109
© Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic, 2007 TADY ČESKÁ REPUBLIKA Rozloha: 78 864 km² Počet obyvatel: 10 266 000 Úřední jazyk: čeština Politický systém: parlamentní demokracie Hlavní město: Praha

Česká NEJ

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Plakáty představují vybrané exponáty z galerie "rodinného stříbra", tedy jevy, výrobky, vynálezy, stavby a další chlouby, které vznikly v našich zemích.

Citation preview

  • M

    inistr

    y of F

    oreign

    Affa

    irs of

    the C

    zech

    Rep

    ublic

    , 200

    7

    TADYESK REPUBLIKARozloha: 78 864 kmPoet obyvatel: 10 266 000edn jazyk: etinaPolitick systm: parlamentn demokracieHlavn msto: Praha

  • M

    inistr

    y of F

    oreign

    Affa

    irs of

    the C

    zech

    Rep

    ublic

    , 200

    7

    Mini

    stry o

    f Fore

    ign A

    ffairs

    of th

    e Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    ESKREPUBLIKA

    eskou republiku najdete v samm stedu Evropy. A to nen velk zem, o to koatj je jej historie, dan uniktn geografi ckou polohou. Souasn tv esk republiky je stejn pestr jako v minulosti a dky tto pestrosti doke kadmu nabdnout prv to, co hled. Mon pouze projdte, mon si tu chcete odpoinout i se vydat po stopch historie. Mon hledte zajmav msto a ikovn a pracovit lidi pro uskutenn svch obchodnch pln. Mon vs zajm malebn proda mnoha tv se sjzdnmi ekami a cyklistickmi stezkami. esk republika je chytr volba. Vtejte.

    ESKREPUBLIKA

    O esk republice: www.czech.cz Ministerstvo zahraninch vc: www.mzv.czRadio Praha vysln eskho rozhlasu do zahrani: www.radio.cz

  • M

    inistr

    y of F

    oreign

    Affa

    irs of

    the C

    zech

    Rep

    ublic

    , 200

    7

    ESK NEJ

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    PRASK HRAD je tradinm sdlem eskch panovnka od roku 1918 sdlo prezidenta republiky. Postupnmi pstavbami a pravami vznikl z hradu zaloenho v 9. stolet obrovsk komplex. Podle Guinnessovy knihy rekord je se svmi 570 m na dlku a 130 m na ku NEJVTM HRADEM NA SVT. Jeho dominantou je chrm sv. Vta, nsledovnk rotundy zaloen kolem roku 925. Dobou rozkvtu bylo pro Prask hrad obdob vldy krle Karla IV. Vstavbu gotickho chrmu peruily husitsk vlky. Defi nitivn dostavn byl a roku 1929. Dnes je krom sdla hlavy sttu tak vznamnou kulturn a historickou pamtkou. Jsou zde uchovvny KORUNOVAN KLENOTY, ostatky eskch krl, vzcn kesansk relikvie, umleck poklady a historick dokumenty.

    NEJVT HRAD

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    MOST PES DJINY

    KARLV MOST je nejstarm stojcm mostem pes eku Vltavuv Praze a druhm nejstarm dochovanm mostem v esk republice. Jeho stavba zaala v roce 1357 pod ztitouKARLA IV. a byla dokonena v roce 1402. Je dlouh 515 m, irok 9,5 m a m estnct oblouk. Postupn byl ozdoben ticeti pevn BAROKNMI SOCHAMI A SOUSOMI, kter vytvoili nap. Maty B. Braun, Josef Max i Jan Broko a jeho synov. I dky tto stavb se Praha stala vznamnou kiovatkou evropskch obchodnch cest. Pvodn se mostu kalo Kamenn nebo Prask. Nzev Karlv se vil a kolem roku 1870 na zklad dvjho podntu bsnka a novine Karla Havlka Borovskho.

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    airs

    of t

    he C

    zech

    Rep

    ublic

    , 200

    7

    Min

    istr

    y of

    For

    eign

    Aff

    airs

    of t

    he C

    zech

    Rep

    ublic

    , 200

    7

    esk republika je pohdkovou zem hrad a zmk. Najdete jich tu vce ne DVA TISCE. Ty nejkrsnj jsou zapsny do Seznamu svtovho kulturnho a prodnho ddictv UNESCO. Na potku eskch djin vznikala zejmna obrann sdla situovan na tko pstupnch mstech, pozdji byly budovny hrady krlovsk a lechtick, plnc tak reprezentativn funkci. Od 16. stol. se zaaly stavt pepychov zmky, obklopen ndhernmi zahradami a parky. Na zem ech a Moravy se dochovaly vechny typy tchto stedovkch staveb: panovnick hrady (nap. KARLTEJN), lechtick rezidence (nap. ESK KRUMLOV) i architektonicky skvostn zmky, jako je teba zobrazen ERVEN LHOTA. Okouzluj bohatmi interirya vzcnmi umleckmi sbrkami. Velk poet je pstupn veejnosti.

