Bojová umění

  • View
    41

  • Download
    1

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Bojová umění. Struktura předmětu. Bojová umění neokcidentální tradice Obecná teorie bojových umění Teorie japonských bojových umění Bojová umění z jednotlivých kultur Vztahy s jinými předměty: Dějiny úpolových sportů (okcidentální tradice) Džúdó, Karate, Aikidó. Studijní literatura. - PowerPoint PPT Presentation

Text of Bojová umění

Bojov umn

Bojov umnStruktura pedmtuBojov umn neokcidentln tradiceObecn teorie bojovch umnTeorie japonskch bojovch umnBojov umn z jednotlivch kultur

Vztahy s jinmi pedmty:Djiny polovch sport (okcidentln tradice)Dd, Karate, AikidStudijn literaturaReguli, Z. polov sportyGreen, T. A. Martial Arts of the WorldNitob, I. BuidoMusai, M. Kniha pti kruhJagj Munenori. Kniha rodinnch tradicSunc. O vlenm umnCleary, T. Japonsk umn vlkyDal lnky ve studijnch materilech, odkazy na webov strnkyNzev bojov umnastji se pouv od 1989

Nejednotn chpn:Asijsk systmyVe o polovch sportech

Bojov umn martial artsArt:Umn

Martial:- Mars, syn Jova (Jupiter) a Juno , manel Bellony a milenec Venue (ztotoovn s eckm rem)- bojov, vojensk, vlen, souvisejci sbojem avlkou

Pojem bojov umnMartial arts (martial ways, fighting arts, fighting sports, combatives)Art martiauxKampfkunstArtes marcialesArti MarzialiSztuki walki (sporty walki)Borilake vjetine a ( , )

Bojov umn (definice)zejmna pohybov systmy, kter se vyvinuli ze starch zpsob boje, a kter se dnes provdj jako soust ivotn cesty, pro sport, sebeobranu, nebo je jejich clem zachovn tradice a kulturnho ddictv. Bojov umn a polyVe, co se dotk veden vlkyTechniky, taktika, technologie

poly jsou pohybovmi aktivitami, pracuj s kontaktem

Bojov umn a poly

Udlejme si podek v pojmech:polov sportyBojov umnBojov sporty Funkce bojovch umn**11##12Historick hlediskoNevyhnutelnost boje rozvoj bojovch dovednostLovObranaBt se znamen btSpoleensk rozdly

13Souasn hledisko Boj tv v tv nen nevyhnutelnTransformace (v procesu sakralizace) na

Soutn sportSebeobranaKomplexn rozvoj14tydimenzionln rozvoj (funkce)biosfrasociosfrapsychosfranoosfra (V. Vernadsky), spiritualitatydimenzionln rozvoj (funkce)BiosfraTlesn trnink a jeho slokyPsychosfraPsychick procesy a stavy, psychomotorikaSociosfraSpoleensk normyNoosfra (V. I. Vernadski a Teilhard de Chardin geosfra-biosfra-noosfra (. + )Nkdy i spiritualita. Vechno poznn (i duchovn)16FunkceMt zdrav, funkn organizmus a umt ho pout

Bt integrovanou lidskou bytost

Mt dobr sociln vztahy

Mt smysl ivota

biospheresociospherepsychospherenoosphere17Biodromaln charakterRozvoj tla, due, spolenosti a ducha by ml btkontinulnnekonc

Celoivotn cestaBojov umn zhlediska kultury Na pkladu japonsk kultury a japonskch bojovch umnch

Otzky v bojovch umnch (i jinde)co je dobr (etika)co je krsn (estetika)emu meme vit (vra)Etika7 ctnost budnsk konfucinsk spis O pti ctnostech:

VelkorysostSpravedlivostNleit chovnMoudrostdobr vra Etika7 ctnost budDal ctnosti ovlivnn konfucianizmem:

PokoraPravdivostSrdce/duchctaLoajalita Etika7 ctnost budDal ctnosti ovlivnn budhizmem

SoucitDobromyslnostEtikaBojov umn byla vojenskmi systmy

etiketa (pedepsan formy chovn)disciplnapslunost ke skupinEstetikasabi - oputnost, patina vku, st; wabi - vednost, zdrenlivost, skromnost; ibui - pirozenost, elegance, harmonie; jgen - odmlka, nznak apodtext; iki - jednoduchost a kvalitaEstetikasui umn uvat ivota bez svzanosti stmito poitky; aware - przdn msto, zastaven pohyb s potenc zvuku, farby, tvaru, pohybu apodobn; frj - schopnost plynul intuitivn tvorby, mud - prchavost a pominutelnost, karumi - nensiln inspirativn lehkost.Estetikaobliba jednoduchosti asnaha oskryt vyjden vznamunapodobovn prodyInspirace nskou kulturou, jej transformaceVraKonfucianizmus:Jednota jin-jang (in-j hifumi)Pojem tao (jap. d)

