Pravé slovoÚ V O D N Í S L O V O M E T R O P O L I T Y K R Y Š T O F A 3

Duchovní životP A T R I A R C H A T E O C T I S T – T Ě Ž C E P R A C U J Í C Í P A S T Ý Ř A Č L O V Ě K P O K O J E 4

N E J V Y Š Š Í H O D N O T A V L I D S K É M Ž I V O T Ě J E L Á S K A 1 0Rozhovor s metropolitou Kryštofem

D A T A P A S C H Y na první třetinu 21. století 1 2

P R O G R A M M E T R O P O L I T Y K R Y Š T O F A 1 3

C Y R I L O M E T O D Ě J S K Ý P R A V O S L A V N Ý Č E S K Ý K A L E N D Á Ř 1 4

AktualityP O M O C Ř E C K U 1 6

Z Á Z R A Č N Á I K O N A O B M Ě K Č E N Í K A M E N N Ý C H S R D C Í 1 9

Na cestáchK Y P R – Afroditin středomořský ostrov lásky a krásy 2 4

Životní stylM Ů J D O M O V J E V Š U D E T A M , K D E J S E M J Á 2 8Rozhovor s Miro Smolákem

TémaD Ů S T O J N Í O T C O V É , V Á Ž E N É S E S T R Y , B R A T Ř I 3 0

HistorieO P E R A C E A N T H R O P O I D 3 4

S V . L U D M I L A A S V . V Á C L A V 4 2

IkonyR U M U N S K É I K O N Y – Přesvatá Bohorodice a Svatý Jan Předchůdce 4 8

Poradna pro cizinceR O D I N A , M A N Ž E L S T V Í , Ž I V O T N Í U D Á L O S T 5 0

Ze zahraničíS J E D N O C E N Í R U S K É P R A V O S L A V N É C Í R K V E 5 4

Pravoslavná místaC H R Á M Z E S N U T Í P Ř E S V A T É B O H O R O D I C E N A O L Š A N E C H 5 6

Informační servisS L O V E N S K O , B U L H A R S K O , Ř E C K O , U K R A J I N A , R U S K O , R U M U N S K O 5 7

Pobavte seK Ř Í Ž O V K A , O S M I S M Ě R K A , S U D O K U 5 8

ReceptyS R B S K O , B U L H A R S K O , U K R A J I N A , G R U Z I E 6 2

FotoreportážeP A T R I A R C H A T E O C T I S T V Č E S K É R E P U B L I C E 8

P R E Z I D E N T K L A U S V M O S K V Ě 2 2

U C T Ě N Í P A M Á T K Y P A R A Š U T I S T Ů 4 0

N A R O Z E N I N Y A R C I B I S K U P A S I M E O N A 4 6

Na čtvré straně obálky je rumunská ikona Krista Pantokrátora ikona 1 1

obsah

4

1 9

2 4

3 4

5 2

IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 1

IC XC

NI KA

IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 2

Milí ãtenáfii,

dostává se vám do rukou první ãíslo ãasopisu „Ikona“.Zámûrem jeho vydavatelÛ je informovat v‰echny zájemce o pravoslavném kfiesÈanství a pravoslavn˘ch kfiesÈanech u nás i jinde ve svûtû formou pfiístupnou ‰iroké vefiejnosti.JiÏ samotn˘ název „Ikona“ dokazuje, Ïe pÛjde o informacepravdivé a z pravé ruky. Ikona totiÏ není jenom obraz, jak tomÛÏeme najít ve slovnících, ale znamená pravdiv˘ obraz.Samotná ikona, jako jedineãné dûdictví kfiesÈanskéhov˘chodu, zobrazuje duchovní podstatu znázornûn˘ch osob a událostí. Má tzv. obrácenou perspektivu. Vede nás odtoho, co vidíme na povrchu k tomu, co vidíme pod po-vrchem jen duchovním zrakem. KdyÏ se díváme napfiíkladna ikonu JeÏí‰e Krista, vidíme jeho tváfi, postavu, obleãení.Av‰ak pravoslavná ikona nabízí nejenom tento povrchnídojem. Nabízí více. Díky svému ikonografickému charak-teru nás vede do duchovního svûta, k Ïivému Kristu, kter˘fiekl, jak ãteme v evangeliu: „A aj, já s vámi jsem po v‰ech-ny dny, aÏ do skonání svûta“ (Mt 28,20).

Proto ãasopis, kter˘ nese název Ikona, je jistû místem setkánís duchovním svûtem, jak ho vidí a proÏívají pravoslavníkfiesÈané, stejnû tak jako místem setkání s pravdiv˘mi od-povûìmi na otázky, na nûÏ se vÏily odpovûdi nepravdivé ãivelmi zkreslené.

Budeme se tû‰it, Ïe „Ikona“ také obohatí ãtenáfie o fiadu zají-mav˘ch poznatkÛ, které jsou jinak tûÏko dostupné. Je todÛleÏité zvlá‰tû v dobû, kdy se otevírají hranice Evropy.Lidé se mohou svobodnû pohybovat z jednoho státu dodruhého, hledat si práci, nové pfiátele, Ïivotní partnery. Totonovodobé „stûhování národÛ“ bohuÏel vyvolává ãastoodpor v‰ech tûch, ktefií si na tento multikulturní charakterstarého kontinentu nezvykli a brání se mu. „Ikona“ pomÛÏek vzájemnému pochopení nás, narozen˘ch v âeské repu-blice, a v‰ech pfiíchozích. Nûktefií k nám cestují za prací, jiníse rozhodli u nás hledat novou vlast, jeÏ by byla i jejichvlastí. V‰ichni v‰ak jedí stejn˘ chléb a pijí stejnou vodu jakomy.

Nov˘ ãasopis jistû pfiiblíÏí dûjinné, kulturní, spoleãenské a náboÏenské pozadí národních men‰in Ïijících v âeskérepublice. Nabídne potfiebn˘ prostor, aby se tito lidé mohlisvobodnû projevit, vyjádfiit své pfiedstavy o Ïivotû, hledatfie‰ení problémÛ a to i tûch, které se nûkdy zdají b˘t nefie-‰itelné.

„Ikona“ by tedy mûla b˘t oknem nejenom do duchovníhosvûta BoÏí lásky a pravdy. Mûla by b˘t téÏ oknem do Ïivotaobyvatel na‰í zemû, ktefií ji mají rádi a nechtûjí ztratit vevíru politick˘ch událostí víru sv˘ch pfiedkÛ.

Îehnám vydavatelÛm ãasopisu „Ikona“ a ze srdce jim pfieji,aby se jejich zámûr zdafiil.

S láskou BoÏíMetropolita Kry‰tof

ikona 1 3

pravé slovo

IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 3

v pátek 30. ãervence 2007 si nበpán JeÏí‰Kristus, vûãn˘ past˘fi (BÛh) k sobû povo-lal Jeho BlaÏenost patriarchu Teoctista. Neoãekávaná zpráva o smrti Jeho Bla-Ïenosti zpÛsobila velk˘ zármutek a Ïal v du‰ích v‰ech RumunÛ jakoÏ i cizincÛ,ktefií ho znali a obdivovali ho. Ve chví-lích pozemského a doãasného odlouãení,v oãekávaní vzkfií‰ení, se modlíme k Bohu,

ukfiiÏovanému a znovuzrozenému Páno-vi, aby du‰e patriarchy Teoctista odpoãí-vala v pokoji pod dohledem spraved-liv˘ch a mezi Jeho svat˘mi sluÏebníky, zav‰echno poÏehnané svûtlo, které ve svédu‰i shromaÏìoval, svûtlo, které kolemsebe prostfiednictvím sv˘ch rozumn˘ch a rozváÏn˘ch slov a posvátn˘ch ãinÛ‰ífiil.

Jeho BlaÏenost patriarcha Teoctist zÛsta-ne navÏdy v mysli a srdci tûch, ktefií hoznali a obdivovali jeho záfiící tváfi a laska-vost jeho du‰e.Mûli bychom struãnû prezentovat hlavníduchovní rysy jeho osobnosti, jako darySvatého Ducha, které nበpatriarchaobdûlával a zasvûtil sluÏbû na‰í církvi a zemi.

ikona 14

PatriarchaTeoctist

Těžce pracující pastýř a člověk pokoje+ Daniel

arcibiskup a metropolita

Vaše SvatostiVaše BlaženostiVaše Eminence a Vaše MilostiVaše Excelence: prezidente Rumunska,premiére Rumunska,prezidente senátu Rumunska a ministři vlády Rumunska,Vaše Eminence a Excelence, představitelé jiných církví a náboženských vyznání,zástupci diplomatických sborů,ctihodní otcové, bratři,ctihodné sestry,pozůstalá rodino,truchlící shromáždění,

IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 4

1. Člověk zcela oddaný Bohu a Jeho církví

Narodil se 7. února 1915 v Moldávii, vevesniãce Tocileni, blízko mûsta Botosani,jako desáté z jedenácti dûtí v rodinû Du-mitrua a Marghioaly Trapasu. Pokfitûnbyl jménem Toader. Dûtství proÏil v rod-né vesniãce, pracujíce spoleãnû s rodiãina polích. I kdyÏ Ïil o mnoho déle neÏrodiãe, ktefií jiÏ dávno zesnuli, patriarchana nû ãasto vzpomínal s hlubok˘mdojetím a se slzami v oãích, s velkouláskou a synovskou vdûãností, jelikoÏ onimu dali posvátn˘ dar Ïivota a poÏehnáníod Boha.âlovûk by mohl cítit hojnost svûtla a krásu du‰e v uctívání rodiãÛ jejichsynem, kter˘ se stal duchovním otcemv‰ech rumunsk˘ch ortodoxních vûfiících.Jeho synovská láska a úcta k biologick˘mrodiãÛm se mohla pozdûji rozvinout v respektu, kter˘ bûhem celého svéhoÏivota prokazoval duchovním otcÛmmonast˘rÛ ve Voronû, Neamtu, âernici a Bistritû, jeho v˘znamn˘m uãitelÛmteologie v Bukure‰ti a mnoha biskupÛm,ktefií mu pfiedali tolik moudr˘ch zku-‰eností. âasto vzpomínal na svého uãitele a du-chovního otce patriarchu Justinina Ma-

rina, odváÏného hierarchu, kter˘ s roz-váÏností duchovnû vedl rumunskou ortodoxní církev v prÛbûhu nejtûωích letkomunistické nadvlády a kter˘ zaloÏil vna‰í církvi otevfienou náruã mezikonfe-sionálního a mezináboÏenského dialoguna národním a mezinárodním stupni.

JiÏ od dûtství se mu zalíbil a obdivovalmni‰sk˘ Ïivot. Ve ãtrnácti letech (v kvût-nu 1928), vstoupil do Voronského mona-st˘ru v oblasti Botosani. Za mnicha byltonzurován 6. srpna 1935 na svátekPromûnûní pánû v monast˘ru Bistrita,oblast Neamt, kdyÏ mu bylo 20 let. O dvaroky pozdûji, 4. kvûtna 1937, se z nûhostal duchovní, kdyÏ byl postfiiÏen nahierodeakona. Po osmi letech, 25. bfiezna1945, byl postfiiÏen na hieromonacha, 5. kvûtna 1950 byl postfiiÏen na biskupa(pomocn˘ biskup patriarchÛv).28. ãervence 1962 byl zvolen za biskupaAradu, 28. ledna 1973 za arcibiskupaCraiovy a metropolitu Oltenie. 25. záfií1977 byl zvolen arcibiskupem Iasi a met-ropolitou Moldavie a Suceavy a 6. listo-padu 1986 za arcibiskupa Bukure‰tû,metropolitu Muntenie a Dobrogea a patri-archu rumunské ortodoxní církve. Jakobiskup slouÏil 57 let. Z doÏit˘ch 92 let byl duchovním 70 let (1937–2007). Spatfiete lidsk˘ Ïivotoddan˘ Bohu a jeho církvi! Bylo to veli-ké poÏehnání a také velice sloÏitá mise.

2. Svědek a vyznavač kříže a vzkříšení životacírkve a Rumunů

40 let z celkov˘ch 57 biskupské sluÏbyvykonával po dobu ateistické komuni-stické nadvlády, kdy velké mnoÏstvíhierarchÛ, knûzÛ, mnichÛ a vûfiících,obzvlá‰tû zboÏn˘ch intelektuálÛ, bylozatãeno a uvûznûno, perzekuováno a bylojim bránûno v jejich práci. Bûhem tûchtolet bylo uzavfieno mnoho monast˘rÛ a skét, nûkteré diecéze byly vym˘cené,nûkolik teologick˘ch ‰kol bylo zavfieno

ikona 1 5

duchovní život

IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 5

a pozdûji bylo zdemolováno mnoÏstvíkostelÛ, obzvlá‰tû v Bukure‰ti.Pfies v‰echny útrapy, díky BoÏí milosti,díky trpûlivosti a modlitbám, zboÏnosti a nadûji, se jeho úsilí stalo semínkemvzkfií‰ení a duchovní obnovy, rychlétransformace a intenzivní misionáfisképráce, která byla nejviditelnûj‰í obzvlá‰tûpo událostech v prosinci 1989. Hodnûmlad˘ch lidí, i kdyÏ vyuãen˘ch v ate-istick˘ch komunistick˘ch ‰kolách, se ne-oãekávanû stalo kfiesÈanskou misionáfi-skou silou. Jak se to vÛbec mohlo stát?Byly to plody pokorn˘ch modlitebmnoha prarodiãÛ, rodiãÛ, knûzÛ farností,monast˘rsk˘ch mnichÛ a biskupÛ z mûst.V‰ech tûch, ktefií byli poniÏováni, alenikdy poraÏeni. V‰echno to vysvûtluje

mladistvou misionáfiskou energii patri-archy Teoctista a jeho past˘fiské úsilí odroku 1990 aÏ do smrti.

3. Těžce pracující pastýř a rozumný bojovník

JiÏ bûhem komunistické nadvlády, s vel-kou dávkou trpûlivosti a rozváÏnosti,hierarcha Teoctist obnovil mnoÏstvíchrámÛ a monast˘rÛ a dokonce vybu-doval nûkolik nov˘ch. V diecézi Arad, v metropolitní diecézi Oltenie a v metro-politní diecézi Moldávie a Suceava. Pfií-kladem toho mÛÏe b˘t chrám ve vesniãceVictoria, poblíÏ Botosani, kde bydlí hod-nû patriarchov˘ch pfiíbuzn˘ch a kambyly pfiemístûny i hrobky jeho rodiãÛDumitra a Marghioaly.

Aãkoliv to bez prostfiedkÛ nebylo jedno-duché, vytiskly se v té dobû tisíce mod-litebních knih, kfiesÈansk˘ch kalendáfiÛ,liturgick˘ch knih a ikon, jeÏ mûly spoluse spolehliv˘mi duchovními ãasopisy ateologick˘mi pfiíruãkami podpofiit svûtlovíry a kfiesÈanské cesty Ïivota. I kdyÏ setoto mnoÏství v porovnání s jin˘mizemûmi pod komunistickou nadvládoumohlo jevit jako nedostaãující, byla tobezpochyby udatná misionáfiská práce.Obzvlá‰tû bûhem posledních nûkolika letse podafiilo díky rozsáhlé náboÏenskésvobodû v na‰í zemi znovuzavedení ná-boÏenské v˘uky ve státních ‰kolách.Podafiilo se opût ustanovit teologickouv˘uku v síti státních ‰kol, obnovit ná-boÏenskou ãinnost vykonávanou misio-náfisk˘mi duchovními v armádû, v ne-mocnicích i ve vûznicích.Kromû toho stojí za pov‰imnutí vznikmnoÏství sociálních a charitativníchinstitucí pro dûti, star‰í a sociálnû znev˘-hodnûné lidi, jakoÏ i sociálnû-zdravot-nické jednotky a centra. Mimofiádn˘ v˘-znam má obzvlá‰tû velk˘ poãet nov˘chdiecézí zaloÏen˘ch v zemi, ale i v zahra-niãí, chrámÛ ve v˘stavbû, nov˘ch mo-nast˘rÛ a skét, nov˘ch teologick˘ch ‰kol,kulturních a misionáfisk˘ch institucí(masmedia apod.) Ve v‰ech tûchtooblastech a ãinnostech odhalil ctihodn˘patriarcha Teoctist pfiekvapující mladic-kost a dojímavou schopnost adaptace a mohutnou dynamiãnost v pfiijímaní a podpofie nov˘ch církevních past˘fi-sk˘ch a misionáfisk˘ch aktivit. I pfiesnepochybné úspûchy si patriarcha uvû-domoval, Ïe je stále hodnû práce pfiiuspokojování církevních potfieb, a to jakve mûstech, tak i na venkovû. Byl hodnûzklamán, Ïe v Bukure‰ti nemohl zaãít s v˘stavbou nové patriarchální katedrály.

4. Obhájce křesťanské jednoty a sbližovánímezi lidmi

Jako kaÏd˘ Rumun, kter˘ projevujelaskavého ducha a dar moudrosti, ná‰patriarcha projevil pfiirozenou a inspiru-jící otevfienost dialogu a spolupráce sesestersk˘mi ortodoxními církvemi jakoÏ i jin˘mi církvemi. Odtud past˘fi rumun-ského ortodoxního zástupu pokraãoval v ekumenické tradici rumunského pravo-slaví. Vyvaroval se izolace a rozpu‰tûnívlastní identity. Nበpatriarcha TeoctistnepfietrÏitû podporoval mezikonfesionál-ní a mezináboÏensk˘ dialog na národníma mezinárodním stupni. NejpÛsobivûj‰ímvyjádfiením duchaplnosti vzájemnéhorespektu a ekumenického dialogu bylanáv‰tûva PapeÏe Jana Pavla II. v Buku-

duchovní život

ikona 16

IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 6

re‰ti, 7.–9. kvûtna 1999 a následujícínáv‰tûva ¤íma patriarchou Teoctistem v fiíjnu 2002.V‰echny tyto vztahy jsou prospû‰né taképro stovky tisíc rumunsk˘ch pravoslav-n˘ch Ïijících v Itálii a ·panûlsku – pfie-váÏnû fiímskokatolick˘ch zemích. TotéÏplatí i v pfiípadû anglikánsk˘ch a protes-tantsk˘ch oblastí.

5. Světlo pro křesťanskou misionářskou práci

Pro v‰echno, co nám ponechal jakoduchovní odkaz jeho církevní a sociálníãinnosti, nበduchovní otec patriarchaTeoctist pro nás zÛstává poÏehnan˘

vÛdce, záfiící osobnost a vzne‰ená du‰e,trpûlivá v strastech a oddaná dobr˘mskutkÛm.Svûdectvím toho je i ohromn˘ poãet lidí,ktefií pfii‰li do Bukure‰tû z Rumunska i z ciziny, aby uctili jeho památku.Ve jménu Svatého synodu Rumunsképravoslavné církve cel˘m srdcem dûku-jeme v‰em tûm, ktefií jsou zde dnes pfií-tomní, aby vyslovili poslední sbohemJeho BlaÏenosti patriarchovi Teoctistu,jakoÏ i tûm, ktefií zaslali své kondolencetruchlící Rumunské pravoslavní církvi.Aãkoli nás jeho tûlo, které bude tady v patriarchální katedrále pohfibeno opou-‰tí nadále zÛstáváme spojeni s na‰ím

patriarchou modlitbami a dále bude Ïít v na‰ich vzpomínkách. Modlíme se k panuJeÏí‰i Kristu, aby mu odpustil v‰echnyjeho hfiíchy, které ve svém Ïivotû spáchala dal mu mír a radost z nebeského Ïivotav království nejsvatûj‰í trojice. V tétosamé chvíli s pokorou, pokáním a vdûã-ností prosíme na‰eho duchovního otcepatriarchu Teoctista, aby nám v‰em, kaÏ-dému z nás, odpustil v‰echno, co jsmekdykoliv udûlali ‰patnû, ochotnû anebobezdûãnû a modlitbami se za nás z nebepfiimluvil.

ikona 1 7

duchovní život

Obzvlá‰tû bûhem ãtyfiicetidenního smut-ku pro na‰eho duchovního otce patri-archu Teoctista, modlíme se k panu JeÏí‰iKristu, vûãnému past˘fii, aÈ nám dá víru a vûrnost, dar pokoje a moudrosti, jedno-tu, aÈ duchovní Ïivot na‰í církve a na‰e-ho spoleãenství mÛÏe nadále rÛst v láscek Bohu a na‰ím bliÏním.

AÈ je jeho památka vûãná!

IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 7

ikona 18

Patriarcha Teoctist a metropolita Kryštof

fotoreportáž

Patriarcha TeoctistJeho poslední zahraniční cesta směřovala v červenciletošního roku do České republiky

Patriarchu přijal předseda Poslanecké sněmovny PČR Miloslav Vlček Patriarcha si užíval návštěvu Prahy pěšky

IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 8

ikona 1 9

Patriarchu přivítal a příjemné dvě hodiny s ním prodebatoval primátor hlavního města Prahy Pavel Bém

Patriarcha se zapsal do pamětní knihy magistrátu

Vladyka předal primátorovi dárek připomínající jeho nedávný výstup na nejvyššíhoru světa Mount Everest

fotoreportáž

IKONA01 9/24/07 3:57 PM Page 9

ikona 110

Pane arcibiskupe, vy jste se narodil v pohnu-tých padesátých letech 20. století v Praze.Nebylo to období, které by nahrávalo církvi. CoVás k ní přivedlo?KdyÏ mluvíte o pohnut˘ch letech, mátenaprostou pravdu. U nás bylo zvykem, ÏeaÏ do narození dítûte se mu radûji nicnekupovalo. Ani koãárek, pleny ãi oble-ãení. A tak rodiãe ‰etfiili peníze, abymohli v‰e potfiebné nakoupit po porodu.Krátce pfied m˘m narozením probûhlamûnová reforma a na‰etfiené finance serázem znehodnotily. TakÏe za na‰etfienépeníze si maminka nakonec koupilapytlík tfie‰ní a ten s chutí snûdla. Ale teìuÏ váÏnûji. Atmosféra v na‰í rodinû bylavelmi vlídná, s citem pro národní tradici.Brzy jsem poznal v˘znam takov˘ch osob-

ností, jak˘mi byli Cyril a Metodûj, ktefií v 9. století pfii‰li na na‰e území z Kon-stantinopole. Do tûchto konãin pfiineslivíru a v˘chodní zpÛsob kfiesÈanství,jemuÏ se fiíká i kfiesÈanství srdce. Naprotitomu západní církev je více organizo-vaná a papeÏ je také v jistém smyslumonarchou ve Vatikánu. Tento politick˘rozmûr v˘chodní kfiesÈané nikdy nepfii-jali. My se v‰ak tû‰íme, Ïe je opût otevfiendialog mezi církvemi západu a v˘chodu.

Pocházíte z východu? Ne, na‰e rodina je ryze ãeská. Matkapocházela z oblasti Podûbrad a tatínek senarodil v Zakolanech u Kladna. Pravo-slavná církev je u nás spojena se zaloÏe-ním âeskoslovenské republiky. V âesko-

slovenské církvi husitské byly v tom ãasedva proudy – reformovan˘ a pravoslav-n˘. Právû z nûho se zformovala souãasnáPravoslavná církev na území âeskérepubliky. VÛbec idea, aby vznikl ãesk˘stát a byl obnoven, je zaloÏena na slovan-sk˘ch kofienech. V roce 1848, kdyÏ tu bylSlovansk˘ sjezd v Praze, úãastnila se hoBoÏena Nûmcová a dal‰í v˘znamné osob-nosti jako doklad toho, Ïe patfiíme k pra-voslavn˘m národÛm. Pravoslavná zboÏ-nost je staroslovûnská, a je nám tudíÏblízká. V této souvislosti bych rád uvedl,Ïe chceme pfií‰tí rok slouÏit Svatouliturgii na Václavském námûstí, která setu slouÏila právû pfied 250 lety. Jsem rád,Ïe také prezident Václav Klaus velmidobfie vidí, Ïe nepatfiíme jenom na Západ.

Nejvyšší hodnota

v lidském životě je láskaR O Z H O V O R S K R Y Š T O F E M , A R C I B I S K U P E M P R A Ž S K Ý M A M E T R O P O L I T O U Č E S K Ý C H Z E M Í A S L O V E N S K A

IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 10

Sv˘m zpÛsobem se tady prolíná západníi v˘chodní kultura. Snûm, kter˘ probûhlv roce 1848, toho byl jasn˘m dokladem.

Kdy jste si začal uvědomovat bližší sepětí s pravoslavnou církví? Jak dnes, tak i v mládí jsem miloval pfií-rodu a pfiedstavoval jsem si, Ïe budu jakohajn˘ peãovat o les. Byl jsem spí‰ svobo-domysln˘, vûnoval jsem se sportu. Anijsem si tehdy nepomyslel, Ïe bych se stalknûzem, od kterého se oãekává odpovûd-nost, vynikající mravy a chování. KdyÏmi bylo patnáct let, vypukl srpen 1968 a já jsem se zapojil do obãanského protes-tu. Stavûl jsem barikády proti tankÛm,díky ãemuÏ jsem byl také jako mladistv˘uvûznûn. Chtûl jsem studovat lesnickou‰kolu, ale ãlovûk se musel pfiedtím upsatrÛzn˘m my‰lenkám. Souhlasit se vstu-pem vojsk Var‰avské smlouvy ãi s norma-lizací. A to v mém pfiípadû prostû ne‰lo.·okovalo mû, jak pfiedev‰ím star‰í lidémûní ze dne na den názory.

Jak jste se tedy dostal na teologickou fakultu? V patnácti letech jsem ‰el pracovat dotiskárny. Otec to nesl tûÏce, chtûl, abychstudoval. On sám mûl vysoko‰kolskévzdûlání, byl folkloristou a etnografem.Proto mi navrhl, abych se pfiihlásil naHusitskou teologickou fakultu UK, kde seo politice nemuselo vÛbec mluvit. KdyÏmû pfiijali, poznal jsem, jak krásnouvûdou teologie je. Po ukonãení studia mû

oslovil nበmetropolita Vladyka Dorotej.Chtûl, abych se stal knûzem. Vysvûcenjsem byl v roce 1974.

Nedávno vyšla Vaše kniha Svatý NektariosEginský, metropolita Pentapolský. Čím je tatoosobnost zajímavá?Obyãejnû mají lidé pfiedstavu, Ïe svatíÏili kdysi dávno, v minul˘ch staletích.Ale pfiitom svatí lidé Ïijí i nyní, s námi.Sv. Nektarios zemfiel v roce 1920. Jednouse konala na Václavském námûstí pravo-slavná sv. liturgie. Potkal jsem nûkoliklidí, ktefií si ho osobnû pamatovali. Zaãaljsem se o nûj intenzivnûji zajímat v 70.letech minulého století. Mûl jsem jehofotografii a mezi vûfiícími se tradovalo, Ïemodlitba k nûmu pfiiná‰í zázraãné uzdra-vení v nemoci. Îe modlící v nûm majímocného pfiímluvce u Hospodina. Sámjsem nûkolik velmi povzbudiv˘ch pfií-bûhÛ vyslechl. Napfiíklad mÛj znám˘leÏel v nemocnici a nehojila se mu rána.Modlitba k sv. Nektariosovi znamenala,Ïe ráno pfii pfievazování na‰la sestra ránuzacelenou! Nikdo ze zdravotnického per-sonálu nechápal, jak se to stalo. Nebo jsem v Nûmecku mluvil s ãlovûkem, kter˘stavûl kostel sv. Nektariose nedalekoDortmundu. Jeden ze stavitelÛ pfii opravûstfiechy spadl z pûtadvacetimetrové v˘‰ky.Lékafii zafixovali jeho tûlo a nedávali muvelkou ‰anci na uzdravení. Tento dûlníkse modlil k sv. Nektariosovi. Vidûl ho vesnu, jak mu fiíká, Ïe bude uzdraven. I pfies

‰patnou lékafiskou prognózu, podle kteréuÏ nemûl nikdy samostatnû chodit, seuzdravil. To jsou zku‰enosti víry. A o tomjsem napsal svûdectví.

Máte i Vy osobně takový silný zážitek víry?Ano, mám, ale o tûchto osobních vûcechse tûÏko mluví.

V roce 1993 se Československo rozpadlo nadva státy. Nicméně pravoslavná církev zůstaladále jednotná a Vy jste metropolitou i proSlovensko. Díky pravoslaví jsme propojeni jak seSlovenskem tak s Podkarpatskou Rusí. V Praze je hodnû lidí z tûchto regionÛ.Jak jsem fiíkal, pravoslavná církev jepfiímo spojena se zaloÏením âeskoslo-venské republiky. Vy‰el z ní i prvnípfiedseda vlády Karel Kramáfi. Proto pronás bylo bolestné jak oddûlení Pod-karpatské Rusi tak Slovenska. SnaÏíme sechápat politické dÛvody, ale dÛleÏitéjsou i dÛvody srdce.

