72
BIOLOGIE ČLOVĚKA BIOLOGIE ČLOVĚKA Opěrná a pohybová soustava Opěrná a pohybová soustava

BIOLOGIE ČLOVĚKA

  • Upload
    erol

  • View
    107

  • Download
    1

Embed Size (px)

DESCRIPTION

BIOLOGIE ČLOVĚKA. Opěrná a pohybová soustava. TKÁNĚ. Epitelová tkáň Pojivová tkáň vazivo chrupavka kost zubní tkáň trofická pojiva Svalová tkáň Nervová tkáň. Pojivo – VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST, ZUBNÍ TKÁŇ, …. - PowerPoint PPT Presentation

Citation preview

Page 1: BIOLOGIE ČLOVĚKA

BIOLOGIE ČLOVĚKABIOLOGIE ČLOVĚKA

Opěrná a pohybová soustavaOpěrná a pohybová soustava

Page 2: BIOLOGIE ČLOVĚKA

TKÁNĚTKÁNĚ

1.1. Epitelová tkáňEpitelová tkáň2.2. Pojivová tkáňPojivová tkáň

a)a) vazivovazivob)b) chrupavkachrupavkac)c) kostkostd)d) zubní tkáňzubní tkáňe)e) trofická pojivatrofická pojiva

3.3. Svalová tkáňSvalová tkáň4.4. Nervová tkáňNervová tkáň

Page 3: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Pojivo Pojivo – VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST, ZUBNÍ TKÁŇ, …– VAZIVO, CHRUPAVKA, KOST, ZUBNÍ TKÁŇ, …

formuje a udržuje tvar těla, přenos látek a informací, obranné reakce, zásobárna látek

mezibuněčná hmota - matrix vlákna – kolagenní, elastická, retikulární základní hmota – glykozaminoglykany, bílkoviny,

minerální látky buňky

fixní pohyblivé

Page 4: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Funkce pojivaFunkce pojiva

strukturální šlachy, pouzdra, kosti

obranná buňky imunitního

systému

střádací Na+ a voda, tuková

tkáň reparační

vznik jizvy

nutriční prostředník mezi cévou a orgánem

Page 5: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Typy pojivové tkáně - vazivoTypy pojivové tkáně - vazivo

1.1. kolagenní vazivokolagenní vazivo – pouzdra orgánů, podkládá epitely

2.2. retikulární vazivoretikulární vazivo – krvetvorné a lymfoidní orgány

3.3. tukové vazivotukové vazivo – mechanická a tepelná izolace, energetická zásoba

Page 6: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Chrupavka vs. kostChrupavka vs. kost

bezcévná tkáň pevná, „drží tvar“ chondroblasty, -cyty

nemineralizovaná

velmi prokrvená tkáň

pevná, „ohebná“ osteoblasty, -cyty

osteoklasty mineralizovaná

Page 7: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Chrupavka - cartilagoChrupavka - cartilago

odolná vůči působení tlaku -> nemění tvar

buňky: chondroblasty (cyty)

mezibuněčná hmota - vlákna + matrix

pevnost dána vazbou molekul vody

bezcévná tkáň - živiny difúzí (perichondrium, syn. tekutina)

Page 8: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Typy chrupavkyTypy chrupavky

1. Sklovitá chrupavka2. Elastická chrupavka3. Kolagenní chrupavka

Page 9: BIOLOGIE ČLOVĚKA

1. Sklovitá chrupavka1. Sklovitá chrupavka

modrobílá, sklovitá nejrozšířenější typ

chrupavky kostra paryb,

mnohoštětinatci, měkkýši, hlavonožci

pokrývá kloubní plochy součást dýchacích cest spojuje žebra a sternum

Page 10: BIOLOGIE ČLOVĚKA

TracheaTrachea Kloubní chrupavkaKloubní chrupavka

Page 11: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Elastická chrupavkaElastická chrupavka

v boltci, zevním zvukovodu, epiglottis v kolagenní a elastickáelastická vlákna chrupavka žlutá

Page 12: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Vazivová chrupavkaVazivová chrupavka

kolagenní vlákna bílá, neprůsvitná meziobratlové ploténky, kloubní plošky, čéška

Page 13: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Obecná nauka o kostechObecná nauka o kostech

Funkce kostí

opora měkčím tkáním úpon svalů a vazů (pasivní pohybový aparát) ochranná pouzdra orgánů (lebka, páteř,

hrudník…) zásobárna vápníku úloha při tvorbě krevních elementů (kostní

dřeň)

Page 14: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Obecná nauka o kostechObecná nauka o kostech

Kost (Os, Ossa) je tvrdý, pružný útvar.

