BIBLE-STAR ZKON (Ekumenick peklad) # 1 Prvn Mojova (Genesis) [Gn] [1:1] 1:Na potku stvoil Bh nebe a zemi. 2:Zem byla pust a przdn a nad propastnou tn byla tma. Ale nad vodami vznel se duch Bo. 3:I ekl Bh: "Bu svtlo!" A bylo svtlo. 4:Vidl, e svtlo je dobr, a oddlil svtlo od tmy. 5:Svtlo nazval Bh dnem a tmu nazval noc. Byl veer a bylo jitro, den prvn. 6:I ekl Bh: "Bu klenba uprosted vod a oddluj vody od vod!" 7:Uinil klenbu a oddlil vody pod klenbou od vod nad klenbou. A stalo se tak. 8:Klenbu nazval Bh nebem. Byl veer a bylo jitro, den druh. 9:I ekl Bh: "Nahromate se vody pod nebem na jedno msto a uka se sou!" A stalo se tak. 10:Sou nazval Bh zem a nahromadn vody nazval moi. Vidl, e to je dobr. 11:Bh tak ekl: "Zazelenej se zem zelen: bylinami, kter se rozmnouj semeny, a ovocnm stromovm rozmanitho druhu, kter na zemi ponese plody se semeny!" A stalo se tak. 12:Zem vydala zele: rozmanit druhy bylin, kter se rozmnouj semeny, a rozmanit druhy stromov, kter nese plody se semeny. Bh vidl, e to je dobr. 13:Byl veer a bylo jitro, den tet. 14:I ekl Bh: "Bute svtla na nebesk klenb, aby oddlovala den od noci! Budou na znamen as, dn a let. 15:Ta svtla a jsou na nebesk klenb, aby svtila nad zem." A stalo se tak. 16:Uinil tedy Bh dv velik svtla: vt svtlo, aby vldlo ve dne, a men svtlo, aby vldlo v noci; uinil i hvzdy. 17:Bh je umstil na nebeskou klenbu, aby svtila nad zem, 18:aby vldla ve dne a v noci a oddlovala svtlo od tmy. Vidl, e to je dobr. 19:Byl veer a bylo jitro, den tvrt. 20:I ekl Bh: "Hemete se vody ivoinou havt a ltavci ltejte nad zem pod nebeskou klenbou!" 21:I stvoil Bh velik netvory a rozmanit druhy velijakch hbitch ivoich, jimi se zahemily vody, stvoil i rozmanit druhy velijakch okdlench ltavc. Vidl, e to je dobr. 22:A Bh jim poehnal: "Plote a mnote se a naplte vody v moch. Ltavci nech se rozmno na zemi." 23:Byl veer a bylo jitro, den pt. 24:I ekl Bh: "Vydej zem rozmanit druhy ivoich, dobytek, plazy a rozmanit druhy zemsk zve!" A stalo se tak. 25:Bh uinil rozmanit druhy zemsk zve i rozmanit druhy dobytka a rozmanit druhy velijakch zemplaz. Vidl, e to je dobr. 26:I ekl Bh: "Uime lovka, aby byl nam obrazem podle na podoby. A lid panuj nad moskmi rybami a nad nebeskm ptactvem, nad zvaty a nad celou zem i nad kadm plazem plazcm se po zemi." 27:Bh stvoil lovka, aby byl jeho obrazem, stvoil ho, aby byl obrazem Bom, jako mue a enu je stvoil. 28:A Bh jim poehnal a ekl jim: "Plote a mnote se a naplte zemi. Podmate ji a panujte nad moskmi rybami, nad nebeskm ptactvem, nade vm ivm, co se na zemi hbe." 29:Bh tak ekl: "Hle, dal jsem vm na cel zemi kadou bylinu nesouc semena i kad strom, na nm rostou plody se semeny. To budete mt za pokrm. 30:Veker zemsk zvi i vemu nebeskmu ptactvu a vemu, co se plaz po zemi, v em je iv due, dal jsem za pokrm vekerou zelenou bylinu." A stalo se tak. 31:Bh vidl, e vechno, co uinil, je velmi dobr. Byl veer a bylo jitro, den est. 1

[1:2] 1:Tak byla dokonena nebesa i zem se vemi svmi zstupy. 2:Sedmho dne dokonil Bh sv dlo, kter konal; sedmho dne pestal konat veker sv dlo. 3:A Bh poehnal a posvtil sedm den, nebo v nm pestal konat veker sv stvoitelsk dlo. 4:Toto je rodopis nebe a zem, jak byly stvoeny. V den, kdy Hospodin Bh uinil zemi a nebe, 5:nebylo na zemi jet dn poln kovisko ani nevzchzela dn poln bylina, nebo Hospodin Bh nezavlaoval zemi detm, a nebylo lovka, kter by zemi obdlval. 6:Jen zplava vystupovala ze zem a napjela cel zemsk povrch. 7:I vytvoil Hospodin Bh lovka, prach ze zem, a vdechl mu v chp dech ivota. Tak se stal lovk ivm tvorem. 8:A Hospodin Bh vysadil zahradu v Edenu na vchod a postavil tam lovka, kterho vytvoil. 9:Hospodin Bh dal vyrst ze zem vemu stromov doucmu na pohled, s plody dobrmi k jdlu, uprosted zahrady pak stromu ivota a stromu poznn dobrho a zlho. 10:Z Edenu vychz eka, aby napjela zahradu. Odtud dl se rozdluje ve tyi hlavn toky. 11:Jmno prvnho je Pon; ten obtk celou zemi Chavlu, v n je zlato, 12:a zlato t zem je skvl; je tam tak vonn pryskyice a kmen karneol. 