Česká bible v dějinách národního písemnictvíby Vladimír Kyas

  • Published on
    20-Jan-2017

  • View
    215

  • Download
    2

Transcript

  • Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

    esk bible v djinch nrodnho psemnictv by Vladimr KyasReview by: Pavel SpunarListy filologick / Folia philologica, Vol. 121, No. 3/4 (1998), pp. 383-384Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23467416 .Accessed: 14/06/2014 12:20

    Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

    .JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact support@jstor.org.

    .

    Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologick / Folia philologica.

    http://www.jstor.org

    This content downloaded from 62.122.73.250 on Sat, 14 Jun 2014 12:20:40 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

    http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasphttp://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasphttp://www.jstor.org/stable/23467416?origin=JSTOR-pdfhttp://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsphttp://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

  • Listy filologick CXXI, 1998, 3-4 RECENZE

    zaci arcibiskupskho dvora v rozvinut

    form Hledkov spatuje ve 30. letech,

    kdy se Jan IV. z Drac vrtil ze svho

    vynucenho pobytu v Avignonu. na

    plnn tchto snah vak dolo a bhem

    episkoptu Arnota z Pardubic. Pozoru

    hodn je pedevm skutenost, e se na

    svtsk sprv (funkce pokladnka - the

    saurarius - duchovn podkomo - laik

    hofmistr - magister curie - laik, ni

    lechtic) podlely ob sloky - laick i du

    chovn. Hrub odhady ohledn velikosti

    dvora, kter Hledkov provedla, svd

    o tom, e ve srovnn s dvory lucembur

    skch panovnk byly dvory praskch

    arcibiskup mnohem men. Velikost

    sti dvora, je se podlela na spirituln

    sprv, odhaduje asi na osmaticet stle

    innch osob, naopak st dvora, kterou

    tvoili jak dvort hodnosti, tak i kapla ni, familii a emeslnci, pravideln za

    hrnovala asi ptaticet osob. Tato sla

    vak autorka povauje za doln hranici.

    Martin Nodl (Praha)

    Vladimr Kyas, esk bible v djinch nrodnho psemnictv. Praha, Vyehrad 1997, 319 str., 16 obr.

    pl., 29 il. v textu.

    Pedem je nutno pipomenout, e Ky asovu monografii o esk bibli a jejm mst v djinch eskho psemnictv pi

    pravili po autorov pedasn smrti jeho

    ptel a spolupracovnci M. Bohatcova,

    E. Michlek, J. Perkov a D. losar;

    pomohl vznamn i J. Vintr, kter na

    psal kapitolu o barokn svatovclavsk

    bibli a pipravil "rodokmen" esk bible

    (jde o 41. kapitolu, nikoliv 38., jak je uvedeno na str. 296), a K. Stejskal, kte

    r se postaral o obrazov plohy a jejich seznam. Tha redakce a dotaen rukopi

    su tisku leela ovem vhradn na bed

    rech poadatelky knihy J. Perkov, kte

    r pipravila i plohy kapitol 37-39 a se

    stavila potebn rejstky. VI. Kyas se zabval eskou bibl od

    svch studentskch let a jeho prce mu

    zajistily respekt a uznn i v zahrani. Je

    proto tstm pro eskou vdu, e se po dailo vydat syntzu jeho badatelskho

    sil, pedstavit zvry, nim se dopra coval.

    VI. Kyas pistupoval ke svmu tma

    tu jako filolog. Byl mu vlastn kritick vztah textm a smysl pro jejich roz

    tdn do redakc. Postupoval chrono

    logicky. Nejprve pojednal o pedpokla dech a potcch biblickho pekladu, ale

    vlastnm jdrem knihy jsou charakteristi

    ky prv a tvrt biblick redakce, ped

    stavujc vechny dochovan prameny. Stail se jet vyrovnat s titnmi bible

    mi 16. stolet, ale sta o Kralick a Svato

    vclavsk bibli zpracovali ji Kyasovi

    ptel. Prce utdila mnostv materi lu a definovala jazyk jednotlivch fz

    pekladatelskho dla. Pesto zstalo n

    co nevyeno. Bible v nrodnm jazyce

    plnila i adu symbolickch (zstupnch) funkc ve smyslu kulturn reprezentace dvoru, crkve a sttu. Kdyby byla tato