Neokonfucianizmus:Tzv. energie ki (nsky chi)Vraint:Pvodn japonsk animistick pedstavyDuchov, bostv kami jsou ptomny ve vech vcechZemel lovk se sm stv bohemNem knonickou knihu, mytologie je sten sepsan v KodikiVraBudhizmus:Rzn formy, stl inspirace z kontinentu

Zenov budhizmus (nsky chan):Oista misogi (pojem ze int) satori, kenVhled do vlastn podstaty (letn zrcadla)

Systematika bojovch umnPodle pouvanch prostedkBojov umn se zbranmi, spouitm pevn zbran:sench,bodnch,derovch,vrhacch,mechanickch,stelnch,spouitm pomocnch bojovch prostedk (kupkladu spoutvn),Bojov umn beze zbran, spouitm zejmna:der rznmi stmi tla,strkn ahzen,pen kloub,krcen,dren,tlakSystematika bojovch umnPodle vznamu (v t-kter kultue)Hlavn (lukostelba, erm meem, erm kopm, )Vedlej (erm ty, erm halapartnou, boj beze zbran, )Soubn (bojov umn se skrytmi, i malmi zbranmi, vyuit zemdlskch nstroj jako zbran, )

Systematika bojovch umnPodle pslunosti ke spoleensk skupin (v t-kter kultue)

Bojov umn aristokratick (dvorsk), nebo vojensk lechtyBojov umn nboenskch pedstavitel (mnich)Bojov umn emeslnkBojov umn zemdlcBojov umn sociln vylouench (otroci, atd.)

Systematika bojovch umnPodle msta vzniku (geografick dlen)AsieJaponskonaKoreaIndieEvropaFrancieNmeckoPortugalskoAmerikaSpojen sttyBrazlieAfrikaEgyptAustrlie, Ocenie

Slep mapaCumberland wrestlingArnisGalhofaKaliripjatCapoeiraSavateSystemaTahtibMau rkauTeorie japonskch bojovch umnSystematika japonskch bojovch umnStar bojov umn (kobud)Modern bojov umn (inbud)Teoretick vchodiskaVvojZdrojeTrnink

Vvoj japonskch bojovch umnZmnky o zpsobech boje v mtech (kiki), pedevm pomovn sil (ikara kurabe)Kodiki (712)Boj boh (Takemikazui a Takeminakata) vtzstv hodemMe jako jeden z mytickch pedmtNihon oki (720)Boj hrdin (Sukune a Kuehara) vtzstv kopemVvoj japonskch bojovch umnBoj se zbranmiTechnologie vroby oceli a vyuit jzdyPedevm lukostelba, boj kopm, boj meemPo sjednocen Japonska (1603) vznik mnoha rjhaBoj beze zbranPedevm dovednost vojkSumai (nativn zpsob boje, tak forma buke sumai)Kumi ui (tak forma joroi kumi ui)Dducu

Systematika japonskch bojovch umnKobud star, tradin bojov umnKobud, korj, kobuducuNositelem byl samuraj, pp. vojkinbud nov, modern bojov umninbud, gendai budNositelem me bt kdokoliv

Ducu vs d (dn pm zmna z jednoho na druh zde historicky nen doloiteln)KobudDducuKenducuSducuNaginataducuKjducuBducuHanbducuurikenducuTorinawaducuDutteducuNinducuTradin koly ale obvykle obsahovaly rzn techniky (beze zbran i se zbranmi) a taktikyDducu

Kenducu

Bducu

Sducu

Naginataducu

Kjducu

Bugei dhappanKenducu(erm)Battoducu(tasen mee)Sducu(erm kopm)Naginataducu(erm halapartnou)Kjducu(lukostelba)Kjbaducu(lukostelba z kon)Suiducu(plavn)Bducu (erm hol)Nagamono(erm irokou halapartnou)Torimono Dgu(pouit policejnch zatkacch zbran)Kakui bukiducu(skryt zbran)Dducu(zejmna neozbrojen boj)urikenducu(vrhn malch zbran)Hducu(stelba z palnch zbran)Dh kai(zskvn informac)ikud(opevovn)Ang(signalizace)Heih(strategie a taktika)

Bugei dhappan

Bugei dhappan

Bugei dhappan

Bugei dhappan

Bugei dhappan

DducuZpsob obran a tok beze zbran, nebo s pouitm malch zbran proti jednomu, nebo vce neozbrojenm, nebo ozbrojenm oponentm.