13:Jmno druh eky je Gchn; ta obtk celou zemi K. 14:Jmno tet eky je Chidekel; ta tee vchodn od Asrie. tvrt eka je Eufrat. 15:Hospodin Bh postavil lovka do zahrady v Edenu, aby ji obdlval a steil. 16:A Hospodin Bh lovku pikzal: "Z kadho stromu zahrady sm jst. 17:Ze stromu poznn dobrho a zlho vak nejez. V den, kdy bys z nho pojedl, propadne smrti." 18:I ekl Hospodin Bh: "Nen dobr, aby lovk byl sm. Uinm mu pomoc jemu rovnou." 19:Kdy vytvoil Hospodin Bh ze zem vechnu poln zv a vechno nebesk ptactvo, pivedl je k lovku, aby vidl, jak je nazve. Kad iv tvor se ml jmenovat podle toho, jak jej nazve. 20:lovk tedy pojmenoval vechna zvata a nebesk ptactvo i vechnu poln zv. Ale pro lovka se nenala pomoc jemu rovn. 21:I uvedl Hospodin Bh na lovka mrkotu, a usnul. Vzal jedno z jeho eber a uzavel to msto masem. 22:A Hospodin Bh utvoil z ebra, kter vzal z lovka, enu a pivedl ji k nmu. 23:lovk zvolal: "Toto je kost z mch kost a tlo z mho tla! A muenou se nazv, vdy z mue vzata jest." 24:Proto opust mu svho otce i matku a pilne ke sv en a stanou se jednm tlem. 25:Oba dva byli naz, lovk i jeho ena, ale nestydli se. [1:3] 1:Nejzchytralej ze v poln zve, kterou Hospodin Bh uinil, byl had. ekl en: "Jake, Bh vm zakzal jst ze vech strom v zahrad?" 2:ena hadovi odvtila: "Plody ze strom v zahrad jst smme. 3:Jen o plodech ze stromu, kter je uprosted zahrady, Bh ekl: Nejezte z nho, ani se ho nedotknte, abyste nezemeli." 4:Had enu ujioval: "Nikoli, nepropadnete smrti. 5:Bh vak v, e v den, kdy z nho pojte, otevou se vm oi a budete jako Bh znt dobr i zl." 6:ena vidla, e je to strom s plody dobrmi k jdlu, lkav pro oi, strom slibujc vevdoucnost. Vzala tedy z jeho plod a jedla, dala tak svmu mui, kter byl s n, a on t jedl. 7:Obma se otevely oi: poznali, e jsou naz. Spletli tedy fkov listy a pepsali se jimi. 8:Tu uslyeli hlas Hospodina Boha prochzejcho se po zahrad za dennho vnku. I ukryli se lovk a jeho ena ped Hospodinem Bohem uprosted stromov v zahrad. 9:Hospodin Bh zavolal na lovka: "Kde jsi?" 10:On odpovdl: "Uslyel jsem v zahrad tvj hlas a bl jsem se. A protoe jsem nah, ukryl jsem se." 2

11:Bh mu ekl: "Kdo ti povdl, e jsi nah? Nejedl jsi z toho stromu, z nho jsem ti zakzal jst?" 12:lovk odpovdl: "ena, kterou jsi mi dal, aby pi mn stla, ta mi dala z toho stromu a j jsem jedl." 13:Proto ekl Hospodin Bh en: "Cos to uinila?" ena odpovdla: "Had m podvedl a j jsem jedla." 14:I ekl Hospodin Bh hadovi: "Protoes to uinil, bu proklet, vyvren ode vech zvat a ode v poln zve. Poleze po bie, po vechny dny svho ivota rt bude prach. 15:Mezi tebe a enu polom neptelstv, i mezi sm tv a sm jej. Ono ti rozdrt hlavu a ty jemu rozdrt patu." 16:en ekl: "Velice rozmnom tv trpen i bolesti thotenstv, syny bude rodit v utrpen, bude dychtit po svm mui, ale on nad tebou bude vldnout." 17:Adamovi ekl: "Uposlechl jsi hlasu sv eny a jedl jsi ze stromu, z nho jsem ti zakzal jst. Kvli tob nech je zem prokleta; po cel svj ivot z n bude jst v trpen. 18:Vyd ti jenom trn a hlo a bude jst poln byliny. 19:V potu sv tve bude jst chlb, dokud se nenavrt do zem, z n jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrt." 20:lovk svou enu pojmenoval Eva (to je iva), protoe se stala matkou vech ivch. 21:Hospodin Bh udlal Adamovi a jeho en koen suknice a piodl je. 22:I ekl Hospodin Bh: "Te je lovk jako jeden z ns, zn dobr i zl. Nepipustm, aby vzthl ruku po stromu ivota, jedl a byl iv navky." 23:Proto jej Hospodin Bh vyhnal ze zahrady v Edenu, aby obdlval zemi, z n byl vzat. 24:Tak lovka zapudil. Vchodn od zahrady v Edenu usadil cheruby s mhajcm se plamennm meem, aby steili cestu ke stromu ivota. [1:4] 1:I poznal lovk svou enu Evu a ta othotnla a porodila Kaina. Tu ekla: "Zskala jsem mue, a tm Hospodina." 2:Dle porodila jeho bratra bela. bel se stal pastem ovc, ale Kain se stal zemdlcem. 