CIZINEC A VZDùLÁVÁNÍ V âESKÉ REPUBLICE

Ludmila Bobysudová

Julie Pikalová Hernandezová

OBSAH

1. ÚVOD ....................................................................................................5

2. SYSTÉM VZDùLÁVÁNÍ V âESKÉ REPUBLICE ....................................7

3. P¤ED·KOLNÍ ZA¤ÍZENÍ ......................................................................83.1. JESLE ..........................................................................................................83.2. MATE¤SKÁ ·KOLA......................................................................................8

4. ZÁKLADNÍ ·KOLA ..............................................................................104.1. P¤ÍPRAVNÁ T¤ÍDA ..................................................................................104.2. POVINNÁ ·KOLNÍ DOCHÁZKA ................................................................104.3. ZÁPIS DO ZÁKLADNÍ ·KOLY....................................................................114.4. KATEGORIE CIZINCÒ ..............................................................................114.5. VZDùLÁVÁNÍ DùTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDùLÁVACÍMI POT¤EBAMI ..........134.6. HODNOCENÍ ÎÁKÒ ..................................................................................134.7. JIN¯ ZPÒSOB PLNùNÍ POVINNÉ ·KOLNÍ DOCHÁZKY............................14

4.7.1. Individuální vzdûlávání......................................................................144.7.2. Vzdûlávání ÏákÛ s hlubok˘m mentálním postiÏením ........................14

4.8. V¯BùR NùKTER¯CH ZÁKLADNÍCH ·KOL VYUâUJÍCÍCH NA ZÁKLADùSPECIFICK¯CH PEDAGOGICK¯CH SYSTÉMÒ........................................15

4.8.1. Waldorfsk˘ vzdûlávací program-základní ‰kola waldorfská ..............154.8.2. Základní ‰kola Montessori ..............................................................15

4.9. ZÁKLADNÍ UMùLECKÁ ·KOLA ................................................................164.10.V¯CHOVNù VZDùLÁVACÍ âINNOST ........................................................164.11.·KOLSKÁ V¯CHOVNÁ ZA¤ÍZENÍ ............................................................164.12.NEJâASTùJI KLADENÉ OTÁZKY..............................................................17

5. ST¤EDNÍ ·KOLA ................................................................................195.1. P¤IJÍMACÍ ¤ÍZENÍ ......................................................................................195.2. STUPNù DOSAÎENÉHO VZDùLÁNÍ ..........................................................195.3. TYPY ST¤EDNÍCH ·KOL ..........................................................................20

5.3.1. Stfiední odborné uãili‰tû ..................................................................205.3.2. Stfiední odborná ‰kola ....................................................................205.3.3. Gymnázium ....................................................................................205.3.4. Konzervatofi ....................................................................................215.3.5. Jiné moÏnosti ..................................................................................21

5.4. NÁSTAVBOVÉ STUDIUM............................................................................215.5. DOCHÁZKA ..............................................................................................22

5.6. INTERNÁT, STRAVOVÁNÍ, MIMO·KOLNÍ AKTIVITY V RÁMCI ·KOLY ........225.7. V¯BùR VHODNÉ ST¤EDNÍ ·KOLY............................................................225.8. STIPENDIUM..............................................................................................22

6. VY··Í ODBORNÁ ·KOLA ..................................................................23

7. VYSOKÁ ·KOLA..................................................................................247.1. P¤IJÍMACÍ ¤ÍZENÍ ......................................................................................247.2. ·KOLNÍ ROK ............................................................................................257.3. STIPENDIUM..............................................................................................267.4. ·KOLNÉ ....................................................................................................267.5. NEJâASTùJI KLADENÉ OTÁZKY ..............................................................26

8. DAL·Í VZDùLÁVÁNÍ ............................................................................288.1. DAL·Í VZDùLÁVÁNÍ VE ·KOLAÁCH A ·KOLSK¯CH INSTITUCÍCH ..........288.2. DISTANâNÍ VZDùLÁVÁNÍ ..........................................................................29

9. REKVALIFIKACE..................................................................................31

10. KURZ âESKÉHO JAZYKA ..................................................................3210.1.ÚSTAV JAZYKOVÉ A ODBORNÉ P¤ÍPRAVY CIZINCÒ..............................32

10.1.1. Jazyková pfiíprava ke studiu na vysoké ‰kole ................................32

10.2.STÁTNÍ JAZYKOVÁ ZKOU·KA..................................................................3310.3.OSTATNÍ MOÎNOSTI JAZYKOVÉHO VZDùLÁVÁNÍ ..................................33

11. NOSTRIFIKACE ..................................................................................3411.1.UZNÁNÍ ROVNOCENNOSTI ZAHRANIâNÍCH VYSVùDâENÍ ....................3411.2.NOSTRIFIKACE VYSVùDâENÍ ..................................................................3511.3.SUPERLEGALIZACE A APOSTILA ............................................................3511.4.UZNÁNÍ ZAHRANIâNÍHO VYSOKO·KOLSKÉHO VZDùLÁNÍ....................3611.5.UZNÁNÍ ODBORNÉ KVALIFIKACE ............................................................36

11.5.1. Postup pfii Ïádání o uznání odborné kvalifikace ............................38

12. ADRESÁ¤ ............................................................................................39

13. SEZNAM VYBRAN¯CH LEGISLATIVNÍCH P¤EDPISÒ VZTAHUJÍCÍCH SE KE VZDùLÁVÁNÍ ................................................45

5

Informaãní broÏura, která se vám dostává do ruky, je pfiehledn˘m a ucelen˘mprÛvodcem systémem vzdûlávání v âeské republice. Naleznete zde nejen pfiesn˘ a podrobn˘ pfiehled jednotliv˘ch stupÀÛ vzdûlání, ale rovnûÏ dal‰í zpÛsoby do‰kolováníjako jsou napfi. rekvalifikace, jazykové kurzy apod.Doufáme, Ïe vám tato broÏura pomÛÏe se snadnou orientací pfii v˘bûru ‰koly a poskytne vám ve‰keré potfiebné informace.

Ludmila BobysudováJulie Pikalová Hernandezová

4

1. ÚVOD

Cizinci, ktefií se vzdûlávají ve ‰kolách v âeské republice, studují za stejn˘ch podmínekjako obãané âR, vãetnû vzdûlávání pfii v˘konu ústavní v˘chovy a ochranné v˘chovy.Tyto osoby se stávají Ïáky a studenty pfiíslu‰né ‰koly, pokud fiediteli ‰koly prokáÏínejpozdûji pfii zahájení vzdûlávání oprávnûnost svého pobytu na území âeské republiky.Pfied novelou ‰kolského zákona mohlo b˘t ke splnûní povinné ‰kolní docházky pfiijato i dítû bez pobytového oprávnûní (toto bylo stanovenou zvlá‰tní vyhlá‰kou). Novela‰kolského zákona hovofií v˘slovnû o nutnosti prokázat legální pobyt.

Na základû pokynu M·MT se na základních, stfiedních, vy‰‰ích odborn˘ch ‰koláchmohou vzdûlávat následující kategorie cizincÛ :

1. cizinci, kter˘m bylo udûleno povolení k trvalému pobytu na území âR2. cizinci, ktefií na území âR pob˘vají pfiechodnû

- krátkodobá víza k pobytu do 90 dnÛ, - dlouhodobá víza k pobytu nad 90 dnÛ

3. cizinci, kter˘m byl na území âR udûlen azyl4. cizinci, ktefií jsou úãastníky fiízení o udûlení azylu5. cizinci s vízem za úãelem strpûní pobytu6. cizinci s vízem za úãelem doãasné ochrany

V âeské republice existuje na v‰ech stupních ‰kolské formální soustavy moÏnost studiana státních ‰kolách nebo na ‰kolách zfiizovan˘ch soukrom˘m provozovatelem. Mezisoukromé ‰koly se fiadí i ‰koly zfiizované církvemi. Studium na ‰kolách v âeskérepublice mÛÏe b˘t bezplatné i zpoplatnûné.

Studium na státních ‰kolách v ãeském jazyce je v zásadû bezplatné, v˘jimku tvofiípouze vy‰‰í odborné ‰koly, které mohou b˘t zpoplatnûny (viz kapitola vy‰‰í odborné‰koly). Poplatky jsou v nûkter˘ch pfiípadech státními ‰kolami úãtovány zanadstandardní dobu studia, apod.

Vyuãovacím jazykem je jazyk ãesk˘. ·kola nemá povinnost Ïáka-cizince douãovatãeskému jazyku mimofiádnou formou studia. Nûkteré ‰koly v‰ak toto douãováníposkytují, ale na základû rÛzn˘ch grantÛ nebo v rámci dobrovolné aktivity uãitelÛ.Jazyková pfiíprava je o‰etfiena zákonem pouze na základních ‰kolách, a to pro Ïadateleo udûlení azylu a dûti obãanÛ Evropské unie.

Jediná úleva, která se cizincÛm na základní a stfiední ‰kole nabízí, je moÏnost neb˘tklasifikován z pfiedmûtu ãesk˘ jazyk a literatura v prvním roce studia.

V âeské republice je moÏné setkat i s tzv. národnostním ‰kolstvím, do kterého mohouvstupovat obãané âR, pfiíslu‰níci národnostních men‰in (napfi. polská men‰ina apod.).

Pokud se rozhodnete pro ‰kolu soukromou, musíte poãítat s tím, Ïe studium na nich jezpoplatnûno. V˘‰e poplatkÛ se li‰í podle stupnû vzdûlání. Soukromé ‰koly ãasto

76

2. VZDùLÁVACÍ SYSTÉM V âESKÉ REPUBLICEnabízejí finanãní úlevy napfi. pro sociálnû slabé studenty nebo pfii v˘borném prospûchu.Va‰e práva a povinnosti spojené se studiem na kaÏdé ‰kole naleznete ve studijnímfiádu. ¤ada ‰kol, a to nejen soukrom˘ch, pofiádají pro zájemce o studium dnyotevfien˘ch dvefií, kde je moÏné získat v‰echny potfiebné informace.

V˘chovné poradenství

Poradenské sluÏby jsou poskytovány dûtem, rodiãÛm dûtí a pedagogick˘mpracovníkÛm ‰kol, pfied‰kolních a ‰kolsk˘ch zafiízení v zájmu zdárného prÛbûhuvzdûlávacího procesu, úspû‰ného osobnostního rozvoje Ïáka a k fie‰ení obtíÏí ve ‰kolnípráci, v˘chovû a v˘voji ÏákÛ. V˘znamnou roli má v˘chovné poradenství v prevenci a vyhledávání sociálnû negativních jevÛ. Poradenství slouÏí dûtem a mládeÏi ve vûku 3 - 19 let ve spádové oblasti.

Souãasn˘ systém poradenství tvofií:

a) instituce poskytující poradenské sluÏby

- ‰koly - v nich v˘chovní poradci, v poslední dobû i ‰kolní psychologové a ‰kolníspeciální pedagogové,

- pedagogicko-psychologické poradny s pÛsobností zpravidla v rámci okresu - speciálnû pedagogická centra - stfiediska v˘chovné péãe, která pÛsobí primárnû v preventivnû v˘chovné péãi

b) instituce plnící funkci podpÛrnou,

- Institut pedagogicko-psychologického poradenství - vysoké ‰koly (v oblasti vzdûlávání poradensk˘ch pracovníkÛ).

Studijní poradenství pfied vstupem a v prvních mûsících po vstupu na vysokou ‰kolu,psychologické a psychoterapeutické sluÏby a profesní i kariérové poradenství poskytujína vysok˘ch ‰kolách akademické poradny.

Doktorsk˘studijní program

Doktorsk˘ studijní program

Magistersk˘studijní program

Magistersk˘studijní program

Bakaláfisk˘studijní program

Gymnázia Konzervatofi

II. stupeÀ

Základní ‰kola

I. stupeÀ

Matefiská ‰kola

Stfiedníodborné ‰koly

Stfiedníodbornáuãili‰tû

Vy‰‰í odborné

‰koly

Nástavbovéstudium

VYSOKÉ ·KOLY

o dítû i pfies noc, a to od pondûlí do pátku. Za tuto sluÏbu se pfiiplácí. Na víkend je v‰akpovinnost rodiãe dítû si vyzvednout.

K pfied‰kolnímu vzdûlávání se pfiednostnû pfiijímají dûti v posledním roce pfiedzahájením povinné ‰kolní docházky. Pokud Va‰e dítû, které je v tomto vûku, nemÛÏeb˘t z kapacitních dÛvodÛ pfiijato do zvolené matefiské ‰koly, zajistí mu obec, ve kterémá dítû hlá‰en˘ trval˘ pobyt, jinou matefiskou ‰kolku.

98

3. P¤ED·KOLNÍ ZA¤ÍZENÍ

3.1. Jesle

Pokud je dítû ve vûku do tfií let, mohou ho rodiãe umístit do jeslí. Pobyt v jeslích jemoÏn˘ buì kaÏd˘ v‰ední den nebo dle potfieby. Poplatek za pobyt dítûte v jeslích sepohybuje okolo 1500 Kã mûsíãnû a v˘‰e, navíc se hradí strava.

Nárok na rodiãovsk˘ pfiíspûvek (rodiãovsk˘ pfiíspûvek je dávka státní sociální podpory),nezaniká, jestliÏe dítû nav‰tûvuje jesle, matefiskou ‰kolu nebo jiné obdobné zafiízení prodûti pfied‰kolního vûku v rozsahu nejv˘‰e pût kalendáfiních dnÛ v kalendáfiním mûsíci;za náv‰tûvu dítûte v jeslích, matefiské ‰kole nebo jiném obdobném zafiízení pro dûtipfied‰kolního vûku v kalendáfiním dnu se rozumí kaÏd˘ den, kdy dítû jesle, matefiskou‰kolu nebo uvedené zafiízení nav‰tíví, bez ohledu na délku doby trvání náv‰tûvy. V pfiípadû, Ïe je tato doba pfiekroãena, mÛÏe b˘t rodiãovsk˘ pfiíspûvek odejmutpfiíslu‰n˘m odborem státní sociální podpory.

Do pfied‰kolních zafiízení se pofiádají hromadné zápisy pro podání Ïádostí o pfiijetí dotûchto zafiízení. V pfiípadû, Ïe projevíte zájem o docházku va‰eho dítûte do takovéhozafiízení v prÛbûhu roku, musíte si domluvit individuální nástupní termín. V této situaci jenutné poãítat s tím, Ïe kapacita zvoleného zafiízení mÛÏe b˘t naplnûna.

