↑ Text:JaroslavVálaFoto:JaroslavVála,VladislavBártaaarchivKČTHlinsko

Pardubický kraj

Letos tomu bude 75 let, kdy byla otevřena turistická cesta Mistra Františka Kavána. Stalo se tak 20. června 1937 a akci tehdy zorganizoval Klub československých turistů v Hlinsku. Po slavnostním zahájení v kavárně hotelu Záložna se účastníci vydali na vycházku z Hlinska přes Vítanov, Dřevíkov a Svobodné Hamry do Trhové Kamenice a tuto trasu tehdy nazvali Kavánovou cestou.

Sámmalířsezezdravotníchdůvodůnezúčastnil.Unikátníje,žeseztétoakce dochovala pozvánka a celářada dobových fotografií. Trasa,pokterétehdejšíturistéšli,sednes

Cesta malířeFrantiška Kavána

již přesně zopakovat nedá, neboťmnohépolníúvozovécestyzmizelyrozorányvpolích.Alevpodstatělzeříci, že jednotlivé její body spojujesoučasná zelená turistická značka.

↑↗ Vycházka v roce 2007 (foto: Vladislav Bárta)

↓ Pozvánka na vycházku z roku 1937 (foto: archiv KČT Hlinsko)

mesel hrnčířství, sklářství a výrobudřevěnýchhraček.Vroce1960bylazpřístupněnagalerie,vjejížexpozi-ci návštěvník najde soubor plastikzdejšího rodáka, sochaře Karla Li-dického a obrazy malířů Hlineckajako Oldřicha Blažíčka, FrantiškaKavánačiGustavaMacouna.

NejvětšízajímavostíHlinskajehisto-rickáčtvrťBetlém,kterájesoučástíSouboru lidových staveb Vysočina.Leží na pravém břehu Chrudimkyv samém středu města a od roku1995jepamátkovourezervacílido-vé architektury. V malých přízem-ních roubených domcích se sedlo-voustřechoupůvodněžilipředevšímhrnčíři, později, po zániku hrnčíř-ství,tkalciadalšídrobnířemeslníci,napřelomu19.a20.stoletípakro-diny továrních dělníků. V součas-nosti jsou ve zpřístupněných dom-cíchukázkybydleníadílendrobnýchřemeslníkůjakotkalce,výrobcehra-čekaševce,vdalšíchsevprůběhurokupořádajírůznétematickévýsta-vy, jsou zde i prodejny upomínko-výchpředmětůatakérestaurace.

Prý se tam veselil už Václav II.

Zelená značka víceméně kopírujeřeku Chrudimku, která od Hlinskatečezpočátkujižnímsměremapotézápadním až severozápadním.HnedzaHlinskemprocházímeobcíVítanov,vekterésedochovaloně-kolik původních roubených domů.Vjednomznichbydlelvletech1904až 1922 malíř František Kaván,a proto na něm najdeme jeho pa-mětnídesku.

Mineme samotu Králova Pilaazáhypřijdemedodalšíhoexpozič-níhocelkuSouborulidovýchstavebVysočina – Veselý Kopec. SouborlidovýchstavebVysočinajenejvětšíexpozicí lidového stavitelství v Če-chách. Název Veselý Kopec prý

24

| 25

www.nacestu.cz

KlubčeskýchturistůvHlinskutradi-ci svých předchůdců obnovilpo 70letech, 23. června 2007.Včeleprůvodušlihlinečtíturistéob-lečenívdobovýchúborech,natrase

byly na několika místech vyvěšenyreprodukce Mistrových obrazůa dobové fotografie z vycházkyvroce1937.V letošním roce chtějí Hlinečtí akci zopakovat 31. března u příležitosti zahájení turistické se-zony Pardubického kraje (startv9.00hodinvnověotevřenémMul-tifunkčním centru). Vydejme senanitaké.

Do Betléma přes jedno z nejstarších muzeí v Čechách

Hlinsko ležínarozhraníŽeleznýchhor a Českomoravské vrchovinyamáněcomálopřesdesettisícoby-vatel. Prochází jím několik znače-nýchturistickýchacykloturistickýchtras – a právě po zelené turistickéznačceváschcemeprovést.