3:Po jist dob pinesl Kain Hospodinu obtn dar z plodin zem. 4:Tak bel pinesl ob ze svch prvorozench ovc a z jejich tuku. I shldl Hospodin na bela a na jeho obtn dar, 5:na Kaina vak a na jeho obtn dar neshldl. Proto Kain vzplanul velikm hnvem a zesinal v tvi. 6:I ekl Hospodin Kainovi: "Pro jsi tak vzplanul? A pro m tak sinalou tv? 7:Co nepijmu i tebe, bude-li konat dobro? Nebude-li konat dobro, hch se uveleb ve dvech a bude po tob dychtit; ty vak m nad nm vldnout." 8:I promluvil Kain ke svmu bratru belovi... Kdy byli na poli, povstal Kain proti svmu bratru belovi a zabil jej. 9:Hospodin ekl Kainovi: "Kde je tvj bratr bel?" Odvtil: "Nevm. Copak jsem strcem svho bratra?" 10:Hospodin pravil: "Cos to uinil! Sly, prolit krev tvho bratra ki ke mn ze zem. 11:Bude nyn proklet a vyvren ze zem, kter rozevela sv sta, aby z tv ruky pijala krev tvho bratra. 12:Bude-li obdlvat pdu, u ti ned svou slu. Bude na zemi psancem a tvancem." 13:Kain Hospodinu odvtil: "Mj zloin je vt, ne je mono odinit. 14:Hle, vypudil jsi m dnes ze zem. Budu se muset skrvat ped tvou tv. Stal jsem se na zemi psancem a tvancem. Kad, kdo m najde, bude m moci zabt." 15:Ale Hospodin ekl: "Nikoli, kdo by Kaina zabil, bude postien sedmeronsobnou pomstou." A Hospodin poznamenal Kaina znamenm, aby jej nikdo, kdo ho najde, nezabil. 16:Kain odeel od tve Hospodinovy a usadil se v zemi Ndu, vchodn od Edenu. 17:I poznal Kain svou enu, ta othotnla a porodila Enocha. Tu se dal do stavby msta a nazval to msto Enoch, podle jmna svho syna. 3

18:Enochovi se narodil rad, rad zplodil Mechjela, Mechjel zplodil Metela, Metel zplodil Lmecha. 19:Lmech pojal dv eny; jedna se jmenovala da a druh se jmenovala Sila. 20:da porodila Jbala, kter se stal praotcem tch, kdo pebvaj ve stanu a u stda. 21:Jeho bratr se jmenoval Jbal; ten se stal praotcem vech hrajcch na citaru a fltnu. 22:Tak Sila porodila, a to Tbal-kaina, mistra vech emeslnk obrbjcch m a elezo. Sestrou Tbal-kainovou byla Naama. 23:Tu ekl Lmech svm enm: "do a Silo, poslyte mj hlas, eny Lmechovy, naslouchejte m ei: Zabil jsem mue za sv zrann, pacholka za svou jizvu. 24:Bude-li sedmeronsobn pomstn Kain, tedy Lmech sedmdestkrt a sedmkrt." 25:I poznal opt Adam svou enu a ta porodila syna a dala mu jmno t (to je Do klna vloen). ekla: "Bh mi vloil do klna jinho potomka msto bela, kterho zabil Kain." 26:tovi se narodil syn; dal mu jmno En. Tehdy se zaalo vzvat jmno Hospodinovo. [1:5] 1:Toto je vet rodopisu Adamova: V den, kdy Bh stvoil lovka, uinil jej k podob Bo. 2:Jako mue a enu je stvoil, poehnal jim a v den, kdy je stvoil, dal jim jmno Adam (to je lovk). 3:Ve vku sto ticeti let zplodil Adam syna ke sv podob, podle svho obrazu, a dal mu jmno t. 4:Po zplozen ta il Adam jet osm set let a zplodil syny a dcery. 5:Vech dn Adamova ivota bylo devt set ticet let, a umel. 6:Ve vku sto pti let zplodil t Ene. 7:Po zplozen Ene il t osm set sedm let a zplodil syny a dcery. 8:Vech dn tovch bylo devt set dvanct let, a umel. 9:Ve vku devadesti let zplodil En Knana. 10:Po zplozen Knana il En osm set patnct let a zplodil syny a dcery. 11:Vech dn Enovch bylo devt set pt let, a umel. 12:Ve vku sedmdesti let zplodil Knan Mahalalela. 13:Po zplozen Mahalalela il Knan osm set tyicet let a zplodil syny a dcery. 14:Vech dn Knanovch bylo devt set deset let, a umel. 15:Ve vku edesti pti let zplodil Mahalalel Jereda. 16:Po zplozen Jereda il Mahalalel osm set ticet let a zplodil syny a dcery. 17:Vech dn Mahalalelovch bylo osm set devadest pt let, a umel. 18:Ve vku sto edesti dvou let zplodil Jered Henocha. 19:Po zplozen Henocha il Jered osm set let a zplodil syny a dcery. 20:Vech dn Jeredovch bylo devt set edest dv lta, a umel. 21:Ve vku edesti pti let zplodil Henoch Metelacha. 22:A chodil Henoch s Bohem po zplozen Metelacha ti sta let a zplodil syny a dcery. 23:Vech dn Henochovch bylo ti sta edest pt let. 24:I chodil Henoch s Bohem. A nebylo ho, nebo ho Bh vzal. 25:Ve vku sto osmdesti sedmi let zplodil Metelach Lmecha. 26:Po zplozen Lmecha il Metelach sedm set osmdest dv lta a zplodil syny a dcery. 27:Vech dn Metelachovch bylo devt set edest devt let, a umel. 28:Ve vku sto osmdesti dvou let zplodil Lmech syna. 29:Dal mu jmno Noe (to je Odpoinut). ekl: "Ten nm d poten a odpoinut od na prce a od nmahy naich rukou, kterou nm pin zem proklet Hospodinem." 30:Po zplozen Noeho il Lmech pt set devadest pt let a zplodil syny a dcery. 31:Vech dn Lmechovch bylo sedm set sedmdest sedm let, a umel. 32:Kdy bylo Noemu pt set let, zplodil Noe ma, Chma a Jefeta. 4