    HRADY A ZMKY

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    Jihoesk Jindichv Hradec se pyn slavnmi KRZOVMI JESLIKAMI dlem mstnho mana a punochskho mistra TOME KRZY (18381918). Betlm vyrbl pes edest let z karovac hmoty (mouka, piliny, sdra a klih) a deva. Vytvoil 1398 fi gurek lid a zvat, z nich je 133 pohyblivch. Sted tvo psobiv betlmsk scna narozen Pn, kter je doplnna znmmi biblickmi vjevy. Dal sti znzoruj poetickou vesnickou krajinu a manskou architekturu dokldajc ivot lid v 19. stolet. Betlm m 17 metr na dlku, ka i vka jsou 2 metry. V roce 1966 byl run pohon nahrazen elektrickm. Od roku 1998 jsou jesliky zapsny v Guinnessov knize rekord jako NEJVT MECHANICK LIDOV BETLM NA SVT.

    BETLM BETLM

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    Vesnice HOLAOVICE je nejpsobivjm dokladem jedinen jihoesk architektury 2. pol. 19. stol. SELSKHO BAROKA. Najdeme v n 23 pamtkov evidovanch chrnnch usedlost (celkem 120 budov), kter vytvej ucelen pamtkov soubor. Vetn chlv, stodol, matal, spek, bran Usedlosti jsou rozloeny po obvodu rozlehl obdlnkov nvsi o rozmrech 210 x 70 m. Uspodn spolu s dochovanm tukovm dekorem na vtin prel dv celmu sdlu neopakovatelnou atmosfru a vraz. V roce 1995 byly Holaovice prohleny pamtkovou rezervac. Na Seznam svtovho kulturnho a prodnho ddictv UNESCO byly zaazeny v prosinci 1998.

    SELSK BAROKO

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    airs

    of t

    he C

    zech

    Rep

    ublic

    , 200

    7

    Min

    istr

    y of

    For

    eign

    A

    airs

    of t

    he C

    zech

    Rep

    ublic

    , 200

    7

    M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    ESK GRANT (pyrop) je MINERALOGICKM SYMBOLEM ech. Granty pochzejc z eskho stedoho jsou drahokamov kvality, syt rud a krvav barvy a tm bez kaz. Vyznauj se drobnmi rozmry (0,20,8 cm) a vjimenou barevnou stlost. Sv msto mezi drahmi kameny zskal temn rud grant za vldy Rudolfa II. V polovin 18. stolet piel tak do mdy, e csaovna Marie Terezie vydala roku 1762 zkaz vvozu grant ze zem. Vrcholn obdob oblbenosti proil koncem 19. stolet pot, kdy se s krsnm kompletem z rudch kamnk zasazench ve zlat objevila roku 1887 na dvornm pleseve Vdni rusk carevna. Obecn je grant znm jako KMEN LSKY.

    KMENLSKY

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    STAROKLADRUBSK K je chovatelskm uniktem. V roce 1995 byl zaazen mezi vznamn kulturn pamtky. Potky plemene sahaj do 16. stolet. Je to jedin rasa kon vylechtn pro ceremoniln poteby panovnickch dvor. Do dnench dn si tito ble i ern zbarven kon zachovali svj barokn zevnjek. Jsou jedinmi tvory, kte si vydobyli msto vedle umleckch a architektonickch skvost, stali se pedmtem pamtksk ochrany a jsou ofi ciln povaovniza IVOUC UMLECK DLA. Jejich chov je pod ochranou FAO a plemeno bylo zaazeno na Seznam UNESCO jako kulturn ddictv lidstva.

    DVORT OI

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    airs

    of t

    he C

    zech

    Rep

    ublic

    , 200

    7

    M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    esk kapr m stejn jako esk rybnkstv STALETOU TRADICI. Nejstar rybnky patily klterm a od potku slouily k chovu kapr, kte byli tehdy dleitm POSTNM JDLEM. Dailo se, echy postupn zskaly pozici nejvtho producenta kapr v Evrop. Od konce 15. stolet se staly nejvznamnj rybnkskou oblast jin echy. O rozen zdejch vodnch soustav se zaslouil zejmna stavitel JAKUB KRN z Jelan. Roku 1584 zahjil budovn svho ivotnho dla eskho moe zvanho Romberk. Za est let vznikl rybnk, kter je rozlohou 489 ha dodnes nejvt v zemi. Umn rybnkstv se dle zdokonalovalo. Proslulou se stala napklad kniha Viva kapra a jeho druiny rybninz roku 1884 od Josefa usty, je je dodnes svtovou uebnic tohoto oboru.

    MOEKAPR

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    esk republika je mimodn bohat na MINERLN PRAMENY. Zlat vk eskho lzestv nastal v 18. a 19. stolet. U kadho kvalitnho pramene byly zizovny strny, rostly zde prvn lzesk domy. Postupn vznikla ada mst se specifi ckou lzeskou architekturou. Pobyt v nich se stal znmkou spoleenskho postaven, a tak kolem pramen cestovn ruch jen kvetl. Svmu zdrav zde dvala nov lesk klientela z celho svta, k n patila ada tehdejch vznanch osobnost (napklad Goethe, Chopin, Gogol). Svtov vhlas zskaly pedevm zpadoesk lzn ve zlatm trojhelnku, kter tvo KARLOVY VARY, MARINSK LZN a FRANTIKOVY LZN.