Ještě než se ale vydáme na trasu,řekněmesi,cozajímavéhomůžemevidětpřímoveměstě.Zdejší muze-um patří k nejstarším v Čechách,vzniklojižvroce1874.Jehohistoric-káexpozicepředstavujevývoj spo-lečnostinaHlineckuodnejstaršíchzmínek o osídlení až do konce19. století, textilní expozice připo-mínávýrobuplátnaspojenouspěs-továnímlnuanárodopisnáexpoziceukazuježivotvenkovskéholidu,zře-

↑ Účastníci vycházky v roce 1937 (foto: archiv KČT Hlinsko)

podlelegendysouvisíseslavnostmi,kteréuspořádalkrálVáclavII.,kdyžzdezakládalkolonizačníkostelíky.

Myvstupujemedomuzeavpříroděponěkudnetradičně,zezadu.Vúdo-lí, na místě původního mlýna ze16.století,kterývroce1909vyhořel,bylpostavenroubenýobjektstejné-hotypuirozměrůzOldřeticuSkut-če. Kolekce technických památeknavodnípohonpatříkvelmizajíma-vým,tvoříjimlýn,varnapovidel,olej-na, stoupa na tříslo. K unikátnímstavbámpatřípolygonální–mnoha-boká stodola přenesená ze Sádkuu Poličky, která byla na původnímmístěpostavenavroce1684.Celkemzde stojí na čtyřicet volně rozptýle-ných objektů, které postupněodroku1972vytvářejíosadudoklá-dající způsobživota,práce i zábavydrobnýchrolníkůalidovýchřemesl-níkůzokolíHlinska,Poličky,Litomyš-le, Chrudimi a Nasavrk. V průběhurokunabízíexpozice lidovéhostavi-telství na Veselém Kopci návštěvní-kům tematické výstavy a programy

↑ Zámeček ve Svobodných Hamrech (foto: Jaroslav Vála)

František Kaván

Malíř – krajinář, žák profesora Julia Mařáka, spolužák Antonína Slavíč-ka, a také lyrik, podle mnohých „nej-větší básník mezi malíři a největší malíř mezi básníky“.

Narodil se 10. září 1866 ve Víchov-ské Lhotě, vsi ležící nedaleko Jilemni-ce. Na gymnáziu v Hradci Králové se seznámil s díly krajinářů Antonína Chittussiho a Julia Mařáka a sám začal tvořit první malby. Na praž-skou Akademii výtvarných umění byl v roce 1889 přijat bez zkoušek, jen na základě předložených kreseb. Když se po několika letech začaly v jeho realistické malbě objevovat snahy o zachycení subjektivního po-hledu (sám tomu říkal symbolický romantismus), nebyly tyto obrazy Mařákem ani spolužáky kladně při-jaty, Kaván se rozhodl v pololetí 1896 opustit akademii a živit se jako svobodný umělec. Téhož roku se ože-nil a v následujícím období se často stěhoval. V roce 1904 si pořídil do-mek ve Vítanově, po dvou letech jej

prodal, ale v roce 1909 se vrátil a zů-stal tam až do roku 1922. Vrátil se k realistické krajinomalbě, často ma-loval Chrudimku, avšak kvalita jeho obrazů z tohoto období kolísá. V roce 1922 se přestěhoval do Libu-ně a roku 1925 do Svobodných Hamrů, kde po necelém roce zemře-la jeho žena a hned nato jeho přítel Karel Václav Rais. Na přelomu dese-tiletí se podruhé oženil a podruhé přestěhoval do Libuně, kde měl stálý přísun objednávek, většinou záslu-hou své ženy. Na jedné straně se sice těšil stále narůstající oblibě, na dru-hé straně se již dostavil úbytek fyzic-kých sil, což se projevovalo vytváře-ním menších, jednodušších a proto také snadno padělatelných obrazů. Zemřel 16. prosince 1941 v Libuni, kde je také pochován.

jako například Masopust, Velikono-ce,PosvíceníčiVánoce.

