Desertifikace VENCLOVÁ NATÁLIE

Co to je? • Desertifikace je proces degradace území na pouště a polopouště

Jaké jsou příčiny? • Je způsobena různými globálními klimatickými jevy, přirozenými i člověkem vyvolanými:

• Změnou lokálního klimatu

• Změna teploty v oblasti

• Změna srážkového a odtokového režimu v oblasti

• Zásahem do přírodních procesů probíhajících v dané oblasti

• Velké snížení vsaku v důsledku hospodářství

• Orání polí monokultur zemědělských plodin způsobí protékání vody

• Zmizí vegetace vlivem působení kontaminantů nebo vyčerpáním minerálních látek z půdy

• Těžba dřeva a podobné aktivity narušují přírodní ekosystém

Nejvíce postižené oblasti • Země ležící v pásmu afrického Sahelu

• Střední Asie

• Latinská Amerika

Důsledky desertifikace • Písečné bouře

• Vysychání jezer a vodních toků

• Environmentální uprchlíci (lidé prchající z postižených oblastí např.: kvůli nedostatku vody)

• Snižování kvality půdy

• Uvolňování prachu do atmosféry (způsobuje problémy v jiných částech země – např.: prach ze Sahary poškozuje karibské korálové útesy)

Kvalita půd je čím dál nižší

Riziko písečných bouří se s rostoucí desertifikací neustále zvyšuje

Desertifikace ve světě • Rozšiřování pouště Sahary (kácení zeleně, zasypávání pískem)

• Aralské jezero (systematické zavlažování okolí)

• Íránské Urmijské jezero (výstavba přehrad na řekách, které jezero zásobuje, sucho)

• Poušť Atacama

• Bolivijské jezero Poopó

• Čadské jezero

Podle výzkumů archeologů a paleontologů bylo ještě před 5 - 7 tisíci lety území dnešní Sahary poměrně úrodnou oblastí, vhodnou pro pěstování plodin a pastevectví

Původní rozloha Aralského jezera se zmenšila na méně než třetinu a objem vody klesl na jednu desetinu. V období let 1966 až 2003 poklesla hladina vnitrozemského moře o 22 metrů

Změna vodní plochy Urmijského jezera je způsobena odpařováním vody a působením řas a baterií. Údaje ze satelitů ukazují, že za posledních 14 let ztratilo jezero okolo 70 % své původní plochy.

Nános soli na břehu Urmijského jezera

Každoročně v době letních veder jezero mění svou barvu ze zelené na hnědočervenou. Změna je způsobena odpařováním vody a působením řas a baterií

Poušť Atacama se rozšíří zhruba o 1 metr denně. Na tento problém upozornil chilský prezident Sebastián Pinera – až dvěma třetinám chilského území hrozí proměna na poušť. V roce 2007 Chile zahájilo program, který se snaží bránit postupu pouště sérií malých vodních nádrží, umělým vyvoláváním mraků ve snaze získat větší dešťové srážky, zalesňováním a prací na vylepšování půdy. Zatím se ale postup desertifikace zastavit nepodařilo.

Роорó bylo slané jezero ve Středních Andách v Bolívii. Jeho vyschnutí bylo oficiálně oznámeno v prosinci 2015. Ještě před 30 lety mělo rozlohu až 3 500 km².

Srovnání rozlohy jezera Poopó z roku 1998 (2,337 kilometrů čtverečních) s jeho současným stavem (mokřady, bažiny)

Za hlavní hnací sílu zániku jezera je považován meteorologický jev El Niňo, který v této oblasti způsobuje dlouhodobé sucho. V oblasti došlo k odklonění přítoků do jezera Poopó (od roku 1982), hlavně kvůli těžbě uhlí, ale i pro účely zemědělství. Navíc již několik let zaznamenávalo jezero nižší přísuny vody z ledovců

Čadské jezero rychle vysychá kvůli neustále rostoucí spotřebě vody a klimatickým změnám.

Boj proti desertifikaci • Úmluva OSN „O boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zejména v Africe“

• K úmluvě přistoupilo 194 států

• Cílem je boj proti desertifikaci a zmírnění důsledků sucha

• Snaha o zastavení desertifikace a nápravu postižených oblastí

Řešení? • Osvěta

• Zabránění eroze půdy

• Zlepšování půdní úrodnosti

• Warka Water Tower (Etiopie) – vodní věže kondenzující vzdušnou vlhkost a sběr kapek

• Skleníky pro suché oblasti – recyklace vody (Vlhkost a teplo se přes den zadrží ve skleníku a v noci, když teploty venku klesnou, se skleník otevře a ochlazení způsobí kondenzaci)

• Zalesnění pouští

Warka Water tower

Skleník v poušti

Velká zelená zeď • Zalesňovací projekt na území Číny (zahájen roku 1978)

• Cílem je pozastavit rozšiřování pouště Gobi

• Úspěchy projektu jsou částečné, od roku 1978 se podařilo zalesnit 220 000km2 plochy

• V některých regionech se desertifikace zastavila, dokonce ustoupila

• Zápory projektu: zákaz farmaření v postižených oblastech, monokulturnost vysazovaných lesů

Africký Sahel – Velká zelená zeď No.2 • Plán výstavby stromové hranice kolem jižní Sahary

• Plánovaná šířka je 15 km a délka 7 775 km

• Pás zeleně by vedl přes 11 států (Burkiny Faso, Čad, Džibutsko, Eritrea, Etiopie, Mali, Mauretánie, Niger, Nigérie, Senegalu a Súdán)

• Cíle: zastavení desertifikace a eroze, ochrana vodních zdrojů (jezero Čad), posílení biodiverzity, podpora místního hospodářského rozvoje

• Pokusy o realizaci projektu jsou omezené a špatně udržitelné – aktivně se podílí hlavně Senegal, Mali, Keňa a Niger

Cílem stromového pásu je zpomalení eroze půdy, zbrzdění větrů a země by měla být schopna lépe vstřebávat dešťovou vodu. To vše by mělo zastavit neustálé rozrůstání Sahary a pomoci místním komunitám, které jsou závislé na zemědělství.

Postupné zalesňování jižního pásu Sahary

Větrolam • Úspěšná rekultivace pomocí pásu vegetace proběhla ve 30. letech 20. století, kdy obyvatele kanadských a amerických prérií ohrožovaly písečné a prachové bouře

• Vysázení větrolamu (dnes známý jako Shelterbelt) od Texasu po Kanadu, čítal 100 milionů stromů

• Dnes se problémy opět vracejí (vegetace značně prořídla)

Zdroje https://cs.wikipedia.org/wiki/Dezertifikace

http://www.vitejtenazemi.cz/cenia/index.php?p=desertifikace_pud&site=puda

https://zpravy.idnes.cz/rozpinani-sahary-by-mohla-zastavit-velka-zelena-zed-doufaji-v-africe-1gy-/zahranicni.aspx?c=A100618_160224_vedatech_ipl

http://www.eckralupy.cz/clanky.php?page=desertifikace

https://www.novinky.cz/cestovani/390443-v-bolivii-vyschlo-obri-jezero-v-miste-je-vyhlasena-katastrofa.html

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1819778-svet-vysycha-od-ciny-az-po-bolivii-blizky-vychod-dusi-pisecne-boure