    LIV PRAMENY

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    KRKONOE, poho na severu ech, oplvaj pes svou malou rozlohu neobvykle bohatou fl rou. Roste zde bezmla polovina veker pvodn fl ry esk republiky. V pestrosti zdej vegetace hraje roli biogeografi ck poloha Krkono v dob zalednn se tu stetla proda seversk tundry s jin poloenmi alpnskmi trvnky. Vzcnou a dnes ji ohroenou rostlinou je ZVONEK ESK (Campanula bohemica), endemick druh rostouc vhradn zde v nadmosk vce 1250 a 1450 m. Mete ho objevit i na SNCE,nejvy esk hoe.

    HORSK ZVONN

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    airs

    of t

    he C

    zech

    Rep

    ublic

    , 200

    7

    Min

    istr

    y of

    For

    eign

    Aff

    airs

    of t

    he C

    zech

    Rep

    ublic

    , 200

    7

    PROKOP DIVI, esk knz, prodovdec a konstruktr, je znm jako vynlezce bleskosvodu. Zabval se zejmna fyziklnmi experimenty a sv pokusy s elektinou dokonce pedvdl roku 1750 ve Vdni ped csaem Frantikem a csaovnou Mari Terezi. Elektinu pouval i pi len nemocnch. Dne 15. ervna 1754 za pomoci mstnho kove sestrojil PRVN UZEMNN BLESKOSVOD na svt. Vynlez nazval povtrnostn mainou. Diviv bleskosvod byl tvoen soustavou 400 uzemnnch kovovch hrot, doplnnch pro jistotu stedn ty.

    MAINA NA BLESKY

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    Vynikajc esk chemik a vynlezce OTTO WICHTERLE vynalezl roku 1956 gelov KONTAKTN OKY, a umonil tak vce ne 100 milionm lid na celm svt odloit brle. Prototyp zazen na jejich vrobu sestrojil ve vlastnm byt o Vnocch roku 1961 z dtsk stavebnice Merkur a dynama jzdnho kola. Podailo se mu odlt prvn tyi oky. Potkem 70. let dobyly kontaktn oky svt. Obdobn gely se od t doby vyuvaj tak v ad dalch obor medicny a kosmetickm prmyslu, zejmna pi plastickch operacch.

    PROZEN

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    esk orientalista a jazykovdec BEDICH HROZN rozlutil v roce 1915 jazyk Chetit. Sedm let ped nm se snaili nejrznj svtov badatel rozlutit TEXTY archivu CHETITSKCH KRL, objevenho v Mal Asii v roce 1906. Pes 20 000 fragment tabulek bylo popsno sice ji rozlutnm klnovm psmem, ale neznmou e. B. Hrozn bhem dvaceti msc prokzal, e jazyk na klnopisnch tabulkch je indoevropsk e Chetit. Navc tyto texty zhy dokzal pest a peloit. Mrtv jazyk po tech tisciletch promluvil... Zrodila se CHETITOLOGIE.

    KL K JAZYKU

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    airs

    of t

    he C

    zech

    Rep

    ublic

    , 200

    7

    M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    esk lka JAN JANSK byl pedevm psychiatr. Pi zkoumn duevnch chorob se mu podailo uinit vedlej objev lidskou krev rozdlil do TY KREVNCH SKUPIN podle srlivosti. Oznail je slicemi I a IV a jako prvn na svt provedl jejich sprvnou KLASIFIKACI, kter plat dodnes. Sv vsledky uveejnil roku 1907 v historick prci, za ni mu byla udlena docentura. Byl tak uinn vznamn krok na cest k bezpenjm transfuzm a drcovstv krve. Pvodn Janskho oznaen mskmi slicemi bylo pozdji nahrazeno velkmi psmeny abecedy(A, B, AB a O).

    TAJEMSTV KRVE

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    airs

    of t

    he C

    zech

    Rep

    ublic

    , 200

    7

    M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    Zakladatelem vdeck genetiky je esk prodovdec JOHANN GREGOR MENDEL. Na sv dnes ji svtov proslul zahrdce provedl na ploe 35 x 7 m historick pokusy s kenm hrachu. Vsledek svch zkoumn, toti matematick vyjden penosu ddinch vlastnost z istokrevnch rodi na potomstvo, zveejnil roku 1865. Ti Mendelovy zkony se staly zkladem MODERN NAUKY O DDINOSTI, alfou i omegou lechtn rostlin a ivoich a vznamnousoust lkastv a dalch vdnch obor. Znamenaly zateknov epochy, ry genetickhoinenrstv.