[1:6] 1:Kdy se lid poali na zemi mnoit a rodily se jim dcery, vidli synov bot, 2:jak pvabn jsou dcery lidsk, a brali si za eny vechny, jich se jim zachtlo. 3:Hospodin vak ekl: "Mj duch se nebude lovkem vn zaneprazdovat. Vdy je jen tlo. A je jeho dn sto dvacet let." 4:Za onch dn, kdy synov bot vchzeli k dcerm lidskm a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrdy, ba jet i potom. To jsou ti bohati dvnovku, muov povstn. 5:I vidl Hospodin, jak se na zemi rozmnoila zlovle lovka a e kad vtvor jeho mysli i srdce je v kad chvli jen zl. 6:Litoval, e na zemi uinil lovka, a trpil se ve svm srdci. 7:ekl: "lovka, kterho jsem stvoil, smetu z povrchu zem, lovka i zvata, plazy i nebesk ptactvo, nebo lituji, e jsem je uinil." 8:Ale Noe nael u Hospodina milost. 9:Toto je rodopis Noeho: Noe byl mu spravedliv, bezhonn ve svm pokolen; Noe chodil s Bohem. 10:A Noe zplodil ti syny: ma, Chma a Jefeta. 11:Zem vak byla ped Bohem zkaen a pln nsil. 12:Bh pohledl na zemi; byla zcela zkaen, protoe vechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu. 13:I ekl Bh Noemu: "Rozhodl jsem se skoncovat se vm tvorstvem, nebo zem je pln lidskho nsil. Zahladm je i se zem. 14:Udlej si archu z goferovho deva. V are udl komrky a vysmol ji uvnit i zven smolou. 15:A udl ji takto: Dlka archy bude ti sta loket, ka padest loket a vka ticet loket. 16:Archa bude mt svtlk; na loket odshora jej ukon a do boku archy vsad dvee. Udl v n spodn, druh i tet patro. 17:Hle, j uvedu potopu, vody na zemi, a zahladm tak zpod nebe vechno tvorstvo, v nm je duch ivota. Vechno, co je na zemi, zhyne. 18:S tebou vak uinm smlouvu. Vejde do archy a s tebou tvoji synov, tv ena i eny tvch syn. 19:A ze veho, co je iv, ze veho tvorstva, uvede vdy po pru do archy, aby s tebou zstali naivu; samec a samice to budou. 20:Z rozmanitch druh ptactva a z rozmanitch druh zvat a ze vech zemplaz rozmanitch druh, z kadho po pru vejdou k tob, aby se zachovali pi ivot. 21:Ty pak si naber k obiv rznou potravu, nashromdi si ji, a bude tob i jim za pokrm." 22:Noe udlal vechno pesn tak, jak mu Bh pikzal. [1:7] 1:I ekl Hospodin Noemu: "Vejdi ty a cel tvj dm do archy, nebo vidm, e ty jsi v tomto pokolen jedin mj spravedliv. 2:Ze vech zvat istch vezme s sebou po sedmi prech, samce se samic, ale ze zvat, kter nejsou ist, jen po pru, samce se samic. 3:Tak z nebeskho ptactva po sedmi prech, samce a samici, aby zstalo naivu potomstvo na cel zemi, 4:nebo ji za sedm dn selu na zemi d, kter potrv tyicet dn a tyicet noc. Smetu z povrchu zem ve, co povstalo, co jsem uinil." 5:Noe udlal vechno, jak mu Hospodin pikzal. 6:est set let bylo Noemu, kdy nastala potopa, vody na zemi. 7:Ped vodami potopy veel Noe a s nm jeho synov i jeho ena a eny jeho syn do archy. 8:Z istch zvat i ze zvat, kter nejsou ist, z ptactva i ze veho, co se plaz po zemi, 9:vdy po pru veli samec a samice k Noemu do archy, jak mu Bh pikzal. 10:Po sedmi dnech pak pronikly na zemi vody potopy. 11:V estistm roce ivota Noeho, sedmnct den druhho msce, se provalily vechny prameny obrovsk propastn tn a nebesk propusti se otevely. 5

