycích jsou rozšířeny výrazy vycházející z haitského označení

mahís. „Der Name der in Zentralamerika beheimateten Getreideart lautet in der Sprache der

Taino auf Haiti mahís. Das durch Kolumbus (um 1500) vermittelte span. maíz gelangt in die

europäischen Sprachen, vgl. frz. maïs, engl. maize …“61

V prostředí evropských jazyků se

pro označení stejné plodiny uplatňují zároveň tvary typu kukuřice.

60 Barbecue –1650s, from Amer. Sp. barbacoa, from Arawakan (Haiti) barbakoa "framework of sticks," the

raised wooden structure the Indians used to either sleep on or cure meat. Originally "meal of roasted meat or

fish," modern popular noun sense of "grill for cooking over an open fire" is from 1931. Www.etymonline.com

[online]. 2010 [cit. 2010-11-3]. Online etymology dictionary. Dostupné z WWW:

<http://www.etymonline.com/index.php>.

61 PFEIFER, W. a kol., 2005, s. 826.

„Název středoamerické obilniny zní v řeči Taino na Haiti mahís. Kolem roku 1500 se díky Kolumbovi dostává

prostřednictvím španělského maíz do dalších evropských jazyků, např. fr. maïs, angl. maize…“

57

Původ českého výrazu kukuřice i dalších slovanských označení (kukuruz, kukurúza,

kukurudza) nebyl podle české etymologické literatury dosud zcela objasněn. Uvaţuje se

o moţnosti přijetí slova z turečtiny, protoţe plodina se v 17. století rozšířila na Balkán právě

zásluhou Turků (kokoroz). Uvedenou moţnost podporuje český nářeční výraz turkyně, popř.

Türkischer Weizen či Türkisch Korn (ale i Welschkorn) objevující se v němčině (a odkazující

k cizímu původu). Podobné formy pro označení kukuřice se vykytují v těchto variantách:

kukorica (maďarština), kukurice (slovenština), koruza (slovinština), Kukuruz (rakouská

němčina), kukuruz (chorvatština), кукуруза (ruština) atd.

Výhradně na území amerického kontinentu ţije drobný pták známý jako kolibřík.

Německá etymologická literatura předpokládá, ţe označení by mohlo vycházet z frz. colibri,

které bylo vytvořeno obyvateli Malých Antil. Další teorie spatřuje souvislost se slovem

colib(a)ri (blyštivý povrch), které pouţívali domorodci z ostrova Cayenne. Výraz by tak

označoval zabarvení ptáka. Další předpoklad vychází z francouzského slova colobro (zmije).

Vzhled jedovatého plaza je totiţ podobný nápadně třpytivé a měňavé barvě kolibříka v letu.

Označení pro drobného ptáčka se v podobných tvarech ujalo i v některých dalších evropských

jazycích, např. Kolibri (němčina), kolibrie (holandština), colibri (francouzština), koliber

(polština), kolibrík (slovenština), колибри (ruština), kolibris (litevština) atd.

Kakao označuje jak plody kakaovníku, tak z nich vyráběný nápoj. Výraz se

do evropských jazyků rozšířil v 16. století prostřednictvím Španělů, kteří kolonizovali území

Mexika a slovo přebrali z původní aztécké podoby cacao. V současnosti se můţeme setkat

s podobami cacao (francouzština), cocoa (angličtina), Kakao (němčina), kaakao (finština),

kakava (litevština), какао (ruština), cacau (portugalština) atd.

Slovo čokoláda má obdobný původ jako kakao. Jedná se o nápoj připravený ze semen

kakaovníku, mléka (popř. vody) a cukru. Později označuje i tuhou verzi téhoţ produktu.

Jako první v dějinách lidstva začali kakao vyuţívat Olmekové (asi 1000 př. n. l.)

a o půl století později Májové, kteří pěstovali kakaovník na plantáţích. „Die Maya brachten

den Kakao auf aztekische Märkte. Mayas und Azteken nutzten den Kakao sowohl als

Zahlungsmittel als auch als Medizin. Auch die Verwendung des Kakao als

58

Schokoladengetränk war zu diesem Zeitpunkt schon bekannt.“62

Indiánský kakaový nápoj

ovšem zdaleka neodpovídal dnes známé podobě. Byl dochucován nejčastěji pepřem, chilli

nebo sušenými květy.

Aztékové vyuţívali kakao podobně jako výše uvedené kmeny, uplatňovalo se

i při rituálních obřadech. Představovalo luxus, který náleţel bojovníkům a vysoce postaveným

příslušníkům kmene.

Etymologie slova čokoláda dosud nebyla zcela objasněna. Nabízí se dvě vysvětlení:

první se odvolává na mayské slovo chokola`j, které lze přeloţit jako pít společně čokoládu;

druhé povaţuje čokoládu za sloţeninu, která vznikla spojením májského chocol (tzn. horký)

a aztéckého atl (tzn. voda). Tímto způsobem vznikl výraz chocolatl a později chocolate. Zdá

se být pravděpodobné, ţe tvar chocolatl je dílem Španělů druhé poloviny 16. století.

Výraz čokoláda se v evropských jazycích vyskytuje v následujících podobách:

chocolate (angličtina, portugalština), Schokolade (němčina), chocolat (francouzština), choklad

(švédština), šokolaad (estonština), suklaa (finština), czekolada (polština), шоколад (ruština)

atd.

Ve výčtu jazykových oblastí je opomenuto území afrického kontinentu, jehoţ vliv

na slovní zásobu dalších jazyků nepovaţujeme za významný. Jedním z důvodů je skutečnost,

ţe na území Afriky se vyskytují jako hlavní komunikační systémy ty jazyky, které na území

tzv. černého kontinentu přinesli evropští kolonizátoři, a za důleţitou je nutno povaţovat úlohu

islámské kultury spojené s arabštinou. Mnoţství malých afrických jazyků navíc nebylo

doposud prozkoumáno. V češtině, ale i dalších evropských jazycích se uplatňuje několik

výrazů, jejichţ spojitost s africkým kontinentem je prokazatelná (baobab, tse-tse) nebo

pravděpodobná (papoušek).

Některá z uvedených jazykových center a jazyků měly vliv na obohacování slovní

zásoby cizích jazyků (eventuálně na šíření internacionalismů) v minulosti, v novodobých

dějinách však jejich význam ustupuje do pozadí. Zároveň dochází k vytváření nových center,

jeţ mohou např. prostřednictvím médií ovlivňovat slovní zásobu i ve vzdálených oblastech

(zejména vliv angličtiny).

62 http://www.schokoladenmuseum.de/main_d.html, akt. 2. 11. 2008, cit. 2. 11. 2008. „Májové chodili s kakaem

na aztécké trhy. Májové i Aztékové pouţívali kakao jako platidlo, lék, avšak uţ v té době z něj připravovali

nápoj.“.

59

6 Angličtina jako mezinárodní jazyk

Slovní zásoba mnoha jazyků, zejména evropských, je ovlivněna lexikem angličtiny,

kterou lze v současnosti povaţovat za mezinárodně uţívaný jazyk. Předpokládáme proto, ţe

v současné době má velký podíl na šíření internacionalismů. „Proti minulosti, kde

rozhodovala obvykle vojensko-ekonomická převaha nositele daného jazyka (proto je např.

Latinská Amerika převáţně španělská), je dnes zřejmě rozhodující spíše ekonomická převaha

jeho nositele. Z tohoto důvodu a zčásti i z důvodů historických je dnes nejrozšířenější

angličtina, která se uţ v polovině 90. let 20. století uţívala oficiálně či jako druhý jazyk v 63

zemích a bezkonkurenčně se rozšiřuje dále…“63

Vliv angličtiny začal prioritní postavení

francouzského jazyka potlačovat uţ po první světové válce, avšak po druhé světové válce

ještě zesílil. Názory odborníků na to, jaké jsou příčiny rozšíření angličtiny, se různí.

Předpokládáme však, ţe na uvedenou skutečnost má současně vliv několik faktorů.

Jedním z důvodů, které angličtině zajistily silnou jazykovou pozici, byl

pravděpodobně rostoucí politický a ekonomický vliv Spojených států amerických

na celosvětové dění. Silný ekonomický vliv vychází z hospodářského rozvoje,

ke kterému docházelo v anglicky mluvících zemích uţ od 19. století. Počátek politického

vlivu je spojován s konáním paříţské mírové konference v roce 1919, na níţ Spojené státy

prosadily angličtinu jako další diplomatický jazyk vedle francouzštiny. Po ukončení druhé

světové války byl z angličtiny učiněn hlavní komunikační systém mnoha mezinárodních

organizací (UNESCO, MMF, NATO aj.). Dalším důvodem je nepochybně dědictví britské

koloniální říše, v níţ se angličtina jako dorozumívací jazyk pouţívala několik staletí. Území

britských kolonií přitom sahalo od Indie po Kanadu, zasahovalo oblast Austrálie, mnoha

afrických států atd. Nelze opomenout ani spojitost angličtiny se světem počítačových

technologií a internetem, představuje i mezinárodní jazyk letecké či lodní dopravy.

V současnosti můţeme v souvislosti s angličtinou hovořit o „jazykovém

imperialismu“. Ten se projevuje v mohutném přejímání populární hudby, módy či kulturních

zvyklostí, které mají svůj původ zejména ve Spojených státech amerických. Takzvaná

amerikanizace je zřetelná v mnoha oblastech ţivota a je pozorovatelná snad ve všech zemích

světa. Největší podíl na šíření angličtiny lze patrně přisuzovat médiím, zejména internetu.

Slova přejatá z angličtiny jsou označována pojmem anglicismy. Jejich průnik

do francouzštiny ve 20. století je popisován i na internetových stránkách Académie française.

„Le développement des sciences et des techniques s‟est considérablement accéléré au cours

63 ECO, U. 2001, s. 341.

60

de ces dernières décennies : cette évolution tend à bouleverser la nomenclature traditionnelle

du français et, trop souvent, favorise l‟expansion de l‟anglais qui envahit les écrits et les

esprits au détriment de notre langue.”64

Vliv angličtiny se projevuje jak v jazycích s velkým,

tak malým počtem mluvčích.

Rozšířenost angličtiny je třeba sledovat ve dvou aspektech, jednak teritoriálním,

jednak funkčním. Teritoriální neboli územní rozšíření anglického jazyka souvisí

s popisovanými koloniálními zábory Velké Británie, které vedly k rozšíření jazyka na všechny

světové kontinenty. Angličtina se tedy uplatňuje jako mateřský nebo úřední jazyk asi pro 1,5

miliardy lidí, konkrétně ve Velké Británii, Irsku, na Maltě, v Kanadě a USA, v některých

středoamerických státech, v Nigérii, Keni, Jihoafrické republice, Indii, Pákistánu, Austrálii,

na Novém Zélandu atd. V africké Nigérii má angličtina sjednocující úlohu a slouţí jako

komunikační prostředek 100 milionům domorodých obyvatel, kteří hovoří různými jazyky.

Angličtina slouţí vedle hindštiny jako úřední jazyk v nejpočetnější zemi světa, Indii, v níţ ţije

více neţ 1 miliarda lidí.

Funkční rozšířenost angličtiny souvisí s jejím pouţitím pro různé komunikační účely

a situace, zejména ve sféře mezinárodního práva a diplomacie, obchodu a podnikání,

vzdělávání, vědy a výzkumu, v oblasti vědy, komunikačních a informačních technologií

a ovšem i ve sféře masové kultury, sportu či turismu.

Existuje předpoklad, ţe v angličtině jsou schopny komunikovat 1,5–2 miliardy

obyvatel zeměkoule. Znalost angličtiny je však v jednotlivých oblastech světa odlišná.

Například na evropském kontinentu ovládají uvedený jazyk nejlépe obyvatele severských

zemí, zatímco ve státech jako Francie, Španělsko nebo v zemích střední, východní a jiţní

Evropy není schopnost dorozumět se v angličtině z různých důvodů na stejně vysoké úrovni.

Důleţitým ukazatelem znalosti angličtiny bývá obvykle věk mluvčích a stupeň dosaţeného

vzdělání.

Angličtina ovšem není přijímána s povděkem ve všech zemích světa. Šíření

anglického jazyka do světových kultur je obvykle spojeno i s průnikem tzv. konzumní kultury

či konzumního způsobu ţivota. Na uvedený jev upozorňuje ve své knize Moje Nizozemsko

novinář a sociolog Geert van Istendael, který se zároveň zamýšlí nad přijímáním angličtiny

jako jediného moţného komunikačního systému. Svou neochotou komunikovat v angličtině

jsou proslulí Francouzi. Je známá zpráva, která popisuje situaci v jednací místnosti

64 Www.academie-francaise.fr [online]. 2008 [cit. 2008-11-11]. Académie francaise. Dostupné z WWW:

<www.academie-francaise.fr >. „Rozvoj vědy a techniky se značně uspíšil během posledních desetiletí: tento

vývoj vede k narušení tradiční francouzské slovní zásoby a podporuje vliv angličtiny, která způsobuje újmu

našemu jazyku.“

61

na summitu Evropské unie v Bruselu v roce 2006, kdy způsobil odchod tří vysoce

postavených francouzských politiků ze sálu skandál. Důvodem k opuštění jednání byl projev

francouzského kolegy, který pouţil k přednesu místo mateřské francouzštiny anglický jazyk.

Francouzština přitom patří společně s angličtinou k hlavním jednacím jazykům institucí

Evropské unie a při jednáních menšího charakteru, avšak s mezinárodní účastí, je znalost

uvedených jazyků pokládána za samozřejmost a taková jednání probíhají často bez účasti

tlumočníků.

Předpokládá se, ţe vedoucí postavení angličtiny jako lingua franca můţe být z mnoha

důvodů ohroţeno dalšími jazyky pouţívanými v zemích se silným ekonomickým potenciálem

či předpokladem vysokého nárůstu počtu jeho uţivatelů. Moţným světovým jazykem

budoucnosti se tak můţe stát čínština, arabština, španělština, ruština či portugalština

a angličtinu by mohl postihnout stejný osud jako v dávných dobách řečtinu.

Angličtina patří mezi jazyky indoevropské jazykové rodiny a z hlediska typologické

klasifikace je charakterizována jako flektivní analytický jazyk. Pro angličtinu je typické

uţívání volných morfémů, tzn. pomocných slov, která slouţí k vyjádření gramatických

kategorií, důleţitou funkci má pevný pořádek slov ve větě, jeden lexém můţe vyjadřovat

současně několik slovních druhů, při časování sloves musí být pouţito zájmeno atd.

Anglický pravopis je charakteristický svou sloţitostí, jeţ má původ v 15. století. Psaná

podoba angličtiny se výrazně liší od stránky výslovnostní. Zatímco v oblasti fonetické

angličtina zaznamenala vývoj, grafická podoba zůstala prakticky nezměněna.

Angličtina má pro mluvčí ostatních jazyků i několik výhod, jednou z nich je délka slov

v počtu vyslovovaných hlásek. Další přednost lze spatřovat v tom, ţe slovní zásoba angličtiny

má internacionální charakter. Tvoří ji slova, která mají původ v latině, řečtině či staré

francouzštině (asi 30 %) a další část slovní zásoby vychází z jazyků germánských.

V souvislosti s moţností naučit se angličtinu rychleji, byl vytvořen kolem roku 1930

systém zvaný basic english. Jeho autorem je Charles Kay Ogden, který angličtinu v novém

systému zjednodušil, a uţivateli pro základní komunikaci postačuje osvojení 850 slov. Basic

english se dá naučit údajně za sedm týdnů. Jazyk je sestaven například z 18 sloves, 600

podstatných jmen, 150 přídavných jmen atd. a je určen zejména k mezinárodní komunikaci

mezi podniky a firmami.

Šíření angličtiny způsobilo, ţe uvedený jazyk je často povinně začleněn

do vzdělávacích systémů mnoha zemí a znalost angličtiny je v dnešní době povaţována

62

za nezbytnou součást vzdělání. Tato skutečnost zpětně vyvolává další rozšiřování anglického

jazyka mezi obyvateli různých národů a národností.

V řadě evropských států je výuka anglického jazyka začleněna do systému základního

vzdělávání. V České republice probíhá povinná výuka prvního cizího jazyka ve 3.–9. třídě

základní školy (nebo v odpovídajících ročnících víceletého gymnázia) s časovou dotací 3

hodiny týdně. V případě zájmu ţáků je moţno začít s výukou cizího jazyka i dříve. Rámcový

vzdělávací program pro základní vzdělávání (s. 106) uvádí: „přednostně musí být ţákům

nabídnuta výuka anglického jazyka“. Lze konstatovat, ţe v českém školství se opakuje

situace, která značně omezuje moţnost volby cizího jazyka a postavení angličtiny je moţno

přirovnat k postavení ruštiny před několika lety. Dá se předpokládat, ţe většina školských

zařízení nabízí pouze anglický jazyk (bez moţnosti volby). Důvodem je především nezájem

ţáků a jejich rodičů o další jazyky, příčinou mohou být i důvody ekonomické, spojené

s financováním českého školství, mnohdy nedostatek ţáků či kvalifikovaných pedagogů.

Základní škola má dále povinnost nabídnout ţákům nejpozději do 8. ročníku volitelný

předmět další cizí jazyk. Ţákům, kteří si jako první cizí jazyk nezvolili angličtinu, musí být

anglický jazyk nabídnut jako další cizí jazyk. Zvýšený zájem o výuku angličtiny je v českém

školství zaznamenáván od počátku 90. let. Od školního roku 1997/98 je angličtina

preferovanějším jazykem neţ němčina a v současnosti ve výuce cizích jazyků dominuje. 65

6.1 Anglické přejímky v češtině

Český jazyk je angličtinou výrazně ovlivňován od počátku 20. století. V uvedené době

pronikala do češtiny anglická slova z oblasti hudby (jazz, swing, foxtrot, rock), sportu

(football, hockey, basketball, jockey), vědy a techniky (laser) či filmu (star, dabing).

V dalších oblastech ţivota nebyly anglicismy běţné, za výjimku lze označit výraz tramway.

Svobodová (2009) upozorňuje na skutečnost, ţe na přejímání anglicismů mohla mít vliv

činnost Praţského lingvistického krouţku. Její členové se měli zaslouţit o prohloubení vztahů

mezi českým a britským prostředím, zejména působením V. Mathesia jako prvního profesora

anglistiky na praţské univerzitě. Ve vztahu k přejímání anglicismů se v češtině ve 20. a 30.

letech minulého století nevytvořila obranná reakce, jako například vůči germanismům.

Ve druhé polovině 20. století docházelo k systémovému odmítání přejímek z angličtiny,

přesto do české slovní zásoby několik anglicismů proniklo (big beat, dţíny, koktejl), některé

z nich prostřednictvím dalších jazyků (dispečer, kombajn).

65 Srov. PRŮCHA, J., 2010, s. 111.

63

Slovo kombajn bylo do češtiny přejato prostřednictvím ruského комбайн, a to

z anglické podoby combine. Zajímavé je, ţe přes ruštinu se anglický výraz combine dostal

v podobě Kombine i do němčiny.

Po roce 1989 dochází v důsledku zvýšené prestiţe angličtiny k rozmachu v přejímání

anglicismů. Důvodem je důleţité postavení angličtiny v mezinárodní komunikaci, ale

i významná úloha, jiţ zaujímají anglicky mluvící země v oblastech, jejichţ slovní zásoba je

přejímána. Truksová uvádí několik oblastí, v nichţ se anglické výrazy běţně pouţívají, aniţ

by je bylo nutno překládat: politika, management, počítače, záliby (např. aerobic, benefit,

cookies, pearcing, snowboard, spam, wap).66

Warmbrunnova monografie Englische

lexikalische Entlehnungen im Wortschatz der tschechischen Gegenwartssprache z roku 1994

popisuje v češtině 3240 lexikálních přejímek z angličtiny. Nabízí se srovnání s údaji

v etymologickém slovníku Holuba a Lyera z roku 1967, který zaznamenal pouze 448

anglicismů.67

Nárůst anglicismů v češtině je patrný i v publikaci Nová slova v češtině

(Slovníku neologizmů) Martincové. Z uvedených zjištění je zřejmé, ţe dochází

k prokazatelnému nárůstu anglicismů v českém jazyce. Obdobný trend lze sledovat

i v ostatních středoevropských jazycích.

Často pouţívaný anglicismus zejména v oblasti politiky představuje summit. Podle

internetové verze slovníku cizích slov se jedná o vrchol či setkání nejvyšších představitelů.

Český národní korpus uvádí v této souvislosti mnoho spojení, která mají vztah k politickému

dění, např. summit NATO, summit Rady Evropy, poslední celoamerický summit, lednový

summit aliance, Kodaňský summit atd. V rámci summitu dochází k setkání politicky vysoce

postavených osob, které jednají na závaţná témata. Původ slova je třeba hledat v latinském

summa, to odvozeno od summus (nejvyšší). Spojitost je moţno naleznout v tom, ţe Římané

sčítali opačným způsobem neţ je tomu dnes, tzn. odspodu nahoru, tudíţ byl výsledek

na nejvyšší pozici. Z latiny výraz pronikl do angličtiny prostřednictvím francouzských tvarů

som, sommet (vrchol). Původní anglická verze zní summitmeeting, avšak postupně byla

zkrácena na summit. V mezinárodní komunikaci se slovo summit pouţívá převáţně v původní

grafické podobě, výjimku představují např. výrazy sommet (francouzština) nebo samit

(slovenština).

Slovem přejatým z angličtiny je smog. Podle Slovníku spisovné češtiny se jedná

o směs mlhy a kouřových zplodin, která se vztahuje zejména k prostředí velkých měst

a průmyslových oblastí. Podle publikace Zákulisí slov do třetice vzniklo označení jako

66 Srov. TRUKSOVÁ, D., 2009. 67 Srov. PRŮCHA, J., 2010, s. 8.

64

neologismus v roce 1905 a jeho tvůrcem je londýnský lékař Harold A. des Veaux. Smog

slouţil k pojmenování typické londýnské mlhy, jeţ vznikla kombinací přírodní mlhy a kouře.

Neologismus tvoří spojení výrazů smoke (kouř) a fog (mlha), smog lze tedy označit

za zkratkové slovo. Výraz smoke má údajně původ v indoevropštině a má stejný základ jako

české slovo smoudit, ze kterého vznikla slovesa čmoudit a čoudit. Anglické označení fog prý

do angličtiny proniklo z dánštiny, v níţ popisuje hustou městskou mlhu. Pro pojmenování

přírodní mlhy pouţívají Angličané slovo mist. Výraz smog se metaforicky uplatňuje například

ve spojeních hudební či elektronický smog, která jsou doloţena v Českém národním korpusu.

Česká slovní zásoba obsahuje i další zkratkové výrazy, které mají původ v angličtině

(např. nylon, radar). Nylon [najlon i nylon]označuje podle slovníkové literatury druh umělého

vlákna uţívaného např. k výrobě punčoch. Název vzniknul v Americe v období 30. let 20.

století a jeho první část je údajně obsaţena v angl. (vi)nyl , popř. vychází z prvních písmen

města New York. Je však moţné, ţe ţádný význam nemá. Radar je označení, které vzniklo

z anglických slov radio detection and ranging (radiové zjišťování a zaměřování) a v češtině

se pro něj pouţívá i výraz radiolokátor.

Anglicismy se často objevují společně s dalšími cizojazyčnými výrazy v oblasti

reklamy, za jejich přednost je povaţována schopnost zaujmout. Pro reklamu je typická

jazyková hra a při pouţití cizích výrazů spočívá obvykle v záměně českého a cizího slova

(např. BESTarostně spolu; Aby Vám motor dobře SHELL; Nech se WEST). Angličtina se

vyskytuje i ve sloganech firem, např. Nokia – Connecting People, Jonnie Walker – The taste

goes deeper.68

Vliv angličtiny na český jazyk je prokazatelný. Anglicismy se od 90. let 20. století

uplatňují v mnoha oblastech a jejich přejímání je nutno povaţovat za přirozený jev.

68 Srov. SRPOVÁ, H., 2008, s. 149.

65

7 Česká slova v cizích jazycích

Český jazyk přispěl ke slovní zásobě ostatních jazyků rovněţ několika výrazy. V době

Rakousko–uherské monarchie docházelo k intenzivnímu kontaktu česky a německy

hovořícího obyvatelstva a přirozeně probíhalo jeho oboustranné jazykové ovlivňování.

Ve většině případů byla přejímána německá označení do češtiny, ale zejména v oblasti

gastronomie obohatila rakouskou němčinu čeština. Jedná se například o výrazy koláč

(Kolatsch / Golatsch), buchta (Buchtel) či povidla (Powidl / Powidel). Čeština se stala

zdrojem několika slov, která lze označit za internacionalismy (robot, remoska).

Koláč původně označoval pečivo velkých rozměrů ve tvaru kola. Uprostřed mohl být

otvor, takţe se koláč podobal spíše velkému preclíku. Koláče slouţily jako obětní pokrm

bohům, byly symbolem štěstí, koláče dostávali členové rodiny či sluhové, kteří odcházeli

z domova nebo ze sluţby apod.69

Etymologie slova koláč odkazuje na výraz kolo, který má

indoevropský původ.70

Zatímco v rakouské němčině se pouţívá podoba Kolatsch /Golatsch,

na území Německa se uplatňuje spíše podoba Kuchen.

Slovo buchta se ve stejném tvaru vyskytuje i v polštině a je spojováno se základem

buch-/puch-, který má zřejmě onomatopoický původ. Nabízí se i srovnání se slovinským

búhniti, búhtati, coţ znamená otéci, napuchnout či nabývat objemu. Buchta označuje druh

kynutého pečiva s náplní.

Označení povidla se vyskytuje i v dalších slovanských jazycích (např. powidła –

polština, povydlo – ukrajinština) a jeho prvotním významem by měla být svařená ovocná

šťáva. Původ slova je moţno hledat ve staroindickém jazyce, je odvozen od výrazu pavitra

(tzn. čistý; sítko)71

. Označení Powidl / Powidel bylo do rakouské němčiny přejato právě

ze slovanských jazyků, na území Německa se pouţívá spíše výraz Mus.

Robot je slovo vytvořené Josefem Čapkem a ve hře R. U. R. uvedené jeho bratrem

Karlem. Etymologie výrazu souvisí se slovy robit či robota. Označení robot se rozšířilo

do mnoha světových jazyků (viz 3.2 Internacionalismy).

69 Srov. MACHEK, V., 1957, s. 267. 70 Srov. REJZEK, J., 2001, s. 285-286. 71 Srov. MACHEK, V., 1957, s. 476-477.

66

Remoska. Jedná se o vynález, který vytvořil na počátku padesátých let 20. století

Oldřich Homuta. Označení remoska je odvozeno od jména podniku REMOS (= revize,

elektro, montáţe, opravy, servis), v němţ byl nový druh trouby vyráběn. Remoska byla

zpočátku exportována do Velké Británie a poté do dalších zemí. V angličtině se pro označení

uvedené trouby pouţívá výraz remoska pan, v němčině Remoska Pfanne, ve francouzštině

pan remoska atd.

Tunelovat znamená vykonat podvodnou finanční operaci, jejímţ cílem je skryté

odčerpání majetku z prosperujícího podniku, banky apod. Označení vzniklo v 90. letech 20.

století v souvislosti s ekonomickým děním v České republice. Je patrné, ţe sloveso dostalo

nový význam na základě metaforického přenesení. Moţnost dvojího výkladu nabízí i slovo

tunelář. Jednak označuje dělníka nebo odborníka na stavbě tunelů, jednak člověka, který

vykonává podvodné finanční operace. „Tunnelieren" ist zwar die direkte Übersetzung eines

tschechischen Begriffs für Wirtschaftskriminalität, erschließt sich im Deutschen aber nicht auf

Anhieb. Deshalb sucht der Dolmetscher von Milos Zeman, dem Prager

Parlamentspräsidenten, nach einem Synonym, das dem deutschen Gesprächspartner die

Situation in den Betrieben etwas präziser beschreibt. "Aussaugen, Aushöhlen, von innen

Abzocken" sei in Tschechien zum Sport geworden und einer der Gründe, warum sich das

Land in einer Phase wirtschaftlicher Stagnation befinde.72

Ukázka pochází z článku

uveřejněného v roce 1997 v Berliner Zeitung a je důkazem toho, ţe v němčině je znám

doslovný překlad českého označení tunelovat. Autorka textu se pojem snaţí blíţe vysvětlit

např. slovesy aushöhlen (podkopávat, podrývat) nebo aussaugen (vysát, vyčerpat).

Uvedená kapitola je důkazem toho, ţe i menší jazyky mohou ovlivnit slovní zásobu

jazyků větších. Česká slovní zásoba byla v průběhu dějin v intenzivním kontaktu zejména

s německým jazykovým prostředím, a tak docházelo k jejich vzájemnému ovlivňování. Slova

z oblasti gastronomie jsou pouze jedním z mnoha příkladů popisovaného vlivu. Ve 20. století

se stala čeština zdrojem několika internacionalismů (robot, remoska, tunelovat).

72

ZYLKA, R. Wolfgang Thierse pflegt seine Kontakte zu den Genossen in Prag. Www.berlinonline.de [online].

8. 10. 1997 [cit. 2010-11-10]. Berliner Zeitung. Dostupné z WWW: <www.berlinonline.de/berliner-

zeitung/archiv>.

67

8 Problematika etymologie a přejímání slov v učebnicích

V následující kapitole se zaměřujeme na to, kolik prostoru poskytují problematice

etymologie a přejímání slov vybrané učebnice a učební materiály pro základní a střední školy.

K uvedenému účelu jsme zvolili řadu učebnic českého jazyka pro základní školu

z nakladatelství Tobiáš, doplňkové materiály k řadě učebnic pro základní školu a odpovídající

ročníky víceletého gymnázia nakladatelství Fraus73

, dále Učebnici českého jazyka pro střední

školy, konkrétně oddíl Mluvnice, rovněţ z nakladatelství Fraus a čtyřdílnou řadou učebnic

českého jazyka pro gymnázia J. Kostečky z nakladatelství SPN.

Řada učebnic českého jazyka pro druhý stupeň základní školy nakladatelství Tobiáš

věnuje problematice etymologie a přejímání slov malou pozornost. Téma přejímání z cizích

jazyků je zařazeno do učebnice pro 8. ročník. Ţáci v jednotlivých cvičeních vysvětlují

významy slov, učí se pracovat se slovníky cizích slov, zabývají se skloňováním podstatných

jmen cizího původu (např. genius, muzeum, drama, idea) nebo uvádí do správného tvaru

jména slavných osobností. Učebnice pro devátý ročník se stručně věnuje tématu přejímání

slov. Domníváme se, ţe cvičení zaměřená na problematiku přejímání, která jsou v učebním

materiálu obsaţena, by bylo vhodné rozšířit.

Doplňkové materiály k učebnicím českého jazyka Fraus pro druhý stupeň vzdělávání

obsahují mnoţství rozšiřujících úkolů zaměřených na problematiku etymologie a cizích slov.

Cvičení jsou určena zejména pro 8. ročník. V jednotlivých zadáních se ţáci věnují práci se

slovníky cizích slov, tvoří věty se slovy cizího původu, cizí slova nahrazují českými

ekvivalenty, hledají jazyk původu jednotlivých označení apod. Pestrost i mnoţství cvičení,

která jsou v doplňkových materiálech obsaţena, je větší, neţ je tomu u řady učebnic

nakladatelství Tobiáš.

V učebnici nakladatelství Fraus pro třetí stupeň vzdělávání je problematice etymologie

věnováno několik cvičení. V prvním z nich mají ţáci za úkol určit původ svého příjmení

a křestních jmen ve své rodině. Kaţdé zdůvodnění má být doloţeno informacemi z odborné

literatury. Ve druhém úkolu zjišťují ţáci původ zeměpisných místních jmen a o jednom z nich

zpracovávají prezentaci tak, aby v ní smysl jména získal názornou oporu a spoluţáci si vznik

a smysl názvu zapamatovali a uměli ho vysvětlit. Dále se mají pokusit najít umělecký obraz

daného místa. Ţáci rovněţ vysvětlují původ jména své obce, jednoho vodního toku či ulice ve

svém okolí a snaţí se ukázat, jak souvisí jména míst s jejich historií.