    GENEZE GENETIKY

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    esk skladatel ANTONN DVOK napsal Symfonii . 9 e moll Z NOVHO SVTA, je je znm tak jako NOVOSVTSK, v dob svho psoben na Nrodn konzervatoi v New Yorku. Poprv byla uvedena roku 1893v Carnegie Hall a asem se stala jednou z nejslavnjch skladeb hudebn historie. V roce 1945 Sent sttu Iowa dokonce jednomysln pijal hlavn tma Larga jako ofi ciln sttn hymnu. Bhem mise Apolla 11 (1969) zaznla Novosvtsk i NA MSCI. Pi vstupu na povrch j naslouchal kosmonaut Neil Armstrong. Vzhledem k tomu, e je Novosvtsk zaazena mezi hudebn ukzky na palubch sond VOYAGER 1 a 3, vyslanch do hlubin vesmru, bude mon toto dlo mezi prvnmi, kter jednou usly pslunci jinch civilizac

    VESMRN HUDBA

  • Cop

    yrig

    ht

    Min

    istr

    y of

    For

    eign

    Aff

    airs

    , 200

    7

    V echch se ji od 16. stolet tilo velk oblib marionetov divadlo. Provozovali je koovn loutkoherci, jejich legendrnm pedstavitelem byl v 19. stolet Matj Kopeck. Nejtypitj loutkou a pozdji i nrodn kulturn pamtkou se stal esk KAPREK. Prvn eskou profesionln loutkovou scnu Divadlo SPEJBLA A HURVNKA zaloil roku 1930 Josef Skupa. Postaviky mudrujcho otce Spejbla a jeho nezdrnho syna Hurvnka brzy zlidovly. Po Skupov smrti pevzal role obou loutek Milo Kirschnera bavil jimi divky po celm svt v 18 jazycch. Divadlo od svho zaloen uvedlo pes250 premir, vesms pvodnch komedi pro dti i dospl.

    HERCI NA RCH

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    JAN MOS KOMENSK (lat. Comenius), esk pedagog, teolog, fi lozof, spisovatel, knz a posledn biskup Jednoty bratrsk, byl jednou z nejvraznjch osobnost 17. stolet. Politick pomry v dob ticetilet vlky jej pimly k odchodu do exilu, odkud se ji do vlasti nikdy nevrtil. Vydal asi 60 spis (nap. Divadlo vekerenstva vc, Labyrint svta a rj srdce, Veobecn rozprava o nprav vc lidskch). Cel ivot usiloval o sjednocen lidskho vdn a jeho zpstupnn vem vrstvm. Z pedagogickch spis (Svt v obrazech, Brna jazyk oteven, kola hrou) je nejznmj Velk didaktika, ve kter vypracoval ucelen systm kolsk soustavy. Zemel roku 1670 v Amsterdamu, pohben je v nedalekm Naardenu. Komensk, jeden z nejvtch evropskch pedagog vech dob, bv oznaovn jako UITEL NROD.

    UITEL NROD

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    Robot... Slovo eskho pvodu, kter nen teba pekldat. Bn se uv ve vech svtovch jazycch. Poprv bylo pouito v divadeln he R. U. R. (Rossums Universal Robots) eskho dramatikaa spisovatele KARLA APKA v roce 1920. Autorem vrazu je vak jeho bratr, mal JOSEF APEK. Labor, prvotn Karlovo oznaen umlho dlnka v dramatu, se mu nezdlo, a tak se inspiroval v esk minulosti. Vzpomnl si na slovo ROBOTA, kter za feudalismu oznaovalo povinnou bezplatnou prci pro vrchnost, a poradil bratrovi, a msto labora pouije robota. A prvn ROBOT byl na svt...

    PRVN ROBOT

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    Nzev kubismus pochz od pojmu cube (krychle). Ostr hrany, prniky ploch, krystalick struktury Prv to jsou typick prvky ESKHO KUBISMU, svtov uniktnho hnut, kter se zrodilo v Praze kolem roku 1910. Skupina mladch avantgardnch architekt a umlc tehdy aplikovala kubistick principy mal Picassa a Braqua v ARCHITEKTUE a UITM UMN. Praha se stala mstem kubismu. V kubistickch domech s byty zaplnnmi kubistickm nbytkem mohli mt jejich obyvatel tak kubistick vzy, skleniky, kvov servisy, popelnky, hodiny, zrcadlaa svtidla. Architekti a nvrhi Josef Gor, Pavel Jank, Vlastislav Hofman a Josef Chochol se svmi vtvory z tto ry zapsali do djin architektury a designu.

    DESIGNNA HRAN

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    Prvn KOSTKOV CUKR byl vyroben roku 1841 v eskm mst Daice. editel cukrovaru J. K. RAD jej vymyslel na popud sv manelky, kter se zranila pi sekn cukrov homole. Vyzvala ho: Jsi editel, tak s tm nco udlej! O nkolik msc pozdji dostala drek: Devnou bedniku, v n bylo prvnch 300 blch a rovch kostek cukru. Mly dv velikosti jedny byly o hran 1,2 cm, druh 1,5 cm. Rad je vylisoval zazenm, kter sm sestrojil. Schvlen patentu a licenci k vrob kostek zskal roku 1843 a uvedl je na trh jako AJOV CUKR. Zrodil se vynlez, jeho praktinost brzy uznal cel svt.

    KOSTKY JSOUVRENY

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    U v 16. stol. se vyrblo sklo nejmn ve 34 eskch hutch. Velk rozmach sklstv nastal za csae Rudolfa II. Po padku bentskho skla ovldli ei svtov trh. Prosluli zejmna uniktnmi rytmi ornamentlnmi nebo fi gurlnmi dekory, ktermi zdobili KILOV SKLO. Pispli tak nkolika vynlezy: F. Egermann vynalezl lut a erven lazury a hrab Buquoy ern a erven hyalit.V Szav vyrobil F. Kavalr PRVN CHEMICKY ODOLN SKLO na svt. V mezivlenm obdob ozily esk kilov lustry interiry opernch budov v m, Miln, Bruselu a luxusnch hotel v USA. Sklt vtvarnci byli spn na ad svtovch vstav. esk sklo je nejen proslulm umleckm fenomnem, ale i atraktivnm obchodnm artiklem.