Kolik je vlastně pravoslavných v České repub-lice? Asi 25 tisíc âechÛ. Ale jsou tu cizinci zeSlovenska, Ukrajiny, Ruska, Moldavska,Rumunska ãi Bulharska, dohromady asi150 tisíc lidí, pfiiãemÏ vût‰ina z nich jsoupravoslavného vyznání. Mnoho pfiícho-zích do âech a na Moravu je pfiekvapeno,jak málo je u nás vûfiících. Právû inte-grace cizincÛ z v˘chodu do na‰í spoleã-nosti je jedním z na‰ich poslání.

Dobře známé jsou statistiky, podle kterých jeaž 60 % obyvatel České republiky bez vyznání.Proč se tak málo občanů hlásí k církvím? Církev zklamala. UÏ historicky tu byly jinécírkve neÏ fiímskokatolická pronásledo-vány. Také vznik âeskoslovenska s sebounesl odmítnutí monarchie, která bylasilnû propojena s fiímskokatolickou církví.Jiné náboÏenství tu nebylo pfiíli‰ respek-továno a na vífie lidem nepfiidal ani ateis-tick˘ komunismus. Pravoslavná církevnemá ani tak silné vnitfiní struktury jakocírkev fiímskokatolická. Nepochopenísmyslu misií nyní panuje v Rusku, kteréje tradiãnû pravoslavné. Jezdí tam fiímsko-katolické misijní fiády. VyuÏívají nezku-‰enosti pravoslavné církve. Pak na územíRuska vznikají nová fiímskokatolickábiskupství pro Rusy, coÏ nemá Ïádnouhistorickou oporu. Ohla‰ování víry musíb˘t v dne‰ní dobû dÛstojné. Nesmí b˘tpolitické, musí se zamûfiit na duchovnírozmûr, humanitární a sociální práci a také na Ïivotní prostfiedí.

Pavlína HolancováPřevzato z Prague Leaders Magazine, 3/2007

ikona 1 11

duchovní život

IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 11

Pravoslavn˘ církevní kalendáfi se skládáze dvou „kalendáfiních kruhÛ“: z kalen-dária pevného a pohyblivého. Pevnékalendárium urãuje, které svátky a kterépamátky svat˘ch pfiipadají na dané urãitédatum (napfi. Narození Kristovo na 25. prosince, svatí Cyril a Metodûj na 11. kvûtna apod.); pohyblivé kalendári-

um urãuje, kdy se slaví pohyblivé svátky,jejichÏ datum se kaÏd˘ rok mûní (jsou tosvátky s datem urãovan˘m vzdálenostíod Paschy ãili Velikonoc, které pfiipadajíkaÏdého roku na jiné datum; pohybliv˘-mi svátky jsou dále napfi. letnice ãiliPadesátnice, Nanebevstoupení Kristovo,Kvûtná nedûle aj.)

duchovní život

ikona 112

Data Paschy

na první třetinu 21. století

Rok Gregoriánská pascha Pravoslavná pascha Židovský pesach 1.) 2.) 3.)2000 23. duben 30. duben 20. duben ãt 7 3 102001 15. duben 15. duben 8. duben ne 0 7 72002 31. bfiezen 5. kvûten 28. bfiezen ãt 35 3 382003 20. duben 27. duben 17. duben ãt 7 3 102004 11. duben 11. duben 6. duben út 0 5 52005 27. bfiezen 1. kvûten 24. duben ne 35 -28 72006 16. duben 23. duben 13. duben ãt 7 3 102007 8. duben 8. duben 3. duben út 0 5 52008 23. bfiezen 27. duben 20. duben ne 35 -28 72009 12. duben 19. duben 9. duben ãt 7 3 102010 4. duben 4. duben 30. bfiezen út 0 5 52011 24. duben 24. duben 19. duben út 0 5 52012 8. duben 15. duben 7. duben so 7 1 82013 31. bfiezen 5. kvûten 26. bfiezen út 35 5 402014 20. duben 20. duben 15. duben út 0 5 52015 5. duben 12. duben 4. duben so 7 1 82016 27. bfiezen 1. kvûten 23. duben so 35 -27 82017 16. duben 16. duben 11. duben út 0 5 52018 1. duben 8. duben 31. bfiezen so 7 1 82019 21. duben 28. duben 20. duben so 7 1 82020 12. duben 19. duben 9. duben ãt 7 3 102021 4. duben 2. kvûten 28. bfiezen ne 28 7 352022 17. duben 24. duben 16. duben so 7 1 82023 9. duben 16. duben 6. duben ãt 7 3 102024 31. bfiezen 5. kvûten 23. duben út 35 -23 122025 20. duben 20. duben 13. duben ne 0 7 72026 5. duben 12. duben 2. duben ãt 7 3 102027 28. bfiezen 2. kvûten 22. duben ãt 35 -25 102028 16. duben 16. duben 11. duben út 0 5 52029 1. duben 8. duben 31. bfiezen so 7 1 82030 21. duben 28. duben 18. duben ãt 7 3 102031 13. duben 13. duben 8. duben út 0 5 52032 28. bfiezen 2. kvûten 27. bfiezen so 35 1 362033 17. duben 24. duben 14. duben ãt 7 3 102034 9. duben 9. duben 4. duben út 0 5 52035 25. bfiezen 29. duben 24. duben út 35 -30 5

Vysvětlivky: 1.) Rozdíl mezi gregoriánskou (fiímskou) paschou a pravoslavnou paschou. Zelenû je vyznaãena shoda mezi obûmi pascháliemi. 2.) Rozdíl mezi gregoriánskou paschou a Ïidovsk˘m svátkem pesach. âervenû jsou vyznaãeny pfiípady, kdy fiímskokatolická

paschálie pfiedchází Ïidovskou paschu, coÏ posvátné kánony (7. a 70. pravidlo apo‰tolské; 1. pravidlo antiochijského snûmu)zakazují. (Pominuty jsou pfiípady, kdy gregoriánská pascha je spolu s Ïidovskou – s rozdílem jen jednoho dne. Ve 20. stoletíbyla gregoriánská pascha pfied Ïidovskou /nebo se s ní pfiesnû shodovala/ v letech: 1997, 1989, 1986, 1981 /shoda/, 1978, 1970,1967, 1959, 1954 /shoda/, 1951, 1948, 1940, 1932, 1929, 1927 /shoda/, 1923 /shoda/, 1921, 1913, 1910, 1903 /shoda/, 1902.)

3.) Rozdíl mezi pravoslavnou paschou a Ïidovsk˘m svátkem pesach. (Pravoslavná pascha se nikdy nedostává pfied Ïidovskou, anise s ní nespojuje, ani se k ní nepfiibliÏuje na ménû neÏ pût dnÛ.)

Gregoriánská a pravoslavná pascha pfiipadá vÏdy na nedûli. U Ïidovského svátku pesach je pokaÏdé uvedeno, na kter˘ den v t˘dnuprávû pfiipadá. Zdroj: www.pravoslavi.cz

IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 12

12.–16. 10.Oficiální návštěva Gruzie, ku příležitosti 30. výročí intronizace

a 70. narozenin patriarchy – katolikose Ilji II.

20. 10.Sv. Dimitrij – vzpomínka na zesnulé,

10.00 Koclířov u Svitav, Chrám svěcení kříže

24.–26. 10.Setkání všech pravoslavných kněží po deseti letech v klášteře ve

Vilémově, kde se bude konat konference na téma: Pastorální medicina

28. 10.Pouť do Tachova, 10.00 liturgie v chrámu sv. Rostislava

ku příležitosti jeho svátku, (státnost)

2.–13. 11.Pouť do Alexandrie, na sv. horu Sinaj (Oreb) a do Svaté Země

17. 11..Seminář konaný Pravoslavnou akademíí ve Vilémově na téma:

Poznání, pokání, smíření a odpuštění. Seminář se bude zabývat vztahem církevních činitelů

k bývalému režimu, seminář vede vladyka Kryštof

24. 11.Liturgie v Lanškrouně

ku příležitosti 60. výročí založení pravoslavné církevní obce

4. 12.Svěcení nového kněze, otce diakona Romana Hajdamačenka v Chrámu zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech v Praze

16. 12.Liturgie v Chrámu sv. Mikuláše v Hradci Králové,

10.00 hod. – chrámový svátek

ikona 1 13

duchovní život

Podzimní program metropolity Kryštofa

IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 13

ŘÍJEN1. / 14. Záštita přesvaté Bohorodice. Ap. ze 70ti Ananiáš; ct. Roman

SladkopěvecŽid 9,1-7; Luk 10,38-42; 11,27-28

2. / 15. Svt.mč. Kyprián a mč. Justýna; bl. Ondřej, pro Krista jurodivý 3. / 16. Svt.mč. Dionýsios Areopagitský, ep. athénský; Rustikos, presbyter

a d. Jelevferij 4. / 17. Svt.mč. Jerotheos, ep. athénský; sv. Damara; mč. Dominika,

Veronika a Prosdokie 5. / 18. Mč. Charitýna; svt. Petr, Alexej, Jona, Filip, Hermogen Moskevští,

divotvorci 6. / 19. Sv. ap. Tomáš; ct.mč. Makários Athonský 7. / 20. Mč. Sergej a Bakchus; mč. Julián, presbyter a Kesarij, diakon 8. / 21. Sv. Petronie (Petronilla); ct. Pelagie; ct. Trifon, archimandr.;

ct. Dositej 9. / 22. Ap. Jakub Alfeus; spr. Abraham, praotec a Lot 10. / 23. Mč. Eulampios a Eulampie; sbor ctihodných optinských starců:

Lva, Makárije, Ambrosije, Mojžíše, Antonije, Ilariona, Isakije,Anatolije a dal.; 26 ct. mč. zografských

11. / 24. Ap. ze 70ti Filip (ze sedmi diakonů); ct. Theofan, vyznavač; sv. Viktorína

12. / 25. Mč. Probus, Tarachos a Andronik; ct. Kosma, ep. maiumský; mč. Štěpánka

13. / 26. Mč. Karpus a Papilas, Agathodor a Agathonika; ct. BenjamínPečerský

14. / 27. Mč. Nazárij a dal.; ct. Paraskeva Srbská; mč. Silván, presb. gazský;svt.mč. Ignatij

15. / 28. Ct. Euthimij Nový, Soluňský; ct.mč. Lukián, presb. antiochijský; sv. kníže Rostislav Velkomoravský (dle starého kalend.)

16. / 29. Mč. Longin; ct. Malus, poustevník; mč. Leontij, Dometij, Terentij,Domnin

17. / 30. Pror. Ozeáš; ct.mč. Ondřej Krétský; mč. nezištníci Kosma a Damián 18. / 31. Sv. ap. evangelista Lukáš; mč. Marín; ct. Julián, poustevník

mezopotámský Z a č á t e k m ě s í c e d l e s t a r é h o s t y l u : L i s t o p a d 19. / 1. Sv. spr. Jan Kronštadtský, divotvorce; pror. Joel; ct. Jan Rylský 20. / 2. Vmč. Artemie; ct. Gerasim Athonita 21. / 3. Ct. Hilarion Veliký; mč. Jan Peloponéský; svt. Ilarion Kyjevský;

ct. Ilarij Pečerský 22. / 4. Ap. rovn. Averkios, ep. jerapolský, divotvorec; mč. 7 dětí efez-

ských; ct. Lot Egyptský

23. / 5. Ap. Jakub, bratr Páně; svt. Ignatios, patr. cařihradský 24. / 6. Mč. Arethos a s ním 4299 mč.; ct. Aretha, Sisoj a Theofil, zátvorní-

ci pečerští 25. / 7. Mč. Markián a Martirij, notáři konstantinop.; mč. Anastasij; spr.

Tabita (Dorka) 26. / 8. Vmč. slavný Dimitrij Soluňský; mč. Luppus; ct.mč. Josef Athonský 27. / 9. Mč. Nestor Soluňský; ct. Nestor, letopisec pečerský; mč. Valentýna 28. / 10. Vmč. Paraskeva (nazývaná Pátek); ct. Jov, igumen počájevský;

sv. kníže Rostislav Velkomoravský (dle nového kalend.); svt. mč.Kiriakos, patriarcha jeruzalemský

29. / 11. Ct.mč. Anastasie Římanka; ct. Abrahám a bl. Marie; ct. AbrahámPečerský

30. / 12. Svt.mč. Zenobios Egejský a mč. Zenobie; ap. ze 70ti: Tertus;Markus, Justus

31. / 13. Ap. ze 70ti: Stachus, Amplius, Urvanus, Narcis, Appelus a Aristo-bulos; ct. Spiridon

LISTOPAD1. / 14. Sv. nezištníci a divotvorci Kosma a Damián Asijští a jejich matka

Theodotia 2. / 15. Mč. Akindin, Pigasij, Athonij, Elpidifor, Anempodist a s nimi 7000

umučených 3. / 16. Mč. ep. Akepsimos, presb. Josef a diakon Aithalos; mč. Perpetua,

Diktorína, Fótýnie 4. / 17. Ct. Joannikos Veliký; svt.mč. Nikandros, ep. myrský a presb.

Hermos; ct. Merkurij 5. / 18. Mč. Galaktion a Epistimie; ap. ze 70ti: Patrob, Linus, Herm, Gaij,

Filolog; svt. Jóna 6. / 19. Svt. Pavel Vyznavač, patr. konstantinop.; ct. Barlaam Chutynský;

mč. Viktor 7. / 20. Mč. 33 melitinských: Jeron, Hesychij, Nikandros, Athanasij,

Mamanstos, Valerián 8. / 21. Sbor archanděla Michaela a dal. nebeských mocností beztěles-

ných; archandělů: Gabriela, Rafaela, Uriela, Salafaela, Jehudiela,Barachiela a Jeremiela.

9. / 22. Mč. Onisifor a Porfýrij; ct. Matrona Cařihradská; ct. Theoktista; ct. Jan Kolovos; ct. Simeon Metafrast; svt. Nektarios Aiginský(metropolita pentapolský)

10. / 23. Ap. ze 70ti: Erastos, Olympos, Rodion, Sosipatros, Kvartos a Tertos; mč. Kalliop

11. / 24. Mč. Mína, Viktor, Vikentij a Stefanida; ct. Theodor Studita, vyz-navač; bl. Maxim

duchovní život

ikona 114

Rok obyãejn˘ s 365 dny2007 od tûlesného narození Boha Slova7515 od stvofiení svûta (konãí srpnem t. r.)1144 od pfiíchodu sv. Cyrila a Metodûje na Moravu (11. / 24. kvûtna 863)86 od znovuobnovení cyrilometodûjské církve u nás svat˘m novomuãedníkem Gorazdem II., biskupem ãesk˘m a moravsko-

slezsk˘m (chirotonie 12. / 25. záfií 1921)

Cyrilometodějský pravoslavnýčeský kalendář

na rok 2007

IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 14

12. / 25. Svt. Jan Milosrdný, papež alexandrijský; pror. Achiáš; ct. Nil Myro-točivý

13. / 26. Svt. Jan Zlatoústý, archep. konstantinopolský 14. / 27. Sv. ap. Filip; svt. Řehoř Palama, archep. soluňský; spr. císaři

Justinián a Theodora 15. / 28. Mč. a vyzn. Gurios a Samon; ct. Paisij Veličkovský; ct. Herman

AljašskýZačátek půstu k Narození Ježíše Krista

16. / 29. Ap. ev. Matouš; spr. Thulbian, kníže ethiopský [Matouš] 17. / 30. Svt. Řehoř, divotvorce neocesarijský; ct. Nikon Radoněžský;

ct. Lazar Ikonopisec Z a č á t e k m ě s í c e d l e s t a r é h o s t y l u : P r o s i n e c 18. / 1. Mč. Platon Ankýrský a svt.mč. Roman, diakon; ct. mč. Anastasij

Nový 19. / 2. Pror. Abdiáš; mč. Barlaam; ct. Varlaam, prvý igumen pečerský 20. / 3. Ct. Řehoř Dekapolský; svt. Proklus, archep. konstantinop.;

mč. Eustathij, Anatolij 21. / 4. Uvedení do chrámu přesvaté Bohorodice

Žid 9,1-7; Luk 10,38-42; 11,27-28 22. / 5. Sv.ap. Filemon, Archipos a mč. ap.rovn. Apthie; mč. Cecílie;

svt. Kliment Ochridský 23. / 6. Svt. Amfilochios, ep. ikonejský; sv. kn. Alexandr Něvský [Alexej] 24. / 7. Vmč. Kateřina; vmč. Merkurios; mč. Augustýnie; mč. Porfýrios

Stratelat 25. / 8. Svt.mč. Kliment, papež římský a Petr, papež alexandrijský; ct. Petr

Mlčenlivec 26. / 9. Ct. Alipios, sloupník; Innokentij Irkutský; ct. Jakub Osamělý; mč.

Řehoř Chiotský 27. / 10. Vmč. Jákob Peršan; ct. Palladij Soluňský; ct.mč. 17 monachů v Indii28. / 11. Ct.mč. vyzn. Štěpán Nový; mč. Irinarchos (Miroslav) a s ním 7 žen 29. / 12. Mč. Paramon a s ním 370 dalších; mč. Filumen Ankýrský;

ct. Akakios Sinajský 30. / 13. Sv. ap. Ondřej Prvozvaný; svt. Frumentos, archep. indický

PROSINEC1. / 14. Pror. Nahum; ct. Filaret (Dobromil) Milosrdný 2. / 15. Pror. Habakuk; ct. Athanasij, zátvornik pečerský; sv. Štěpán–Uroš,

král srbský 3. / 16. Pror. Sofoniáš; svt.mč. Theodor, archiep. alexandrijský; mč. Ange-

los 4. / 17. Vmč. Barbora a mč. Juliána; ct. Jan Damaskin; svt. Gennadij

Novgorodský 5. / 18. Ct. Sávva Osvícený; ct. Karpion a Zachriáš, Egypťané; ct. Nektarij

Bulharský 6. / 19. Svt. Mikuláš, archep. Myr Licejských, divotvorce; svt. Maxim

Kyjevský 7. / 20. Svt. Ambrož, ep. milánský; ct. Antonij Sijský; ct. Nil Stolbenský 8. / 21. Ct. Patapij; ap. ze 70ti: Sosfen, Apollos, Kefas, Tichikos,

Epafroditos, Kesar Onisiforos

9. / 22. Početí přesvaté Bohorodice ve sv. Anně. Pror. Anna, matka pror.Samuele

10. / 23. Mč. Mínas, Hermogenes a Eugrafos; bl. Jan, král srbský a bl. Ště-pán a Angelina

11. / 24. Ct. Daniel Sloupník; ct. Nikon Vyschlý Pečerský; ct. Lukáš Sloupník 12. / 25. Svt. Spiridon Divotvorce, ep. trimituntský; mč. Petr Aleut; ct. Her-

man Aljašský 13. / 26. Mč. Lucie; mč. Eustratij, Auksentij, Evžen, Mardarij a Orest;

ct. Arsenios 14. / 27. Mč. Thirs, Levkij a Kallinik; mč. Filemon, Apollonius, Arián

a Theotichos Alexandrij 15. / 28. Svt.mč. Jelevferij Ilirijský, matka jeho mč. Anthie a mč. Korib;

mč. d. Zuzana [Jana] 16. / 29. Pror. Aggeus; mč. Marín Říman; mč. Ambrosij a Oseáš 17. / 30. Pror. Daniel a tři mládenci - Ananiáš, Azariáš a Misail; ct. Daniel

[Štěpán] Vyznavač 18. / 31. Mč. Sebastián a družina jeho: Nikostratos, Zoja, Kastorius,

Trankvillos; sv. Sofie Z a č á t e k m ě s í c e d l e s t a r é h o s t y l u : L e d e n 19. / 1. Mč. Bonifác; ct. Ilja Muromec, Pečerský; mč. Eliáš, Probus a Aris,

Egypťané 20. / 2. Svt.mč. Ignatij Bohonosec; zesnutí spr. Jana Kronštadtského 21. / 3. Mč. Juliána, panna a s ní 500 mužů a 130 žen v Nikomedii

umučených 22. / 4. Vmč. Anastasie; mč. Chrisogont, Ebodos, Eutichián a dal.; mč.

Zoílos 23. / 5. 10 mč. krétských: Theodulos, Saturnin, Zotik a dal.; sv. Naum,

učedník sv. Metoděje 24. / 6. Ct.mč. Evženka a s ní Prota, Jakintha a Klaudie; ct. Mikuláš

Monach.Den postní.Žid 1,1-12; Luk 2,1-20

25. / 7. Narození Pána našeho Ježíše Krista.Poklonění tří mágů: Melchiora, Gaspara a BaltasaraGal 4,4-7; Mat 2,1-12

26. / 8. Druhý den svátku Narození Kristova.Sbor přesvaté Bohorodice: spr. Josef Snoubenec; sv. král a prorokDavid; sv. ap. Jakub, bratr Páně. Svt. mč. EuthimiosŽid 2,11-18; Mat 2,13-23

27. / 9. Třetí den svátku Narození.Sv. prvmč. archidiakon Štěpán; ct. Theodor Vyznavač Popsaný,bratr Theofan, tvůrce kánonů; svt. Theodor Konstantinopolský

28. / 10. 20 000 mč. v Nikomedii upálení: Glykerius, Zinon, Theofil; ct. Simeon Myrotečivý

29. / 11. Mč. 14 000 mláďátek Herodem v Betlémě zabitých; ct. Markelus,igumen

30. / 12. Mč. Anisie Soluňská; svt.mč. Zotik, presbyter; mč. FilaretNikomédský

31. / 13. Ct. Melánie Římanka; ct. Gelasios Palestýnský

ikona 1 15

duchovní život

VYSVùTLIVKYap. – apo‰tol;aprovn. – apo‰tolÛm rovn˘;svt. – svûtitel, tj. biskup, episkop; nûkdy i knûz;spr. – spravedlivec;mã. – muãedník;vmã. – velikomuãedník;ct. – ctihodn˘ (poustevník, mnich a pod.);pror. – prorok;kn. – kníÏe;ep. – episkop, biskup; archep. arcibiskup;svt.mã. – svûtitel - muãedník;metrop. – metropolita;bl. – blaÏen˘;[jméno] – nové jméno po kfitu nebo po pfiijetí mni‰ství (event. velké schimy)

IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 15

Katastrofa nesmírného rozsahu postihla

mezi červencem a srpnem Řecko.

74 úmrtí

2 500 000 akrů lesa spolu s 400 000 akry zemědělské produkce se

obrátilo v popel

6000 ohnisek požáru

10 000 obětí přišlo o střechu nad hlavou

120 spálených vesnic

2850 zničených domů

150 biliónů korun jsou odhadované škody způsobené požáry

Nedocenitelné zničení ekosystému ve spálených regionech

Nespočetně spálených zvířat

Vědci se obávají, že mnoho druhů flóry a fauny pravděpodobně zmizí

aktuality

ikona 1

Foto: festblues, the.voyager

16

Pomoc Řecku

IKONA01 9/24/07 3:58 PM Page 16

Prostfiedky ze sbírky budou pouÏity napomoc postiÏen˘m lidem a místÛm,pfiedev‰ím na obnovu venkovsk˘ch obla-stí zasaÏen˘ch ohnûm. „Kdyby pfiispûlkaÏd˘, kdo do ¤ecka jezdí na dovolenou,pár set korun, podafiilo by se pomoci vfiadû vesnic, kde lidé kvÛli ohni pfii‰linejen o své domy, ‰koly a obecní infra-strukturu, ale i o pole a sady – tedy o svÛjtradiãní zpÛsob obÏivy,“ uvedl ·imonPánek, fieditel spoleãnosti âlovûk v tísni.

Vyhlá‰ení sbírky spoleãnosti âlovûk v tísni podnítily také informace fieckékomunity Ïijící v âesku. „PokaÏdé tam v létû nûco hofií, ale tohle je nûco ji-ného,“popisují situaci zpûvaãky Marthaa Thena Elefteriadu, které se na spoleã-nost âlovûk v tísni obrátily. „Je to, jakokdyÏ tady byly záplavy. ¤ekové byli jedniz prvních, ktefií nabídli âesku pomoc, ne-li úplnû první ze zahraniãí,“ dodávají.„AÏ ohnû dohofií, budou potfieba vládní

i nevládní organizace, které vrátí Ïivot¤ekÛ do normálních kolejí a pomohoujim obnovit napfiíklad tradiãní zemûdûl-ství,“ fiekl ·imon Pánek.

Pfiispût mÛÏete na ãíslo úãtu u âSOB34473447/0300 nebo zasláním dárcovskézprávy ve znûní DMS SOSRECKO naãíslo 87777 (cena je 30 korun, 27 korunjde pfiímo na pomoc oblastem, kterépostihly poÏáry).

ikona 1 17

aktuality

Člověk v tísni vyhlašuje sbírku SOS Řecko

IKONA01 9/24/07 4:49 PM Page 17

ADRA zahajuje vefiejnou sbírku napomoc ¤ecku. K otevfiení finanãní sbírkypfiispûla také fiada dotazÛ a v˘zev z fiadobãanÛ. Dárcovská SMS ve tvaru DMSRECKO je jiÏ aktivní. ADRA âeská re-publika plánuje podpofiit projekty obno-vy ve spolupráci s místními sdruÏeními a v tomto smyslu rovnûÏ jedná s ostat-ními národními organizacemi ADRA v Evropû. „Je to hrÛza. PoÏáry vesnici, ve které pfiesléto Ïiji s rodinou, minuly ve vzdálenos-ti asi jednoho a pÛl kilometru. Cel˘ Pelo-ponés jako by byl v plamenech. Ve ve-dlej‰í vesnici shofiel do základÛ dÛm

manÏelova str˘ce. Jeho sousedovi shofie-lo ‰est set olivovníkÛ. Îil z jejich kaÏ-doroãní skliznû. Uhofiel dobytek. Profiecké zemûdûlství jsou poÏáry velkárána. Kdo ví, jak dlouho se budou místníz této katastrofy vzpamatovávat,“ vylíãilatelefonicky kolegÛm v ADRA âeskárepublika situaci Lucie Kuligová, která sepfied nûkolika lety provdala do Atén.„AÏ pomine poÏár, lidé se budou vracetna místa, kde Ïili. Nebudou mít kdebydlet, nebudou mít svoje hospodáfiskázvífiata, ani své olivové háje, které je pocelé generace Ïivily. Zaãne tûÏké údobí,ve kterém budou potfiebovat pomoc. A na

tuto dobu chceme b˘t, díky zahájenésbírce, pfiipraveni. âesk˘ národ prokázaluÏ nejednou, Ïe se k utrpení druh˘chnestaví lhostejnû. Vûfiíme, Ïe se tentodobr˘ charakterov˘ rys projeví i tento-krát,“ fiekl Vítûzslav Vurst, pfiedsedasprávní rady Nadace ADRA.