12:Nad zem se strhl lijavec a trval tyicet dn a tyicet noc. 13:Prv toho dne veli Noe i m, Chm a Jefet, synov Noeho, i ena Noeho a ti eny jeho syn s nimi do archy, 14:oni i vechna zv rozmanitch druh, vechen dobytek rozmanitch druh, vichni plazc se zemplazi rozmanitch druh i vechno ptactvo rozmanitch druh, kad ptk, kad okdlenec. 15:Veli k Noemu do archy vdy pr po pru ze veho tvorstva, v nm je duch ivota. 16:Vchzeli, samec a samice ze veho tvorstva, jak mu Bh pikzal. A Hospodin za nm zavel. 17:Potopa na zemi trvala tyicet dn, vod pibvalo, a nadnesly archu, take se zdvihla od zem. 18:Vody zmohutnly a stle jich na zemi pibvalo. Archa plula po hladin vod. 19:Vody na zemi pevelice zmohutnly, a pikryly vechny vysok hory, kter jsou pod nebesy. 20:Do vky patncti loket vystoupily vody, kdy byly pikryty hory. 21:A zahynulo vechno tvorstvo, kter se na zemi pohybuje, ptactvo, dobytek i zv a tak vechna na zemi se hemc hav, i kad lovk. 22:Vechno, co mlo v chpch dech ducha ivota, cokoli bylo na such zemi, pomelo. 23:Tak smetl Bh ve, co povstalo, co bylo na povrchu zem: od lid a po zvata, po plazy a nebesk ptactvo, vechno bylo smeteno ze zem. Zachovn byl pouze Noe a to, co s nm bylo v are. 24:Mohutn stly vody na zemi po sto padest dn. [1:8] 1:Bh vak pamatoval na Noeho i na vechnu zv a vechen dobytek, kter s nm byl v are. Zpsobil, e nad zem zavanul vtr, a vody se uklidnily. 2:Byly ucpny prameny propastn tn i nebesk propusti a byl zadren lijavec z nebe. 3:Kdy pelo sto padest dn, zaaly vody ze zem ustupovat a opadvat, 4:take sedmnctho dne sedmho msce archa spoinula na poho Araratu. 5:A vody ustupovaly a opadvaly a do destho msce; prvnho dne destho msce se objevily vrcholky hor. 6:Kdy pak pelo tyicet dn, otevel Noe v are okno, kter udlal, 7:a vypustil krkavce; ten vyltval a vracel se, dokud se vody na zemi nevysuily. 8:Pak vypustil holubici, kterou ml u sebe, aby vidl, zda vody z povrchu zem ustoupily. 9:Holubice vak nenalezla msteka, kde by jej noha mohla spoinout, a vrtila se k nmu do archy, nebo vody dosud pokrvaly povrch cel zem. Vzthl tedy ruku, vzal ji a vnesl ji k sob do archy. 10:ekal jet dalch sedm dn a znovu vypustil holubici z archy. 11:A holubice k nmu v dob veern piltla, a hle, mla v zobku erstv olivov lstek. Tak Noe poznal, e vody ze zem ustoupily. 12:ekal jet dalch sedm dn a opt vypustil holubici; u se vak k nmu zptky nevrtila. 13:Lta estistho prvho, prvn den prvnho msce, zaaly vody na zemi vysychat. Tu Noe odsunul pklop archy a spatil, e povrch zem osych. 14:Dvactho sedmho dne druhho msce byla ji zem such. 15:I promluvil Bh k Noemu: 16:"Vyjdi z archy, ty a s tebou tv ena i tvoji synov a eny tvch syn. 17:Vyve s sebou vechno tvorstvo, je je s tebou, vechnu zv i ptactvo a dobytek a vechnu hav plazc se po zemi. A se na zemi hem, a se na zemi plod a mno." 18:Noe tedy vyel a s nm jeho synov a jeho ena a eny jeho syn. 19:Vechna zv, vechna hav a vechno ptactvo, ve, co se plaz po zemi, vylo podle svch eled z archy. 20:Noe pak vybudoval Hospodinu olt a vzal ze vech istch dobytat i ze veho istho ptactva a zaplil na tom olti obti zpaln. 21:I uctil Hospodin libou vni a ekl si v srdci: "U nikdy nebudu zloeit zemi kvli lovku, pestoe kad vtvor lidskho srdce je od mld zl, u nikdy nezhubm vechno iv, jako jsem uinil. 6

22:Setba i e a chlad i r, lto i zima a den i noc nikdy nepestanou po vechny dny zem." [1:9] 1:Bh Noemu a jeho synm poehnal a ekl jim: "Plote a mnote se a naplte zemi. 2:Bze ped vmi a ds z vs padnou na vechnu zemskou zv i na vechno nebesk ptactvo; se vm, co se hbe na zemi, i se vemi moskmi rybami jsou vm vydni do rukou. 3:Kad pohybujc se ivoich vm bude za pokrm; jako zelenou bylinu vm dvm i toto vechno. 4:Jen maso oiven krv nesmte jst. 5:A krev, kter vs oivuje, budu vyhledvat. Budu za ni volat k odpovdnosti kad zve i lovka; za ivot lovka budu volat k odpovdnosti kadho jeho bratra. 6:Kdo prolije krev lovka, toho krev bude lovkem prolita, nebo lovka Bh uinil, aby byl obrazem Bom. 7:Vy pak se plote a mnote, hemete se na zemi a mnote se na n." 8:Bh ekl Noemu a jeho synm: 9:"Hle, j ustavuji svou smlouvu s vmi a s vam potomstvem 10:i s kadm ivm tvorem, kter je s vmi, s ptactvem, s dobytkem i s vekerou zemskou zv, kter je s vmi, se vemi, kdo vyli z archy, vetn zemsk zve. 11:Ustavuji s vmi svou smlouvu. U nebude vyhlazeno vechno tvorstvo vodami potopy a nedojde ji k potop, kter by zahladila zemi." 12:Dle Bh ekl: "Toto je znamen smlouvy, je kladu mezi sebe a vs i kadho ivho tvora, kter je s vmi, pro pokolen vech vk: 13:Poloil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamenm smlouvy mezi mnou a zem. 14:Kdykoli zahalm zemi oblakem a na oblaku se uke duha, 15:rozpomenu se na svou smlouvu mezi mnou a vmi i vekerm ivm tvorstvem, a vody ji nikdy nezpsob potopu ke zkze veho tvorstva. 