    KEHKSVTLO

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    SLIVOVICE je destilt oblben hlavn na MORAV jedn ze zem Koruny esk. Vyrb se ze vestek, slv nebo blum. Velk rozmach plen slivovice nastal od 1. pol. 19. stol., kdy bylo roku 1835 csaskm patentem povoleno rolnkm svobodn plit pro vlastn potebu koalku z vlastnho ovoce, a to do objemu jednoho vdra. Podomcku vyrbn slivovice neodmysliteln pat k tto oblasti. Pro mstn lidi je reprezentativnm npojem, uritm symbolem a tak fenomnem, stejn jako LIDOV KROJ, LIDOV HUDBA a TANEC. Podle historik pln tak funkci ritulnho npoje doprovzejcho vznamn okamiky v ivot.

    TEKUT VESTKY

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    NA ZDRAV

    esk nrod je prvn na svt ve spoteb piva. Sta echov povaovali pivo nejen za osvujc npoj, ale tak za vivn, chutn a levn tekut chlb. O zsadn reformu vroby tohoto npoje, kter byla prvnm krokem k rozvoji typickch vlastnost souasnch eskch piv, se zaslouil v 18. stolet sldek FRANTIEK O. POUP. Navrhl

    adu zazen pro vrob

    u sladu

    a piva, upravil dvkov

    n chmele

    a zaloil v Brn pivov

    arskou kolu,

    kter byla PRVN S

    VHO DRUHU

    V EVROP. Vznam

    nm meznkem

    bylo v roce 1842 otev

    en Manskho

    pivovaru v Plzni, ve k

    term vytvoili

    prototyp dnenho sv

    tlho leku,

    kter se stal dominant

    nm nejen u ns,

    ale pozdji i v celm s

    vt.

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    Prav OLOMOUCK TVARKY jsou svtovm uniktem. Jejich tradice je star tm 600 let. Pvodn se vyrbly podomcku pro vlastn potebu. Jako Olomouck tvarky se na trhu objevily u roku 1580. Nechybly ani na svatebn tabuli csae Leopolda II. v roce 1765. Zkladem jejich nezamniteln chuti je nesen kysel tvaroh, ze kterho zraj. Jsou zcela prodn, maj pouze jedno procento tuku a vyznauj se velmi vraznm aroma. U od roku 1876 se vyrbj pouze NA JEDNOM MST NA SVT v Loticch na umpersku.

    CHU A VN

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    V roce 1997 byl vyhlen nejlepm atletem 20. stolet a o dva roky pozdji NEJLEPM OLYMPIONIKEM HISTORIE. Nejlep eskou bkyn je svtov rekordmanka na 800 metr JARMILA KRATOCHVLOV. Trojnsobnm mistrem svta, dritelem svtovho rekordu z roku 1996 a trojnsobnm olympijskm vtzem je otpa JAN ELEZN. Vznamn jsou rovn spchy TOME DVOKA, mistra svta v desetibojiz let 1997, 1999 a 2001. Nejvt osobnost souasn esk atletiky je desetiboja ROMAN EBRLE.

    Nejslavnjm eskm atletem vech dob je

    bec EMIL ZTOPEK, tynsobn olympijsk

    vtz, osmnctinsobn svtov rekordman

    a NEJLEP SPORTOVEC SVTA

    v letech 1949 a 1952.

    KRLOVNA SPORTU

  • M

    inis

    try

    of F

    orei

    gn A

    ffai

    rs o

    f the

    Cze

    ch R

    epub

    lic, 2

    007

    esk tenisov kola vychovala mnoho svtovch hr, vtina z nich se vak proslavila a v zahrani. ru zvunch jmen zahjil ji v roce 1909 tenista KAREL KOELUH, kdy v pouhch trncti

    letech zskal trenrsk msto v Mnichov. Prvnm eskm wimbledonskm vtzem se roku 1954 stal JAROSLAV DROBN, kter se pvodn vnoval hokeji. JANU KODEOVI se podailo vyhrt Wimbledon

    v roce 1973, tedy o necelch dvacet let pozdji. Nejvtho vhlasu doshl IVAN LENDL, jeden z nejdominantnjch tenist osmdestch let dvactho stolet. Probojoval

    se do 19 grandslamovch fi nle, co je mezi mui dosud rekord. MARTINA NAVRTILOV je povaovna za nejlep tenistku vech dob. Vyhrla 18 grandslamovch titul ve dvouhe a 40 ve tyhe. V ensk dvouhe zskala

    ve WIMBLEDONU neuvitelnch 9 TITUL. K souasn svtov elit pat TOM BERDYCH a NICOLE VAIDIOV.