ADRA zahajuje vefiejnou sbírku napomoc ¤ecku. âíslo úãtu 211211211/0300v. s. 300. Pomáhat mÛÏete také tím, Ïeza‰lete zprávu ve tvaru DMS RECKO naãíslo 87777. Cena DMS je 30,- Kã, pfiíjem-ce Va‰í pomoci obdrÏí 27,- Kã. Více infor-mací naleznete na www.adra.cz.

aktuality

ikona 118

Nadace ADRA zahajuje veřejnou sbírku na pomoc Řecku

IKONA01 9/24/07 4:49 PM Page 18

OBMĚKČENÍ KAMENNÝCH SRDCÍ

ikona 1 19

aktuality

IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 19

Ikona, která bude s poÏehnáním moskev-ského patriarchátu zapÛjãena a doufáme,Ïe s pomocí BoÏí také doputuje do âeskérepubliky, je pouhou litografickou kopiíoriginálu.V novodobé historii Ruska, na poãátku21.století, v‰ak právû tato konkrétní zá-zraãná ikona pfiivedla k obrácení deseti-tisíce RusÛ. PÛvodnû se ikona nacházelav jednom obyãejném panelovém bytû v Moskvû. Jednoho dne zaãala ronit myroa nádhernû vonût. Tento jev je v pravo-slaví znám, av‰ak pfiedtím nikdy nebylpozorován na obyãejné ti‰tûné litografiiikony! Poté, co se na tváfiích Matky BoÏí,poprvé objevily slzy myra, zaãali ikonupodrobnû sledovat. Pfied teroristick˘miútoky v Moskvû se pod oãima BoÏí Matkyobjevily tmavé kruhy a v celém bytû bylocítit kadidlo. Po urãitém ãase se na ‰íjiBohorodiãky objevili krvavé ranky a nalevém rameni jizva. V den, kdy se tostalo, havarovala ruská ponorka Kursk.21. listopadu, v den svatého archandûlaMichaela, zaãala ronit krvavé slzy – a krevbylo moÏné spolu s myrem sbírat . Od tédoby nepfietrÏitû roní myro i krvavé slzy. Tuto ikonu známe zejména prostfied-nictvím mnoha televizních a dokumen-tárních pofiadÛ, v nichÏ se autofii opako-vanû pfiesvûdãili o BoÏím zázraku. V bytû,kde se ikona nacházela, zaãaly ronitmyro i ostatní ikony, kaÏdá zaãala také

nádhernû vonût. I novû pfiinesené – kterébyly na urãitou dobu v blízkosti ikonyObmûkãení kamenn˘ch srdcí. IkonaObmûkãení kamenn˘ch srdcí byla potéozdobena zlatem a drahokamy a zaãalaputovat Rusí. Mnozí z tûch, ktefií pfii‰li k ikonû a uvi-dûli, jak Matka BoÏí pláãe krvav˘mi slza-mi, se obrátili k Bohu, uvûfiili. Její slzypfiivádûjí k pokání a zmûnû Ïivota. Lidéz nûkter˘ch moderních náboÏensk˘chspoleãností a církví, které vyt˘kají námpravoslavn˘m, Ïe se klaníme obrazÛm,coÏ je nesprávnû vnímáno jako modlo-sluÏebnictví, zaãínají chápat veliké BoÏítajemství skryté v ikonách. Ikona neníobraz, ale okno do vûãnosti, brána k ne-besÛm, Ïivé setkání s tím, koho pfiedsta-vuje a kdo skrze ni promlouvá. To, Ïenyní roní slzy „jen“ ti‰tûná ikona, je dÛ-kazem, Ïe i kopie ikon Ïivû zpfiítomÀujíMatku BoÏí.V‰ude, kde se ikona nacházela, se v jejíblízkosti stalo mnoho zázraãn˘ch uzdra-vení. Vûfiící dosvûdãují, Ïe BoÏí Matkapomáhala nejen s bolestmi fyzick˘mi, alei s fie‰ením svízelné osobní situace. V Ïenském klá‰tefie v Tolgsku zazname-nali i tento pozoruhodn˘ pfiíbûh: Jedna z mni‰ek zapochybovala o léãivé sílesvatého myra, které ikona ronila. Na mís-tû, kde ji knûz myrem pomazal, se jíokamÏitû vytvofiil hnisající vfied. Teprve

kdyÏ se vyznala ze sv˘ch pochybností a knûz ji opût pomazal, vfied zmizel stej-nû rychle, jako se objevil. Ikona zapÛsobila na jednoho ruskéhoinvestora natolik, Ïe se rozhodl pro ni naokraji Moskvy postavit zvlá‰tní chrám a rodinû, ve které se tento zázrak udál,zajistil dÛstojné bydlení v novû zbudo-vaném domku vedle chrámu. Dal tak ro-dinû moÏnost starat se o chrám a stáleslouÏit Bohu. Tady se nyní ikona nachá-zí, pokud neputuje. Ti, ktefií ikonu doprovázejí, popisujíváÏné nástrahy a poku‰ení na cestách.KdyÏ byla ikona napfiíklad vezena domûsta Rylsk, zastavila matka pfiedstavenáauto a poÏádala sestru, aby si sedla za nina zadní sedadlo. Po nûkolika dal‰íchminutách jízdy obrovsk˘ kmen stromuudefiil do ãelního skla na místû, kde pfiedtím sedûla sestra. Dûkujme tedy Pánu, Ïenám, Ïijícím v âR se jako prvním ze zemíEU otevírá moÏnost setkat se s tímtoBoÏím divem a BoÏí Matkou prostfied-nictvím této vzácné ikony. Modleme seza na‰eho metropolitu, vladyku Kry‰tofaa o. Alexije a v‰echny, kdo spolu s nimiikonu pfievezou do Prahy a budou s nípotom putovat po âeské republice.

KéÏ Pfiesvatá Bohorodice obmûkãí na‰ekamenná srdce!

aktuality

ikona 120

Na ikoně „Obměkčení kamenných srdcí“ je Matka Boží zobrazena symbolicky se sedmi meči – bolestmi (tři zprava, tři zleva a jeden zezdola), které jípronikly hluboko do srdce. V Písmu svatém číslo sedm symbolizuje plnost, v tomto případě plnost, nejvyšší míru možných strádání a bolesti, které vytr-pěla v pozemském světě Matka Boží. O jednom z nejstarších vyobrazení této ikony v Rusku se traduje pověst, podle níž se obraz nacházel ve zvonicichrámu sv. apoštola Jana Bohoslova ve Vologodské eparchii. Ikona byla napsána na dřevě. Jeden z místních rolníků těžce onemocněl a lékaři nebylischopni mu pomoci. Když se začal modlit k Matce Boží, měl v noci vidění, kdy mu neznámý hlas radil, aby hledal obraz Bohorodičky ve zvonici a modlilse před touto ikonou. Ikona byla nalezena, přenesena do chrámu – a nemocný, který již nebyl schopen žádného pohybu, byl úplně uzdraven. Dalšímivelkými zázraky se tato ikona proslavila zejména v r. 1830, v čase epidemie cholery.

22. záříve 20.45 – uvítání zázraãné ikony na leti‰ti v Praze–Ruzyni21.00 – vnesení ikony do chrámu sv. Mikulá‰e v Praze–Buben-ãi, Rooseveltova 29, modlitba k pfiesvaté Bohorodici23. září v 7.30 – vnesení ikony do chrámu Zesnutí pfiesvaté Boho-rodice, Ol‰anské hfibitovy, Praha 3, metro A – Îelivského8.00 Ranní sv. liturgie9.20 Modlitba k pfiesvaté Bohorodici10.00 Archijerejská sv. liturgieIkona bude v chrámu aÏ do 26. záfií – chrám bude otevfiendennû od 10.00 do 16.00 hodinV podveãerních hodinách bude dále putovat:24. září 17.30 - 19.00 bude zázraãná ikona v chrámu sv. Anny v Plzni. 27. zářípfienesení ikony do chrámu sv. Petra a Pavla v Karlov˘ch Varech10.00 archijerejská sv. liturgie

28. zářípfienesení ikony do chrámu Zesnutí pfiesvaté Bohorodice v Praze29. zářívnesení ikony do chrámu Zá‰tity pfiesvaté Bohorodice v Ko‰icích, SRarchijerejská sv. liturgie s chirotonií nového biskupa micha-lovské eparchie30. zářívnesení ikony do chrámu sv. Václava v Brnû, Gorazdova 81. října v 9.00 – vnesení ikony do katedrálního chrámu sv. Cyrila aMetodûje v Praze, Resslova 9a, Praha 2, Nové Mûstoarchijerejská sv. liturgie v fieãtinû s doxologií

* Název této ikony není doslovn˘m pfiekladem, ale vyjadfiujepodstatu a hlub‰í duchovní smysl – je uvádûn s poÏehnánímJeho BlaÏenosti metropolity Kry‰tofa.

Program pouti zázračné ikony Obměkčení kamenných srdcí *

IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 20

ikona 1 21

aktuality

IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 21

Prezident Klausv Rusku navštívil v únoruTrojicko-Sergijevskou lávru a Moskevskou duchovní akademii

Uvítání prezidenta Václava Klause a jeho ženy Livie

Prezident v doprovodu manželky a arcibiskupa Jevgenije, rektora Moskevské duchovní akademie

ikona 122

fotoreportáž

IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 22

ikona 1 23

fotoreportáž

Václav Klaus si se zájmem poslechl zasvěcený výklad o historii celého církevního komplexu. V povzdálí naslouchá ministr financí Miroslav Kalousek

Prezident si prohlíží vzácné fresky

Trojicko-Sergijevská lávra

Prezident v doprovodu otce Alexije Juščenka, vyslance naší PC v Rusku

IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 23

Základní informaceKypr je tfietí nejvût‰í ostrov ve Stfiedozem-ním mofii. Jeho rozloha ãiní 9 251 km2.LeÏí asi 105 kilometrÛ od S˘rie, 75 kilo-metrÛ od Turecka a 380 kilometrÛ odEgypta. Nejbliωí fiecké místo je ostrovRhodos, kter˘ se nachází 380 kilometrÛna západ od Kypru. Na Kypru Ïije 763 800 obyvatel. Nejlidnatûj‰í mûstajsou Nicosia – 195 300 obyvatel a Lima-ssol – 155 500 obyvatel. Obyvatelstvo je rozdûleno do dvou dominantních skupin, pfiiãemÏ kaÏdá z nich ob˘vájinou ãást ostrova. Setkáte se zde jak s muslimsk˘mi kypersk˘mi Turky, ktefiítvofií 18% obyvatelstva a Ïijí na severu,tak s ortodoxními kypersk˘mi ¤eky, ktefiítvofií 78% populace a Ïijí v jiÏní, vût‰í a lidnatûj‰í ãásti. Zbytek tvofií ArméÀa-né, Maronité a ostatní náboÏenské sku-piny.

HistorieDíky své strategické poloze hrál KyprdÛleÏitou roli v historii stfiedomofisk˘chcivilizací. Od starovûku byl souãástínûkolika fií‰í napfi. As˘rie, Egypta, ¤íma,Byzance, Arabské fií‰e. Do dûjin zemûzasáhli ve 12. století kfiiÏáci. Pozdûji bylKypr pod nadvládou Benátské republikya roku 1571 ho dobyli Turci. Díky úpad-ku turecké fií‰e byl od roku 1878 pod brit-skou okupací. Roku 1960 byla po dohodûmezi Velkou Británií, ¤eckem, Tureckem,kypersk˘mi ¤eky a Turky vyhlá‰enanezávislost ostrova, ale jiÏ v roce 1963vypukla obãanská válka. Pfiíchod sil OSNsice zpÛsobil na krátk˘ ãas mír, ale v roce1974 do‰lo k invazi turecké armády.Turci obsadili severní ãást ostrova a s ní i mûsta Kyrénia, Famagusta a Nikósie.Vyhnali z domovÛ pfies 200 tisíc kyper-sk˘ch ¤ekÛ, tisíc jich je stále pohfie‰o-váno. Do jejich domovÛ se nastûhovalipfiestûhovalci z pevninského Turecka. V turecké ãásti byla pak roku 1985 vyh-lá‰ena Severokyperská turecká republika– tento stát v‰ak nikdo kromû Tureckaneuznal. Kypr vstoupil do Evropké uniev kvûtnu 2004. Turisté by mûli pfiedejítpokusÛm o pfiiblíÏení se k hraniãní liniipfiímûfií tzv. Green Line. Hraniceprochází napfiíã cel˘m ostrovem v délce180 km a stfieÏí ji ozbrojení pfiíslu‰nícifiecko-kyperské Národní gardy a vojáciturecko-kyperské a turecké armády, kteréoddûlují pfiíslu‰níci jednotek OSN.

KlimaPodnebí na Kypru je subtropické. V zimûnastává období de‰ÈÛ a v létû je sucho a horko. Od ãervna do záfií se prÛmûrnádenní teplota pohybuje kolem 32 °C, od

na cestách

ikona 124

Kypr, který je proslulý třemi sty slunečnými dny v roce, je ideálnímcílovým místem pro nezávislé cestovatele i pro turisty, kteří mají rádisvé pohodlí a raději vyhledávají organizované výlety. Ostrov nabízínepřeberné množství aktivit. Kypr si užijí jak milovníci historie, mladícestovatelé, zamilovaní novomanželé, tak i sportovní nadšenci, jelikožsportovního vyžití je tu nespočet. Na své si přijdou gurmáni, neboťjídlo je tu opravdu vynikající a tradiční kyperské víno má tisíciletoutradici. K těmto všem požitkům ještě přidejte příjemné teplé klima a nemusíte se snad ani více rozhodovat. Najdete tu romantiku malýchvesniček uprostřed tajemných hor nebo restaurace přímo u moře, vekterých budete naslouchat šumění vln. Poskytování veškerých služebje tu na velmi dobré úrovni, téměř na všech místech se domluvíteanglicky nebo německy.

KyprAfroditin středomořskýostrov lásky a krásy

IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 24

prosince do února kolem 16 °C. Na jafie(bfiezen aÏ kvûten) a na podzim (fiíjen alistopad) je teplota vzduchu asi 25 °C.Kouzelné, nádherné jaro s rozkvetl˘mivonícími loukami a ãerstvû zelen˘mi lesyje ideální dobou k pobytu. Léto je ideálnípro koupání v mofii, opalování, provo-zování vodních sportÛ, potápûní a okruÏ-ní plavby lodí. V pohofií Troodos je vhod-né poãasí pro turistiku a cyklistiku. Napodzim, v mûsících od fiíjna do listopa-du, zaãíná b˘t chladnûji. Pfiíroda v‰akokouzluje svojí barevností a pestrostí.Stále je‰tû je toto období vhodné ke kou-

pání v mofii pfii cestách za poznávánímvinohradÛ a vinn˘ch sklípkÛ. V pohofiíTroodos probíhá sklizeÀ vinné révy.Zima je obdobím de‰tÛ, ale pfiesto je vût-‰ina dnÛ sluneãn˘ch. MÛÏete nav‰tívitrÛzná muzea a kulturní akce. V pohofiíTroodos pfiinese snûhovou nadílku, takÏesi milovníci lyÏování mohou vychutnatjak tento sport, tak krásnou pfiírodu.

NáboženstvíPravoslavné kfiesÈanství na Kypru hrajevelmi dÛleÏitou roli v Ïivotech obyvatel.Je zcela bûÏné vychovávat dûti ve vífie

k Bohu. Nedûlní odpoledne tráví Kypfia-né náv‰tûvou chrámu nebo klá‰tera.Pravoslavné chrámy v pohofií Troodosjsou pfieplnûny poutníky z celého Kyprua se svou rozmanitou v˘zdobou patfií k tomu, co byste si rozhodnû nemûli ne-chat ujít. KdyÏ se usadíte do chrámov˘chlavic, mÛÏete neru‰enû pozorovat v‰edníÏivot vûfiících. V chrámu svatého Lazarav Larnace se dvefie netrhnou. Vûfiící semvbíhají jen proto, aby se pomodlili, polí-bili ikony a hlavnû relikviáfi, ve kterém jeuschovaná ãást lebky svatého Lazara.Dal‰ím zvykem jsou figurky nebo panen-ky u oltáfiÛ nebo pod ikonami, které tuzanechávají pfiíbuzní modlící se za zdra-ví sv˘ch blízk˘ch. U venkovsk˘ch koste-lÛ nahrazují panenky tfieba kamínky rovnané do mal˘ch mohylek u zdí posvû-cen˘ch staveb.

TurismusNa bfiezích ostrova vás bude ovívat pfií-jemn˘ mofisk˘ vánek, zatímco se budetevyhfiívat na jemném teplém písku poosvûÏující koupeli v mofii. Mofie tu oprav-du stojí za pov‰imnutí, vÏdyÈ se u kyper-sk˘ch bfiehÛ zrodila z mofiské pûny samabohynû Afrodité. Voda je prÛzraãnû ãistá,pláÏe jsou písãité i oblázkové a místní jestarostlivû udrÏují v bezvadném pofiád-ku. Ta nejvyhlá‰enûj‰í je bezpochyby v Agia Napa. Bûloskvoucí písek a ãistávoda byly ocenûny i v rámci UNESCO.Mezi nejvyhledávanûj‰í letoviska patfiíprávû Agia Napa a Larnaka.NahlédnoutmÛÏete i do úÏasného království tichéhopodmofiského Ïivota, z jehoÏ pestrosti sezatají dech kaÏdému. S tímto Ïivotem semohou seznámit jak zku‰ení potápûãi,tak i amatéfii, ktefií budou o to více v úÏa-su, aÏ se poprvé ponofií pod vodu mezi

ikona 1 25

na cestách

IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 25

pohádkovû krásné rostliny a Ïivoãichy. MÛÏete bloudit a poznávat Ïivot míst-ních obyvatel v mal˘ch horsk˘ch ves-niãkách nebo v mûsteãkách. MoÏná díkytomu více pochopíte zvyky a tradicemístních obyvatel. Celé dny máte moÏ-nost trávit poznáváním archeologick˘chnalezi‰È, na kter˘ch budete moci objevo-vat zbytky obydlí star˘ch tisíce let a pfied-mûtÛ v nich nalezen˘ch. MÛÏete se tou-lat po horách a horsk˘ch luãinách upro-stfied nádherné, neposkvrnûné pfiírody a pozorovat pfiitom rostliny a Ïivoãichy.Kyperská republika vytvofiila na svémúzemí nesãetné mnoÏství turistick˘ch a cyklistick˘ch stezek rÛzn˘ch délek. Nastezkách najdete nádherné vyhlídky namofie a do okolí, které vám snad nikdynemohou vymizet ze vzpomínek. Pokudse budete chtít ochladit, staãí si zajet dohorsk˘ch oblastí, kde v zimních mûsícíchmÛÏete lyÏovat.

AgroturistikaV poslední dobû velmi oblíben˘ zpÛsobtrávení dovolené. Pobyt v pfiirozenémprostfiedí uprostfied pfiírody a pohostin-n˘ch lidí mÛÏe b˘t tou nejlep‰í dovole-nou. Tradiãní vesnice jsou obklopenépomeranãovníky a citroníky. Domy jsouvût‰inou postaveny z kamene, a tak v let-ních mûsících snadno vzdorují horku.Zajímav˘m záÏitkem mÛÏe b˘t náv‰tûvakozí farmy nebo v˘let na oslu do okol-ních kopcÛ. Agroturistika je spojena s nabídkou vynikající kyperské kuchynû.Snadno tak okusíte místní speciality a pochopíte zdej‰í pomal˘ zpÛsob Ïivota.Agroturistika se nesoustfieìuje jen navnitrozemské oblasti, ale i na rekreaãní

oblasti na pobfieÏí. V nabídce je kolem 30 stfiedisek, ve kter˘ch se lze ubytovat a která splÀují základní podmínky propobyt zahraniãních náv‰tûvníkÛ. Jejichprovoz kontroluje Kyperská asociace proagroturistiku, která vydala podrobnoubroÏuru zahrnující ve‰keré moÏnostivãetnû map a ceníku. Agroturistika jednes jedním z nejÏivûji se rozvíjejícíchoborÛ v cestovním ruchu na ostrovû.

Řemeslné uměníNa Kypru se dochovala tradice rukodûl-ného fiemesla. Vysoké kvality dosahují

ruãnû vyrábûné v˘robky z kovÛ, pfieváÏ-nû ze stfiíbra a mûdi, ale také známé ky-perské proutûné ko‰íky a ko‰e. Nejzná-mûj‰í krajkou je proslulá krajka z Lefkaryv jiÏní ãásti Troodoského pohofií.Na Kypru najdete velmi kvalitní kera-mické v˘robky. Nepfieberné mnoÏstvírÛzn˘ch dÏbánÛ, které se naz˘vají „pitha-ria“, se pouÏívá k dekoraci interiérÛ domunebo k dekoraci zahrady. PÛvodnûpitharia slouÏila k uskladnûní vody, olejea vína. Ve vesniãce Kornos mezi Leme-sosem a Larnakou naleznete komunitusdruÏující umûlce, ktefií se vûnují v˘robûkeramiky.

Společenské zvykyPfiátelství a pohostinnost obyvatel Kyprujsou v‰eobecnû známé. Pokud budetepozváni na kávu nebo jídlo, nejlep‰ímzpÛsobem jak podûkovat, je pfiinést nûja-k˘ dárek. JestliÏe vám bude ke kávû na-bídnuta sklenice vody, nejdfiíve vypijtevodu a pak si vychutnávejte kávu. Pfii pití vína je pravidlem naplnit skleniã-ku pouze do poloviny. Je nezdvofiilévypít skleniãku aÏ do dna, jelikoÏ se vínoprÛbûÏnû dolévá. Kypfiané si potrpí naformálnost. Oslovují se pane a paní,sleãno. Oslovení pouze jménem bez pfií-jmení je pfiíli‰ osobní. Na náv‰tûvuchrámÛ a klá‰terÛ se vhodnû obléknûte,neru‰te modlitební obfiad, mluvte velmipotichu a nefotografujte. Upozornûní o zá-kazu fotografování respektujte v obla-stech, kde sídlí armáda, v pfiístavech, naleti‰tích a na dal‰ích vládních místech.

na cestách

ikona 126

IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 26

Pokud chcete fotografovat místní obyva-tele, je slu‰né poÏádat o povolení. V nûkte-r˘ch muzeích musíte zaplatit za povoleník fotografování poplatek. Zakázáno je po-uÏívání blesku pfii fotografování chrámo-v˘ch nástûnn˘ch maleb. DÛleÏitou rodin-nou událostí je na Kypru svatba, která setémûfi vÏdy koná v chrámu. Na vesnici sejí úãastní v‰ichni obyvatelé. Není v˘-jimkou, Ïe se na svatbû sejde sto a vícehostÛ.

Vynikající kuchyněKyperská kuchynû byla v prÛbûhu histo-rie promíchána s rÛzn˘mi kuchynûmiokolních národÛ. Její recepty jsou ovliv-nûny fieck˘mi, ale také, díky polozeostrova, africk˘mi a v˘chodními recep-turami. DÛleÏitou roli v ní hraje ochu-cení ãerstv˘m kofiením a pouÏíváníolivového oleje. Nejoblíbenûj‰ím kofie-ním je oregáno, tymián, rozmar˘n, baza-lka, ãesnek, olivy, ofií‰ky. Ze zeleninyjsou nejoblíbenûj‰í, stejnû jako v ne-dalekém Turecku, rajãata a lilky. V‰ech-ny tyto suroviny jsou lehce k dostáníkdekoli na trÏi‰ti nebo v obchodech.Rybí taverny najdete po celém pobfieÏí.Ryby skuteãnû Kypfiané, jako správníostrované, upravit umí a hlavnû jsouvÏdy ãerstvé. Kromû ryb patfií mezioblíbené maso skopové a hovûzí, ochut-nat lze i maso kozí. Kromû vysokéhostandardu hygienick˘ch podmínek a svûÏesti nabízen˘ch pokrmÛ, jsouvût‰inou turisté nad‰eni jak kyperskoukuchyní, tak i srdeãnou obsluhou.

Kypr je doslova rájem pro milovníkylahodného moku z vinné révy. UÏ z roku2000 pfied na‰ím letopoãtem máme do-chované dÛkazy o v˘robû vína. Mnohohistorick˘ch památek nám dává nahléd-nout do historie sv˘mi malbami a ukazu-je, jak velkou roli hrálo v historii Kyprudobré víno. Vinná réva se pûstuje v okolíLimassolu a Paphosu, ale i v pohofií Troo-dos. Nejznámûj‰ím vínem je sladkélikérové víno Commandaria – produktklá‰terních mnichÛ. Celkovû se na Kyprupûstuje pfies 100 druhÛ vinné révy. Zaláhev kyperského vína 0.75 litru zaplatíte

v restauraci okolo 120–240 Kã. Podobnûjako v celé oblasti jihov˘chodního Stfie-domofií zde jednoznaãnû pfievládá ouzo.Na venkovû mÛÏete dostat místní „Cy-prus Whisky“. Kypfiané hodnû pijí ãaj a silnou malou kávu. V letním obdobíupfiednostÀují tzv. nescafé frappé. Z ma-loasijsk˘ch zemí i sem do‰el Ayran – sla-n˘ jogurtov˘ nápoj. Z piva mÛÏete ochut-nat kyperské KEO.Tradiãním jídlem je meze. Jedná se o ku-lináfisk˘ záÏitek, kter˘ obsahuje tfii neboãtyfii chody (nûkdy i devût!). V tomto me-nu najdete salát, hlavní jídlo vegetarián-ské nebo masové, ovoce. Zaãíná se pfied-krmem, kter˘ zahrnuje zvlá‰tní omáãkyjako je hummus s ãesnekem, rybí salát,tahini s olivami, chléb a ãerstv˘ salát.Dejte pozor na omáãky, vût‰inou velmidobfie zasytí. Mezi speciality v pfiedkr-mech patfií chobotnice na vínû, hlem˘Ïdiv rajãatové omáãce, kvûták a s˘r haloumi.Hlavní chod tvofií masové kuliãky, párkya rÛzné upravené maso – kebab, grilo-vané kufie. Dezerty se vût‰inou skládají zãerstvého ovoce namáãeného v rÛzn˘chsirupech ãi omáãkách. Vychutnejte siv‰echny chody, jezte pomalu a nechvátej-te k dal‰ím lákavû vyhlíÏejícím pochout-kám. S jídlem jde ruku v ruce i dobrá zábava, mnoho taveren pofiádá taneãní ve-ãery doprovázené právû podáváním meze.

ZávěrUrãitû nebudete litovat, Ïe jste serozhodli nav‰tívit tento ostrov, pln˘ kul-turních tradic a historick˘ch památek.ZáÏitky ze setkání s místními obyvateli avÛbec z náv‰tûvy ostrova vám zÛstanounavÏdy v pamûti.

-red-

ikona 1 27

na cestách

IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 27

Na jedné vernisáži v Praze jste přítomné pozdra-vil: „Christos Voskrese! Jsem pravoslavný a myteď slavíme Paschu!“ Celkem odvážné v takantireligiózním českém prostředí… nemyslíte?Proã? MÛj status na této planetû je dobfieznám˘: Miro Smolák, narozen v obci Sta-rina, slovenské národnosti od narození,rusínsko-ukrajinského pÛvodu, státníobãan Nûmecka s trval˘m pobytem v âeské republice. To o mnû vûdí v‰ichniod âíny pfies Alja‰ku aÏ po USA i míbratfii muslimové. BÛh je jen jeden a mÛjdomov je v‰ude, kde jsem já. Moji rodiãebyli pravoslavní, pokfitili mû a vychová-vali ve vífie v Boha. Na v˘chodním Slo-vensku si lidé zachovávali tradiãní víru i v dobû totality. KdyÏ mû pokfitili, na-psali mi do rodného listu: národnostslovenská. Proto fiíkám „slovenské národ-nosti od narození, ale rusínsko-ukrajin-ského pÛvodu“.

Jenom Vás pokřtili, nebo jste chodil i na pravidel-né bohoslužby?Pokfitili mû v roce 1951. Pfies zahradujsme chodili do kostela kaÏdou nedûli.Pamatuji si, jak jsem s bázní pfiistupovalk popovi, kdyÏ mi dával svaté pfiijímání,nebo kdyÏ mû v dny velk˘ch svátkÛ mûlpomazat svat˘m olejem nebo myrem naãelo. KaÏd˘ veãer jsem se pravidelnû

modlil Otãe ná‰. A pfiestal jsem aÏ ve 2. roãníku stfiední ‰koly ve Zvolenû, pro-toÏe tam se nikdo kolem mû nemodlil!Ale protoÏe jsem vûdûl, Ïe mamince byse nelíbilo, kdybych se pfiestal modlitúplnû, udûlal jsem si vlastní zkrácenouverzi. A tu se modlím dodnes: Isusesolodkij, ja Èa ljublju. Pomos v‰itkymljuìjam na sviti a pomos aj meni. (JeÏí‰isladk˘, já tû miluji, pomoz v‰em lidemna svûtû a pomoz i mnû.) Nevím, proãjsem si to tak zkrátil. Asi z pohodlnosti.

Ve Zvoleně jste navštěvoval dřevařskou prů-myslovku, ale po maturitě jste se hlásil nabohosloveckou fakultu do Prešova…Na bohosloveckou fakultu jsem se pfii-hlásil, protoÏe moje mamka chtûla, abychbyl pravoslavn˘ knûz. MÛj bratranec, ·tefan Îenãuch, tam jiÏ studoval. Pozdûjiv osma‰edesátém ode‰el do zahraniãí a dnes je americk˘m pravoslavn˘m knû-zem. JenÏe já jsem to zkusil i na filozo-fickou fakultu v Bratislavû, na obor ãistéfilozofie. A pfiijali mû na obû vysoké‰koly. Co teì? Hodil jsem si desetníkem –a padla mi Bratislava. Tak jsem tedyne‰el na teologii, ale zaãal studovat filo-zofii. Ve tfietím roãníku jsem získal indi-viduální studijní plán – a dal‰í tfii rokyjsem pokraãoval na Humboldtovû univer-

zitû v Berlínû. Skonãil jsem doktorskouprací na téma „Objektivní zákony v˘vinusocialistické spoleãnosti a jejich dezinter-pretace západními ideology.“

Snad Vás to neurazí – vždyť to zní trochu jakomarxisticko-leninská propaganda. Chcete říci, žeVás prostředí univerzity tak změnilo, že se z Vásmísto kněze stal nakonec zanícený komunista?Právû, Ïe já jsem velmi chtûl b˘t komu-nistou – jenÏe oni mû stále nechtûli. A to i pfies to, Ïe jsem mûl dûlnicko-rol-nick˘ pÛvod. Ty, co studovali marxistic-ko-leninskou filozofii brali automaticky.V‰ech tfiináct m˘ch spoluÏákÛ z vysoké‰koly, ktefií studovali ãistou filozofii vzalitaké do strany, jenom mû ne. Víte, Ïe jsemz toho mûl mindrák? 1.kvûtna 1971 jsemnastoupil do âeskoslovenského kulturní-ho stfiediska v Berlínû. A pofiád nic. Psaljsem i dopisy na vy‰‰í místa s dotazy,proã mû nechtûjí? AÏ v roce 1985 jsemdefinitivnû pochopil, Ïe se do stranynedostanu a Ïe patfiím jinam. Tak jsemzaÏádal o v˘jezdní doloÏku na západ – a tu jsem dostal! A víte, Ïe jsem se do-dnes nedozvûdûl, proã mû soudruzi ne-chtûli?