Pokud máte dítû se zdravotním postiÏením, musíte fiediteli ‰koly pfii zápisu doloÏitpísemné vyjádfiení ‰kolského poradenského zafiízení, event. také vyjádfiení praktickéholékafie. Existují matefiské ‰koly, které nabízí péãi podle jednotliv˘ch typÛ postiÏení.

3.2. Matefiská ‰kola

Do matefisk˘ch ‰kol mohou docházet dûti ve vûku od 3 do 7 let. Dûti cizincÛ mohounav‰tûvovat tu matefiskou ‰kolku, kterou si vyberou, pokud je v‰ak vzdálena od jejichbydli‰tû, je moÏné, Ïe bude z kapacitních dÛvodÛ pfiijetí dítûte odmítnuto.

Docházka do matefisk˘ch ‰kol se platí, ceny se li‰í podle nabídky péãe o dûti. Obvyklese pohybují od 200 Kã za mûsíc a v˘‰e. Rodiãe platí navíc dûtem stravné, obvykle do30 Kã dennû.

·kolky b˘vají otevfieny nejdfiíve od 6.00 a nejdéle do 18.00. Pobyt v nich je moÏn˘celodennû (kromû víkendÛ) nebo zkrácenû po dohodû (pÛl den, apod.).

Nabídka matefisk˘ch ‰kol je velmi pestrá, je moÏné zvolit takovou ‰kolku, která nejvíceodpovídá zamûfiení a zájmÛm dítûte (matefiské ‰koly s ekologick˘m zamûfiením,matefiské ‰koly vyuÏívající alternativní pedagogické systémy, ‰kolky s jazykov˘mzamûfiením). RovnûÏ je moÏné vybrat si z fiady církevních zafiízení pro pfied‰kolní dûti.

Existují rovnûÏ matefiské ‰koly, které nabízí pro pracovnû vytíÏené rodiãe moÏnost péãe

poradny nebo speciálnû pedagogického centra. Pokud se u Ïáka prvního roãníkuzákladní ‰koly v prÛbûhu prvního pololetí ‰kolního roku projeví nedostateãná tûlesná nebodu‰evní vyspûlost ke ‰kolní docházce, mÛÏe fieditel ‰koly, po projednání se zákonn˘mizástupci, dodateãnû odloÏit plnûní povinné ‰kolní docházky na následující rok.

·kolní docházka je povinná po dobu devíti ‰kolních rokÛ, nejv˘‰e v‰ak do konce‰kolního roku, v nûmÏ Ïák dosáhne sedmnáctého roku vûku (dále jen „povinná ‰kolnídocházka"). Povinná ‰kolní docházka se vztahuje na státní obãany âeské republiky,dále na obãany jiného ãlenského státu Evropské unie a jejich rodinné pfiíslu‰níky, ktefiína území âeské republiky pob˘vají na základû zvlá‰tního pobytového povolení a dálena jiné cizince, ktefií mají na území âeské republiky trval˘ pobyt nebo pfiechodn˘ pobytna dlouhodobá víza a azylanty a úãastníky fiízení o udûlení azylu.

Pfiihla‰ovací povinnost a povinnost péãe o pravidelnou a vãasnou ‰kolní docházku majírodiãe, popfi. zákonn˘ zástupce dítûte. Zanedbání tûchto povinností je pfiestupkem,kter˘ mÛÏe b˘t sankcionován pokutou. Zanedbání v˘chovy vût‰ího rozsahu mÛÏe b˘tklasifikováno jako trestn˘ ãin ohroÏování mravní v˘chovy dûtí a mládeÏe. Proto jenezbytné po pfiíjezdu do âR pfiihlásit dítû do vybrané základní ‰koly co nejdfiíve.

4.3. Zápis do základní ‰koly

Dítû je pfiijato do základní ‰koly na základû zápisu, kter˘ probíhá v dobû od 15. lednado 15. února kalendáfiního roku, v nûmÏ má dítû zahájit povinnou ‰kolnídocházku.Pokud dítû nastupuje po udûlení odkladu ‰kolní docházky do 1. roãníku do‰koly, kde byl odklad udûlen, nemusí znovu k zápisu. Obcím je uloÏena povinnoststanovit základním ‰kolám spádové obvody a musí b˘t stanoveny tak, aby do spádové‰koly mohly b˘t pfiijaty v‰echny dûti s trval˘m bydli‰tûm ve spádové oblasti. Tyto dûtimusí b˘t do spádové ‰koly pfiednostnû umístûny. Tímto opatfiením není v‰ak dotãenoprávo rodiãÛ vybrat si pro své dítû ‰kolu jinou.

4.4. Kategorie cizincÛ

Na základû pokynu M·MT se na základních ‰kolách mohou vzdûlávat následujícíkategorie cizincÛ:

1. cizinci, kter˘m bylo udûleno povolení k trvalému pobytu na území âR2. cizinci, ktefií a na území âR pob˘vají pfiechodnû

- krátkodobá víza k pobytu do 90 dnÛ, - dlouhodobá víza k pobytu nad 90 dnÛ

3. cizinci, kter˘m byl na území âR udûlen azyl4. cizinci s vízem za úãelem strpûní pobytu5. cizinci s vízem za úãelem doãasné ochrany

Osoby, které nejsou státními obãany âeské republiky a pob˘vají oprávnûnû na územíâeské republiky, mají pfiístup k základnímu, stfiednímu a vy‰‰ímu odbornému vzdûláváníza stejn˘ch podmínek jako státní obãané âeské republiky, vãetnû vzdûlávání pfii v˘konu

11

4. ZÁKLADNÍ ·KOLA

Základní vzdûlávání vede k tomu, aby si Ïáci osvojili potfiebné strategie uãení a na jejichzákladû byli motivováni k celoÏivotnímu uãení, aby se uãili tvofiivû myslet a fie‰itpfiimûfiené problémy, úãinnû komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické i du‰evnízdraví, vytvofiené hodnoty a Ïivotní prostfiedí, b˘t ohleduplní a tolerantní k jin˘m lidem,k odli‰n˘m kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálnémoÏnosti a uplatÀovat je spolu s osvojen˘mi vûdomostmi a dovednostmi pfiirozhodování o své dal‰í Ïivotní dráze a svém profesním uplatnûní.

Poskytování základního vzdûlávání upravuje ‰kolsk˘ zákon a zákon o státní správû a samosprávû ve ‰kolství. K jeho provádûní byla vydána vyhlá‰ka o základní ‰kole.V‰echny tyto legislativní pfiedpisy byly nûkolikrát novelizovány, nejnovûji v souvislosti s reformou státní správy a pfiijetím nového ‰kolského zákona.

Dal‰í závazná opatfiení vyhla‰ovaná ministerstvem jsou publikována ve Vûstníku M·MT.Pravidelnû pro kaÏd˘ ‰kolní rok je to Soubor pedagogicko-organizaãních informací, jímÏse vyhla‰uje ãasová organizace ‰kolního roku, schválené vzdûlávací programy a jinéplatné uãební dokumenty, popfi. dal‰í organizaãní a metodické pokyny.

Základní ‰kola poskytuje základní vzdûlání a pfiipravuje Ïáky pro dal‰í studium a praxi.Základní ‰kola má devût roãníkÛ a ãlení se na první a druh˘ stupeÀ. První stupeÀ jetvofien prvním aÏ pát˘m roãníkem a druh˘ ‰est˘m aÏ devát˘m roãníkem.

4.1. Pfiípravná tfiída

Pfiípravné tfiídy základní ‰koly slouÏí pro dûti, které jsou v posledním roce pfiedzahájením povinné ‰kolní docházky, které jsou sociálnû znev˘hodnûné, a u kter˘ch jepfiedpoklad, Ïe zafiazení do pfiípravné tfiídy vyrovná jejich v˘voj. Pfiípravné tfiídy jsouzfiizovány se souhlasem krajského úfiadu, tzn. Ïe ne kaÏdá ‰kola má povinnost tutotfiídu otevfiít. V pfiípadû, Ïe zákonn˘ zástupce chce své dítû do této tfiídy umístit,musí poÏádat fieditele ‰koly a musí mít doporuãení ‰kolského poradenskéhozafiízení.

4.2. Povinná ‰kolní docházka

Povinná ‰kolní docházka zaãíná poãátkem ‰kolního roku, kter˘ následuje po dni, kdydítû dovr‰í ‰est˘ rok vûku. Dítû, které dovr‰í ‰est˘ rok vûku v dobû od poãátku ‰kolníhoroku do konce kalendáfiního roku, mÛÏe b˘t pfiijato do ‰koly, je-li du‰evnû i tûlesnûpfiimûfienû vyspûlé a poÏádá-li o to jeho zákonn˘ zástupce, pûstoun nebo obãan,popfiípadû ústav, jemuÏ bylo dítû svûfieno do péãe. Není-li dítû po dovr‰ení ‰estého rokuvûku tûlesnû nebo du‰evnû pfiimûfienû vyspûlé a poÏádá-li o to jeho zákonn˘ zástupce,odloÏí mu fieditel ‰koly zaãátek povinné ‰kolní docházky o jeden ‰kolní rok. ¤editel o tomto rozhodne na základû odborného posouzení lékafie, pedagogicko psychologické

10

Základní ‰koly se li‰í sv˘m zamûfiením a v˘ukov˘mi programy, které nabízejí. Dûlí senásledovnû:• Z· bez zamûfiení• Jazykové ‰koly nebo tfiída s jazykov˘m zamûfiením na ‰kole,• Z· s matematick˘m zamûfiením• Z· s pfiírodovûdn˘m zamûfiením• Z· s zamûfiením na informatiku, poãítaãe, programování• Z· s sportovním zamûfiením• Z· s v˘tvarn˘m zamûfiením• Z· s hudebním zamûfiením• Z· s etick˘m zamûfiením• Z· s zdravotním zamûfiením

4.5. Vzdûlávání dûtí se speciálními vzdûlávacími potfiebami

Vzdûlávání dûtí se speciálními vzdûlávacími potfiebami (tzn. osoby se zdravotnímpostiÏením, zdravotním znev˘hodnûním nebo sociálním znev˘hodnûním) je upraveno‰kolsk˘m zákonem. ¤editel pfiíslu‰né ‰koly mÛÏe se souhlasem krajského úfiadu zfiíditpro Ïáka se speciálními vzdûlávacími potfiebami funkci asistenta pedagoga.

4.6. Hodnocení ÏákÛ na základních ‰kolách

Îáci jsou na základních a stfiedních ‰kolách hodnoceni jednak prÛbûÏnû v jednotliv˘chpfiedmûtech, jednak v závûru kaÏdého pololetí, kdy vedle klasifikace z kaÏdéhopfiedmûtu se hodnotí i chování a celkov˘ prospûch Ïáka.

Prospûch Ïáka v jednotliv˘ch pfiedmûtech je klasifikován stupni:

1. v˘born˘ 2. chvalitebn˘ 3. dobr˘ 4. dostateãn˘ 5. nedostateãn˘.

Chování Ïáka je klasifikováno stupni

1. velmi dobré 2. uspokojivé 3. neuspokojivé.

Celkov˘ prospûch Ïáka je hodnocen:

a) v 1. - 4. roãníku stupni "prospûl" a "neprospûl"

13

ústavní v˘chovy a ochranné v˘chovy. To znamená, Ïe tyto osoby se stávají Ïáky a studenty pfiíslu‰né ‰koly, pokud fiediteli ‰koly prokáÏí nejpozdûji pfii zahájení vzdûláváníoprávnûnost svého pobytu na území âeské republiky.

Po dobu plnûní povinné ‰kolní docházky v základních a speciálních ‰kolách, vãetnûvzdûlávání pfii v˘konu ústavní a ochranné v˘chovy, je cizincÛm uveden˘m v kategorii 1-6 poskytováno bezplatné vzdûlávání. Skuteãnost, Ïe Ïádost o vzdûlávání cizince vevûku povinné ‰kolní docházky v základní ‰kole není doloÏena dokladem, na jehoÏzákladû mÛÏe pob˘vat na území âeské republiky, nesmí b˘t dÛvodem pro jeho nepfiijetído základní ‰koly. Îák v‰ak musí tento doklad doloÏit pfii nástupu do ‰koly. Pfii zafiazenídítûte do roãníku se pfiihlédne k jeho znalosti ãeského jazyka a úrovni dosaÏenéhovzdûlání.

Cizinci, ktefií se vzdûlávají ve ‰kolách v âeské republice studují za stejn˘ch podmínekjako obãané âR. Pfii hodnocení cizincÛ v základní ‰kole z pfiedmûtu ãesk˘ jazyk a literatura se pfiihlédne k dosaÏené úrovni znalosti ãeského jazyka. ZávaÏné nedostatkyv osvojen˘ch vûdomostech z tohoto pfiedmûtu se povaÏují za objektivní pfiíãinu, prokterou Ïák nemusí b˘t v prÛbûhu prvního roku docházky do ‰koly v âeské republice z tohoto pfiedmûtu klasifikován.

V âeské republice existují státní základní ‰koly, soukromé základní ‰koly, církevnízákladní ‰koly. RovnûÏ je moÏn˘ zvlá‰tní zpÛsob plnûní povinné ‰kolní docházky a domácí vzdûlávání.

Vyuãovacím jazykem je jazyk ãesk˘. ·kola nemá povinnost Ïáka-cizince douãovatãeskému jazyku mimofiádnou formou studia. Nûkteré ‰koly v‰ak toto douãováníposkytují, ale na základû rÛzn˘ch grantÛ nebo v rámci dobrovolné aktivity uãitelÛ.

Základní ‰koly, kde se vzdûlávají dûti úãastníkÛ fiízení o udûlení azylu Ïijící v azylov˘chzafiízeních i mimo azylová zafiízení, zabezpeãují i základní jazykovou pfiípravu tûchto dûtí.Tyto dûti jsou zafiazené do tzv. vyrovnávacích tfiíd, kde se uãí ãesk˘ jazyk a poté jsoupodle úrovnû zanolstí rozfiazeny do pfiíslu‰ného roãníku.

Studenti, ktefií jsou obãany zemí Evropské unie, mají podle novely ‰kolského zákonanárok na zaji‰tûní bezplatné pfiípravy k jejich zaãlenûní do základního vzdûlávání vãetnûv˘uky ãeského jazyka a dále dle moÏností ‰koly v˘uku matefiského jazyka a kulturyrodné zemû. Toto plnûní zaji‰Èuje krajsk˘ úfiad ve spolupráci se zfiizovatelem ‰koly.

K dobû publikace této broÏury v‰ak toto nafiízení nestaãilo je‰tû vejít v praxi. Nicménûje moÏné obrátit se na jednotlivé ‰koly s dotazem zda a jak˘m zpÛsobem je nafiízeníplnûno.