73Ucebnice.fraus.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-27]. Fraus. Dostupné z WWW: <http://ucebnice.fraus.cz/cesky-

jazyk-2/>.

68

Učební materiál Fraus pro třetí stupeň škol uvádí poučení o spisovné výslovnosti

přejatých slov a popisuje příručky, v nichţ lze potřebné údaje o výslovnosti problematických

výrazů naleznout. Učebnice obsahuje zajímavé upozornění týkající se chybné výslovnosti slov

tis a divizna, která jsou často povaţována za přejatá slova, a proto je mnoho lidí vyslovuje

tvrdě. Jejich názvy však mají původ v praslovanštině, z toho důvodu by měly být vyslovovány

měkce. Ţáci se v jednotlivých cvičeních vyjadřují k otázce, jak vnímají slova, která se

v současnosti vyslovují dvěma způsoby (např. diskuse – diskuze, benzin – benzín), učí se

správně vyslovovat cizí slova a zároveň objasňovat jejich význam (např. enfant terrible, ad

acta, pointa, resumé, rutina), pokud se jedná o jména slavných osobností (Marie Curie-

Skłodowska, Samuel Beckett, Cervantes y Saavedra), mají ţáci uvést, čím se proslavily.

Učebnice představuje i základní údaje o skloňování přejatých obecných jmen a cizích

vlastních jmen. Veškerá teorie je demonstrována na mnoţství příkladů, učebnice obsahuje

dostatek cvičení, v nichţ si ţáci nové poznatky mohou procvičit. V učebním materiálu je

kladen důraz i na problematiku psaní přejatých slov.

Řada učebnic českého jazyka nakladatelství SPN se zaměřuje na podobná témata jako

učebnice nakladatelství Fraus. Uvádí definici etymologie jako vědního oboru, zabývá se

výslovností a psaním slov přejatých atd. První díl učebnice představuje několik hypotéz, které

vysvětlují původ vlastního jména Čech. Přejímání slov z cizích jazyků se věnuje zejména

druhá část učebnice. V jednom z obsaţených cvičení mají ţáci uvádět originální znění

počeštěných jmen cizích měst (např. Benátky, Budyšín, Cáchy). Třetí díl řady učebnic přináší

v závěru slovník přejatých slov. Úkoly určené k procvičení popsané látky v řadě učebnic SPN

nejsou tak pestré jako v učebnici nakladatelství Fraus.

Na základě srovnání uvedených učebních materiálů a učebnic jsme došli k závěru, ţe

výukové materiály nakladatelství Fraus obsahují větší mnoţství rozmanitých cvičení, která se

snaţí danou problematiku přiblíţit ţákům zajímavým způsobem. Problematikou etymologie

se zabývají ve větší míře neţ ostatní učebnice. Český jazyk nakladatelství SPN a Tobiáš se

zaměřuje především na zprostředkování teoretických poznatků k danému tématu.

Domníváme se, ţe aktivity vztahující se k tématu etymologie vystupují v učebních

materiálech pouze ojediněle, a proto by bylo vhodné výuku v tomto směru obohatit. Jsme

toho názoru, ţe velkou škálu aktivit můţeme připravit v souvislosti s etymologií. Náměty

pro pedagogickou praxi přinášíme v oddílu Náměty pro pedagogickou praxi.

69

9 Dotazníkové šetření

V rámci rigorózní práce byla realizována dvě dotazníková šetření. První dotazník

zjišťoval povědomí respondentů o původu vybraných slov. Druhé dotazníkové šetření bylo

zaměřeno na srozumitelnost internacionalismů z pohledu mluvčího. Plné znění dotazníků je

uvedeno v Příloze č. 11.

9.1 Původ slov

V rámci rigorózní práce byl realizován průzkum, jehoţ cílem bylo zjistit, jaké

povědomí mají ţáci o původu přejatých slov v češtině. Průzkum byl proveden formou

dotazníkového šetření obsahujícího dvacet poloţek. Respondenty se stalo celkem 104 ţáků

druhého a třetího stupně vzdělávání, z toho tvořily 69 dívky a 35 chlapci. Konkrétně bylo

ve zkoumaném vzorku zastoupeno 22 ţáků 6. třídy a 26 ţáků 9. třídy základní školy Vodní

v Mohelnici, 27 ţáků tercie osmiletého gymnázia v Kojetíně, 14 ţákyň 1. ročníku a 15 ţákyň

3. ročníku učňovských oborů Střední školy oděvní Prostějov, s. r. o. Předpokládali jsme, ţe

etymologie představuje ve výuce českého jazyka spíše okrajové téma, a proto nelze

předpokládat, ţe respondentům bude původ slov znám.

Dotazník byl rozdělen do dvou částí a při jeho vyplňování respondenti neměli

k dispozici etymologický slovník ani ţádný jiný informační zdroj. V první části dotazníku

měli ţáci odhadovat původ deseti výrazů bez moţnosti volby. Jednalo se o slova čaj, lobby,

čokoláda, robot, milion, káva, vzduch, škola, gymnázium a alkohol. Druhá část obsahovala

rovněţ deset označení, u kterých ţáci jazyk původu vybírali ze tří nabízených variant. Další

desítku výrazů tvořila slova tabák, tulipán, dţungle, atašé, gejša, pyţamo, remoska, baobab,

paprika, fotbal. Dvacet označení v dotazníku bylo vybráno náhodně, snaţili jsme se

o to, aby v něm byly zastoupeny výrazy ze všech jazykových oblastí, z nichţ k přejímání slov

docházelo (viz 5.2 Přejímání ze světových jazyků), a zároveň taková označení, která

do češtiny pronikla v různé době.

Čaj představuje slovo, které pochází z čínštiny. Předpokládali jsme, ţe respondenti

budou etymologii výrazu hledat v některém z asijských jazyků. Správný jazyk původu,

čínštinu, uvedlo 57 % respondentů, náš předpoklad se tedy potvrdil. Patnáct procent ţáků se

domnívalo, ţe výraz lze označit jako slovo domácího původu (viz Graf 1). Respondenti

uváděli dále angličtinu, hindštinu a ruštinu, tzn. jazyky, u nichţ je moţno naleznout souvislost

se slovem čaj. Angličané se proslavili čajovými dýchánky nebo „čajem o páté“, známý je

70

i anglický zvyk popíjení čaje s mlékem. Indie představovala britskou kolonii, z níţ se

na Britské ostrovy čaj dováţel a v současnosti je povaţována za jednoho z největších pěstitelů

a vývozců čaje. Spojitost s hindštinou jako jazykem původu uvedeného slova lze označit

za logickou. V českém prostředí je znám i silný černý ruský čaj, proto můţe být etymologie

označení hledána právě v ruštině. V souvislosti s původem zkoumaného výrazu uvedli

respondenti celkem 15 jazyků, z nichţ byla většina zahrnuta do kategorie ostatní. Ţáci uváděli

japonštinu, němčinu, polštinu, indonéštinu, francouzštinu, féničtinu, maďarštinu, italštinu

a arabštinu. Původ slova nedokázalo popsat 6 % respondentů.

Graf 1 - Čaj

ruština

4%ostatní

9%

čeština

14%

angličtina

5%

hindština

5%

žádná odp.

6%

čínština

57%

Lobby je slovo, které bylo do češtiny přejato z angličtiny a ţáci jej mohou znát

především ze sdělovacích prostředků. Správný jazyk původu uvedlo 81 % respondentů (viz

Graf 2). Vysoké procento správných odpovědí lze snad zdůvodnit skutečností, ţe dotazovaní

ţáci se ve škole učí angličtinu a výraz mohou znát z výuky. V kategorii ostatní je zahrnuta

ruština, indonéština, hindština, polština, němčina, španělština a africké jazyky. K původu

slova se nedokázalo vyjádřit 7 % ţáků.

Graf 2 - Lobby

ostatní

12%

žádná odp.

7%

angličtina

81%

Další poloţka byla zaměřena na etymologii výrazu čokoláda. Předpokládali jsme, ţe

respondenti budou spojovat původ slova s jazykem některé země, která je známá produkcí

čokolády a čokoládových výrobků, například Belgie nebo Švýcarsko. Čokoláda představuje

71

označení, jehoţ původ je nutno hledat v jazyce indiánského kmene Aztéků. Největší mnoţství

respondentů (viz Graf 3) se domnívalo, ţe čokoláda má německý původ. Ţáci často uváděli

neexistující jazyky jako švýcarština a belgičtina, jejichţ názvy byly odvozeny od jmen států,

s nimiţ je produkce čokolády často spojována. Vzhledem k tomu, ţe 34 % dotázaných

popsalo zmíněné jazyky, docházíme k závěru, ţe náš úvodní předpoklad se potvrdil. Kromě

němčiny uváděli ţáci angličtinu, češtinu, španělštinu a francouzštinu. Vzhledem k tomu, ţe

francouzština je jedním z úředních jazyků v Belgii i Švýcarsku, bylo by moţno naleznout

určitou spojitost s odpovědí respondentů, kteří označili jako jazyk původu němčinu, tzn.

švýcarštinu a belgičtinu. Lze předpokládat, ţe mnoho dotázaných si není vědomo toho, jaké

jazyky se v daných zemích pouţívají a mohlo tedy dojít k jejich záměně. Španělština se stala

zprostředkovatelem slova čokoláda do evropských jazyků, proto je moţno uvedenou odpověď

povaţovat za logickou.

V kategorii ostatní je zastoupeno mnoţství jazyků: ruština, japonština, polština,

norština, švédština, italština, čínština a africké jazyky. Původ slova čokoláda nedokázalo

odhadnout 9 % respondentů.

Graf 3 - Čokoláda

čeština

13%

ostatní

13%

němčina

34%

francouzština

5%

žádná odp.

9%

španělština

6%

angličtina

20%

Původ slova robot byl pro většinu respondentů známý, češtinu uvedlo 74 % z nich

(viz Graf 4). Očekávali jsme, ţe kromě češtiny uvedou ţáci i angličtinu a čínštinu. Angličtina

představuje moderní jazyk vědy a techniky, Čína je s výrobou robotů přímo spojena. Popsaná

domněnka byla potvrzena, angličtinu označilo jako jazyk původu 16 % dotázaných, čínštinu

6 % ţáků.

Graf 4 - Robot

ostatní

7%

čínština

6%

angličtina

16%

čeština

71%

72

Výraz milion pochází podle etymologické literatury z italštiny. Předpokládali jsme

však, ţe většina respondentů si slovo spojí s angličtinou, která je v současnosti pouţívána

pro komunikaci v oblasti financí. Náš předpoklad se zcela nepotvrdil, protoţe dotázaní ţáci

uváděli nejčastěji italštinu, dále angličtinu, francouzštinu a latinu (viz Graf 5). Italštinu

uváděli pouze ţáci 6. a 9. třídy základní školy, předpokládáme proto, ţe se dané problematice

v rámci výuky věnovali. Kategorie ostatní zahrnuje islandštinu, slovenštinu, ruštinu, řečtinu,

arabštinu či holandštinu.

Graf 5 - Milion

italština

37%

francouzština

14%

angličtina

28%

latina

10%

ostatní

11%

Káva představuje výraz, který do evropských jazyků proniknul z arabštiny

prostřednictvím turečtiny. Předpokládali jsme, ţe ţáci budou jako jazyk původu uvádět jednak

turečtinu (známé spojení turecká káva), jednak němčinu (známé spojení vídeňská káva) nebo

italštinu, v níţ je pojmenováno mnoho druhů daného nápoje (např. piccolo, Late Macchiato).

Celkově respondenti označili 18 jazyků moţného původu slova. Nejčastěji byla uváděna

turečtina (viz Graf 6), tím byl potvrzen náš předpoklad. Němčina se ve zkoumaných

odpovědích objevila pouze několikrát, ne však jako němčina, ale jako vídeňština.

Respondenti dále uváděli češtinu, angličtinu, arabštinu, francouzštinu a italštinu.

Kategorie ostatní zahrnuje hindštinu, irštinu, indonéštinu, maďarštinu, albánštinu, malajštinu,

ruštinu, polštinu, polynéštinu a finštinu.

Graf 6 - Káva

žádná odp.

11%

turečtina

38%

němčina

5%

francouzština

6%

arabština

7%

angličtina

8%čeština

10%

italština

4%

ostatní

11%

73

Původ slova vzduch spojuje etymologická literatura s ruštinou. Předpokládali jsme, ţe

ţáci budou uvádět některý ze slovanských jazyků (zejména češtinu), protoţe dané označení

není do českého jazykového systému nově přejato, a tudíţ v českém jazyce nepůsobí cizím

dojmem. Náš předpoklad se splnil, 41 % odpovědí respondentů označilo jako jazyk původu

češtinu (viz Graf 7). Z dalších slovanských jazyků uvedli dotázaní ruštinu, slovenštinu,

polštinu a srbštinu. Poslední dva jazyky jsou v Grafu 7 zahrnuty do kategorie ostatní. Ţáci

povaţovali za moţný jazyk původu i němčinu, latinu, angličtinu a řečtinu, v kategorii ostatní

je dále obsaţena turečtina, čínština, maďarština a italština. Etymologii slova nedokázalo určit

11 % respondentů.

Graf 7 - Vzduch

řečtina

4%

slovenština

4%

latina

6%

němčina

8%ruština

10%

žádná odp.

11%

čeština

41%

ostatní

11%

angličtina

5%

Škola představuje slovo s latinskými kořeny. Předpokládali jsme, ţe část respondentů

bude uvádět jako jazyk původu češtinu. Důvodem, který nás k domněnce přivedl, byla

skutečnost, ţe za jednoho z největších pedagogů je povaţován Čech, Jan Amos Komenský.

Mezi výrazem škola a jménem slavného Čecha by proto mohla vzniknout asociace. Největší

mnoţství dotázaných hledalo etymologii slova v latině (viz Graf 8). Uváděné jazyky se však

lišily podle toho, do jaké třídy dotázaní patřili. Většina ţáků 6. a 9. třídy označila za jazyk

původu latinu, předpokládáme proto, ţe se respondenti problematice etymologie ve výuce

češtiny věnovali. Respondenti z ostatních tříd popisovali nejčastěji češtinu a částečně tak

potvrdili naši úvodní domněnku. K dalším uváděným jazykům patřila angličtina a němčina,

v kategorii ostatní je zařazena ruština, francouzština, maďarština, polština, japonština,

slovenština a řečtina. Jazyk původu nedokázalo označit 10 % respondentů.

Graf 8 - Škola

ostatní

12%

němčina

7%

angličtina

9%

žádná odp.

10%čeština

20%

latina

42%

74

Gymnázium je výraz, jehoţ původ je nutno hledat v řečtině. Na rozdíl od slova škola

vzbuzuje označení gymnázium dojem, ţe mohlo být do češtiny přejato. Respondenti mohou

znát i cizojazyčné varianty daného označení, a tak dojít k závěru, ţe gymnázium nelze označit

za výraz domácího původu. Pokud je dotazovaným známa skutečnost, ţe většina slov, která se

sobě v evropských jazycích podobají, vychází většinou z řečtiny a latiny, mohli by jeden

z daných jazyků označit. Na základě analýzy odpovědí bylo zjištěno, ţe respondenti nejčastěji

uváděli němčinu, latinu a angličtinu, dále pak češtinu, řečtinu a francouzštinu (viz Graf 9).

Kategorie ostatní zahrnuje italštinu, ruštinu, irštinu, slovenštinu, arabštinu a polštinu. Jazyk

původu nedokázalo uvést 7 % dotázaných.

Graf 9 - Gymnázium

angličtina

19%

latina

20%

žádná odp.

7%

řečtina

8%

čeština

12%

francouzština

5%

němčina

22%

ostatní

7%

Alkohol představuje slovo, které má svůj původ v arabštině a snad ve všech světových

jazycích se vyskytuje v podobné grafické formě. Předpokládali jsme, ţe respondenti budou

etymologii výrazu odvozovat z toho, co se říká o alkoholu ve vztahu k jednotlivým národům.

Paradoxně tedy nebylo moţno očekávat, ţe ţáci uvedou arabštinu, protoţe ta slouţí jako

komunikační prostředek zejména v muslimských zemích, v nichţ je konzumace alkoholu

povaţována za náboţenský prohřešek. Za pravděpodobnější jsme povaţovali spojitost se

severskými jazyky. Vyhlášená je finská vodka, známé je spojení pije jako Dán74

, ale i tvrzení,

ţe severští obyvatelé mají sklony k depresím a alkoholismu, které jsou způsobeny kratším

trváním dne. Svou oblibou vodky prosluli i Rusové, Němci jsou naopak zároveň s Čechy

povaţováni za jedny z největších milovníků piva, Irové jsou známí díky své whisky,

Francouzi či Moravané vynikají ve výrobě vína atd. Předpokládali jsme tedy, ţe respondenti

budou uvádět velkou škálu jazyků. Uvedená domněnka byla potvrzena, dotázaní označili

celkem 17 moţných jazyků, z nichţ slovo alkohol pochází.

Úvodní předpoklad týkající se jazyků původu byl potvrzen pouze částečně. Severské

jazyky respondenti neoznačili, uvedli však ruštinu, češtinu, němčinu, ale i irštinu

74 Pozn. Za zajímavé lze povaţovat, ţe Dánové pouţívají spojení pije jako Švéd.

75

a francouzštinu (viz Graf 10). Poslední dva jazyky jsou obsaţeny v kategorii ostatní. Mezi

dalšími odpověďmi se vyskytnul i správný jazyk původu, arabština, dále angličtina a latina,

v kategorii ostatní je obsaţena maďarština, španělština, vietnamština, holandština, hebrejština,

hindština či polština. Původ slova alkohol nedokázalo určit 13 % dotázaných.

Graf 10 - Alkohol

arabština

10%

angličtina

17%

latina

6%

ostatní

16%

němčina

8%

žádná odp.

13%

čeština

12%

ruština

18%

Ve druhé části dotazníku bylo respondentům představeno deset výrazů, u nichţ se měli

pokusit určit jazyk původu. Dotazovaní měli u kaţdého slova k dispozici tři moţnosti výběru.

První slovo, jehoţ původ je třeba hledat v arawackém jazyce karibských domorodců,

představuje tabák. Kromě správné varianty jazyka byla respondentům nabídnuta arabština

a ruština. Starší ţáci mohli při svých odhadech vycházet ze znalostí, které získali například

ve výuce dějepisu. V rámci tématu zámořských objevů jsou upozorňováni na mnoţství plodin

či předmětů, jeţ se díky mořeplavcům dostaly na evropský kontinent. V České republice je

v posledních letech rozšířeno nejen kouření cigaret, ale za moderní je povaţováno i kouření

tzv. vodní dýmky, která pochází z arabských zemí. Původ slova tabák by proto mohl být

spatřován právě v arabštině. Volba ruštiny nebyla předpokládána.

Z analýzy výsledků vyplynulo, ţe správný jazyk původu slova tabák určilo 67 %

respondentů, 24 % dotázaných označilo arabštinu, pouze 8 % ţáků uvedlo ruštinu a 1 %

dotázaných se nedokázalo rozhodnout (viz Graf 11). Většina respondentů správný jazyk

původu označila, tudíţ byla úvodní hypotéza tudíţ potvrzena.

76

Graf 11 - Tabák

24%

67%

8%1%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

arabština arawacký jaz. ruština žádná odp.

A B C D

Výraz tulipán má svůj původ v arabštině (event. v perštině). Nepředpokládali jsme

však, ţe je tato skutečnost známa i respondentům. Za nejpravděpodobnější z pohledu

dotazovaných jsme povaţovali variantu a), holandštinu. Nizozemí proslulo jako země

tulipánů a domníváme se, ţe původ uvedeného výrazu bude většina respondentů hledat právě

v jazyce tohoto státu. Posledním nabízeným jazykem byla japonština, její volbu jsme však

neočekávali.

Na základě vyhodnocení výsledků jsme došli k závěru, ţe úvodní předpoklad byl

potvrzen, 64 % odpovědí respondentů označilo jako jazyk původu slova tulipán holandštinu

(viz Graf 12). Arabštinu zvolilo 21 % dotázaných, japonštinu 13 % ţáků a 2 % respondentů

nedokázala vhodný jazyk označit.

Graf 12 - Tulipán

64%

13%

21%

2%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

holandština japonština arabština žádná odp.

A B C D

Dţungle představuje slovo, které si zřejmě většina lidí spojí s postavou Tarzana nebo

s Knihou dţunglí Rudyarda Kiplinga, jejíţ děj se odehrává v Indii. Rovněţ původ označení

dţungle je třeba hledat v hindštině. Další nabízené moţnosti představovala malajština a

indiánské jazyky, nepředpokládali jsme však, ţe je respondenti označí jako správné. Náš

předpoklad však nebyl potvrzen, protoţe dotazovaní uváděli nejčastěji variantu c), indiánské

jazyky (viz Graf 13). Důvodem můţe být skutečnost, ţe ţivot indiánských kmenů je spojen

zejména s oblastí Jiţní, popř. Střední Ameriky, v nichţ se nachází mnoţství neprostupných

deštných pralesů, které mohou být označeny i výrazem dţungle. Hindština byla za správnou

77

variantu povaţována pouze 16 % respondentů, malajštinu uvedlo 15 % dotázaných a 2 %

ţáků neoznačila ţádnou odpověď.

Graf 13 - Džungle

15% 16%

67%

2%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

malajština hindština indián. jaz. žádná odp.

A B C D

Atašé je označení diplomatického úředníka pro určitý obor a etymologii tohoto výrazu

je třeba hledat ve francouzštině. Předpokládali jsme, ţe respondenti budou jako jazyk původu

označovat nejčastěji francouzštinu, neboť zvuková podoba uvedeného slova by jim daný

jazyk mohla připomínat. Vzhledem k tomu, ţe výraz atašé působí cizokrajně, domnívali jsme

se, ţe další upřednostňovanou variantou by mohla být perština, naopak jsme nepředpokládali

preferování ruštiny jako podobně znějícího slovanského jazyka. Naše úvodní domněnka byla

potvrzena (viz Graf 14), zkoumaný vzorek ţáků uváděl nejčastěji francouzštinu, dále perštinu

a ruštinu, původ slova nedokázalo označit 5 % respondentů.

Graf 14 - Atašé

32%

53%

11%

5%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

perština francouzština ruština žádná odp.

A B C D

Gejša označuje podle Slovníku spisovné češtiny tanečnici v japonských hostinských

podnicích, slovo tedy pochází z japonštiny. Předpokládali jsme, ţe většina respondentů

správný jazyk původu dokáţe určit. Vycházeli jsme ze skutečnosti, ţe dotázaní

pravděpodobně znají čokoládu značky Gejša, na níţ je japonská tanečnice vyobrazena, známé

jsou rovněţ filmy, v nichţ japonské tanečnice účinkují. Očekávali jsme, ţe část ţáků můţe

jako správnou variantu určit čínštinu, neboť se jedná o další orientální jazyk z oblasti

východní Asie a respondenti by mohli japonštinu a čínštinu zaměnit. Švýcarská němčina měla

představovat matoucí odpověď pro ty, kteří by si spojili popsanou čokoládu se zemí

78

helvétského kříţe a jejím jazykem. Nepředpokládali jsme ale, ţe budou respondenti poslední

uvedenou moţnost volit.

Naše počáteční domněnka byla potvrzena (viz Graf 15), většina dotázaných označila

japonštinu, 13 % ţáků zvolilo čínštinu a pouhé 1 % respondentů uvedlo švýcarskou němčinu.

Graf 15 - Gejša

13%

86%

1%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

čínština japonština švýcar. němčina

A B C

Pyţamo je popisováno jako noční oblek, který se skládá z kabátku a kalhot a v českém

jazykovém systému jsou přípustné dvě varianty daného výrazu, jednak pyţamo, jednak

nesklonné pyţama. Etymologii slova je nutno hledat v hindštině, i kdyţ některé slovníky

označují jako jazyk původu perštinu. Vzhledem k tomu, ţe zvuková stránka daného výrazu

působí cizím dojmem a mohla by u respondentů evokovat francouzštinu, předpokládali jsme,

ţe většina dotázaných uvede právě tento románský jazyk. Očekávali jsme, ţe hindština

a čínština nebudou povaţovány za správnou variantu. Náš úvodní předpoklad se potvrdil (viz

Graf 16), protoţe 62 % respondentů označilo francouzštinu, 17 % odpovědí připadlo

hindštině, 18 % čínštině a 3 % dotázaných se k uvedené poloţce nevyjádřila.

Graf 16 - Pyžamo

62%

17% 18%

3%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

francouzština hindština čínština žádná odp.

A B C D

Remoska označuje jednak českou obchodní značku, jednak elektrickou pečicí krytou

nádobu a lze ji povaţovat za slovo domácí. Předpokládali jsme, ţe respondenti budou původ

označení odvozovat z jeho zakončení –ka, které se v češtině běţně vyskytuje. Kromě češtiny

by mohlo být charakteristické i pro další nabízený slovanský jazyk, polštinu. Očekávali jsme,

ţe uvedené slovanské jazyky budou dotázanými povaţovány za správné. Nepředpokládali

jsme, ţe budou ţáci volit první variantu, angličtinu. Naše domněnka byla potvrzena (viz Graf

79

17), respondenti označili ve 46 % případů češtinu a 44 % odpovědí představovala polština.

Pouhá 3 % odpovědí připadla na angličtinu, k dané poloţce se nevyjádřilo 7 % respondentů.

Graf 17 - Remoska

3%

44%46%

7%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

angličtina polština čeština žádná odp.

A B C D

Akademický slovník cizích slov popisuje heslo baobab jako mohutný africký strom

rodu Adansonia, s rozloţitou korunou, poskytující jedlé plody, olejnatá semena, pevná vlákna

a pitnou vodu. Etymologii slova baobab je tedy nutno hledat v afrických jazycích.

Předpokládali jsme, ţe respondenti budou označovat jako jazyk původu slova nejčastěji

africké nebo australské jazyky a indonéštinu nebudou povaţovat za pravděpodobnou variantu.

Na základě analýzy odpovědí respondentů (viz Graf 18) docházíme k závěru, ţe 48 %

dotázaných označilo správnou moţnost, africké jazyky. Jazyk australských domorodců

povaţovalo za vhodnou odpověď 30 % respondentů, 18 % ţáků uvedlo indonéštinu a 4 %

dotázaných neoznačila ani jednu nabízenou variantu. Naše úvodní domněnka byla potvrzena.

Graf 18 - Baobab

30%

48%

18%

4%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

jaz. austral.

domorodců

africké jaz. indonéština žádná odp.

A B C D

Slovo paprika má svůj původ v maďarštině, z níţ pronikalo do dalších slovanských,

ale i neslovanských jazyků. Předpokládali jsme, ţe z nabízených moţností budou respondenti

povaţovat za nejpravděpodobnější právě maďarštinu, spojí si tedy papriku s maďarskou

kuchyní, zejména s gulášem. Zároveň jsme se domnívali, ţe dotázaní nebudou původ

označení hledat v polštině, vzhledem k tomu, ţe paprice se nejlépe daří v teplých oblastech

a Polsko svou geografickou polohou uvedené charakteristice na rozdíl od Maďarska

neodpovídá. Slovenštinu jsme z pohledu respondentů povaţovali za pravděpodobnější

80

variantu neţ polštinu, zejména kvůli spojitosti, kterou je moţno naleznout mezi slovenskou

a maďarskou kuchyní.

Naše úvodní domněnka byla částečně potvrzena (viz Graf 19), 77 % respondentů

uvedlo jako správný jazyk původu maďarštinu, polštinu však označilo větší mnoţství

dotázaných neţ slovenštinu, 2 % respondentů neuvedla ţádnou moţnost.

Graf 19 - Paprika

7%14%

77%

2%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

slovenština polština maďarština žádná odp.

A B C D

Fotbal představuje míčovou hru a samotné slovo proniklo do češtiny z angličtiny

v první třetině 20. století. Předpokládali jsme, ţe většina respondentů by za pravděpodobný

jazyk původu mohla povaţovat právě angličtinu, zejména proto, ţe s Anglií je uvedený sport

spojován velmi často. Ze stejného důvodu jsme očekávali, ţe by dotázaní mohli uvádět

italštinu, volbu němčiny jsme nepředpokládali.

Naše domněnka byla potvrzena jen zčásti (viz Graf 20), 90 % dotázaných označilo

angličtinu, němčinu povaţovalo za vhodnou odpověď větší mnoţství respondentů neţ

italštinu.

Graf 20 - Fotbal

3%

90%

7%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

italština angličtina němčina

A B C

Problematika původu slov představovala pro většinu respondentů výzkumného vzorku

neznámé téma. Ţáci Základní školy Vodní se však s uvedeným tématem setkali v rámci výuky

českého jazyka, proto byli schopni určit správnou etymologii u většího mnoţství výrazů neţ

ostatní respondenti.

81

9.2 Srozumitelnost internacionalismů

Domníváme se, ţe z hlediska etymologie můţeme povaţovat za zajímavou skupinu

slov, která lze označit jako internacionalismy (viz 3.2 Internacionalismy). Uvedené výrazy

obvykle spojuje společný původ. V dotazníkovém šetření jsme se zaměřili na to, zda jsou

slova „internacionálního charakteru“ srozumitelná z pozice běţných uţivatelů jazyka.

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 98 respondentů (61 dívek a 37 hochů) ve věku 15

aţ 19 let. Konkrétně se jednalo o studenty kvinty, sexty a septimy osmiletého

a o maturitní ročník čtyřletého studia na Gymnáziu v Kojetíně.

Dotazník zaměřený na porozumění cizím slovům (internacionalismům) obsahoval

deset poloţek, které nabízely čtyři moţnosti výběru uzavřených odpovědí. Mezi deseti

zadanými slovy byly vybrány výrazy vyskytující se v textech politického charakteru.

Slova lobby a briefing / brífink mají svůj původ v angličtině, diskriminace, marginální,

transparentní, priorita, globální, regionální v latině a ekologický v řečtině.

V úvodu dotazníku dostali respondenti k dispozici krátký text, který byl vybrán

náhodně. Jednalo se o aktuální článek zveřejněný na zpravodajském internetovém portálu

idnes.cz. V daném textu bylo označeno pět cizích slov. Dalších pět výrazů bylo uvedeno

jednotlivě v krátkých větách. Ve všech případech měli dotazovaní ţáci k dispozici kontext,

jenţ měl porozumění usnadnit.

Úvodní hypotéza předpokládala, ţe vysvětlení zadaných slov nebude činit

respondentům obtíţe. Uvedená domněnka byla podpořena třemi skutečnostmi: 1. vysoká

frekvence zkoumaných výrazů v médiích, 2. stupeň dosaţeného vzdělání respondentů, 3.

znalost dalších cizích jazyků ve zkoumaném vzorku osob.

Graf 21 - Srozumitelnost slov

Globální; 100%

Priorita; 98%

Regionální; 96%

Brífink; 96%

Marginální; 94%

Diskriminace;

89%

Lobby; 78%

Genderový; 74%

Ekologický; 98%

Transparentní;

74%

0% 20% 40% 60% 80% 100% 120%

82

Na základě šetření byla prokázána srozumitelnost většiny zkoumaných výrazů (viz

Graf 21). Nejmenší obtíţe činil respondentům význam slova globální, u něhoţ bylo

zaznamenáno 100 % správných odpovědí. Pojmy priorita, ekologický, regionální, brífink /

briefing, marginální a diskriminace lze z hlediska porozumění povaţovat rovněţ

za bezproblémové. Části respondentů činily problémy výrazy lobby, genderový

a transparentní.