Její tvar odpovídá funkci: kosti dlouhé: kosti končetin;

konce (epifýzy), střed (diafýza), jejich tělo je duté

kosti ploché: např. kosti klenby lebeční, lopatka

kosti krátké: kosti zápěstní kosti pneumatické: obsahují

dutiny vyplněné vzduchem; kost čelní, čichová

kosti nepravidelné: obratle

Page 15: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Kostní tkáňKostní tkáň Kostní tkáň je nejtvrdší z pojiv. Vyskytuje se

pouze u obratlovců. Je tvořena z kostních buněk, tzv. osteocytů. Mezibuněčná hmota je vytvářena tzv. osteoblasty.

Obsahuje: látky organické:látky organické: asi 1/3, dodávají kosti pružnost,

bílkovina osein látky anorganickélátky anorganické: asi 2/3, dodávají kosti pevnost,

Ca3(PO4)2, CaCO3, Stářím se složení mění, přibývá anorganické

hmoty snadná lámavost. 2 typy kostní tkáně

houbovitáhoubovitá – spongiózní (hlavice dlouhých kostí) hutnáhutná – kompaktní (těla dlouhých kostí)

Page 16: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Kostní tkáň Kostní tkáň hutnáhutná

Lamelární strutkuraHaversovy systémyHaversovy kanálkyVolkmanovy kanálky

Page 17: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Stavba dlouhé kostiStavba dlouhé kosti

okostice houbovitá tkáň hutná tkáň kostní dřeň diafýza epifýza kloubní

chrupavky

Page 18: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Vývoj a růst kostíVývoj a růst kostí Kosti se vytváří

z chrupavčitého nebo vazivového základu kostnatěním (osifikací) během embryonálního vývoje. Osifikace se šíří z tzv. osifikačních jader

RŮST KOSTÍRŮST KOSTÍ do šířky: pomocí

okostice do délky: uskutečňuje

se na  tzv. růstové chrupavce

Page 19: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Spojení kostíSpojení kostí

Vazivem: švy na lebce

Chrupavkou: např. meziobratlové ploténky

Srůstem: např. pánevní kost

Pohyblivé spojení, kloub: hlavice jedné kosti zapadá do jamky druhé

Page 20: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Typy kloubních spojeníTypy kloubních spojení

Page 21: BIOLOGIE ČLOVĚKA

KOSTRA ČLOVĚKAKOSTRA ČLOVĚKA

1. OSOVÁ KOSTRA lebka

neurocranium splanchnocranium

hrudník páteř

2. KOSTRA KONČETIN kostra horní končetinykostra horní končetiny kostra dolní končetinykostra dolní končetiny

pletenec HK, DKpletenec HK, DK volná HK, DKvolná HK, DK kostra ruky, nohykostra ruky, nohy

Page 22: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Osová kostraOsová kostra

PÁTEŘ

Funkce páteřeFunkce páteře

Stavba páteře - obratleStavba páteře - obratle

Meziobratlové ploténkyMeziobratlové ploténky

Prohnutí páteřeProhnutí páteře

Page 23: BIOLOGIE ČLOVĚKA
Page 24: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Osová kostra - páteřOsová kostra - páteřTypy obratlů

Page 25: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Osová kostra – kostra hrudníkuOsová kostra – kostra hrudníku

Žebra pravá : kloubně se upínají na hrudní obratle a prvních 7 párů chrupavkou na hrudní kost

Žebra nepravá : 5 párů, 3 se připojují na chrupavku výše uloženého žebra

Žebra volná: 2 páry Hrudní kost Hrudní obratle

Page 26: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Osová kostra – kostra lebkyOsová kostra – kostra lebky

horní čelisthorní čelist lícní kostlícní kost kost nosníkost nosní kost slzníkost slzní nosní skořepynosní skořepy kost patrovákost patrová kost radličnákost radličná jařmový obloukjařmový oblouk

dolní čelistdolní čelist jazylkajazylka

LEBKA Mozková část

(Neurocranium): 8 kostí

Obličejová částObličejová část (Viscerocranium): 14 kostí

Page 27: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Osová kostra – kostra lebkyOsová kostra – kostra lebky

koste čelníkoste čelní kost čichovákost čichová kost klínovákost klínová Turecké sedloTurecké sedlo kost týlníkost týlní kost spánkovákost spánková kost skalníkost skalní kost temenníkost temenní

bradavkový výběžekbradavkový výběžek bodcovitý výběžekbodcovitý výběžek

LEBKA Mozková částMozková část

(Neurocranium): 8 kostí

Obličejová část (Viscerocranium): 14 kostí

Page 28: BIOLOGIE ČLOVĚKA
Page 29: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Osová kostra – kostra lebkyOsová kostra – kostra lebky