Máte i vysokoškolské vzdělání uměleckéhosměru… jak jste se vlastně dostal ke studiu na

životní styl

ikona 128

Narodil se v malé rusínské obci, která dnes jiÏ neexistuje, v nejv˘chodnûj‰ím cípu Slovenska. Starina spolu s dal‰ími obcemi

musela ustoupit velkolepému vodnímu dílu se stejn˘m názvem. A tak mu domov doslova a do písmene vzala voda… Dnes je

doma v Praze. Nejãastûji ho zastihneme v kostele sv. Rocha, kde sídlí Galerie Miro a Nadaãní fond Trebbia.

Pfiedstavuje PraÏanÛm pozoruhodná díla umûlcÛ z celého svûta. Vzdûlan˘ filozof, váÏen˘ galerista, reÏisér, gentleman kaÏd˘m

slovem. Miro Smolák.

Můj domov je všude tam,

kde jsem já

Rozhovor se světoznámým galeristou, filozofem a režiséremMiro Smolákem vedla Svatava Maria Kabošová

IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 28

druhé vysoké škole, k dokumentární režii naFAMU?Studium jsem zaãal aÏ ve tfiiceti letech,poté, co jsem promítl svÛj amatérsk˘ sní-mek o rodné obci Starina. Natoãil jsem pakcelkem sedmnáct filmÛ, z toho jen dva bylydobré. Ty také putovaly po rÛzn˘ch festi-valech. A tûch zbyl˘ch patnáct… (mávnerukou).

Tak vzácná sebekritika, to jsem ještě z úst tvůrceneslyšela. Většina režisérů si myslí, že jsou talen-tovaní a všechny jejich filmy jsou vynikající… JenÏe já jsem upfiímn˘. A tak upfiímnûfiíkám, Ïe tûch patnáct jsem udûlal propeníze. Tenkrát bylo moÏné zaãít podnikatprostfiednictvím Podniku zahraniãního ob-chodu Artcentrum Praha. Tak jsem se dotoho pustil. Chtûl jsem si zafiídit vlastnístudio – mít kameru, stfiiÏnu. To se mipodafiilo pfiibliÏnû v dobû, kdy do‰lo k pádu Ïelezné opony – a najednou jsempoznal, Ïe v‰echno to, co mám, je napros-to zastaralé a s pfiíchodem nov˘ch tech-nologií, západní konkurence uÏ nemám‰anci. Tak jsem to ze dne na den zavfiel a otevfiel galerii.

Obchod se starožitnostmi, to bych pochopila. Alegalerii? To je snad ještě riskantnější podnik, nežtočit zakázkové videofilmy?! Copak dnes někdokupuje moderní umění? Ze všech stran slyšímepovzdechy, že doba tvrdého kapitalismu uměnívůbec nepřeje a bez státních dotací nemohougalerie existovat… Zřejmě umíte zapůsobit naúřednice v oblasti kultury a svým šarmem vylou-dit tučné granty…Ale kdepak. Îádné granty. To jsem zkusiljednou – a teì radûji dávám granty sám.Na zaãátku jsem mûl trochu ‰tûstí, nebojak se fiíká, mûl mû Pán BÛh rád. Pomohlmi pÛjãkou Karel Gott… SnaÏím se sámvydûlat si prostfiedky. Sám – a proto, abychsvou ãinností uÏivil i sv˘ch 7 zamûstnan-cÛ a odvedl státu v‰echno, co mu patfií.Ne, granty opravdu nesháním, to jsem zku-sil jednou – a staãilo to. Naopak. ZaloÏiljsem nadaci na podporu umûní. Nadaãnífond Trebbia rozdal od února 2007 témûfi1 500 000 na podporu umûlcÛ a kul-turních projektÛ. Dávám v˘tvarníkÛmstipendium, pomáhám jim vystavit jejichdíla. Kromû toho také pomáháme rÛzn˘mpotfiebn˘m. Nûkdo se upne na dûtskédomovy, jin˘ na dal‰í konkrétní obãan-ská sdruÏení – já jsem za spravedlivost, a tak kaÏd˘ rok podpofiíme nûjakou jinounadaci nebo obãanské sdruÏení v âeské re-publice. Za rok 2007 na‰i podporu v lednu2008 obdrÏí Konto Paraple pana Svûráka.

Knězem jste se nestal, ale vaše galerie v Prazevznikla také díky přízni premonstrátského klá-

štera, v jehož areálu se tento kostel nachází…Kostel sv. Rocha si mû osudovû pfiitáhl.Bylo to tu zatuchlé, ‰pinavé, v zoufalémstavu. Po druhé svûtové válce byl kostelodsvûcen. Pamatuji si, jak jsem tu stál a fiíkám si: BoÏe, dávበmi kostel? Takjsem to vzal a slouÏím tu jiÏ 13. rokem.

Svatý Roch je světec, k jehož pomoci se utíkalivěřící při morových epidemiích. Část jeho ostatkůje mimo jiné uchovávána i v chrámu sv. Víta – alekdy a proč vznikl právě tento kostel?Svat˘ Roch ve dvanácti letech osifiel.Pocházel z Francie a vydal se smûrem doItálie. Právû fiádily epidemie moru. Nebo-jácnû v‰ude pomáhal nemocn˘m, aÏnakonec sám onemocnûl. JenÏe v‰emocn˘a milující BÛh ho uzdravil. Ne hned.Nejprve se musel uch˘lit do samoty, kdeãekal na smrt, ale podle povûsti honav‰tûvovali andûlé a dodávali mu sílu.Modlil se a Ïil o samotû na bfiezích krásnéitalské fieky Trebbie. Teì uÏ víte, proã senበnadaãní fond jmenuje Trebbia. Kostelsv. Rocha, zde v areálu Strahovskéhoklá‰tera na Hradãanech, byl postaven v letech 1602–1612 z iniciativy tehdej‰í-ho opata klá‰tera Jana Lohela za finan-ãního pfiispûní císafie Rudolfa II. Stavbachrámu byla projevem díkÛ za to, ÏePrahu tenkrát morová epidemie obe‰la…

ikona 1 29

životní styl

Galerie MIRO má v sobû zvlá‰tní noblesu, která není dána jen architekturou

a prostfiedím, v nûmÏ se nachází. Nese v sobû i peãeÈ svého zakladatele a majitele,

kter˘ se nezfiíká své národní a duchovní identity. Jeho Ïivotní krédo zní: Vûfiit

v Boha, platit danû, nepodvádût obchodní partnery, nepomlouvat úspû‰né, ale

naopak – obdivovat je a následovat.

Udělujete také evropské ocenění – Ceny Trebbia.Galavečer – letos bylo již po sedmé – a po třetího přenášela Česká televize a sledovalo ho vícenež čtvrt miliónu diváků.Benefiãní galaveãer Trebbia kaÏdoroãnûvzniká ve spolupráci Nadaãního fonduTrebbia, Státní opery Praha a GalerieMIRO pod zá‰titou ministra kultury a âRa nadcházející roãník i pod zá‰titou pri-mátora hl. m. Prahy. Pro pfií‰tí rok pfiipra-vujeme rovnûÏ i Evropsk˘ benefiãní ples.Galaveãer i benefiãní draÏbu umûleck˘chpfiedmûtÛ bude opût pfiená‰et âeská tele-vize. Laureáty evropské ceny Trebbia volíMezinárodní nominaãní komitét, ve kte-rém nyní zasedne i exprezident pan Vá-clav Havel. Trebbia je evropské ocenûnízrozené v praÏském kostele sv. Rochajako pfiirozen˘ dûjinn˘ prÛseãík témûfitisíciletého duchovního v˘voje na tomtomístû a pozitivního vztahu mezi mece-ná‰i a tvÛrci kulturních hodnot.

Nenapadá Vás, že dnešní umění z duchovníhohlediska, v sobě může skrývat jistá nebezpečí – a může způsobit „morovou epidemii“, například v myšlení lidí? MÛÏe, ale zastávám názor, Ïe kaÏdá lid-ská du‰e má právo se vyjádfiit. A nese zato následky.

IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 29

V poslední dobû bylo publikováno nûko-lik ãlánkÛ, jejichÏ úkolem bylo nepravdi-vû o nás informovat vefiejnost. Jako jiÏnûkolikrát pfiedtím byla na‰e církev a jejípfiedstavitelé vtaÏena do roviny politické.Pro pravoslavnou církev je v‰ak charak-teristická její nepolitiãnost, i kdyÏ vÏdybyla státotvorná. Vlastnû od vydáníMilánského ediktu v r. 313 fiímsk˘mimperátorem sv. Konstantinem Velik˘m.Pro nበstát je to zvlá‰tû patrné díkysvat˘m Cyrilu a Metodûjovi, ktefií pfii‰lina na‰e území jako nositelé v˘chodníkfiesÈanské – dnes pravoslavné (= orto-

doxní, fiecky orthos = prav˘, doxos =sláva) církevní tradice.Díky uchování cyrilometodûjského dû-dictví byla také pravoslavná církev v âes-k˘ch zemích a na Slovensku uznána zaautokefální, tzn. samostatnou sestru ostat-ních velk˘ch národních církví. Pfiesto se stále ze sdûlovacích prostfiedkÛdovídáme, Ïe jsme pouze „odnoÏí rusképravoslavné církve“, která dokonce ohro-Ïuje bezpeãnost ãeského státu i jeho spo-jencÛ v NATO. Pochopitelnû, Ïe si ne-smírnû váÏíme ruské pravoslavné církve,jejíÏ tisíce duchovních a vûfiících za svou

kfiesÈanskou pravoslavnou víru zemfielijako muãedníci v revolucích, válkách a sovûtsk˘ch vyhlazovacích táborech.TéÏ si váÏíme toho, Ïe nás – pravoslavné v tehdej‰ím âeskoslovensku uznala zaschopné mít samostatnou autokefálnípravoslavnou církev, kterou postupnûuznaly v‰echny pravoslavné církve pocelém svûtû.Pfií‰tí rok to bude deset let, kdy nás jakozcela samostatnou a na nikom nezávisloupravoslavnou církev, uznal téÏ Konstan-tinopolsk˘ patriarchát, Alexandrijsk˘patriarchát, Jeruzalémsk˘ patriarchát a kyperská a fiecká pravoslavná církev. Z toho dÛvodu v‰ichni pravoslavní vûfiícíÏijící v âeské a Slovenské republice patfiído na‰í místní pravoslavné církve. Musíme proto znovu a znovu odmítattvrzení, Ïe jsme odnoÏí jiné pravoslavnécírkve a musíme v‰em vlídnû a s láskouvysvûtlovat, Ïe na‰e církev je církvídomácí, jejíÏ kofieny jsou právû vev˘chodní misii svat˘ch bratfií Cyrila a Metodûje. Doklady o tom nalézáme v nejstar‰íchãesk˘ch kronikách, které potvrzují, Ïeãesk˘ kníÏe Bofiivoj pfiijal kfiest z rukouMetodûjov˘ch a i to, Ïe sv. Václav, sv. Ludmila i sv. Prokop, ktefií jsou v ãesk˘ch zemích odedávna jako svûtcinejvíce ctûni, se fiadí spí‰e ke svûtcÛmpravoslavného typu a k následovníkÛmv˘chodní tradice. Hluboké povûdomí o „fieck˘ch“ kofienechãeského kfiesÈanství nacházíme pak jak u Jeron˘ma PraÏského, tak u ãesk˘chutrakvistÛ a dokonce také u uãitele ná-rodÛ Jana Amose Komenského. Pravoslavím se inspirovali velké osob-nosti ãeského národního obrození a jesamozfiejmé, Ïe pravoslavná církev sezaãala u nás svobodnû a slibnû rozvíjet v dobû první âeskoslovenské republiky,na kterou se i souãasná âeská republikasnaÏí sv˘m právním fiádem navázat. Rozvoj pravoslavné církve ve svobodnémMasarykovû âeskoslovensku byl moÏn˘pod vedením velk˘ch a aÏ doposudinspirujících osobností, jak˘mi byli a jsou sv. Biskup Gorazd (Matûj Pavlík) i arcibiskup Savatij (Brabec) a mnozídal‰í. Biskup Gorazd se napfiíklad v otev-fieném dopise v‰em pravoslavn˘m hierar-chÛm na zaãátku 2. sv. války postavilproti násilnému rozdûlení republiky a byli to zejména pravoslavní duchovní,ktefií na území âech i Slovenska v roce1940 uposlechli v˘zvu cafiihradskéhoekumenického patriarchy, vyz˘vající je k pomoci Ïidovsk˘m spoluobãanÛm, ktefiíse u nás stali první obûtí nacistické zvÛle.Je historicky známou skuteãností, Ïe jako

téma

ikona 130

Důstojní otcové, vážené sestry, bratři

IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 30

akt odboje za 2. svûtové války, pravoslav-ná církev poskytla úkryt lond˘nskou vládou vyslan˘m atentátníkÛm naHeydricha – národním mstitelÛm. Byl tozásadní a vlastnû první projev ozbro-jeného odporu vÛãi nacismu v porobenéEvropû. KdyÏ byl úkryt v praÏské pravo-slavné katedrále sv. Cyrila a Metodûjejedním z kolaborujících para‰utistÛ pro-zrazen, obrátil se hnûv okupaãní mociproti církvi. Dne 4. záfií 1942 byli biskupGorazd, pfiedstaven˘ katedrálního chrámuduchovní Václav âikl, duchovní dr.Vladimír Petfiek a pfiedseda sboru star-‰ích Jan Sonnevend zastfieleni. Jejichrodiny spolu s dal‰ími zahynuly v kon-centraãním tábofie, pravoslavní knûÏíbyli z protektorátu posláni na nucenépráce. Církev byla zakázána a její majetekbyl zkonfiskován. Skuteãnost, Ïe o úkry-tu para‰utistÛ vûdûlo pfiibliÏnû 100 pravo-slavn˘ch kfiesÈanÛ – duchovních i laikÛ,av‰ak ani jeden z nich para‰utisty nezra-dil, svûdãí jednoznaãnû o tom, s jak˘modhodláním stáli pravoslavní vûfiící zatrpícím národem a za ideály prvníhoâeskoslovenska, o jehoÏ obnovû v té dobûmnozí pochybovali. Krátce po osvobození z nacistického jha,jenÏ si pfiipomínáme v tûchto dnech, seruská pravoslavná emigrace, která na‰laútoãi‰tû v Masarykovû a Bene‰ovû âesko-slovensku, stala prvním cílem snah KGBdeportovat a navÏdy umlãet u nás ty ob-ãany, ktefií na základû vlastní zku‰enostivarovali pfied nebezpeãím bol‰evizmu a komunizmu.

Pravoslavná církev v ãesk˘ch zemích a na Slovensku má dnes sídlo Metropo-litního úfiadu v Praze (jako sídlo metro-polity a jednoho z 15 vedoucích pfiedsta-vitelÛ pravoslaví na svûtû) v pronajat˘chpfiízemních prostorách vily o velikosti tfiíkanceláfií s kuchyÀkou v Dûlostfieleckéulici ã. 7. Vila byla vrácena v restitucipÛvodním majitelÛm a v souãasné dobûje nabídnuta k prodeji.Budova ústfiedí církve v Praze 1, V jámû6 se ocitla v havarijním stavu a její ná-kladná oprava donutila vedení církve k uzavfiení dlouhodobé nájemní smlou-vy, aby mohl b˘t splacen vysok˘ úvûrpouÏit˘ k financování její rekonstrukce.Ve‰keré neziskové a humanitární aktivitypravoslavné církve i jednotliv˘ch organi-zací a obãansk˘ch sdruÏení pÛsobících pfiipravoslavné církvi, vãetnû vydavatelstvícírkevního ãasopisu, jsou roztrou‰eny poâeské republice v pronajat˘ch prostorách. V dobû po pádu totalitního reÏimu vy-uÏíváme v‰ech zákonn˘ch prostfiedkÛ k získání pozemkÛ ãi prostor za úãelemzískání a vybudování metropolitního chrá-mu, dÛstojn˘ch prostor pro duchovní,dobroãinnou, humanitární a dal‰í ãin-nost i vlastní práci a fungování metropo-litního úfiadu. Od roku 2004 jsme za podpory primátorahl.m. Prahy a tehdej‰ího ministra kulturyprojednávali odkoupení pozemku z ãástimajetku b˘valé OÚNZ Praha 10 –„Beãváfiova vila“. Z jednání na ÚMâPraha 10 v‰ak vyplynulo, Ïe zde docházíke stfietu zájmÛ Mâ a PC co se t˘ká zámû-

ru na vyuÏití pozemku. V Územnímplánu hl.m. Prahy – Mâ Praha 10 je v tétolokalitû na tomto a pfiilehlém pozemkuuvaÏováno o vybudování administrativ-nû kulturního centra Mâ Praha10. Do‰lo k ústní dohodû o v˘mûnû pozemkÛza jin˘, jehoÏ vlastníkem je Mâ Praha 10.Na základû námi dodan˘ch podkladÛ,vãetnû podrobného zámûru vyuÏití, zá-kresÛ do katastrálních map a zpracova-ného zámûru, bylo na jednání tehdej‰íhozastupitelstva Mâ Pha10 schváleno nejenvybudování Duchovního a humanitár-ního stfiediska PC s chrámem a sídlemMetropolitního úfiadu, ale i nezbytná v˘-mûna pozemkÛ. Po tfiech letech oznaãil dne‰ní ministrfinancí ve svém dopise tento postup pro-jednan˘ a schválen˘ jeho pfiedchÛdcemza nestandardní a na‰i Ïádost o odkou-pení pozemku zamítl. Na‰e církev nemá velké finanãní pro-stfiedky a tedy mnoho stovek hodin prácedobrovolníkÛ na zpracování projekãnícha ekonomick˘ch podkladÛ takto vy‰lovniveã. Souãasnû se v r. 2005 naskytla na‰í církvimoÏnost získání areálu U Sluncové 404 v Praze 8 formou bezúplatného pfievodunepotfiebného majetku státu v drÏení MOâR pravoslavné církvi. Tento areál zÛstalpo záplavách v r. 2002 ve znaãnû zdevas-tovaném stavu a vyuÏití jednotliv˘ch ob-jektÛ by bylo moÏné jen za cenu rozsáh-l˘ch stavebních úprav. Smluvní vztahy byly zpoãátku upravenysmlouvou o v˘pÛjãce, neboÈ smlouvu

ikona 1 31

téma

IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 31

o bezúplatném pfievodu majetku mezi MOâR a PC ze dne 27. 12. 2005 neschváliloMinisterstvo financí s poÏadavky na kon-kretizování zámûru a vypracování konkrét-ních studií a ekonomického zámûru. TytopoÏadavky byly formulovány písemnû. Na‰í reakcí na dopis MF âR ze dne20.3.2006 bylo zpracování objemovéstudie vyuÏití stávajících objektÛ a po-zemkÛ v areálu U Sluncové v Praze 8-Karlínû na Metropolitní úfiad, Metropo-litní chrám a Duchovní a humanitárnícentrum pravoslavné církve v ãesk˘chzemích, vãetnû ekonomick˘ch ukazatelÛa zdrojÛ. V souladu s podmínkami Smlouvy o v˘-pÛjãce, stanoven˘mi v ãlánku IV, odst.4.1., v‰ak Pravoslavná církev jako vypÛj-ãitel, kter˘ není oprávnûn provádût vevypÛjãen˘ch nemovitostech stavební aniterénní úpravy, nemá mandát v podobûplné moci vlastníka nemovitostí a po-zemkÛ k projednávání zámûru vyuÏití

ani s oddûlením architekta Mâ Praha 8,ani s dotãen˘mi orgány státní správy jakonapfiíklad ochrana památek, správci sítí,âeské dráhy, atd. Tento mandát je v‰aknezbytnou podmínkou projednáníjakékoliv záleÏitosti t˘kající se zámûru ãiprojektu stavby v souladu se správnímfiádem. V tomto smyslu zní také odpovûì kan-celáfie starosty Mûstské ãásti Praha 8t˘kající se nemoÏnosti projednání vyuÏitís mûstskou ãástí Praha 8. Dále je nutné si uvûdomit, Ïe jednou z nezbytn˘ch podmínek uskuteãnûní

na‰eho zámûru je zmûna Územníhoplánu sídelního útvaru hl.m. Prahy,neboÈ v jeho souãasné podobû je zdeschváleno vojenské vyuÏití. Tato zmûnazávisí na schválení zastupitelstvem a zna-mená projekãní zpracování zmûny územ-ního plánu, jeho projednání s dotãen˘miorgány státní správy vãetnû orgánÛ pa-mátkového dohledu. Samotné schvalo-vání mÛÏe trvat aÏ devût mûsícÛ. Smlouva mezi MO a pravoslavnou církvíneumoÏÀuje, aÏ do pfievodu vlastnictví,Ïádnou ãinnost v pfiedmûtn˘ch nemovi-tostech. Jedná se dle Obãanského zákoní-ku o ãistou v˘pÛjãku k pfiesnû sjednané-mu úãelu. âili dle ãl. II. 2.1. pfiedmûtnésmlouvy, objekt uveden˘ v ãl. I. tétosmlouvy má slouÏit k uskladnûní mater-iálu vypÛjãitele pro humanitární úãely.Dle ãl.IV. vypÛjãitel není oprávnûnprovádût ve vypÛjãen˘ch nemovitostechstavební úpravy. Pro jakékoliv vyuÏíváníbudov k jinému úãelu je nutné splnit

zákonné pfiedpisy a o zmûnû vyuÏitízahájit stavební fiízení. Stavební fiízenímÛÏe vést pouze vlastník, jinak je k ja-k˘mkoliv úkonÛm nutná plná moc vlast-níka. Smlouvou o v˘pÛjãce nelze nastavebním ani jiném úfiadû plnou mocnahradit, nehledû na to, Ïe smlouvav˘slovnû nezmocÀuje vypÛjãitele k Ïád-nému zastupování .Pokud by pravoslavná církev pouÏívalauvedené nemovitosti k jinému, neÏ vesmlouvû uvedenému úãelu, jednala by v rozporu s touto smlouvou ãili bezprávního dÛvodu.

Smlouva se nezmiÀuje ani o tom, Ïe bypfiedmûtné nemovitosti mûly po ukon-ãení smlouvy pfiejít na vypÛjãitele ãili napravoslavnou církev. Jakékoliv zhodno-cení nemovitostí by po skonãení v˘pÛj-ãky náleÏelo vlastníkovi, nikoliv tomu,kdo zhodnocení provedl. Není-li Ïádnáprávní jistota, Ïe uvedené nemovitostipfiipadnou pravoslavné církvi, (aspoÀsmlouva o smlouvû budoucí nebo v˘slov-n˘ souhlas vlastníka se zhodnocením)nemohou se do cizího majetku vkládatÏádné prostfiedky, natoÏ prostfiedky vefie-jné, za jaké lze církevní prostfiedkyzískané ze sbírek a darÛ obãanÛ pokládat.PfiedloÏenou studii o vyuÏití areálu produchovní humanitární potfieby pravo-slavné církve ve smyslu v˘‰e uveden˘chskuteãností v‰ak není moÏné poÏadova-n˘mi orgány ve standartním správnímfiízení schválit. Ocitáme se tedy ve stejné situaci jako v pfiípadû pozemkÛ „Beãváfiovy vily“ v Praze 10, jen vynaloÏené úsilí, nákladya mnoÏství práce je znaãnû vy‰‰í.Náklady na permanentní ostrahu objektu,poÏadované smlouvou o v˘pÛjãce v ãl. IV.,odst. 4.2., náklady na vytápûní podmáãe-n˘ch objektÛ za úãelem alespoÀ ãásteã-ného vyuÏití kanceláfisk˘ch prostor, dal‰ínáklady za vodné a stoãné a elektfiinu,aby byla zabezpeãena podmínka smlou-vy o v˘pÛjãce v ãl. IV odst. 4.6. spojené s rekonstrukcí Ïelezniãní trati a v˘stav-bou tunelu pod horou Vítkov spoleãnostíSTRABAG a.s. atd. Ve‰keré tyto náklady hradí pravoslavnácírkev bez jak˘chkoliv záruk o pfievedenímajetku z darÛ a de facto místo státu,kter˘ by prostfiednictvím MO âR muselostrahu a minimální chod areálu z dÛ-vodÛ v˘stavby rovnûÏ zabezpeãit . Náklady na prÛzkumy a zpracování stu-die vyuÏití s pfiíslu‰n˘mi ekonomick˘miv˘sledky byly stejnû jako v pfiípadû are-álu „Beãváfiovy vily“ nemalé. Neziskové partnerské organizace úãast-nící se projektu a Pravoslavná církev dáleplatí nájemné v roztrou‰en˘ch prona-jat˘ch prostorách. Ve‰keré v˘‰e uvedené prostfiedky na na‰iãinnost získáváme z darÛ. Tyto dary po-chází v nemalé mífie i od zahraniãníchpartnerÛ na‰eho projektu: ¤ecké repub-liky, Rumunska, Finska, Bulharska,Ukrajiny, Ruska, atd. ¤eck˘ parlament ustanovil komisi, kterámá sledovat prÛbûh v˘stavby sídla Metropolitního úfiadu, metropolitníhochrámu a Duchovního a humanitárního centra, získávat podporu a penûÏní a ma-teriální dary pro uskuteãnûní vytãenéhozámûru.

téma

ikona 132

IKONA01 9/24/07 4:50 PM Page 32

Rumun‰tí vûfiící trvale Ïijící a pracující v Praze, jejichÏ pfiedkové zanechali v roce 1945 na na‰ich boji‰tích pfii osvo-bozování âeskoslovenska od fa‰istÛ víceneÏ 30 000 padl˘ch, jsou pfiipraveni finan-covat v˘stavbu chrámu v areálu U Slun-cové v Praze 8. Z dÛvodÛ neukonãeného bezúplatnéhopfievodu majetku není moÏné Ïádat ani o dotace a granty jak v âeské republicetak ani o prostfiedky z EU.Zaãarovan˘ kruh nesplniteln˘ch pod-mínek MF âR a MO âR ve správnímfiízení nás staví do situace dal‰ích ne-ziskov˘ch subjektÛ, které poÏádaly o bez-úplatn˘ pfievod nepotfiebného majetkuMO âR, a kter˘m byl pfievod z dÛvodÛnesplnûní nesplniteln˘ch podmínek povynaloÏení nemal˘ch prostfiedkÛ a prácezamítnut. Klademe si otázku, proã jsoutakto pfii znalosti správního fiádu, Staveb-ního zákona a dal‰ích právních a tech-nick˘ch pfiedpisÛ podmínky ustanove-ny? Komu to slouÏí? Jde o zpÛsob cestyumoÏÀující vzápûtí odprodej státníhomajetku soukrom˘m subjektÛm? Pravoslavná církev si nepochybnû vzhle-dem ke sv˘m zásluhám o âesk˘ stát za-slouÏí solidní základnu pro sebe i svojihumanitární a kulturní, misijní i vzdûlá-vací ãinnost. Nemûlo by se tudíÏ rozhod-nû jednat o jakousi v˘pÛjãku ãi „pfiidû-lení“ majetku, kter˘ patfií ve skuteãnostinûkomu jinému. Jakékoliv právní a fak-tické provizorium v této vûci je totiÏpfiedstaviteli i ãleny pravoslavné církve v ãesk˘ch zemích vnímáno jako zpo-chybnûní a zneuctûní obûtí, které církevpfiinesla na oltáfi vlasti v dobû nejtûωí. V âeské republice se navíc v posledníchletech usazuje znaãn˘ poãet obãanÛ post-sovûtsk˘ch republik. Mnozí z nich pozískání dlouhodobého pobytu vstupujído místní pravoslavné církve. Tvrzenítzv. „expertÛ“, Ïe se obávají, Ïe na‰e cír-kev mÛÏe b˘t kromû b˘val˘ch estébákÛinfiltrována i agenty v˘chodních rozvûd-n˘ch sluÏeb je v dobû sjednocování Evro-py, kdy se na‰i obãané usazují v zahra-niãí a jistû vstupují i do místních církví,nebezpeãnû xenofobní. Lidí, ktefií opustí svÛj domov a vlast, svéblízké, své známé a pfiátele a svou minu-lost, mnohdy aby zachránili holou exi-stenci a vzali odpovûdnost za své Ïivotydo vlastních rukou, si váÏíme, mají na‰ihlubokou úctu a soucit. Jsou pro násbliÏními, které máme podle BoÏího fiádumilovat a pomáhat jim, aby se mezi námicítili bezpeãnû.Vût‰inu my‰lenek zde uveden˘ch jsemãerpal z reakcí na‰ich vûfiících a pfiízniv-cÛ na ãlánek Petra Kuãery uvefiejnûn˘

v Lidov˘ch novinách dne 11. 5. 2007 podnázvem „Linka do NATO ohroÏena“.Chápu, Ïe nejsou vyãerpávající, je protopotfieba, abychom kaÏd˘ na svém místûvydávali osobní svûdectví o poznanépravdû. Rozhodl jsem se v této souvis-losti uspofiádat v den svátku svat˘chCyrila a Metodûje, dne 24. kvûtna,tiskovou konferenci za úãasti pfiedsta-vitelÛ na‰ich duchovních, vûfiících a laikÛ, která by mûla pravdivû informo-vat ‰irokou vefiejnost o novodob˘chdûjinách a hlavnû souãasnosti a úkolech,jeÏ si na‰e církev vytyãila na svémposledním fiádném snûmu konaném letosv Pre‰ovû. Jedna z konferencí pfiipravovan˘ch Pra-voslavnou akademií Vilémov, jejímÏ jsempfiedsedou, bude vûnována otázkámpoznání viny, pokání, odpu‰tûní a smífie-ní. Tuto konferenci akademie hodlá uspo-fiádat ve dnech 16.–17. listopadu 2007.Chceme zde hovofiit o tom, jak pfiedsta-vitelé na‰í církve spolupracovali nebonespolupracovali s b˘val˘m totalitnímreÏimem a jaké závûry z toho vypl˘vajípro nበduchovní Ïivot a postavení na‰ícírkve v dne‰ní spoleãnosti. Ve v‰ech Ïivotních situacích si v‰akmusíme pfiipomínat slova Pána JeÏí‰eKrista:„Nesuìte, a nebudete souzeni; nezavr-hujte, a nebudete zavrÏeni; odpou‰tûjte,

a bude vám odpu‰tûno. Dávejte, a budevám dáno; dobrá míra, natlaãená, natfie-sená, vrchovatá vám bude dána do klína.NeboÈ jakou mûrou mûfiíte, takovou BÛhnamûfií vám.“ (Lukበ6:37-38 [âEP]) Stejnû tak jako poselství sv. apo‰tolaPavla adresované Galatsk˘m kfiesÈanÛm:„Vy jste byli povoláni ke svobodû, bratfii.Jen nemûjte svobodu za pfiíleÏitost k pro-sazování sebe, ale sluÏte v lásce jednidruh˘m. VÏdyÈ cel˘ zákon je shrnut v jednom slovû: Milovati bude‰ bliÏníhosvého jako sebe samého! JestliÏe v‰akjeden druhého kou‰ete a poÏíráte, dejte sipozor, abyste se navzájem nezahubili.Chci fiíci: Îijte z moci BoÏího Ducha, a nepodlehnete tomu, k ãemu vás táhneva‰e pfiirozenost. Touhy lidské pfiiroze-nosti smûfiují proti Duchu BoÏímu a BoÏíDuch proti nim. Jde tu o naprost˘ proti-klad, takÏe dûláte to, co dûlat nechcete.“(Galatsk˘m 5:13-17 [âEP])S pfiáním poÏehnané svaté Padesátnice –svátku Sestoupení Svatého Ducha a zalo-Ïení církve Kristovy v lásce BoÏí s arci-past˘fisk˘m poÏehnáním