    TENISOV KOLA

  • M

    inistr

    y of F

    oreign

    Affa

    irs of

    the C

    zech

    Rep

    ublic

    , 200

    7

    Min

    istr

    y of

    For

    eign

    Aff

    airs

    of t

    he C

    zech

    Rep

    ublic

    , 200

    7

    Nejslavnj osobnost eskho fotbalovho nebe je fenomenln stelec JOSEF BICAN,

    kter v domc lize nastlel 447 gl. tyikrt vstil v jednom utkn 7 branek! Devtkrt

    za sebou se stal krlem stelc. Za svou kariru nastlel pes 5000 gl.

    V roce 2001 byl vyhlen NEJVTM FOTBALOVM STELCEM HISTORIE.

    K nejslavnjm hrm eskch fotbalovch djin pat tak ANTONN PANENKA.

    Souasnmi hvzdami jsou PAVEL NEDVD (Zlat m 2003 cena pro nejlepho

    fotbalistu Evropy), TOM ROSICK a glman PETR ECH z anglickho klubu

    Chelsea, kter byl vyhlen nejlepm fotbalovm brankem na svt v roce 2005.

    MISTI M

  • Cop

    yrig

    ht

    Min

    istr

    y of

    For

    eign

    Aff

    airs

    , 200

    7

    Ledn hokej je v echch jednm z nejoblbenjch sport. Poprv vybojovala nrodn reprezentace titul mistr svta v roce 1947, posledn eskoslovensk v roce 1985 v Praze. Dal tituly z let 1996, 1999, 2000, 2001 a 2005 ji byly po rozdlen republiky jen esk.

    K jedinenm osobnostem eskho hokeje patil napklad IVAN HLINKA, kter psobil nejen jako hr, ale pozdji i jako trenr, jen dovedl sv mustvo v roce 1998 k vtzstv na zimnch OLYMPIJSKCH HRCH v Naganu. esk republika je dlouholetou zsobrnou americk NHL. Jednm z nejlepch souasnch hokejist je JAROMR JGR.

    HOKEJOV LHE

  • M

    inistr

    y of F

    oreign

    Affa

    irs of

    the C

    zech

    Rep

    ublic

    , 200

    7

    zem esk republiky m NEJROZSHLEJ S znaench TURISTICKCH TRAS na svt. Prvn p turistick cesta vznikla 11. kvtna 1889, kdy oznaovac drustvo Klubu eskch turist spojilo ervenou znakou tchovice a Svatojnsk proudy. V roce 1912 bylo dokoneno znaen prvn dlkov trasy z Prahy pes Brdy a na umavu. Do roku 2002 bylo vyznaeno 38 500 km pch a 1240 km lyaskchtras. Od roku 1997 je v esk republice provdno turistick znaen obdobn pmu i pro lyae a cyklisty, od roku 2006 tak pro jezdcena konch. esk systm se stal vzorem pro adu dalch zem.

    PRVODCI PO KRAJI

  • TADYESK REPUBLIKARozloha: 78 864 kmPoet obyvatel: 10 266 000edn jazyk: etinaPolitick systm: parlamentn demokracieHlavn msto: Praha

  • ESKREPUBLIKAESKREPUBLIKA

  • Takov je prvn dojem z jednoho z pti nejvzcnjchorloj svta. Zprva z roku 1410 o nmk, e byl sestrojen hodinem MIKULEM Z KADAN a astronomem JANEM INDELEM. Dlouho byl vak za autora povaovn mistr Hanu, kter ale asostroj pouze dotvoil. Povst prav, e byl pot radnmi oslepen, aby snad pro jin msto i zemi nevymyslel dal, nedej boe krsnj. I kdy as, kter m, utdil stroji mnoh rny, ti tvrtiny soustek jsou pvodn. Z jeho

    kruh lze vyst nap. msn fze, staroesk a hvzdn as, pohyby Slunce a planet. Uprosted je zobrazena zemkoule jihem na sever, jak bylo ve stedovku zvykem.

    Tucet apotol, kte se kadou hodinku dokoleka projdou, aby oknky radnin ve jukli

    na turisty na praskm Staromstskm nmst

    pod sebou, a na zvr zakokrh mechanick

    kohout

    ORLOJ

  • NADASOVRAKETA

  • Prchody, zkout, uliky vydldn valouny, domky rznch velikost a sloh prorstajc jeden druhm Tuto malebnou skldaku vystavly djiny a omezen prostor, kter mla idovsk komunita v jihomoravskm msteku TEB kdysi k dispozici. Nejivji zde bylo v 17. stolet, kdy se na rozloze 4,4 ha tsnilo 1200 obyvatel. Stavt mimo vymezen zem bylo zakzno, a tak se jen nastavovalo, dostavovalo a pistavovalo. O devadest pt dom se dlilo pes dv st majitel. O prostorov nouzi vypovd i dochovan kuchy metr na metr, kter pr slouila a esti hospodykm. V 90. letech minulho stolet mly tento uniktn urbanistick soubor nahradit panelky. Natst k tomu u nedolo. Ghetto a synagoga byly obnoveny. Hbitov, kde dajn odpov 11 000 lid, peil jako zzrakem dky pi mstnho dchodce bez idovskho vyznn.