12

doporuãujícího posouzení odborného lékafie a ‰kolského poradenského zafiízení.Krajsk˘ úfiad zároveÀ zajistí odpovídající pomoc pfii vzdûlávání dítûte, zejména pomocpedagogickou a metodickou. Dojde-li ke zmûnû du‰evních a fyzick˘ch moÏností dítûte,krajsk˘ úfiad zpÛsob vzdûlávání odpovídajícím zpÛsobem upraví.

4.8. V˘bûr nûkter˘ch základních ‰kol vyuãujících na základûspecifick˘ch pedagogick˘ch systémÛ

4.8.1. Waldorfsk˘ vzdûlávací program-základní ‰kola waldorfská

Je to jeden z nejroz‰ífienûj‰ích typÛ alternativních ‰kol a v poslední dobû proÏívá velk˘rozmach. Cílem waldorfské ‰koly není dítû formovat do urãené podoby, ale pomáhatjeho osobnostnímu rozvoji, vede k rovnováÏnému rozvoji my‰lení, cítûní a vÛle.

Proto uãitel na waldorfské nepfiedkládá ÏákÛm hotové pravdy k zapamatování, ale vytváfiíje s nimi. DÛleÏit˘m prvkem vyuãování jsou umûlecké ãinnosti. Jejich úkolem nenívychovat pfií‰tí v˘tvarníky, hudebníky a literáty, ale posilovat tvÛrãí síly a individualitu dítûte.

V prÛbûhu roku ani na vysvûdãení nedostávají dûti známky. PrÛbûÏné hodnoceníprobíhá kaÏd˘ mûsíc na tfiídních schÛzkách, vysvûdãení má pak formu obsáhléhoslovního hodnocení. Vût‰í nároky jsou kladeny na úzkou spolupráci rodiãÛ se ‰kolou.

4.8.2. Základní ‰kola Montessori

Vzdûlávání dûtí zaãíná v pfied‰kolním vûku od 2,5 roku a pokraãuje do 9. tfiídy. DÛraz jekladen na smyslov˘ rozvoj pomocí specifického uãebního montessoriovského materiáluod pfied‰kolního období a prvního stupnû . Dûti jsou vedeny k aktivní, uvûdomûlépolarizované pozornosti, ke svobodû , nezávislosti a samostatnosti, k tvofiivosti,toleranci, k vysokému sociálnímu uvûdomûní, k mravním a duchovním hodnotám,citlivosti k pfiírodû od útlého vûku.

Dûti pracují podle sv˘ch schopností, vlastním tempem. Akcentuje a podporuje se jejichprofilování v souladu s jejich pfiirozen˘mi pfiedpoklady. Uãitel je proto v této ‰kolepodnûcovatelem zájmu dítûte, stimuluje jej. Role uãitele je v této ‰kole zcela jiná neÏ jebûÏné. Proto se k tomu musí dlouhodobû pfiipravovat-trénovat na akreditovan˘chpracovi‰tích v zahraniãí, v poslední dobû na tréninkov˘ch kurzech M·MT ve spoluprácise zahraniãními lektory. Curricula obecnû korelují s metodou Montessori, ale i sevzdûlávacím standardem. Hodnocení ÏákÛ v základní ‰kole je slovní, a to vÏdy na konci‰kolního roku. Tato okolnost vyÏaduje harmonii rodiny, ‰koly i dítûte. V závûru I. stupnûjsou Ïáci také hodnoceni i známkov˘m hodnocením.

15

b) v 5. - 9. roãníku ‰koly stupni:- "prospûl s vyznamenáním", není-li v Ïádném povinném pfiedmûtu pfii celkové

klasifikaci hodnocen stupnûm hor‰ím neÏ "chvalitebn˘", jeho prÛmûr je nejv˘‰e1,50 a jeho chování je velmi dobré;

- "prospûl" , není-li v Ïádném povinném pfiedmûtu hodnocen pfii celkové klasifikacistupnûm "nedostateãn˘";

- "neprospûl", je-li v nûkterém povinném pfiedmûtu hodnocen pfii celkové klasifikacistupnûm "nedostateãn˘".

Îák, kter˘ plní povinnou ‰kolní docházku, opakuje roãník, pokud na konci druhéhopololetí neprospûl nebo nemohl b˘t hodnocen. Pokud v‰ak jiÏ na daném stupnizákladní ‰koly roãník opakoval postoupí do vy‰‰í tfiídy.

Hodnocení v˘sledkÛ vzdûlávání Ïáka na vysvûdãení je vyjádfieno klasifikaãním stupnûmtzn. známkou 1-5, slovnû nebo kombinací obou zpÛsobÛ. ZpÛsob hodnocení si urãujekaÏdá ‰kola sama. V pfiípadû, Ïe Ïák pfiechází do ‰koly, která hodnotí jin˘m zpÛsobem,pfievede pÛvodní ‰kola na Ïádost zákonn˘ch zástupcÛ hodnocení do pfiíslu‰né podoby.

4.7. Jin˘ zpÛsob plnûní povinné ‰kolní docházky

4.7.1. Individuální vzdûlávání

Od ‰kolního roku 1998/1999 umoÏÀuje M·MT pokusné ovûfiování domácíhovzdûlávání u dûtí na prvním stupni základní ‰koly. Nové podmínky pro individuálnívzdûlávání stanovila novelizace ‰kolského zákona. O povolení vzdûlávat dítûindividuálnû rozhoduje fieditel ‰koly, do které bylo dítû pfiihlá‰eno. ¤editel ‰kolyindividuální vzdûlávání povolí v pfiípadû, Ïe jsou k tomu „závaÏné dÛvody" a jsou splnûnydal‰í podmínky dané zákonem (napfi. osoba dítû individuálnû vzdûlávající musí mítminimálnû stfiední vzdûlání s maturitní zkou‰kou). K Ïádosti rodiãe je nutné pfiiloÏitvyjádfiení ‰kolského poradenského zafiízení.

Na tento typ vzdûlávání není zatím ze zákona nárok, proto mÛÏe ‰kola odmítnoutzapsat dítû pokud se domnívá, Ïe by nebyly záruky odpovídajícího vzdûlávání.Individuálnû vzdûlávan˘ Ïák koná za kaÏdé pololetí zkou‰ky z pfiíslu‰ného uãiva, a to ve‰kole, do níÏ byl pfiijat k plnûní povinné ‰kolní docházky. Kromû toho ‰kola pofiádásetkání s rodiãi, ktefií mohou konzultovat v˘ukové postupy i jiné problémy. ·kolaposkytuje rodiãÛm i nûkteré pfiíslu‰né materiály a pomÛcky.

Nejpozdûji po pátém roãníku pfiejde dítû do bûÏné ‰koly, protoÏe na druhém stupnizatím tento experiment povolen není.

4.7.2. Vzdûlávání ÏákÛ s hlubok˘m mentálním postiÏením

Dítûti s hlubok˘m mentálním postiÏením stanoví krajsk˘ úfiad místnû pfiíslu‰n˘ podlemísta trvalého pobytu dítûte se souhlasem zákonného zástupce dítûte takov˘ zpÛsobvzdûlávání, kter˘ odpovídá du‰evním a fyzick˘m moÏnostem dítûte, a to na základû

14

17

4.9. Základní umûlecká ‰kola

Základní umûlecké ‰koly jsou zafiazeny do v˘chovnû vzdûlávací soustavy po bok ‰kolbûÏného vzdûlávání, poskytují v‰ak vzdûlávání zájmové. Poskytují základy vzdûlávání v jednotliv˘ch umûleck˘ch oborech a pfiipravují pro studium uãebních a studijních oborÛve stfiedních, popfi. vysok˘ch ‰kolách umûleckého zamûfiení (jejich absolvování v‰aknení podmínkou pro pfiijetí). Organizují studium pfieváÏnû pro Ïáky základních ‰kol, alemohou organizovat i studium pro dospûlé. (V˘jimku mohou ãinit umûlecké oboryvysok˘ch ‰kol; dodateãné sloÏení maturitní zkou‰ky je v‰ak podmínkou pro udûlenívysoko‰kolského diplomu.).

Docházka do základních umûleck˘ch ‰kol je zpoplatnûna, v˘‰e poplatku se li‰í dlezvoleného zamûfiení (hudba, v˘tvarno,..) i oboru (zpûv, hra na nástroj,..)

4.10. V˘chovnû vzdûlávací ãinnost

·kola organizuje lyÏafiské zájezdy a plaveck˘ v˘cvik. MÛÏe organizovat v˘lety a dal‰íakce související s v˘chovnû vzdûlávací ãinností. Ve spolupráci s lékafiem povûfien˘mpreventivní péãí o Ïáky pomáhá vytváfiet a realizovat ozdravné programy, popfi.zdravotní tûlesnou v˘chovu. ·kola mÛÏe organizovat pro Ïáky zájmovou ãinnost sama,nebo poskytuje prostory a vybavení pro ãinnost zájmov˘ch organizací. Zpravidla b˘vajítyto aktivity zpoplatnûny.

4.11. ·kolská v˘chovná zafiízení

·kola mÛÏe dûtem vedle vzdûlávání poskytovat i celodenní v˘chovu, stravování a ubytování, a to prostfiednictvím ‰kolsk˘ch v˘chovn˘ch zafiízení, a ‰kolsk˘ch úãelov˘chzafiízení.

Souãástí základních ‰kol mohou b˘t ‰kolská v˘chovná zafiízení: pfied‰kolní zafiízení,‰kolní druÏina, která peãuje o mlad‰í Ïáky v dobû, kdy jsou rodiãe v zamûstnání, ‰kolníklub, kter˘ zaji‰Èuje zájmové aktivity pro star‰í Ïáky, ‰kolní knihovna a internát, v nûmÏje zaji‰tûna celodenní péãe a ubytování.

Základní ‰koly, zejména ‰koly v oblastech se zhor‰en˘m Ïivotním prostfiedím organizují‰koly v pfiírodû, coÏ jsou ozdravné pobyty tfiíd v místech s neporu‰en˘m Ïivotnímprostfiedím, pfii nichÏ probíhá v˘uka. Úãast na tûchto aktivitách není povinná, pfiihlíÏí sek sociální situaci rodiny.

16

4.12. Nejãastûji kladené otázky:

• Je povinná základní ‰kolní docházka rovnûÏ pro dûti cizincÛ?

Ano. Devítiletá ‰kolní docházka je povinná i pro dûti cizincÛ.

• Kdo je zákonn˘ zástupce?

Zákonn˘ zástupce je rodiã dítûte. RovnûÏ mÛÏe b˘t zákonn˘m zástupcem pûstoun,osvojitel nebo obãan, popfiípadû ústav, jemuÏ bylo dítû na základû soudníhorozhodnutí svûfieno do v˘chovy.

• Kdy zaãíná období ‰kolního vyuãování? Kdy konãí období ‰kolního vyuãování?Kdy konãí I. pololetí? Kdy konãí II. pololetí?

Období ‰kolního vyuãování ve ‰kolním roce zaãíná ve v‰ech základních ‰kolách 1. záfií a konãí 30. ãervna. Vyuãování je v prvním pololetí ukonãeno 31. ledna.Období ‰kolního vyuãování ve druhém pololetí je ukonãeno 30. ãervna.

• Jaké jsou prazdniny v prÛbûhu celého ‰kolního roku ?

- Podzimní prázdniny (fiíjen)- Vánoãní prázdniny od 23.prosince do 1. ledna- Jednodenní pololetní prázdniny (únor po vysvûdãení)- Jarní prázdniny v délce jednoho t˘dne (jsou podle sídla ‰koly v rozmezí únor, bfiezen)- Velikonoãní prázdniny- Hlavní prázdniny od 1. ãervence do 31. srpna

RovnûÏ ve dnech státních svátkÛ neprobíhá vyuãování:- 8. kvûten Den osvobození- 28. záfií Den ãeské státnosti- 28. fiíjen Den vzniku samostatného ãs. státu- 17. listopadu Den boje za svobodu a demokracii

Ostatní svátky :- Velikonoãní pondûlí (jedná se o pohybliv˘ svátek)- 1. kvûten Svátek práce

• Existují v âeské republice také církevní ‰koly ?

Ano. V souãasné dobû je moÏné vybrat z ‰irokého spektra základních ‰kolzfiizovan˘ch oficiálnû registrovan˘mi církvemi a náboÏensk˘mi spoleãnostmi napfi.Lauderovy ‰koly pfii Îidovské obci v Praze, Bratrská ‰kola, Základní církevní ‰kolasester Vor‰ilek apod.

5. ST¤EDNÍ ·KOLY

Cizinci mají moÏnost studovat na stfiedních ‰kolách za stejn˘ch podmínek jako ãe‰tíobãané, (s v˘jimkou povinnosti skládat pfiijímací zkou‰ky z ãeského jazyka). Uchazeãale musí prokázat schopnost plynnû reagovat v ãeském jazyce, obvykle pohovorem.Pokud chce cizinec nastoupit do vy‰‰ího roãníku stfiední ‰koly, pfiihlédne fieditel ‰koly k dosaÏenému vzdûlání a znalosti ãeského jazyka, popfiípadû nafiídí rozdílovou zkou‰ku.Doklad o dosaÏeném studiu mÛÏe b˘t nahrazen ãestn˘m prohlá‰ením studenta a ovûfiením jeho znalostí. Nejpozdûji v den zahájení ‰kolního roku musí cizinec doloÏitlegálnost svého pobytu. V prvním roce studia je cizinec osvobozen od klasifikace z ãeského jazyka, ‰kola ale nemá povinnost studenta ãeskému jazyku douãovat.