+ Kry‰tof, v. r.arcibiskup praÏsk˘metropolita âesk˘ch zemí a Slovenska

Praha dne 19. 5. 2007

ikona 1 33

téma

IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 33

Co předcházelo rozhodnutí

Situace na podzim 1941 vypadala proSpojence velmi ‰patnû. Nûmecké tankyse valily na témûfi dvûstûkilometrovéfrontû do vnitrozemí Ruska, Kyjev bylobsazen˘, Leningrad v obleÏení, 70 divizíbylo obklíãen˘ch a 665 000 rusk˘chvojákÛ zajat˘ch. Britové mûli na mofiiobrovské ztráty ãinností nûmeck˘chponorek, a tak bylo zásobování Britsk˘chostrovÛ ãím dál problematiãtûj‰í. Situacev Egyptû a Stfiedomofií se zhor‰ovala.V tomto období zaãali nacisté na âesko-slovensko soustfieìovat zvlá‰tní pozor-nost. Nበzbrojní prÛmysl se stal pro nûÏivotnû dÛleÏit˘ a nezbytn˘ pro vedeníválky. Byl tu v‰ak problém. Chtûli vy-m˘tit silné národnostní odbojové hnutí,

ale zároveÀ nerozlítit dûlníky a rolníky, a tím po‰kodit váleãné úsilí. Problém tedyspoãíval v tom, jak zdecimovat a zterori-zovat v‰echny potenciální vÛdce, elimi-novat silné jedince, svést slabé a popléstnevûdomé. Vyfie‰ení tohoto problémuvyÏadovalo zvlá‰tní smûs brutality a lsti.¤e‰ení se ujal inteligentní, ctiÏádostiv˘,lstiv˘ a krut˘ osmatfiicetilet˘ ReinhardHeydrich – váleãn˘ zloãinec, kter˘ byl v nacistické policejní hierarchii hneddruh˘ muÏ po Himmlerovi a se sadistic-k˘m nad‰ením fiídil prostfiednictvím vy-hlazovacích jednotek koneãné fie‰eníÏidovského problému.Po svém pfiíchodu, dne 29. záfií 1941, vy-hlásil stanné právo v âechách a naMoravû, zatkl ministerského pfiedsedugenerála Eliá‰e a nechal zastfielit dva

vûznûné generály, Bílého a Vojtu, ãímÏzahájil dlouhou fiadu poprav ãeské elity.Popravy ãesk˘ch vlastencÛ byly jen ãástíjeho celkového poslání, jehoÏ cílem bylovyhlazení ãeského národa. Jak to fieklsám Heydrich: „KdyÏ se za nûkolik letzeptáte âecha v cizinû, kde Ïije, musí od-povûdût, Ïe v âechách a na otázku, kdojste, musí odpovûdût, Ïe je fií‰sk˘ Nûmec!Heydrich se rozhodl razit metodu trestua odmûny. Z naprosto jasn˘ch dÛvodÛurãil odmûny pfiedev‰ím pro dûlníky. Tive zbrojních továrnách dostávali vût‰ípfiídûly jídla, cigaret, bot, obleãení, i vy‰‰í mzdu. Zbrojní prÛmysl bûÏel naplné obrátky, sklízela se vût‰í úroda a povraÏdách hrdinÛ odboje zavládla v na‰ichzemích pasivita.Lond˘n pravidelnû hodnotil odbojovéhnutí v okupovan˘ch zemích. Toto hod-nocení spoãívalo v ocenûní ‰kod zpÛ-soben˘ch okupantÛm. Jako dÛsledekHeydrichova zdecimování odbojov˘chorganizací se nacházelo âeskoslovenskokoncem roku 1941 na posledním místû.Angliãané i Sovûti tûÏce zkou‰eni nasv˘ch frontách, zaãali prezidentu Bene-‰ovi systematicky zdÛrazÀovat, jak jedÛleÏité pro postup války, aby kaÏd˘národ vyvinul maximální váleãné úsilí.Na konci roku navrhl prezident Bene‰veliteli ãeskoslovenské zpravodajskésluÏby Franti‰ku Moravcovi, aby provedlatentát na Heydricha, coÏ by jako okáza-lá akce mohla za prvé vymazat peãeÈpasivity a pomohla âeskoslovensku mez-inárodnû a za druhé by mohla nastartovatobrození odbojového hnutí a zaãátekmasového odporu proti nacistÛm.

Atentát na Heydricha

Je 9 hodin 50 minut dne 27. 5. 1942 a ‰e-stisedadlov˘ Mercedes-Benz vyrazil zezámku v Panensk˘ch BfieÏanech, sídla,jeÏ obsadil Heydrich s celou svou rodi-nou pfii svém pfiíchodu do Prahy. Jehoosobní ‰ofér Willy veze kufry na leti‰tû, a proto vÛz fiídí esesák Johannes Klein z Heydrichovy osobní stráÏe. Reinhard Heydrich má po krátké zastáv-ce na PraÏském hradû odlétat do Berlínana schÛzku s Hitlerem.Ráno vyrazili Gabãík s Kubi‰em, dvapara‰utisté urãení k vykonání atentátu,na kolech na kfiiÏovatku tehdej‰í Kirch-mayerovy tfiídy s ulicí V Hole‰oviãkách.Místo, které si pro atentát zvolili, sezdálo ideální. Bylo v prudké zatáãce, kdeHeydrichÛv fiidiã Klein musel pfiibrzdit.V zátoãinû na chodníku mûl stanovi‰tûdal‰í para‰utista Valãík, zrcátko pfiipra-vené v kapse, aby mohl dát kolegÛm zna-

historie

ikona 134

OperaceAnthropiodJak vážně chápala své vlastenecké a křesťanské posláníčeská pravoslavná církev pod vedením biskupa Gorazda,dokázali věřící a duchovní v době heydrichiády v roce 1942.Poté, co českoslovenští vojáci splnili úkol, poskytla jimpravoslavná církev v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslověulici úkryt až do doby prozrazení dne 18. června 1942.

IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 34

mení, Ïe se HeydrichÛv vÛz blíÏí. V 10 ho-din 32 minut zaãal Valãík signalizovatpfiedem smluven˘ signál obûma para‰uti-stÛm ãekajícím v zatáãce.Gabãík odhodil plá‰È a vskoãil do vozov-ky pfied auto se samopalem namífien˘mna posádku. V tom okamÏiku zarachotilatramvaj stoupající do kopce smûrem k jejich zatáãce. Gabãík stiskl spou‰È, alerána nevy‰la. Heydrich mu pohlédl dooãí a nafiídil fiidiãi Kleinovi, aby zastavil.Poté se vztyãil a zároveÀ se snaÏil roze-pnout pouzdro s pistolí. Ani jeden z nich si nev‰iml Kubi‰e, kter˘vstoupil do vozovky, vyndal z aktovkyjednu z pfiipraven˘ch bomb a hodil ji naauto. Posádku v‰ak nazasáhl a bombadopadla na stupátko pfied zadnímprav˘m kolem. V˘buch prorazil karoseriia vyvrátil pravé dvefie. Stfiepiny z v˘-buchu zasáhly Kubi‰e do obliãeje a doprsou. Heydrich se zhroutil na sedadlo,ale jen na okamÏik. Po chvíli Heydrich s Kleinem vyskoãili s pistolemi v rukou z auta. ¤idiã Klein se vydal pronásle-dovat krví oslepeného Kubi‰e. Ten se pochvíli vzpamatoval a stfielbou do vzdu-chu si proklestil cestu vydû‰en˘m davemcestujících, ktefií vystupovali z tramvaje.Nasedl na kolo, a aã sám zranûn, ujel nazáchytné místo ve staré Libni. Mezitím sevydal Heydrich pronásledovat Gabãíka.Strhla se krátká pfiestfielka, po chvilce se v‰ak Heydrich zhroutil na zem, a potése potácel zpût smûrem k autu, kde padlna jeho kapotu. Mûl zlomená Ïebra, ale co bylo mnohem váÏnûj‰í, jak sepozdûji zjistilo, nûkolik úlomkÛ karo-série ho s ãástmi ãalounûní zasáhlo dosleziny. Gabãík se dal na útûk, ale Hey-

drich vyzval Kleina, aby ho zaãal pro-následovat.Gabãík utíkal do kopce Kirchmayerovoutfiídou, kde se chtûl schovat v fieznictví.BohuÏel majitel fieznictví Brauner bylstoupencem nacistÛ, a tak vybûhl ven a pfiivolal fiidiãe Kleina, jenÏ vbûhl doobchodu. Gabãík vyrazil proti Kleinovi,kterého postfielil do nohy. Poté se vydaldo postranních uliãek a odtud pak sebûhldolÛ po hlavní tfiídû podél tramvaje k vltavskému bfiehu, kde zmizel v pfiileh-l˘ch ulicích.

Poznámka:Existují váÏnû mínûné a zcela serióznídohady o tom, zdali GabãíkÛv diverznísamopal Sten opravdu v kritické chvílivÛbec selhal. Je totiÏ docela dobfiemoÏné, Ïe samopal vÛbec neselhal a ÏeGabãík úmyslnû nevystfielil. HlavnímdÛvodem by v tomto pfiípadû byla pfii-jíÏdûjící tramvaj smûrem od Trojskéhomostu, která mûla v tûchto místechzastávku. Je moÏné, Ïe Gabãík nechtûlsoustfiedûnou palbou ze samopalu ohro-zit ãeské civilisty, ktefií právû vystupovaliz tramvaje.

Kruté represálie

Jakmile se zprávu o atentátu dozvûdûlHitler, nafiídil K. H. Frankovi, aby vypsalodmûnu milión fií‰sk˘ch marek za infor-mace, které povedou k vypátrání atentát-níkÛ. ZároveÀ nafiídil, aby bylo zatãenodeset tisíc âechÛ a aby ti, ktefií jsouvûznûni za politické zloãiny, byli ihnedpopraveni. Na‰tûstí i bestiální Frankpochopil stupidnost tohoto nafiízení.Oprávnûnû se obával povstání a naru‰eníváleãné v˘roby. Hitler pfiesto trval napomstû. Zat˘kání a popravy zaãaly bezprodlení. Lidé byli popravování bez soud-ních procesÛ, ãasto i bez vy‰etfiování.Heydrich zemfiel 4. ãervna v pÛl pátéráno. V nemocniãní evidenci byla jakopfiíãina úmrtí uvedena „sepse pozranûní“. Heydrich mûl dva pohfiby,jeden v Praze a druh˘ v Berlínû. Berlín-ského se zúãastnili v‰ichni nacistiãtí

ikona 1 35

historie

Jozef Gabčík Jan Kubiš

Místo atentátu

IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 35

pohlaváfii. Hitler vydal protektorátnívládû ultimátum – pokud nechce, aby jejínárod byl vymazán z mapy Evropy, musíco nejrychleji dopadnout atentátníky.Za nûkolik dní vûdûl cel˘ svût, co myslelHitler slovy „vymazat z mapy“. Veãer, 9. ãervna 1942, obklíãily jednotky gesta-pa a wehrmachtu nedaleko Kladna obecLidice, kde v té dobû stálo 95 domÛ. Barbarsk˘ plán spoãíval v tom, Ïe ãesk˘lid bude zastra‰en úpln˘m vyhlazenímtéto vesnice – 173 muÏÛ bylo zastfielenoa Ïeny a dûti byly odvezeny do koncen-traãních táborÛ. Dne 13. ãervna byla vyhlá‰ena amnestiepro toho, kdo udá atentátníky do 5 dnÛ, i kdyby tak dosud neuãinil. TéhoÏ dnenapsal para‰utista Karel âurda, kter˘seskoãil se skupinou OUT DISTANCEudavaãsk˘ dopis na ãetnickou stanici v Bene‰ovû. V nûm oznaãil Gabãíka a Kubi‰e za pachatele atentátu. âetnícidopis zatajili, za coÏ byli v pfií‰tích t˘d-nech po upozornûní âurdy popraveni.KdyÏ se nedostavila oãekávaná reakce,vydal se âurda 16. ãervna 1942 osobnûdo Prahy a krátce pfied polednem se pfii-hlásil v budovû fiídící úfiadovny gestapa v Petschkovû paláci. Udal gestapu v‰ech-ny spolupracovníky para‰utistÛ, kteréosobnû znal, a to nejen v Praze, ale i v Pardubicích, Lázních Bûlohrad a Plzni.Gestapo zaãalo ihned jednat. Zat˘kalo,muãilo. Brzy se dozvûdûlo i o úkrytu v Pravoslavném chrámu v Resslovû ulici.Svou zradou âurda zpÛsobil smrt desítekvlastencÛ, za coÏ byl po osvobození zat-ãen, odsouzen k trestu smrti a popraven.

Úkryt a boj v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje

V dobû krut˘ch represálií rozpoutan˘chnacisty bezprostfiednû po atentátu,nalezli para‰utisté díky pfiedstavitelÛm

pravoslavné církve bezpeãné útoãi‰tû v kostele sv. Cyrila a Metodûje v Ress-lovû ulici v Praze. Úkryt v kryptû chrámu nabídl nekomunistickému od-boji pravoslavn˘ vûfiící Jan Sonnevendse souhlasem ThDr. Vladimíra Petfika –kaplana, kter˘ informoval pozdûji dû-kana katedrály Václava âikla a kostel-níka Václava Ornesta, bydlícího vedlechrámové lodi.

PfiestoÏe vûdûli, Ïe jim za poskytnutípomoci ãeskoslovensk˘m vojákÛm hrozízatãení a poprava, postupnû schovali v budovû kostela v‰ech sedm para‰utistÛpob˘vajících v Praze: ãetafie aspirantaJosefa Bublíka (v˘sadek BIOSCOP), rot-mistra Josefa Gabãíka, ãetafie Jana Hru-bého (v˘sadek BIOSCOP), rotmistra JanaKubi‰e, nadporuãíka Adolfa Opálku(v˘sadek OUT DISTANCE), rotného Jaro-slava ·varce (v˘sadek TIN) a rotmistraJosefa Valãíka (v˘sadek SILVER A). V‰ichni se po celou dobu o ukryté a pro-následované muÏe svûdomitû starali.Shánûli pro nû potraviny, organizovalijejich schÛzky s praÏsk˘mi odbojáfii,zprostfiedkovali odborné o‰etfiení Kubi-‰ova poranûného oka atd. Kapitán Barto‰ (velitel v˘sadku SILVER A)naplánoval a poté zaãal organizovatodchod para‰utistÛ z Prahy do v˘chod-ních âech a pak na Moravu. Bylo ov‰emnutné poãkat, aÏ se ve mûstû odvolajípfiísná bezpeãnostní opatfiení. Nebezpeãíplynoucího z toho, Ïe na jednom místû jeshromáÏdûno mnoho hledan˘ch osob, sibyli vûdomi jak odbojáfii, tak i pfiedstavi-telé pravoslavné církve. Dr. Petfiek protonav‰tívil dr. Stanovského, preláta svato-vítské kapituly, a poÏádal ho o azyl prohledané muÏe, kter˘ by jim snad mohlb˘t poskytnut na Strahovû. Katolick˘ knûzv‰ak jeho prosbu odmítl. Nakonec senalezlo fie‰ení, jak dostat para‰utisty venz Prahy. Ve ãtvrtek, 18. ãervna v ranních hodi-nách mûli b˘t para‰utisté z chrámu v po-hfiebním autû pfievezeni po polní cestû u ìáblického hfibitova ven z mûsta. Osudtomu ale bohuÏel chtûl jinak. Ve 2 ho-diny ráno téhoÏ dne byl vydán rozkaz

historie

ikona 136

Nacisté a jejich oběti v Lidicích

Heydrichův vůz a dobře patrné poškození bombou

IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 36

obklíãit chrám stráÏn˘m praporem SSPrag. Oblast byla neprody‰nû uzavfienasedmi sty vojáky Waffen SS a Gestapem.Ve 4 hodiny 10 minut byl kostel obklí-ãen. Nûmci nejprve prohledali byt kostel-níka a záhy objevili okno s odmontova-nou vnitfiní mfiíÏí, jeÏ mûlo slouÏit propfiípadn˘ útûk para‰utistÛ. O 15 minutpozdûji vzali Nûmci chrám zteãí ve snazedopadnout para‰utisty Ïivé – tak znûlpfiím˘ rozkaz.Pfiíslu‰níci SS a gestapa vnikli do vnitfiníãásti kostela, kde na kÛru drÏeli stráÏOpálka, Bublík a Kubi‰. Zaãala nelítostnápfiestfielka. Mnoho nacistÛ staãili obráncizranit, neÏ jim do‰la munice. Ani jeden z nich nepadl do rukou nacistÛ Ïiv˘ –Opálka se zastfielil na místû, Bublík s Ku-bi‰em zemfieli po 20 minutách pfii pfievo-zu s tûÏk˘mi zranûními do nemocnice.Nûmci zaãali kostel prohledávat. K jejichodhalení, Ïe v kostele jsou je‰tû dal‰ílidé, pfiispûla pravdûpodobnû náhoda.Nacisté údajnû na‰li na kÛru ãtyfii kabáty,zatímco mrtví para‰utisté byli pouze tfii.Mezitím se v kryptû ãtyfii zb˘vajícív˘sadkáfii snaÏili probourat do kanaliza-ãního systému v nadûji, Ïe objeví kanálvedoucí do Vltavy. âasu ale bylo málo.Poté, co narazili jen na dal‰í zdivo,pochopili, Ïe jejich úsilí je zbyteãné.Boj se pfiesunul do krypty, kam vedl je-din˘ pfiístup úzk˘m vûtracím otvorem zezápadní ãásti kostela a mal˘m okénkem z ulice. Para‰utisté se urputnû bránili a nacisté se nemohli do krypty dostat.Proto pfiivolali na pomoc praÏské hasiãe,ktefií pou‰tûli do krypty vodu a vhazovalislzn˘ plyn.V blízkosti oltáfie pod kobercem nalezliesesáci vchod do krypty uzavfien˘ ka-

mennou deskou. KdyÏ ji zniãili pomocítrhavin, objevili strmé schody vedoucído podzemí. Poté se pokusili do hrobkyvniknout. První esesáci byli v‰ak tûÏcezranûni palbou. Krypta se v‰ak zvolnaplnila vodou. Po chvíli se z útrob kryptyozvalo uÏ jen nûkolik ran – v‰ichni ãtyfiipara‰utisté skonãili své Ïivoty vlastnírukou. Ani jeden z nich nebyl zastfielenNûmci, jak druh˘ den tvrdily protektorát-ní noviny. Po sedmi hodinách boje, v nûmÏ Nûmcibyli ve znaãné pfiesile, skonãil Ïivotv‰ech hrdinn˘ch para‰utistÛ. KdyÏ utich-la palba z krypty, vynesli Nûmci tûla ven,kde je âurda identifikoval. Nacisté si vylévali zlost i na mrtvoláchsv˘ch protivníkÛ. Zbavili je hlav, z nichÏ

pût preparovali, a hlavy Gabãíka a Kubi‰enaloÏili do lihového roztoku.

Oběť pravoslavné církve pro český národ

Den po odhalení úkrytu a po boji v chrá-mu sv. Cyrila a Metodûje 19. ãervna 1942se biskup Gorazd rozhodl. Napsal tfiidopisy na vládu, ministerstvo a úfiadfií‰ského protektora: „Dávám pfiíslu‰n˘morgánÛm svou osobu k dispozici a chci sepodrobit kaÏdému trestu, tfieba i trestusmrti, aby byl uãinûn konec obûtem, prozáchranu zatãen˘ch a pro záchranucírkve.“ Ve ãtvrtek dne 25. ãervna 1942 v 5 ho-din ráno zatkli vladyku Gorazda v Hor-ních Poãernicích a po prohlídce bytubyl pfievezen do Peãkova paláce. Nûmcise snaÏili v‰emi silami uãinit poslednídny vladyky Gorazda opravdu nejtûωí-mi. Komisafi gestapa vypovûdûl, Ïe vla-dyka Gorazd byl pfii v˘sle‰ích muãen,surovû tluãen a vláãen za vousy pomístnosti. Odbojov˘ pracovník L. ·rá-mek, vûznûn˘ v pankrácké vûznicivypovûdûl, Ïe „vladyka byl vÏdy kolem22. hodiny odváÏen k v˘slechu a vracelse zcela vyãerpán aÏ kolem páté hodinyranní. Byl tak zeslábl˘, Ïe si nemohlvzít ani vûzeÀské jídlo, rozná‰ené vevelkém chvatu. Vladyka zeslábl˘ a ‰pat-nû vidící sahal roztfiesen˘ma rukama pojídle, které bylo ãasto dfiíve odneseno,neÏ si je nabral. Jeho tfiesoucí se rucejídla nedosáhly a byl pak gestapác-k˘m dozorcem odkopnut, Ïe mu to trva-lo tak dlouho, a ponechán tak bezstravy…“Paní ·emberová pfii v˘slechu v Peãkovûpaláci uvidûla otevfien˘mi dvefimi v jednémístnosti vladyku Gorazda pfii v˘slechu.Sedûl na Ïidli bez kabátu a bez vesty a byl rud˘ v tváfii. Po uzavfiení dvefiísly‰ela silné vladykovy v˘kfiiky. Po del‰ídobû byl v doprovodu dvou gestapákÛodvádûn se sklopenou hlavou a byl takut˘rán, Ïe si ani neuvûdomil, Ïe hozdravila… „Za to, Ïe jsem s mou manÏel-kou naÏivu, dûkuji jen blaÏenému umu-ãenému vladykovi Gorazdovi a otci dr.Petfikovi, ktefií niãeho o mnû neprozra-dili“ (ze vzpomínek J. ·embery).Pfielíãení s vladykou Gorazdem a dal‰ímipravoslavn˘mi bylo 3. záfií 1942 od 14.00– 17.20 hod., kdy byl vynesen rozsudeksmrti zastfielením. DÛvod byl formulovántak, Ïe „obÏalovaní ukr˘vali v kostelevrahy SS Obergrupenführera R. Hey-dricha, jakoÏ i dal‰ích pût padákov˘chagentÛ, Ïivili je a podporovali. Dne 4. záfií 1942 ve 14.35 hod. byl biskupGorazd na Kobyliské stfielnici zastfielen.

ikona 1 37

historie

Čurda identifikuje mrtvé parašutisty

Tragédie pražských hasičů – jsou donuceni vyplavit kryptu

IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 37

Biskupu Gorazdovi se nepodafiilo anidobrovolnou obûtí a nabídnutím svéhoÏivota ãeskou pravoslavnou církev za-chránit. Musel je‰tû pfiihlíÏet tomu, jakjeho spolubratfii umírají s ním, neboÈ v úmrtních listech Jana Sonnevenda a Václava âikla je uvedena stejná hodinaa minuta zastfielení. Dr. Vladimír Petfiek,kter˘ první souhlasil s úkrytem para‰u-tistÛ, umíral na Kobyliské stfielnici sám,dne 5. záfií 1942 ve 12. hod. Ze zprávy o popravû víme, Ïe se choval klidnû, bezprojevu a po soudu 3. záfií odmítl podatÏádost o udûlení milosti. Pravdûpodobnû

byla nabídnuta v‰em ãtyfiem odsouze-n˘m, ale bez odezvy. Hlubok˘ klid sezraãil na jejich tváfiích pfii soudu, vyne-sení rozsudku i na popravi‰ti. Tûla svaté-ho vladyky Gorazda, otce Vladimíra Pe-tfieka a Jana Sonnevenda byla spálena,tûlo otce Václava âikla bylo pfiedánopodle svûdectví nûmecké zdravotní ses-try k pitvû a vûdeckému zkoumání.Dvanáct hlavních pfiedstavitelÛ pravo-slavné církevní obce v Praze 2, z toho pûtÏen a dívek, skonãilo také muãednickousmrtí a bylo popraveno. KnûÏí ãesképravoslavné církve byli deportováni doNûmecka na nucené práce.„âeskopravoslavné obce (církve) srbské a cafiihradské jurisdikce v Protektorátuâechy a Morava se tímto rozpou‰tûjí“,tak znûlo opatfiení fií‰ského protektora zedne 27. záfií 1942, a jmûní církevníchobcí bylo zabaveno. Po smrti sv˘chduchovních zachvátil ãeské pravoslavnévûfiící hlubok˘ velkopáteãní smutek – v‰ebylo pohfibeno, zniãeno. Tak bylo ukon-ãeno jedenadvacetileté pÛsobení místnípravoslavné církve pod Gorazdov˘mvedením. Gorazdova mise byla stejnûkrátká jako ãinnost sv. Cyrila a Metodûjena Moravû a v âechách. Po válce a v roce 1948 ãekala pravoslav-nou církev „druhá heydrichiáda“. Západ-ní nekomunistick˘ odboj spojen˘ s hey-drichiádou byl odsouzen a povaÏován zanepfiátelsk˘. Pravoslavná církev spolu s ostatními církvemi byla ti‰e likvidová-na. Dfiíve roz‰ífien˘ názor, Ïe byla pod-porována ruskou pravoslavnou církví a Ïila na v˘sluní, se nemÛÏe opfiít o Ïádné dÛkazy.