Page 30: BIOLOGIE ČLOVĚKA
Page 31: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Švy na lebceŠvy na lebce

šev věncový (korunový): mezi kostí čelní a kostmi temenními

šev šípový: mezi kostmi temenními

šev lambdový: mezi kostmi temenními a kostí týlní

šev šupinový: nad spánkovou kostí

Page 32: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Určování věku podle lebkyUrčování věku podle lebky

Vazivové blány - lupínkyVazivové blány - lupínky

Page 33: BIOLOGIE ČLOVĚKA

KOSTRA KONČETINKOSTRA KONČETIN

KOSTRA HORNÍCH KONČETIN Pletenec lopatkový Volná horní končetina Kostra ruky

Page 34: BIOLOGIE ČLOVĚKA

KOSTRA HK – pletenec lopatkovýKOSTRA HK – pletenec lopatkový

lopatka plochá trojúhelníkovitá kost. Na dorzální straně má lopatka kostěnou hranu, tzv. hřeben lopatky. Hřeben přechází v nadpažek, se kterým se spojuje klíční kost. Hákovitý výběžek lopatky je pozůstatkem po krkavčí kosti.

klíční kost (Calvicula): 12 – 16 cm dlouhá, esovitě prohnutá kost. Rozlišujeme na ní konec hrudní a konec nadpažkový.

Page 35: BIOLOGIE ČLOVĚKA

KOSTRA HK – volná končetinaKOSTRA HK – volná končetina

Page 36: BIOLOGIE ČLOVĚKA
Page 37: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Kloubní spojení HKKloubní spojení HK

loketní kloub ramenní kloub

Page 38: BIOLOGIE ČLOVĚKA
Page 39: BIOLOGIE ČLOVĚKA

KOSTRA HK – kostra rukyKOSTRA HK – kostra ruky

kosti zápěstní

1. řada (proximální): kost loďkovitá kost poloměsíčitákost trojhrannákost hráškovitá

2. řada (distální):kost trapézovákost trapézovitá kost hlavatá kost hákovitá

Page 40: BIOLOGIE ČLOVĚKA
Page 41: BIOLOGIE ČLOVĚKA

KOSTRA KONČETINKOSTRA KONČETIN

KOSTRA DOLNÍCH KONČETIN Pletenec pánevní Volná dolní končetina Kostra nohy

Page 42: BIOLOGIE ČLOVĚKA

KOSTRA DK – pánevní pletenecKOSTRA DK – pánevní pletenec

Page 43: BIOLOGIE ČLOVĚKA
Page 44: BIOLOGIE ČLOVĚKA

KOSTRA DK – volná končetinaKOSTRA DK – volná končetina

Page 45: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Kloubní spojení DKKloubní spojení DK

kyčelní kloub kolenní kloub

Page 46: BIOLOGIE ČLOVĚKA
Page 47: BIOLOGIE ČLOVĚKA

KOSTRA DK – kostra nohyKOSTRA DK – kostra nohy

hlezenní kloub

Page 48: BIOLOGIE ČLOVĚKA
Page 49: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Onemocnění opěrné soustavyOnemocnění opěrné soustavy

osteoporóza osteoartróza dna zlomeniny, vymknutí …

Page 50: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Deformace lebkyDeformace lebky

Page 51: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Svalová tkáňSvalová tkáň

aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň myoepitely (žahavci, ploštěnci) elektrická svalová tkáň – elektrická ploténka

Základní typy svaloviny

1. hladká svalovina2. příčně pruhovaná svalovina3. srdeční svalovina

Page 52: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Tvary svalůTvary svalů

Page 53: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Stavba svalu

Page 54: BIOLOGIE ČLOVĚKA

1. Hladká svalovina1. Hladká svalovina

ve stěnách dutých orgánů (cévy, střeva…) i jinde (kůže, prostata)

u bezobratlýchu bezobratlých – útrobní a pohybové svaly, kožněsvalový vak (ploštěnci, hlísti, kroužkovci, měkkýši)

u obratlovcůu obratlovců – ve stěnách vnitřních orgánů a ve vazivu kůže

vřetenovité svalové buňky jádro centrálně, při jeho pólech

organely

Page 55: BIOLOGIE ČLOVĚKA

2. Příčně pruhovaná svalovina2. Příčně pruhovaná svalovina

svalové vlákno mnohojaderný útvar (syncytium), jádra na okraji vývoj: myoblasty

plazmatická membrána = sarkolema cytoplasma = sarkoplasma

myofibrily mitochondrie, granula glykogenu, myoglobin hladké ER = sarkoplazmatické retikulum