16:Uke-li se na oblaku duha, pohldnu na ni a rozpomenu se na vnou smlouvu mezi Bohem a vekerm ivm tvorstvem, kter je na zemi." 17:ekl pak Bh Noemu: "Toto je znamen smlouvy, kterou jsem ustavil mezi sebou a vekerm tvorstvem, kter je na zemi." 18:Synov Noeho, kte vyli z archy, byli m, Chm a Jefet; Chm je otec Kenaanv. 19:Tito ti jsou synov Noeho; podle nich se rozdlila cel zem. 20:I zaal Noe obdlvat pdu a vysadil vinici. 21:Napil se pak vna, opil se a odkryl uprosted svho stanu. 22:Chm, otec Kenaanv, spatil svho otce obnaenho a povdl to venku obma svm bratm. 23:Ale m a Jefet vzali pl, vloili si jej na ramena a jdouce pozptku pikryli nahotu svho otce. Tv mli odvrcenou, take nahotu svho otce nespatili. 24:Kdy Noe procitl z opojen a zvdl, co mu provedl jeho nejmlad syn, 25:ekl: "Proklet bu Kenaan, a je nejbdnjm otrokem svch brat!" 26:Dle ekl: "Poehnn bu Hospodin, Bh mv. A je Kenaan jejich otrokem! 27:K Bh Jefetovi dopeje bydlet ve stanech movch. A je Kenaan jejich otrokem!" 28:Po potop il Noe ti sta padest let. 29:Vech dn Noeho bylo devt set padest let, a umel. [1:10] 1:Toto je rodopis syn Noeho: m, Chm a Jefet. Po potop se jim narodili synov. 2:Synov Jefetovi: Gomer a Mgog a Mdaj, Jvan a Tbal, Meek a Tras. 3:Synov Gomerovi: Akenaz a Rfat a Togarma. 4:Synov Jvanovi: Ela a Tar, Kitejci a Ddanci. 5:Z nich vzely ostrovn pronrody v rznch zemch, pronrody rznho jazyka a rznch eled. 7

6:Synov Chmovi: K a Misrajim, Pt a Kenaan. 7:Synov Kovi: Seba a Chavla, Sabta a Raema a Sabteka. Synov Raemovi: eba a Dedn. 8:K pak zplodil Nimroda; ten se stal na zemi prvnm bohatrem. 9:Byl to bohatrsk lovec ped Hospodinem; proto se k: Jako Nimrod, bohatrsk lovec ped Hospodinem. 10:Potkem jeho krlovstv byl Babyln, Erek, Akad a Kaln v zemi ineru. 11:Z tto zem vyel do Asrie a vystavl Ninive - i Rechobt-r a Kelach 12:a Resen mezi Ninivem a Kelachem - to je to velik msto. 13:Misrajim zplodil Lany a Anmce, Lehbany a Naftchany 14:i Patrsany a Kaslchany - z nich vyli Pelitejci - a Kaftrce. 15:Kenaan zplodil Sidna, svho prvorozenho, a Chta, 16:Jebsejce, Emorejce a Girgaejce 17:i Chivejce, Arkejce a Sana, 18:Arvana a Semrce a Chamana. Potom se eledi kenaansk rozptlily. 19:Pomez kenaansk se thlo od Sidnu smrem pes Gerar a ke Gze, smrem pes Sodomu, Gomoru, Admu a Sebjm a k Lee. 20:To jsou synov Chmovi v rznch zemch, pronrody rznch eled a jazyk. 21:Tak movi, praotci vech Heberovc, starmu bratrovi Jefeta, se narodili synov. 22:Synov movi: lam a Ar, Arpakd a Ld a Aram. 23:Synov Aramovi: s a Chl, Geter a Ma. 24:Arpakd zplodil elacha a elach zplodil Hebera. 25:Heberovi se narodili dva synov: jmno jednoho bylo Peleg (to je Rozlenn ), nebo za jeho dn byla zem rozlenna; a jmno jeho bratra bylo Joktn. 26:Joktn pak zplodil Almdada a elefa, Chasarmveta a Jeracha, 27:Hadrama a zala a Diklu, 28:bala a Abmaela a ebu, 29:Ofra a Chavlu a Jbaba; ti vichni jsou synov Joktnovi. 30:Jejich sdlit bylo od Mi smrem k Sefru, hoe na vchod. 31:To jsou synov movi rznch eled a rznch jazyk, rzn pronrody v rznch zemch. 32:To jsou eledi syn Noeho podle jejich rodopisu v rznch pronrodech; z nich pak po potop vzely vechny pronrody na zemi. [1:11] 1:Cel zem byla jednotn v ei i v inech. 2:Kdy thli na vchod, nalezli v zemi ineru pl a usadili se tam. 3:Tu si ekli vespolek: "Nue, nadlejme cihel a dkladn je vypalme." Cihly mli msto kamene a asfalt msto hlny. 4:Nato ekli: "Nue, vybudujme si msto a v, jej vrchol bude v nebi. Tak si uinme jmno a nebudeme rozptleni po cel zemi." 5:I sestoupil Hospodin, aby zhldl msto i v, kter synov lidt budovali. 6:Hospodin toti ekl: "Hle, jsou jeden lid a vichni maj jednu e. A toto je teprve zatek jejich dla. Pak nebudou chtt ustoupit od nieho, co si usmysl provst. 7:Nue, sestoupme a zmateme jim tam e, aby si navzjem nerozumli." 8:I rozehnal je Hospodin po cel zemi, take upustili od budovn msta. 9:Proto se jeho jmno nazv Bbel (to je Zmatek), e tam Hospodin zmtl e veker zem a lid rozehnal po cel zemi. 10:Toto je rodopis mv: Kdy bylo movi sto let, zplodil Arpakda, druhho roku po potop. 11:Po zplozen Arpakda il m pt set let a zplodil syny a dcery. 12:Arpakd pak il ticet pt let a zplodil elacha. 8