Slovo lobby bylo chybně povaţováno za novou politickou stranu či právnickou

kancelář, adjektivum genderový pochopila část respondentů ve významu bojující za práva

ţen. Za nejhůře srozumitelný lze povaţovat výraz transparentní, který byl nejčastěji

označován jako nový, moderní.

Vzhledem k vysokému procentu správných odpovědí (90 %) docházíme k závěru, ţe

úvodní hypotéza platí a zkoumané výrazy můţeme označit za srozumitelné.

V Grafu 22 nabízíme srovnání procenta chybných odpovědí v jednotlivých třídách.

Zatímco u kvinty (V5), sexty (V6) a septimy (V7) zaznamenáváme sestupnou tendenci,

objevuje se u čtvrtého ročníku (4.) nárůst chybných odpovědí. Uvedený jev můţe mít

mnoţství příčin – jednou z nich by mohl být často popisovaný rozdíl ve studijních výsledcích

u ročníků osmiletého a čtyřletého gymnaziálního studia.

Přehled správných a chybných odpovědí z hlediska jednotlivých pohlaví nabízíme

v Grafu 23 a 24. Zjišťujeme, ţe větší potíţe při vysvětlování byly zaznamenány u dívek.

Graf 22 - Chybné odpovědi v jednotlivých třídách

0,00%

1,00%

2,00%

3,00%

4,00%

5,00%

6,00%

7,00%

8,00%

V5 V6 V7 4.

Graf 23 - Jak odpovídaly dívky?

chybně

41%

správně

59%

Graf 24 - Jak odpovídali

chlapci?

správně

73%

chybně

27%

83

Na základě zhodnocení výsledků dotazníkového šetření docházíme k závěru, ţe

úvodní hypotéza byla potvrzena, tzn. pochopení významu slov nečinilo respondentům

problémy.

Dotazníková šetření, která byla realizována v rámci rigorózní práce, nás přivedla

k následujícím zjištěním. Určování etymologického původu slov bylo pro respondenty obtíţné

a daná problematika pro ně byla v mnoha případech neznámá. Srozumitelnost slov, jeţ jsou

označována jako internacionalismy nemusí být samozřejmá. Přesto, ţe se internacionalismy

pouţívají v běţné komunikaci, vyskytuje se mezi nimi mnoho výrazů, jejichţ význam můţe

být chápán chybně.

Domníváme se, ţe v rámci výuky mateřského jazyka je vhodné zařadit jak

problematiku etymologie tak internacionalismů. Uvedená témata mohou na ţáky působit

motivačně zejména proto, ţe se s nimi nesetkávají často.

84

10 Náměty pro pedagogickou praxi

Domníváme se, ţe problematiku etymologie a přejímání slov lze velmi dobře vyuţít

v pedagogické praxi. Podle našeho názoru se jedná o tematiku, která nabízí široké uplatnění

v rámci mezipředmětových vztahů. Nabízíme několik námětů pro vyuţití v pedagogické

praxi, zejména v hodinách mateřského jazyka.

10.1 Etymologie a internacionalismy ve výuce češtiny

Následující zadání je moţno pouţít jak pro ţáky druhého tak třetího stupně vzdělávání

a jejich hlavním cílem je zpestřit výuku. Pro ţáky druhého stupně můţe být zpracovávání

některých zadání obtíţné a je tedy nutno poskytnout delší čas na jejich zpracování.

Ke kořenům slov

Za vysoce motivační povaţujeme práci s etymologií jednotlivých výrazů. Ţákům

můţeme zadat vybraná slova, k nimţ mají vymyslet příběh vysvětlující vznik označení.

Ţáci mohou pracovat jak jednotlivě, tak ve skupinách. Představí svůj příběh ostatním

spoluţákům a poté „pátrají“ v odborné literatuře po skutečném významu slova a srovnají tak

svou představu s reálným původem výrazu. Povaţujeme za vhodné, aby byla v rámci úkolu

zadána slova, jejichţ původ je spojen s legendami vysvětlujícími jejich vznik (např. marcipán,

káva, čaj). Etymologie ostatních slov by pro ţáky nemusela být zajímavá, protoţe

etymologická literatura uvádí často pouze jazyk, z něhoţ se slovo rozšířilo do dalších jazyků.

Etymologická mapa

Ţáci zjišťují původ místních názvů z okolí svého bydliště a soustředí se zejména

na označení měst, vesnic, řek, vodních ploch, pohoří apod. Úkolem je vytvořit etymologickou

mapu regionu, popř. nejbliţšího okolí, v níţ bude u kaţdého toponyma zanesen etymologický

popis. Hodnotit lze i grafické zpracování mapy, nabízí se tedy mezipředmětový vztah

s výtvarnou výchovou.

Etymologický rodokmen

Cílem úkolu je vytvořit rodokmen své rodiny a připojit ke kaţdému křestnímu jménu

a příjmení etymologické vysvětlení. Vzhledem k tomu, ţe ve školních knihovnách nemusí být

k dispozici dostatek literárních titulů potřebných ke splnění úkolu, doporučujeme tvorbu

85

etymologického rodokmenu zadat jako dlouhodobý domácí úkol. Ţáci při jeho plnění musí

prokázat schopnost vyhledat publikace, které jim při vypracování zadání pomohou.

Slavné osobnosti

Ţáci mají vytvořit seznam významných osobností z oblasti vědy, kultury či sportu

a připojit ke křestním jménům i příjmením jejich etymologický popis. V případě zahraničních

osobností je důleţité, aby ţáci dokázali správně vyslovit jejich jméno. Povaţujeme za vhodné

zadat ţákům o jedné z osobností na seznamu krátký referát, který bude prezentován před

ostatními spoluţáky.

Řekněme to česky

Ţáci nahrazují cizí slova jejich českými ekvivalenty. Například kompromis, mítink,

analýza, medik, rande, konference, muzika, computer, dialog… Uvedený typ cvičení se často

vyskytuje v učebnicích českého jazyka.

Třídíme slova

Cílem úkolu je rozdělit zadaná slova do dvou skupin a uvést, co mají výrazy v dané

kategorii společného. V následujícím případě se jedná o slova cizího původu a slova česká.

Například lékařství, CD, televize, hudba, píseň, muzika, song, šanson, parlament, dívka,

prezident.

Který je to jazyk?

Ţáci se pokouší zjistit, ve kterém jazyce se slova pouţívají v dané grafické podobě.

Například české slovo robot má následující varianty: робот, ρομπότ, robotas, robotu, robotti

atd. Pro ověření správné odpovědi mohou ţáci pouţít cizojazyčné slovníky nebo vyuţít

internet. Ţáci se při hledání mohou rozdělit do skupin, které spolu soutěţí a snaţí se úkol

splnit co nejrychleji. Jednotlivé skupiny pro sebe mohou připravovat i hádanky zaměřené

na uvedené téma.

Internacionalismy

Vzhledem k tomu, ţe se ţáci druhého i třetího stupně učí alespoň jeden cizí jazyk, je

moţno uvedené skutečnosti vyuţít. Úkolem je najít deset slov, která mají podobnou či stejnou

výslovnost (stejně znějí) a stejnou nebo podobnou grafickou podobu (stejně se píší). Ţáci si

86

mají uvědomit, ţe jednotlivé jazyky neexistují nezávisle na sobě, ale lze mezi nimi hledat

souvislosti.

a. Ţáci se v úkolu mají zamyslet nad významem slova internacionalismus. Poté co

napíší svou domněnku, přesvědčí se o správnosti svého řešení v odborné literatuře.

b. Ţáci hledají 10 internacionalismů (tj. slov, která mají podobnou či stejnou

výslovnost – stejně znějí – a stejnou nebo podobnou grafickou podobu – stejně se

píší), které se kromě češtiny vyskytují v dalších třech cizích jazycích. Slova doplní

do tabulky.

česky anglicky německy jiný jazyk:

c. Ţáci napíší příběh o rozsahu 50 - 100 slov, v němţ pouţijí všech deset

internacionalismů z tabulky (vybírají pouze slova v češtině).

Vyškrtni slovo

Ţáci mají za úkol zjistit, které slovo nepatří do řady (z hlediska původu slov či

slovotvorby). Své rozhodnutí by měli zdůvodnit.

a. káva, alkohol, turban, banka, tulipán (banka je slovo italského původu);

b. rýţe, kakao, čokoláda, kukuřice (rýţe je slovo indického původu);

c. mrakodrap, milion, Vánoce (slovo milion není kalk).

Netradiční ţivotopis

Ţivotopis představuje slohový útvar, s nímţ se ţáci v průběhu školní docházky

setkávají několikrát. Tradiční formu lze oţivit sepsáním ţivotní dráhy nějakého „netradičního

objektu“. Uvedeným způsobem můţe vzniknout například text s názvem Ahoj, jmenuji se

kakaovník / čajovník / bavlník… Ukázky textů vytvořené ţáky na téma Dobrý den, dovolte mi,

87

abych se představil, jmenuji se Čajovník představujeme v oddílu, který popisuje pracovní list

na téma čaj.

Slohová témata

Motivačně působí ve výuce českého jazyka i zajímavá či netradiční témata. Mohou být

spojena s problematikou etymologie a internacionalismů.

a. Mezinárodní jazyk – esej / úvaha;

b. Jaký by byl svět bez čokolády (alkoholu, kávy, tabáku...)? – úvaha / esej;

c. Kdyby nebylo Indiánů, ... – úvaha;

d. Na pouti pouští – úvaha / popis;

e. Výroba kávy (čokolády) – popis pracovního postupu;

f. Cesta kolem světa – vypravování.

Příběh

Cílem úkolu je vytvořit krátký příběh (minimálně 50, maximálně 150 slov), v němţ

budou pouţity uvedené výrazy. V případě, ţe ţáci nerozumějí významu slov, najdou si ho

v některém ze slovníků, např. ve Slovníku cizích slov. V příběhu mají být vyuţity následující

výrazy a slovní spojení: angaţovat se, diplomaticky, analyzovat, stornovat, ginko biloba,

projekt, existence, digitální, infrastruktura, alkohol.

V rámci výuky českého jazyka byla ţákům kvarty gymnázia zadána níţe uvedená

slohová témata, z nichţ si měli jedno vybrat a zpracovat. Slohový útvar si přitom ţáci mohli

zvolit sami nezávisle na zadání. Náročnost úkolu byla zvýšena tím, ţe v něm měla být

obsaţena slova uvedená v předchozím odstavci (viz Příběh).

Ţáci si z uvedené nabídky vybrali dvě témata, Na pouti pouští a Jaký by byl svět bez

čokolády, alkoholu apod. Na základě zhodnocení ţákovských prací jsme došli k závěru, ţe

většina výrazů, které měly být v textech obsaţeny, byly pouţity vhodně, pouze některá

označení ţáci nedokázali zasadit do správného kontextu. Bezchybně byla do textů zahrnuta

slova a slovní spojení angaţovat se, diplomaticky, analyzovat, ginko biloba, projekt,

existence, digitální a alkohol.

Problematické bylo pro některé ţáky zapojení slovesa stornovat. Podle Akademického

slovníku cizích slov je jeho význam následující: provést, provádět storno, rušit, zrušit: s.

návrh, přihlášku; s. plánovaný zájezd; úč. s. účetní poloţku; s. účetní zápis; obch. s.

88

objednávku. Uvedené sloveso bylo v textech často chápáno jako synonymum k verbu zrušit.

Domníváme se však, ţe ve slohových pracích ţáků přesto došlo k významovému posunu,

například ve spojeních takový stav jde těţko stornovat (viz Ukázka 1), nakonec jsme

informace vystornovaly, jsme pevně rozhodnuti stornovat prodej alkoholu, stornovat výrobu

rumových pralinek / cigaret apod.

Dalším problematickým výrazem z pohledu ţáků je substantivum infrastruktura.

Infrastrukturu lze podle slovníkové literatury chápat jako oblast národního hospodářství

zabezpečující podmínky pro rozvoj ekonomiky (zejména v dopravě, energetice apod.),

uváděno je i spojení infrastruktura města, které zahrnuje všechna inţenýrská zařízení

probíhající pod zemí i nad ní. Domníváme se, ţe za chybně uţité lze slovo infrastruktura

povaţovat v následujících spojeních: infrastruktura školství, infrastruktura alkoholu,

infrastruktura látek v čokoládě, infrastruktura ekonomiky atd.

Komunikační situace

Ţákům předem připravíme různé komunikační situace. Po jejich předvedení společně

zhodnotíme, jakým způsobem aktéři společně komunikovali (neverbálně, pomocí

internacionalismů apod.). Pro objektivnější zhodnocení je moţno jednotlivé výstupy

zaznamenat na diktafon, natočit na kameru apod.

Například: Představ si, ţe právě leţíš na pláţi a kolem tebe projde velmi atraktivní

mladý muţ / mladá ţena. Upoutáš jeho / její pozornost, ale zároveň zjistíš, ţe dotyčný /

dotyčná neovládá ţádný cizí jazyk. I přesto nedopustíš, aby ti utekl / utekla a pozveš ho / ji

do blízkého pláţového baru.

Nebo: Představ si, ţe se vracíš autobusem ze zahraniční dovolené. Na zastávce

u čerpací stanice vystoupíš a procházíš se. Zaposloucháš se do poutavé orientální melodie,

Ukázka 1

Jaký by byl svět bez alkoholu?

Půjdeme na to diplomaticky. Kdyby na světě nebyl alkohol, mělo by to jistě nějaké klady i zápory.

Začneme klady, ikdyţ zápory jdou lépe analyzovat.

Kladnou vlastnost má alkohol, jen kdyţ ho pouţíváme v malých dávkách. Alkohol nám pomáhá

angažovat se na různých párty, tudíţ se dostanete do nálady. Kdyţ alkohol uţíváme delší dobu, můţeme mít

problémy s pamětí, ale na to se dá pouţít ginko biloba. Záporem alkoholu je spousta věcí, např. kdyţ to

přeţeneme, nejsme schopni přečíst ani čas na digitálních hodinách a špatně registrujeme infrastrukturu

okolí, takový stav jde těţko stornovat.

Po celém světě je spousta projektů, které chrání lidstvo před zbytečnými problémy. Na závěr bysme

dodali, ţe existence alkoholu není dobrá, ale zároveň to není nejhorší droga na světě.

89

která se line z okénka jednoho kamionu. Uvnitř sedí řidič tureckého původu, který umí mluvit

pouze svou mateřštinou. Nahrávku ale potřebuješ získat za kaţdou cenu!

Za vhodné povaţujeme, pokud jednotlivé komunikační situace navrhnou sami ţáci.

Ţáci si mohou rovněţ stanovit způsob a jednotlivá kritéria hodnocení.

Internacionální věta

Ţáci se pokusí uvést co nejdelší větu (souvětí), která bude sloţena pouze

z internacionalismů. Ţáci mohou pracovat v párech nebo ve větších skupinách, které mají

za úkol dokázat, ţe kaţdé slovo pouţité ve větě lze označit pojmem internacionalismus.

K práci je třeba poskytnout dostatek cizojazyčných slovníků, popřípadě umoţnit přístup

k internetu.

90

10.2 Pracovní listy

Za vhodné povaţujeme pracovat s aktuálními texty dostupnými v novinách,

časopisech či na internetu. Jejich prostřednictvím je zároveň moţno reagovat na aktuální dění.

Práce s vybranými texty můţe být pojata komplexně, tzn. lze v ní spojit různé typy úkolů –

např. úlohy zaměřené na porozumění čteného, jazykové úkoly nebo zadání, která vyţadují

schopnost ţáků pracovat s odbornou literaturou a internetovými zdroji (rovněţ

cizojazyčnými). Ukázky prací ţáků uvádíme v autentické podobě, tj. včetně jazykových chyb.

Básničky

Pracovní list označený názvem Básničky (viz Příloha č. 4) nabízí vyuţití

mezipředmětových vztahů. Tematicky je propojen s výukou literatury, cizích jazyků či

hudební výchovy. Texty Karla Plíhala by díky humornému vyznění mohly na ţáky působit

motivačně, proto povaţujeme za vhodné zařadit je buď do úvodní fáze vyučovací jednotky

nebo do takové části hodiny, v níţ si ţáci mají odpočinout. Ţáci mohou uvedené úkoly plnit

jednotlivě nebo ve dvojicích.

První dvě zadání nabízí ţákům moţnost volby. Úvodní texty mají být přiřazeny

k poezii a podtrţené výrazy označeny jako internacionalismy. Ţáci se zamýšlí nad tím, co je

pro danou skupinu slov charakteristické, zároveň se v textech pokouší najít více takových

označení. Třetí úkol je zaměřen na srovnání slovní zásoby češtiny a cizích jazyků.

Po překladu podtrţených slov do cizího jazyka by ţáci měli dojít k závěru, ţe grafická podoba

jednotlivých výrazů je totoţná nebo podobná. Na základě daného zjištění mají být ţáci

schopni odvodit charakteristiku internacionalismů. Do skupiny internacionalismů lze zařadit

nejen podtrţená slova (tj. saké, mobil, písíčko, teleskop), ale i výrazy sako, kliká,

astronomická a další. Při vysvětlování výrazů saké a teleskop mohou ţáci pouţít slovník

podle vlastního výběru. Předpokládáme, ţe označení Pinokia vysvětlí ţáci jako spojení slov

Pinocchio a mobilní značky Nokia. V dalším zadání mají ţáci objasnit, jak vznikl tvar slova

písíčko. V uvedeném případě je nutno vycházet z výslovnostní podoby anglické zkratky PC,

z níţ byla v češtině vytvořena zdrobnělina. Závěrečné zadání předkládá název Plíhalovy

sbírky Jako cool v plotě. Ţáci by si měli všimnout výslovnostní podobnosti anglického slova

cool a českého výrazu kůl, jedná se tedy o formu homonymie, homofonii.

91

Domníváme se, ţe uvedený pracovní list je vhodný pro ţáky druhého stupně

vzdělávání. Zpracování zadání by mohlo být doplněno některou z písní Karla Plíhala,

eventuálně krátkým referátem popisujícím jeho ţivot a tvorbu.

Čokoláda

V pracovním listu zaměřeném na téma čokoláda (viz Příloha

č. 1) nabízíme ţákům text s názvem Kolik pokušení skrývá kakaovník? Jsou v něm obsaţeny

informace o tom, kde se kakaovník pěstuje, k jakým účelům pouţívali indiáni čokoládu, jak

probíhá sklizeň kakaových bobů nebo jaké jsou výhody či nevýhody konzumace čokolády.

Text je vhodný k uplatnění mezipředmětových vztahů, zejména se zeměpisem, chemií nebo

biologií. Úvodní text vykazuje závaţný stylistický nedostatek, není rozčleněn do odstavců.

Jejich vytvoření je poţadováno od ţáků.

Pracovní list obsahuje otázky zaměřené na porozumění textu. Kromě nich má ţák

zodpovědět jazykově zaměřené úkoly. Při plnění zadání je třeba vyuţít cizojazyčných

slovníků, zejména v případě, kdy studenti hledají znění slova čokoláda v dalších cizích

jazycích. Některé úkoly předpokládají vyuţití internetu. Práce na počítači se vztahuje

především k zjištění informace o vstupném do Muzea čokolády v německém Kolíně

nad Rýnem. Při plnění uvedeného úkolu musí ţáci prokázat i znalost cizího jazyka. Další

jazykově zaměřená úloha předkládá několik krátkých cizojazyčných textů, které se zabývají

čokoládou. Ţáci mají identifikovat jazyk, v němţ je daný text napsán. Pomůţe jim nabídka

jazyků, k níţ jednotlivé články přiřazují. Na závěr se mají ţáci vyjádřit ke slohovému úkolu

na téma Jaký by byl svět bez čokolády?

Čaj

Druhý pracovní list (viz Příloha č. 2) zpracovává tematiku čaje. Úvodní text předkládá

ţákům jeden z názorů na to, jak nápoj vznikl. Úkoly k textu jsou zaměřeny jazykově – tzn.

určování slovních druhů, mluvnické kategorie, synonyma, abstraktní podstatná jména či

odvozená slova. Jedná se o úkoly vhodné pro ţáky 6. ročníku, ale i k rychlému opakování

gramatických jevů ve vyšších ročnících.

K porozumění textu se vztahuje úkol, který nabízí tři moţnosti, z nichţ má být jedna

označena. Další úkoly k tématu jsou zaměřeny na práci s etymologickým a cizojazyčným

slovníkem, je nutno pouţít atlas světa či najít potřebné informace na internetu. Na závěr se

mají ţáci vyjádřit ke slohovému tématu Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se

92

Čajovník. Zadání je moţno pojmout různými způsoby, např. o čem by asi čajovník vyprávěl,

kdyby mohl mluvit; netradiční ţivotopis apod.

Uvedený pracovní list byl zadán ţákům primy Gymnázia v Kojetíně, kteří ho

zpracovávali ve dvojicích. V následující části práce se pokoušíme představit výsledky jejich

práce a pokoušíme se zhodnotit vhodnost jednotlivých zadání. Práce ţáků byla hodnocena

formou bodů, bodový hodnotící systém je na uvedeném gymnáziu uplatňován ve výuce slohu

a literatury.

První tři úkoly, které byly zaměřeny na jazykovou analýzu úvodního textu, nečinily

ţákům obtíţe. Jednalo se o určování slovních druhů, mluvnických kategorií a hledání

odvozených slov. Ve čtvrtém úkolu měli ţáci uvádět synonyma ke slovům a slovním

spojením v lůně, organismus a medicína. Důleţitou součástí zadání byla skutečnost, ţe ţáci

mají při uvádění slov se stejným nebo podobným významem vycházet z kontextu. V mnoha

případech ovšem nedošlo k respektování zadání a uváděná slova nebylo moţno povaţovat

za správná. Podle úvodního příběhu Shen Nong usnul v lůně blahodárné přírody, za vhodné

synonymum lze tedy na základě kontextu označit spojení v nitru přírody, ale i další označení

vyjadřující uvedený význam. Jako chybné byly hodnoceny odpovědi v přírodě, v klíně,

v náručí, ale i ve stáji se senem, mezi správné varianty patřila nejčastěji synonyma v nitru,

uvnitř, v srdci přírody. Výraz organismus se vyskytuje v kontextu příznivých účinků, které má

čaj na organismus. Za vhodná synonyma jsme povaţovali spojení lidské tělo či tělo člověka.

Kromě nich ţáci uváděli i takové odpovědi, které nebylo moţné pokládat za správné, např.

organismus ve významu jedinec, tělo ţivočicha, člověk, zvíře, vnitřnosti. Poslední slovo,

medicína, se objevilo v kontextu čínský otec medicíny Shen Nong. Jako správný byl hodnocen

výraz lékařství, mezi chybné odpovědi patřil lék nebo nápoj na uzdravení. Uvádění

synonymních označení se stalo pro ţáky nejobtíţnějším úkolem. Domníváme se, ţe za hlavní

příčinu lze povaţovat to, ţe si ţáci přečetli zadání nepozorně. Vyhledání abstraktních

podstatných jmen v pátém úkolu nepředstavovalo pro ţáky obtíţe, nejčastěji vybírali

substantiva zalíbení, účinek a medicína (lékařství). Šesté zadání nabízelo moţnost volby

a ţáci v něm měli vybrat tvrzení, které je pravdivé. Za správnou lze povaţovat výpověď

a) Čajovník je označení rostliny, jejíţ zpracované listy dávají nálev, nazývaný čaj. Další

nabízené varianty je nutno označit za chybné, protoţe slovem čajovník nelze pojmenovat

osobu, která má ráda čaj, ani porcelánový servis, jenţ se při podávání čaje pouţívá. Správný

výraz pro čajový servis by byl čajník. Většina uváděných odpovědí v šestém úkolu byla

správná. V případě nejistoty bylo ţákům umoţněno pouţít jazykové příručky, ve kterých si

mohli význam jednotlivých označení ověřit.

93

Sedmý a osmý úkol předpokládal práci se slovníkovou literaturou. Ke splnění zadání

musela být tedy předem připravena vhodná literatura, která by ţákům při plnění úkolu

pomohla. Při plnění obdobných zadání je nutno zváţit moţnosti související s materiálním

vybavením školy a dostupností potřebných literárních titulů. Ve třídě bylo k dispozici několik

vydání cizojazyčných slovníků (angličtina, němčina, ruština, francouzština), etymologické

slovníky, slovníky cizích slov a rovněţ počítač s přístupem k internetu. Vzhledem k tomu, ţe

měli ţáci při plnění zadání moţnost čerpat z dostatečného mnoţství zdrojů, nebyly

při vyhodnocování shledány ţádné nedostatky. Práce s cizojazyčnými slovníky navíc ţáky

přivedla ke zjištění, ţe pořadí písmen abecedy není ve všech jazycích stejné (např. zatímco

písmeno ch v češtině existuje, v němčině tomu tak není – je tedy nutno hledat buďto

pod písmenem c nebo h). Ţáci se rovněţ mohli přesvědčit o tom, kdo z nich se orientuje

v cizích jazycích, někteří z nich začali spoluţákům vysvětlovat systém ruské abecedy a učit je

nezvykle vypadající písmena azbuky.

Devátý úkol navazoval na právě probíranou zeměpisnou látku, určování zeměpisné

délky a šířky. Ţáci měli nejprve uvést čtyři země, v nichţ se čajovníky pěstují, poté si vybrat

jednu z nich a popsat zeměpisnou polohu jejího hlavního města. Při plnění zadání ţákům

pomáhaly atlasy světa a internet. Poslední úkol představoval spíše zpestření, ţáci měli uvést

tři druhy čaje, které jsou jim známy. K nejčastějším odpovědím patřily výrazy černý, zelený,

bílý, ovocný, ale uváděny byly i názvy různých výrobců, především Teekanne a Pickwick.

Zařazení posledního zadání nepovaţujeme za nutné, ale domníváme se zároveň, ţe můţe

poslouţit v rámci uvědomění si souvislostí s reálným ţivotem.

Vypracování slohového úkolu s tématem Dobrý den, dovolte mi, abych se představil,

jmenuji se Čajovník… (O čem by asi čajovník vyprávěl, kdyby mohl mluvit?) se ţáci mohli

věnovat ve dvojici, ale i samostatně. Všichni se však rozhodli pro spolupráci se sousedem.

Mnoho dvojic se při tvorbě příběhu inspirovalo úvodní legendou. Pokud bychom uvedenému

jevu chtěli předejít, bylo by moţno buď upravit slohové zadání (např. O čem by asi vyprávěl

kávovník, kdyby mohl mluvit?), nebo v úvodu pracovního listu představit jinou legendu (např.

o vzniku marcipánu či kávy). Uvádíme několik ukázek prací ţáků v autentické podobě, to

znamená včetně jazykových chyb.

Část ţáků vytvořila vyprávění, která legendu v podstatě kopírují a nepřináší nic

nového (viz Ukázka 2).

94

Podobným způsobem upravila úvodní příběh i dvojice chlapců. Ti do ní ale vnesli

jeden nový prvek – jako autoři se vtělují do čajové rostliny a mluví o svém otci. Vypráví

o Shen Nongovi, který se druhý den vzbudil a měl ţízeň, tak si vytáhl vodu. Jenţe do vody mu

napadalo pár lístků z mého tatínka čajovníka a voda se začala zbarvovat otec ochutnal

zbarvenou vodu a zachutnala mu a začal si čaj dělat. Pak řekl svím známím o svém oběvu

a dal jim ochutnat. Všem to chutnalo tak to roznesli a za chvíly se pil čaj v celé číně a potom

v celém světě.

Většina prací ţáků vykazuje stylistické nedostatky, které jsou ale vzhledem k jejich

věku pochopitelné. Příběh v Ukázce 3 postrádá kontinuitu zejména ve své druhé polovině

a nelze jej proto povaţovat za vypravování. Byl vytvořen dvojicí dívek a skládá se ze sledu

informací souvisejících s čajem, postrádá však jiţ zmíněnou návaznost.

Jiná dvojice chlapců sestavila text, který obsahuje také velké mnoţství informací

o čaji, ale zvolila pro něj formu dopisu (viz Ukázka 4). Daný text lze povaţovat

za kontinuální, i kdyţ je v něm k vyjádření návaznosti pouţíván zejména výraz potom.

Podobu dopisu má i znění Ukázky 5, jiţ vytvořily dvě dívky. Lze ji však povaţovat za jeden

z nejzdařilejších slohových pokusů k danému tématu. Dopis je z hlediska jazyka na vyšší

úrovni neţ předchozí ukázky, obsahuje zdařilé metafory (jahody – moc hezké slečinky,

hrneček – vysoká vana) a přirovnání (zalijí mne horkou vodou jako v lázních). V Ukázce 6

uvádíme povedený text dvojice chlapců, kteří zvolili vyprávění v podobě ţivotopisu. Příklady

dalších prací ţáků k uvedenému tématu představujeme v Příloze č. 12.

Ukázka 2

Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se Čajovník. Pocházím z daleké Číny. Lidé mě pěstují

v mnoha zemích. Mám velmi příznivé účinky na organismus. Dělá se ze mě blahodárný čaj, kterému kaţdý

podlehne. Před 3000 lety pode mnou usnul čínský otec medicíny Shen Nong, kdyţ procitnul tak se chtěl umýt

a do hrnce ve kterém se umýval spadlo několik lístků ze mě a z hrnce se vynula blahodárná vůně. A tak se

ze mě stal i oblíbený nápoj pro miliony lidí na celém světě.

Ukázka 3

Jsem keř pěstovaný pro čaj. Pěstují mě převáţně v Číně na obrovských plantáţích. Byl jsem objeven před

3000 lety číňanem Shenem Nongem. Připravuje se ze mě čaj. Otrhávají moje lístky, které pak namáčí

do horké vody. Moje lístky uvolní aroma a jemnou chuť. Mám rád vlhko a teplo. V Číně nalévají čaj

do speciálních čajových servisů, které bývají velmi drahé. Kromě toho ţe je čaj chutný, má i zdravotní

účinky.

95

Domníváme se, ţe popisovaný pracovní list je vhodný zejména pro ţáky niţších

ročníků 2. stupně základní školy a pro primu niţšího gymnázia. Jednotlivá zadání je vhodné

přizpůsobit schopnostem a dovednostem ţáků, kteří se pracovním listem mají zabývat.

Slohové zadání je moţno vyuţít i samostatně.

Velbloudi

Úvodní text na třetím pracovním listu (viz Příloha č. 3) nese titul Ţízniví velbloudi

terorizují osady na severu Austrálie. Nabízí moţnost vyuţití mezipředmětových vztahů, např.

Ukázka 6

Kdybych mohl mluvit povyprávěl bych vám toho strašně moc. Kdyţ jsem byl malý, tak jsem moc lístků

neměl. Myslel jsem jsi, ţe uţ nevyrostu a budu mít málo lístků. Nakonec jsem vyrostl a byl jsem spokojený.

Ţil jsem v Číně a mojím vzorem byly čajovníky vedle mě. Obírali mě jednou za rok. Mé čajové lístky

s kterých se dělal čaj, tak cestovali do Evropy a také do České republiky. Jak jsem vyrůstal, tak silně pršelo,

ţe se uchovalo jen stopadesát rostlin. Moje sousedy to zničilo. Tak jsem o sobě poviprávěl, tak se mějte. Váš

čajovník.

Ukázka 5

Dobrý den, dovolte mi, abych se představil. Mé jméno je Čajovník. Jsem keř pěstovaný pro čaj. Jsem velmi

zcestovalí. Kdyţ mne usuší, dají mne do průhledného pytlíku spolu s mými kamarády. Třeba sušeným

pomerančem (ten je neustále vysmátý), nebo s citrónem (ale toho nemám moc rád, tváří se vţdy tak kysele!),

nebo jahodami (ty jsou moc hezké slečinky). A různými jinými kamarády a kamarádkami. Pak cestuji třeba

z Číny aţ do Česka! Tam je to hezké! Naloţí mne v tom pytlíku do takové vysoké vany (lidé jí říkají hrneček

nebo hrnek). Pak mne zalijí horkou vodou. To je dobré! Jako v lázních! No a pak mně odvezou na skládku

a odtud cestuji jako hnojivo zpátky do Číny. A tam pomáhám v růstu svým příbuzným. To je asi tak vše. Váš

milý Čajovník.