    specifick role peloen bible docenna,

    nebylo by mono uvaovat o enskch klterech jako o jedin monm objed nateli. Dleitou roli v pekladatelskch aktivitch musely toti hrt zjmy a po

    teby nejvych pedstavitel sttu a cr

    kve, vce mn koordinovan, sahajc od

    praskch dominikn a po agiln a re

    spektovan augustininy v Roudnici, hl

    sc se vdom eskmu jazyku. V nejstar znm esk bibli, tj. Bib

    li dransk, dochovan asi jen z jedn

    tetiny ve fotokopich, rozliuje VI. Kyas asi deset odbornk-pekladatel, kter

    na zklad terminologickho rozboru le

    n do dvou skupin. Jako jeden z pekld

    383

    This content downloaded from 62.122.73.250 on Sat, 14 Jun 2014 12:20:40 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

    http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

  • Listy filologick CXXI, 1998, 3-4 RECENZE

    tel byl zatm identifikovn jen jaksi

    jmnem neznm dominikn patc do

    druh ("mlad") skupiny, kter je pro kazateln autorem prozaickho ivota

    Krista Pna a eskho Pasionlu; ostat

    n spolupracovnci unikaj zatm evi

    denci. VI. Kyas nadhazuje jen monost, e v druh ("mlad") skupin psobili i prat kazatel (opatrn je zmnn i Mi

    l z Krome), uvauje vak i o spolu

    prci s benediktinskm klterem v Bev

    nov i o njakm kltee mimo Prahu.

    Jist nelze takovto vahy vylouit, ale

    pedpokldan zjem vysok crkevn

    hierarchie nut znovu obrtit pozornost roudnickm augustininm, kde ostat

    n jedna z dovezench latinskch bibl

    (exemplr Parisiense) slouila nepochyb n jako text, z nho se pekldalo (viz

    prce Freitengerovy). tenv zjem vzbuzuje i zdrenli

    v Kyasv nzor na monou pekladatel skou spoluast M. Jana Husi. Zda se

    Hus pmo zastnil druh redakce textu, nelze zatm ci, protoe Husovy spisy se

    zetelem esk bibli nejsou jet dosta

    ten prozkoumny. Pesto je mono pi

    pustit, e esk peklad bible druh i tet

    redakce, stejn jako sporn spisek o es

    km pravopise, vznikly v nejblim Hu

    sov okol. O me Husovy osobn asti

    nen vak dosud znmo nic uritho.

    VI. Kyas se podrobn seznmil s ce

    lou pramennou zkladnou eskch bibl.

    Przkum jednotlivch text (exempl) strhoval vak autorovu pozornost natolik,

    e strukturoval svj vklad do kapitol a odstavc, jim jakoby v pozad stl ka

    talog biblickch kodex a dochovanch

    fragment. S tmito parcilnmi komen

    ti se stdaj zajmav syntetizujc va

    hy, dotkajc se povahy jednotlivch re

    dakc, text s bibl souvisejcch (Evan

    gelium sv. Matoue s homiliemi, esk Komestor, latinsko-esk mamotrekty),

    problm bible v Tboe, otzek tdn

    eskch biblickch rukopis nebo vlivu

    eskch biblickch text na staropolsk

    peklady. Podobn, tj. s detailn pozor nost jednotlivm vydnm, pistupoval autor tiskm tvrt redakce biblick

    (titn) produkci 16. stolet. V tomto

    kontextu jsou dleit vloen vahy o prv esk mluvnici a gramatice.

    Vysokou rove m pipojen kapi tola o Bibli kralick (postrdme vak

    zamylen nad jej teologi) a Bibli svato

    vclavsk. Instruktivn psob srovnn

    stejnch biblickch mst v rznch pe kladech, jak byly pedstaveny v Plo

    hch. V zvru knihy je podn seznam

    eskch biblickch rukopis a tisk, pro

    snadnj orientaci je dleit i schema

    tick "rodokmen" esk bible. Vhled do

    textu ulehuj rejstky, pomh i seznam

    vyobrazen.