13:Po zplozen elacha il Arpakd tyi sta ti lta a zplodil syny a dcery. 14:elach pak il ticet let a zplodil Hebera. 15:Po zplozen Hebera il elach tyi sta ti lta a zplodil syny a dcery. 16:Ve vku ticeti ty let zplodil Heber Pelega. 17:Po zplozen Pelega il Heber tyi sta ticet let a zplodil syny a dcery. 18:Ve vku ticeti let zplodil Peleg Rea. 19:Po zplozen Rea il Peleg dv st devt let a zplodil syny a dcery. 20:Ve vku ticeti dvou let zplodil Re Serga. 21:Po zplozen Serga il Re dv st sedm let a zplodil syny a dcery. 22:Ve vku ticeti let zplodil Serg Nchora. 23:Po zplozen Nchora il Serg dv st let a zplodil syny a dcery. 24:Ve vku dvaceti devti let zplodil Nchor Teracha. 25:Po zplozen Teracha il Nchor sto devatenct let a zplodil syny a dcery. 26:Ve vku sedmdesti let zplodil Terach Abrama, Nchora a Hrana. 27:Toto je rodopis Terachv: Terach zplodil Abrama, Nchora a Hrana. Hran zplodil Lota. 28:Hran umel ped svm otcem Terachem v rodn zemi, v Kaldejskm Uru. 29:Abram a Nchor si vzali eny: ena Abramova se jmenovala Sraj a ena Nchorova Milka, dcera Hrana, otce Milky a Jisky. 30:Sraj vak byla neplodn, nemla dt. 31:I vzal Terach svho syna Abrama a vnuka Lota, syna Hranova, a snachu Sraj, enu svho syna Abrama, a vyli spolu z Kaldejskho Uru. Cestou do zem kenaansk pili do Chranu a usadili se tam. 32:Dn Terachovch bylo dv st pt let, kdy v Chranu umel. [1:12] 1:I ekl Hospodin Abramovi: "Odejdi ze sv zem, ze svho rodit a z domu svho otce do zem, kterou ti uku. 2:Uinm t velkm nrodem, poehnm t, velk uinm tv jmno. Sta se poehnnm! 3:Poehnm tm, kdo ehnaj tob, prokleji ty, kdo ti zloe. V tob dojdou poehnn veker eledi zem." 4:A Abram se vydal na cestu, jak mu Hospodin pikzal. el s nm tak Lot. Abramovi bylo sedmdest pt let, kdy odeel z Chranu. 5:Vzal svou enu Sraj a Lota, syna svho bratra, se vm jmnm, jeho nabyli, i due, kter zskali v Chranu. Vyli a ubrali se do zem kenaansk a pili tam. 6:Abram proel zem a k mstu ekemu, a k boiti Mre; tehdy v t zemi byli Kenaanci. 7:I ukzal se Abramovi Hospodin a ekl: "Tuto zemi dm tvmu potomstvu." Proto tam Abram vybudoval olt Hospodinu, kter se mu ukzal. 8:Odtud thl dl na horu, kter je vchodn od Bt-elu, a postavil svj stan mezi Bt-elem na zpad a Ajem na vchod. Tak tam vybudoval Hospodinu olt a vzval Hospodinovo jmno. 9:Pak se vydal na dal cestu smrem k Negebu. 10:I nastal v zemi hlad. Tu Abram sestoupil do Egypta, aby tam pobyl jako host, nebo na zemi tce dolhal hlad. 11:Kdy u se chystal vejt do Egypta, ekl sv en Sraji: "Vm dobe, e jsi ena krsnho vzhledu. 12:A t spat Egypan, eknou si: To je jeho ena. Mne zabij a tebe si ponechaj ivou. 13:kej tedy, es mou sestrou, aby se mi kvli tob dobe dailo a abych tvou zsluhou zstal naivu." 14:Kdy pak Abram veel do Egypta, spatili Egypan tu enu, jak velice je krsn. 15:Spatila ji tak faranova knata a vychvlila ji faranovi. Byla proto vzata do domu farana 16:a ten kvli n prokzal Abramovi mnoho dobrho, take ml brav a skot a osly i otroky a otrokyn i oslice a velbloudy. 17:Ale farana a jeho dm ranil Hospodin velikmi ranami kvli Abramov en Sraji. 9