5.1. Pfiijímací fiízení

Stfiedo‰kolské vzdûlání navazuje na povinnou ‰kolní docházku. K jeho studiu je pfiijatkaÏd˘, kdo splní kritéria poÏadovaná vybranou stfiední ‰kolou a je ke studiu vybrán.Uchazeã vyplní pfiihlá‰ku ke studiu na stfiední ‰kole. KaÏdá stfiední ‰kola je povinnavypsat alespoÀ jedno kolo pfiijímacího fiízení. Po pokynu fieditele je moÏné vypsat i koladvû. Uchazeã si mÛÏe podat v prvním kole pfiihlá‰ku pouze na jednu ‰kolu. Nûkteré‰koly vypisují v rámci pfiijímacího fiízení pfiijímací zkou‰ky, které mají provûfiit pfiedpokladyuchazeãe ke studiu a úroveÀ jeho dosavadního vzdûlání, nûkteré ‰koly pfiijímají bezsloÏení zkou‰ek studenty s pfiedem stanoven˘m prÛmûrem známek na Z·. Dítû mÛÏeb˘t pfiijato ke studiu i bez pfiijímacích zkou‰ek (pfiedev‰ím ke studiu na uãili‰tích). Pokudu pfiijímacího fiízení neuspûjete, mÛÏete po doruãení rozhodnutí o nepfiijetí ke studiupodat ve stanovené lhÛtû odvolání k vedení ‰koly. V pfiípadû, Ïe dítû nebude pfiijato kestudiu v prvním kole, lze v dal‰ím kole oslovit ty ‰koly, které dal‰í kola pfiijímacího fiízenívypisují. Jejich úpln˘ seznam má k dispozici krajsk˘ úfiad. MÛÏe se stát, zvlá‰tû u ‰kol,které jsou vnímány jako prestiÏní ãi ojedinûlé, Ïe Va‰e dítû pfiijímací zkou‰ky úspû‰nûsloÏí, ale pfiesto nebude ke studiu pfiijato. Je to proto, Ïe kaÏdá ‰kola si urãuje, kolik chcepfiijmout studentÛ a pokud pfiijímací zkou‰ky sloÏí více uchazeãÛ, je pofiadí urãovánodosaÏen˘mi body. O pfiijetí ãi nepfiijetí ke studiu mÛÏe rozhodovat u vybran˘ch oborÛ i zdravotní zpÛsobilost Ïáka dan˘ obor studovat. Pokud je podmínkou ke studiu ‰kolyprokázání urãitého talentu studovat dan˘ obor (napfi. konzervatofi ãi jiné umûlecké ‰koly),vypisují tyto ‰koly tzv. talentové zkou‰ky, které se konají obvykle v lednu daného roku.

5.2. Stupnû dosaÏeného vzdûlání

Podle nového ‰kolského zákona jsou moÏné tyto stupnû dosaÏeného vzdûlání:- stfiední vzdûlání (na základû denního studia v rozsahu 1-2 roky)- stfiední vzdûlání s v˘uãním listem (na základû studia v rozsahu 2-3 let denní formy

nebo vzdûlávání ve zkráceném programu), dfiíve stfiední odborné vzdûlání- stfiední vzdûlání s maturitou (obvykle po ukonãení ‰esti ãi osmiletého gymnázia,

vzdûlávání v délce 4 let denní formy vzdûlávání, dvouletém nástavbovém studiu ãive zkráceném programu pro získání stfiedního vzdûlání s maturitní zkou‰kou), dfiíveúplné stfiední vzdûlání ãi úplné stfiední odborné vzdûlání

19

• Je na základních ‰kolách v˘uka náboÏenství ?

V základních a stfiedních ‰kolách zfiizovan˘ch státem se vyuãuje náboÏenství jakonepovinn˘ pfiedmût, pokud se k pfiedmûtu náboÏenství pfiihlásí v daném ‰kolnímroce alespoÀ sedm ÏákÛ ‰koly.

• Je moÏné umístit dítû do zahraniãní ‰koly v âeské republice ?

Ano, pokud je va‰e dítû pfiijato ke studiu na tomto typu ‰koly, je zároveÀ Ïákemspádové ‰koly nebo jiné ‰koly zapsané ve ‰kolním rejstfiíku, kterou zvolil zákonn˘zástupce Ïáka. Mezi tyto zahraniãní ‰koly patfií napfi. International School of Prague,Deutsche Schule Prag, Lycée Francais de Prague, Základní ‰kola zfiizovaná pfiiVelvyslanectví Ruské federace v âR. Povinností kaÏdého zákonného zástupce je,zjistit si ve‰keré náleÏitosti spojené se studiem na tûchto ‰kolách vypl˘vající zezákona. Pfii zápisu dítûte do tohoto typu ‰koly, musíte poãítat s tím, Ïe je za ‰kolunutné platit.

• MÛÏe dítû s nelegálním pobytem v âR studovat na Z· ?

Podle ‰kolského zákona musí pfied nástupem do ‰koly cizinec prokázat legálnostsvého pobytu.

Nicménû v Úmluvû o právech dítûte (ãl. 28 odst. 1. písm. a)se uvádí: „ Státy, kteréjsou smluvní stranou úmluvy, uznají právo dítûte na vzdûlání a s cílem postupnéhouskuteãÀování tohoto práva a na základû rovn˘ch moÏností zejména:a) zavádûjí pro v‰echny dûti bezplatné a povinné základní vzdûlání;…"). Tato úmluva

má dle ãl. 10 Ústavy pfiednost (mezinárodní smlouvy mají pfiednost pfiedzákonem), coÏ je moÏné vykládat tak, Ïe na vzdûlání má nárok kaÏdé dítû bezohledu na to, zda má legální pobyt ãi nikoli.

• Má cizinec pob˘vající v âR na základû víza do 90 dnÛ povinnost pfiihlásit dítûk povinné ‰kolní docházce?

Nemá. Jedná se krátkodobé vízum.

• Platí se za pfiípravné tfiídy a co se tam dûti uãí?

Pfiípravné tfiídy jsou bezplatné a dûti se v nich pfiipravují ke studiu na základní ‰kole.SlouÏí pfiedev‰ím k vyrovnání sociálních a jin˘ch handicapÛ.

• Co je nezbytné udûlat, chce-li cizinec zapsat své dítû v prÛbûhu ‰kolního rokuk povinné ‰kolní docházce?

ObraÈte se na fieditele vámi vybrané ‰koly. Obecnû se pfii zafiazení dítûte v prÛbûhu‰kolní docházky pfiihlíÏí k jeho znalostem a schopnosti domluvit se v ãeském jazyce.Toto se zji‰Èuje pohovorem jak se Ïákem, tak i s rodiãi. Îák b˘vá zafiazen do tfiídypfiíslu‰né jeho vûku, pfiípadnû o rok níÏe.

18

základní ‰koly, obvykle jsou takto studována gymnázia dvojjazyãná, kde se nûkterépfiedmûty vyuãují v jiném neÏ ãeském jazyce) a v cyklu osmiletém (po páté tfiídû základní‰koly). Gymnázium poskytuje studentÛm v‰eobecné poznatky ze v‰ech studijních oborÛ,ale v rámci gymnázií se mohou otevírat tfiídy se specializací (napfi. matematika, …), kterémají pro pfiedmûty z vybraného zamûfiení ‰ir‰í hodinovou dotaci. Gymnázium mÛÏe b˘tzamûfieno i celkovû na urãitou oblast, na kterou je vyãlenûna rozsáhlej‰í hodinová dotace(napfi. sportovní gymnázium). Studium na gymnáziu je zakonãeno maturitní zkou‰kou.

V podobû maturitní zkou‰ky dochází podle novû schváleného ‰kolského zákona kezmûnám. Maturitní zkou‰ka se od nynûj‰ka skládá ze spoleãné a profilové ãásti.Spoleãná ãást maturitní zkou‰ky je pro dan˘ typ ‰koly spoleãná v celé republice a skládá se ze tfií zkou‰ek (ãesk˘ jazyk, cizí jazyk, volitelná zkou‰ka). Profilovou ãástmaturitní zkou‰ky si upravuje kaÏdá ‰kola podle rámcového vzdûlávacího programu.

5.3.4. Konzervatofi

Konzervatofi je specifick˘m typem stfiední ‰koly, pfiipravuje studenty pro obor zpûv,hudba, tanec nebo dramatické umûní. Studium na ní je ‰esti aÏ osmileté (v oboru tanec)a je ukonãeno absolutoriem. Ke studiu na konzervatofii jsou pfiijímáni studenti poukonãení základní ‰kolní docházky, pouze ke studiu oboru tanec je moÏné pfiijmout Ïákypo absolvování pátého roãníku základní ‰koly. Studium na konzervatofii je ukonãenozpravidla absolutoriem, jehoÏ sloÏením získá student vy‰‰í odborné vzdûlání. Studentikonzervatofie mají také moÏnost sloÏit maturitní zkou‰ku, nejdfiíve v‰ak po ãtyfiech letechstudia v ‰estiletém cyklu ãi po osmi letech studia v osmiletém vzdûlávacím programu.

5.3.5. Jiné moÏnosti

Souãástí stfiedo‰kolské soustavy jsou i ‰koly, které poskytují vzdûlání ÏákÛm s nedokonãen˘m základním vzdûláním a ÏákÛm, ktefií absolvovali speciální základní‰koly. Tuto oblast vzdûlávání pokr˘vají pfieváÏnû ‰koly s církevním zamûfiením ãi uãili‰tû,která nabízejí vyuãení v oborech, které nepotfiebují ‰irokou poznatkovou základnu.Obvykle nabízejí dvouleté studijní programy zakonãené závûreãnou zkou‰kou.

5.4. Nástavbové studium

·koly, které poskytují stfiední vzdûlání s maturitou v daném oboru, mohou organizovatnástavbové studium pro uchazeãe, ktefií získali stfiední vzdûlání s v˘uãním listem v pfiíbuzném oboru vzdûlání v délce 3 let denní formy vzdûlávání. Toto nástavbovéstudium trvá dva roky (pokud studujete denní formu).

Obdobn˘m zpÛsobem je moÏné získat dodateãnû i v˘uãní list, pokud jiÏ máteabsolvované stfiední vzdûlání s maturitou. Toto zkrácené studium trvá 1-1,5 roku.

Pokud jiÏ máte maturitní zkou‰ku v jednom z oborÛ, mÛÏete si doplnit vzdûlání v dal‰ímvybraném maturitním oboru a to ve zkráceném 1-2 letém denním studiu.

21

5.3. Typy stfiedních ‰kol

Obvykl˘mi typy stfiedních ‰kol jsou: stfiední odborné uãili‰tû, stfiední odborná ‰kola a gymnázium. Specifick˘m typem ‰koly je konzervatofi.

Ve v‰ech tûchto pfiípadech mÛÏe student zvolit státní, soukromou nebo církevní ‰kolu.Studium na státních a nûkter˘ch církevních ‰kolách je bezplatné. U soukrom˘ch ‰kol jenutné poãítat se ‰koln˘m (napfi. u gymnázií od 15.000 Kã a v˘‰e za jeden rok), alevût‰ina ‰kol nabízí moÏnost Ïádat ve stanoven˘ch pfiípadech o stipendium.

Obdobnû jako u základních ‰kol je moÏné dítû zapsat do zahraniãních stfiedních ‰kol(napfi. International School of Prague, Riverside School) a ‰kol s roz‰ífienou v˘ukoujazykÛ.

5.3.1. Stfiední odborné uãili‰tû

Stfiední odborné uãili‰tû pfiipravuje studenty pro v˘kon manuálních, spí‰e dûlnick˘chprofesí. Znaãná ãást v˘uky je proto vûnována praktickému v˘cviku, ve kterém sistudenti osvojují základní návyky potfiebné k v˘konu zvoleného povolání. Délka studiauãebního oboru je obvykle 2-3 roky, studium je ukonãeno závûreãnou zkou‰kou, pojejímÏ úspû‰ném sloÏení obdrÏí absolvent v˘uãní list. Stfiední odborná uãili‰tû poskytujíi vzdûlání ve ãtyfilet˘ch studijních oborech, které je zakonãeno maturitní zkou‰kou a pfiipravuje studenta k v˘konu nároãnûj‰ích dûlnick˘ch povolání a technick˘ch funkcíprovozního charakteru a zároveÀ mu poskytuje i dostateãné základy pro dal‰ívzdûlávání.

Na stfiedních odborn˘ch uãili‰tích se uskuteãÀuje i nástavbové vzdûlání absolventÛtfiílet˘ch studijních oborÛ, které zpravidla navazuje na vzdûlání v témÏe oboru. Totostudium je dvou aÏ tfiíleté a je ukonãeno maturitní zkou‰kou.

5.3.2 Stfiední odborná ‰kola

Studium na stfiední odborné ‰kole trvá 4 roky a je uzavfieno maturitní zkou‰kou.Studium na stfiední odborné ‰kole pfiipravuje studenty pro praktické uplatnûní, alezároveÀ jim poskytuje ‰ir‰í v‰eobecné vzdûlání tak, aby se mohli pfiihlásit ke studiu navysoké ãi vy‰‰í odborné ‰kole. Na nûkter˘ch stfiedních odborn˘ch (pfieváÏnûzdravotnick˘ch) ‰kolách je moÏné studovat i tfiíleté studium, jeho absolvent konãístudium závûreãnou zkou‰kou.

Stfiední odborné ‰koly mají rÛznorodé oborové zamûfiení. Patfií mezi nû stfiedníprÛmyslové ‰koly, obchodní akademie, stfiední zdravotnické ‰koly apod.

5.3.3. Gymnázium

Základním cílem studia na gymnáziu je pfiipravit studenty ke studiu na vysoké ‰kole,popfi. na vy‰‰í odborné ‰kole. Gymnázium je moÏné studovat ve ãtyfiletém cyklu (poukonãení povinné ‰kolní docházky), v ‰estiletém cyklu (po skonãení sedmé tfiídy

20

6. VY··Í ODBORNÉ ·KOLY

Na vy‰‰ích odborn˘ch ‰kolách mohou studovat cizinci za stejn˘ch podmínek jako ãe‰tíobãané. Podmínkou studia je prokázání legálního pobytu v âeské republice. Studiumna vy‰‰ích odborn˘ch ‰kolách mÛÏe b˘t zpoplatnûno bez ohledu na to, zda se jedná o ‰kolu zfiizovanou státem ãi o ‰kolu soukromou. Ke studiu na tûchto ‰kolách se mÛÏepfiihlásit pouze ten, kdo sloÏil na stfiední ‰kole maturitní zkou‰ku a splní dal‰í podmínkypro pfiijetí, napfi. pfiijímací zkou‰ky. Pfiihlá‰ku ke studiu na vy‰‰í odborné ‰kole by mûluchazeã získat na stfiední ‰kole, pfiípadnû je moÏné o ni poÏádat pfiíslu‰nou zvolenouvy‰‰í odbornou ‰kolu. Pfiijímací zkou‰ky na vy‰‰í odborné ‰koly se konají zpravidla v kvûtnu ãi ãervnu, ale nûkteré ‰koly nabírají studenty i v srpnu ãi záfií tak, aby doplnilistudenty z neúspû‰n˘ch uchazeãÛ o vysoko‰kolské studium.

Vy‰‰í odborné ‰koly prohlubují vzdûlání získané na stfiední ‰kole a rozvíjejí ho o praktické poznatky. B˘vají vût‰inou zakládány pfii stfiedních ‰kolách a jsou zamûfienyna prohlubovány poznatkÛ té dané ‰koly.