ZVeseléhoKopcepokračujezelenáznačkadoDřevíkovaadáleposilni-

cidoSvobodnýchHamrů.Máme-litrochu času nazbyt, byla by škodaneodbočitjenpársetmetrůpopol-nícestědolevakžidovskému hřbi-tovu (vizpêlemêle).Odhřbitovase

můžemevrátitksilnicinebopokra-čovat neznačenou cestou a dostatse do Svobodných Hamrů kolemgolfovéhohřiště. Jaknázevnapoví-dá,jdeoosadunezemědělskousar-chivnědoloženouvýrobouželezajižv15.století.Důkazželezářskéminu-losti najdeme uprostřed obce, kdestojí vodní kovací hamr, který bylnapůvodnímmístěobnovenvroce1984. Sousední zámeček nechalnamístěbývalétvrzepostavitnapo-čátku 18. století Václav Josef Ka-pounzeSvojkova.Ve2.pol.19.stol.bylcílemnávštěvčeskýchvlastencůFrantiška Palackého, F. L. Riegera,F.A. Zacha a dalších. V roce 1894vyhořelapotésedočkalpseudoba-rokníchúprav.Zámečekzískalivre-stitucipotomciposledníhomajiteleaneníveřejnostipřístupný.

Určitě nepřehlédnete na protějšístraněstojící roubenouhospodusešikmoskládanoulomenici,kterábyla„vystaviená... z nákladu WáclawaZabského...1794,“jaksepíšenazá-klopovémprkně.Tabulkanaprůčelíoznamujezákazžebrotya jinázasec.k.prodejtabákuakolků.

Hamerská hospoda náležela v minulém století hned dvěma Mistrům štětce – Františku Kavánovi a Gustavu Macounovi.

Vletech1925–1930patřilahospodamalířiFrantiškuKavánoviav letech1932–1934 malíři Gustavu Macou-novi(1889–1934).FrantiškaKavána

26

| 27

↑ Hospoda ve Svobodných Hamrech (foto: Jaroslav Vála)

↑ Cedule na rohu hospody (foto: Jaroslav Vála)

↑ Hospoda ve Svobodných Hamrech (foto: archiv KČT Hlinsko)

↓ Památník malíře F. Kavána (foto: Jaroslav Vála)

↓ Památník malíře G. Macouna (foto: Jaroslav Vála)

Zmenšený výřez z mapy edice Klubu českých turistů

připomínápomníkstojícípřímona-proti,GustavMacounjejmáopársetmetrůdálepopravéstraněsilnice.

Kde vzdělával děcka autor Zapadlých vlastencůKolem rybníků Velká KameniceaLochpřijdemedoTrhové Kameni-ce.Nanáměstíspatřítepamětnídes-kuKarlaVáclavaRaise,ojehožuči-telských i literárních začátcíchopečovávají doklady ve zdejší pa-mětnísíni.Původnítvrzbylavroce1712 přestavěna na faru, dnes sevnínacházímalémuzeumaveskle-pení výstava místních strašidel.Narohunáměstístojínízkábarokníbudova někdejší radnice, dnes re-staurace.Napilíříchveštítěnepře-hlédněte busty zakladatelů SokolaM.TyršeaJ.Fügnera.

Pohled na Žďárské vrchy, Železné hory, Krkonoše i Orlické hory odměnou za zdolání 182 schodů.

VTrhovéKamenicinašecestakončí,alepokudbystesechtělinajejíčástpodívatzptačíperspektivy,můžetesevypravitnajedenkilometrvzdále-ný Zuberský kopec (615m n. m.),kde stojí od roku 2004 rozhlednasplošinouvevýšce39m.

Dluh vůči umělci

Nazávěrještědodejme,žeznačka-řům Klubu českých turistů zbývásplnitmalířůvodkazanarozcestní-cíchinamapáchuvést,žesejednáocestuKavánovu...

↑ Trhová Kamenice, restaurace Na Radnici (foto: Jaroslav Vála)