Ukázka 4

Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se Čajovník. Jsem keř, jsem asi metr vysoký. Kdyţ jsem

zralý otrhají ze mě čajové lístky. Ty se potom rozdrtí a po rozdrcení se suší. Potom se k nim přidají

ingredience po kterých bych měl vonět i chutnat. Potom mě zabalí do sáčků a krabiček. Odešlou mě

do různých zemí. Pěstuji se v Číně, Asiei a Japonsku. Pěstuji se většinou po celý rok. Koupíte si mne skoro

v kaţdém obchodě. Sbohem váš Čajovník.

96

se zeměpisem, biologií a cizími jazyky. K článku bylo vytvořeno několik otázek směřujících

k porozumění přečteného textu a zároveň úkolů zaměřených jazykově, tzn. na určování

větných členů, uvádění synonym a vysvětlování cizích slov.

Zadání vyţaduje opět práci s etymologickým a cizojazyčným slovníkem nebo

internetem. V závěru se ţáci vyjadřují ke slohovému úkolu na téma Na pouti pouští.

Domníváme se, ţe pracovní list je vhodný pro ţáky niţších ročníků druhého stupně

vzdělávání.

Skupiny slov

Pracovní list předkládá ţákům tři obrázky, které jsou označeny písmeny A, B, C (viz

Příloha č. 5). Jsou na nich vyobrazeny croissant, karavana a hokejový zápas. K uvedeným

výrazům přiřazují ţáci označení obsaţená pod čísly 1 – 8 a pod písmeny a), b), c). Jednotlivá

slova, slovní spojení, vyjádření a vyobrazení mají být uspořádána do tří skupin tak, aby mezi

nimi byla etymologická souvislost. Výsledky zjištění mají ţáci zapsat do tabulky ve spodní

části pracovního listu.

Tabulka 2 nabízí správné řešení zadání pracovního listu. První skupinu (A) tvoří

označení, která mají původ ve francouzštině. Jedná se o slova croissant, šanson, baret,

toaleta, šampaňské, atašé, parfém, foyer a Společenský sál v divadle nebo v koncertní síni,

slouţí k oddechu a osvěţení. Poslední uvedené vyjádření vysvětluje význam slova foyer.

Druhá skupina (B) je sestavena z výrazů, které vycházejí z orientálních jazyků

(arabština, perština, turečtina). Jsou v ní obsaţena slova karavana, káva, alchymista, alkohol,

zázvor, tulipán, šachy, harém a vysvětlení Část domu, zakázaná kromě pána domu všem

ostatním muţům.

Třetí skupina (C) zahrnuje označení, jejichţ původ je třeba hledat v angličtině. Patří

do ní výrazy hokej, talkshow, chat, snowboard, business, fotbal, newsroom a spojení Redakce

zpráv.

A B C

1. c) b) a)

2. a) c) b)

3. a) c) b)

4. c) a) b)

5. c) b) a)

6. b) c) a)

7. b) a) c)

8. a) c) b) Tabulka 2 - Řešení

97

Domníváme se, ţe uvedený pracovní list je vhodný pro ţáky základního i středního

stupně vzdělávání. Zadání můţe být zpracováno buď jednotlivci, dvojicemi nebo skupinami

ţáků. Jednotlivé kategorie slov mohou slouţit jako východisko pro slohové zadání. Ţáci tak

vytvoří příběh, do kterého výrazy začlení. Nutným předpokladem pro úspěšné zpracování

pracovního listu je dostatek slovníkové literatury, jeţ uvádí informace o etymologii slov.

Význam slov

Pracovní list s názvem Význam slov (viz Příloha č. 6) uvádí dvacet označení, k nimţ

mají ţáci přiřadit správný význam. Jednotlivá slova byla záměrně vybrána tak, aby byla

pro ţáky neznámá. V Tabulce 3 uvádíme přehled výrazů i s jejich správným významem, tak

jak ho popisuje etymologická literatura.

1. kokarda svinutá stuţka jako ozdoba či odznak

2. štras silné olovnaté sklo

3. krepdešín velmi jemná hedvábná látka

4. mameluk člen egyptských vojenských oddílů

5. krokev trám v krovu podpírající nosnou konstrukci

krytiny

6. refýţ nástupní ostrůvek městské dopravy

7. kalamajka druh lidového kolového tance

8. dţunka východoasijská lehká plachetnice

9. harém část muslimského domu vyhrazená ţenám

10. dţuveč balkánské jídlo z vepřového masa, rýţe

a zeleniny

11. rambutan jihoasijské ovoce

12. jircha jemně vyčiněná kůţe

13. mondénní světácký

14. monetární peněţní

15. kartálky tibetské činelky

16. mokasín druh střevíce

17. pagoda orientální věţovitá chrámová stavba

18. ikebana japonský způsob úpravy okrasných rostlin

19. vantroky koryto vedoucí vodu nad zemí (na mlýnské

kolo)

20. tamarillo exotické ovoce

Tabulka 3 – Významy slov

98

Pracovní list zaměřený na určování významu slov je vhodný jak pro ţáky druhého tak

třetího stupně vzdělávání. Předpokládáme, ţe ke zpracování uvedeného materiálu budou ţáci

potřebovat dostatek slovníkové literatury. V rámci dalšího rozšiřování slovní zásoby se ţáci

mohou rozdělit do skupin, které vytvoří seznam netradičních či exotických druhů ovoce,

zeleniny nebo hudebních nástrojů. Pokusí se rovněţ určit jazyk, z něhoţ výrazy pocházejí.

Madagaskar

Madagaskar označuje pracovní list, který je uvozen čtyřmi texty z různých oblastí,

které jsou tematicky propojeny (viz Příloha č. 7). Ţáci si mají texty nejprve přečíst, najít

slovo, které je spojuje a doplnit ho jako nadpis. Daným výrazem je Madagaskar a úkolem

ţáků je zdůvodnit, jak se k němu jednotlivé texty vztahují. První text představuje recenze

na animovaný film jménem Madagaskar, následující ukázka přináší několik informací

o čtvrtém největším ostrovu na světě, Madagaskaru. Třetí text se zmiňuje o restauraci

U Lemura. Lemur je ţivočich, který ţije právě na jmenovaném ostrově. Za zajímavou lze

povaţovat i etymologii uvedeného výrazu. Podle české etymologické literatury má slovo

lemur původ v latinském tvaru lemurēs, který lze přeloţit jako duchové zemřelých podle jejich

bizarního vzhledu a nočního způsobu ţivota.

Další úkol vyţaduje, aby se ţáci zamysleli nad tím, kde by se s úvodními texty mohli

setkat. Svá tvrzení by měli zdůvodnit. První ukázka představuje recenzi, která by mohla být

uveřejněna na internetu nebo v některém tištěném médiu. Druhý text v pořadí vzniknul

v rámci internetové diskuse zaměřené na cestování. Třetí ukázka pochází z internetových

stránek zoologické zahrady, ale mohla by být publikována i v novinách nebo v časopisu.

Poslední text popisuje pupečník asijský, rostlinu, která roste na Madagaskaru.

Předpokládáme, ţe odhalení souvislosti mezi uvedenou rostlinou a daným ostrovem můţe být

pro ţáky velmi obtíţné. Pupečník asijský je v úryvku charakterizován jako tropická rostlina

a právě tato informace můţe ţáky ke spojitosti s Madagaskarem směřovat.

Následující zadání jsou zaměřena na problematiku slovotvorby, na nahrazování slov

synonymními výrazy, na zjišťování původu slov a porozumění textu. Předpokládá se, ţe ţáci

budou pracovat se slovníky, zejména s etymologickými slovníky a slovníky cizích slov.

Poslední úkol obsahuje slohové téma, v němţ si mají ţáci představit, ţe objevili nový

ostrov. Popisují jeho polohu, vymýšlí pro něj jméno a vysvětlují, jak vzniklo. Dále tvoří mapu

ostrova a zakreslují do ní důleţitá místa, obydlí, vodní toky atd. Pokud se

na ostrově vyskytují zvláštní druhy ţivočichů a rostlin, uvádí jejich popis. Ţáci si vybírají ze

tří zadání: a) Vytvoř o ostrovu poutavý text, který bude odeslán do cestovatelského časopisu

99

Ukázka 8

Pandaria

Pandaria se nachází v neprobádané části Indonésie. Nově nalezený ostrov vám nabízí moţnost

setkání se s domorodým kmenem Hula – hulahu. Hula – hulové vyznávají souţití s přírodou a všechno ţivé

berou za sobě rovné. Naučí vás porozumět přírodě a čerpat z ní pozitivní energii.

Ostrov leţí ve stínu dávno vyhaslé sopky a skrývá četná tajemství. Je pln známých i neznámých

zvířat a rostlin, které vás nepřestanou překvapovat. Kdyţ vyjdete z pralesa čišícího ţivotem, naskytne se vám

pohled na písčitou pláţ plnou vyplavených mušlí a spadlých kokosových ořechů. Můţete si lehnout na

sluncem zahřátý písek nebo jít objevovat mořské hlubiny. Pandaria vám poskytne spoustu zábavy i odpočinku

a určitě stojí za to tento tajuplný ostrov navštívit.

/do odborného časopisu / do novin., b) Vytvoř poutavou charakteristiku nového ostrova tak,

aby byla vhodná do magazínu cestovní kanceláře., c) Vytvoř vyprávění o tom, jak byl ostrov

objeven a co jsi na ostrově zaţil/a. Výsledný text má být v rozsahu 10 – 15 vět.

Slohové zadání bylo zpracováno ţáky kvarty osmiletého gymnázia v Kojetíně. Většina

nově objevených ostrovů v ţákovských pracích byla originálně pojmenována, některé však

zůstaly bez názvu. Za nejzdařilejší povaţujeme slohové práce o ostrovu Upakulamba

obývaném kmenem Sambalumbů a texty o ostrovech Pandaria a Chiména, proto uvádíme

jejich úplné znění. Jazyková stránka ostatních textů je na velmi dobré úrovni.

Text o ostrovu Upakulamba byl vytvořen dvojicí dívek jako charakteristika určená

do magazínu cestovní kanceláře. K popisu ostrova a ţivota na něm pouţily dívky pestrou

slovní zásobu, za originální lze označit jméno ostrova samotného, název kmene Sambalumbů,

kteří ho obývají, ale i zvláštní druh opic, jeţ se ţiví zpěvnými ptáky, navíc kradou boty.

Ukázka 7

Upakulamba

48 km jihovýchodně od Nového Zélandu se nachází překrásný, ale velmi zrádný ostrov Upakulamba,

obývaný domorodými kmeny Sambalumbů. Jejich civilizace je zaloţena na tanečních rituálech, při kterých

oslavují i ty nejobyčejnější záţitky ze svých ţivotů. Bohuţel se budete muset rozloučit se svými drahými Nike

botaskami, protoţe veškerá obuv Sambalumby uráţí a za popíjení zvláštního rituálního moku je s dobrým

pocitem spálí. Ostrov je obklopen překrásnými písečnými pláţemi a velmi úrodnou půdou příjemnou

na dotek. Nachází se zde obrovské mnoţství zpěvných ptáků, kteří jsou svým libozvučným zpěvem

pro domorodce velkou inspirací. Jediným přirozeným predátorem je zvláštní druh masoţravých a botů

chtivých opic. Jsou velmi zákeřné a inteligentní. Jejich jediným cílem jsou krádeţe bot určených k obětování

a výrobě rituálních kostýmů. Velkou část ostrova tvoří i zeleň, která je nedílnou součástí při bodování vesnic.

100

Domorodý kmen s označením Hula – hulahu ţije na ostrově Pandaria (viz Ukázka 8).

Text byl vytvořen dvojicí dívek a je rovněţ určen do magazínu cestovní kanceláře. Je v něm

pouţita bohatá slovní zásoba a samotný popis ostrova lze označit jako velmi působivý.

Trojici nejzdařilejších prací uzavírá slohový úkol o ostrovu snů s názvem Chiména,

který byl vytvořen dvojicí hochů. Vyznačuje se pestrou slovní zásobou a propracovanými

popisnými pasáţemi.

Většina nově odhalených ostrovů v ţákovských pracích byla objevena poté, co

ztroskotala nějaká loď a její posádka doplula k neznámým břehům. Jednotlivé ostrovy byly

většinou obydleny domorodými kmeny, které se dosud nesetkaly s moderní civilizací. Zcela

pustý byl podle jedné z prací ostrov Dorotea v Atlantském ocánu, na kterém v 16. století

postupně ztroskotaly dvě švédské výpravy námořníků cestujících do Ameriky. Další z ostrovů

byl objeven mladou dívkou, kterou na jeho břehy z Indonésie donesla vlna tsunami. Mladou

ţenu nakonec zachránili delfíni, kteří ji dopravili na blízkou jachtu.

Domníváme se, ţe popsaný pracovní list je vhodný pro ţáky druhého stupně. Ukázky

dalších slohových prací ţáků uvádíme v Příloze č. 12.

Ukázka 9

Chiména, ostrov snů…

Toto léto musíte vyrazit do Karibiku. Nachází se zde zcela jedinečný ostrov poskytující mnohé

moţnosti.

Ostrov Chiména se nachází pouhých 11 mil severovýchodně od Jamajky. Pro svou velikost (2 km2)

je určen celý k pronajmutí. Zákazník jej podle libosti můţe vyuţít pro romantické dobrodruţství či divoké

párty. K ubytování slouţí velká vila. Má příjemný moderní design, v němţ je pouţito tmavé ebenové dřevo

a velká skleněná okna. Celá vila je vybavena moderním nábytkem, klimatizací a vlastní saunou. V přilehlém

areálu se nacházejí mnohá zařízení, která vám zcela jistě zpříjemní pobyt na tomto ostrově. Například zde

naleznete lázně, kino, bar, restauraci a nechybí ani čisté písčité pláţe. Dobrodruţnější povahy mohou

podniknout také výpravy do přilehlé dţungle, kde se nacházejí zvláštní druhy rostlin a ţivočichů.

O vaše blaho se postará četný personál, který vám splní všechna vaše přání.

Tento ostrov se dá pronajmout po celý rok a cena se odvíjí podle počtu osob.

Těšíme se na Vás!

101

Rambutan

Pracovní list, který předkládá úvodní text o exotickém ovoci jménem rambutan,

zahrnuje jazykové úkoly zaměřené na problematiku pravopisu, větných rozborů či etymologii

(viz Příloha č. 8). Na závěr mají ţáci plnit slohové zadání. Pracovní list byl zpracován ţáky

tercie gymnázia v Kojetíně, kteří zadání vypracovávali ve dvojicích. Je nutno podotknout, ţe

v dané třídě jsou početně zastoupeni jedinci, které lze označit jako dyslektiky a dysgrafiky.

Uvedené skutečnosti odpovídá zejména pravopisná úroveň textů, jeţ ţáci vytvořili.

Úvodní text vznikl přepisem zvukového záznamu a obsahuje informace o rambutanu, jeho

původu a zároveň popisuje moţný způsob zpracování a přípravy ovoce. V prvním úkolu se

ţáci mají pokusit naleznout prvky, které by mohly dokládat, ţe se v případě úvodního textu

jednalo původně o mluvený projev. Mohlo by se jednat o opakování ukazovacích zájmen tyto,

tohoto (Tyto země jsou největším exportérem tohoto ovoce.), vynechání zájmena ho (Můţete

si například připravit salát z rambutanu, ananasu a manga a podávat /ho/ nejlépe

vychlazený.), uplatnění částice a na začátku věty (A zajímavostí rambutanu je jeho semeno,

které obsahuje duţina.), atd. Splnění daného úkolu nemusí být jednoduché, zejména proto, ţe

prvky mluveného projevu v uvedeném textu nejsou příliš výrazné a jejich určování můţe být

povaţováno za sporné. Popsané zadání můţe být proto z pracovního listu odstraněno.

V následujícím úkolu ţáci doplňují chybějící části souvětí tak, aby byla zachována

návaznost a smysluplnost sdělení. V originálním znění vypadá souvětí následovně: Rambutan

zakoupíte v síti hypermarketů Globus, který vám tak zprostředkuje vůni a chuť exotiky. Je

nutno upozornit na skutečnost, ţe původní znění souvětí není stylisticky bezchybné. Jako

přijatelná lze označit tato doplnění souvětí: Je to rambutan; Rambutan je plod; Také

vyzkoušejte vynikající a ojedinělý kus ovoce jménem rambutan; Je to velice zvláštní plod;

Vyzkoušejte exotický rambutan; Doporučujeme tento skvělý plod; Seţeňte si teda rambutan;

To je tento asijský plod. Za stylisticky nevhodná byla povaţována následující řešení: Zavítejte

do exotických zemí a ochutnejte rambutan a Rambutan je skvělé ovoce.

Úkoly zaměřené na doplnění správné interpunkce, opravení pravopisných chyb

a na grafický rozbor souvětí nečinily ţákům zvláštní obtíţe. V rámci dalšího zadání měli ţáci

na základě informací obsaţených v textu objasnit původ slova rambutan. Ke splnění úkolu

stačilo pozorné přečtení úvodního odstavce, v němţ je vysvětleno, ţe rambutan pochází

z malajštiny a v překladu znamená chlupatý. Dále ţáci na základě popisu rambutanu v textu

vybírali obrázek, který exotickému ovoci nejlépe odpovídá. S uvedením správných odpovědí

neměli ţáci problémy.

102

Zadání, které bylo zaměřeno na uvádění synonymních výrazů, představovalo

pro mnoho dvojic obtíţný úkol. První slovo představovalo označení exportér. Za správné

synonymum jsme povaţovali výraz vývozce, jako chybná byla hodnocena vyjádření

dodavatel, obchodník a dovozce. Většina ţáků uvedla ke slovu aroma synonymum vůně,

chybnými odpověďmi se stala označení koření a chuť. Největší problém představoval výraz

efektní, tj. působivý, k němuţ byla uváděna chybná synonyma účinný (předpokládáme záměnu

se slovem efektivní), čerstvý nebo servírovaný. Přídavné jméno exotický bylo mylně chápáno

jako tropický, zatímco vhodnější význam má slovo cizokrajný. Práce s etymologickým

slovníkem v osmém úkolu pro ţáky rovněţ nebyla problematická.

Ve slohovém zadání si mají ţáci představit, ţe se dostali na opuštěný, dosud

neprozkoumaný ostrov, na kterém objevili nový druh ovoce, stromu či rostliny. Mají za úkol

vymyslet pro něj jméno a vytvořit jeho popis, který bude odeslán do cestovatelského časopisu.

Vytvořený text má být v rozsahu 10 – 15 vět. Většinu vzniklých prací lze označit za zdařilé,

v mnoha případech vymysleli ţáci originální pojmenování nově objevených druhů (kokosus

nenormalus, toto, ţlutá smrt, manganasas, kostňák, pelíšek, ţábovec muchoţravý, boulovník,

agros, nodrm obecný). Uvádíme několik příkladů ţákovských prací v autentické podobě.

Dvojice dívek sestavila krátký text o ovoci, které bylo pojmenováno kokoranč

minimum (viz Ukázka 10). Ve vzniklém textu je mimo jiné patrná inspirace existujícím

mléčným produktem.

Z jazykového hlediska by mohl být uvedený slohový úkol propracovanější. Zatímco jeho

úvod tvoří dvě souvětí s podobnou strukturou, je zbytek textu napsán formou jednoduchých

vět. Uvedené pojetí vzbuzuje dojem, ţe se ţákyně snaţily dodrţet počet zadaných vět,

charakteristiku ovoce však nepropracovaly.

Další dvojice dívek vytvořila text, který obsahuje vydařený popis nově objeveného

druhu ovoce (viz Ukázka 11). Celý příběh je zasazen do budoucnosti a popisuje zkušenost,

kterou dívka získala s neznámými malými kulatými plody. Z toho, co proţila, bylo vyvozeno

Ukázka 10

Kokoranč minimum

Kokoranč minimum je zeleno-bílý plod, který má v průměru cca 7 – 9 cm. Tento plod roste na

kokorančovníku, který dosahuje aţ 30 cm. Má sladkou chuť. Jsou z něho dobré exotické koktejly. Jeho extrakt

se dává do jogurtu „KOSTÍCI SVAČINKA“. Podporuje zdravý růst kostí a vlasů. Z tohoto ovoce se vyrábí i

velice známý produkt „Marťánci“ a „Hvězdíci“. Dětem i rodičům velmi chutná. Je to taková rodinná

pochoutka. Máme toto ovoce rádi.

103

ponaučení. Autorky doporučují na konci textu jako vhodný název pro ovoce označení

čokoládové perličky. Kladně lze ohodnotit pestrou slovní zásobu, která byla v daném

zpracování pouţita, hodnotíme obzvláště rozmanitá slovesa.

Dynamičnost textu se pokusila posílit formou přímé řeči pouze jedna dvojice chlapců

(viz Ukázka 12). Popsali ovoce s názvem ţlutá smrt a ve svém příběhu vysvětlují, jak uvedený

plod získal jméno. V daném textu se vyskytuje mnoţství nespisovných výrazů

a za zajímavé lze označit i prostředí, v němţ se událost odehrává, tzn. příběh začíná v thajské

dţungli a končí nečekaně v Čechách.

Etymologické vysvětlení připojila k novému druhu ovoce i dvojice chlapců, kteří psali

o rostlině s originálním jménem ţábovec muchoţravý. Jak napovídá její označení, rostlina

poţírá mouchy a její plody rostoucí těsně nad zemí a pouze v létě připomínají ţabičky.

Ukázka 11

Čokoládové perličky

I mé ztroskotání se k něčemu hodilo. Píše se den 6. července 2012, objevila jsem rostlinu, dosud nevídanou a

nepopsanou. Rozhodla jsem se, ţe si toto tajemství nenechám jen pro svou maličkost. Přišla jsem k malému

keříčku, jeţ měl malé kulaté plody. Utrhla jsem tu kulatou záhadu, připomínalo mi to malý oříšek, ale uvnitř

se skrývalo ještě jedno malé tajemství. Po rozloupnutí mé oči uviděly čokoládové perličky. Vzala jsem jednu

a něţně ji vloţila do úst. Takový poţitek a extázi jsem ještě v ţivotě nikdy nezaţila. Trvalo to jenom chvíli, ale

večer přišlo to, čeho jsem se obávala. Prohnalo mě to tak, ţe jsem se uţ nikdy neodváţila pochoutku

ochutnat. Ponaučení – nejezte to, co neznáte, protoţe nevíte, co to s Vámi udělá. Ţádám o prozkoumání

tohoto zázračného plodu. Doporučovala bych název plodu – čokoládové perličky.

Ukázka 12

Ţlutá smrt

Kdyţ jsem byl před pár dny na dovolené v Thajsku. Jen tak jsem se procházel po dţungli, kdyţ v tom – bum.

Nějaká tupá opice po mě hodila takovou divnou kulu, která se mi rozmázla na hlavě. Byla jako banán, ale

kulatá. Kolem mě bylo spoustu stromů s tímto divným banánem. A na neštěstí i hodně opic, které po mě

házeli všechno, co se dalo. Kdyţ jsem vyšel z té prohnilé dţungle, tak mě zastavil jeden černoch a řek: „To,

co mít pod ruka, to ne dobré, ty umřít!“ Lekl jsem se, ale nezmatkoval jsem, protoţe přede mnou byla

nemocnice. Přišel jsem do vnitř a sedl si na ţidli. Pak jsem se probral aţ v nemocnici v čechách. Tohle ovoce

jsem pojmenoval: ţlutá smrt, protoţe je ţluté. To je asi výstraţné zbarvení. Pamatuji si ještě, ţe bylo velké

jako meloun a velmi chutné, ale nejezte ho .

104

Zatímco plody muchoţravce rostou pouze v létě, dozrávají plody manganasasu

výhradně v noci. Uvedený text (viz Ukázka 13) byl vytvořen smíšenou dvojicí a lze ho

označit za jeden z těch, které formálně odpovídají zadání slohového úkolu, tzn. vytvořit

článek, jenţ se hodí do cestovatelského magazínu.

Zadání bylo splněno i v případě následující ukázky, která má menší rozsah, ale

z jazykového hlediska je propracovaná. Text byl vytvořen dvojicí dívek a popisuje nově

objevený druh ovoce pojmenovaného agros (viz Ukázka 14).

Na základě zhodnocení slohových úkolů, které ţáci napsali, jsme došli k závěru, ţe

uvedené téma lze povaţovat za motivační. Ţáci byli schopni vytvořit mnoho originálních

druhů ovoce a rovněţ příběhů, které s nimi spojili (např. text o plodu s názvem toto, který

roste na tamtovníku na ostrově Tadytotamtó). Ukázky dalších slohových prací uvádíme

v Příloze č. 12. Uvedené slohové zadání je moţno vyuţít jak u mladších tak u starších ţáků.

Mangostan

Podobným způsobem jako uvedený pracovní list je vystavěn i další výukový materiál,

který vychází z textu o jiném exotickém ovoci, mangostanu (viz Příloha č. 9). Tyto dva

Ukázka 13

Manganasas

Kdyţ během svých cest čirou náhodou ztroskotáte na opuštěném ostrově v oblasti severního pólu můţete

narazit na manganasas. Manganasas je spojením manga a ananasu. Je velký 20 centimetrů a pokryt tlustou

vrstvou, aby nepromrzl uvnitř plodu. Roste na keři o výšce 5 metrů. Toto ovoce je oranţové aţ ţluté a keř je

pokryt červenými trny. Tento keř je významný tím, ţe nemá listy, ale spíše liány ze kterých manganasas

vyrůstá. Přez den plod neroste a zakuklí se do tmavého aţ černého obalu. V noci při měsíčním světle se obal

rozpadne a manganasas zraje. Trhat manganasas můţete pouze v noci, protoţe jen tehdy vás nechá rostlina

plod utrhnout. Celý keř je pokryt sněhem, protoţe rostlina potřebuje zimu. Manganasas je skvělý z vínem,

zejména bílím. Tuto lahůdku si můţete vychutnat pouze vzácně.

Ukázka 14

Agros

Je to ovoce, které vypadá jako pichlavá hruška. Pochází z Indonésie, ale současně se pěstuje i v JV Asii a

v jiţní Americe. K pěstování je potřeba vlhko a hodně slunce. Má krásné listy a kdyţ se schyluje k chladnu,

tak jsou zeţloutlé. Poté se jeho růţové květy zavřou. Kdyţ není ještě zralý, tak je mírně trpký. Jinak má

sladkou chuť jako meloun. Je vhodný do salátů i samostatně. Lidé ho rádi jedí, protoţe má svěţí chuť. Má

hodně vitamínů C a je vhodný i pro diabetiky. V Česku se dá sehnat ve specializovaných prodejnách.

105

pracovní listy lze zadat současně jako variantu A a B. Většina úkolů představuje pouhé

obměny zadání z předešlého pracovního materiálu. V prvním úkolu se mají ţáci opět pokusit

najít prvky mluveného projevu v ukázce (vznikla rovněţ přepisem zvukové nahrávky).

Můţeme za ně povaţovat druhou část souvětí Mangostan je specifický svou tvrdou slupkou,

která je poměrně i tlustá, konkrétně vloţení částice i, která se do psaného komunikátu nehodí.

Dalším příkladem upozorňujícím na znaky mluveného projevu je souvětí Mangostan jsou

plody kulovitého tvaru o velikosti devíti centimetrů připomínající malá jablka.

Za problematické lze povaţovat spojení mangostan jsou plody, navrhujeme proto

přeformulovat souvětí následovně: Mangostan je plod kulovitého tvaru, který dorůstá

velikosti devíti centimetrů a připomíná malé jablko. Navrhovaná úprava není povaţována

za jediné moţné řešení. Stylisticky upravit lze i souvětí Duţina mangostanu je velice chutná,

proto se nejčastěji konzumuje samotný, popřípadě jako součást ovocných salátů, nebo z něj

můţeme vyrobit i dţusy. Za vhodnou povaţujeme následující formulaci: Duţina mangostanu

je velice chutná, proto se plod (/ovoce) nejčastěji konzumuje samotný…, která odstraní

nejasnost v návaznosti, jeţ byla způsobena chybným rozvinutím podnětu z věty hlavní

v rozvíjejících větách vedlejších (duţina – proto se konzumuje samotný atd.).

Zcela odlišná jsou pouze dvě zadání v pracovním listu. V pátém úkolu mají ţáci

přeformulovat či upravit zadané souvětí tak, aby byl odstraněn stylistický nedostatek. Souvětí

Anglická královna Viktorie toto ovoce zboţňovala natolik, ţe pasovala do řádu rytířského

kaţdého, kdo jí toto ovoce přinesl můţe být upraveno jednoduchým způsobem, tj. nahrazením

jednoho spojení toto ovoce například výrazem mangostan (Anglická královna Viktorie

mangostan zboţňovala natolik, ţe pasovala do řádu rytířského kaţdého, kdo jí toto / uvedené

ovoce přinesl.). V následujícím úkolu mají ţáci označit vztah, který je mezi spojením

mangostan a královna noci v prvním odstavci textu. K dispozici mají ţáci tři moţnosti:

metonymie, apostrofa, metafora, z nichţ povaţujeme za správnou poslední v pořadí.

Zadání slohového úkolu je totoţné jako v pracovním listu o rambutanu, tzn. ţáci mají

vytvořit text vhodný do cestovatelského časopisu. Tématem článku je opět popis nového

druhu ovoce, stromu či rostliny.

Kosmetika

Pracovní list, který byl zaměřen na téma kosmetiky, zpracovali učni 1. a 3. ročníku

oborů aranţér a prodavač na Oděvní škole Prostějov, s. r. o. Zadání bylo pro uvedené ţáky

natolik obsáhlé, ţe jej nebyli schopni v průběhu jedné vyučovací hodiny zpracovat. Z tohoto

106

důvodu by pro další pouţití bylo vhodné pracovní list upravit a některé úkoly vypustit.

V následujících odstavcích popisujeme, jak učni jednotlivá zadání řešili.

V prvním zadání měli ţáci za úkol napsat, odkud mohou pocházet uvedené texty a svá

tvrzení zdůvodnit. Za nevhodné jsme povaţovali odpovědi, ţe texty pochází z italštiny,

z Francie nebo z Řecka, protoţe je to klidná země. Správně jsme hodnotili odpovědi, které

uváděly jako zdroj prvních dvou textů internet. K uvedenému zdroji měla ţáky přivést

zejména poznámka o počtu hodnocení, která se nalézala v závorce pod nadpisem. Jedná se

totiţ o jev, který je typický právě pro internetové prostředí. Počet hodnocení však jako důvod

neuvedl ani jeden ţák, respondenti usuzovali na internet například na základě toho, ţe

v textech jsou obsaţeny kódy a ceny podobné internetovým nabídkám. Za vhodné lze

povaţovat i ty odpovědi, které popisují jako zdrojový materiál různé kosmetické katalogy

(zdůvodnění: texty popisují různé vůně s cílem prodat je čtenářkám a případným zákaznicím;

jde o popis výrobku). První a druhý text označili někteří ţáci za reklamu, která popisuje vůni

daného parfému. Třetí text o zázvoru byl vybrán z knihy popisující historii, účinky a způsob

pouţití jednotlivých druhů koření. K uvedenému textu se ale ţáci nevyjádřili. Čtvrtý text byl

citován z internetové stránky zabývající se problematikou sloţení parfémů. Jako správnou

jsme hodnotili odpověď, ţe ukázka můţe pocházet ze zadní strany parfému, na níţ bývá

popsáno sloţení.