Studium je zakonãováno absolutoriem. Absolutorium se skládá z obhajobyabsolventské práce, zkou‰ky z cizího jazyka a zkou‰ky z odborn˘ch pfiedmûtÛ.Absolvent získá diplom s vyznaãením ‰koly a oboru a má nárok na neakademick˘titul diplomovan˘ specialista, ve zkratce DiS. Ukonãením studia získá absolventucelené vy‰‰í odborné vzdûlání, nicménû mu neumoÏÀuje pfiestup do vy‰‰ích roãníkÛna vysoké ‰kole.

Organizace studia je podobná spí‰e vysoko‰kolskému, studium je rozdûleno nasemestry, kaÏd˘ z nich je ukonãen zkou‰kov˘m obdobím. V˘uka probíhá formousemináfiÛ, cviãení, apod. Souãástí studia b˘vá pobyt studentÛ v praxi. Na vy‰‰íchodborn˘ch ‰kolách je moÏné studovat formou denního ãi dálkového studia. Délkadenního studia se mÛÏe pohybovat od tfií do tfií a pÛl roku. Dálkové studium je tfií- aÏãtyfileté.

23

5.5. Docházka

Bûhem ‰kolní docházky je Ïák i jeho zákonn˘ zástupce povinen respektovat nafiízení‰kolního fiádu i platného zákona. Z tohoto vypl˘vají urãité povinnosti, které je nutné plnit.Ze zákona vypl˘vá povinnost zletilého Ïáka nebo jeho zákonného zástupce doloÏitdÛvody nepfiítomnosti Ïáka ve vyuãování nejpozdûji do tfií dnÛ od poãátku jehonepfiítomnosti.

5.6. Internát, stravování, mimo‰kolní aktivity v rámci ‰koly

Harmonogram studijního roku je obdobn˘ jako na ‰kolách základních. Studentistfiedních ‰kol mají nárok i na poskytování ubytování v místû ‰koly (tzv. internát) a naposkytování stravy. V rámci zmûny ‰kolského zákona byl vyÀat nárok cizincÛ na tytosluÏby, z ãehoÏ je moÏné odvodit pfiípadné zpoplatnûní tûchto sluÏeb, tato vûc v‰akzfiejmû bude upravena zvlá‰tní vyhlá‰kou ãi metodick˘m pokynem. Tyto sluÏby nicménû‰kola poskytuje za úplatu i ãesk˘m obãanÛm. Je obvyklé, Ïe bûhem studia ‰kolanabídne ÏákÛm moÏnost úãastnit se lyÏafiského kurzu (zpravidla v prvním roãníku) a také to, Ïe se zpravidla ke konci roku pofiádají jedno ãi vícedenní ‰kolní v˘lety.

5.7. V˘bûr vhodné stfiední ‰koly

Student si mÛÏe vybrat ze ‰iroké nabídky stfiedních ‰kol a jejich rozdílného zamûfiení.ZáleÏí na jeho zájmech a studijních schopnostech. Pfii vybírání stfiední ‰koly je vhodnédobfie zváÏit perspektivu, která se absolventovi dané ‰koly po jejím zakonãení otevírá.Je známo, Ïe napfi. absolventi stfiedních ‰kol s ekonomick˘m zamûfiením shánûjíodpovídající uplatnûní pomûrnû obtíÏnû, oproti tomu nezamûstnanost mezi absolventygymnázií je pomûrnû malá. Vyplatí se také realisticky zhodnotit studijní pfiedpokladydítûte. V souãasné dobû jiÏ vychází pomûrnû znaãné mnoÏství publikací, které podávajísouhrnné informace o sluÏbách jednotliv˘ch ‰kol a hodnotí jejich kvalitu, dostupné jsoui statistické informace (o poãtu absolventÛ, úspû‰nosti v pfiijímacím fiízení k dal‰ímustudiu, apod.). Existuje jiÏ dostatek ‰kol, které pfiijímají i Ïáky nûjak˘m zpÛsobemhandicapované (dislektiky, disgrafiky,..). Nûkteré ‰koly jsou specializovány pfiímo prourãitou skupinu handicapovan˘ch (hluchonûmí, tûlesnû postiÏení), a jsou tak pfiipravenyna specifické potfieby, které dané postiÏení vyÏaduje. Pfied zvolením konkrétní ‰koly jedobré prostudovat studijní plán vybrané ‰koly, z nûhoÏ je nejlépe patrné zamûfiení ‰koly.

5.8. Stipendia

MoÏnost pfiiznání stipendií a podmínek jejich získání je stanovena ve stipendijním fiádu‰koly.

22

uchazeãÛ ke studiu. Cizinec, kter˘ chce studovat na ãeské vysoké ‰kole, má dvûmoÏnosti. První z nich je zjistit si moÏnost studia na vybrané ‰kole v jiném neÏ ãeskémjazyce. Pokud ‰kola zaji‰Èuje v˘uku vybraného oboru v cizím jazyce, kontaktujte studijníoddûlení pfiíslu‰né ‰koly, kde se dozvíte náleÏitosti, které konkrétní ‰kola od uchazeãÛpoÏaduje. Za studijní programy vedené v cizím jazyce vybírají vysoké ‰koly ‰kolné, kterése li‰í dle univerzity a oboru.

Pokud se rozhodnete studovat v ãeském jazyce, podáte si pfiihlá‰ku ke studiu navysok˘ch ‰kolách. Pfiihlá‰ka ke studiu na V· se podává na standardizovaném formuláfiia mÛÏete ji podat na více vysok˘ch ‰kol. Termín uzávûrky pro pfiijetí pfiihlá‰ek ke studiuv následujícím akademickém roce je obvykle na konci února. Ale pozor, ‰koly, které pfiiv˘bûru uchazeãÛ sledují i jejich talent (hlavnû umûlecké ‰koly ãi studium architektury),mají uzávûrky pfiijetí pfiihlá‰ek ke studiu posunuté. Je proto nutné zjistit si tyto termínyve znaãném pfiedstihu, neboÈ v˘jimky nejsou zpravidla uznány. Talentové zkou‰ky na‰koly, které je vyÏadují, probíhají obvykle v lednu ãi únoru, klasické pfiijímací fiízeníprobíhá obvykle v ãervnu. Nezbytn˘m pfiedpokladem pfiijetí ke studiu je doloÏenínostrifikovaného dokladu o ukonãení stfiedo‰kolského vzdûlání. Po sloÏení pfiijímacíchzkou‰ek mÛÏe student studovat na státních ‰kolách bezplatnû, pokud je ve vûku do 26 let a nevystudoval jiÏ v âR jinou vysokou ‰kolu. Na soukrom˘ch ‰kolách je nutnéplatit ‰kolné, které se pohybuje zhruba od 17.000 Kã za semestr a v˘‰e.

Pokud uchazeã neuspûje pfii pfiijímacím fiízení, mÛÏe se po doruãení rozhodnutí o nepfiijetí ke studiu odvolat k orgánÛm dané univerzity.

Pokud se uchazeã nemÛÏe dostavit k pfiijímacímu fiízení a doloÏí tuto skuteãnostrelevantními dÛvody, mÛÏe se úãastnit pfiijímacího fiízení v náhradním termínu.

7.2. ·kolní rok

·kolní rok na univerzitách se dûlí do dvou semestrÛ - letního a zimního. Zaãátek v˘ukyzimního semestru je zpravidla ke konci záfií a trvá obvykle do pÛlky ledna. Poté jevyhrazeno období (zpravidla mûsíc) pro sloÏení zkou‰ek. Letní semestr konãí obvyklena konci kvûtna, v ãervnu pak probíhá zkou‰kové období. Bez v˘uky i atestací je tedyobdobí mezi ãervencem aÏ srpnem, v záfií mÛÏe probíhat je‰tû plnûní zkou‰ek.

Student má po dobu studia nûkteré v˘hody. Pokud si ke studiu pfiivydûlává, má niωídaÀové zatíÏení. Pokud má student trvalé bydli‰tû ve vzdálenosti od sídla ‰koly, kterámu neumoÏÀuje kaÏdodenní dojíÏdûní, mÛÏe poÏádat ‰kolu o pfiidûlení ubytování na tzv.koleji, coÏ je ubytovna pro vysoko‰kolské studenty. Za toto ubytování platí studentãástku podle tarifu univerzity. Pro studenty univerzit jsou urãeny i jídelny, tzv. menzy, kdese mÛÏe student stravovat za zv˘hodnûné ceny.

KaÏdá univerzita má své specifické rituály, kter˘mi je studium zapoãato a ukonãeno. Pfiizaãátku studia probíhá tzv. imatrikulace, po jeho ukonãení tzv. promoce.

25

7. VYSOKÉ ·KOLY

V âeské republice existují vysoké ‰koly vefiejné, státní a soukromé. Státní vysoká ‰kolaje pouze vojenská ãi policejní. Studium na vysok˘ch ‰kolách se koná formou prezenãní,distanãní ãi jejich kombinací (tzv. kombinovaná forma). Prezenãní forma vyÏadujepfiítomnost studenta na pfiedná‰kách a semináfiích, studium je realizováno ve v‰edníchdnech. Kombinovaná forma poÏaduje urãitou docházku na standardní v˘uku, ãáststudia probíhá dálkovû. Distanãní studium je vlastnû studium dálkové, student docházído ‰koly pouze na konzultace, event. zkou‰ky. B˘vá pravidlem, Ïe jsou organizoványvíkendové ãi veãerní schÛzky studentÛ tohoto typu studia, které slouÏí pro v˘ukunûkter˘ch obtíÏn˘ch témat, ke konzultacím ãi splnûní poÏadovan˘ch atestací.

Na vysok˘ch ‰kolách probíhá studium v programech bakaláfisk˘ch, magistersk˘ch a doktorsk˘ch. Standardní doba bakaláfiského studia je nejménû tfii a nejv˘‰e ãtyfii roky. apo jeho absolvování získá student titul Bc. Pokud student sloÏí bakaláfiské zkou‰ky, mÛÏese pfiihlásit do navazujícího magisterského programu, které trvá od jednoho do tfií let.

Magisterské studium je moÏné studovat rovnûÏ pfiímo v magisterském programu, totostudium trvá obvykle let pût, na vybran˘ch ‰kolách (medicína, architektura) let ‰est.Jeho absolvent získá titul podle zamûfiení studia-Mgr., Ing., Ing.Arch., MUDr., MVDr.,MgA. Bakaláfisk˘ i magistersk˘ studijní program je zpravidla ukonãován státnízávûreãnou zkou‰kou, jejíÏ souãástí je zpravidla obhajoba bakaláfiské ãi diplomovépráce ãi státní rigorózní zkou‰kou (v oblasti lékafiství a veterinární medicíny).

Absolventi magistersk˘ch studií s obdrÏen˘m titulem Mgr. mohou v téÏe oblasti studiavykonat státní rigorózní zkou‰ku, jejíÏ souãástí je obhajoba rigorózní práce. Poúspû‰ném vykonání této zkou‰ky jsou udávány tituly JUDr., PhDr., RNDr., PharmDr.,ThLic., ThDr. Absolvoventi magisterského studia si mohou dále podat pfiihlá‰ku k doktorskému studiu. Toto studium realizují katedry jednotliv˘ch univerzit. PoãetdoktorandÛ je omezen, probíhá buì externí ãi interní formou. Konkrétní termínypfiijímacího fiízení na doktorandské studium i poÏadavky na uchazeãe si stanovujíjednotlivé ‰koly.

Studium v doktorském studijním programu probíhá podle individuálního studijníhoplánu a pod vedením ‰kolitele. AbsolventÛm doktorského studijního programu seudûluje titul Ph.D. nebo Th.D.

7.1. Pfiijímací fiízení

Ke studiu na vysoké ‰kole se mÛÏe pfiihlásit kaÏd˘, kdo dosáhl stfiedo‰kolskéhovzdûlání s maturitní zkou‰kou. V˘jimky ze stupnû dosaÏeného vzdûlání jsou moÏnépouze u uchazeãÛ, ktefií se hlásí na ‰koly s umûleck˘m zamûfiením, nicménûpodmínkou získání vysoko‰kolského diplomu je vzdûlání ukonãené maturitní zkou‰kou.Podmínkou studia na vysok˘ch ‰kolách je úspû‰né sloÏení pfiijímacích zkou‰ek. Tytopfiijímací zkou‰ky si sestavuje kaÏdá ‰kola samostatnû a mají provûfiit pfiedpoklady

24

• Jaké jsou hlavní metody v˘uky na vysoké ‰kole?

V˘uka se opírá o dvû hlavní metody - pfiedná‰ky a cviãení. Na pfiedná‰kách seuplatÀuje teoretická v˘uka a cviãení slouÏí k aplikaci teorie do praxe. Úãast napfiedná‰kách je zpravidla nepovinná oproti tomu na cviãení musí student docházetpravidelnû.

• Jak˘m zpÛsobem probíhá hodnocení studentÛ?

Hodnocení probíhá ãtyfimi stupni, pfiiãemÏ student sloÏil zkou‰ku ãi obhajobudosáhl-li nejménû tfietího stupnû (tzn. dobr˘).

Hodnocení probíhá slovnû. Studijní úspû‰nost se kontroluje systémem bodovánínebo udûlováním kreditÛ. Kter˘ z tûchto zpÛsobÛ si ‰kola vybere a jak˘m zpÛsobemho bude provádût je zcela v její kompetenci. Nicménû vût‰ina vysok˘ch ‰kol pouÏívákreditní systémy, které jsou kompatibilní v rámci celé EU.

• MÛÏe student zmûnit studijní obor nebo vysokou ‰kolu bûhem studia? JemoÏné si studium roz‰ífiit o dal‰í obor?

V souladu se zákonem o vysok˘ch ‰kolách je moÏné na základû vnitrofakultníhopfiijímacího fiízení zmûnit studijní obor. Podmínky této zmûny si stanoví kaÏdá fakultaa katedra sama. Stejná pravidla platí i v pfiípadû roz‰ífiení studia o dal‰í obor. Ve‰keréotázky t˘kající se zmûny oborÛ zodpoví pfiíslu‰né studijní oddûlení.

27

7.3. Stipendium

Studentovi, kter˘ splnil podmínky stipendijního fiádu, mÛÏe b˘t vysokou ‰kolou ãifakultou pfiiznáno stipendium:

a) za vynikající studijní v˘sledky,b) za vynikající vûdecké, v˘zkumné, v˘vojové, umûlecké nebo dal‰í tvÛrãí v˘sledky

pfiispívající k prohloubení znalostí,c) v pfiípadû tíÏivé sociální situace studenta,d) v pfiípadech zvlá‰tního zfietele hodn˘ch.e) na podporu studia obãanÛ âeské republiky v zahraniãí,f) na podporu studia cizincÛ v âeské republice,g) studentÛm doktorsk˘ch studijních programÛ.