    Kyasova monografie o esk bibli ne

    ztrat po dlouhou dobu svou aktulnost a vpovdn hodnotu. Svm zpsobem je

    pomnkem jedn filologick generace. Pavel Spunar (Praha)

    Cesty a cestovn v ivot spolenosti (Reisen im Leben der Gesellschaft). Sbornk pspvk z konference konan

    6.-8. z 1994 v st nad Labem. Usp. Lenka Bobkov a Michaela Neudertov.

    (Acta Universitatis Purkynianae, Philo

    sophica et Historica, Studia Historica II,

    1995.) st n. Labem, Univerzita J. E. Purkyn 1997, 498 str., il.

    Ve dnech 6.-8. z 1994 uspodala Univerzita J. E. Purkyn v st n. Labem

    mezinrodn konferenci na tma "Cesto

    vn jako modernizan initel od stedo

    vku po 19. stolet". Texty vech takka

    padesti pspvk, kter tam zaznly,

    384

    This content downloaded from 62.122.73.250 on Sat, 14 Jun 2014 12:20:40 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

    http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

    Article Contentsp. 383p. 384

    Issue Table of ContentsListy filologick / Folia philologica, Vol. 121, No. 3/4 (1998), pp. 199-424Front MatterBezge zwischen antiker und moderner Sprachnormentheorie [pp. 199-219]Svdectv textili z relikviovho hrobu sv. Ludmily [pp. 220-254]as a minulost ve vnmn vesnian pozdnstedovkch ech [pp. 255-275]Pechodnky v esk prze J. A. Komenskho [pp. 276-302]Diachronn sloka eskho nrodnho korpusu: Obecn zsady, kontext a souasn stav [pp. 303-313]MISCELLANEA BIO-BIBLIOGRAPHICAMaterily k historii papeskch alumnt v Praze, dochovan v Historickm archivu Svat kongregace pro evangelizaci nrod neboli "De Propaganda Fide" v m [pp. 314-318]Neznm bse Erazima mladho ze tampachu v pamtnku Tychona Brahe [pp. 319-322]

    DISCUSSION / POLEMIKA NZORYVlastimil Kybal, "Pontes Pragenses" a potky kalicha [pp. 323-326]ber den Comenius-Publikationen im Jubilumsjahr [pp. 327-336]An Intimate Portrait of Vclav Vavinec Reiner [pp. 337-340]Zsady transkripce eskch text z barokn doby [pp. 341-346]

    CHRONICLE / ZPRVYOslavy 650. vro zaloen Novho Msta praskho [pp. 347-348]Hradeck konference o esk slovesn kultue 17. a 18. stolet [pp. 349-351]

    PEOPLE WORK TIME / LID DLO ASKALENDRIUM [pp. 352-353]

    REVIEWS / RECENZEReview: untitled [pp. 354-355]Review: untitled [pp. 355-359]Review: untitled [pp. 359-362]Review: untitled [pp. 362-364]Review: untitled [pp. 364-367]Review: untitled [pp. 367-368]Review: untitled [pp. 368-370]Review: untitled [pp. 370-372]Review: untitled [pp. 372-373]Review: untitled [pp. 373-375]Review: untitled [pp. 375-376]Review: untitled [pp. 376-378]ESK MEDIEVALISTIKA 1995-1996 [pp. 378-383]Review: untitled [pp. 383-384]Review: untitled [pp. 384-386]Review: untitled [pp. 386-388]Review: untitled [pp. 388-391]NSLEDUJC RECENZE byly odevzdny v roce 1993 pro jin asopis, kter nebyl realizovn [pp. 391-396]Review: untitled [pp. 396-398]Review: untitled [pp. 399-399]Review: untitled [pp. 399-401]Review: untitled [pp. 401-403]Review: untitled [pp. 403-404]Review: untitled [pp. 404-406]Review: untitled [pp. 406-409]Review: untitled [pp. 409-412]Review: untitled [pp. 412-414]Review: untitled [pp. 415-420]Review: untitled [pp. 420-422]

    [BOOKS RECEIVED / DOL KNIHY] [pp. 423-424]Back Matter