Ve druhém zadání měli ţáci posoudit, o jaký slohový útvar se jedná v případě prvních

dvou textů. Za nejvhodnější odpověď jsme povaţovali reklamu, ţáci však často uváděli

i popis či charakteristiku, jejichţ prvky byli v ukázkách schopni naleznout. Jako zcela

nesprávnou jsme hodnotili odpověď, která texty označila jako diktát.

Ve třetím zadání jsme poţadovali, aby ţáci charakterizovali jazyk prvních dvou textů,

tzn. jazyk reklamy. Úkol však nebyl ze strany ţáků pochopen ve smyslu charakterizování

jazyka reklamy a v pracovních listech se vyskytovaly následující odpovědi: Tento jazyk

pochází z francouzštiny a arabštiny; francouzština; čeština; italština a hebrejština. Uvedené

odpovědi nemohly být hodnoceny jako správné zejména proto, ţe k nim nebylo připojeno

ţádné vysvětlení. Za nejvhodnější lze označit odpověď: Charakter těchto textů je smyslný

a láká nás výrobek zakoupit a vyzkoušet všechny luxusní vůně, která směřuje k charakteristice

reklamního sdělení.

Čtvrtý úkol byl zaměřen na problematiku pravopisu, ţáci v něm měli opravit

pravopisné chyby, které byly obsaţeny ve druhém odstavci textu III. Většina ţáků odhalila

pravopisnou chybu ve slovech a slovních spojeních jihovíchodní, starovjek, známích,

konfucius, se starověku. Problém se vyskytnul u spojení Jiţní Čína, které ţáci ponechali

107

s velkými počátečními písmeny, ačkoliv správně by se mělo psát s malým j. Jako pomoc jim

přitom mohlo slouţit analogické spojení v jihovýchodní Číně.

V pátém zadání ţáci hledali sloveso, které je ve druhém odstavci třetího textu uţito

s chybnou vazbou. Jedná se o vazbu zmiňovat něco, správné doplnění slovesa zmiňovat se

tvoří předloţka o a 6. pád (zmiňovat se o něčem). Ţáci v několika případech odhalili uvedené

sloveso, ale domnívali se, ţe chybu představuje doplnění verba prostřednictvím zájmena ho.

Některé odpovědi nahrazovaly spojení je patrné a za vhodnější byla v tomto případě

povaţována varianta je jasné. V uvedeném případě se však jedná pouze o přestylizování

daných slov, navíc došlo k záměně pojmů sloveso a přísudek. Uvedená odpověď tedy nemůţe

být povaţována za správnou. Pátý úkol však většina ţáků nedokázala splnit.

Šestý úkol představoval spíše zpestření a ţáci v něm měli doplnit název lidové písně

Běţí liška k Táboru. Polovina ţáků danou píseň neznala a nedokázala její jméno uvést.

Správný název napsali pouze dva ţáci, dále se vyskytovala označení Běţí liška k táboru, Běţí

liška z Táboru nebo Běţí liška k zázvoru.

Sedmé zadání bylo zaměřeno na zjišťování etymologie vybraných slov, tzn. na práci

se slovníkem. Největší problém vzniknul, kdyţ měli ţáci jednotlivá označení najít

ve slovníku. Jako základní nedostatek se projevila neznalost abecedy. Celé zadání splnila

pouze jedna dvojice, tři dvojice uvedly původ asi poloviny slov a ostatní ţáci na úkolu

nezačali pracovat, nebo si přečetli nepozorně zadání a místo vyhledávání původu slov se

zaměřili na určování mluvnických kategorií.

V rámci osmého úkolu měli ţáci objasnit, co znamenají a z jakého jazyka pocházejí

označení EdP, EdT a EdC, která se v kosmetickém průmyslu běţně pouţívají. Správná

odpověď byla zaznamenána pouze ve dvou případech, v nichţ ţáci uvedli jako jazyk původu

francouzštinu a jednotlivé zkratky vysvětlili jako parfémovanou vodu – eau de parfum (EdP),

toaletní vodu – eau de toilet (EdT) a kolínskou vodu – eau de Cologne (EdC). Uvedené

zkratky byly často mylně chápány jako anglické, zkratka EdP byla například vysvětlena jako

elektronické zpracování dat.

V devátém zadání ţáci vymýšleli vhodný nadpis pro text V, v němţ je popisována

vůně Pacifik Paradoxe. Uvádíme několik titulků, které ţáci vytvořili: Vůně oceánu, Vůně

moře, Pacifik paradoxe, parfém, Vůně Pacifiku, Vůně od Escada, Nová vůně – nesmíš jí

odolat! Domníváme se, ţe všechny uvedené nadpisy lze povaţovat za vhodné.

Další úkol byl zaměřen na to, jestli ţáci rozumí významu slova Pacifik. Jako správné

byly hodnoceny odpovědi oceán a moře, i kdyţ označení oceán odpovídá význam slova

přesněji. Přestoţe měli ţáci k dispozici slovníky, vyskytovalo se v pracovních listech

108

mnoţství chybných odpovědí, např. záliv; ostrov; vlak pacifické dráhy; zjednání / obnovení

klidu, pořádku, míru.

V jedenáctém zadání se měli ţáci pokusit objasnit, co znamená, ţe sloţení parfému

je rozděleno do kategorií hlava, srdce a základ. Úkol však nebyl formulován tak, aby na něj

bylo moţno jednoznačně odpovědět, a proto jeho další zařazení v pracovním listu

nepovaţujeme za vhodné. Hlava, srdce a základ představují sloţky, které by měl správný

parfém obsahovat. Uvádíme příklady odpovědí ţáků: Hlava – vůně, která otevře naše touhy

o cestování, Srdce – vůně plná emocí a erotiky, Základ – vůně na kaţdodenní příleţitosti …;

Hlava – smyslnost, Srdce – emoce, Základ – nesmí chybět; Hlava – doplněk, Srdce –

nejdůleţitější část, Základ – základ.

Dvanáctý úkol byl zaměřen na pochopení významu dvou slov, která se vyskytla

v úvodních textech. Ţáci měli přitom k dispozici tři moţnosti, z nichţ volili jednu vhodnou.

První výraz, kandování, byl srozumitelný pro většinu ţáků, pouze jedna dvojice uvedla, ţe

se jedná o formu přeměny zralého ovoce na alkohol a výsledkem je oblíbená slivovice.

Ostatní označili správnou variantu, tzn. kandování je způsob konzervování ovoce,

ke kterému se pouţívá cukr. Druhý výraz představovalo sloveso konzervovat. Všichni ţáci

označili správný význam slova, tzn. upravovat potraviny tak, aby nepodléhaly zkáze.

Ve třináctém zadání se ţáci měli inspirovat jedním z uvedených textů a pokusit se

vymyslet název a sloţení nového parfému. Zcela nová vůně měla být uvedena na trh takovým

způsobem, aby se jí prodalo co největší mnoţství. Bylo tedy třeba vymyslet co nejlepší

reklamní strategii, konkrétně měli ţáci navrhnout grafickou podobu reklamy pro svůj nový

produkt a prezentovat ji před ostatními spoluţáky. Ţáci mohli také předvést dialog prodavače

a zákazníka, který o parfém projevil zájem. Prodavač se přitom snaţí prodat vůni za kaţdou

cenu. Uvedené zadání však nebylo moţno realizovat u učňů z 1. ani 3. ročníku. Důvodem

uvedené skutečnosti bylo velké mnoţství úkolů na pracovním listu, ţáci nebyli schopni zadání

v průběhu jedné vyučovací hodiny zpracovat. Ke všem zadáním se vyjádřila pouze jedna

dvojice, uvádíme proto její návrh jména a sloţení nového parfému: Tornádo! Kapka lásky,

100 Kapek vášně, Pár vanilkových lusků, Skořice, Kokos, Cukrová vata, Citron.

Popsaný úkol byl zadán rovněţ v maturitní třídě oboru grafik v reklamní praxi. Ţáci

ho zpracovávali ve dvojicích v rámci domácí přípravy, na kterou měli dva týdny.

Ve vyučovací hodině proběhla prezentace jednotlivých parfémů a připravených reklam. Ţáci

svá vystoupení sami zaznamenali na kameru (viz Příloha – DVD nosič). V následujících

odstavcích představujeme jednotlivé prezentace.

109

První dívka (viz Ukázka 15) se rozhodla oslovit jednu ze spoluţaček a poţádala ji

o spolupráci. Sama komentovala nový parfém Mauglí, zatímco její kamarádka představovala

muţského „modela“, který vůni pouţívá. Dívka v roli „modela“ zpestřovala prezentaci

výrobku nejrůznějšími tělesnými postoji, které jsou typické právě pro muţe. V mluveném

projevu dívky se vyskytovaly prvky typické právě pro mluvený projev, zejména tzv.

vycpávková slova (tak, takţe), ojediněle nespisovné výrazy (teďka) nebo přeřeknutí (pouţívá

náš nově… zbrusu nový parfém). Celkový dojem prezentace je dobrý, ţákyně se snaţila

pracovat s dynamikou hlasu a tempem řeči tak, aby její reklama byla co nejpůsobivější. Dívce

se prezentaci podařilo jasně strukturovat a domníváme se, ţe z pohledu svých spoluţáků byla

úspěšná.

Další prezentaci v pořadí lze označit za nejdelší. Její autor se vţil do role obchodního

zástupce Jiřího Smrtihlava, který zastupuje firmu Rychna a Smrad s. r. o. a ve své prezentaci

představuje parfém nazvaný Umrlčí Vzdech. Vystoupení Jiřího Smrtihlava lze hodnotit jako

nápadité a promyšlené, avšak morbidní. Parfém je spojen s tematikou smrti, která je patrná

i v jeho sloţení. Hlava tohoto parfému se skládá ze tří úţasných částí, tou první je výluh

ze směsi hřbitovního kvítí, ovšem výluh ze hřbitovního kvítí je v bio kvalitě, takţe zastánci

přírody a ekologie, parfém Umrlčí Vzdech je tu přímo pro vás! Uvedený obchodní zástupce se

snaţí komunikovat se svým publikem a jeho pozornost udrţuje neustálými výzvami

a upozorněními. Do svého projevu zahrnul i jména dvou spoluţáků, kteří v reklamě vystupují

jako telefonisté obchodního oddělení, kteří volajícím rádi poskytnou bliţší informace (prosím

kontaktujte naše obchodní oddělení s našimi skvělými telefonisty Tomášem Mohrem

a Romanem Struţem). Obratnost Jiřího Smrtihlava spočívá i v tom, ţe do prezentace začlenil

spojení, která lze označit za moderní, tzn. taková, která dokáţí upoutat posluchače (např. bio

kvalita). Další poutavý prvek prezentace představuje rozmanitá slovní zásoba a neotřelá

spojení (např. kramfleky čarodějnice z perníkové chaloupky, ţaludeční šťávy mladé strigy).

Ukázka 15

Mauglí

Tak dobrý den, já bych ráda přivítala tady mého modela, který pouţívá náš nově… zbrusu nový

parfém s názvem Mauglí. Mauglí je parfém, je to skvělá volba pro muţe. Teďka bych vám ráda řekla, co

v něm všechno je. Takţe s vůní zapařeného pralesu, která se mísí s vůní santalového a růţového dřeva se

budete konečně cítit jako muţ. Při lehkém dotyku tohoto parfému se octnete v přírodě tropických palem,

kterou podtrhne vůně svěţího moře, kokosových ořechů. S naší voňavkou, s naším parfémem Mauglí

zapomenete na starosti všedních dnů a stane se z Vás temperamentní muţ plný elánu a šarmu. Proto

neváhejte a zakupte náš parfém Mauglí! Parfém Mauglí – skvělá volba pro muţe!

110

Ve Smrtihlavově vystoupení jsou skloubena pohádková označení (viz předchozí věta) s tou

„nejmodernější“ slovní zásobou (např. exkluzivně, ekologie, bio kvalita). Poutavou sloţku

projevu tvoří i část, v níţ obchodní zástupce popisuje cenu výrobku. Vzhledem k tomu, ţe

nápadně připomíná způsob prezentace v televizních reklamách, můţe taková vsuvka působit

komicky. A pokud si tento parfém objednáte nyní, neobdrţíte pouze jednu lahvičku, ale

obdrţíte celé dvě lahvičky tohoto úţasného parfému. Určitě se ptáte na cenu! Ţe jste vy takové

skvělé publikum, nebude ta cena jako obvykle dva a půl tisíce korun za jednu lahvičku, nebude

ani 2000 korun, bude stát celých 1700 korun za obě lahvičky... Jako správný obchodník

nabídne prezentující ţák publiku bonus, pokud si výrobek objedná okamţitě. V projevu

uvedeného ţáka lze naleznout i drobné stylistické nedostatky, které jsou však vzhledem

k celkovému vyznění prezentace zanedbatelné.

Další prezentaci připravila dívka, která účinkovala jako model v prvním vystoupení.

Její nová vůně je pojmenována Le Paradi. Projev ţákyně však na nahrávce není kvůli

nevhodně zvolenému tempu řeči a síle hlasu vţdy srozumitelný. V krátkém vystoupení se

vyskytují nespisovné výrazy a nevhodně vybraná spojení slov, která mají zřejmě vyvolat

zájem publika (vyloţeně jen přírodní ingredience, vůně je velmi nádherná) nebo vznikla

v důsledku působení trémy či nedostatečné připravenosti dívky na vystoupení. V krátkém

výstupu se často vyskytují věty s netradičním slovosledem (např. velice kvítí pouţíváme…,

…deštné pralesy a kokosovou vůni cítím.), jehoţ příčiny mohou být stejné jako v předchozím

případě.

Sparkling diamond představuje vůni, kterou prezentovala jedna z ţákyň (viz Ukázka

16). Její vystoupení bylo velmi dobře připraveno, působilo profesionálně a přesvědčivě.

Vysoce hodnotíme jazykovou stránku jejího projevu.

Ukázka 16

Sparkling diamond

Dobrý den, dámy a pánové, chtěla bych vám představit novou skvělou vůni Sparkling diamond.

Sparkling diamond je nová trvanlivá vůně, s kterou ukáţete svou osobnost. Se Sparkling diamond se stanete

opravdovou sebejistou ţenou, která neunikne jedinému muţskému pohledu. Pánové, tato vůně je skvělý dárek

pro vaši ţenu, které tímto darem ukazujete, jak její výjimečnost a smyslnost.

Při prvním ovonění Sparkling diamond ucítíte ovocnou svěţí vůni čerstvé broskve a kokosu.

Následuje vůně banánu podtrţená verbenou, která ladně přechází ve vůni vanilky. 100 ml lahvička vás bude

stát pouhých 1700 korun a co za těchto 1700 korun získáte? Sebevědomí, smyslnost, sex appeal a mnoho

dalších předností. Tak neváhejte a nechte Sparkling diamond se postarat o vaši osobnost!

111

Následující prezentace byla připravena jedním z ţáků, který představil nový parfém

Pyramides od firmy Cheops fashion company. Navázal na projev jednoho z předchozích

mluvčí: takţe já vám ještě jednou děkuji za svého kolegu, ţe jste si vyslechli tak pěkně jeho

prezentaci. Uţ kromě toho jak bylo zmíněno, ţe ţe rovněţ pracuji ve firmě Rychna a spol…

Na rozdíl od svého kolegy nepůsobí projev mladíka dobrý dojem zejména kvůli způsobu

přednesu (tempo řeči, zřetelná výslovnost). Vystoupení obsahuje rovněţ mnoţství přeřeknutí,

nadbytečných výrazů (např. tak, tady toho)a neobratných spojení (např. naše nabídka toho,

co momentálně přinášíme je taky lákavá a jedná se o dámský parfém Pyramides, který je

v těchto dnech, který v těchto dnech v podstatě bude uveden na trh. Cena je tam nějakých 200

korun jako zaváděcí. Jsou tam jsou v podstatě při koupi tady toho výrobku můţete sehnat

další slevové kupony, můţete se s tímto výrobkem více seznámit a můţete prodiskutovat

s našimi zaměstnanci pouţití tohoto výrobku…). Uvedená přeřeknutí způsobují, ţe projev

nepůsobí logicky a je nesrozumitelný. Ve vystoupení se vyskytuje i fráze, kterou by správný

obchodní zástupce neměl pouţít. Vysvětluje, pro koho je parfém nevhodný a dodává, ţe

uvedenou informaci nesmí prezentovat (je v podstatě vhodný pro ţeny kaţdého věku, akorát

bych to nedoporučoval dětem v mateřské školce, protoţe těm to způsobuje prý vyráţku, ale to

my nesmíme říkat). Závěr prezentace přináší překvapivou a nečekanou spojitost s Egyptem,

která do vystoupení není vhodně začleněna (Tento parfém já osobně povaţuji za jeden

z nejlepších, mně osobně se strašně líbí Egypt, strašně rád tam jezdím na dovolenou, jezdím si

tam uţívat svého volna, no a po konzultaci s pracovníky z našeho oddělení vývoje jsme dospěli

k tomu názoru, ţe Egypt by měl být inspirací pro naši další kolekci parfémů a voňavek.)

Za originální lze označit sloţení nové vůně, kouřové lepidlo, lehce nahořklý grep, růţový

lotos a zelené mango. Prezentaci parfému Pyramides ocenilo publikum potleskem a svého

spoluţáka podpořilo.

Následující vystoupení bylo připraveno ţákem, který publiku představil parfém

s názvem L„aime Imortelle, tj. Nesmrtelná láska. Projev uvedeného ţáka byl podán klidným

rozváţným tónem a stručně představil přednosti nové vůně s originálním sloţením (viz

Ukázka 17).

La bomba je označení vůně určené pro muţe, kterou v krátké prezentaci představil

jeden ze ţáků čtvrtého ročníku. Vystoupení bylo předneseno ve spisovné češtině, avšak

obsahovalo několik rušivých prvků v podobě nespisovných výrazů (správný chlapy, úţasnej).

V závěru prezentace došlo v důsledku přeřeknutí nebo neznalosti významu slova k chybnému

uţití označení výtka (A nyní úţasná výtka, kupte si La bombu ještě dnes…). V uvedeném

případě se jedná o záměnu s výrazem výzva.

112

Ukázka 18

Mofeto

Jmenuji se Antonio Panděras a chtěl bych vám představit náš nový výrobek. Jmenuje se Mofeto. Je to parfém

z řady Odér de la suvér ano, byl navrţen známou skupinou a probudí ve vás opravdu ţenu. Víte, je to tak

neotřelý parfém, s ním budete opravdu originální a svá. Cítíte se bez ţivota a ušlapaná všedností všedních

dnů? Náš nový parfém vás probudí k pravému ţivotu! Je zde nějaká ţena?

Ano!

Pojďte blíţ. Co vás trápí?

Můj muţ. Netráví se mnou ţádný čas.

Ale to je špatné. Je tady váš manţel?Pojďte sem, prosím. Představte se nám, prosím.

Já jsem Standa.

Dobrý den, těší mě. Takţe kde je problém?

Se na ni podívejte… taková prdel, ten ksicht…

Ale tak… s naším parfémem se vše vyřeší! Uvidíte, ţe potom bude vaše ţena jako ta krasavice, kterou jste si

bral. Vyzkoušejte prosím!

Oooo, ta vůně! Voníš!

Ano, nádhera! Cítím se svěţí a svá! Váţně funguje!

Zde vidíte účinky našeho geniálního parfému!

Jeho sloţení je opravdu originální. Je sloţen 70 % ruské vodky, která pochází z pahorku. A je zde také veliký

extrakt, muškát, který tam velice se projevuje, protoţe tato vůně, která je byla vytvořena k tomu, aby

odpuzovala mouchy dokonale doplňuje ţenskou vůni. Dále je tam kyselina askorbová E 485, E 791 a také E

8361. Potom je tam i velice tajná přísada, která se jmenuje mausebuč a o této bych pomlčela, protoţe ta dává

našemu výrobku opravdu ten správný říz! Takţe najděte své ţenské kořeny, vraťte se do pravěku a kupte si

náš Mofet!

Ukázka 17

L„aime Imortelle

Dobrý den, jsem tady, abych vám odprezentoval nový parfém naší firmy L„aime Imortelle čili

Nesmrtelná láska. L„aime Imortelle vás všechny uchvátí svou přebohatou kompozicí vůně sloţenou

z nejvybranější esenciální úrody. Vůně se vám otevře dravými tóny absintu, styraxu a pelyňku, které nechají

pak vyznít srdci z černého seznamu a jasmínu se silnými tóny ambry. Celou kompozici dokonale završí směs

bergamotu cukrového dřeva a bílého piţma. S touto silnou kořeněnou vůní jako stvořenou pro dekadenty

a bohémy vám podlehne kdekterá múza.

Poslední prezentace byla vytvořena dívkou, která však vystupovala jako muţ, Antonio

Panděras, a představila parfém s názvem Mofeto (viz Ukázka 18). Zpočátku měla problémy

s tím, aby se na vystoupení soustředila a musela s prezentací začít ještě jednou, v jejím

průběhu přesto docházelo k častému přerušení projevu. Uvedený výstup je jedinečný tím, ţe

obsahuje rozhovor mezi dívkou prodávající parfém a dvěma účastníky reklamní akce.

Prezentace se tak pro publikum stala velmi poutavou.

113

Pracovní list zaměřený na téma kosmetiky obsahuje mnoţství úkolů, které je nutno

přizpůsobit konkrétním ţákům, jeţ na nich budou pracovat. Domníváme se, ţe postačí

zredukovat počet zadání nebo prodlouţit čas pro jejich vypracování. Jednotlivé prezentace

(viz Příloha č. 16) a grafické návrhy (viz Příloha č. 12), které byly v rámci zadání

na pracovním listu vytvořeny, hodnotíme jako velmi zdařilé. Nahrávka, jiţ ţáci zhotovili,

vypovídá o tom, ţe se při svých vystoupeních vzájemně bavili.

Jazykové aktivity a pracovní listy, které byly v rámci rigorózní práce představeny, jsou

určeny pro ţáky druhého a třetího stupně vzdělávání. Jednotlivá zadání je moţno přizpůsobit

potřebám a schopnostem konkrétních ţáků tím, ţe z nich budou některé poţadavky

odstraněny, nebo dojde naopak k rozšíření vybraných úkolů. Uvedené aktivity a učební

materiály mohou slouţit jako hlavní náplň jedné nebo více vyučovacích jednotek, lze je

pouţít i k motivaci ţáků a zpestření výuky.

114

11 Etymologie „evropských“ slov

Domníváme se, ţe by se ţáci v rámci vyučovacího procesu měli setkávat s aktuálními

tématy a problémy. Vzhledem k tomu, ţe Česká republika je členem Evropské unie

a o obyvatelích republiky se často mluví jako o „euroobčanech“, povaţujeme za vhodné

zařadit téma Evropské unie i do výuky českého jazyka. Začlenění uvedené problematiky

do vyučování nabízí moţnost vyuţití mezipředmětových vztahů, zejména s občanskou

výchovou (event. základy společenských věd) a cizími jazyky.

V souvislosti s problematikou evropských institucí bylo realizováno průzkumné

šetření, v němţ jsme se rozhodli podrobit jazykové analýze vybrané texty, které jsou dostupné

na internetovém portálu Evropského parlamentu (www.europarl.europa.eu). Jedná se o rozbor

zpráv vztahujících se k aktuálnímu parlamentnímu dění a zároveň dokumentů, které byly

projednávány jednotlivými parlamentními výbory. Analýze jsme podrobili dvacet aktuálních

zpráv, které byly zveřejněny v různých rubrikách, např. kultura, sport, instituce, vnější vztahy,

lidská práva, hospodářské a měnové záleţitosti, veřejné zdraví, mládeţ, rybolov atd. Rozbor

se vztahoval i na dvacet dokumentů parlamentních výborů (např. výbor pro kulturu

a vzdělávání, rozpočtový výbor, výbor pro ústavní záleţitosti, výbor pro práva ţen a rovnost

pohlaví, výbor pro průmysl, výzkum a energetiku atd. ), přitom z kaţdého výboru byl vybrán

pouze jeden text. Jednotlivé texty byly zveřejněny v období září aţ prosince roku 2008

a jejich volba byla náhodná.

Cílem šetření bylo vytvořit frekvenční slovník internacionalismů, které se v textech

vyskytují. K analýze textů byl pouţit počítačový program, jenţ seřadil jednotlivé výrazy

na základě četnosti jejich výskytu. Z přehledu slov byla vybrána pouze ta, která odpovídají

charakteristice internacionalismů. Internacionální výrazy byly následně uspořádány

do seznamu. Kaţdé označení je v uvedeném přehledu doplněno překladem do němčiny,

angličtiny a francouzštiny, výsledkem je tedy malý slovník, který obsahuje 60

internacionalismů (viz Příloha č. 14).

Povaţujeme za zajímavé zaměřit se na etymologický původ internacionalismů

obsaţených v seznamu. Na základě analýzy uvedených výrazů jsme došli k závěru, který je

v rozporu se současným trendem v přejímání slov. Většina zkoumaných označení má latinský

a řecký původ, zatímco v současnosti pochází nejvíce přejímek z angličtiny. Mezi 60

internacionalismy jsou obsaţena pouze dvě slova, která byla přejata z angličtiny, jedná se

o výrazy internet a lobby. Parlament představuje jediné slovo ze seznamu, které má původ

115

ve francouzštině, etymologii ostatních výrazů je třeba hledat v latině a řečtině. V Tabulce 4

předkládáme 20 internacionalismů, které se ve zkoumaných textech vyskytovaly s největší

četností.

1. EU 11. strategie

2. politika 12. informace

3. parlament 13. sociální

4. finance 14. problém

5. stát 15. systém

6. regionální 16. program

7. cíl 17. lobby

8. unie 18. aktivní

9. klima 19. projekt

10. fond 20. kultura

Tabulka 4 – Internacionalismy s největší četností výskytu

Údaje obsaţené v Tabulce 4 mohou slouţit jako výchozí materiál pro další práci ţáků.

Jedním z moţných zadání by mohlo být vyhledání etymologického původu přejatých slov,

popřípadě vytvoření jejich cizojazyčného překladu. Uvedená slova by rovněţ mohla být

pouţita při tvorbě příběhu, ţáci by mohli vysvětlit jejich význam apod.

Význam slov s internacionálním charakterem lze naleznout např. ve slovnících cizích

slov. Internetová verze uvedeného slovníku (slovnik-cizich-slov.abz.cz) nabízí přehled

označení, jejichţ význam je vyhledáván nejčastěji. V Tabulce 5 uvádíme srovnání 15

nejhledanějších slov z období března 2009 a prosince 2010. Údaj obsaţený v závorce

označuje mnoţství uţivatelů, kteří se o význam označení zajímali. Na rozdíl od výrazů

obsaţených v textech Evropského parlamentu se jedná o pojmy, jejichţ význam nemusí být

většině uţivatelů jazyka zcela jasný, přestoţe mají internacionální charakter.

Tabulka 5 můţe rovněţ tvořit výchozí materiál pro didaktické vyuţití. Ţáci mohou

analyzovat uvedená slova, rozčlenit je do skupin podle původu, vysvětlovat jejich význam,

pouţít je v mluvním cvičení, mohou provést srovnání slov z tabulky s údaji v některém

frekvenčním slovníku apod.

116

Tabulka 5 - Nejhledanější slova ve slovníku cizích slov on-line

Za výhodnou povaţujeme skutečnost, ţe veškeré dokumenty a texty, které jsou

na internetovém portálu Evropského parlamentu dostupné, lze číst v kterémkoli jazyce

členských států Evropské unie. Úvodní internetová stránka Evropského parlamentu nabízí

uţivateli moţnost výběru celkem z 22 jazyků, do nichţ je přeloţena většina textů.

Domníváme se, ţe popsanou skutečnost lze výhodně vyuţít v pedagogické praxi.

Ve výuce základů společenských věd na třetím stupni vzdělávání si mohou ţáci vybrat

jeden z dokumentů, které se v Evropském parlamentu projednávají a sledovat, jak dlouho

probíhá daný legislativní proces. Ţáci mohou rovněţ srovnat různé překlady téhoţ dokumentu

(např. v češtině a slovenštině) a zaměřit se na to, jestli mezi nimi existují významné rozdíly.

Pokud ţáci prokazují výborné znalosti cizího jazyka, mohou hledat rozdíly např. mezi českým

a anglickým nebo českým a německým textem atd. V rámci výuky cizího jazyka mohou ţáci

vytvořit překlad krátkého úseku vybraného dokumentu a srovnat svou verzi překladu s tou,

která je dostupná právě na internetových stránkách Evropského parlamentu.

Domníváme se, ţe v pedagogické praxi je vhodné pracovat s aktuálními

společenskými tématy a problémy. Nejjednodušší přístup k uvedeným materiálům lze podle

našeho názoru získat prostřednictvím internetu. Internetový portál Evropského parlamentu,

ale i dalších mezinárodních institucí představuje vhodný zdroj českých i cizojazyčných textů ,

které lze vyuţít v pedagogické praxi.

Údaj ze 2. 3. 2009 Údaj ze 19. 12. 2010

1. sofistikovaný (47398x) 1. sofistikovaný (136368x)

2. implementace (29838x) 2. implicitní (81152x)

3. relevantní (26275x) 3. implementace (72478x)

4. asertivita (22526x) 4. asertivita (64991x)

5. implicitní (19357x) 5. portfólio (51296x)

6. empatie (19235x) 6. explicitní (48812x)

7. kognitivní (16960x) 7. latentní (42542x)

8. melancholik (15680x) 8. sarkazmus (41440x)

9. extravertní (15376x) 9. pragmatický (37962x)

10. portfólio (13903x) 10. infantilní (34163x)

11. konsolidace (13303x) 11. klišé (33400x)

12. cholerik (12884x) 12. marginální (33108x)

13. explicitní (12778x) 13. anotace (32329x)

14. altruizmus (12381x) 14. empirický (30497x)

15. anotace (11910x) 15. xenofobie (29503x)

117

Závěr

Při zpracování teoretické části rigorózní práce jsme vycházeli z poznatků odborné

literatury a pokusili jsme se vytvořit základní přehled informací, které se vztahují

k problematice motivace ţáka, obohacování slovní zásoby, světových jazyků nebo etymologie

a přejímání slov.

V rámci rigorózní práce byla realizována dvě průzkumná šetření. První z nich bylo

zaměřeno na určování původu slov. Úvodní hypotéza předpokládala, ţe etymologie

zkoumaných označení bude pro respondenty neznámá. Naše domněnka se potvrdila pouze

částečně. Někteří ţáci se s danou problematikou setkali ve výuce českého jazyka, proto

dokázali původ vybraných slov určit. Pro většinu respondentů však bylo řešení dotazníkového

zadání obtíţné. Druhé dotazníkové šetření zkoumalo srozumitelnost cizích slov z pohledu

mluvčího. Naše hypotéza předpokládala bezproblémové porozumění zkoumaným cizím

výrazům. Po analýze výsledků výzkumu jsme došli k závěru, ţe uvedená hypotéza můţe být

přijata a vybraná cizí slova lze povaţovat za srozumitelná.

V úvodu rigorózní práce jsme si kladli za cíl připravit náměty pro pedagogickou praxi

a vytvořit výukové materiály, které mohou zvýšit motivaci ţáka v rámci výuky mateřského

jazyka. Domníváme se, ţe uvedený cíl se nám povedlo splnit. Problematiku původu slov

povaţujeme za velmi zajímavé a motivační téma, které lze dobře vyuţít v pedagogické praxi.

V praktické části práce představujeme mnoţství aktivit, jeţ lze vyuţít v hodinách českého

jazyka. Přílohový materiál obsahuje pracovní listy, které mohou být pouţity ve výuce.

Za důleţitou povaţujeme skutečnost, ţe většina pracovních listů byla zpracována ţáky

různých typů škol. V rigorózní práci tedy představujeme analýzy jednotlivých zadání

a snaţíme se poukázat na případná negativa výukových materiálů. Praktická cvičení a úkoly

v pracovních listech je moţno obměňovat podle potřeby konkrétní třídy a pedagoga.