Přínos operace Anthropoid

Hlavní úãel operace splnila. âeskoslo-vensko se stalo pfiedmûtem pozornosticelého svûta. V hodnocení SpojencÛ bylona‰e odbojové hnutí rázem posunuto z posledního místa na místo první. Od-stranûní Heydricha po‰kodilo nûmeckou

historie

ikona 138

Mûl v‰ak také ctnost, která vedle lásky k Bohu nejvíce hárala v srdci jeho, lásku k vlasti. Jeho láska k vlasti byla tak veliká, Ïe stala se mu osudnou. Nastala okupace.To jiÏ byl stále v Praze. Pfii jedné náv‰tûvû fiekl mi: "Musíme nyní nûco dûlat. Národmusí poznat, Ïe milujeme svÛj stát nejen slovy, n˘brÏ i skutky, Ïe jsme opravdu národ-ní církví." + Josef Leixner, psáno v r. 1948

Lidické děti – pomník Marie Uchytilové připomíná tragický osud dětí z vyvražděné vesniceLidické děti – pomník Marie Uchytilové připomíná tragický osud dětí z vyvražděné vesnice

IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 38

váleãnou ma‰inerii. Nikdy se nena‰elnástupce, kter˘ by se mu vyrovnal a na-hradil ho v nacistické hierarchii.Pfiím˘m dÛsledkem operace Anthropoidbyla skuteãnost, Ïe ve stfiedu 5. srpna1942 odeslal britsk˘ ministr zahraniãíAnthony Eden ãeskoslovenskému mi-nistru zahraniãních vûcí Janu Masarykovidopis, kter˘ obsahoval mimofiádnû dÛle-Ïité sdûlení t˘kající se postoje britskévlády: „Vzhledem k tomu, Ïe Nûmeckoúmyslnû zniãilo ujednání o âeskosloven-sku z r. 1938, na kter˘ch vláda Jeho Veli-ãenstva ve Spojeném království bylaúãastna, povaÏuje se vláda Jejího Veli-ãenstva za zbavena jak˘chkoli závazkÛ v této vûci. Pfii koneãné úpravû ãeskoslo-vensk˘ch hranic na konci války, nebu-dou na její stanovisko mít vliv Ïádnézmûny, které se staly v tûchto vûcech jakv r. 1938, tak pozdûji.“ Teprve tímto aktem, kter˘ pfii‰el záhy poatentátu a krvav˘ch represáliích nacistÛna ãeském obyvatelstvu, zaãala povaÏo-vat britská vláda âeskoslovensko zasuveréna a vykonavatele v˘sostn˘ch právnad ve‰ker˘m územím, které bylo podjeho suverenitou pfied Mnichovem. O necelé dva mûsíce pozdûji 29. záfií sig-noval za pfiítomnosti generála Charlesede Gaulla a pfiedsedy ãeskoslovenské exi-lové vlády msgre. Jana ·rámka ministr

zahraniãí Jan Masaryk prohlá‰ení fran-couzského Národního v˘boru, Ïe mni-chovskou dohodu pokládá za neplatnouod samotného poãátku. Úkol operace ANTHROPOID byl splnûna na jeho základû byla Brity odvolánaMnichovská dohoda a byla pfiislíbenapováleãná obnova âeskoslovenska v jeho„pfiedmnichovsk˘ch“ hranicích.A pfiipomeÀme na závûr, jak ohodnotildopad atentátu velitel ãeskoslovenskézpravodajské sluÏby plk. Franti‰ek Mora-vec ve sv˘ch pamûtech: „Kdyby se âes-koslovensko v roce 1939 postavilo naodpor Nûmecku, místo toho, aby se

podrobilo mnichovskému diktátu, (jakjsem pfiesvûdãen, Ïe udûlat mûlo) bylo by utrpûlo mnohem vût‰í ztráty neÏ poatentátu na Heydricha, ale bylo by si vy-slouÏilo lep‰í místo v historii. OperaceHeydrich by v tom pfiípadû byla b˘valazbyteãná. Ale za okolností, za kter˘chjsme Ïili v té dobû, to byla dobrá akce.Byla to nejvût‰í odbojová operace v ães-k˘ch zemích a pfiedstavuje dobrou strán-ku v historii âeskoslovenska za druhésvûtové války. âesk˘ národ by mûl b˘t nani hrd˘. Já na ni hrd˘ jsem“.

Roman Wimmer

ikona 1 39

historie

NechÈ se pravoslavn˘ chrám (v Resslovû ul.) po zásluze stane poutním místem v‰ehoosvobozeného lidu ãeského, neboÈ zde se ozvaly první mohutné údery na‰eho národ-ního odboje! (Vybráno z pfiedná‰ky Aloise Krejãího „O odboji biskupa Gorazda“proslovené na první schÛzi sboru star‰ích pravoslavné církevní obce v Praze, konané1. ãervna 1945; z knihy âestmíra Kráãmara „Panychida za stateãné“).

Chrám sv. Cyrila a Metoděje dnes

Krypta – místo posledního odporu

IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 39

ikona 140

V den výročí 18. června se před kostelem sv. Cyrila a Metoděje sešli mj. prezidentVáclav Klaus, předseda Senátu PČR Přemysl Sobotka, předseda Poslanecké sněmovny PČR Miloslav Vlček, ministryně obrany Vlasta Parkanová či primátorhl. m. Prahy Pavel Bém

Vlasta Parkanová jako nejvyšší představitelka armády uctila památkučeskoslovenských vojáků

fotoreportáž

65 let od hrdinné smrti

československých

parašutistů

si položením pamětních věnců a mší za mrtvé připomnělinejvyšší představitelé státu i pravoslavné církve

IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 40

ikona 1 41

Takto bohatě bylo pokryto květinami místo posledního vzdoru hrdinnýchvýsadkářů

Smutné výročí si připomenul i metropolita Kryštof s představiteli generálníhoštábu armády

fotoreportáž

Smuteční mše se zúčastnili všichni vzácní hosté

Foto: Ministerstvo obrany ČR / Věra Černá

IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 41

V dobû, kdy na Moravû pÛsobil je‰tû sv. Metodûj, zasedl v âechách na Pfiemys-lÛv stolec kníÏe Bofiivoj. Jím zaãíná vlast-nû teprve historie ãeského národa, pro-toÏe on byl prvním kfiesÈansk˘m kníÏe-tem v âechách. Narodil se asi r. 852 a kdyÏ mu bylo 22 let, oÏenil se s dceroujednoho kníÏete ze slovanského polab-ského kmene (P‰ovanÛ, ktefií Ïili na Mûl-nicku) – Ludmilou. âe‰i v té dobû bylije‰tû pohané a téÏ mladá knûÏna bylapohankou. Z Bavorska tlaãilo se do âech kfiesÈanstvíprostfiednictvím dobyvaãn˘ch NûmcÛ a vzbuzovalo tudíÏ u kníÏat a lidu stracha odpor. (Nûmci pouÏívali ‰ífiení kfiesÈan-ské víry jako záminku pro politickouexpanzi.) Zcela jiného rázu byly zprávy o kfiesÈanství, které sem docházely zesousední Moravy, kde tehdy za mocnéhokníÏete Svatopluka spoãívalo tûÏi‰tûpolitického Ïivota na‰ich pfiedkÛ. Bofiivojbyl údûln˘m kníÏetem v âechách a pod-fiizoval se „králi Svatoplukovi“, jak o tomvypráví Dalimilova kronika. Jistû to ne-byla jen obava pfied Nûmci, n˘brÏ i touhapoznat kfiesÈanství ve formû, která doved-la uchvátit celou Moravu. Proto se dalBofiivoj se svou manÏelkou (a kníÏecímdomem) pokfitít sv. Metodûjem (asi v r. 874-9) a kmotrem jim byl Svatopluk. Není vylouãeno, Ïe tu sehrál svou úlohui jin˘ ãesk˘ svûtec – sv. Ivan, poustevník,syn kníÏete polabsk˘ch SlovanÛ Gosto-mysla, kter˘ padl v boji proti LudvíkuNûmeckému. Ten pod záminkou pokfie-sÈan‰tûní si polabské Slovany porobovala ponûmãoval. Sv. Ivan se setkal s Bofii-vojem a je moÏné, Ïe ho varoval pfied pfii-jetím kfitu ze západu a radil mu, aby senechal pokfitít od sv. Metodûje, aby ãesk˘národ nestihl podobn˘ osud jako polab-ské Slovany.Za úãelem dal‰ích kfitÛ v âechách pfiijelsem i samotn˘ sv. Metodûj. Za této ná-v‰tûvy bylo pfiiãinûním Bofiivoje a jehohorlivé manÏelky zaloÏeno a zbudovánonûkolik chrámÛ, pro nûÏ sv. Metodûj vy-svûtil a ustanovil knûze ze sv˘ch uãed-níkÛ. Souãasnû zfiídil sv. Metodûj pro

v˘chovu duchovenstva „KfiesÈanskou aka-demii“ pfii chrámu sv. Klimenta na Vy‰e-hradû, která je‰tû v 11. stol. byla prosluláuãeností tamních uãitelÛ; zde se vzdûlá-val i sv. Prokop. V Kristiánovû legendû z konce 10. století jezpráva, Ïe arcibiskup Metodûj pokfitil ães-kého kníÏete Bofiivoje (v letech 874–879):„A kdyÏ ho ve vífie Kristovû plnû vzdûlala mnoha dary obdaroval, propustil ho dovlasti a dal mu knûze ctného Ïivotajménem Kaicha. Po návratu domÛ usadilionoho knûze na hrádku, jehoÏ jméno byloHradec, zaloÏili chrám ke cti blaÏenéhoKlimenta, papeÏe a muãedníka.“

Toto je poãátek slovanské liturgie v âe-chách. AÏ v první ãtvrtinû 12. století vneslKosmas do svojí kroniky (ãásteãnû zfal‰o-vanou) zakládající listinu praÏského bi-skupství, kde se pí‰e, Ïe biskupství (zalo-Ïené v r. 973) má b˘t zfiízeno nikolivpodle obfiadÛ nebo zvyklostí bulharskéhoa ruského národa – a bez slovan‰tiny. (Jeto jedno z fiady svûdectví o tom, jak latin-ská církev potlaãovala byzantsko-slovan-ské kfiesÈanství, které u nás tehdy bylo v pfievaze.) Dûkan praÏské metropolitní kapitulyHilarius Litomûfiick˘, úryvky ze zakláda-jící listiny praÏského biskupství, kterou

historie

ikona 142

SvatáLudmilakněžna a mučednice

IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 42

napsal papeÏ Jan XIII.: „Posíláme na tvouÏádost biskupa a povy‰ujeme PraÏsk˘kostel na katedrální s pfiíkazem, aby bo-hosluÏby byly konány nikoliv podleobfiadÛ ¤ekÛ, ale podle ritu církve fiím-ské.“ (Hilarii Litomericensis, S. EcclesiaePragensis Decani, 1465)Chrám sv. Klimenta, kter˘ byl postavenpro slovanskou misii z Moravy na LevémHradci, byl nejspí‰ prvním kfiesÈansk˘mchrámem v âechách. V souvislosti s Bofii-vojovou snahou roz‰ífiit kfiesÈanství v âe-chách, která narazila na odpor nûkter˘chpohanÛ, musel kníÏe opustit zemi a nale-zl útoãi‰tû u kníÏete Svatopluka. âasemse nepokoje uklidnily a on se mohlznovu vrátit na svÛj stolec. V dobû svéhomoravského exilu pr˘ uãinil posvátn˘slib, Ïe po návratu do vlasti postaví chrámke cti pfiesvaté Bohorodice. A opravdu –po návratu postavil v Praze chrám. Pfií-chod a upevnûní kfiesÈanství do âech jetedy spojeno s nadpfiirozenou pomocíMatky BoÏí. V Ïivotopisu sv. Ivana âeského se praví o Bofiivoji, kníÏeti moravském, Ïe to byl„kfiesÈan fieckého vyznání“ (starobylástaroslovûnská legenda). Sv. Ludmila se stala horlivou kfiesÈankou.Po zesnutí sv. Metodûje, kdyÏ byli jehouãedníci na Moravû perzekuováni a na-konec vyhnáni, ode‰li jistû nûktefií doâech, kde byli vlídnû pfiijati a zapojili sedo roz‰ifiování a upevÀování slovanskébohosluÏby. O tom, jak velice si sv. Ludmila slovan-skou liturgii a vzdûlanost oblíbila, svûdãíto, Ïe svého vnuka Václava dala uãit odknûze nejprve „knihám slovansk˘m“ a teprve pozdûji latinû. Bofiivoj brzy zemfiel (r. 888), a tak prvnívzdûlavatelkou dobrého zákona v âecháchbyla knûÏna Ludmila. Postavila s man-Ïelem mnoho chrámÛ, shromáÏdilaknûze, podporovala chudinu a ujímala seopu‰tûn˘ch a ne‰Èastn˘ch. KdyÏ zemfieljejí syn Vratislav, stal se jeho právoplat-n˘m nástupcem její vnuk Václav, nadjehoÏ v˘chovou bdûla. Matka Václavova– Drahomíra – v dÛsledku intrik nakníÏecím dvofie, v domnûní, Ïe LudmilauplatÀuje vliv na Václava a na vládu v zemi proti Drahomífie, byla zachvácenapodezfiívavostí a nenávistí vÛãi Ludmile,která se tedy uch˘lila na tetínské hradi‰-tû. Tam ji v‰ak dala Drahomíra dvûmasv˘mi bojary zavraÏdit. Muãednice prosi-la své vrahy o probodnutí meãem, abybyla její krev prolita stejnû jako krevdávn˘ch muãedníkÛ; oni ji v‰ak zardou-sili jejím závojem. Tak zemfiela sv. Lud-mila 16. záfií muãednickou smrtí ve stáfií60 let.

Sv. Ludmila byla podle Kristiánovy cha-rakteristiky Ïena plná v‰elik˘ch plodÛdobrotivosti, ‰tûdrá v almuÏnách, v bdûníneúnavná, zboÏná modlitebnice, v láscedokonalá, patronka duchovenstva, matkasirot a tû‰itelka vdov; nav‰tûvovala neú-navnû vûznû a ve v‰ech dobr˘ch skutcíchbyla dokonalá. Nad jejím hrobem se za-ãaly dít zázraky. Podle tradice se zdeobjevovaly hofiící svíce a také jedenslepec nabyl zraku, kdyÏ se dotkl zemû, v níÏ byla pochována. Drahomíra se tûchto zázraãn˘ch událostízhrozila a nechala na tom místû vystavûtkostel sv. archandûla Michaela v nadûji,Ïe pak budou zázraky pfiipisovány jemu a nikoliv Ludmile. Svatá muãednice se pfiipojila k zástupuKristov˘ch svûdkÛ v roce 921 (dle Pekafiev r. 920; dle rusk˘ch minejí v r. 928) a Církev slaví její památku 16. záfií.

KdyÏ se její vnuk Václav ujal plnû vládynechal vyzdvihnout ostatky své svatébabiãky z hrobu a pfienést je do praÏskébaziliky sv. Jifií. Po otevfiení hrobu se po-divili, Ïe svaté ostatky, vlasy i obleãení,nebyly poru‰eny tlením. Tato translace(pfienesení svat˘ch ostatkÛ) byla zároveÀaktem její kanonizace (svatofieãení). První Îivot sv. Ludmily byl napsán staro-slovûnsky. Z pozdûj‰í doby se zachovalapozoruhodná zpráva: 3. fiíjna 1100 bylsvûcen nov˘ kostel sv. Petra a abaty‰eWindelmuth pfiedloÏila praÏskému bis-kupu Hermanovi mezi ostatky urãen˘mipro oltáfiní schránku, také ãást závoje sv. Ludmily. Nato biskup rozhorlenû rea-goval: „Paní, nemluv mi o její svatosti,nech stafienku, aÈ odpoãívá v pokoji.“ K tomu abaty‰e pravila: „Nemluv, pane,nemluv tak; neboÈ BÛh pro její zásluhymnoho velik˘ch vûcí dennû ãiní.“ Vhodiltedy biskup látku na uhlí sálající plame-ny. Ku podivu! Obláãek koufie a plamé-nek vy‰lehl kolem látky, ale nic jí ne-u‰kodil. A k zvût‰ení zázraku pfiispûla i ta vûc, Ïe pro siln˘ Ïár nebylo moÏnolátku dlouho vyjmouti z plamenÛ; a kdyÏkoneãnû byla vyÀata, jevila se tak celá a pevná, jako by téhoÏ dne byla utkána.Této zkou‰ce ohnûm byl pfiítomen i kro-nikáfi Kosmas, kter˘ o tom pí‰e: „Tímtozfiejm˘m zázrakem byli jsme – biskup i my v‰ichni – tak pfiekvapeni, Ïe jsmeronili radostí slzy a vzdávali díky Kris-tu«. (Kosmova kronika ãeská)Sv. Ludmila je vÛbec prvou slovanskousvûticí, kterou uctívají v‰ichni pravo-slavní Slované. (Z fiímsk˘ch katolíkÛ se k ní hlásí pouze âechové.)

ikona 1 43

historie

Pravoslavné modlitební vzývání sv. Ludmily: Tr o p a r :Zanechav‰i temnotu modlosluÏby, s horoucí láskou pfiijala jsi svûtlo pravoslavné víry Kristovy; zjevila jsi se, sv. Ludmilo, jako hvûzda jitfiní, a svûtlem svatosti své den pravé bohoúcty v ãeské zemi jsi zapoãala. Matko chud˘ch, podporo ochromen˘ch, svûtlo slep˘ch, utû‰itelko zarmoucen˘ch, rosou modliteb sv˘ch pfied Hospodinem zavlaÏ milostivû srdce lidu svého ve vífie neteãná a zarmoucená, a zjasniv‰i oãi na‰e, nedejÏ nám zahynouti od nepfiátel na‰ich.

K o n d a k :V utrpení svém zazáfiila jsi skvostnû, muãednice Ludmilo, prolitím své krve ses okrá‰lila a jako krásná holubice jsi k nebi vzlétla; pfiimlouvej se tedy stále, za uctívající tebe.

IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 43

Byl synem kníÏete Vratislava, druhoroze-ného syna Bofiivoje a Ludmily. Narodil seasi v r. 907 nejspí‰e v Praze. Mûl dva bra-try, Boleslava a Spytihnûva. Slovanskéjméno Václav pí‰e se staroslovûnskyVjaãeslav. Toto jméno bylo dáno Václa-vovi pfii kfitu, kter˘ vykonal knûz slovan-ského obfiadu (tj. knûz náleÏející nikolivdo latinské, n˘brÏ do byzantsko-v˘chod-ní sféry, napojené na cyrilometodûjskoumisii; zfiejmû uÏ tato volba slovanskéhokfiestního obfiadu byla ovlivnûna sv. Lud-milou). Bezpeãnû víme, Ïe kdyÏ bylVáclav v sedmi letech a mûl b˘t dán nastudia, pozval kníÏe Vratislav slovanské-ho biskupa Notaria, aby udûlil VáclavovipostfiiÏiny podle v˘chodního obfiadu(obfiad obvykl˘ pouze v Pravoslaví).Biskup modlil se tehdy stejné modlitby,jaké se pfii postfiiÏinách i dnes modlípravoslavná církev. Václav byl jiÏ v útlém vûku sv. LudmiloupfiidrÏován k uãení slovanského písma a knih slovansk˘ch. Jeho uãitelem bylpravdûpodobnû slovansk˘ knûz Pavel.Na Budãi se nauãil Václav je‰tû latinû a fieãtinû, protoÏe latina a fieãtina bylyfieãmi svûtov˘mi a latinu potfieboval v kontaktu se západem. V˘uka latiny nicnemûní na pfiíslu‰nosti sv. Václava keslovanské církvi, vÏdyÈ i zde byl uãitelemjeho slovansk˘ knûz s pfiíznaãn˘m jmé-nem Uãen. Mladému kníÏeti se dostalo tak dobréhovzdûlání, jakého ãasto nedosáhli anivládcové velk˘ch národÛ; napfi. císafi OtaI. se nauãil ãíst aÏ ve stáfií (neobyãejnévzdûlání sv. Václava ukazuje, Ïe âechy v 10. století stály na vy‰‰í úrovni neÏ vestoletí 11. a 12., kdy uÏ byly formálnûpfievedeny pod západní kulturu; tentokulturní rozvoj v dobû svatováclavskébyl dozajista vlivem cyrilometodûjskéhomisijního díla, a potaÏmo byzantské kul-tury; bez slovanské církve a jejího du-chovenstva by kníÏe Václav pravdûpo-dobnû zÛstal analfabetem jako jehonûmeãtí protûj‰kové). Ale co je nej-dÛleÏitûj‰í – pfiíklad jeho zboÏné babiãky,jeho vzdûlání a hlavnû snaha Ïít podle

svatého evangelia mu pomohly, abypochopil podstatu Kristova uãení.Zamiloval si je cel˘m srdcem a vedlpodle nûho svÛj Ïivot. R. 920 mu v jeho tfiinácti letech zemfielotec a on se stal kníÏetem. Poruãnicí v zemské vládû mu byla jeho matkaDrahomûfi. Václav prospíval ve v‰echkfiesÈansk˘ch ctnostech díky základu,kter˘ mu dala jeho babiãka Ludmila. Jakmile pfievzal vládu do sv˘ch rukou(925), dal pfievést ostatky sv. Ludmily napraÏsk˘ hrad do chrámu sv. Jifií a svoumatku vypovûdûl na hrad Budeã. Václavbyl stateãn˘m a spravedliv˘m kníÏetem,

dovedl i ozbrojenou rukou pfiimût nepfií-tele k míru a pofiádku. Chrámy vystavûlna v‰ech hradech. Neustále se konalybohosluÏby po v‰echny dny jako u ve-lik˘ch národÛ. Zaãal stavût chrám sv. Víta, jehoÏ svaté ostatky získal. Nedo-volil ubliÏovat sirotkÛm a vdovám, milo-val stejnou láskou svÛj lid, bohaté i chudé. Ke knûÏím byl laskav˘ a pod-poroval jejich práci na poli duchovním.Sv. Václav toleroval latinsk˘ ritus, alepodle v‰ech památek sám byl stoupen-cem slovanského v˘chodního obfiadu;latinsk˘ obfiad nezavádûl. Latinské le-gendy o nûm napsané neuvádûjí ani jed-

historie

ikona 144

SvatýVáclavkníže a mučedník

IKONA01 9/24/07 6:03 PM Page 44

noho latinského knûze, kter˘ by tu zajeho vlády pÛsobil. Jako vládce byl pfiíkladn˘m kfiesÈanem,Ïil hluboce zboÏn˘m a mravn˘m Ïivo-tem, usiloval o roz‰ífiení víry v národû,stavûl chrámy, nav‰tûvoval bohosluÏby,konal skutky milosrdenství a lásky. Hod-lal se pr˘ stát mnichem ãi knûzem. Lidé, ktefií nechápali kfiesÈanské principy,o nûm fiíkali: „Co s ním udûláme? VÏdyÈ je pokaÏen knûÏími a je jako mnich!“ – a snaÏili se proti nûmu nepfiátelsky nala-dit jeho bratra Boleslava. Stal se tudíÏ obûtí intrik sv˘ch dvofianÛ.Jeho mlad‰í bratr Boleslav, pln energie a vládychtivosti, sveden intrikujícímibojary, pozval Václava na svÛj sídelníhrad Boleslav na svátek sv. Kosmy a Da-miána. Po svaté liturgii se chtûl Václavvrátit do Prahy, ale bratr ho zdrÏel na hostinu. Václav byl tajnû varován a ponoukán k útûku, leã zÛstal. Druh˘den v pondûlí 28. záfií (r. 929 nebo spí‰e935) ráno se vydal kníÏe Václav do chrá-mu na jitfiní bohosluÏbu. Po cestû nanûho ãekali spiklenci. KdyÏ Boleslavsvého bratra dohonil, fiekl mu Václav:„Dobr˘m jsi nám byl vãera hostitelem.“Boleslav na svého bratra vytasil meã seslovy: „Tak tobû chci lep‰í b˘ti,“ a Èal.JenÏe sv. Václav mu meã vyrazil a srazilho ke sv˘m nohám. Boleslav volal napomoc své zbrojno‰e. Sv. Václav se chtûlpfied pfiesilou schovat v chrámu. Vrahového v‰ak dostihli a nakonec zabili uzavfien˘ch vrat chrámu, kde jeho tûlorozsekali. Knûz Krastûj omyl jeho tûlo a potom jepoloÏil v chrámu. Tfii dny leÏelo tûlokníÏete v chrámu a krev nepfiestávalapr˘‰tit z jeho ran – jako by byl stále Ïiv˘.Prolitou krev Václavovu nebylo moÏnosm˘t z dlaÏby. AÏ po jeho pochovánínáhle zmizela pfied oãima v‰ech. Pohfibuse zúãastnil i slovansk˘ knûz Pavel, vy-chovávatel VáclavÛv, kter˘ pfiijel z Prahy(nejspí‰e on sepsal první Ïivotopis a zprávu o umuãení sv. Václava). Vraha v‰ak stíhalo ‰patné svûdomí. Potfiech letech se Boleslav ze svého stra‰-ného skutku kál a 9. bfiezna, o prvnívelkopostní nedûli, která je v pravo-slavném v˘chodním kalendáfii zasvûcenav‰eobecnému usmífiení, nechal svatéostatky svého bratra vyzdvihnout z hrobu,pfienést je do Prahy a se ctí pochovat v chrámu sv. Víta. Tím v podstatû nechalvykonat oficiální svatofieãení svého bra-tra, jehoÏ zabil. Byl to akt vefiejného po-kání. Pfii pfiená‰ení svatováclavsk˘chostatkÛ do Prahy se dûly zázraky. Latinská církev v prvních dobách nepfiálajeho památce. Latinsk˘ mnich Vavfiinec

na Monte Casino, pí‰ící v 10. století, le-gendu o Václavovi uvádí v pfiedmluvû:„Nemusíme se báti ‰tûkotu jist˘ch lidí,“tj. tûch, ktefií pí‰í proti Václavovi. Je‰tûroku 1635 dûkan kapituly u sv. Víta Jankázal proti Václavovi (pí‰e Kalousek). PoBílé hofie jezuité nechtûli ve smysluzákazu papeÏe Urbana VIII. uznávatVáclava za svûtce (jezuité prohla‰ovalisv. Václava za „samodûlného svûtce“ – tj. Ïe si ho národ sám udûlal, vymyslel).Teprve papeÏ Kliment X. v r. 1670 (a dal‰ív r. 1729) zavedl definitivnû jeho svátek v latinské církvi. Pfiíãinou tohoto vlaÏ-ného vztahu latiníkÛ k památce Václa-vovû bylo, Ïe sv. Václav náleÏel ke slo-vansko-v˘chodní církvi. Roku 1729 bylookázale oslavováno svatofieãení Jana z Pomuku, ale pozdûj‰í jubileum 900 letod zabití sv. Václava bylo latinskou církvípominuto skromnû a ti‰e.

Na Rus proniklo uctívání sv. Václavaihned po jeho smrti. Slovanská církevtenkrát spojovala âechy s Ruskem. JiÏvnuk sv. ruského kníÏete Vladimíra pfiijaljméno Václav (nar. 1036) a to se tam opa-kovalo do r. 1226 pûtkrát, kdeÏto v ãesképanovnické rodinû (polatin‰tûné) sejméno Václav objevuje aÏ v r. 1230.(Máme-li na zfieteli skuteãnost vyhla-zování v‰ech stop po slovanské cyrilome-todûjské církvi v âechách v dobû, kdybyla âechÛm vnucena latinská orientace,mÛÏeme s jistotou tvrdit, Ïe památka sv. Václava se nám zachovala jen díky rus-ké pravoslavné církvi, kde byl sv. Václavvroucnû uctíván témûfi od okamÏiku jehomuãednictví aÏ doposavad. Stejnû takdûkujeme v˘chodním pravoslavn˘m Slo-vanÛm za zachování staroslovûnsk˘chliterárních památek o sv. Václavu a Lud-mile adal.) V srdcích ãeského lidu zanechal Václavsvûtlou památku. Jeho velikost rostla a národ jej pfiijal za svého nebeskéhoochránce. Ve v‰ech ne‰tûstích k nûmuvolá: „Sv. Václave, vévodo ãeské zemû,nedej zahynouti nám, ni budoucím.Kyrie eleison.“ Pravoslavní âechové a Moravané vûfií, Ïe právû na pfiímluvysv. Václava byl zachován ãesk˘ národ,uchránil si svou národní a slovanskouidentitu a koneãnû – udrÏelo se v nûmpfies v‰echno pronásledování a vyhla-zování svaté Pravoslaví. Památka sv. Václava se slaví v pravoslav-né církvi dvakrát do roka – 28. záfií (denjeho muãednictví) i 4. bfiezna (den pfiene-sení ostatkÛ).

Pfievzato z www.orthodoxia.cz

ikona 1 45

historie

Pravoslavné modlitební vzývání sv. Václava: Tr o p a r ( 3 . h l a s ) :Svat˘ muãedníku, kníÏe Václave, národa slovanského nebesk˘ ochránce, pros milostivého Boha, aby chránil nás a spasil du‰e na‰e.

Tr o p a r z G o r a z d o v a s b o r n í k u(v pÛvodní sluÏbû sedálen z jitfiní; 4. hlas):Dnes andûlé s lidmi spolu se radují, nebe i zemû oslavují památku tvou, svat˘ Václave, i my hfií‰ní snaÏnû tû vz˘váme: pros za nás Boha, aby v‰eliké bídy a viditeln˘ch i neviditeln˘ch nepfiátel zbavil nás, ktefií ctíme pfiesvûtlou památku tvoji.

K o n d a k ( 1 . h l a s ) :S andûlsk˘mi zástupy slouÏí‰ Bohu, blaÏen˘ z Jeho nev˘slovné krásy a dobroty, a naãerpav z ní dobrodiní daru zázrakÛ, Václave, kníÏe nበblahoslaven˘, v‰em, kdo se ke svatosti tvé utíkají s vírou, jsi pramenem podávajícím uzdravení.