šlacha (tendon) kolagenní vlákna, zakotvení do svalového vlákna

Page 56: BIOLOGIE ČLOVĚKA
Page 57: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Schéma svaluSchéma svalu

Page 58: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Schéma kosterního svalového vláknaSchéma kosterního svalového vlákna

Page 59: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Schéma 2Schéma 2

Page 60: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Příčně pruhovaný svalPříčně pruhovaný sval

Page 61: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Příčně pruhovaný svalPříčně pruhovaný sval

Page 62: BIOLOGIE ČLOVĚKA

3. Srdeční svalovina

myokard typ příčně pruhované interkalární disky vlastní centrum automacie

a rytmicity není řízena vegetativní

činností – pouze usměrňována

Page 63: BIOLOGIE ČLOVĚKA

O jaký typ svaloviny se jedná?O jaký typ svaloviny se jedná?

Page 64: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Inervace svaluInervace svalu

Vzruchy přichází do svalového vlákna po motorickém nervovém vlákně z míchy.

Jedna nervová buňka vždy inervuje více svalových vláken (tzv. motorickou jednotku). Celý sval je inervován více nervovými buňkami, které tvoří nerv.

Nervové vlákno je na svalovém vlákně ukončeno tzv. motorickou ploténkou.

Vzruch opačným směrem, do mozku a do míchy, vedou vlákna senzitivní. Informují o napětí svalu.

Page 65: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Inervace svaluInervace svalu

Page 66: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Svalový stahSvalový stah

1. Nervový vzruch způsobí v motorické ploténce vylití acetylcholinu

2. Acetylcholin způsobí uvolnění iontů Ca2+ z váčků endoplazmatického retikula, které obklopují myofibrily

3. Tyto ionty způsobují zasouvání aktinu mezi myozin – aktinomyozinový komplex. Energii dodává ATP

4. Endoplazmatické retikulum s využitím ATP odčerpává zpět ionty Ca2+ a dochází ke svalovému uvolnění.

5. Svalový pohyb má charakter tetanických stahů6. Energie – glukóza, CP7. Svalová únava8. Kyslíkový dluh

Page 67: BIOLOGIE ČLOVĚKA

Názvy a funkce svalůNázvy a funkce svalů

Ohybače (flexory) Natahovače (extenzory) Přitahovače (adduktory) Odtahovače (abduktory) Svěrače (sfinktery) Rozvěrače (diletátory) Obraceče dlaní dolů (supinátory) Obraceče dlaní nahoru (pronátory)

Page 68: BIOLOGIE ČLOVĚKA

SvalySvalySvaly hlavy Zevní sval žvýkací Sval spánkový

Svaly mimické: připojují se do kůže obličeje

Kruhový sval oční Kruhový sval ústní Sval tvářový

Další mimické svaly: zdvíhače rtů, nosní křídla, stahovače koutků, sval čelní atd.

Svaly krku Tenký podkožní sval krční

(Musculus platysma) Zvedač hlavy Svaly nadjazylkové a

podjazylkové: ovlivňují polohy jazylky a hltanu

Page 69: BIOLOGIE ČLOVĚKA

SvalySvalySvaly hrudníku velký prsní sval malý prsní sval přední pilovitý sval mezižeberní svaly Bránice

Svaly břicha zevní a vnitřní šikmý sval

břišní přímý sval břišní příčný sval břišní pánevní svaly

Svaly ramene a paže sval deltový sval nadhřebenový a

podhřebenový svaly oblé dvouhlavý sval pažní trojhlavý sval pažní

Page 70: BIOLOGIE ČLOVĚKA

SvalySvalySvaly předloktí zevní a vnitřní ohybač

zápěstí dlouhý sval dlaňový natahovač prstů natahovač malíku

Svaly ruky sval palcový sval malíkový

Svaly dolní končetiny čtyřhlavý sval stehenní krejčovský sval velký přitahovač stehna přední sval holenní

Page 71: BIOLOGIE ČLOVĚKA

SvalySvaly

Svaly dolní končetiny velký sval hýžďový dvojhlavý sval stehenní trojhlavý sval lýtkový

Svaly zad sval trapézový široký sval zádový sval rombický sk. lopatkových svalů vzpřimovače páteře

Page 72: BIOLOGIE ČLOVĚKA

ORIENTACE NA LIDSKÉM TĚLEORIENTACE NA LIDSKÉM TĚLE