Domníváme se, ţe uvedené náměty mohou poslouţit k obohacení a oţivení výuky českého

jazyka na základní i střední škole. Vytvořené výukové materiály spojuje zejména vyuţití

mezipředmětových vztahů a přenesení aktivní činnosti z učitele na ţáka. Podle našeho názoru

je vhodné předloţené výukové materiály dále rozvíjet a upravovat na základě zkušeností,

které přinese jejich praktické pouţívání.

Přílohová část práce obsahuje frekvenční slovník, který zahrnuje 60 výrazů

odpovídajících charakteristice internacionalismů. Jednotlivá označení byla v uvedeném

materiálu přeloţena do angličtiny, němčiny a francouzštiny.

118

Domníváme se, ţe problematika etymologie a přejímání slov můţe ve výuce českého

jazyka působit motivačně, a proto by bylo vhodné pokračovat v přípravě dalších materiálů

zaměřených na uvedené téma.

Seznam pouţité literatury, pramenů a elektronických zdrojů

AUBERLE, A. a kol. Duden – Deutsches Universalwörterbuch. 5. vyd.

Mannheim: Dudenverlag, 2003. 1892 s. ISBN 3-411-05505-7.

BRETON, A. Atlas jazyků světa: souţití v křehké rovnováze. Praha: Albatros, 2007. 79 s.

ISBN 978-80-00-01883-6.

CLEGG, B. Motivace. Brno: CP Books, a. s., 2005. 108 s. ISBN 80-251-0550-4.

COMRIE, B.; MATTHEWS, S. a kol. Atlas jazyků : vznik a vývoj jazyků napříč celým

světem. Praha: Metafora, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7359-129-8.

ČERMÁK, F. a kol. Slovník české frazeologie a idiomatiky 1. Přirovnání. Praha: Leda, 2009.

507 s. ISBN 978-80-7335-216-5.

ČERMÁK, F. a kol. Slovník české frazeologie a idiomatiky 2. Výrazy neslovesné.

Praha: Leda, 2009. 547 s. ISBN 978-80-7335-217-2.

ČERMÁK, F. a kol. Slovník české frazeologie a idiomatiky 3. Výrazy slovesné.

Praha: Leda, 2009. 1247 s. ISBN 978-80-7335-218-9.

ČERMÁK, F. a kol. Slovník české frazeologie a idiomatiky 4. Výrazy větné.

Praha: Leda, 2009. 1267 s. ISBN 978-80-7335-219-6.

ČERNÝ, J. Úvod do studia jazyka. Olomouc: Rubico, 1998. 248 s. ISBN 80-85839-24-5.

DAŠKOVÁ, K. Slova odjinud : vyprávění o cizích slovech. Praha : Albatros, 1986. 239 s.

ECO, U. Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře. Praha: Lidové noviny: 2001, s. 355.

ISBN 80-7106-389-4.

FILIPEC, J. Česká lexikologie. Praha: Academia, 1985. 281 s.

FILIPEC, J. a kol. Slovník spisovné češtiny. 2. vyd. Praha: Academia, 1994. 647 s. ISBN 80-

200-0493-9.

120

HAUSER, P. Základní pojmy z nauky o slovní zásobě a tvoření slov. 3. vyd.

Brno: Masarykova univerzita, 2009. 49 s. ISBN 978-80-210-4841-6.

HOLOUŠOVÁ, D., KROBOTOVÁ, M. Diplomové a závěrečné práce. 2. vyd. Olomouc: UP

Olomouc, 2005. 118 s. ISBN 80-244-1237-3.

HOLUB, J., LYER, S. Stručný etymologický slovník jazyka českého. 2. vyd. Praha: SPN,

1968. 528 s.

JEUGE-MAYNART, I. a kol. Grand dictionnaire de langue française. Le Larousse des noms

communs. Paris: Éditions Larousse, 2008. 1512 s. ISBN 978-2-03-582472-1.

KALHOUS, Z., OBST, O. Školní didaktika. Olomouc : Univerzita Palackého, 1998. 178 s.

ISBN 80-7067-920-4.

KARLÍKOVÁ, H. Jazykové kontakty slovanského a arabského světa (z pohledu češtiny). In

KRČMOVÁ, M. a kol. Integrace v jazycích. Jazyky v integraci. Praha: Lidové noviny, 2010,

s. 255 – 271. 379 s. ISBN 978-80-7422-001-2.

KING, R. Atlas lidské migrace. Praha : Mladá fronta, 2008. 192 s. ISBN 978-80-204-1706-0.

KOLLÁRIKOVÁ, K. Srozumitelnost internacionalismů z pohledu mluvčího. In: Tradiční a

netradiční metody a formy práce ve výuce českého jazyka na základní škole. Olomouc: UP,

2010. [CD-ROM] ISBN 978-80-244-2435-4.

KROBOTOVÁ, M. Spisovná výslovnost a kultura mluveného projevu. Olomouc : UP, 2005.

220 s. ISBN 80-244-0187-8.

KRUPA, V.; DROZDÍK, L.; GENZOR, J. Jazyky sveta. Bratislava: Obzor, 1983. 512 s.

KŘEMÉNKOVÁ, L. Aspekty motivace v rámci výuky českého jazyka. In: Tradiční

a netradiční metody a formy práce ve výuce českého jazyka na základní škole. Olomouc: UP,

2009. [CD-ROM] ISBN 978-244-2240-4.

LOKŠA, J. LOKŠOVÁ, I. Pozornost, motivace, relaxace a tvořivost dětí ve škole.

Praha: Portál, 1999. 199 s. ISBN 80-7178-205-X.

121

MACHEK, V. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: ČSAV, 1957. 627 s.

MISTRÍK, J. Jazyk a reč. Bratislava: Mladé letá, 1984. 428 s.

NOVOTNÝ, M. Zákulisí slov. Praha : Motto, 2003. 129 s. ISBN 80-7246-162-1.

NOVOTNÝ, M. Zákulisí slov podruhé. Praha : Motto, 2004. 232 s. ISBN 80-7246-256-3.

NOVOTNÝ, M. Zákulisí slov do třetice. Praha : Motto, 2006. 193 s. ISBN 80-7246-304-7.

OSTLER, N. Říše slova: jazykové dějiny světa. Praha: BB/art, 2007. 639 s. ISBN 978-80-

7381-152-5.

PETTY, G. Moderní vyučování. 2. vyd. Praha: Portál, 2002. 380 s. ISBN 80-7178-681-0.

PFEIFER, W. a kol. Etymologisches Wörterbuch des Deutschen. 8. vyd. München : Deutscher

Taschenbuch Verlag, 2005. ISBN 3-423-32511-9.

POŠTOLKOVÁ, B. Odborná a běţná slovní zásoba současné češtiny. Praha: Academia,

1984. 123 s.

PRŮCHA, J. Interkulturní komunikace. Praha : Grada, 2010. 199 s. ISBN 978-80-247-3069-

1.

REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2001, 752 s. ISBN 80-85927-85-3.

SRPOVÁ, H. Kníţka o reklamě. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická

fakulta, 2008. 196 s. ISBN 978-80-7368-533-1.

SUMMERS, D. a kol. Longman active study dictionary. 4. vyd. Harlow: Pearson Education

Limited, 2006. 872 s. ISBN 0 582 794544.

SVOBODOVÁ, D. Aspekty hodnocení cizojazyčných přejímek: mezi módností a standardem.

Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2009. 167 s. ISBN 978-80-

7368-732-8.

122

SVOBODOVÁ, D. Internacionalizace současné české slovní zásoby. Ostrava: Ostravská

univerzita, Pedagogická fakulta, 2007, s. 6. ISBN 978-80-7368-308-5.

ŠMILAUER, V. Novočeské tvoření slov. Praha: SPN, 1971. 217 s.

Geo. No. 355. Septembre 2008 Sur les routes du thé (guide 20 pages à détacher).

Učebnice:

Český jazyk 6 – 9, Tobiáš.

Mluvnice. Učebnice českého jazyka pro střední školy, Fraus.

Český jazyk pro gymnázia 1 – 4, SPN.

Seznam internetových zdrojů

MAJZLAN, Lukáš. Z historie alkoholu I. – Starověké civilizace. Destillo [online]. 2010, 1,

[cit. 2010-10-28]. Dostupný z WWW: <http://www.destillo.cz/michane-napoje/zpravy/z-

historie-alkoholu-i-staroveke-civilizace>.

POKORNÝ, Lukáš; POKORNÝ, Michal. Historie marcipánu. Smarcipan [online]. 2010, 1,

[cit. 2010-10-29]. Dostupný z WWW: <http://www.smarcipan.cz/marcipan-historie.php>.

TEJNOR, A. Přejatá slova a veřejné mínění. Naše řeč [online]. 1972, 55, [cit. 2010-11-8].

Dostupný z WWW: <http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5634>.

TRUKSOVÁ, D. Anglicismy v češtině. Jazyky.studium.práce [online]. 9. 7. 2009, 7, [cit.

2010-12-28]. Dostupný z WWW: <http://www.jazyky.com/content/view/632/47/>.

Www.academie-francaise.fr [online]. 2008 [cit. 2008-11-11]. Académie francaise. Dostupné z

WWW: <www.academie-francaise.fr >.

Www.berlinonline.de [online]. 8. 10. 1997 [cit. 2010-11-10]. Berliner Zeitung. Dostupné z

WWW: <www.berlinonline.de/berliner-zeitung/archiv>.

Dejinyalkoholu.blogspot.com [online]. 2007 [cit. 2010-12-28]. Historie alkoholu. Dostupné z

WWW: <http://dejinyalkoholu.blogspot.com/2007/10/historie-alkoholu.html>.

123

Www.etymonline.com [online]. 2010 [cit. 2010-11-3]. Online etymology dictionary. Dostupné

z WWW: <http://www.etymonline.com/index.php>.

Www.europarl.europa.eu [online]. 2008 [cit. 2010-12-29]. Evropský parlament. Dostupné z

WWW: <www.europarl.europa.eu>.

Ucebnice.fraus.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-27]. Fraus. Dostupné z WWW:

<http://ucebnice.fraus.cz/cesky-jazyk-2/>.

Translate.google.de [online]. 2010 [cit. 2010-12-29]. Překladač. Dostupné z WWW:

<http://translate.google.de/?hl=cs&tab=wT#en|cs|>.

Www.kavadomu.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-24]. Historie čaje. Dostupné z WWW:

<http://www.kavadomu.cz/o-caji/_zobraz=historie-caje>.

Www.marzipanrohmasse.de [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Etymologie. Dostupné z

WWW:< http://www.marzipanrohmasse.de/etymologie.html>.

Www.niederegger.de [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Geschichte des Marzipans. Dostupné z

WWW:<http://www.niederegger.de/de/marzipanwelt/geschichte/geschichte.php>.

Www.novinky.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Novinky. Dostupné z WWW:

<www.novinky.cz>.

Recepty.centrum.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Recepty. Dostupné z WWW:

<www.recepty.centrum.cz>.

Www.schokoladenmuseum.de [online]. 2008 [cit. 2010-12-28]. Schokoladenmuseum.

Dostupné z WWW: <http://www.schokoladenmuseum.de/>.

Slovnik-cizich-slov.abz.cz [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Slovník cizích slov. Dostupné z

WWW: <www.slovnik-cizich-slov.abz.cz>.

Www.wikipedia.org [online]. 2010 [cit. 2010-12-28]. Wikipedia. Dostupné z WWW:

<http://www.wikipedia.org/>.

PŘÍLOHY

Příloha č. 1

Pracovní list č. 1: Kolik pokušení skrývá kakaovník?

Příloha č. 2

Pracovní list č. 2: Legenda o čaji

Příloha č. 3

Pracovní list č. 3: Ţízniví velbloudi terorizují osady na severu Austrálie

Příloha č. 4

Pracovní list č. 4: Básničky

Příloha č. 5

Pracovní list č. 5: Skupiny slov

Příloha č. 6

Pracovní list č. 6: Význam slov

Příloha č. 7

Pracovní list č. 7: Madagaskar

Příloha č. 8

Pracovní list č. 8: Rambutan

Příloha č. 9

Pracovní list č. 9: Mangostan

Příloha č. 10

Pracovní list č. 10: Kosmetika

125

Příloha č. 11

Znění dotazníku: Původ slov

Význam cizích slov

Příloha č. 12

Práce ţáků: Legenda o čaji

Jaký by byl svět bez čokolády?

Jaký by byl svět bez tabáku?

Příběh ze slov

Na pouti pouští

Nový ostrov

Nový druh ovoce

Prezentace parfému

Grafické návrhy parfémů

Příloha č. 13

Seznam pouţitých zkratek jazyků

Příloha č. 14

Frekvenční slovník internacionalismů

Příloha č. 15

Seznam výchozích textů pro tvorbu frekvenčního slovníku internacionalismů

Příloha č. 16

Autoreferát

Resumé

Příloha č. 17

DVD nosič: prezentace na téma kosmetika

Příloha č. 1

Pracovní list č. 1

Kolik pokušení skrývá kakaovník?

Jaroslav Ţíně

Nevím jak vám, ale mně vyrazila dech nedávno uveřejněná zpráva o tom, ţe

by mohla být čokoláda pouţívána jako prevence proti zubnímu kazu.

Americké studie totiţ ukazují, ţe kakao obsahuje látky, vyrovnávající

cukrem vyvolanou kyselost v ústech. Tímto způsobem zmírňují proces

demineralizace, která je zodpovědná za tvorbu zubních kazů. To by

znamenalo, ţe si příště můţete dát místo Orbitu bez cukru, čokoládu bez

cukru?! Kakaovník pravý je vysoký tropický strom, jehoţ původní vlastí je

povodí Orinoka v Jiţní Americe, ale dnes uţ se pěstuje v tropech celého

světa. Jeho latinský název Theobroma, znamená "pokrm bohů". Kakaovník

byl důleţitou plodinou jiţ v rozvinuté indiánské říši na mexickém poloostrově. Aztékové z jeho bobů

připravovali tekutou čokoládu, kterou pili horkou, okořeněnou pouze vanilkou. To nemusí být vůbec špatný

recept, co říkáte? Není divu, ţe pojmenování čokoláda má tedy původ v aztéckém názvu xocolatl. V řeči těchto

mexických Indiánů znamená xoco horký a atl je zase kaše. V průběhu minulých století pouţívaly některé staré

americké kultury kakaové boby, jako magický symbol, při náboţenských obřadech. Lék s čokoládovým

aromatem slouţil v mnoha případech jako domácí medicína. Je sice pravda, ţe kdyţ se poprvé kakaové boby

objevily v Evropě, vyvolalo to na anglickém královském dvoře skandál. Tenkrát si je totiţ spletli s ovčím trusem

a nechali je vysypat do moře. Vůbec netušili o co tím přišli, jakou má kakao chuť a co všechno můţe znamenat

pro náš organismus. Kakaovník je v rostlinné říši raritou, protoţe jeho květy vyrůstají přímo z kmene a starších

větví. V době sklizně se semena vyloupají z plodových lusků a v původní vlasti se pouţívají nejen jako koření,

ale slouţí také jako velmi hodnotná kalorická potrava. Zralé plody se po sklizni nejprve fermentují, pak perou,

usuší se a zpracovávají na kakaové máslo. Tento postup si v roce 1828 nechal patentovat Holanďan Conrad van

Houten. V kakaových bobech se totiţ nachází asi 50-60% kakaového másla sloţeného hlavně z glyceridů a

kyselin stearínové, olejové, palmitové a lonolové. Kromě toho obsahují kakaové boby malé mnoţství kofeinu a

alkaloid teobromin... V rozumném mnoţství mají látky, obsaţené v kakau pozitivní účinky na náš organismus. Je

to bohatý zdroj minerálů, obsahuje vápník, hořčík, fosfor, draslík, sodík, zinek, mangan, selen a ţelezo. Rovněţ

v něm najdeme vitamín A, B, a C, ale i vysoký podíl antioxidantů. Kakaové máslo patří k těm zvláštním tukům,

které nedráţdí pokoţku, a proto se z něho vyrábějí mastné pomády a krémy určené pro choulostivou pleť. Mimo

to, také obaluje zuby a jak jsem jiţ uvedl, chrání je tím před zubním kazem. Doufám, ţe jsem ve vás nevzbudil

dojem, ţe produkty z kakaa, jako například čokoláda, dokáţí díky těmto svým přednostem nahradit ovoce a

zeleninu. To určitě ne, protoţe v čokoládě je také mnoho tuku a cukrů, takţe je hodně kalorická. Na druhé straně

má však rovněţ blahodárný účinek na náš imunitní systém.

(http://recepty.centrum.cz/varime/2004/11/8/clanky/kolik-pokuseni-skryva-kakaovnik/ - upraveno )

Otázky a úkoly

1. Rozděl text na odstavce a vytvoř jeho osnovu.

2. Kde se kakaovník pěstuje?

3. Jaká je spojitost mezi kakaovníkem a čokoládou?

4. Z jakého jazyka pochází slovo čokoláda?

5. K jakým účelům pouţívali čokoládu indiáni?

6. Jakým způsobem probíhá sklizeň kakaových bobů?

7. Jaké jsou výhody a nevýhody konzumace čokolády?

8. Za pomoci cizojazyčných slovníků zjisti, jak se slovo čokoláda řekne v dalších čtyřech cizích jazycích.

1.

2.

3.

4.

9. Za pouţití internetu zjisti, jakou otvírací dobu má Muzeum čokolády v německém Kolíně nad Rýnem.

Uveď celé znění internetové adresy muzea a napiš, kolik zaplatí za vstupenku dospělá osoba.

10. Které evropské země prosluly výrobou čokolády? (Uveď alespoň dvě.)

11. Poznej, v jakém jazyce jsou napsány vybrané texty. Odpovědi zaznamenej do tabulky.

127

a) Schokolade ist ein kakaohaltiges Lebens- und Genussmittel. Es wird als Grundstoff in reiner Form

genossen und als Halbfertigprodukt weiter verarbeitet. Das Wort leitet sich vom Namen des ersten

kakaohaltigen Getränkes ab, dem Xocóatl oder Xocólatl (Nahuatl: Xócoc ‚bitter„, atl ‚Wasser„; also

‚bitteres Wasser„ oder ‚Kakaowasser„) der Azteken. Dabei handelte es sich um eine Mischung aus

Wasser, Kakao, Vanille und Cayennepfeffer.

b) A csokoládé egy kakaóbabból készített édesség. Elterjedten vékony lapokban, bonbonként vagy italként

lehet fogyasztani. A csokoládé nahuatl indián nevéhez, a xocolatlhoz (ejtsd: sokolatl) hasonló hangzású

névként került a világ legtöbb nyelvébe, a magyarba is.

c) Chocolate (pronounced/ˈtʃɒklɪt/ (help·info) or /-ˈəlɪt/) comprises a number of raw and processed foods

produced from the seed of the tropical Theobroma cacao tree. Cacao has been cultivated for at least

three millennia in Mexico, Central and South America, with its earliest documented use around 1100

BC. The majority of the Mesoamerican peoples made chocolate beverages, including the Aztecs, who

made it into a beverage known as xocolātl, a Nahuatl word meaning "bitter water". The seeds of the

cacao tree have an intense bitter taste, and must be fermented to develop the flavor.

d) Il cioccolato (o la cioccolata) è un alimento derivato dai semi della pianta del cacao (Theobroma

cacao L.) diffuso e ampiamente consumato nel mondo intero. È preparato a partire dal burro di cacao

(la parte grassa dei semi di cacao) con aggiunta di polvere di semi di cacao, zucchero e altri

ingredienti facoltativi, quali il latte, le mandorle, le nocciole o altri aromi.

e) Çikolata, dünyanın en sevilen yiyeceklerinden biridir ve tropik kakao ağacının çekirdek denen

tohumlarından yapılır. Çikolataya istendiğinde fıstık, fındık ve süt de katılır. Çikolata besin değeri

yüksek, bedeni geliştiren ve enerji veren bir yiyecektir.

f) Le chocolat [ʃɔkɔla][1] est un aliment sucré produit à partir de la fève de cacao. Celle-ci est fermentée,

torréfiée, broyée jusqu'à former une pâte de cacao liquide dont on extrait la matière grasse appelée

beurre de cacao. Le chocolat est constitué du mélange, dans des proportions variables, de pâte de

cacao, de beurre de cacao et de sucre ; on y ajoute éventuellement des épices, comme la vanille.

g) Czekolada (z nahuatl xocolatl – gorzka woda) – wyrób cukierniczy sporządzany z miazgi kakaowej,

tłuszczu kakaowego (masło kakaowe) lub tłuszczu cukierniczego, środka słodzącego i innych dodatków.

Wytwarzana najczęściej w postaci tabliczek czekolady. W niektórych krajach, głównie w Meksyku,

powszechniejsza jest czekolada w postaci napoju na wodzie, mleku lub innym płynie. Rzadziej spotyka

się czekoladę sproszkowaną lub w granulkach.

h) O chocolate é um alimento, encontrado na forma pastosa, sólida e de bebida doce ou amarga, feito a

partir da amêndoa torrada do cacau[1]; antes dos espanhóis chegarem às Américas, os astecas já

conheciam o cacau. Com ele, faziam um líquido escuro que chamavam de xocoatl (do náuatle xococ

"amargo" + atl "água"[2]). Em 1502, a ilha de Guanaja, habitada pelos astecas, povo místico e

religioso, recebeu a esquadra de Colombo. O navegador foi um dos primeiros europeus a provar o

sabor do chocolate.

(Zdroj: www. wikipedia. org)

1) angličtina

2) portugalština

3) turečtina

4) polština

5) maďarština

6) němčina

7) francouzština

8) italština

12. Jazyky z předchozího úkolu přiřaď k jednotlivým jazykovým rodinám.

Slohový úkol:

Jaký by byl svět bez čokolády?

1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)

128

Příloha č. 2

Pracovní list č. 2

Legenda o čaji

„Legenda vypráví, ţe před 3000 let se čínský otec medicíny Shen Nong usadil pod čajovníkem a usnul v lůně

blahodárné přírody. Kdyţ procitnul, uvařil vodu, aby se v ní mohl umýt a osvěţit. Do hrnce mu však spadlo

několik lístků ze stromu a mírně vodu zabarvily. Kdyţ nápoj ochutnal, našel v něm zalíbení. Zároveň zpozoroval,

ţe má příznivé účinky na organismus. Tak se zrodil čaj.“

(Volně přeloţeno podle Sur les routes du thé. In Geo. No. 355. Septembre 2008)

Otázky a úkoly

1. Urči slovní druhy ve třetí větě textu.

2. U podtrţených slov urči mluvnické kategorie.

3. Uveď 4 výrazy odvozené od slova čaj.

4. Na základě kontextu uveď synonymum k následujícím slovům:

v lůně

organismus

medicína

5. Vypiš z textu 2 abstraktní podstatná jména.

6. Označ tvrzení, které je pravdivé:

a) Čajovník je označení rostliny, jejíţ zpracované listy dávají

nálev, nazývaný čaj.

b) Čajovník můţe být také označení pro čajomilce, osobu holdující

čaji či osobu, připravující čaj v čajovnách.

c) Čajovník je označení pro porcelánový servis, který se pouţívá k podávání vzácných druhů čaje.

(http://www.cajovnik.cz/)

7. Za pomoci etymologického slovníku zjisti, z jakého jazyka označení čaj pochází.

8. Za pomoci cizojazyčných slovníků zjisti, jak se slovo čaj řekne v dalších čtyřech cizích jazycích.

1.

2.

3.

4.

9. Uveď alespoň 4 země, v nichţ se čaj pěstuje. Popiš zeměpisnou polohu hlavního města jedné z těchto

zemí.

10. Jaké druhy čaje znáš? (Uveď alespoň 3.)

Slohový úkol

Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se Čajovník…

(O čem by asi čajovník vyprávěl, kdyby mohl mluvit?)

129

Příloha č. 3

Pracovní list č. 3

Ţízniví velbloudi terorizují osady na severu Austrálie

Tisícihlavá stáda ţíznivých divokých velbloudů terorizují osady na severu Austrálie – kvůli

přetrvávajícímu suchu ve vnitrozemí zvířata trpí zoufalým nedostatkem vody, a tak se stahují do obydlených

oblastí, které při hledání zdrojů dramaticky pustoší. Místní obyvatelé ţijí prakticky v obklíčení stád – bojí se i

vycházet z obydlí.

Zvířata dorůstající výšky 2,1 metru a váţící aţ tunu uţ týdny demolují ploty usedlostí na území Severního

teritoria. Vnikají na pozemky, kde ničí nádrţe s vodou a kontaminují studny. Podle úřadů je situace naprosto

kritická. Nejhůř je na tom městečko Docker River u hranic se Západní Austrálií.“ Obyvatelé Docker River jsou v

obleţení šesti tisíc divokých velbloudů, kteří město plení,” popsal ministr místní vlády Rob Knight. Zvířata

zablokovala i místní letiště a rozdupala přistávací dráhu, k obyvatelům se tak v případě potřeby nedostane lékař.

Úřady nyní hodlají velbloudy za pomoci vrtulníků vyhnat dál od města, odstřelit a mršiny nechat rozloţit

v poušti. Likvidační plán ale ostře kritizují ochránci zvířat.

Velbloudy do Austrálie přivezli osadníci ve čtyřicátých letech 19. století z Kanárských ostrovů, měli jim

pomoci v osídlování pouštních oblastí. V současnosti jich ţije na kontinentu volně přes milión. Vláda se snaţí

jejich počet omezit, navrhuje hromadné vybíjení a pouţití části masa k lidské spotřebě.

(27. 11. 2009, http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/185552-

ziznivi-velbloudi-terorizuji-osady-na-severu-australie.html)

Otázky a úkoly

1. Urči slovní druhy v předposlední větě textu.

2. Podtrhni všechny přívlastky v prvním souvětí a urči jejich druh.

3. V první větě druhého odstavce urči větné členy.

4. K výrazu pustoší najdi v textu 2 vhodná synonyma.

5. Vysvětli, co dělají velbloudi, kdyţ kontaminují studny.

6. Najdi vhodné synonymum ke slovu teritorium ve druhém odstavci textu.

7. Za pomoci etymologického slovníku zjisti původ slova velbloud.

8. Za pomoci cizojazyčných slovníků zjisti, jak se slovo velbloud řekne v dalších čtyřech cizích jazycích.

9. Jak se velbloudi do Austrálie dostali? Mají zde přirozeného nepřítele?

10. Ve kterých oblastech světa velbloudi ţijí?

11. K čemu se velbloudi vyuţívali/ vyuţívají?

12. Vysvětli, co je drabař, dromedár a karavana.

Slohový úkol

Na pouti pouští…

130

Příloha č. 4

Pracovní list č. 4

Básničky

Přečti si čtyři úvodní texty, vyber vhodné doplnění vět a pokus se odpovědět na otázky.

1. Úvodní texty lze zařadit k próze / poezii / dramatu.

2. Podtrţená slova je moţno označit jako synonyma / homonyma / internacionalismy. Co je pro danou skupinu

výrazů charakteristické? Je v textech obsaţeno více takových slov?

3. Pokus se zjistit, jaké výrazy se pro podtrţená slova pouţívají v cizích jazycích, které se učíš.

4. Vysvětli, co označuje slovo saké v textu I a výraz teleskop v textu IV.

5. V textu II se vyskytuje slovo Pinokia. Pokus se vysvětlit, z jakých výrazů bylo vytvořeno.

6. Uveď, jakým způsobem bylo vytvořeno označení písíčko v textu III.

7. Autorem textů je písničkář Jan Neruda / Karel Plíhal / Václav Havel.

8. Uvedené texty pocházejí ze sbírky Jako cool v plotě. Pokus se vysvětlit, v čem spočívá jazyková komika

názvu knihy.

II

Nový typ mobilu,

celý ve dřevě:

Pinokia.

IV

Astronomická

Pozoruju teleskopem

jedno krásný tele

s copem…

III

Večer, kdyţ uţ zhasne svíčka

a všechno se ztiší,

kocour sedí u písíčka,

kliká šedou myší…

(Ten kocour je ze staré školy,

dost tlačí a tu myš to bolí.)

I

Japonec

Japonec je také

pako,

pokapal si saké

sako.

131

Příloha č. 5

Pracovní list č. 5

Skupiny slov

Pokus se uspořádat uvedená slova do 3 skupin (A, B, C) tak, aby mezi nimi byla etymologická souvislost.

Výsledek zapiš do tabulky ve spodní části pracovního listu.

A B C

1. a) talkshow b) káva c) šanson

2. a) baret b) chat c) alchymista

3. a) toaleta b) snowboard c) alkohol

4. a) zázvor b) business c) šampaňské

5. a) smeč b) tulipán c) atašé

6. a) b) c)

7. a) harém b) foyer c) newsroom

8. a) Společenský sál v divadle nebo v koncertní síni, slouţí k oddechu a osvěţení.

b) Redakce zpráv.

c) Část domu, zakázaná kromě pána domu všem ostatním muţům.

A B C

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

Uveď, jaký původ mají výrazy v jednotlivých skupinách (A, B, C).

A _________________________________________________________________________

B _________________________________________________________________________

C _________________________________________________________________________

132

Příloha č. 6

Pracovní list č. 6

Význam slov

Urči správný význam slov.

1. Kokarda

a) stojatý límeček u košile

b) harmonický souzvuk čtyř tónů

c) svinutá stuţka jako ozdoba či odznak

2. Štras

a) druh staročeské vánoční ozdoby

b) třpytivé náušnice

c) silné olovnaté sklo

3. Krepdešín

a) velmi jemná hedvábná látka

b) široká vyztuţená sukně

c) ministrantský oděv

4. Mameluk

a) druh lidoopa

b) člen egyptských vojenských oddílů

c) označení pro vůdce lví smečky

5. Krokev

a) kostelní kůr

b) ozdoba ve tvaru kohouta umístěná na věţi domu

c) trám v krovu podpírající nosnou konstrukci krytiny

6. Refýţ

a) druh drobného měkkýše

b) nástupní ostrůvek městské dopravy

c) módní doplněk z pavího peří

7. Kalamajka

a) druh lidového kolového tance

b) druh sukně, která je součástí moravského lidového kroje

c) dechový nástroj původem z Jamajky

8. Dţunka

a) východoasijská lehká plachetnice

b) chýše amazonských domorodců

c) pokrývka hlavy uţívaná zejména v oblasti Sibiře

9. Harém

a) označení muslimského oltáře

b) vládce v islámských zemích

c) část muslimského domu vyhrazená ţenám

10. Dţuveč

a) potrava mongolských kopytníků

b) balkánské jídlo z vepřového masa, rýţe a zeleniny

c) druh jedovaté byliny

133

11. Rambutan

a) hrubý člověk

b) indiánský bubínek

c) jihoasijské ovoce

12. Jircha

a) okrasný keř

b) jeden z geologických útvarů druhohor

c) jemně vyčiněná kůţe

13. Mondénní

a) jednoduchý

b) moderní

c) světácký

14. Monetární

a) měsíční

b) aktuální

c) peněţní

15. Kartálky

a) pohodlné koţené boty

b) tibetské činelky

c) druh karetní hry

16. Mokasín

a) druh střevíce

b) označení středověkého mongolského panovníka

c) druh kávy

17. Pagoda

a) zahradní domek

b) orientální věţovitá chrámová stavba

c) poschoďové lůţko

18. Ikebana

a) japonský způsob úpravy okrasných rostlin

b) obraz Krista či svatých (v pravoslavné církvi)

c) tkaný nástěnný koberec

19. Vantroky

a) krmivo pro dobytek

b) zrna podobná kroupám, zbavená slupky

c) koryto vedoucí vodu nad zemí (na mlýnské kolo)

20. Tamarillo

a) indický strunný hudební nástroj

b) exotické ovoce

c) označení pro francouzskou lidovou píseň

134

Příloha č. 7

Pracovní list č. 7

Madagaskar

Přečti si pozorně následující texty.