    MAL VELKTVR

  • ESKFOUSEK

  • B O U B N S K P R A L E S

    BOUBN je hora na sam jin hranici ech, na jejm svahu se na ploe 47 ha rozprostr PRALES. Jeho st se odhaduje na 12 000 let. Je obehnn plotem a nesm do nj vstoupit lidsk, ba dokonce ani mnoh zvec noha. Smen jedlov a bukov porosty s pms smrin vypovdaj o tom, jak by asi stedoevropsk lesy vypadaly, kdyby v nich hospodaila jen moudr proda. Nejstarm stromm je a 400 let. Krl smrk, kter padl v roce 1970, ml obvod 508 cm a vku 57,2 m. Prvn rezervace zde byla vlastnkem hvozd Janem Adolfem Schwarzenbergem vyhlena v roce 1858. Titul nrodn rezervace zskala tato uniktn lesn laborato roku 1933. Celkov rozloha boubnsk divoiny se v prbhu let mnila.V souasnosti in vetn ochrannho psma necelch 700 ha.

  • SLZYVESMRU

  • KAENKA ESK (Ptychoverpa bohemica) je jednou z hub, kter dobr jmno sv vlasti. Skvle chutn, a navc pat k oblbenm poslm jara. Roste toti v beznu a kvtnu, kdy je o jin houby nouze. A nejen v echch, ale i jinde. Je vak pomrn vzcn. Po vlastenecku ji nkdy v prvn polovin 19. stolet pojmenoval Julius V. Krombholz, autor prvnho velkho atlasu eskch hub. K jeho vytvoen jej inspirovaly otravy houbami, ktermi se zabval jako soudn lka. Na toto prkopnick dlo navzal napklad Frantiek Smotlacha, zakladatel mykologick dynastie. dajn provil jedlost i nejedlost 1700 druh hub osobn konzumac! Krom toho celoivotn propagac zpopularizoval houbastv natolik, e se promnilo v nrodn ve.

    NRODN VE

  • PRAVICK BRNA je nejvy pirozenou skaln branou v Evrop. Rozpt jejho oblouku je 26,5 m, vka v nejvym bod 21 m. V nejum mst m tlouku pouze 3 m. Od 19. stolet je pro svou pohdkovou krsu obdivovna turisty z celho svta. Mimo jin ji dvakrt navtvil tak dnsk pohdk Hans Christian Andersen. Toto monstrzn dlo stavla proda v kvdrovch pskovcch severozpadnch ech miliony let. Sokol hnzdo, vletn zmeek v tsn blzkosti, je mladho data. Na mst pvodn chatre z dubov kry, kter slouila jako vep, byl vybudovn a v roce 1881. Sdl v nm stylov vletn restaurace a muzeum zdej oblasti zvan esk vcarsko. Pro prv vcarsko? V 18. stolet pracovali v Dransk galerii dva vcart mali. Pi vletech nali v tto krajin tak velk zalben, e u ani nechtli dom. Sv vcarsko pr nali prv tady. Od t doby je tu maj i jin.

    VTZNOBLOUK

  • ESK EDISON

  • Lka, prodovdec, fyziolog a biolog JAN EVANGELISTA PURKYN (17871869) stihl ve. Bdat, pednet, zakldat stavy, umleck a vdeck spolky, odborn asopisy, pekldat Goetha, prosazovat vzdlvn en. A krom toho uinit nespoet objev svtovho vznamu. Zkoumnm rh na prstech poloil napklad zklady daktyloskopie, popsal neobjeven vlkna v srdci a buky v mozeku a pojmenoval je Purkyovy, zkoumal vidn a inky lk, kter testoval sm na sob. Studoval pta vejce ped vylhnutm a nael jeho jdro zroden mchek. Do djin se vak zapsal zejmna BUNNOU TEORI. Jako prvn usoudil, e jsou vechna rostlinn a ivoin tla sloena z bunk, je jsou naplnny PROTOPLAZMOU. Tento termn od nj pevzala cel planeta.

    BUKYNA VECHNO

  • Lesnk a vynlezce JOSEF RESSEL (17931857) nebyl prvn, kdo piel s ideou nekonenho roubu jako zdroje pohybu. Navazoval na Leonarda da Vinci, ten zase na Archimda. Ressel vak dal roubu sprvn tvar, velikost a nael pro nj optimln umstn na zdi ped kormidlem. Jene pi jedn ze zkouek dolo k porue parnho stroje, kter roub pohnl, a ady dal experimenty pro nebezpenost zakzaly. Ve vleklch soudnch sporech piel vynlezce o patentov prva v cizin. Co nevidt se svtem prohnly na vlas stejn rouby, za kter jejich objevitel nevidl ani ptnk. Nezdar ho ale nezlomil. Dl vynalzal jako roub. Napklad vylepen lis na vno, samomazac kulikov loisko, optick telegraf Uznn prvenstv sv mylenky vyut vrtule jako hybn sly lod a ltajcch stroj se nedoil. Ofi ciln mu bylo piznno a roku 1866.