IKONA01 9/24/07 6:04 PM Page 45

ikona 146

fotoreportáž

Přítele arcibiskupa Simeona přišel do nemocnice navštívit spolužák ze studiípatriarcha ruské pravoslavné církve Alexij II.

Narozeniny

arcibiskupa

Simeona

v moskevské nemocnici.

Arcibiskup Simeon oslavil 81. narozeniny v moskevské nemocnici

IKONA01 9/24/07 6:04 PM Page 46

ikona 1 47

Mezi gratulanty byl i arcibiskup Arsenij, vikář patriarchy Alexije II.

Arcibiskup Simeon a otec Alexij Juščenko, vyslanec naší PC v Rusku

fotoreportáž

Foto: Konstantina Benediktová

IKONA01 9/24/07 6:04 PM Page 47

IKONA01 9/24/07 6:04 PM Page 48

IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 49

Je tfieba mít na pamûti, Ïe rodinné vztahycizích státních pfiíslu‰níkÛ se mohoufiídit jin˘m neÏ ãesk˘m právním fiádem.Zákon ã. 97/1963 Sb., o mezinárodním

právu soukromém a procesním, v plat-ném znûní, stanoví, kter˘m právnímfiádem se fiídí rodinné vztahy cizích stát-ních pfiíslu‰níkÛ. Z tohoto zákona vypl˘-vají mimo jiné následující skuteãnosti:

– zpÛsobilost osoby uzavfiít manÏelství,jakoÏ i podmínky jeho platnosti se fiídíprávem státu, jehoÏ je tato osoba pfiís-lu‰níkem

– forma uzavfiení manÏelství se fiídí prá-vem místa, kde se manÏelství uzavírá

– osobní a majetkové vztahy manÏelÛ sefiídí právem státu, jehoÏ jsou pfiíslu‰-níky; jsou-li manÏelé pfiíslu‰níkyrÛzn˘ch státÛ, fiídí se vztahy právemãesk˘m

– zru‰ení manÏelství rozvodem se fiídíprávním fiádem státu, jehoÏ obãanyjsou manÏelé v dobû zahájení fiízení;jsou-li manÏelé pfiíslu‰níky rÛzn˘chstátÛ, fiídí se zru‰ení manÏelství rozvo-

dem právním fiádem ãesk˘m; jestliÏeby bylo tfieba pouÏít cizího právníhofiádu, kter˘ by zru‰ení manÏelství roz-vodem nedovoloval anebo jen za okol-ností mimofiádnû tíÏiv˘ch, av‰ak man-Ïelé nebo alespoÀ jeden z nich Ïije v âeské republice del‰í dobu, pouÏijese práva ãeského

– vztahy mezi rodiãi a dûtmi vãetnûv˘chovy a v˘Ïivy se fiídí právem státu,jehoÏ pfiíslu‰níkem je dítû; Ïije-li dítû v âeské republice, mohou b˘t tyto vzta-hy posuzovány podle práva ãeského,je-li to v zájmu dítûte.

Ustanovení tohoto zákona se pouÏije, jenpokud nestanoví nûco jiného mezinárod-ní smlouva, kterou je âeská republikavázána.V rámci rodiny, stejnû jako v ostatníchprávech a povinnostech, jsou si muÏ a Ïena zcela rovni, o záleÏitostech rodinyrozhodují manÏelé spoleãnû. ManÏelémají právo na stejnou Ïivotní úroveÀ a mohou Ïádat v˘Ïivné.Na v˘chovû dûtí by se mûli oba rodiãeúãastnit stejn˘m dílem. Rodiãe mají vÛãisv˘m dûtem vyÏivovací povinnost. Tato

povinnost trvá do té doby, neÏ jsou dûtisamy schopny se Ïivit. Oba rodiãe pfiispí-vají na v˘Ïivu sv˘ch dûtí podle sv˘chschopností, moÏností a majetkov˘chpomûrÛ. Podle ãeského práva mají dûtimanÏelské a nemanÏelské stejná práva a povinnosti.

1.1 Matriky a jejich působnostMatrika je státní evidence narození, uza-vfiení manÏelství, registrace partnerství a úmrtí fyzick˘ch osob na území âeskérepubliky a narození, uzavfiení manÏel-ství a úmrtí, k nimÏ do‰lo v cizinû, jde-lio státní obãany âeské republiky. Matrikase dûlí na matriku narození, pro kterou sevede kniha narození, na matriku man-Ïelství, pro kterou se vede kniha manÏel-ství, matriku registrovaného partnerství,pro kterou se vede kniha registrovanéhopartnerství, a matriku úmrtí, pro kterouse vede kniha úmrtí.Do matriãních knih se zapisují dal‰í sku-teãnosti, jimiÏ se mûní a doplÀují zápisyv matriãní knize.Z proveden˘ch zápisÛ v matriãní knizese vydávají matriãní doklady, tj. rodn˘list, oddací list a úmrtní list a doklad o registrovaném partnerství.

poradna pro cizince

ikona 150

RODINA, MANŽELSTVÍ, ŽIVOTNÍ UDÁLOSTI

IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 50

Matriãní úfiady jsou obecní úfiady, mûst-ské úfiady, v hlavním mûstû Praze úfiadymûstsk˘ch ãástí, v územnû ãlenûn˘chstatutárních mûstech úfiady mûstsk˘chobvodÛ nebo úfiady mûstsk˘ch ãástí a proúzemí vojensk˘ch újezdÛ újezdní úfiady,které urãilo a jejich správní obvodyvymezilo Ministerstvo vnitra provádû-cím právním pfiedpise.

1.2 Uzavření manželství (podmínky)ManÏelství se uzavírá svobodn˘m a úpl-n˘m souhlasn˘m prohlá‰ením muÏe a Ïeny o tom, Ïe spolu vstupují do man-Ïelství, uãinûn˘m pfied matriãním úfia-dem, pfied úfiadem, kter˘ není matriãnímúfiadem, je-li jeden ze snoubencÛ pfii-hlá‰en k trvalému pobytu v jeho správ-ním obvodu, nebo pfied orgánem církveãi náboÏenské spoleãnosti, oprávnûné k tomu zvlá‰tním pfiedpisem. Prohlá‰eníse ãiní vefiejnû a slavnostním zpÛsobem v pfiítomnosti dvou svûdkÛ.Snoubenci vyplní pfied uzavfiením man-Ïelství pfiedepsan˘ tiskopis a pfiedloÏí jejmatriãnímu úfiadu, v jehoÏ správnímobvodu má b˘t manÏelství uzavfieno. K tiskopisu pfiipojí stanovené doklady.Církevní sÀatek mÛÏe b˘t uzavfien aÏpoté, kdy snoubenci pfiedloÏí oddávající-mu osvûdãení o tom, Ïe splnili v‰echnypoÏadavky zákona pro uzavfiení platnéhomanÏelství. Osvûdãení nesmí b˘t star‰ítfií mûsícÛ a vydá je matriãní úfiad, v jehoÏ správním obvodu bude manÏel-ství uzavfieno.ManÏelství nemÛÏe b˘t uzavfieno seÏenat˘m muÏem nebo vdanou Ïenou, ne-mÛÏe b˘t uzavfieno mezi pfiedky a potom-ky a mezi sourozenci; totéÏ platí o pfiíbu-zenství zaloÏeném osvojením, pokudosvojení trvá. Nezletilá fyzická osobastar‰í 16 let, osoba, jejíÏ zpÛsobilost k právním úkonÛm je rozhodnutímsoudu omezena, nebo fyzická osobastiÏená du‰evní poruchou, která by mûlaza následek omezení zpÛsobilosti k prá-vním úkonÛm, pfiipojí k pfiedepsanémutiskopisu rozhodnutí soudu o povoleníuzavfiít manÏelství.Pokud jsou pfiedkládané doklady vysta-veny orgány cizích státÛ, pfiedkládají se s úfiedním pfiekladem do ãeského jazykaa musí b˘t opatfieny potfiebn˘mi ovûfiení-mi:

Ovûfiování vefiejn˘ch listin

V‰echny cizojazyãné listiny pfiedkládanék Ïádosti o vízum ãi povolení k pobytumusí b˘t buì– superlegalizovány neboli opatfieny le-

galizaãní doloÏkou, kterou provádí za-stupitelsk˘ úfiad âR v zahraniãí.

Potvrzuje tím, Ïe daná listina byla vy-stavena ãi ovûfiena oprávnûnou osobou/pfiíslu‰n˘m úfiadem a ovûfiuje pravostpodpisÛ a otiskÛ úfiedních razítek a pe-ãetí na této vefiejné listinû. Superlegal-izace se nevyÏaduje v pfiípadû, Ïe takstanoví mezinárodní smlouva, kterouje âR vázána; nebo

– opatfieny doloÏkou o ovûfiení apostillou(k listinû pfiipojené úfiední potvrzení) -v tomto pfiípadû listina nemusí b˘tovûfiena zastupitelsk˘m úfiadem âR vzahraniãí, ale koneãné ovûfiení provádív zemi, ve které byla listina vystavena,tzv. apostilní orgán. Potvrzuje vydánílistiny pfiíslu‰n˘m úfiadem a její vûro-hodnost. Apostille vydávají státy, kterépfiistoupily k Úmluvû o zru‰ení poÏa-davku ovûfiování cizích vefiejn˘chlistin uzavfiené v Haagu 5. 10. 1961nebo

– osvobozeny od poÏadavku na vy‰‰íovûfiení, pokud tak stanoví platnámezistátní smlouva. Informaci o tom,

zda je tfieba provedení superlegalizace,zaji‰tûní apostilly nebo není nutnépfiedkládané listiny ovûfiovat, je moÏnézjistit telefonick˘m dotazem na zas-tupitelském úfiadu âR.

Matriãní úfiad mÛÏe potfiebná ovûfienílistin prominout, je-li jejich opatfiení spo-jeno s tûÏko pfiekonatelnou pfiekáÏkou.Pokud chce uzavfiít sÀatek cizinec, jepovinen pfied uzavfiením manÏelstvípfiedloÏit matriãnímu úfiadu mimo jinépotvrzení o oprávnûnosti pobytu proúãely uzavfiení sÀatku, vydané oddûle-ním cizinecké policie.Pfiíjmení Ïen se tvofií v souladu s pravid-ly ãeské mluvnice. Pfii zápisu uzavfienímanÏelství lze na základû Ïádosti cizin-ky, jíÏ se uzavfiení manÏelství t˘ká, uvéstv matriãní knize pfiíjmení, které bude pouzavfiení manÏelství uÏívat, v muÏskémtvaru.Obãané homosexuální orientace mohouuzavfiít registrované partnerství, které jim

ikona 1 51

poradna pro cizince

IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 51

pfiiná‰í nûkterá práva a povinnosti blízkéstavu manÏelství (zákon ã. 115/2006 Sb.,o registrovaném partnerství a o zmûnûnûkter˘ch souvisejících zákonÛ, platn˘od 1. ãervence 2006).

1.3 RozvodV âeské republice existuje moÏnost roz-vodu. ManÏelství rozvádí soud. Pfiedrozhodnutím o rozvodu manÏelství jenutné vypofiádat následnou péãi o nezle-tilé dûti. V âeské republice jsou moÏnédva typy rozvodÛ, tzv. nesporn˘ rozvod a sporn˘ (ztíÏen˘) rozvod.U nesporného rozvodu je celá proceduraznaãnû zrychlena a zjednodu‰ena. Pokud– manÏelství trvalo nejménû rok,– manÏelé se na rozvodu vzájemnû do-

mluví,– nejménû ‰est mûsícÛ spolu neÏijí a– vypofiádají si vzájemná majetková prá-

va a práva k dûtem,soud manÏelství rozvede, aniÏ by zkou-mal, zda je manÏelství trvale a hlubocerozvráceno.

V pfiípadû sporného rozvodového fiízení

(kdy jeden z manÏelÛ s rozvodem nesou-hlasí, popfi. pokud si nejsou manÏeléschopni upravit vzájemné pomûry porozvodu) platí, Ïe soud mÛÏe manÏelstvína návrh nûkterého z manÏelÛ rozvéstpouze, pokud je manÏelství trvale a hlu-boce rozvráceno. Soud rozhodne aÏ pojednání, ke kterému budou pfiedvolánirodiãe a opatrovník dítûte zvlá‰È ustano-ven˘ pro toto fiízení. V urãit˘ch v˘jimeã-n˘ch pfiípadech nemusí soud manÏelstvírozvést.Pfied rozhodnutím, kter˘m se rozvádímanÏelství rodiãÛ nezletilého dítûte,upraví soud práva a povinnosti rodiãÛ k dítûti pro dobu po rozvodu a urãí,komu bude dítû svûfieno do v˘chovy a jakmá kaÏd˘ z rodiãÛ pfiispívat na jehov˘Ïivu. Jsou-li oba rodiãe zpÛsobilí dítûvychovávat a mají-li o v˘chovu zájem,

mÛÏe soud svûfiit dítû do spoleãné, popfií-padû stfiídavé v˘chovy obou rodiãÛ, je-lito v zájmu dítûte a budou-li zaji‰tûnyjeho potfieby.Rozvodem nezaniká vyÏivovací povin-nost k dítûti. Má-li jeden z rodiãÛ za to,Ïe vyÏivovací povinnost není plnûna

dostateãnû, mÛÏe se obrátit na soud a zaÏádat o úpravu vyÏivovacích pomû-rÛ. V˘Ïivné na dítû lze upravit nejenom v pfiípadû rozvodu manÏelství, ale taképokud jeden z rodiãÛ neplní vyÏivovacípovinnosti dobrovolnû a manÏelství trvá.Svûfií-li soud dítû do v˘chovy jednoho z rodiãÛ, mÛÏe také upravit styk druhéhorodiãe, popfi. prarodiãe nebo sourozences dítûtem, vyÏaduje-li to zájem na jehov˘chovû a pomûry v rodinû. Pfiednostpfied soudní úpravou styku má dohodarodiãÛ, která nevyÏaduje schválení sou-du. Dûti mají právo na stejnou ÏivotníúroveÀ jako jejich rodiãe. Na soud se mo-

hou kvÛli v˘Ïivnému obrátit i nesezdanírodiãe nezletilého dítûte, tj. nejen man-Ïelé.Rozveden˘ manÏel (Ïena i muÏ), kter˘není schopen sám se Ïivit, mÛÏe Ïádat odb˘valého manÏela, aby mu pfiispíval napfiimûfienou v˘Ïivu podle sv˘ch schop-ností, moÏností a majetkov˘ch pomûrÛ.

1.4 Narození dítěte cizinciNarození dítûte je povinno oznámitmatriãnímu úfiadu zdravotnické zafiízení,v nûmÏ byl porod ukonãen; nebyl-liporod ukonãen ve zdravotnickém zafií-zení, oznámí narození lékafi, kter˘ jakoprvní poskytl pfii porodu nebo po poroduzdravotní péãi. Pfiíslu‰n˘ k provedenízápisu narození do knihy narození jematriãní úfiad, v jehoÏ správním obvoduse dítû narodilo. Matrikáfi provede zápisdo knihy narození a vystaví dítûti rodn˘list. Souãasnû matriãní úfiad oznámínarození dítûte evidenci obyvatel.Platná legislativa poskytuje dítûti cizincelegálnû pob˘vajícího na území ochranutím, Ïe se jeho pobyt po narození auto-maticky povaÏuje za pfiechodn˘. V pfií-padû dítûte státního obãana âeské repu-bliky, jehoÏ matkou je cizinka s povole-n˘m pobytem na na‰em území, stává semístem jeho trvalého pobytu, pokud serodiãe nedohodnou jinak, adresa pfiís-lu‰ného úfiadu, v jehoÏ územním obvoduse dítû narodilo.Tato ochrana je v‰ak ãasovû omezená a rodiã musí po narození do maximálnû60 dnÛ poÏádat za svoje dítû o udûlenívíza/povolení k dlouhodobému ãi trvalé-mu pobytu. Je-li v uvedené lhÛtû podána

poradna pro cizince

ikona 152

IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 52

Ïádost o povolení trvalého pobytu,povaÏuje se pobyt dítûte od narození zatrval˘. V pfiípadû vycestování rodiãÛ s dítûtem mimo území âR se jeho pobytpovaÏuje za pfiechodn˘.Dítû narozené rodiãÛm, ktefií na územíâR pob˘vají na vízum (zejména na tzv.dlouhodobé vízum nad 90 dnÛ), neníúãastné vefiejného zdravotního poji‰tûní,i kdyÏ rodiãe, napfi. z titulu zamûstnání,poji‰tûni jsou. Na základû úãasti matky v systému vefiejného zdravotního poji-‰tûní je hrazen porod a péãe o dítû do 5 000 Kã. To znamená, pokud je porodbez komplikací. V pfiípadû jakékoli sebe-men‰í komplikace potom není zdravotnípéãe poskytnutá dítûti, aÈ je jakkolinezbytná, hrazena z poji‰tûní a rodiãÛmmÛÏe b˘t úãtována ve smluvních cenách.Pro takovéto pfiípady vytvofiila PVZP, a. s.,nov˘ produkt, v rámci kterého tûhotnámatka hradí o nûco vy‰‰í pojistné a dítûtije pak hrazena péãe ve v˘raznû vût‰ímrozsahu. UpozorÀujeme ale, Ïe poji‰tûn-ci, ktefií jsou úãastni vefiejného zdra-votního poji‰tûní, nejsou poji‰tûni u PVZP, a. s., a proto doporuãujeme, abyse obrátili na PVZP, a. s., pro podrobnûj‰íinformace o tomto produktu.Pokud se dítû narodí bez krytí v rámcitohoto produktu Poji‰Èovny VZP, a. s.,platí následující. Pro toto dítû je tfiebauzavfiít dlouhodobé smluvní zdravotnípoji‰tûní (záleÏí ov‰em na rodiãích, jestliuzavfiou poji‰tûní nebo budou zdravotnípéãi platit v hotovosti). Dítû musí absol-vovat vstupní prohlídku, kterou hradírodiã dítûte z vlastních finanãních pro-stfiedkÛ. Na základû této prohlídky poji-‰Èovna uzavfie smlouvu o zdravotnímpoji‰tûní dítûte a urãí v˘‰i pojistného. Po-ji‰Èovna poté vystaví dítûti prÛkaz poji-‰tûnce. Péãi o dítû v porodnici je tfiebahradit hotovostí, ponûvadÏ smlouva budeuzavfiena aÏ po vstupní prohlídce dítûte.

1.5 Úmrtí blízké osobyPfiíslu‰n˘ k zápisu úmrtí do matriãníknihy je matriãní úfiad, v jehoÏ správnímobvodu fyzická osoba zemfiela. Úmrtíoznámí matriãnímu úfiadu prohlíÏejícílékafi na listu o prohlídce mrtvého, najehoÏ základû matrikáfi provede zápis doknihy úmrtí a vydá úmrtní list – ãlenÛmrodiny zesnulého (manÏel, rodiãe, dûti,prarodiãe a vnuci) nebo jeho sourozen-cÛm anebo zplnomocnûn˘m zástupcÛm.Poté se pozÛstalí musí obrátit na pohfieb-ní sluÏbu a objednat pohfieb v âeskérepublice, nebo musí objednat pfievozzesnulého za hranice âeské republiky.Bliωí informace poskytne kterákolivpohfiební sluÏba.

ikona 1 53

poradna pro cizince

Odkazy na podrobné zdroje informací

Podrobnûj‰í informace o matrikách

vám poskytnou na obecním ãi mûstském úfiadû v místû va‰eho bydli‰tû, popfi. vyuÏijte:Portál vefiejné správy:

http://portal.gov.cz (_Obãan _Obãan a stát _Osobní údaje _Matriky), kde mimo jinénaleznete, jak postupovat v pfiípadech vydávání matriãních dokladÛ, nahlíÏení domatriãních knih, vydání potvrzení o skuteãnostech zapsan˘ch v matriãní knize apod.internetové stránky Ministerstva vnitra:

http://www.mvcr.cz (_Rady a sluÏby_Matriky - matriãní úfiady)

Podrobné informace o uzavfiení manÏelství

vám poskytne nejbliωí matriãní úfiad, popfi. nav‰tivte:internetové stránky Ministerstva vnitra:

http://www.mvcr.cz (_Rady a sluÏby_ManÏelství)Portál vefiejné správy:

http://portal.gov.cz (_Cizinec _ManÏelství nebo _Obãan _Rodina _ManÏelství), kdenaleznete podrobné instrukce, jak postupovat v pfiípadech uzavfiení manÏelství, uza-vfiení obãanského manÏelství, uzavfiení církevního manÏelství, uzavfiení manÏelství s cizincem apod.

Informaãní publikace pro cizince âeská republikaMinisterstvo práce a sociální vûcí, 2006

IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 53

Na samém zaãátku rozdûlení Rusképravoslavné církve stála fiíjnová revolucev roce 1917. Velká ãást pravoslavn˘chduchovních uprchla z Ruska pfied bol‰e-vismem. Exulanti tak zaloÏili uÏ v roce

1921 vlastní církev v Srbsku a nazvali jiRuská pravoslavná církev mimo Rusko.Tvrdili, Ïe církev v samotném Rusku sedostala pod kontrolu bezboÏn˘ch bol‰e-vikÛ a nemÛÏe tak b˘t dále uznávána zaskuteãnou. První hlavou ruské pravo-slavné církve v zahraniãí byl metropolitaAnton. K definitivnímu rozkolu do‰lo v roce 1927, kdy zahraniãní pravoslavnípfiedstavitelé odmítli tehdej‰ímu mos-kevskému metropolitovi a pozdûj‰ímupatriarchovi Sergijovi potvrdit svou loa-jalitu sovûtské bol‰evické moci. Exilovácírkev se zcela odtrhla a zfiídila si celo-svûtové sídlo v New Yorku, kde její me-tropolita Laur sídlí dodnes. V souãasnos-ti má exilová pravoslavná církev ve víceneÏ 30 zemích asi pÛl milionu vûfiících. Pravoslavná církev Moskevského patri-archátu byla tvrdû pronásledovaná Stali-nem hlavnû ve dvacát˘ch a tfiicát˘ch le-tech. Duchovní a mni‰i byli vraÏdûni a vûznûni, majetek církve zabavován,chrámy a klá‰tery bourány. Stalin tlakzmírnil aÏ v roce 1941, kdyÏ podporucírkve potfieboval v dobû války s hitlerov-sk˘m Nûmeckem.

Pád komunistického reÏimu v Moskvû v roce 1991 spojení církví je‰tû nepfiinesl,zlom nastal aÏ o 12 let pozdûji. Proces byldlouh˘ a nelehk˘. Po poãáteãních váha-v˘ch pokusech o sblíÏení pfii‰el s rozho-

dující iniciativou Vladimír Putin, kter˘ v roce 2003 nav‰tívil New York a osobnûpozval vÛdce exilov˘ch pravoslavn˘chLaura do Moskvy. O nûkolik mûsícÛpozdûji zástupci zahraniãních pravoslav-n˘ch do Ruska koneãnû pfiijeli a sjedno-covací rozhovory mohly zaãít.Akt sjednocení se symbolicky konal

v moskevském Chrámu Krista Spasitele,kter˘ nechal Stalin v minulosti odstfielit.Znovu byl postaven v devadesát˘chletech tak, aby co nejvûrnûji kopírovalpÛvodní budovu. Hlavními protagonisty

historické události byl moskevsk˘ patri-archa Alexij II. a v New Yorku sídlícívÛdce exilov˘ch pravoslavn˘ch, metro-polita Laur, kter˘ pfiekonal úporn˘ odpordfiívûj‰ího vedení, které si nepfiálo jaké-koliv kontakty s Moskevsk˘m patriarchá-tem. Laur byl uvítán zvonem, patriarcha tra-

ze zahraničí

ikona 154

Sjednocení ruské pravoslavné církveDne 17. května 2007, na svátek Nanebevstoupení Páně, došlo k dlouho očekávanému sjednocení obou částí Ruské pravoslavné církve, která byla osmdesát let rozdělena na Ruskoupravoslavnou církev Moskevského patriarchátu a Ruskou zahraniční pravoslavnou církev.

IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 54

diãnû pûti zvony. Duchovenstvo oboucírkví v plném bílém bohosluÏebnémodûní vcházelo do oltáfie královsk˘mivraty pro tuto pfiíleÏitost otevfien˘mi, coÏse obvykle dûlá jen na Paschu. Ústupekod pravidel byl uãinûn na prosbuzahraniãních RusÛ, ktefií si pfiáli vidûtprvé svaté pfiijímání obou aktérÛ zespoleãného kalicha. Po první modlitbûbylo pfieãteno za pfiítomnosti prezidentausnesení obou biskupsk˘ch synodÛpotvrdit akt o kanonické jednotû. AlexejII. a metropolita Laur vy‰li na ambon a podepsali dlouho oãekávan˘ doku-ment. Patriarcha Alexij II. se obrátil k pfií-tomn˘m se sv˘m arcipast˘fisk˘m proslo-vem: „Radost osvûcuje na‰e srdce. Stalase historická událost, na kterou se ãekalodlouhé roky.“ Metropolita Laur vyslovilpfiání, aby bratrské svazky uÏ nikdy vícenebyly roztrÏeny: „V tento sváteãní densly‰íme pozdravení od Pána, kter˘ vy-stoupil na nebe, a daroval nám radostjednoty a Ïehná nám sv˘m pokojem.“Patriarcha podûkoval Vladimíru Putinoviza jeho osobní pfiínos pfii sjednocenícírkve. V. Putin: „Pochopili jsme, Ïerozkvût národa a rozvoj Ruska nejsoumoÏné bez opory, která je v historické a duchovní zku‰enosti na‰eho národa.Dobfie si uvûdomujeme a oceÀujeme sílupÛsobení past˘fiského slova, které sjed-nocuje rusk˘ národ. A proto obnoveníjednoty církve slouÏí na‰im spoleãn˘mcílÛm. Upfiímnû zdravím vás i nás v‰ech-ny u pfiíleÏitosti této skuteãnû v˘znamnéa památné události.“ Podstatné v tuto chvíli je, Ïe spojeníobou církví probûhlo v oblasti ãistû ná-boÏenské. Ruská pravoslavná církev v za-hraniãí se stává souãástí Moskevskéhopatriarchátu, ale v mnoha rozhodujícíchohledech si uchovává rozsáhlou autono-mii. „Ruská pravoslavná církev v zahra-niãí je samostatná ve vûcech past˘fisk˘ch,osvûtov˘ch, administrativních, hospo-dáfisk˘ch, majetkov˘ch i obãansk˘ch a setrvává pfiitom v kanonické jednotû sev‰í úplností Ruské pravoslavné církve“.„Obnovili jsme na‰e klá‰tery, sjednotilijsme na‰í církev. A co dál ? Teì musímekfiesÈanství v Rusku natolik pozvednout,aby uÏ nedo‰lo k Ïádn˘m revolucím. Abyse tragédie 20. století neopakovala,“ fieklmetropolita Kiril, kter˘ je v Ruské pravo-slavné církvi odpovûdn˘ za vztahy s jin˘-mi církvemi a náboÏenstvími.Sjednocení ruské pravoslavné církvedoma a v zahraniãí oznaãil V. Putin za„epochální událost v Ïivotû církve i spo-leãnosti“

-red-Foto: S. Vlasov, V. Chodakov

ikona 1 55

ze zahraničí

IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 55

Chrám Zesnutí pfiesvaté Bohorodice naOl‰ansk˘ch hfibitovech je unikátní pa-mátkou ruské architektury a malífiství – a je s podivem, Ïe mu prozatím v prÛvod-cích Prahou nebyla vûnována témûfiÏádná pozornost. Jedin˘ chrám s typickou pravoslavnouarchitekturou v Praze vznikl dosud jenna Ol‰ansk˘ch hfibitovech. Základníkámen byl poloÏen 11. záfií 1924. S rea-lizací stavby pomohl tehdej‰í premiérDr. Karel Kramáfi a bratrsk˘ srbsk˘ lid.Inspektor vojensk˘ch hrobÛ KrálovstvíSrbÛ, ChorvatÛ a SlovincÛ v tehdej‰ímâeskoslovensku, protojerej Milivoj Cvr-ãanin, zajistil peneÏní pfiíspûvek ve v˘‰i30 000 tehdej‰ích korun s podmínkou, Ïechrám bude souãasnû memoriálem srb-sk˘ch pravoslavn˘ch vojákÛ, ktefií padlina boji‰tích 1. svûtové války a jsou po-hfibeni v Praze. ManÏelé Kramáfiovi (Na-dûÏda Nikolajevna pocházela z pfiedníkupecké ruské rodiny) pomohli nejen s pfiekonáním formálních potíÏí, ale i s ma-teriálním zabezpeãením stavby. K pÛlmi-lionové ãástce, která byla tehdy vybránamezi pfiíslu‰níky ruské kolonie v Praze,pfiispûl témûfi stejnou ãástkou KarelKramáfi a navíc pfiedal dar 300 000 Kã odneznámého mecená‰e (s nejvût‰í pravdû-podobností ‰lo o známého agrárníhopolitika Antonína ·vehlu). A tak namístopÛvodnû plánované pohfiební kaple,mohl vzniknout sice mal˘ – ale krásn˘„uspensk˘“ chrám. Uspensk˘mi jsou

naz˘vány v‰echny chrámy, které jsouzasvûceny Zesnutí (rusky „uspenije“)pfiesvaté Bohorodice. Nutnost postavitchrám na hfibitovû vypl˘vala pÛvodnû z potfieby ruské emigrace, která se usadi-la v Praze a pravoslavné vûfiící bylopotfiebné pohfibívat podle pravoslavn˘chkánonÛ. Ru‰tí lidé, vypuzení bol‰evikyze své vlasti se v novém, pro nû cizímprostfiedí neztratili. Na‰li v sobû dostatekduchovních sil, aby si zachovali vírusv˘ch pfiedkÛ a uplatnili se u nás vev‰ech oblastech lidské ãinnosti a kultury.Praha byla díky pohostinnému prostfiedítehdej‰ího âeskoslovenska v meziváleã-ném období v˘znamn˘m stfiediskemrusk˘ch uteãencÛ.Chrám Zesnutí pfiesvaté Bohorodice jejedin˘ svého druhu v Evropû a mimohranice Ruska. Byl vyprojektován v se-verském pskovsko-novgorodském stylujako jednolodní s jednou kopulí a lucer-novit˘m tamburem. Má ãtvercov˘ pÛdo-rys on rozmûrech 8,20x8,20 m a pÛl-kruhovou oltáfiní absidu, celkovou v˘‰ku22 m a byl postaven v novoruském stylupodle architektonick˘ch návrhÛ P. P. Pa‰-kovského a barona S. G. Klodta. Tentotyp byl v Rusku roz‰ífien ve 12.–14. sto-letí. Pod zvonicí pskovského typu je umís-tûn vchod do krypty, zasvûcené sv. Sofii.V kryptû je 33 tumb – pÛvodnû mûlyslouÏit pro zesnulé, ktefií by byli pozdûjipfievezeni do Ruska. V kryptû je umístûnapamûtní deska jugoslávskému králi Ale-xandru, zavraÏdûném fa‰isty v r. 1933 v Marseille, jsou zde pochováni i manÏeléKramáfiovi.Chrám má bohatou vnûj‰í i vnitfiní v˘-zdobu, která byla vytvofiena podle návrhÛproslulého ruského malífie a grafika IvanaJakovleviãe Bilibina a jeho syna Alexan-dra Ivanoviãe Bilibina.Práce financovalÏivotní druh Alice Masarykové – ame-rick˘ mecenበCharles Crain. Ve dvacát˘ch letech v‰ak vznikly jenvnûj‰í fresky. Nejkrásnûj‰í z nich je velkáikona Zvûstování Panny Marie – styli-zace zázraãné ikony BoÏí Matky, kterámá v originále název Znamenije Kurska-ja Korennaja. Byla objevena v lese u Kur-ska v r. 1295 a objevovala se vÏdy v osu-dov˘ch okamÏicích Ruska. Dal‰í mozaikaznázorÀuje archandûla Michaela a jeumístûna na zadní vnûj‰í stûnû absidy.Nad vchodem do krypty nás zaujme mo-zaika s vyobrazením hlavy JeÏí‰e Krista.