ZbranKobuki (mal zbran)Hibuki (skryt zbran)KobudNositelem byl samurajSaburomono = ten, kter oekva pkazyVojensk elita, jezdecTda vznikla ke konci obdob Heian (794 -1185)Povinn umn samuraj (roku bugei, 1650)KenducuKjducuBaducuSducuHducuDducu

Kobud systm vuky a zkouekExistence mnoha rjha kolLicencovn prostednictvm menkj soupisu dosaench technikMenkj kaiden licence o plnm pedn rjhaVzdlvac systmden (zatenck rove)den (pokroil rove)Okuden (mistrovsk rove)Kobud sociln strukturaCharakteristiky socilnch interakcPevn formln strukturaPevaha vertiklnch interakcDlouhodob (celoivotn) trvnPrincip seniority (j no do)Princip participaceIniciativa pichzejc sezdolaPreference neformlnch vztah

Kobud sociln strukturaSke hlava rodu, hlavn pedstavitel koly, obvykle i vedouc uitel, titul je obvykle ddinihanke vedouc uitel (v ppad, e uitelem nen ske)ihan jdouc pkladem, uitel uitel, mistrSensei - uitel

Kobud sociln strukturaUidei - vnitn kSotodei - vnj k

Seipai - star kKohai mlad kinbudDdKendNaginatadKaratedAikidrindi kenpDkendSum (nen zcela kobud ani inbud)Modern koly jsou obvykle relativn zce zamen, zejmna kvli soutm

inbud systm vuky a zkouekSystm kj a danKj sestupn 3., 2., 1.Dan vzestupn 1. (dan), 2., 3.,

Sensei, ihan (stejn jako v korj)

Systm g (titul) Dai Nippon Butoku KaiReni instruktorKji pokroil uitelHani mistr uitel, uitel uitel

Uitel bojovch umnCvien (i vuka) je prostedkem, nikoli clemVuka probh prostednictvm bezprostedn praktick zkuenosti s pohybemUitel je v prvn ad neformln autoritou (ci pichzej k uiteli, ne opan)Vuka nen asov omezena clem, umouje tedy skuten rozvjet osobnost ka

Zdroje japonskch bojovch umnTradice (ve smyslu konfucianismu)Psemn zznamyMusai Miajmoto: Gorin no oMunenori Jagj: Heih kadenoZznamy jednotlivch rjhaJaponsk filozofick spisyV teorii ale vychzeli i z nskch zdrojKonfucianistickchTaoistickchVlench (pedevm Sunc)

Trnink japonskch bojovch umnClUtilitaristickDuchovn (pedevm od ry Tokugawa/Ed)MetodyPedevm kataAle i rzn zpsoby (rzn) volnho boje

Trnink japonskch bojovch umnren trnink v tlesnm pojet

keiko jako kadodenn praxe

gj jako metoda k sebezdokonalovn, podobn jako askeze (zeckhoasksiscvien, praxe, disciplina; z askcviit; pvodn znamenala jakoukoli formu praxe, j se upevuje disciplina)Trnink japonskch bojovch umnu-ha-ri (uit se, odvzat se, peshnout)u(chrnit, naslouchat): tradovan znalosti, uen se zkladm, bezvhradn sledovn uenHa(rozvzn, odboen): prolomen tradice, hledn vlastn, jin cestyRi(oputn, oddlen): transcendence, dokonalost, ji zde nejsou formy, technikyu ha riPsychofyzick principy (ki, chi)Chpan svta jako dynamick jednoty (hifumi) in j (n. jin jang)Neokonfucianizmus (u-si)Ri hokkai princip, idea, pravzor veho, v hmotn existenceDi hokkai individuln, relativn projev ri hokkaiTato kvalita je dna ptomnost kiPsychofyzick principy (ki, chi)V japontin je vce ne 40 pojm vztaench ke kiVdom, duevn zdravZjem, zmr pesvdenPocity, emocionalita, nladaTemperament, srdce, mysl

Psychofyzick principy (ki, chi)V bojovch umnch sledujeme ti aspekty kiduchovn aspekt (duch, due, tos (ang. sp