    MUROUB

  • VODNDOKTOR

  • Rok co rok se v prvn tetin ervna na jin Morav odehrv velkolep lidov slavnost JZDA KRL. Jej prbh je stejn jako ped staletmi, kdy se pravdpodobn vyvinula z her pastevc kon, vtn slunovratu i obad uvdjcch mladky mezi dospl. Krlovsk druina osmnctiletch jezdc projd vesnic a vyvolv. Zastavuje ped stavenmi, rmovakami oslavuje krle a pros o jeho obdarovn. Kdo d, toho vychvl, kdo ned, bude pohann. Uprosted poselstva jede pod ochranou pobonk krl pedstavovan asi desetiletm hochem pevleenm za dvku. V stech m ri, aby nemohl mluvit, a neprozradil se tak ppadnm noscm. Soust jzdy jsou tak dal rituly volba novho krle, pipjen Divky uchvacuje zejmna pepestr barevnost. Kon se pod ozdobami z paprovch r takka ztrcej, vude vlaj vyvan pentle a z blostn krajky kroj.

    KRL S R

  • EMA DESTINNOV (18781930) patila k prvnm pvkynm, jejich hlas

    zachytily fonografy a gramofonov desky. Byla enou s mimodnm talentem, intelektem i osudem. Jako dcera

    bohatho otce mohla rozvjet vechna sv nadn. Malsk, literrn, hereck, jazykov Zvtzilo pveck. Zhy j svt leel u nohou. Jen

    Nrodn divadlo, po kterm touila, o ni nestlo. Musela se spokojit s angam v Metropolitn opee a destkami hlavnch rol na dalch proslulch scnch.

    Dvoili se j tenorista Caruso, dirigent Toscanini, skladatel Puccini. Za prvn svtov vlky ctila jako svou vlasteneckou povinnost vrtit se do ech. Podkovnm j bylo podezen ze pione a domc vzen.

    V roce 1928 ukonila svou bohatou umleckou drhu a dala pednost rybaen. Nechtla publiku strnout

    ped oima. Jej hlas vak zn z nahrvek dl. A nestrne.

    BOSKEMA

  • ALMAMATER

  • ANEKA ESK (12051282), princezna z rodu Pemyslovc, se od dtstv vyznaovala pkladnou zbonost. Pvodji peduroval k drze panovnick manelky. Kdyale jej bratr Vclav I. trval na svatb s csaem Fridrichem II., obrtila se na papee a satek byl zruen. Aneka se konen mohla pln vnovat slub Bohu. Pod knecm rouchem nosila drsnou nnou koili a neetila almunami. Za sv vno vystavla klter minorit a klter klarisek, kter byl pozdji pojmenovn Anesk. Do tohoto chudobu a odkn hlsajcho du vstoupilaa stala se abaty. Byla prvn krlovskou dcerou, je se rozhodla pro takovou eholi. Soubn se vnovala stavb pitlu s chudobincem a tulkem pro pocestn. Stala se tak prkopnic sociln pe v zemch koruny esk. Zhy po smrti zaala bt uctvna jako svtice a strjkyn zzrak. Prvn dosti o jej svatoeen se objevily ji ve 14. stolet. Vyhovno jim bylo a roku 1989. Aneka mla opravdu svatou trplivost.

    CTNOSTNPATRONKA

  • M VLAST

  • Ve 30. letech kad druh PATENTKA na svt pochzela z Prahy. V roce 1903 toti zkonstruoval Hynek Puc stroj, kter dokzal vkldat do patentky perko. Dve to lo jen run, a proto pomalu. S bvalm obchodnm cestujcm Jindichem Waldesem zaloili fi rmu. Zanali s jednm dlnkem a unm. Za ti roky u mli dky vylepen patentce, kterou nazvali Koh-i-noor podle nejvtho znmho diamantu, zvod s 300 dlnky. Pozdji tovrna pijala jmno svho hlavnho vrobku, kter j u zstalo. Miss KIN, logo fi rmy, m pr na svdom Waldesova ptelkyn. Z ertu si piloila zvten reklamn vzorek patentky k oku, mal FRANTIEK KUPKAji zachytil na pltno a grafi k VOJTCH PREISSIG podle obrazu vytvoil znaku. Miss KIN zapn svt dodnes.

    PATENT NA PERKO

  • ESK PUKY nedlaj na mantinelech ern mouhy. Zdnliv detail, ale vtzn. V asech, kdy se hrlo napklad se zmrzlmi koskmi koblky, by takov benefi t nehrl roli. V souasnosti vak pasoval puky Gufex z moravsk vesniky na ofi ciln toue mezinrodnch turnaj, olympijskch her a mistrovstv svta. Na led se o n perou mimo jin i hri NHL. Kotoue toti zskaly certifi kt Mezinrodn hokejov federace IIHF. Jak to zaalo? Minivrobce punt, zvon na itn odpad a tsnn ml radost, e hokejov tm z blzkho msteka postoupil do extraligy. Podpoil hre, jak uml. Vyrobil jim puky. Za tyi roky u kotoue z garov dlny ltaly na olympid v Naganu. Pesn receptura na uhnten kauukov smsi, kter se pi 170 C lisuje ve specilnm stroji, je samozejm tajn.

    KUKNA PUK

  • OKDLEN P

  • KOLE

  • PDLUJ!

  • KDO NESKE,NEN ECH

  • NRODRYT

  • VZDUN TANCE