Jedná se o tzv. rukou nestvofien˘ obraz –ikony tohoto typu jsou psány podle pfied-loh „otisku Kristovy tváfie na plátnû“.

Interiér chrámu je pokryt biblick˘miv˘jevy. Vnitfiní stûny chrámu v‰ak zÛstá-valy aÏ do konce 2. svûtové války jen bílenatfieny. Teprve koncem r. 1940 sepodafiilo vladykovi Sergijovi docílit toho,aby se práce ujala malífika-ikonopisecmona‰ka Serafima (TaÈána Kosinská),která byla Ïákyní Bilibinovou a podílelase na v˘zdobû fiady chrámÛ ve SvatéZemi. Pod jejím vedením pak metodou„al secco“ pracovali umûlci Andrej Rja-zanov, Konstantin Pjaskovskij, RostislavKorjakin, Ilja ·apova Vjaãeslav Hartman.„Al secco“ znamená, Ïe pÛvodní omítkuzbrousili a napustili vápenn˘m mlékem.Jen v kopuli byla pouÏita metoda „al fres-co“. Bohatá vnitfiní v˘zdoba chrámuohromí dne‰ního náv‰tûvníka – ne v‰aksvou pompézností jako barokní interiérykostelÛ – ale „pfiím˘m setkáním“ s pra-voslavnou duchovností. Hodnotné freskyv kryptû se v‰ak jiÏ nepodafiilo zachránit.Ikonostas byl zhotoven podle návrhÛVladimíra Brandta a jednotlivé ikonynapsal K. M. Katkov ve spolupráci s N. G.Ja‰vilovou. Katkov napsal vût‰inu ikon v pafiíÏském ateliéru Bilibina a za jehoosobního dohledu. V‰echny ikony vy-cházely ze vzorÛ rusk˘ch stfiedovûk˘chikonopiscÛ 14–15. století.Chrám je otevfien dennû mimo pondûlíod 10 do 16 hodin. Po celou tuto dobu jepfiítomen knûz, mohou b˘t konány nábo-Ïenské obfiady i udílení svátostí – sva-t˘ch tajin (kfity, svatby, pomazání nemoc-n˘ch, panychidy, prosebné modlitby zauzdravení aj.), je moÏné pfiistoupit kesvaté zpovûdi (v ãe‰tinû, ru‰tinû, ukra-jin‰tinû, srb‰tinû, bulhar‰tinû), nebopoÏádat o duchovní rozhovor. Svatá liturgie se v chrámu koná v denv˘znamn˘ch pravoslavn˘ch svátkÛ, dálekaÏdou nedûli od 8.00 a od 10.00 hodin,a také v pátek od 9.00 hodin. Pfied-staven˘m chrámu je Jeho BlaÏenostKry‰tof, metropolita Pravoslavné církve v âesk˘ch zemích a na Slovensku a arcibiskup praÏsk˘.

(podle materiálÛ Ing. Vladimíra Gavrinûva)Svatava Maria Kabo‰ová

pravoslavná místa

ikona 156

Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanech

IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 56

ikona 1 57

informační servis

S l o v e n s k oDo 9.fiíjna 2007

Galéria Slovenského inštitútu, Jilská 16, Praha 1Vincent Hložník – VariantyReprezentatívna výstava diel z pozostalosti zaklada-teľa moderného slovenského výtvarného umenia.Světová premiéra!Kurátor: Milan Mazúr. Pripravil SI v spolupráci s Považ-skou galériou umenia Žilina.

Od 20.záfií 2007

Modrá sála Slovenského inštitútu, Jilská 16, Praha 1S l ov e n s ko v 16.–19. storoč íVýstava je symbiózou dvoch výstavných projektov –prvá fotografická časť mapuje najdôležitejšie medz-níky našich národných dejín a druhá časť je pokusomo vizualizáciu dejín Turca prostredníctvom zachova-ných vecných pamiatok zo zbierok Slovenskéhonárodného múzea v Martine, Slovenského národnéhomúzea – Spišského múzea v Levoči a Múzea mincí a medailí v Kremnici na obdobie začiatku 18. storočia.Komisár výstavy: Pavol Komora. Pripravil SI v spolu-práci so SNM Bratislava.

B u l h a r s k oOd 17.záfií 2007

Bulharský kulturní institut, Klimentská 6, Praha 1Reálné pro s tory (drobná plastika a kresby).Bulharský kulturní institut a Svaz bulharských výtvar-ných umělců Vás zvou na výstavu Reálné prostory(drobná plastika a kresby). Výstava představuje 60 současných bulharských výtvarníků včetně kuráto-ra sochaře Ivana Čolakova.

Ř e c k oOd 31. fiíjna 2007

Azalka restaurant, Francouzská 152/78 (vchod Krym-ská 1), Praha 10N ov ý kurz ře ck ý ch ta n c ůTermíny: 31.10, 7.11.,14.11, 21.11, 28.11. – každoustředu od 17:30 do 19:00Během osmi lekcí se účastníci kurzu naučí sedm zá-kladních řeckých tanců (chassaposerviko, sirto, tik,karsilamas, tzamiko, jikna, sirtaki). Začíná se jedno-duchými tanci, přes rytmicky náročnější až po tanecsirtaki se zajímavými krokovými variacemi a figurami.Tančí se jak na tradiční hudbu ve stylu rebetiko, tak i na hudbu moderní, jak se v typicky řeckých lichýchrytmech hraje v Řecku v současné době. Řecké tancejsou tance kolové, takže se do kurzů mohou hlásit i jednotlivci.

Informace: Pavel Brandejský tel.: 774 504 077 e-mail: pavel.brand@centrum.cz

20. fiíjna 2007

v 19:30–22:30, Novotného lávka 1,Praha 1Ř e ck ý večer na LÁVCE Pro mnohé milovníky řecké hudby a řeckých tanců seřecké večery, které v Klubu Lávka pořádají Martha a Tena Elefteriadu, staly pravidelnou součástí života. A tak jistě všichni, kteří podlehli kouzlu lichých řec-kých rytmů, a možná i mnozí, kteří se třeba s řeckoumuzikou a řeckým tancem setkali prvně během svéletošní dovolené, uvítají zprávu, že opět mají možnostsi přijít zatančit na řecké melodie v podání Marthy a Teny.

26.fiíjna 2007

zač. 19:00, Atrium na Žižkově, Čajkovského 12, Praha 3Koncert skup iny ARIONAS Skupina je založena na spojení dvou vynikajících hlasůMarthy Elefteriadu a Shahaba Tolouie. V barváchhlasů obou zpěváků se odráží jejich exotický původ. V řeckých, perských a španělských písních vytvářejíjejich dvojhlasy neopakovatelný expresivní výraz.

3.– 4. listopadu 2007

V í ke n d ov ý kurz ře ck ý ch tanců v Jablonci nad Nisou v zámečku PetřínJe určen zejména mimopražským zájemcům, začáteč-níkům i pokročilým. Rádi se ho účastní i návštěvníci pražských kurzů a využívají krásnou možnost zatančit si a strávit příjem-né chvíle s podobně naladěnými lidmi.

R u s k oRuské středisko vědy a kultury, Praha 6, Bubeneč, NaZátorce 16 (dále jen RSVK)

Od 21.záfií 2007Galerie RSVK, Praha 6, Bubeneč, Na Zátorce 16V ý s tav a „Rusko a Morav a“ S. Šumbera kov é, O. Plch -o v é a S. Nosov é

24.záfií 200718:00 hod. – Křišťálový sál RSVK, Praha 6, Bubeneč,Na Zátorce 16Prezen tace knihy B. Izmajlov a „K Rossii s ljubovju“.

25. záfií 200717:30 hod., sál č. 1 RSVK, Praha 6, Bubeneč, NaZátorce 16Klub spoluobčanů „Horizont“ při RSV K

28. záfií 200719:00 hod., Křišťálový sál RSVK, Praha 6, Bubeneč,Na Zátorce 16Klub milovníků komorní hudby „Její vel ičenstvoruská romance“ .

Koncert starých i současných romancí v podánísólistky ruského hudebního salonu v Praze IrinyBurcevové.

U k r a j i n aOd 17. záfií 2007Galerie Nová Síň, Voršilská ul. 3, Praha 1Na talie Pra ch ov a – Akvarely a školy uměníUkrajinská iniciativa v ČR uvádí výstavu, která je věno-vána 50-tým narozeninám autorky.Na vernisáži hrají členové skupiny IGNIS SvětlanaKalousková a Petr Bojda Výstava potrvá do 30. září2007.

R u m u n s k oOd 15.záfií 2007 změna adresy sídla Rumunského kulturního institutu v Praze:Rumunský kulturní institut,Anglická 26, Praha 2Dan Mircea Duta, PhD., ředitelVeronica Miclea, PhD., zástupkyně ředitelewww.icr.rowww.rouemb.czwww.rumunskoprovas.cz

Jak nás najdete? Velice jednoduše: stačí nám napsatčesky na adresy: vserioja@seznam.cz mdan_duta@yahoo.com,veronicam@seznam.cz anebo anglicky na adresu icrpraga@rouemb.cz . Ještě jednodušší bude, když nám zavoláte na tel. čísla723 222 896,728 135 014 či 774 228 960. V tomtopřípadě Vám velice rádi odpovíme česky. Máme proVás ještě pevnou linku, na které se ozve velice milápaní sekretářka Teodora Vasile: 222 522 865 nebo222 522 778. Jenže, bohužel, zatím mluví jenomanglicky! (A rumunsky samozřejmě…) Ale česky sepilně a svědomitě učí a brzy bude také mluvit! Můžetenám také napsat na fax: 222 522 096.

17.fiíjna 200718:30 hod, Rumunský kulturní institut, Anglická 26,Praha 2 V ý s tav a Video Art a Video poezie autor Romelo Pervolovici

22.fiíjna19:00 hod, Rumunský kulturní institut, Anglická 26,Praha 2 Jazzov ý koncert – Nicolas Simion Bandwww.nicolassimion.com

IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 57

pobavte se

ikona 158

Tajenkou křížovky je řecké přísloví

IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 58

Řešení:

1

1

2

3

2 3

ikona 1 59

pobavte se

IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 59

Minerální voda Borjomi dostala svÛj název podle velmi známého a hojnû nav‰tûvovaného lázeÀského mûsteãka Borjomi, které se nachází v jihov˘chodní ãástiGruzie, v soutûsce fieky Kury. Mûsto Borjomi je známo svou léãivou minerální vodou, která se uÏívá k pitn˘m kúrám pfii onemocnûních trávicího ústrojí,Ïluãníku, látkové v˘mûny, ledvin i jako koupele pfii srdeãních a cévních onemocnûních. Pfii archeologick˘ch vykopávkách byly ve mûstû nalezeny kamenné vany,coÏ svûdãí o tom, Ïe léãivé vlastnosti minerální vody byly známy a vyuÏívaly se uÏ v dávn˘ch dobách. PÛl hodiny jízdy od Borjomi se rozkládá lázeÀsko-lyÏafiskéstfiedisko Bakuriani. TûÏko fiíci, jaké roãní období je v Bakuriani nejhezãí. Hezky je tam vÏdycky, ale jenom v létû se mÛÏete skuteãnû kochat v‰í rozmanitostígruzínské pfiírody. âlovûk v pou‰ti, kter˘ pije minerální vodu, pfieÏije déle, neÏ kdyby pil obyãejnou pitnou vodu. Obyãejná voda vym˘vá z organizmu minerální látky a ãlovûk umírána ztrátu minerálních solí. Pfiírodní minerální voda Borjomi hydrogenuhliãitano-sodného typu nejenom uhasí va‰í ÏízeÀ, ale také vám nahradí ztrátu stopov˘chprvkÛ, nezbytn˘ch pro va‰e zdraví.Tuto minerální vodu mÛÏete pít kaÏd˘ den i bez zvlá‰tního lékafiského doporuãení. Je prospû‰ná vÏdy a pro kaÏdého z vás. Tato v˘jimeãnû zdraví prospû‰ná a léãivá voda má to nej‰ir‰í spektrum léãiv˘ch vlastností a je ideální k prevenci mnoh˘ch onemocnûní. Voda borjomsk˘ch pramenÛ nezmûnila své jedineãné vlastnosti po více neÏ sto let a Rusové ji znají jiÏ od dob cara Alexandra II. Právû tehdy zaãalo aktivníosvojování léãiv˘ch pramenÛ a zaãala se psát historie znaãky Borjomi. První reklamní kampaÀ, jestli to takto mÛÏeme nazvat, probíhala pod heslem Borjomi - ruská Vichy. To proto, Ïe na konci devatenáctého století se proslavilyláznû pfiedev‰ím ve Francii. Nejznámûj‰ími z nich byly Vichy (tam se také stáãí stejnojmenná minerální voda Vichy). Ukázalo se, Ïe sloÏením se voda Borjomivelice podobná té z Vichy. První láhve borjomské vody byly hnûdé barvy a etiketa velmi pfiipomínala etiketu Vichy. Pod názvem nové minerální vody bylodrobn˘m písmem napsáno Ruská Vichy.Od té doby se láhev a etiketa mnohokrát zmûnila. Na etiketû se objevila nová data a názvy mûst, kde se Borjomi na rÛzn˘ch odborn˘ch v˘stavách dostalo tûchnejvy‰‰ích ocenûní za kvalitu a jedineãnost léãiv˘ch vlastností.

O C E N ù N Í

1907 SPA - Grand Prix, 1919 KAZAN - Grand Golden medal, 1911 DRESDEN - Diploma of Honour, 1940 TALLINN - Golden medal,

1975 BUDAPEST - Diploma of Honour, World Exhibition, 1997 MOSCOW - Golden medal, 1998 NOVOSIBIRSK - Golden medal,

1996, 1997, 1998 ST. PETERSBURG - Golden medal

IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 60

Podzim je časem, kdy příroda vydává svou celoroční úrodu. Nejinak je tomu

v lese. Lesní plody dozrály a skýtají před zimou dostatek potravy zvěři i ptactvu.

Divoká prasata si pochutnávají zejména na bukvicích a na žaludech. A mají

toho zapotřebí, v listopadu začíná čas jejich námluv, po myslivecku chrutí,

který je pro ně fyzicky velmi náročný. Samci, neboli kňouři, mezi sebou bojují

až do ledna a jejich vzájemné potyčky doprovází hlasité funění a chrochtání.

Samice, bachyně, asi 18 týdnů po spáření rodí 3 až 12 selat. Bachyně

s letošními a loňskými selaty pak žijí v rodinách, které se někdy spojují ve větší

tlupy.

Prasata jsou zvěř noční, ve dne se s nimi setkáme jenom zřídka. Ačkoliv

dospělí samci dosahují váhy i přes tři metráky, jde o zvěř plachou, která se

člověku vyhýbá. Nebezpeční však mohou být zranění jedinci nebo bachyně

v době, kdy chrání svá mláďata, tedy na jaře.

Počátkem listopadu říjí také mufloni. Jejich souboje jsou velmi urputné. Berani

se rozběhnou ze vzdálenosti až dvaceti metrů a tvrdým nárazem mohutných

rohů se oba snaží toho druhého od milostných choutek odradit.

Velmi aktivní jsou v listopadu také bobři, naši největší hlodavci, dorůstající váhy

až 30 kilogramů. Až do konce prosince intenzivně kácí dřeviny a olistěné větve

zapichují do dna vodních toků v blízkosti svého obydlí. Tato podvodní zásobár-

na živí bobří rodinu v zimě, kdy je pro ni pohodlnější a bezpečnější zůstávat při

shánění potravy pod hladinou. Bobři nejčastěji bydlí v podzemních norách,

i když někdy dávají přednost tzv. bobřím hradům vystavěným z větví, kamenů

a bahna.

V norách bydlí i jezevci, kteří si právě v této době vytvářejí podkožní tukové

zásoby, aby přežili krutou a „hladovou“ zimu. O totéž se pokoušejí i ježci,

hlavně ti malí z druhého letního vrhu. Pro přežití tuhé zimy potřebují dosáhnout

váhy alespoň půl kilogramu. Ježek je schopen během noci naběhat až 10 kilo-

metrů a dokáže nadělat tolik rámusu, že vyděsí i dospělého člověka, natožpak

dětskou noční hlídku na letním táboře.

Podzim hýří barvami a je velkolepou oslavou plodného života, vyvrcholením

vegetačního období. Za obzorem sice už číhá kostnatá a nelítostná zima, ale

nač se trápit tím, co přijde? Teď je čas sklizně a hojnosti.

pk, jj

Několik podzimních pranostik:

Pozdn í ř í j e , d louhá z ima , k rá tká ř í j e z imu p i je .

D ivoké husy na od le tu , konec je bab ímu lé tu .

Podzim v lese je časem námluv i výkrmu

IKONA01 9/25/07 12:22 PM Page 61

Srbsko

Opékaná ze len ina

700 g salátov˘ch brambor, neloupan˘ch,rozpÛlen˘ch 1 cel˘ ãesnek, rozdûlen˘ na strouÏky,neloupan˘4 vûtviãky rozmar˘nu 3 polévkové lÏíce olivového oleje2 zelené papriky, nakrájené na vût‰íkousky2 vet‰í cukety nakrájené na kostky300 g mal˘ch rajãat (nejlépe koktejlov˘ch)1/2 ãajové lÏiãky mofiské soli

Pfiedehfiejte troubu na 220 stupÀÛ. Dejtebrambory, ãesnek a rozmar˘n do velkézapékací mísy. Pokapejte 2 polévkov˘milÏícemi olivového oleje a zapékejte 10 mi-nut. Pfiidejte papriky a cukety, osolte a pokapejte zbyl˘m olivov˘m olejem.V‰e zapékejte dal‰ích 15 aÏ 20 minut.PoloÏte navrch rajãata a peãte po dobu 10 minut, neÏ zaãne praskat kÛÏe na raj-ãatech, zelenina je opeãená a bramboryjsou uvafiené.

Bulharsko

Fazolky po bulharsku

1 kg fazolov˘ch luskÛ3 cibule4 rajãata100 g oleje1 lÏiãka mleté papriky2 lÏíce moukysÛl, kopr, petrÏelka

Oãi‰tûné fazolky zbavíme vláken, nakrá-jíme na vût‰í kousky a dáme na zpûnûnoudrobnû nakrájenou cibuli. Pfiidáme na-krájená rajãata, lÏiãku papriky, rozsekan˘kopr a v‰e dusíme na mírném ohni dozmûknutí. Pak rozkvedláme v tro‰e vodylÏíci mouky, fazolky zahustíme a pova-fiíme je‰tû 10 minut. Osolíme aÏ ke konciúpravy. Na talífii posypeme petrÏelkou.Podáváme s chlebem, dalamánkem nebobrambory.

ikona 162

recepty

IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 62

Ukrajina

Boršč

0,5 kg ãervené fiepy1 kg pfiedního hovûzího masa2 lÏíce oleje8 hrnkÛ vody nebo hovûzího v˘varu0,5 kg men‰ího hlávkového zelí0,5 kg oloupan˘ch nakrájen˘ch rajãat1 nakrájená cibule4 prolisované strouÏky ãesneku2 nakrájené bramborysÛl, pepfi

âervenou fiepu, zelí a maso nakrájíme nakostiãky. V hrnci rozehfiejeme olej, pfiidá-me maso a za stálého míchání opeãeme.Pfiidáme v˘var nebo vodu a pfiikryté va-fiíme asi 40 minut. Pfiidáme pokrájenouãervenou fiepu, hlávkové zelí, rajãata,cibuli a ãesnek. Zakryjeme pokliãkou a vafiíme 40 minut. Pfiidáme brambory,osolíme, opepfiíme a vafiíme, dokud ne-zmûknou. Na konci je‰tû pfiípadnû dochu-tíme. Tradiãnû se tato polévka podává sezakysanou smetanou. Polovinu hovûzíhomasa mÛÏeme nahradit vepfiov˘m, pfiidatklobásu nebo zeleninu a pórek.

ikona 1 63

recepty

Gruzie

Kuře po gruz ínsku

1 kufiesÛl, pepfilÏiãka mleté sladké paprikylÏiãka kari kofienílÏiãka grilovacího kofiení2–3 lÏíce oleje1 cibulev˘var z masoxu2 lÏíce rajãatového protlaku‰Èáva z 1/2 citronunûkolik lÏic bílého vínapetrÏelka

Kufie naporcujte asi na 8 kouskÛ. Osolte,opepfiete a obalte ve smûsi papriky, kari a grilovacího kofiení. Na rozehfiátém olejizpûÀte nadrobno nakrájenou cibuli. Pfii-dejte maso a po v‰ech stranách zprudkaopeãte. Podlijte v˘varem, zmírnûte oheÀ,pfiidejte rajãatov˘ protlak a duste domûk-ka. Podlévejte v˘varem dle potfieby. Pfiedkoncem pfiidejte víno a citrónovou ‰Èávu.Podávejte s bramborem nebo r˘Ïí.

IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 63

Vydává Český národní fond kultury a.s.,pod záštitou Kryštofa, arcibiskupa pražského a metropolity Českých zemi a Slovenska.

Číslo 1 / 2007 / ročník I.

Šéfredak tor:Roman Wimmere-mail: sefredaktor@ikonapress.info

Redakce :e-mail: redakce@ikonapress.infoGlazunovova 885, 140 00 Praha 4Tel.:+420 244 912 158

Graf ika :Milan Sládeke-mail: grafik@ikonapress.info

O b chodní oddělení:Ing. Igor Střelece-mail: vydavatel@ikonapress.info

Inzerce:e-mail: inzerce@ikonapress.infoTel.:+420 603 555 603

Distribuce a předplatné:AMISSERVIS s.r.o.Na Nivách 18141 00 Praha 4Tel. +420 241 484 521 Fax.: + 420 241 489 306GSM: 603 21 55 68e-mail: amisservis@centrum.czwww.amisservis.cz

Tisk:Dragon press s.r.o.Dukelská 228 Klatovy 2P.O.BOX 250, 339 01 Klatovy 1 Tel./fax: +420 376 313 750Tel.: +420 376 322 799e-mail: dtp@dragonpress.cz www.dragonpress.cz

W e b ov é strá n k y:www.ikonapress.infoadmin@ikonapress.info

Periodicita :DvouměsíčníkProdejní cena: zdarmaZásilkovné: 79,- Kč (za 6 čísel)

V y d av a tel:Český národní fond kultury a.s.Glazunovova 885, 140 00 Praha IČ: 60197455Tel.: +420 244 912 158Fax: +420 244 912 158office@ikonapress.info

Registra c eMK ČR E 17681 ze dne 9. 7. 2007

Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí.Redakce neručí za obsah inzerce, otištěné materiály nelzerozšiřovat bez souhlasu redakce.

www.ikonapress.info

© ČNFK a.s.

ikona 164

Ob j e d n e j te s i č a sop i s IKONA p řím o d o va š í s ch rá n k y

VáÏení ãtenáfii, vydavatel pro vás zajistil ve spolupráci s distribuãní firmou AMISServis s.r.o. doruãování ãasopisu pfiímo do pohodlí Va‰eho domova. Zaplatíte pouzemanipulaãní poplatek spojen˘ s distribucí a po‰tovn˘m âeské po‰ty.

Cena ãasopisu: 0,- Kã

Pfiedplatné: 0,- Kã

Poãet v˘tiskÛ do roka: 6

Manipulaãní poplatek za 6 v˘tiskÛ: 79,- Kã pro tuzemské pfiedplatitele.

Doruãování na Slovensko a do zahraniãí na dotaz.

Po kud si objednáte zasílání časopisu, získáte tyto v ýhody:

1. 100% jistota obdrÏení ãasopisu.

JelikoÏ je ãasopis roz‰ifiován zdarma, mohlo by se Vám stát, Ïe náklad v˘tiskÛbude rozebrán jin˘mi ãtenáfii.

2. Dárek zdarma.

K ãasopisÛm balen˘ch do fólie urãen˘m objednatelÛm je plánováno v pfií‰tímroce vkládání CD ROMÛ, DVD a dal‰ích dárkÛ

3. Informace.

Budete vãas informováni o v‰ech aktivitách vydavatelství ãasopisu Ikona4. Pfiednost pro objednatele:

V pfiípadû zájmu se mÛÏete na distributora obrátit i s poÏadavkem na doposlánístar‰ích ãísel ãasopisu.

Jak objednat doručov ání časopisu?

1. Telefonicky: 241 484 521

2. Faxem: 241 489 306

3. E-mailem: amisservis@centrum.cz

informace o ãasopisu najdete na www.amisservis.cz v sekci pfiedplatné4. Objednacím lístkem:

AMISSERVIS s.r.o.Na Nivách 18141 00 Praha 4

Ihned po obdrÏení Va‰í objednávky Vám bude zaslána sloÏenka (popfi. faktura) k úhradû s uvedením Va‰eho „registraãního ãísla abonenta“, které budete uvádûtpfii platbû jako variabilní symbol a dále pfii komunikaci s distributorem v pfiípadûpoÏadavku zmûn v odbûru ãasopisu (zmûna adresy, poãtu odebíran˘ch v˘tiskÛapod.).

O B J E D N A C Í L Í S T E K

Adresa plátce: Doruãovací adresa:Jméno a pfiíjmení/firma: Jméno a pfiíjmení/firma:

Ulice: Ulice:Mûsto: Mûsto:PSâ: PSâ:Telefon:E-mail:IâO:DIâ:

Poãet v˘tiskÛ:

Objednací lístek za‰lete po‰tou na: AMISSERVIS s.r.o., Na Nivách 18, 141 00 Praha 4Faxem: 241 489 306E-mailem: amisservis@centrum.cz

IKONA01 9/25/07 9:59 AM Page 64