____________________________

I. Obsah, děj

Po Příběhu ţraloka se k nám v červnu do kin přiřítí další animák od Dreamworksu, který bude opět o

zvířátkách. Konkrétně o čtyřech přátelích, lvovi Alexovi, zebře Martym, ţirafě Melmanovi a hrošici Glorii,

ţijících v ZOO v newyorském Central Parku. Uţívají si tu relativního pohodlí, klidu a obdivu návštěvníků. Marty

se ovšem na popud tučňáků, kteří chtějí odjet do domoviny, na Antarktidu, jednoho dne rozhodne prozkoumat

okolní svět ZOO. Jeho kámoši se jej vydávají hledat. Samozřejmě jsou ale všichni hned chyceni – a jak si myslíte,

ţe s nimi zřízenci a ošetřovatelé naloţí? Ano, hodlají je odvézt lodí do Afriky. Netuší ovšem, ţe tak mluvícím

zvířatům právě dali do chřtánu lístky ke svobodě…

II. Tento 4. největší ostrov světa, leţící u jihovýchodního pobřeţí Afriky, získal ne náhodou mnoho libozvučných

přezdívek, jako třeba „Laboratoř bohů“, „Lemurie“, „Ráj polodrahokamů“, „Ostrov přírodního bohatství“

nebo dle místních průvodců „Vše v jednom“. Zaujal natolik, ţe byl po něm pojmenován a o něm natočen krásný

animovaný film, který jistě mnoho z vás zhlédlo na plátnech kin či obrazovkách televizorů. A chystá se jiţ druhý

díl. I já jsem tento film viděla a současně četla a slyšela spoustu celkem zneklidňujících informací o tom, ţe

činností lidskou jiţ mnoho přírodních krás z tohoto ostrova nenávratně zmizelo a pravděpodobně ještě v blízké

budoucnosti zmizí. A tak jsem se rozhodla navštívit tento lákavý ostrov s unikátní faunou i flórou co nejdříve –

v květnu 2008.

Autor: Sylva Petrová, 21.08.2008

III. 01.08.2010 Tak konečně se nám sezona rozjela na plné pecky ... Jiţ minulý týden,

kdy sluníčko trochu ubralo na intenzitě, přijelo do naší ZOO kaţdý den kolem 4-5000

návštěvníků. V restauraci U LEMURA i dalších občerstveních v areálu byl chvílemi

trochu "nával", ale snaţili jsme se vše zvládat.

A. IV. Pupečník asijský (gotukola)

Gotukola významně přispívá k posílení paměti a zlepšení koncentrace. Někteří

uţivatelé čajového výluhu z gotukoly jsou přesvědčeni, ţe zlepšuje rozvoj duchovních schopností... Ve východní

medicíně se pouţívá tisíce let a Číňané ji povaţují za zázračný elixír mládí. Drogou je nejčastěji nať, která

osahuje především triterpenoidy. Tyto látky prokázaly v klinických testech, ţe působí jako účinný depresor na

činnost CNS. Dále obsahuje silice nebo éterické oleje. Jogíni ji pouţívají pro regeneraci mysli, vyrovnání funkcí

levé a pravé hemisféry a harmonizaci korunní, tedy sedmé čakry.

Pěstování. Je to původem tropická rostlina,vyţaduje dostatek tepla, světla, vody a vzdušné vlhkosti.

1. Přečti si texty I. – IV. a najdi slovo, které je spojuje. Doplň slovo jako nadpis. Zdůvodni, jak se

jednotlivé texty k nadpisu vztahují.

I. __________________________________________________________________

II. __________________________________________________________________

III. __________________________________________________________________

IV. __________________________________________________________________

2. Pokus se co nejpřesněji napsat, kde by ses s uvedenými texty mohl/a setkat. Svá tvrzení zdůvodni.

I. __________________________________________________________________

II. __________________________________________________________________

III. __________________________________________________________________

IV. __________________________________________________________________

135

3. Vysvětli, jak vzniklo slovo animák ________________________________________

co znamená zkratka CNS ________________________________________

4. Následující spojení se pokus přeformulovat tak, aby byla nahrazena tučně vytištěná slova. Důleţité je,

aby význam sdělení zůstal nezměněn.

ostrov s unikátní faunou i flórou

_____________________________________________________________________

5. Zjisti, z jakého jazyka pochází následující slova. Pomůţe ti etymologický slovník.

ţirafa ________________________________________________________________

lemur ________________________________________________________________

6. Text o pupečníku asijském můţe být náročný na porozumění, protoţe obsahuje mnoţství cizích slov.

Pokus se přesto splnit následující úkoly.

a) Vysvětli, co znamenají následující slova. Pouţij Slovník spisovné češtiny.

sanskrt ______________________________________________________________

silice _______________________________________________________________

b) Uveď synonyma k následujícím slovům:

koncentrace ________________

medicína ________________

elixír ________________

regenerace ________________

c) Můţe působit pupečník asijský neţádoucím způsobem? Uveď jak. _______________

ţádoucím způsobem? Uveď jak. _________________

7. Představ si, ţe jsi objevil/a nový ostrov.

a) Popiš polohu ostrova. Vymysli jméno ostrova a vysvětli, jak vzniklo.

b) Vytvoř mapu ostrova, zakresli do ní důleţitá místa, obydlí, vodní toky…

c) Vyskytují se na ostrově zvláštní druhy ţivočichů a rostlin? Popiš je.

d) Vytvoř o ostrovu poutavý text, který pošleš do cestovatelského časopisu /do odborného časopisu / do

novin.

NEBO

Vytvoř poutavou charakteristiku nového ostrova tak, aby byla vhodná do magazínu cestovní kanceláře.

NEBO

Vytvoř vyprávění o tom, jak byl ostrov objeven a co jsi na ostrově zaţil/a.

! Napiš text o rozsahu 10 – 15 vět!

136

Příloha č. 8

Pracovní list č. 8

Rambutan

Přečti si pozorně následující text.

Rambutan

Kdo během dovolených zavýtal do oblastí Thajska či Indonésie určitě se setkal s ovocem které vypadalo jako

malé chlupaté kuličky. Je to rambutan coţ v Malajštině znamená chlupatý.

Rambutan původně pochází z Malajsie. V současné době se pěstuje ve Vietnamu, Indonésii a Thajsku. Tyto

země jsou největším exportérem tohoto ovoce.

Pěstování rambutanu vyţaduje tropické podmínky a velkou vlhkost. Jsou to krásné stromy, aţ 18 metrů

vysoké a z jednoho stromu můţe být aţ 6 000 plodů.

Rambutan je oválný plod o velikosti 3 aţ 6 centimetrů. Ve zralosti dosahuje barvy karmínově červené aţ

černé. Je specifický svými drobnými ostny, které ve zralosti zčernají. Chuťově by se dal rambutan přirovnat

k ovoci typu liči, má výraznou sladkokyselou aromatickou chuť.

Rambutan je nejchutnější čerstvý a servírování je efektní, kdyţ duţinu napůl vyloupneme z atraktivní slupky.

Rambutan nejlépe oloupeme podélným řezem noţem, potom sundáme vrchní část ovoce a dostaneme se ke

šťavnaté duţině. Duţinu můţeme vyjmout lţičkou a podávat. Rambutan se skvěle hodí do ovocných salátů, do

koktejlů, ale samozřejmě nejlépe chutná úplně čerstvý a samotný.

Můţete si například připravit salát z rambutanu, ananasu a manga a podávat nejlépe vychlazený.

A zajímavostí rambutanu je jeho semeno, které obsahuje duţina. Toto semeno je za syrového stavu jedovaté,

ale vařené nebo praţené je výtečnou pochoutkou s velkým obsahem rostlinných tuků a kyseliny.

______________________________________, který vám tak zprostředkuje vůni a chuť exotiky.

1. Text o rambutanu vznikl přepisem zvukové nahrávky. Pokus se na příkladech z textu dokázat, ţe

vykazuje typické rysy mluveného projevu.

2. Pokus se vhodně doplnit poslední souvětí textu. Kde by ses mohl/a s uvedeným textem setkat?

3. V prvním odstavci textu doplň interpunkci a oprav pravopisné chyby.

4. První souvětí v textu graficky znázorni, urči věty hlavní a vedlejší (+ druh vět vedlejších).

5. Na základě informací obsaţených v textu objasni původ slova rambutan.

6. Na základě informací obsaţených v textu urči, který obrázek odpovídá popisu rambutanu.

a) b) c)

7. Uveď synonymum ke slovům exportér

aroma

efektní

exotický

8. S pomocí etymologického slovníku zjisti, z jakého jazyka byla do češtiny přejata označení ananas a

mango.

9. Představ si, ţe ses dostal/a na opuštěný, dosud neprozkoumaný ostrov. Objevil/a jsi nový druh ovoce

(stromu, rostliny) a máš za úkol vymyslet pro něj jméno a vytvořit jeho popis, který bude odeslán do

cestovatelského časopisu. Vytvoř text o rozsahu

10 – 15 vět.

137

Příloha č. 9

Pracovní list č. 9

Mangostan Přečti si pozorně následující text.

Mangostan

Zaručeně pravou exotiku v podobě ovoce poznáte, pokud ochutnáte mangostan. Právem se mu přezdívá

královna ovoce. Mangostan patří k jednomu z nejlahodnějších ovocí. Původně se začal pěstovat v Indonésii, ale

v současné době se pěstuje spíše v Thajsku.

Jméno zní podobně jako mango, s ním ale nemá vůbec nic společného. Plody se rodí na velice pomalu

rostoucích stromech. První sklizeň je moţná aţ po dvaceti letech.

Mangostan jsou plody kulovitého tvaru o velikosti devíti centimetrů připomínající malá jablka. Slupka

mangostanu je fialovočerná s malými okvětními lístečky a stopkou. Duţina mangostanu je bílá, rozdělena do

několika částí připomínající strukturu česneku.

Botanickou zvláštností mangostanu je, ţe plody vyrůstají i bez předchozího opylení a následného oplození.

Proto v něm často nenajdeme ani ţádná semena.

Mangostan je specifický svou tvrdou slupkou, která je poměrně i tlustá. Proto musíme plod podélně

rozříznout ostrým noţem, sejmout horní část a dostaneme se k duţině, kterou vydloubneme lţící. Duţina

mangostanu je velice chutná, proto se nejčastěji konzumuje samotný, popřípadě jako součást ovocných salátů,

nebo z něj můţeme vyrobit i dţusy.

Chuťově mangostan připomíná broskev s lehkým nádechem citrusů či hroznů a s velmi jemným karamelovým

aţ máslovým aroma. Mangostan je dobré skladovat v chladu, v teple se totiţ můţe duţina rychle zkazit, aniţ by

se to projevilo na vnější slupce.

O mangostanu se vypráví jedna legenda. Anglická královna Viktorie toto ovoce zboţňovala natolik, ţe

pasovala do řádu rytířského kaţdého, kdo jí toto ovoce přinesl.

Další zajímavostí je léčebné ůčinky mangostanu. Díky vysokému obsahu antioxidantů je toto ovoce velice

zdravé. V tradyční lidové medicíně Thajska Malajsie či Filipín má mangostan nezastupitelné místo. Léčí se jím

koţní nemoci pomáhá při zaţívání či sniţuje horečku. ___________________________________________ na

toho čekají nejen jeho zázračné vlastnosti ale i královsky lahodná chuť. To určitě stojí za vyskoušení!

1. Text o mangostanu vznikl přepisem zvukové nahrávky. Pokus se na příkladech z textu dokázat, ţe

vykazuje typické rysy mluveného projevu.

2. Pokus se vhodně doplnit předposlední souvětí textu. Kde by ses mohl/a s uvedeným textem setkat?

3. V posledním odstavci textu doplň interpunkci a oprav pravopisné chyby.

4. Podtrţené souvětí v textu graficky znázorni, urči věty hlavní a vedlejší (+ druh vět vedlejších).

5. V následujícím souvětí označ barevně stylistický nedostatek a pokus se větu přeformulovat/upravit tak,

aby byl odstraněn.

Anglická královna Viktorie toto ovoce zboţňovala natolik, ţe pasovala do řádu rytířského kaţdého, kdo

jí toto ovoce přinesl.

6. Jaký vztah je mezi označením mangostan a královna noci v prvním odstavci textu?

a. metonymie b. apostrofa c. metafora

7. Na základě informací obsaţených v textu urči, který obrázek odpovídá popisu mangostanu.

a) b) c)

8. S pomocí etymologického slovníku zjisti, z jakého jazyka byla do češtiny přejata označení mango, salát

a dţus.

9. Představ si, ţe ses dostal/a na opuštěný, dosud neprozkoumaný ostrov. Objevil/a jsi nový druh ovoce

(stromu, rostliny) a máš za úkol vymyslet pro něj jméno a vytvořit jeho popis, který bude odeslán do

cestovatelského časopisu. Vytvoř text o rozsahu 10 – 15 vět.

Příloha č. 10

Pracovní list č. 10

Kosmetika

Přečti si pozorně texty I. – V.

I. Precious Eau de Parfum

Parfémovaná voda Precious

(9 Hodnocení)

Vybraná vůně Precious vás naprosto uchvátí. Otevře vaše smysly ovocnými tóny

sladké hrušky, šťavnaté broskve a čerstvé mandarinky. Vybraná vůně jasmínu a

zázvoru vám připomene tajemnou mystiku dálek. Bude to jako balzám pro vaši

duši a uţ se nebudete chtít vrátit z říše snů. Nádherná smyslová vůně luxusu vás

okouzlí. 50 ml Kód:7690 679 Kč

II. Divine Sensual Eau de Parfum

Parfémovaná voda Divine Sensual

(12 Hodnocení)

Svůdnou vůni otevírají hravé ovocné tóny, které rozkvétají do

květinového srdce podobně jako vůně Divine. Jemné tóny vanilky, ambry a

santalového dřeva tvoří vřelé a sofistikované zakončení. 50 ml

Kód:11430 699 Kč

IV. Složení vůně

Přírodní výtažky

Některé sloţky vůní pocházejí přímo z přírodních výtaţků z květů

a jiných rostlin.

Vonné oleje

Jsou to nejstarší zdroje pouţívané ve vůních a jsou jejich základními sloţkami.

Alkohol

Důleţitou sloţkou vůně je alkohol, protoţe díky němu se vůně uvolňují z pokoţky.

Typy vůní

Kvalita a doba účinku vůně závisí na kvalitě vonných olejů a jejich koncentraci.

Parfém – má přibliţně 20%-ní koncentraci. Vydrţí po celý den.

Parfémovaná voda (EdP) – 15%-ní a vyšší koncentrace. Vydrţí

4 aţ 5 hodin.

Toaletní voda (EdT) – méně neţ 14%-ní koncentrace. Vydrţí 2 aţ 4 hodiny.

Kolínská voda (EdC) – 2 aţ 3%-ní koncentrace. Vydrţí přibliţně

2 hodiny.

S klesající koncentrací alkoholu klesá intenzita a doba účinnosti vůně.

1. Urči, odkud pochází

uvedené texty. Svá

tvrzení zdůvodni.

2. O jaký slohový útvar

se jedná v prvních

dvou případech?

3. Pokus se

charakterizovat

jazyk prvních dvou

textů.

III. Zázvor Zázvor je ztloustlý oddenek

rostliny Zingiber officinale,

zázvoru obecného.

Oddenek se pouţívá

čerstvý, sušený nebo

nakládaný. V Evropě

a Americe se tradičně do

sladkých pokrmů

a nápojů přidává suchý

zázvorový prášek, zatímco

v indické a asijské kuchyni

se pouţívá zázvor

kandovaný nebo čerstvý –

celý, nastrouhaný,

nasekaný, drcený či

rozkrájený…

Rostlina pochází z Jiţní

Číny. Se starých pramenů

je patrné, ţe si zázvor,

našel cestu k lidem v

jihovíchodní Číně jiţ ve

starovjeku, a je tedy jedním

z nejstarších známích

koření.

Ve svých spisech ho

zmiňuje konfucius (asi 500

př. n. l.). V Čechách

dokládá jeho pouţívání

lidová písnička

______________________

______________________

4. Najdi pravopisné chyby ve 2. odstavci textu III.

5. Ve 2. odstavci textu III. najdi sloveso, které je uţito s chybnou vazbou.

Uveď dané sloveso ve správném spojení.

6. Doplň název lidové písně v textu III.

7. Zjisti etymologii podtrţených slov ve všech textech.

8. Vysvětli, co znamenají zkratky EdP, EdT, EdC. Ze kterého jazyka

pochází?

9. Pokus se vymyslet poutavý nadpis pro text V.

10. Co přesně se skrývá pod slovem Pacifik?

11. Pokus se objasnit, co znamená, ţe sloţení parfému je rozděleno do

kategorií hlava, srdce a základ.

V. _________________________________

Pacific Paradise je letní ovocně citrusová, květinová vůně od Escada.

Tyrkysové kapky vody, barevné rybky, jemné vlnky omývající pláţ a osvěţující chladivost vody. To je Pacific

Paradise. Cítíte léto úplně všude. Svěţí, smyslná a plná zábavy. Je to jako výlet na moři v nekonečně modrém

Pacifiku.

Sloţení:

HLAVA - physalis, viktoriánský ananas, kokosový sorbet

SRDCE - cukrová vata, havajský solný květ, banánový květ

ZÁKLAD - santálové dřevo, krystaly ambry, pudrové piţmo

Objem (ml) 50

Rok uvedení na trh 2006

Typ Toaletní voda EDT

Skupina Dámská

CENA: 790,- Kč

12. Označ správnou variantu.

Kandování je

a) způsob konzervování ovoce, ke kterému se pouţívá cukr.

b) způsob konzervování ovoce, ke kterému se pouţívá tvrdý alkohol.

c) forma přeměny zralého ovoce na alkohol. Výsledkem je oblíbená slivovice.

Konzervovat znamená

a) uvádět koncert klasické hudby.

b) upravovat potraviny tak, aby nepodléhaly zkáze.

c) vyrábět konzervy pro domácí zvířata.

Skupinová práce

13. Představ si, ţe jsi vytvořil/a zcela novou vůni a snaţíš se ji uvést na trhu tak, aby se tvého parfému

prodalo co největší mnoţství. Jako inspirace ti můţe poslouţit jeden z uvedených textů.

a) Vymysli název a sloţení nového parfému.

b) Navrhni grafickou podobu reklamy pro svůj nový produkt a prezentuj ji před třídou.

c) Předveď dialog prodavače a zákazníka, který o parfém projevil zájem. Snaţíš se vůni prodat za kaţdou cenu.

Příloha č. 11

Dotazník – původ slov

Věk: Dívka - chlapec

Pokus se bez pomoci slovníku odhadnout, z jakého jazyka pochází uvedené výrazy.

1. Čaj _______________

2. Lobby _______________

3. Čokoláda _______________

4. Robot _______________

5. Milion _______________

6. Káva _______________

7. Vzduch _______________

8. Škola ______________

9. Gymnázium _______________

10. Alkohol _______________

11. Tabák

a) arabština b) arawacký jazyk (Haiti) c) ruština

12. Tulipán

a) holandština b) japonština c) arabština (event. perština)

13. Dţungle

a) malajština b) hindština c) indiánské jazyky

14. Atašé

a) perština b) francouzština c) ruština

15. Gejša

a) čínština b) japonština c) švýcarská němčina

16. Pyţamo

a) francouzština b) hindština c) čínština

17. Remoska

a) angličtina b) polština c) čeština

18. Baobab

a) jazyk australských domorodců b) africké jazyky c) indonéština

19. Paprika

a) slovenština b) polština c) maďarština

20. Fotbal

a) italština b) angličtina c) němčina

Dotazník – význam cizích slov Věk: Pohlaví: ţena - muţ

Předsednictví může Česko přimět řešit diskriminaci žen, míní ženská lobby

Česká ţenská lobby hodlá v období našeho předsednictví EU uspořádat řadu diskusí a kulatých stolů, aby

poukázala na znevýhodňování ţen v české společnosti. „Doufáme, ţe dojde ke zviditelnění tohoto tématu," řekla

Lenka Bennerová ze sdruţení Fórum 50 %, které usiluje o vyšší zastoupení ţen v politice. „Téma genderové

rovnosti je v Evropské unii prioritou, kdeţto v České republice je to naprosto marginální záleţitost," dodala.

Česká ţenská lobby sdruţuje přes dvě desítky organizací hájících práva ţen…

(8.1.2009, idnes.cz)

A. Na základě uvedeného textu vyber variantu, která odpovídá významu zadaných slov.

1. diskriminace

a. bezproblémové souţití

b. zločinnost

c. přiznání menších práv

d. společnost

2. lobby

a. právnická kancelář

b. nátlaková skupina

c. předsálí v divadle

d. nová politická strana

3. genderový

a. označující kulturně vytvořené rozdíly mezi

muţi a ţenami

b. dědičný

c. bojující za práva ţen

d. označující kulturně vytvořené rozdíly mezi

Čechy a cizinci

4. priorita

a. problém

b. věc, záleţitost mající přednost

c. výzva

d. nedůleţitá věc, záleţitost

5. marginální

a. zajímavá

b. nudná

c. nejdůleţitější

d. okrajová

B. Na základě uvedených vět vysvětli význam zadaných slov.

6. Transparentní (Vláda usiluje o vytvoření transparentních pravidel a zákonů.)

a. nesrozumitelných

b. nových, moderních

c. průhledných, jasných, srozumitelných

d. komplikovaných

7. Globální (Tématem setkání zástupců Evropské unie bude globální oteplování.)

a. celkové, celosvětové

b. nebezpečné

c. výjimečné

d. politické

8. Brífink, briefing (Prezident seznámil na brífinku novináře s návrhy, které hodlá předloţit parlamentu.)

a. výlet do přírody

b. stručná informativní schůzka veřejného

činitele

c. venkov

d. nádvoří Praţského hradu

9. Regionální (Předmětem diskuze byl vývoj politických vztahů na celosvětové, regionální

a národní úrovni.)

a. zapsaný, zaznamenaný

b. týkající se určité oblasti světa

c. celosvětový

d. náboţenský

10. Ekologický (Evropská politika podporuje ekologický způsob hospodaření.)

a. ţivě reagující, komunikativní c. neškodící přírodě

b. mající zelenou barvu d. pocházející ze Skandinávie

Příloha č. 12

Práce žáků

Legenda o čaji

Čajovník

Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se Čajovník a chtěl bych vám povyprávět o svém ţivotě. Já

s bratrem jsme vyrostli v Rusku, ale teď ţijeme s rodinou v Číně. Odstěhovali jsme se do Číny, protoţe v Rusku

byla velká zima. Můj děda s babičkou přeţili válku v Rusku. Vyráběl se z nich ledový čaj a další různé čaje.

Z Gruzijských čajovníků se vytvářeli čaje pro zahřátí. V Indii jsme mi čajovníky byli velice oblíbení. Jsem rád, ţe

s bratrem pořád rosteme.

Tak Ahoj

Čajovník

Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se Čajovník.

Pracuji v jedné Čínské čajovně Červený Drak. Je vyhlášena po celé zemi a vaříme nejlepší čaj. Chodí k nám

tisíce a tisíce návštěvníků. No, ale teď něco o mně. Jak uţ jsem říkal jmenuji se Čajovník a pracuji v Čínské

čajovně. Bydlím v jedné Čínské čtvrti a velice miluji čaj. Vlastním i pole kde pěstuji různé druhy čaje. To pole

jsem zdědil po mém otci. Čaj milují lidé po celém světě. Tak ahoj, a zastav se u nás v čajovně!

Květy jsou růţové, či ţluté. Máte uţ botičky obuté?

Tak mě pojďte navštívit, a já se vám začnu líbit.

Dobrý den jmenuji se Čajovník.

Jsem keř a pěstují mě pro čaj.

Má barva je zelená a květy mají růţovou barvu.

Čajovník je rostlina, která kdyţ vyroste tak má čajové lístky. Které se v továrnách rozdrtí a vytváří se čaj, který

se uskladní do pytlíků a dopravý se do obchodů a doma se zkonzumuje. Čaj je léčivá rostlina. Pouţívá se

v medicíně jako léčiví prostředek. Léčí: Ţaludeční vředy, ospalost, bolesti břicha, hlavy, uklidnění. Čajovník ţil

před 3000 let v Číně.

Dobrý den, dovolte mi, abych se představil, jmenuji se čajovník.

Já jsem keř na kterém rostou lístky, s kterých se vyrábí čaj.

Pocházím hlavně z Číny, kde je hodně čajových keřů.

Čaj je teplý, chutný nápoj, má více příchutí a druhů. Čaj pijete nejvíce ke snídani.

Dodává vám tekutiny a energii.

Tak nashledanou a ochutnejte mé různé příchutě.

Čajovník

Jaký by byl svět bez čokolády?

Byla jedna hloupá holčička, která byla závislá na čokoládě. Neustále ji jedla. Jednoho dne se čokoláda

vytratila z lidské existence. Byla velmi nešťastná a hledala ji po celém světě. A pak se zjistilo, ţe jí vzali

mimozemšťani, protoţe měli velmi diplomatický projekt na infrastrukturní jevy a alkohol je uţ omrzel, tak

potřebovali analyzovat čokoládu a ze Země ji úplně stornovali. Protoţe jim velmi zachutnala, tak do ní přidali

ginko bilobu na zlepšení paměti a poslali ji zpátky na Zem. Holčička se stala díky nové čokoládě chytřejší.

Zjistila, ţe kdyţ jí čokoládu, tak hodně přibírá, a tak čokoládu omezila a začala ji zkoumat. Vynalezla čokoládu

po které se nepřibírá, ale má úplně stejnou chuť. A tímto objevem se angaţovala mezi významné vědce. Byla

nadšená svým vynálezem, takţe jí to vnuklo další nápad. Vynalezla digitální měřič kalorií a získala za tyto

vynálezy Nobelovu cenu. Tento digitální měřič pomohl modelkám měřit své kalorie, zároveň i obézním lidem více

nepřibírat. Poté byla velmi slavná a za tyto vynálezy vlastně mohou mimozemšťané, ale o tom svět nevěděl

a miloval ji.

Jaký by byl svět bez tabáku?

Po 3. světové válce se zbytek lidí, kteří přeţily tento atomový masakr, uchýlili k ţivotu na měsíci. Jeden

z těch co přeţily, byl patnáctiletý Tomáš, který kdyţ byl na Zemi, byl závislý na tabáku. Na měsíci bohuţel

pro Toma neměly tabák. Mladý Tomáš se vydal do skleníku, který byl hlídaný Měsíčňanem, aby si zasadil vlastní

tabák.

Hlídač se velmi angaţoval, aby se nedostal dovnitř. Tomáš se o to pokoušel diplomaticky. Tomáš se

po neúspěchu pokoušel analyzovat druhý vchod do skleníku, aby si mohl ve skleníku vyřezat díru, kterou by se

protáhl, aby si mohl zasadit svůj tabák. Ovšem nově vypracovaná digitální verze existujícího ochraného

softwaru dala Měsíčňanovi zprávu, ţe se někdo pokouší vypnout ochranný systém. Ve skleníku byl ukryt projekt:

infrastruktura Měsíčňana. Tomáš z neúspěchu chtěl nabídnout na úplatu Měsíčňanovi alkohol. Měsíčňan alkohol

nevzal, ale řekl Tomovi ať zkusí ţvýkat ginko bilobu, ţe prý je to zdravé a neškodné. Tomáš mu alkohol vylil

do obličeje a potom podpálil. Vchod byl volný. Vešel do skleníku a uviděl pole plné tabáku. A hořící Měsíčňan to

pole zapálil. Tomáš poté spáchal sebevraţdu.

Příběh ze slov

Naše výprava začala toho rána kdy mi přišla zpráva, abych se angaţoval ve výzkumné výpravě doteď

neznámé oblasti Sibiři. Tenhle projekt se mi zalíbil, a proto jsem neváhal, sbalil jsem si věci a druhého dne jsem

se vydal na letiště, kde na mě čekal celý tým vědců s vrtulníkem připraveným odletět. Vrtulník nás dopravil

na tajnou vědeckou základnu v Rusku (o její existenci jsem vůbec nevěděl). Tam nás seznámili se špičkovou

digitální výbavou a také s naším úkolem. Měli jsme potvrdit existenci nových mikroskopických ţivotaschopných

buněk. Na konečné místo nás dopravilo psí spřeţení.

Kdyţ jsme dorazili na místo, uvařil jsem si čaj z ginko biloby a odpočinul si. Druhého rána jsme se

vydali prozkoumat okolí naší malé základny a hned jsem si vzal pár vzorků, abych je mohl později analyzovat.

Večer jsem se pustil do práce a inteligentně debatoval se svými kolegy a popíjeli jsme alkohol. Dalšího dne

za námi přijeli nějací ochránci přírody a chtěli po nás důkaz o tom, ţe jsme diplomaticky vzdělaní a jakou

infrastrukturu jsme vystudovali. Jelikoţ jsme neměli ţádné doklady, nemohli jsme dokázat, ţe jsme vědci,

a proto nám stornovaly všechny data. Vyřešilo se to tím, ţe přijela policie, ale s výzkumem jsme museli začít

znova, jelikoţ jsme neměli ţádná data.

Na pouti pouští

Vyrazili jsme do pouště vytvořit náš projekt. Měli jsme za úkol analyzovat pouštní infrastrukturu. Vzali jsme si

digitální kameru. Angaţovali jsme se v jednom kmeni, o jehoţ existenci jsme nevěděli. Diplomaticky jsme

vyměnili alkohol za ginko bilobu. Kmeni se to nelíbilo. Vzali nám kameru. Vyhnali nás do pouště. Hodiny jsme

bloudili po poušti. Večer jsme narazili na oázu. V oáze stál velký hotel. Zde se nám velmi líbilo. Zaplatili jsme si

pobyt na dva týdny. Stornovali jsme staré letenky. Koupili jsme nové v první třídě. V poušti se nám líbilo, ale

těšili jsme se domů.

Nový ostrov

Začarovaný ostrov

Jednoho mlhavého dne se muţi jménem Edvard sen stal skutečností. Po mnoha nepodařených pokusech se mu

konečně podařilo najít způsob, jak uniknout z Anglie. Dostal se na obchodní loď plující do Ameriky, která

naneštěstí ztroskotala uprostřed Atlantiku. Veškerá posádka zahynula, jediný Edvard se dokázal zachránit

a doplaval na nedaleký ostrov. Po doplavení na pevninu se ihned podíval na svou mapku, která ukazovala, ţe

na tomhle místě ţádný ostrov být nemá. Ihned začal tuto, jak se zdálo neosídlenou pevninu prozkoumávat

a objevil v ní mnoho rozmanitých druhů zvířat, rostlin a také jeskyni, ve které se zabydlel. Den co den lovil ryby,

dravou zvěř nebo sbíral plody nejrůznějších rostlin a pomalu si tak začal zvykat na svůj nový ţivot. Aţ dosud si

ale neuvědomoval, jak moc mu chybí přítomnost společnosti a normální lidské podmínky. Začal tedy z pruţných

stromů sestavovat loď s cílem dostat se do vysněné Ameriky. Po týdnech konstruování plavidla se dostal

ke konečnému výsledku a nastoupil na palubu. Naposledy se otočil na záhadný ostrov beze jména a vykročil

na moře. Po pár minutách zjistil, ţe se nepohnul ani o kousek a ţe ho proud unáší stále směrem k ostrovu. Tak si

řekl, ţe počká na odliv, který ale nikdy nepřišel a tak bohuţel usoudil, ţe ze začarovaného ostrova nevedla ţádná

cesta.