Stipendia nejsou omezena pouze pro ãeské obãany. MÛÏou b˘t vyplaceny i cizincÛm,s v˘jimkou tûch, ktefií studují programy v cizím jazyce.

7.4. ·kolné

Celková doba po kterou mÛÏe student studovat bezplatnû, je doba fiádného studiaprodlouÏená o jeden rok. Pokud student nav‰tûvuje ‰kolu i po této lhÛtû, stanoví mu‰kola ‰kolné, které musí za kaÏd˘ dal‰í semestr nadstandardní délky studia uhradit.

Pokud je student ve star‰í 26 let, ãi je trvale zamûstnán, ‰kola za nûj neplatí zdravotnípoji‰tûní a musí si ho student hradit z vlastních prostfiedkÛ, event. ho za nûj platízamûstnavatel.

S ve‰ker˘mi dotazy na podmínky pfiijetí a prÛbûh studia na Vámi zvolené ‰kole seobracejte na studijní oddûlení pfiíslu‰né univerzity. Naprostá vût‰ina univerzit má svéwebové stránky, které vám zodpoví nejãastûj‰í dotazy.

7.5. Nejãastûji kladené otázky :

• Existuje moÏnost získat vládní stipendium ãi program rozvojové pomoci?

Ano. V âeské republice studují i tzv. vládní stipendisté, a to v rámci zahraniãnírozvojové pomoci. Pro léta 2003 – 2007 bylo zfiízeno kaÏdoroãnû 200 stipendijníchmíst. Pfiihlá‰en˘m studentÛm je nejprve poskytnuto roãní stipendium k absolvováníjazykové a odborné pfiípravy (u doktorského studia pouze pÛlroãní). Po absolvovánítéto pfiípravy musí studenti úspû‰nû sloÏit pfiijímací zkou‰ky na vysokou ‰kolu. Nazákladû této zkou‰ky je pak 100 studentÛm poskytnuto stipendium pro studiumbakaláfiské nebo magisterské a 100 studentÛm pro studium doktorské. Stipendiumpokr˘vá nezbytné náklady na pobyt a studium. Ministerstvo také pfiiznává stipendiav souladu s mezinárodními smlouvami, kter˘mi je âR vázána.

26

Stfiedo‰kolské vzdûlání je moÏné získat formou:

- veãerní – pravidelné vyuãování nûkolikrát v t˘dnu veãer nebo stfiídavû dopoledne a odpoledne

- dálkovou - v rozsahu max. 220 konzultaãních hodin (studijní obory) nebo 160 hodinu uãebních oborÛ

- externí – samostatnû podle individuálního plánu- kombinovanou se studiem denním – denní studium má v jednom studijním dni - denní – standardní, ‰kolsk˘ prÛbûh vzdûlávání

Podmínky pfiijetí ke zvolenému studiu si u dospûl˘ch uchazeãÛ stanovuje ‰kola, aleobecnû se neli‰í od tûch, které klade na uchazeãe ze základních ‰kol. Stfiední ‰koly dáleposkytují i krátkodobûj‰í vzdûlávací akce, napfi. rekvalifikace. Délka studia pfiizamûstnání na stfiedních ‰kolách ãiní u maturitního studia nejv˘‰e pût let, u studiazakonãeného v˘uãním listem maximálnû roky tfii. Je nutné si uvûdomit, Ïe ne v‰echny‰koly poskytují moÏnost vzdûlávat se i dospûl˘m a také to, Ïe ne v‰echny zvolené oborylze studovat distanãnû.

Dal‰í vzdûlávání dospûl˘ch na vy‰‰ích odborn˘ch ‰kolách je realizováno dálkovouformou. Poskytování distanãního vzdûlávání v‰ak není pro ‰koly povinné, takÏe zdalekane v‰echny ‰koly je poskytují.

Vysoko‰kolského vzdûlávání se mÛÏe zúãastnit kaÏd˘, kdo splní podmínky pfiijetí kestudiu. Pro dospûlého zamûstnaného uchazeãe pfiicházejí v úvahu hlavnû formakombinovaná ãi distanãní. Takovéto studium v fiádném programu umoÏní úspû‰némuabsolventovi získat formalizované vysoko‰kolské vzdûlání.

Univerzity navíc mohou nabízet bezplatnû ãi za úplatu (pfieváÏnû) programyceloÏivotního vzdûlávání. Absolvováním tûchto programÛ nezískáte vysoko‰kolsk˘ titul,‰koly vydávají osvûdãení o jejich absolvování. Tyto programy se zamûfiují na kvalifikaãníãi zájmovou oblast (napfi. univerzita tfietího vûku). Novelou zákona o vysok˘ch ‰koláchz r. 2001 mÛÏe vysoká ‰kola úspû‰n˘m absolventÛm celoÏivotního vzdûlávání v rámciakreditovan˘ch studijních programÛ, pokud se stanou studenty ve smysluvysoko‰kolského zákona, uznat získané kredity aÏ do v˘‰e 60 % kreditÛ potfiebn˘ch k fiádnému ukonãení studia.

Vzdûlávání poskytují i komerãní organizace a neziskové ãi jiné organizace. Nabídkajejich vzdûlávání je velmi pestrá a to jak typy vzdûlávání tak i cenovû. Obecnû platí, Ïeneziskové organizace, církevní organizace a jim podobné poskytují vzdûlávání za ceny,které jsou dotované, proto nejlevnûj‰í.

8.2. Distanãní vzdûlávání

Distanãní vzdûlávání je studium pfieváÏnû dálkovou formou. Jeho podstata spoãívá v distribuci materiálÛ od vzdûlávací organizace smûrem k úãastníkovi studia a naopak.Znamená to tedy, Ïe pfii tomto vzdûlávání pfievaÏuje samostudium podle pfiedem

29

8. DAL·Í VZDùLÁVÁNÍ

Cizinci mají v oblasti dal‰ího vzdûlání obdobná práva a povinnosti jako ãe‰tí obãané.B˘vá pravidlem, Ïe dal‰í vzdûlávání je nûjak˘m zpÛsobem zpoplatnûno. DÛleÏité jeupozornit, Ïe za studenta podle zákona je pokládán pouze ten, kdo je‰tû nedosáhl 26 let a studuje denní formu studia. Ve‰keré v˘hody vypl˘vající ze studentskéhopostavení (slevy na MHD, apod.) mají proto pouze oni.

Do dal‰ího vzdûlávání vstupují :

• ‰koly a ‰kolské instituce• organizace pro své zamûstnance• neziskové organizace, nadace, církve, politické strany• komerãní vzdûlávací instituce

Hlavním cílem dal‰ího vzdûlávání je zv˘‰ení, prohloubení ãi zmûna kvalifikace. Dal‰íhovzdûlávání se mÛÏete úãastnit dobrovolnû, nûkdy je úãast na nûm daná zákonem (napfi.nutnost pravideln˘ch ‰kolení pfii v˘konu urãit˘ch profesí) nebo je stanovená pracovnísmlouvou.

Zamûstnavatel Vám mÛÏe poskytnout pracovní úlevy a náhradu mzdy, pokud seúãastníte ‰kolení, které prohloubí va‰i kvalifikaci v souladu s jeho potfiebami. Náhradamzdy je stanovena na v˘‰i prÛmûrného v˘dûlku. Pomûrnû ãastou praxí je to, Ïezamûstnavatel, kter˘ Vám zajistí urãitou kvalifikaci, si v pracovní smlouvû vyhradí urãitéãasové období, po které pro nûj musíte pracovat, jinak si náklady, které mu v souvislostis Va‰ím vzdûláním vznikly, budete muset uhradit.

Je nutné rozli‰it termíny zv˘‰ení kvalifikace, které znamená zmûnu dosavadní kvalifikaceve formálním ‰kolském systému (napfi. ze S· vzdûlání na V·) a prohloubení kvalifikace,které znamená obohacení Va‰í kvalifikace o dal‰í poznatky a dovednosti.

Do dal‰ího vzdûlávání se vstupuje obvykle dobrovolnû a podmínky pro pfiijetí ani nemusíb˘t stanoveny.Pfii specifickém kvalifikaãním vzdûlání mÛÏe b˘t podmínkou pfiedchozívzdûlání ãi kvalifikace v souvisejícím oboru.

8.1. Dal‰í vzdûlávání ve ‰kolách a ‰kolsk˘ch institucích

Dal‰í vzdûlávání poskytují v‰echny typy ‰kol. Vzdûlávání v nich obvykle slouÏí k zv˘‰enístupnû dosaÏeného formálního vzdûlávání. Ve ‰kolách je moÏné si v dospûlosti doplnitzákladní, stfiední odborné, úplné stfiední, vy‰‰í odborné i vysoko‰kolské vzdûlání. Navícvybrané ‰koly poskytují i takové formy vzdûlávání, které slouÏí jako doplÀující ke stávajícíkvalifikaci nebo jako vzdûlávání zájmové.

Základní vzdûlání je moÏné si doplnit na pfiíslu‰n˘ch základních ‰kolách povûfien˘chobcí ãi na stfiedních ‰kolách povûfien˘ch krajsk˘m úfiadem.

28

9. REKVALIFIKACE

Na rekvalifikaci mají nárok pouze cizinci s povolením k trvalému pobytu na území âR,ktefií jsou v evidenci úfiadu práce nebo jsou zamûstnaní a rekvalifikaci provádí jejichzamûstnavatel.

Podmínky zabezpeãování rekvalifikace jsou stanoveny zákonem o zamûstnanosti a vyhlá‰kou MPSV âR.

Rekvalifikace znamená roz‰ífiení ãi zmûnu dosavadní kvalifikace získáním nov˘chznalostí a dovedností teoretickou i praktickou pfiípravou. Jejím úãelem je umoÏnitpracovní uplatnûní ve vhodném zamûstnání. Nejedná se o zv˘‰ení stupnû vzdûlání. Zarekvalifikaci se nepovaÏuje studium na stfiedních a vysok˘ch ‰kolách ani nástavbovéformy studia. Na rekvalifikaci není právní nárok.

Pfii provádûní rekvalifikace obãanÛ a cizincÛ, ktefií mají povolení k trvalému pobytu naúzemí âR, a ktefií jsou uchazeãi o zamûstnání, se vedle dosavadní kvalifikace pfiihlíÏízejména k jejich osobním pfiedpokladÛm, schopnostem a zdravotní zpÛsobilosti prov˘kon práce, pro kterou se mají rekvalifikovat.

Rekvalifikace jsou urãeny uchazeãÛm o zamûstnání na základû písemné dohodyuzavfiené mezi úfiadem práce a uchazeãem. Za úãastníka rekvalifikace hradí úfiad prácenáklady rekvalifikace a mÛÏe mu poskytnout pfiíspûvek na úhradu prokázan˘ch nutn˘chnákladÛ spojen˘ch s rekvalifikací. Rekvalifikaci zaji‰Èuje úfiad práce pfiíslu‰n˘ podlemísta bydli‰tû uchazeãe o zamûstnání.

Rekvalifikaci mÛÏe rovnûÏ provádût zamûstnavatel (napfi. v pfiípadû, Ïe ru‰í provoz a pfievádí zamûstnance na jinou kvalifikovanou práci a je potfieba jejich pfie‰kolení).UskuteãÀuje se na základû písemné dohody uzavfiené mezi zamûstnancem a zamûstnavatelem. ZamûstnavatelÛm mohou b˘t na základû písemné dohody s úfiadem práce plnû nebo ãásteãnû hrazeny náklady spojené s touto ãinností.

Úfiad práce na základû písemné dohody zaji‰Èuje rekvalifikace v pfiíslu‰n˘chvzdûlávacích zafiízeních, která jsou pro dané obory akreditována. Tuto akreditacinemusí mít stfiední a vysoké ‰koly, dále státní rekvalifikaãní stfiediska.

K rekvalifikaci se vyuÏívají vhodné formy teoretické a praktické pfiípravy, zejménapfiíprava v uãebním nebo studijním oboru s pfiípadnou úpravou teoretické a prakticképfiípravy, specializaãní kursy a krátkodobé formy stfiedo‰kolského a vysoko‰kolskéhostudia. Rekvalifikace se uskuteãÀuje se zfietelem na pfiedpoklady a poÏadavky potfiebnépro v˘kon práce.

31

vypracovan˘ch materiálÛ. B˘vá pravidlem, Ïe v obzvlá‰È del‰ích kurzech napfi. studiumna V·, jsou organizována pravidelná setkávání studujících a jejich konzultantÛ, kteréjsou urãeny pro objasnûní problémov˘ch oblastí, v˘mûnu zku‰eností a nûkdy i prosplnûní atestací. V dne‰ní dobû mohou b˘t pfii tomto typu studia vyuÏívány moderníinformaãní technologie, napfi. e-learning-uãení prostfiednictvím internetové komunikace.

Touto formou vzdûlávání je moÏno dosáhnout uceleného stupnû vzdûlání (s‰, v‰, vo‰).

Pfied vstupem do jakéhokoliv dal‰ího vzdûlávání je dobré získat si na pofiádající institucireference, neboÈ stále neexistuje centrální zpÛsob ovûfiování kvality tûchto subjektÛposkytujících vzdûlávání.

30

10.2. Státní jazykové zkou‰ky

Státní jazykovou zkou‰ku mohou provádût pouze jazykové ‰koly, které jsou k tomuoprávnûny. Tyto ‰koly zpravidla nabízí pfiípravné kurzy, které mají jejich úãastníka k tétozkou‰ce pfiipravit. Nicménû lze tyto zkou‰ky vykonat i bez pfiedchozího vzdûlání v jakékoliv jazykové ‰kole.

10.3. Ostatní moÏnosti jazykového vzdûlávání

V âeské republice existuje moÏnost jazykového vzdûlávání, které poskytují nevládníorganizace, obvykle s podporou MPSV ãi M·MT ãi v rámci rÛzn˘ch evropsk˘ch iniciativ(EQUAL, apod). JelikoÏ se jedná o vzdûlávací moÏnosti, které jsou dotované, b˘váúãast na nich zpoplatnûna symbolicky ãi jsou zcela bezplatné.

33

10. KURZY âESKÉHO JAZYKA

Dne‰ní doba nabízí ‰irok˘ v˘bûr jazykov˘ch ‰kol a agentur, které nabízí moÏnostúãastnit se kurzu ãeského jazyka. Jednotlivé kurzy jsou zpoplatnûny a záleÏí na kaÏdémzájemci, kolik je do svého jazykového vzdûlaní ochoten investovat. Zájemce si mÛÏevybrat mezi kurzy intenzivními, individuálními ãi dlouhodob˘mi.

Pfii v˘bûru jazykové ‰koly je potfieba se dobfie seznámit s v˘ukov˘m programem,maximálním poãtem studentÛ ve tfiídû a pfiedev‰ím, jací lektofii v jazykové ‰kole pracují.Pfied vstupem do kurzu probíhají vût‰inou rozfiazovací testy, které urãí dosaÏen˘ stupeÀznalostí (zaãáteãník, pokroãil˘ apod.) a na základû toho je zájemce zapsán doodpovídajícího kurzu.

Vzhledem k tomu, Ïe nabídka kurzÛ je velmi rozsáhlá, není moÏné uvádût v‰echny typyjazykov˘ch ‰kol a agentur. Nicménû nûkteré z tûchto jazykov˘ch ‰kol a institucíuvádíme v pfiíloze, protoÏe kromû samostatné v˘uky ãeského jazyk nabízí rovnûÏpfiípravné kurzy pro cizince na vysokou ‰kolu.

Stát nezaji‰Èuje cizincÛm jazykové vzdûlávání s v˘jimkou azylantÛ. Tûm je do 30 dnÛ poudûlení azylu nabídnuta ze strany M·MT moÏnost úãastnit se bezplatného kurzuãeského jazyka.

Znalost ãeského jazyka je nezbytnou souãástí pfii fiízení o udûlení ãeského státníhoobãanství. Prokazuje se pohovorem veden˘m na MV âR. Neznalost ãeského jazykamÛÏe b˘t dÛvodem neudûlení ãeského státního obãanství i za pfiedpokladu, Ïe bylysplnûny ostatní podmínky. RovnûÏ i pfii posuzování Ïádosti o povolení k Ïivnostenskému podnikání se pfiihlíÏí ke znalosti ãeského jazyka. Îivnostensk˘ odbormá právo ovûfiit, zda Ïadatel o Ïivnostensk˘ list je schopen rozumût ãe‰tinû.

10.1. Ústav jazykové a odborné pfiípravy UK (ÚJOP)

Ústav jazykové a odborné pfiípravy UK (ÚJOP) patfií mezi ty nejznámûj‰í, ale rovnûÏ mezity finanãnû nákladnûj‰í. ÚJOP je urãen nejen pro cizince, ktefií se chtûjí intenzivnûvûnovat studiu ãeského jazyka, ale je i specializovan˘m pracovi‰tûm zamûfien˘m napfiípravu cizincÛ ke studiu na ãesk˘ch vysok˘ch ‰kolách.

ÚJOP rovnûÏ nabízí kurz ãeského jazyka pro ãeské krajany. Pfiijetí je v‰ak podmínûnodoporuãením krajanské organizace, protoÏe je dotován Ministerstvem zahraniãních vûcí.

10.1.1. Jazyková pfiíprava ke studiu na vysoké ‰kole

Kurz trvá jeden rok (rozdûlen do dvou semestrÛ zimní a letní) a pfiipravuje studenty kestudiu humanitních, ekonomick˘ch a technick˘ch oborÛ ãesk˘ch vysok˘ch ‰kol. Studiase mohou úãastnit stipendisté vlády âeské republiky i studenti samoplátci. Cena tohotokurzu je 3900 EUR.

32

11.2. Nostrifikace vysvûdãení

Nostrifikace se provádí na Ïádost absolventa zahraniãní ‰koly nebo jeho zákonnéhozástupce. Îádost se podává na odboru ‰kolství krajského úfiadu v místû pobytu v âR.K tomu je potfieba:

- vyplnûná Ïádost na pfiedepsaném formuláfii- ovûfiená kopie vysvûdãení o maturitní zkou‰ce nebo závûreãné zkou‰ce nebo

absolutoriu nebo jiné obdobné zkou‰ce nebo závûreãné vysvûdãení- ovûfien˘ pfieklad vysvûdãení vydaného zahraniãní ‰kolou

V pfiípadû nejasností mÛÏe b˘t poÏadována:

- ovûfiená kopie uãebního plánu zahraniãní ‰koly a jeho ovûfien˘ pfieklad

Na dokladech musí b˘t potvrzena pravost státem, kter˘ doklad vydal, potvrzení vydáváministerstvo zahraniãních vûcí státu v nûmÏ má zahraniãní ‰kola sídlo, nebo notáfistvípfiíslu‰ného státu a zastupitelsk˘ úfiad âR v daném státû

Pokud se va‰e vzdûlání z ãásti odli‰uje obsahem od obdobného vzdûlání v âR,pfiedepí‰e krajsk˘ úfiad doplÀující zkou‰ku. Odbor ‰kolství nostrifikuje vysvûdãení do 15 dnÛ od obdrÏení Ïádosti, popfiípadû povykonání doplÀovací zkou‰ky. Ve sloÏitûj‰ích pfiípadech mÛÏe b˘t lhÛta prodlouÏena aÏna 60 dnÛ od obdrÏení Ïádosti.Îadatel je povinen uhradit správní poplatek ve v˘‰i 50 Kã. Proti rozhodnutí se lzeodvolat.

11.3. Superlegalizace a Apostila

Originály dokladÛ musí b˘t superlegalizovány, tzn. na dokladech musí b˘t ovûfienapravost podpisÛ a razítek na nich zapsan˘ch a oti‰tûn˘ch. Superlegalizace senevyÏaduje v pfiípadû, Ïe tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je âR vázaná.

Provedení superlegalizace cizozemské vefiejné listiny, tedy její opatfiení legalizaãnídoloÏkou zastupitelského úfiadu âR, kterou se potvrzuje, Ïe daná listina byla vystavenaãi ovûfiena oprávnûnou osobou, resp. pfiíslu‰n˘m úfiadem. Superlegalizace cizozemskévefiejné listiny spoãívá v ovûfiování pravosti podpisÛ a otiskÛ úfiedních razítek a peãetína této vefiejné listinû. Superlegalizace se nevyÏaduje v pfiípadû, Ïe tak stanovímezinárodní smlouva, kterou je âR vázána. Takovou mezinárodní smlouvou je napfiíkladÚmluva o zru‰ení poÏadavku ovûfiování cizích vefiejn˘ch listin z 5. fiíjna 1961, kteráodstranila mezi smluvními státy poÏadavek superlegalizace a nahradila jej zvlá‰tnídoloÏkou, která se naz˘vá Apostila. V tomto pfiípadû tedy listina nemusí b˘t ovûfienazastupitelsk˘m úfiadem âR v zahraniãí, ale koneãné ovûfiení provádí v zemi, ve kterébyla listina vystavena, tzv. apostilní orgán. Informaci o tom, zda je tfieba provedenísuperlegalizace nebo zaji‰tûní apostily, je moÏné zjistit telefonick˘m dotazem nazastupitelském úfiadu âR.

35

11. NOSTRIFIKACE A UZNÁNÍ ROVNOCENNOSTIZAHRANIâNÍCH VYSVùDâENÍ Z·, S· A VO·

Ten, kdo v cizinû ukonãil vzdûlání na nûkterém z tûchto stupÀÛ (Z·, S·, VO·) a vlastnío tomto pfiíslu‰né doklady (vysvûdãení ãi jin˘ doklad), mÛÏe poÏádat o nostrifikaci tj.uznání platnosti dokladu o vzdûlání. V pfiípadû, Ïe âR uzavfiela mezinárodní smlouvu o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladÛ o vzdûlání se státem, ve kterém bylovzdûlání získáno vydává se místo nostrifikace potvrzení o uznání rovnocennosti vzdûlání.

O uznání rovnocennosti dokladÛ o vzdûlání a o nostrifikaci mÛÏe poÏádat kaÏd˘ cizinecs legálním pobytem na území âR.

11.1. Uznání rovnocennosti zahraniãních vysvûdãení Z·, S· a VO·

Îadatel, kter˘ ukonãil studium na zahraniãní Z·, S· nebo VO· v níÏe zmínûn˘chstátech, musí pro platnost jeho vysvûdãení na území âR, podat Ïádost na odboru‰kolství krajského úfiadu a pfiiloÏit následující doklady:

• ovûfienou kopii vysvûdãení o maturitní zkou‰ce nebo závûreãné zkou‰ce neboabsolutoriu nebo jiné obdobné zkou‰ce nebo závûreãné vysvûdãení

• ovûfien˘ pfieklad vysvûdãení vydaného zahraniãní ‰kolou

V pfiípadû nejasností mÛÏe b˘t poÏadována:

• ovûfiená kopie uãebního plánu zahraniãní ‰koly a jeho ovûfien˘ pfieklad

Na dokladech musí b˘t potvrzena pravost státem, kter˘ doklad vydal, potvrzení vydáváministerstvo zahraniãních vûcí státu v nûmÏ má zahraniãní ‰kola sídlo, nebo notáfistvípfiíslu‰ného státu a zastupitelsk˘ úfiad âR v daném státû

Krajsk˘ úfiad má na vyfiízení va‰í Ïádosti 15 dnÛ. Podání Ïádosti o uznaní rovnocennostivysvûdãení je zpoplatnûno 50 Kã.

O uznávání rovnocennosti dokladÛ o stfiedo‰kolském vzdûlání je v souãasné dobûuzavfiena mezinárodní smlouva s tûmito zemûmi: Afghánistán, Bulharsko, Slovinsko,Republika Bosna a Hercegovina, Maìarsko, Polsko, Gruzie, Moldavsko, Turkmenistána TadÏikistán.

34

ã. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné zpÛsobilosti státních pfiíslu‰níkÛãlensk˘ch státÛ Evropské unie. Existují profese regulované a neregulované. V˘konregulovan˘ch profesí vyÏaduje urãité poÏadavky, bez jejichÏ splnûní nemÛÏe osoba totopovolání ãi ãinnost vykonávat (napfi. stupeÀ a obor vzdûlání, praxe, bezúhonnost,zdravotní zpÛsobilost….).

Obãan EU, ·v˘carska, Lichten‰tejnska, Norska a Islandu: Obecnû platí zásada, Ïe je-liobãan EU schopen vykonávat profesi ve své domácí zemi, pak ji mÛÏe vykonávat vev‰ech ostatních státech Evropské unie. Pro v˘kon regulovan˘ch profesí (jejich seznamnajdete napfi. na webov˘ch stránkách M·MT) v‰ak musíte poÏádat o uznání kvalifikace.Pokud Vám bude kvalifikace uznána, mÛÏete zaãít povolání okamÏitû vykonávat, v opaãném pfiípadû je tfieba absolvovat rozdílov˘ test anebo praxi.

V rámci Evropské unie jsou na základû speciální oborové smûrnice automatickyuznávány profese lékafiÛ, dentistÛ, v‰eobecn˘ch zdravotních sester, veterináfiÛ,magistrÛ farmacie nebo architektÛ. Smûrnice harmonizují minimální obsah studia a takumoÏÀují automatické vzájemné uznávání diplomÛ, osvûdãení a dokladÛ o vzdûlání.Není-li povolání regulované, lze jej vykonávat bez uznání kvalifikace.

V pfiípadû, Ïe se v‰ak jedná o regulované povolání, pak musí Ïadatel poÏádat o uznánísvé odborné kvalifikace u relevantního uznávacího orgánu. Ministerstvo ‰kolství,mládeÏe a tûlov˘chovy je ústfiedním správním orgánem odpovûdn˘m za koordinacisprávních ãinností v oblasti uznávání odborné kvalifikace. Uznávacím orgánem,oprávnûn˘m rozhodnout v konkrétní vûci o uznání odborné kvalifikace je ale ústfiednísprávní úfiad âeské republiky, do jehoÏ pÛsobnosti regulovaná ãinnost náleÏí nebojehoÏ pÛsobnost je regulované ãinnosti nejbliωí. V pfiípadû, Ïe uchazeã hodlávykonávat regulovanou ãinnost jako podnikatel formou Ïivnosti je uznávacím orgánemMinisterstvo prÛmyslu a obchodu.V pfiípadû, Ïe o oprávnûní vykonávat regulovanouãinnost rozhoduje podle zvlá‰tního právního pfiedpisu profesní komora, je uznávacímorgánem tato komora.

Pokud jsou shledány nedostatky, mÛÏe b˘t náprava sjednána:

1. dÛkazem o odborné praxi, pokud je vzdûlání nebo pfiíprava Ïadatele o minimálnû1 rok krat‰í neÏ je pfiedpokládáno v âR

2. rozdílovou zkou‰kou nebo adaptaãním obdobím:

- pokud existují podstatné rozdíly ve vzdûlání- pro povolení zkou‰ky musí úfiady vydat seznam pfiedmûtÛ, které po srovnání

vzdûlání a pfiípravy dosaÏené a té poÏadované v âR, nejsou pokryty diplomemnebo jin˘m dokladem formální kvalifikace Ïadatele

- zkou‰ka by mûla pokr˘vat ty pfiedmûty, které jsou skuteãnû nutné k v˘konupovolání v âR

37

Nûkdy není tfieba listinu vÛbec ovûfiovat. Jedná se o pfiípady, kdy ve vztahu mezi âR a konkrétním státem platí dvoustranná mezinárodní smlouva, která upravujeosvobození od ovûfiení. Seznam smluv o právní pomoci, které upravují osvobození odovûfiení, lze najít na webové stránce Ministerstva spravedlnosti, ãást Mezinárodnívztahy, Informace.

11.4. Uznání zahraniãního vysoko‰kolského vzdûlání

Pokud jste v zahraniãí absolvoval(a) vysoko‰kolské vzdûlání, mÛÏete si poÏádat o uznání tohoto vzdûlání pro âR. Písemná Ïádost se podává:

• Ministerstvu obrany• Ministerstvu ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy• Ministerstvu vnitra• Pfiíslu‰né vefiejné vysoké ‰kole, která uskuteãÀuje akreditovan˘ studijní program,

kter˘ je obsahovû podobn˘ Va‰emu získanému vzdûlání.

M·MT se zab˘vá uznáním vysoko‰kolského vzdûlání pokud bylo získáno v tûchtostátech: Afghánistán, Bulharsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Maìarsko, Polsko,Kyrgyzstán. Moldávie, Turkmenistán, TadÏikistán.

Ministerstvo obrany se zab˘vá uznáním vysoko‰kolského vzdûlání získaného v oblastivojenství a ministerstvo vnitra fie‰í vzdûlání získané v oblasti práce policie.

Jiné pfiípady a ostatní státy fie‰í pfiímo konkrétní vysoká ‰kola.