S kamarádkou Šárkou jsme se rozhodly, ţe se nebudeme na dovolené jen nudit s rodičem, a ţe se

půjdeme radši potápět. Při proskoumávání úţasného podmořského ţivota nás proud zanesl aţ k záhadné jeskyni,

která byla ukrytá pod vodní hladinou. Pokývla jsem lehce hlavou směrem k ní, i kdyţ jsem si nebyla jistá, jestli je

zrovna tohle dobrý nápad. Ale kdyţ jsem viděla jen Šárčinu tmavou siluetu, jak mizí v jeskyni, neodolala jsem

pokušení a vydala se za ní.

Vynořily jsme se uprostřed průzračného jezírka, od kterého vedla oblásková cesta, tak jsme se po ní

vydaly. Po cestě jsme s úţasem pozorovaly krásné přírodní úkazy, které nám zapomenutý ostrov nabízel. Natáhla

jsem ruku po prapodivné květině a ani jsem neslyšela Šárčin hlas, který na mě volal ať hlavně na nic nesahám.

Bylo pozdě. Jen co jsem se květiny dotkla, ostrov se rázem proměnil v nejhorší místo, které jsem vídávala jen

ve svých snech.

Jako na povel se všechny květiny proměnily v poţírací monstra, která ţíznila po naší krvi. Vyhýbajíc

jedné květině jsem uskočila stranou, a kdyţ jsem se otočila uţ na mě jiná cenila zuby. Šárka, s úmyslem mi

pomoci, popadla zlou nestvůru pod květem, ale květina se mi sápala dál po noze. Ve chvíli, kdyţ uţ byla zakouslá

do mého kolena jsem se však probudila. Ale jestli to byl jenom sen, tak proč mě bolí koleno?

Loni v zimě jsem byla na dovolené v Indonésii. Jednoho dne jsem byla pozvána na pláţovou párty, kam

mě pozval sympatický Indonésan. Kdyţ byla párty v plném proudu, najednou se zvedla vlna a přišlo tsunami,

které mě uneslo. Ráno jsem se probudila na neznámém místě a sama. Uvědomila jsem si, co jsem včerejší den

zaţila. Zjistila jsem, ţe mám hlad, ale potřebovala jsem se z tohohle ostrova dostat, tak jsem vyryla SOS

do písku. Kvůli své bezpečnosti jsem raději zůstala na pláţi a neprohledávala ostrov. Najednou jsem spatřila, jak

kolem mě plave několik ţraloků. V rychlosti blesku připluli delfíni a pomohli mi uniknout ţralokům. Vyhodili mě

na jachtě. Byla jsem zachráněna.

Píše se rok 1638, kdyţ Petr Johansson opouští své rodné Švédsko. Jeho cesta míří do Ameriky

za poznáním nového světa. Jenţe jeho cesta končí příliš brzy v Atlantském oceánu. Jeho loď zasáhne silná bouře

a moře vyplaví Petra na pustém ostrově. Petr pojmenoval ostrov Dorotea, podle jeho rodné vesnice.

Na ostrově objevil jeskyni, která se stala domovem pro jeho ţivot na Dorotee. Postupem času zjistil, ţe

je tento ostrov neobydlený. Po zmařených útěcích z ostrova se rozhodl, ţe pošle vzkaz v lahvi, který by ho dostal

z ostrova. Po dlouhých deseti letech postihne stejný osud i námořníky ze Stockholmu. Na ostrov moře vyplaví

deset námořníků. Petr jim poskytne jídlo a potom společnou prací postaví z vraku ztroskotané lodi menší loďku

na odplutí z ostrova.

Po zdárném doplutí do vytouţené Ameriky si Petr a námořníci zaloţili továrnu na stavění lodí.

Záhadný ostrov

Po letech šetření jsme si konečně mohli najmout loď a vydat se pohromadě na plavbu kolem světa. Prvních pár

dní to byl obyčejný výlet se starými kamarády, ale najednou, asi třetí den naší plavby brzo ráno nás vzbudil

prudký náraz. Loď vypověděla sluţbu, ztratili jsme signál a tím kontakt s okolním světem. Zjistili jsme, ţe jsme

narazili na pevninu, ale na mapě jsme nemohli najít, co je zač. Vypadal opuštěně ale najednou z nejbliţšího

houští vyskočil černoušek. Vyděsil nás, ale nejspíš se nás bál víc neţ my jeho. Utíkal a my jsme ho následovali.

Zavedl nás do jejich vesnice. Říkáme vesnice, ale nepodobala se ničemu co jsme dosud viděli. Naprosto unikátní

architektura. Všem najednou došlo, ţe ostrov je naprosto nedotknutý jinou civilizací. Ziskuchtivé členy naší

posádky hned napadl ten hrozný plán – vyhladit je a ostrov si nechat jako svůj objev a pronajímat jej. V ten

moment jsme uţ ostatní utekli k lodi, abychom s tím neměli nic společné, jako v těch nesmyslných filmech nám

loď záhadně fungovala my jeli podat tuto hroznou zprávu domů, avšak nikdo uţ tenhle nádherný ostrov nenašel.

Nový druh ovoce

Ţábovec muchoţravý

Tento druh rostliny je zvláštní tím, ţe poţírá mouchy. Člověk by si řekl, ţe kdyţ ţere mouchy, budou jeho plody

odporné. Ale to by se člověk velmi zmýlil! Jeho plody jsou výtečné, mají zelenoţlutou barvu a na rostlině rostou

aţ skoro na zemi a vypadají jako malé ţabičky. Proto ţábovec. Tuto rostlinu jsme objevili na skalním převisu

nedaleko sopky. Holt pro dobré jídlo se musí riskovat. Rostlina se doţívá aţ 15 – let. Plody rostou jen v létě –

tedy podle našeho průzkumu.

Je to výborná pochoutka. Pokud se někdy vrátíme domů, vezmeme si ji s sebou a budeme ji pěstovat ve velkém.

Doporučuji ochutnat!

Kostňák

Našel jsem nový druh ovoce. Nejdříve bych ho rozsekl a pořádně podíval jak vypadá. Podle toho bych usoudil

jak se bude jmenovat. Bude se jmenovat Kostňák. Usoudil jsem tak proto ţe je tvrdý jako kost a má tvar kostky.

Je šedo-černě zbarven a chutná jako maso s kostí a je velmi šťavnaté. Roste na oranţových stromech.

Pelíšek

Pokud jste také zabloudili na ostrov jako my plánovanou dovolenou. Mohlo se vám stát, ţe jste objevili nový

druh tropické či subtropické plodiny. Ta naše roste přímo na zeleném hladkém stromu. Na konci kaţdé větvičky

leţela, v hnědém, vystlaném pelíšku bílá a s vyjímkami červená kulička. Pokud jste chtěli tuto plodinu také vidět,

prozkoumat či ochutnat. Musíte zavítat na Floridu. Po naší cestě jsme plodiny nafotili a hned poslali na mail

vědcům a ti uvítali novou plodinu.

My jsme dostali značnou částku, která nám vyčinila celou dovolenou. Její název vyplívá z našich poznatků

a nejlépe charakteristickým rysům. Jak uţ víte kulička leţela v pelíšku hladkém, podobného tvaru jako ořech.

Slupka po odloupnutí zevnitř má vystlání hebké jako vata či hedvábí. Vědci nám ještě nedali znamení, tak proto

nedoporučujeme plodinu konzumovat.

Toto

Toto je velký plod ve tvaru tohoto (→ obrázek). Je velký, chlupatý, děravý a má výrazné aroma mokrého psiska.

Jelikoţ tu není nic k jídlu, stejně jsme to nejedly. Toto roste na tamtovníku. Ostrov jsme pojmenovaly

Tadytotamtó. Původní obyvatelé tohoto ostrova neexistují, jelikoţ na Tadytotamtó roste jen Toto.

Tento plod byl nalezen na opuštěném ostrově. Rostl na hodně vysokém stromě. Strom rostl v údolí, které bylo

bohaté na banánovníky. V opuštěném zákoutí u řeky, kde rostl tento strom, který na sobě nesl neznámý plod. Byl

oranţový, malý a trojúhelníkového tvaru. Pojmenovali jsme ho „Kokosus nenormalus“. Budeme ho publikovat

ve technicko-přírodovědném časopise, který máme tak rádi.

Boulovník

Mnou nově objevený strom jsem nazvala tak trochu hodně nezvykle.

Na stromě se objevují malé nepatrné bouličky. Po useknutí těchto bouliček vyteče z téhoţ místa slaďoulinkatá

tekutina. Vzhledem mi připomínala med, ale chuťově se medu nemohla vyrovnat. Byla mnohem sladší, chutnější

a výtečnější. Na ostrově jsem ji pouţívala jako polevu na banány. Chutnalo to výborně.

Strom je vysoký téměř 2 metry, ale obvodově působí jako staletý dub. Těchto stromů tam rostly stovky.

Na větvích sedávávalo pár pěkně prozpěvujících ptáčků.

Myslím, ţe vám sladkost z tohoto stromu zachutná stejně jako mě.

Prezentace parfému

Le Paradi

Dobrý den, představuji vám mou okouzlující vůni. Je opravdu okouzlující. Stačí, kdyţ zavřete oči. Vidím

západ slunce, deštné pralesy a kokosovou vůni cítím. Je to tam. Opravdu ji cítím. Cítíte ji taky?(Ano!)Máte tam

vyloţeně jen přírodní ingredience, ano! Velice kvítí pouţíváme a spoustu dalších ingrediencí, které moţná

nebudete moc znát.

Tato vůně má hodnotu pouhých a neuvěřitelných 970 korun, má 100 ml tadyta vůně a je velmi

nádherná. Budete se s ní cítit krásná, uvolněná a šťastná! Takţe vám ji doporučuji! Kvalita!

Umrlčí vzdech

Dobrý večer dámy a pánové, dovolte, abych se představil, jmenuji se Jiří Smrtihlav a jsem obchodním

zástupcem firmy Rychna a Smrad s.r.o. Naše firma právě v tomto předvánočním okouzlujícím čase vyvinula nový

parfém s názvem Umrlčí vzdech. Umrlčí vzdech, s naší vůni na věčné časy. Náš parfém se skládá z vybraných

sloţek, které jsou velmi vzácné a abych tak řekl, jsou exkluzivně získávány přímo od našich výhradních

distributorů, máme dodejce po celém světe. Hlava tohoto parfému se skládá ze tří úţasných částí, tou první je

výluh ze směsi hřbitovního kvítí, ovšem výluh ze hřbitovního kvítí je v biokvalitě, takţe zastánci přírody

a ekologie, parfém Umrlčí Vzdech je tu přímo pro vás! Další ingrediencí je ropuší sliz, vyvařené kramfleky

čarodějnice z perníkové chaloupky. Srdce parfému tvoří odvar z babského ucha, extrakt z koţky a pot umučence

umučeného za měsíční noci. Základ parfému je tvořen například silnějšími… silnějším odérem, který vydrţí

několik dnů a skládá se z kremačního popela, který vytváří to správné aroma, ţaludečních šťáv mladé strigy

a slin ze znečištěné zubní náhrady. Dámy a pánové, pošlu mezi vás propagační materiály této firmy. Můţete si je

důkladně prohlédnout. Pokud byste měli zájem o tento parfém, prosím kontaktujte naše obchodní oddělení

s našimi skvělými telefonisty a Tomášem Hodrem a Romanem Struţem, kteří vám poskytnou bliţší informace

a můţete si tento parfém objednat.

A pokud si tento parfém objednáte nyní, neobdrţíte pouze jednu lahvičku, ale obdrţíte celé dvě lahvičky

tohoto úţasného parfému. Určitě se ptáte na cenu! Ţe jste vy takové skvělé publikum, nebude ta cena jako

obvykle dva a půl tisíce korun za jednu lahvičku, nebude ani 2000 korun, bude stát celých 1700 korun za obě

lahvičky.

Pokud si to objednáte nyní, neobdrţíte pouze dvě lahvičky a dostanete skvělý kremační set, který je

vyvinut našimi předními odborníky z oblasti pohřebnictví. Myslím, ţe tato nabídka, která se vám naskytla, by

byla škoda ji nevyuţít protoţe tento parfém je vhodný pro tchyně i babičky či kohokoliv, koho byste chtěli oblaţit

a učinit jeho chvíle neopakovatelné. S naším parfémem se dostanete nad běţné a všední věci.

La bomba

Dámy a pánové, rád bych vám představil parfém La bomba od Granate. Skvělý design a neuvěřitelná

vůně pro ty správný chlapy! Obklopí vás exploze energie a svěţesti.

Ptáte se, čím je náš parfém úţasnej? Všechno je to v jedinečném sloţení, a to 100% alkoholu, pro ten

správný říz, základ pak tvoří olivový olej s jablečným octem, výtaţky z máty, konopného semínka a rostliny

malva silvesters. A nyní úţasná výtka, kupte si La bombu ještě dnes za pouhých a neuvěřitelných 769 korun

a dostanete druhou Bombu zcela zdarma.

Pyramides

Dobrý den dámy a pánové, takţe já vám ještě jednou děkuji za svého kolegu, ţe jste si vyslechli tak

pěkně jeho prezentaci. Uţ kromě toho jak bylo zmíněno, ţe ţe rovněţ pracuji ve firmě Rychna a spol., tak jsem

rovněţ jednatelem firmy, která se jmenuje Cheops fashion company a naše firma se specializuje na výrobu

voňavek. Pouţíváme sice jiné ingredience, zato si myslím, ţe ta naše nabídka toho, co momentálně přinášíme je

taky lákavá a jedná se o dámský parfém Pyramides, který je v těchto dnech, který v těchto dnech v podstatě bude

uveden na trh. Cena je tam nějakých 200 korun jako zaváděcí. Jsou tam jsou v podstatě při koupi tady toho

výrobku můţete sehnat další slevové kupony, můţete se s tímto výrobkem více seznámit a můţete prodiskutovat

s našimi zaměstnanci pouţití tohoto výrobku, ale můj osobní názor je, ţe je tak univerzální, ţe je v podstatě

vhodný pro ţeny kaţdého věku, akorát bych to nedoporučoval dětem v mateřské školce, protoţe těm to způsobuje

prý vyráţku, ale to my nesmíme říkat. Jakokdyby základem tady tohoto parfému je kouřové lepidlo, srdce tvoří

lehce nahořklý grep, který dodává tomuto parfému takovou specifickou chuť a hlavu tvoří růţový lotos a zelené

mango. Tento parfém já osobně povaţuji za jeden z nejlepších, mně osobně se strašně líbí Egypt, strašně rád tam

jezdím na dovolenou, jezdím si tam uţívat svého volna, no a po konzultaci s pracovníky z našeho oddělení vývoje

jsme dospěli k tomu názoru, ţe Egypt by měl být inspirací pro naši další kolekci parfémů a voňavek.

Grafické návrhy parfémů

Příloha č. 13

Seznam použitých zkratek jazyků

angl. anglický

ar. arabský

aram. aramejský

av. avestský

brazil. brazilský

č. český

fin. finský

fr., frz. francouzský

hebr. hebrejský

indián. indiánský

it. italský

jap., japon. japonský

lat. latinský

malaj. malajský

něm. německý

nor. norský

p., pol. polský

pers. perský

port. portugalský

rus. ruský

ř., řec. řecký

srb. srbský

srbch. srbochorvatský

stč. staročeský

stfr., stfrz. starofrancouzský

sthn. starohornoněmecký

stper. staroperský

stsl. staroslověnština

střlat. středolatinský

střněm. středoněmecký

šp. španělský

zsl. západoslovanský

Pozn. Zkratky mohou vedle adjektiv označovat i příslušná substantiva nebo příslovce (anglický, angličtina,

anglicky).

Příloha č. 14

Frekvenční slovník internacionalismů

Frekvenční slovník internacionalismů uplatňovaných v textech Evropského parlamentu

ČESKY ANGLICKY FRANCOUZSKY NĚMECKY

1. EU 598 EU EU EU

2. politika 554 policy 29 politique Politik

3. parlament 443 parliament 50 parlement Parlament

4. finance 436 finance 6 finances Finanzen

5. stát 405 state 15 état Staat

6. regionální 345 region régional regional

7. cíl 298 --objective --objet Ziel

8. unie 286 union union Union

9. klima 267 climate climat Klima

10. fond 200 fund fonds Fond

11. strategie 190 strategy strategie Strategie

12. informace 189 information information Information

13. sociální 185 social social sozial

14. problém 173 problem problème Problem

15. systém 169 systém système System

16. program 164 programme programme Programm

17. lobby 159 lobby lobby Lobby

18. aktivní 153 active aktive aktiv

19. projekt 144 project projet Projekt

20. kultura 143 culture culture Kultur

21. agentura 138 agency agence Agentur

22. investice 135 investment investissement Investition

23. organizace 133 organisation organisation Organisation

24. energie 132 energy energie Energie

25. digitální 129 digital digital digital

26. plán 129 plan plan Plan

27. technologie 115 technology technologie Technologie

28. existence 105 existence existence Existenz

29. komise 102 commission commission Kommission

committee

30. kvalitní 102 quality de qualité Qualitäts-

31. riziko 99 risk risque Risiko

32. milion 98 million million Million

33. situace 95 situation situation Situation

34. integrace 92 integration intégration Integration

35. struktura 87 structure structure Struktur

36. instituce 86 institution institution Institution

37. konkurence 82 ---(competition) concurrence Konkurrenz

competition

38. iniciativa 74 initiative initiative Initiative

39. inovace 71 innovation innovation Inovation

40. kontrola 71 control contrôle Kontrolle

41. koordinace 71 coordination coordination Koordination

42. konkrétní 69 concrete concret konkret

43. regulace 67 regulation régulation Regulation

44. diskriminace66 discrimination discrimination Diskriminierung

45. dialog 64 dialogue dialogue Dialog

46. dokument 61 document document Dokument

47. ekologický 61 ecological écologique ökologisch

48. funkce 54 function fonction Funktion

49. mechanismus54 mechanism mécanisme Mechanismus

50. globální 53 global global global

51. ekonomický 52 economic économique ökonomisch

52. internet 50 internet internet Internet

53. demokratický48 democratic démocratique demokratisch

54. analyzovat 45 analyse analyse Analyse

55. infrastruktura45 infrastructure infrastructure Infrastruktur

56. efektivní 44 effective effectif effektiv

57. legislativa 44 legislation législature Legislative

58. reakce 43 reaction réaction Reaktion

59. alternativa 42 alternative alternative Alternative

60. realita 41 reality réalité Realität

Příloha č. 15

Seznam výchozích textů pro tvorbu frekvenčního slovníku internacionalismů

1. Šéf FIFA Blatter u poslanců narazil 07-10-2008

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-

PRESS+20081006STO38774+0+DOC+XML+V0//CS

2. Poslanec-závodník podporuje silniční bezpečnost 03-10-2008

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSGML+IM-

PRESS+20080929STO38337+0+DOC+PDF+V0//CS&language=CS

3. Blogy: internetové deníky pod drobnohledem 02-10-2008

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-

PRESS+20080929STO38338+0+DOC+XML+V0//CS

4. Středa v plénu: energetika a pravoslavný patriarcha 25-09-

2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&type=IM-

PRESS&reference=20080922STO37694

5. 26. září je Evropský den jazyků 26-09-2008

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&type=IM-

PRESS&reference=20080922STO37701

6. Uţ je to tady - Parlament má svou televizi! 17-09-2008

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-

PRESS+20080911STO36948+0+DOC+XML+V0//CS

7. Občan Havel soutěţí s Deltou a Lornou 18-09-2008

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&type=IM-

PRESS&reference=20080911STO36946

8. 2008: Rok mezikulturního dialogu 12-02-2008

http://www.europarl.europa.eu/pdfs/news/public/focus/20080211FCS20948/20080211FCS20948_cs.pd

f

9. Africký týden v parlamentu 8. – 12. září 22-12-2008

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-

PRESS+20081204FCS43817+0+DOC+XML+V0//CS#title3

10. Přehled říjnového plenárního zasedání v Bruselu 13-10-2008

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-

PRESS+20081006FCS38727+0+DOC+XML+V0//CS

11. Čtvrtek v plénu: symboly EU a zdravotnictví 10-10-2008

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-

PRESS+20081006STO38725+0+DOC+XML+V0//CS

12. V OSN slábne vliv Evropské unie 15-10-2008

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-

PRESS+20081013STO39207+0+DOC+XML+V0//CS

13. Trvalý pobyt v EU má umoţnit "Modrá karta" 13-10-2008

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-

PRESS+20081013STO39205+0+DOC+XML+V0//CS

14. Patnáct vteřin proti trestu smrti 08-10-2008 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=IM-

PRESS&reference=20081006STO38722&language=CS

15. Naučme děti dobře hospodařit, navrhuje Iotova 15-10-2008

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=IM-

PRESS&reference=20081013STO39304&language=CS

16. Přísnější ochrana dětí na internetu 16-10-2008

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-

PRESS+20081013STO39306+0+DOC+XML+V0//CS

17. V říjnu na kontrolu proti rakovině 16-10-2008

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-

PRESS+20081015STO39499+0+DOC+XML+V0//CS

18. Karikaturisté kreslí pro lidská práva 17-10-2008

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IM-

PRESS+20081016STO39775+0+DOC+XML+V0//CS

19. Laureát novinářské ceny Pete Pakarinen 20-10-2008

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSGML+IM-

PRESS+20081013STO39203+0+DOC+PDF+V0//CS&language=CS

20. Rybáři by se měli učit od kovbojů 20-10-2008

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&type=IM-

PRESS&reference=20081020STO39947

21. Zpráva k vytvoření rámce pro činnost zástupců zájmových skupin (lobbistů) v evropských orgánech,

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&reference=A6-0105/2008

22. Zpráva o hodnocení sankcí Evropské unie udělovaných v rámci opatření a politiky EU v oblasti

lidských práv, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-

2008-0309+0+DOC+XML+V0//CS

23. Zpráva o stavu a vyhlídkách zemědělství v horských oblastech,

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&reference=A6-0327/2008

24. Zpráva o rozpočtu na rok 2009: první úvahy o předběţném návrhu rozpočtu na rok 2009 a o mandátu

pro dohodovací řízení, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-

//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-0262+0+DOC+XML+V0//CS

25. Zpráva o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Evropské jednotce pro soudní spolupráci (Eurojust) na

rozpočtový rok 2006, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&reference=A6-

0129/2008

26. Zpráva o zlepšování kvality vzdělávání učitelů,

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-

0304+0+DOC+XML+V0//CS

27. Zpráva o zaloţení globální aliance pro změnu klimatu mezi Evropskou unií a chudými rozvojovými

zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroţeny,

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=REPORT&reference=A6-2008-

0366&language=CS

28. Zpráva obsahující doporučení Komisi o zajišťovacích fondech a soukromých kapitálových fondech,

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=REPORT&reference=A6-2008-

0338&language=CS

29. Zpráva o problémech kolektivních smluv v EU,

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&reference=A6-0370/2008

30. Zpráva o řešení problému nedostatku vody a sucha v Evropské unii,

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&reference=A6-0362/2008

31. Zpráva o rovnosti ţen a muţů – 2008, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-

//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-0325+0+DOC+XML+V0//CS

32. Zpráva o strategii spotřebitelské politiky EU 2007–2013,

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-

0155+0+DOC+XML+V0//CS

33. Zpráva o obchodu se sluţbami, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-

//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-0283+0+DOC+XML+V0//CS

34. Zpráva o plném vyuţití výhod digitální dividendy v Evropě: společný přístup k vyuţívání spektra

uvolněného přechodem na digitální vysílání,

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&reference=A6-0305/2008

35. Zpráva o kontrole uplatňování práva Společenství – 24. výroční zpráva Komise,

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&reference=A6-0363/2008

36. Zpráva o rybolovu a akvakultuře v kontextu integrované správy pobřeţních zón v Evropě,

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-

0286+0+DOC+XML+V0//CS

37. Zpráva o řízení populací hlubinných ryb,

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?language=CS&reference=A6-0103/2008

38. Zpráva o ekologickém dopadu plánovaného plynovodu v Baltském moři, který má spojovat Rusko

a Německo (petice 0614/2007 a petice 0952/2007), A6-0225/2008

39. Zpráva o čtvrté zprávě o hospodářské a sociální soudrţnosti,

http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=REPORT&reference=A6-2008-

0023&language=CS

40. Zpráva o evropské přístavní politice, http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-

//EP//TEXT+REPORT+A6-2008-0308+0+DOC+XML+V0//CS

Příloha č. 16

Autoreferát

Rigorózní práce se zabývá problematikou motivace ţáků základní a střední školy

ve výuce českého jazyka a literatury. V rigorózní práci se zamýšlíme nad tím, jakým

způsobem lze motivaci ţáků zvýšit. Prostředek ke zvýšení motivace spatřujeme ve vyuţití

problematiky etymologie a přejímání slov. Cílem rigorózní práce je vytvořit náměty

pro pedagogickou praxi, jeţ budou zaměřeny na uvedené téma a povedou ke zvýšení

motivace ţáků ve výuce mateřského jazyka.

Téma práce jsme si zvolili proto, ţe problematiku etymologie a přejímání slov

povaţujeme za vhodný prostředek k motivování ţáků. V rámci výuky češtiny patří oblast

etymologie a přejímání slov k okrajovým tématům, lze tedy předpokládat, ţe ji ţáci budou

povaţovat za zajímavou. Uvedená problematika nabízí rovněţ moţnost vyuţití

mezipředmětových vztahů. Výklad původu jednotlivých označení je často spojen s mnoha

příběhy a legendami, s nimiţ je moţno v rámci vyučování dobře pracovat. Domníváme se, ţe

uvedené téma lze uplatnit zejména ve výuce slohu.

Rigorózní práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou, které jsou

doplněny přílohami. Teoretická část práce je rozdělena do sedmi kapitol. V první z nich se

zabýváme problematikou motivace v obecné rovině a zamýšlíme se nad tím, jakým způsobem

lze v rámci výuky českého jazyka vyuţít téma etymologie. Uvádíme stručný přehled

základních informací o uvedené lingvistické disciplíně.

Druhá kapitola shrnuje základní poznatky z oblasti současné slovní zásoby češtiny

a jejího obohacování. Zaměřuje se především na tendence, které se v ní projevují. Třetí

kapitola se zabývá přejímáním slov, podkapitoly jsou zaměřeny na typy přejímek a způsoby

jejich adaptace. Zvláštní pozornost je věnována skupině přejatých slov, která lze označit jako

internacionalismy, uvádíme jejich základní charakteristiku a příklady.

Ve čtvrté kapitole se zamýšlíme nad postavením významných světových jazyků

v mezinárodní komunikaci a charakterizujeme jazyky, jeţ byly v průběhu dějin označovány

termínem lingua franca. Pátá kapitola je zaměřena na přejatá slova, která pronikla do češtiny.

Podkapitoly se zabývají historií přejímek v češtině a představují jednotlivé jazyky a jazykové

oblasti, z nichţ byla do češtiny přejímána slova. Pozornost je věnována skupině evropských

jazyků, které se dále dělí na klasické a moderní. Mimoevropské jazyky jsou spojeny s oblastí

jihovýchodní Asie, Indie, arabských zemí a Ameriky. V rámci kaţdého jazyka a jazykové

oblasti jsou uvedeny příklady slov, která z nich byla přejata.

Šestá kapitola se zabývá postavením angličtiny v současné době a charakterizuje

vybrané anglicismy, jeţ se začlenily do českého jazykového systému. Sedmá kapitola

seznamuje s českými výrazy, které se staly součástí slovní zásoby cizích jazyků.

Praktická část práce je rozdělena na čtyři oddíly. Osmá kapitola popisuje, do jaké

míry je problematice etymologie a přejímání slov věnována pozornost ve vybraných

učebnicích českého jazyka pro druhý a třetí stupeň vzdělávání. Představuje vybrané typy

cvičení, která jsou na uvedené téma zaměřeny.

V rámci rigorózní práce byla realizována dvě dotazníková šetření, jejichţ výsledky

jsou uvedeny v deváté kapitole. První dotazníkové šetření bylo zaměřeno na určování původu

slov, druhý průzkum byl orientován na srozumitelnost cizích slov z pohledu mluvčího.

Do dotazníkových šetření byli zahrnuti ţáci základní školy, gymnázia, střední odborné školy

a učiliště.

Desátá kapitola přináší náměty pro pedagogickou praxi, představuje různé jazykové

aktivity a pracovní listy, které jsou zaměřeny na problematiku etymologie a přejímání slov.

Obsaţené pracovní listy byly ve výuce českého jazyka zpracovány ţáky uvedených typů škol.

V rigorózní práci představujeme analýzu prací ţáků a poukazuje na případná negativa

předloţených výukových materiálů. Domníváme se, ţe uvedené náměty mohou poslouţit

k obohacení a oţivení výuky českého jazyka na základní i střední škole.

Jedenáctá kapitola se zamýšlí nad vyuţitím českých a cizojazyčných textů, které jsou

dostupné na internetových portálech mezinárodních institucí, zejména Evropského

parlamentu. Přináší několik návrhů, jeţ popisují moţné vyuţití problematiky v pedagogické

praxi. Jsou zde rovněţ popsány výsledky analýzy textů, které byly získány na internetových

stránkách Evropského parlamentu. Cílem zkoumání uvedených textů bylo vytvoření

frekvenčního slovníku internacionalismů, jenţ je součástí přílohové části práce.

Rigorózní práce je doplněna přílohami, které lze vyuţít ve výuce českého jazyka.

Součástí příloh jsou pracovní listy, dotazníkové archy, seznam pouţitých zkratek jazyků,

frekvenční slovník internacionalismů obsahující 60 výrazů, které jsou přeloţeny

do angličtiny, němčiny a francouzštiny.

Resumé

Rigorózní práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zamýšlí nad

problematikou motivace ţáků základní a střední školy ve výuce českého jazyka a literatury.

Zabývá se současnou českou slovní zásobou, způsoby jejího obohacování a snaţí se

charakterizovat vybrané skupiny přejatých slov. Rovněţ přináší základní údaje o historii

etymologie a soustředí se na problematiku etymologie přejatých výrazů, zabývá se historií

přejímání, charakterizuje světové jazyky, uvádí konkrétní příklady přejatých slov a zvláštní

pozornost věnuje problematice anglicismů. Představuje rovněţ česká slova, která pronikla

do slovní zásoby cizích jazyků.

Praktická část popisuje, do jaké míry je problematice etymologie věnována pozornost

ve vybraných učebnicích a prezentuje výsledky dotazníkových šetření zaměřených

na srozumitelnost internacionalismů a původ slov. Přináší náměty pro pedagogickou praxi

a poukazuje na klady i zápory předloţených výukových materiálů. Práce uvádí ukázky prací

ţáků a je doplněna přílohami, které lze vyuţít ve výuce českého jazyka.

Klíčová slova

Motivace, ţák, český jazyk, výuka, slovní zásoba, etymologie, přejaté slovo, světový jazyk,

mezinárodní jazyk, internacionalismus, anglicismus, učebnice, pracovní list, jazyková hra,

dotazník, pedagogická praxe.

Resumé

The thesis is divided into two parts: theoretical and practical.

The theoretical part is interested in question how to motivate pupils at lower secondary and

high school within the Czech language and Czech literature education. We focus on current

vocabulary of Czech language, ways to enrich vocabulary and also we try to characterize

some groups of loan words. The theoretical part brings the basic information of history of

etymology with the focus on the loan words’ etymology. Even we mention the history of

words’ borrowing, characterize world languages, and state several concrete examples of loan

words, particularly we are interested in anglicisms. We present some Czech words which are

used in foreign languages.

The latter part describes the issues of etymology in several textbooks and presents the results

of questionnaire survey, which was realized among pupils, focused on the intelligibility of

internationalisms and on the origins of words. This part brings some topics for teaching

practice and shows pros and cons of chosen textbooks.

The thesis has another parts which present the results of several questionnaires and

attachments which can be used within the Czech language teaching.

156

Key words

Motivation, pupil, Czech language, education, vocabulary, etymology, loan word, world

language, international language, anglicism, textbook, worksheet, language game,

questionnaire, teaching practice.