Písemná Ïádost o uznání zahraniãního vzdûlání a kvalifikace musí obsahovat: jméno a pfiíjmení Ïadatele, datum narození, adresu trvalého bydli‰tû, název a adresu zahraniãnívysoké ‰koly, název studijního programu a oboru studia, datum zahájení a ukonãenístudia. K této písemné Ïádosti se pfiikládá:

- úfiednû ovûfiená kopie diplomu a její ovûfien˘ pfieklad- úfiednû ovûfiená kopie seznamu vykonan˘ch zkou‰ek a jeho ovûfien˘ pfieklad- oba dokumenty musí b˘t ovûfieny Apostilou ãi superlegalizovány, pokud

mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

LhÛta pro vyfiízení Va‰í Ïádosti je 30 dnÛ, pfii sloÏitûj‰ích pfiípadech je tato lhÛtaprodlouÏena na dnÛ 60 ode dne doruãení v‰ech náleÏitostí. Tato procedura nenízpoplatnûna. Proti rozhodnutí se lze odvolat.

11.5. Uznání odborn˘ch kvalifikací

V˘‰e zmínûn˘ postup se t˘ká situace, kdy chcete uznat dosaÏené akademickévzdûlání. Pro uznání kvalifikace pro v˘kon zamûstnání, které jste bûhem Ïivotavykonával(a) je postup trochu jin˘. Uznávání odborn˘ch kvalifikací upravuje v âR zákon

36

12. ADRESÁ¤

Ministerstvo ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy Karmelitská 7118 12 Praha 1tel: 257193111http://www.msmt.cz

Univerzita Karlova v PrazeInformaãnû-poradenské centrum·kolská 13a110 00 Praha 1 tel: 222 232 452fax: 222 232 252

Kanceláfi pro studenty se speciálními potfiebamiInformaãnû-poradenské centrum UK Celetná 13, Praha 1 – pfiízemí (bezbariérov˘ pfiístup)telefon 224 491 604, fax 224 491 895

Centrum distanãního vzdûláváníBiskupské námûstí 1771 11 Olomouctel: 585 631 124fax: 585 631 212http://www.cdiv.upol.cz

PraÏská pedagogická-psychologická poradnaOhradní 20140 00 Praha 4tel/fax : 241 480 250http://www.pppp.cz

DÛm zahraniãních sluÏebSenováÏné nám. 26110 06 Praha 1tel :224 398 263fax : 224 222 583http://www.dzs.cz

39

11.5.1. Postup pfii Ïádání o uznání odborné kvalifikace:

Îádost se podává na vyplnûném formuláfii (je na webov˘ch stránkách M·MT nebo k dostání na ministerstvu ãi u orgánu, kter˘ se uznáním kvalifikace zab˘vá). Îádost o uznání kvalifikace je nutné doloÏit:

• prÛkazem totoÏnosti a dokladem osvûdãujícím státní pfiíslu‰nost• dokladem o odborné kvalifikaci, ze kterého je zfiejmé:

a) doklad o vzdûlání a odborné pfiípravû: z nûho musí b˘t zfiejm˘ jeho stupeÀ (tj.vzdûlání základní, stfiední, vy‰‰í odborné, vysoko‰kolské bakaláfiské nebomagisterské), a musí z nûj vypl˘vat délka a obsah vzdûlání a pfiípravy, kter˘prokazuje

b) doklad o v˘konu pfiedmûtné ãinnosti, jenÏ musí obsahovat údaje potfiebné proposouzení Ïádosti o uznání odborné kvalifikace, zejména údaje o délce, obsahu a formû v˘konu pfiedmûtné ãinnosti- dokladem o jiné zpÛsobilosti- doklad o zaplacení správního poplatku

Doklady o odborné kvalifikaci a doklad o jiné zpÛsobilosti je nutné pfiedloÏit v origináleãi ovûfiené kopii a musí b˘t pfieloÏeny do ãeského jazyka. Vyplnûnou Ïádost spolu s ostatními doklady pfiedáváte uznávacímu orgánu nebo M·MT, které je tomuto orgánupostoupí. Ve lhÛtû do 90 (max 120) dnÛ od obdrÏení v‰ech náleÏitostí by mûl orgánvydat rozhodnutí.

Odpovûdn˘ orgán :- uzná kvalifikaci, nebo- poÏaduje od Ïadatele pfied uznáním odborné kvalifikace splnûní kompenzaãních

opatfiení (v˘kon ãinnosti ve stanovené délce, absolvování adaptaãního období nebosloÏení rozdílové zkou‰ky), nebo

- zamítne Ïádost o uznání odborné kvalifikace

Proti rozhodnutí se lze odvolat.

Uznávání odborné kvalifikace u cizince z tfietí zemû (mimo EU a EHP) nepodléhá zvlá‰tníprávní úpravû. Ve‰keré informace je moÏné získat u pfiíslu‰n˘ch orgánÛ podle danékvalifikace (napfi. Lékafiská komora, Advokátní komora, M·MT, MPO apod.).

Nûkteré zemû podepsaly mezinárodní smlouvy - dÛleÏitá je pfiedev‰ím Lisabonskáúmluva - o uznávání kvalifikací t˘kajících se vysoko‰kolského vzdûlávání v evropskémregionu. âeská republika je jejím signatáfiem. V pfiípadû, Ïe není s pfiíslu‰n˘m státemuzavfiena Ïádná taková smlouva, bude tfieba pfiedloÏit doklad o dosaÏeném vzdûlání k nostrifikaci, tj. uznání (vût‰inou ministerstvu ‰kolství).

38

Krajsk˘ úfiad - Kraj VysoãinaÎiÏkova 5758733 Jihlavatel: 564602111fax: 564602420http://www.kr-vysocina.cz

Krajsk˘ úfiad - Královéhradeck˘ krajWonkova 114250002 Hradec Královétel:495817111 fax: 495817336http://www.kr-kralovehradecky.cz

Krajsk˘ úfiad - Libereck˘ krajU Jezu 642/2a46001 Liberec 1tel:485226111fax:485226330http://www.kraj-lbc.cz

Krajsk˘ úfiad - Moravskoslezsk˘ kraj28.fiíjna 11770218 Moravská Ostravatel:595622222fax:595622126http://www.kr-moravskoslezsky.cz

Krajsk˘ úfiad - Olomouck˘ krajJeremenkova 40a77911 Olomouctel:585508111fax:585508813http://www.kr-olomoucky.cz

Krajsk˘ úfiad - Pardubick˘ krajKomenského nám. 12553211 Pardubicetel:466026111fax:466611220http://www.pardubickykraj.cz

4140

Úfiad práce Praha hl. m. Prahy Informaãní a poradenské stfiediskopro volbu a zmûnu povolání DomaÏlická 11130 11 Praha 3 tel. ã. poradenství: 221 924 832tel. ã. vedoucí: 221 924 831 fax.: 257 328 198 e-mail: ips.ab@up.mpsv.cz

Magistrát hl.m. Prahynám. F.Kafky 16110 00 Praha 1tel: 236001111http://www.praha-mesto.cz

Magistrát mûsta BrnaMalinovského nám. 3602 00 Brnotel: 542171111http://www.brno.cz

Krajsk˘ úfiad - Jihoãesk˘ krajU Zimního stadionu 1952/237076 âeské Budûjovicetel: 386720111fax:386359049http://www.kraj-jihocesky.cz

Krajsk˘ úfiad - Jihomoravsk˘ krajÎerotínovo námûstí 3/560182 Brnotel: 541651111fax: 541651209http://www.kr-jihomoravsky.czhttp://www.jizni-morava.cz

Krajsk˘ úfiad - Karlovarsk˘ krajZávodní 353/8836001 Karlovy Varytel: 353502111fax: 353331509http://www.kr-karlovarsky.cz

Poradenská centra V·

Informaãní a poradenské centrum âeského vysokého uãení technickéhoZikova 4 166 35 Praha 6 tel. 224353469, 3119690 fax. 224353473 http://www.cvut.cz

Poradenské centrum V·B-TU17. listopadu 15, 70833 Ostrava-Poruba, http://www.vsb.cz

Poradenské centrum pro studentyÎerotínovo nám. 9 601 77 Brno tel., fax. 05/42128227 http://www.rect.muni.cz/pcentrum

Pedagogická fakultaBrnûnská 2 400 96 Ústí nad Labem tel., fax. 047/5207875 tel. 047/5301343 (dopoledne) http://pf.ujep.cz

Akademická psychologická poradna Vysoké ‰koly ekonomickénám. W.Curchilla 4 130 67 Praha 3 http:// www.vse.cz

Psychologická poradna Univerzity Hradec Králové Víta Nejedlého 573 500 03 Hradec Králové http://www.uhk.cz

Institut celoÏivotního vzdûlávání Havífiov o.p.s.Pracovi‰tû Havífiov, Junácká 3, Havífiov-Podlesítel: 596 411 350, 596 411 343Deta‰ované pracovi‰tû Havífiov: Hotel Impuls, U hfii‰tû 13b/1324, 735 64 Havífiov-Pr. Suchátel : 596 546 350Deta‰ované pracovi‰tû Praha: nám.W. Curchilla 2, 113 59 Praha3 – ÎiÏkovtel/fax: 234 462 070 http://www.incev.cz

43

Krajsk˘ úfiad - PlzeÀsk˘ kraj·kroupova 1830613 PlzeÀtel:377195111fax:377195078http://www.kr-plzensky.cz

Krajsk˘ úfiad - Ústeck˘ krajVelká Hradební 3118/4840002 Ústí nad Labemtel:475657111fax:475200245http://www.kr-ustecky.cz

Krajsk˘ úfiad - Zlínsk˘ krajTfiída Tomá‰e Bati 379276190 Zlíntel:577043111fax: 577043152http://www.kr-zlinsky.cz

Krajsk˘ úfiad - Stfiedoãesk˘ krajOdbor ‰kolství, mládeÏe a sportuZborovská 1115021 Praha 5tel:257280293http://www.kr-stredocesky.cz

Agentura DAHA (Agentura v oblasti celoÏivotního vzdûlávání)Na veselí 56140 00 Praha 4tel : 241 400 306fax : 261 213 282http://www.daha.cz

42

13. SEZNAM VYBRAN¯CH LEGISLATIVNÍCHP¤EDPISÒ VZTAHUJÍCÍCH SE KE VZDùLÁVÁNÍ

Zákon ã. 561/2004 Sb., o pfied‰kolním, základním, vy‰‰ím odborném a jinémvzdûlávání (‰kolsk˘ zákon), kter˘ nab˘vá úãinnosti dnem 1.1.2005 s v˘jimkouustanovení uveden˘ch v §192;

Zákon ã. 562/2004 Sb., kter˘m se mûní nûkteré zákony v souvislosti s pfiijetím‰kolského zákona, kter˘ nab˘vá úãinnosti dnem 1.1.2005;

Zákon ã. 111/1998 Sb.,o vysok˘ch ‰kolách a o zmûnû a doplnûní dal‰ích zákonÛ (zákon o vysok˘ch ‰kolách)

Zákon ã. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné zpÛsobilosti státních pfiíslu‰níkÛ ãlensk˘ch státÛEvropské unie a o zmûnû nûkter˘ch zákonÛ (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

Vyhlá‰ka M·MT ã. 385/1991 Sb.,o uznávání rovnocennosti a podmínkách nostrifikace vysvûdãení vydan˘ch zahraniãními‰kolami, ve znûní vyhlá‰ky ã. 332/1998 Sb

Pokyn ã. 21836/2000-11 M·MTke vzdûlávání cizincÛ v základních ‰kolách, stfiedních ‰kolách a vy‰‰ích odborn˘ch‰kolách, vãetnû speciálních ‰kol, v âeské republice (vydáno 24. 7. 2000, úãinnost od1. 9. 2000, uvefiejnûno ve Vûstníku M·MT ã. 9/2000).

Metodick˘ pokyn k ‰kolní docházce ÏadatelÛ o azylãj. 10 149/2002-22 (vydáno 15.5.2002, úãinnost od 1.6.2002, uvefiejnûno ve VûstníkuM·MT ã. 6/2002)

Pokyn ministra ‰kolství, mládeÏe a tûlov˘chovy k zaji‰tûní kursÛ ãeského jazykapro azylantyãj. 21 153/2000-35 (vydáno 4.6.2000, úãinnost od 1.7.2000, vydáno ve VûstníkuM·MT ã. 7/2000)

Seznam platn˘ch mezinárodních smluv v pÛsobnosti M·MT a dot˘kajících sepÛsobnosti M·MT• seznam obsahuje i názvy dvoustrann˘ch smluv, které zakotvují moÏnost studia

zahraniãních studentÛ v âR a zpÛsob finanãního pokrytí jejich studia

45

Vybrané internetové adresy:

http://www.stredniskoly.czhttp://www. zakladniskoly.czhttp://www.zskola.czhttp://www.vysokeskoly.czhttp://www.univerzita.net/index_cz.htmhttp://www.vyssiodborneskoly.com

DÛleÏité instituce a organizace

http://www.asociacevos.cz (Asociace vy‰‰ích odborn˘ch ‰kol)http://www.csvs.cz (Centrum pro studium vysokého ‰kolství)http://www.cuni.cz (Informaãní stránky Univerzity Karlovy)http://www.uiv.cz (Ústav pro informace ve vzdûlání)http://delta.uiv.cz (Databáze UIV)http://www.nuov.cz (Národní ústav odborného vzdûlávání)http://www.ceskaskola.cz (Informace z oblasti ‰kolství pro pedagogy, studenty i rodiãe)http://www.skolaonline.cz (Vzdûlávací a informaãní portál pro základní a stfiední ‰koly)http://www.educity.cz (Vzdûlávání, kurzy a ‰kolení âR)http://www.atlasskolstvi.cz (Pfiehled ‰kol a studijní nabídky)http://www.ipvz.cz (Postgraduální v˘uka a vzdûlávání ve zdravotnictví)

Rekvalifikace

http://www.rekvalifikace.cz (rozcestník ve svûtû rekvalifikací, databáze institucí aorganizací poskytujících rekvalifikaãní kurzy)

Jazykové ‰koly a agentury

http://www.sjs.cz (Jazyková ‰kola hl.m. Prahy)http://www.ujop.cuni.cz (Ústav jazykové a odborné pfiípravy UK)http://www.jazykovky.cz (Jazykové vzdûlávání)http://www. jazykoveskoly.cz (Ucelen˘ seznam jazykov˘ch ‰kol)

44

Poznámky:

47

Poznámky:

46

Foto, poãítaãová sazba a tisk:

Barto‰ova ãtvrÈ 4160, 760 01 Zlíne-mail: info@decos.czweb: www.decos.cz