18:Farao tedy Abrama pedvolal a ekl: "Jak ses to ke mn zachoval? Pro jsi mi nepovdl, e to je tv ena? 19:Pro jsi kal: To je m sestra? Vdy j jsem si ji vzal za enu. Tady ji m, vezmi si ji a jdi!" 20:A farao o nm vydal svm lidem pkaz. Vyhostili jej i jeho enu se vm, co ml. [1:13] 1:I vystoupil Abram z Egypta se svou enou a se vm, co ml, do Negebu; byl s nm i Lot. 2:Abram byl velice zmon, ml stda, stbro i zlato. 3:Postupoval po stanovitch od Negebu a k Bt-elu, na msto mezi Bt-elem a Ajem, kde byl zprvu jeho stan, 4:k mstu, kde pedtm postavil olt; tam vzval Abram Hospodinovo jmno. 5:Tak Lot, kter putoval s Abramem, ml brav a skot i stany. 6:Zem jim vak nevynela tolik, aby mohli sdlit pospolu, a jejich jmn bylo tak znan, e nemohli sdlit pohromad. 7:Proto dolo k rozepi mezi pasti stda Abramova a pasti stda Lotova. Tehdy v zemi sdlili Kenaanci a Perizejci. 8:Tu ekl Abram Lotovi: "A nejsou rozepe mezi mnou a tebou a mezi pasti mmi a tvmi, vdy jsme mui brati. 9:Zdalipak nen ped tebou cel zem? Oddl se prosm ode mne. D-li se nalevo, j se dm napravo. D-li se ty napravo, j se dm nalevo." 10:Lot se rozhldl a spatil cel okrsek Jordnu smrem k Saru, e je cel zavlaovn, e je jako zahrada Hospodinova, jako zem egyptsk. To bylo pedtm, ne Hospodin zniil Sodomu a Gomoru. 11:Proto si Lot vybral cel okrsek Jordnu a odthl na vchod. Tak se od sebe oddlili. 12:Abram se usadil v zemi kenaansk a Lot se usadil v mstech toho okrsku a stanoval a u Sodomy. 13:Sodomt mui vak byli ped Hospodinem velice zl a hn. 14:Pot, co se Lot od nho oddlil, ekl Hospodin Abramovi: "Rozhldni se z msta, na nm jsi, pohldni na sever i na jih, na vchod i na zpad, 15:nebo celou tu zemi, kterou vid, dm tob a tvmu potomstvu a navky. 16:A uinm, e tvho potomstva bude jako prachu zem. Bude-li kdo moci sest prach zem, pak bude i tv potomstvo seteno. 17:Te projdi kem krem tuto zemi, nebo ti ji dvm." 18:Hnul se tedy Abram se stany, piel a usadil se pi boiti Mamre, kter je u Chebrnu. I tam vybudoval Hospodinu olt. [1:14] 1:V onch dnech inersk krl Amrfel, elasarsk krl Arjk, lamsk krl Kedorlamer a krl pronrod Tidel 2:vedli vlku proti Brovi, krli sodomskmu, Birovi, krli gomorskmu, inebovi, krli ademskmu, emeberovi, krli sebjskmu, a krli z Bely, co je Sar. 3:Tito vichni tvoili spolek pi dolin Sidmu, kde je nyn Soln moe. 4:Dvanct let otroili Kedorlamerovi, tinctho roku se vzbouili. 5:trnctho roku pithl Kedorlamer a krlov, kte byli s nm, a pobili Refjce v Atart-karnajimu, Zuzejce v Hmu, Emejce na planin kirjatajimsk 6:a Chorejce v jejich horch serskch a k El-pranu, kter le proti stepi. 7:Pak pithli obchvatem k nmiptu, co je Kde, a pobili ve na poli Amlekovc i Emorejce, kte sdlili v Chasesn-tmaru. 8:Tu vythl krl sodomsk a krl gomorsk a krl ademsk a krl sebjsk a krl belsk, toti sarsk, a seadili se v dolin Sidmu k boji proti nim, to jest: 10

9:proti lamskmu krli Kedorlamerovi, krli pronrod Tidelovi, inerskmu krli Amrfelovi a elasarskmu krli Arjkovi; tyi krlov stli proti pti. 10:Dolina Sidm je pln asfaltovch studn. Krl sodomsk a gomorsk se do nich pi tku propadli. Ti, kte zstali, utekli do hor. 11:tonci pak pobrali vechno jmn Sodomy a Gomory i vechny potraviny a odthli. 12:Vzali s sebou t Abramova synovce Lota s jeho jmnm, sdlil toti v Sodom, a odthli. 13:Tu piel uprchlk a povdl o tom Hebreji Abramovi, kter bydlil pi boiti Emorejce Mamreho, bratra Eklova a bratra Anrova; ti byli s Abramem spjati smlouvou. 14:Kdy Abram uslyel, e jeho bratr byl zajat, vytrhl se svmi temi sty osmncti zasvcenci, zrozenmi v jeho dom, a sledoval tonky a k Danu. 15:V noci se pak proti nim se svmi sluebnky rozestavil a pobjel je a pronsledoval a po Chbu, je je na sever od Damaku. 16:Vechno jmn pinesl zpt a nazpt pivedl t svho bratra Lota s jeho jmnm, i eny a lid. 17:Kdy se vracel po vtzstv nad Kedorlamerem a nad krli, kte stli na jeho stran, vyel mu vstc krl sodomsk k dolin ve, co je Dolina krlovsk. 18:A lemsk krl Malksedek pinesl chlb a vno; byl toti knzem Boha Nejvyho. 19:Poehnal mu: "Poehnn bu Abram Bohu Nejvymu, jemu pat nebesa i zem. 20:Poehnn bu sm Bh Nejvy, jen ti vydal do rukou tv protivnky." Tehdy mu dal Abram destek ze veho. 21:Pak ekl Abramovi krl Sodomy: "Dej mi lidi, a jmn si nech." 22:Abram vak sodomskmu krli odvtil: "Pozdvihl jsem ruku k psaze Hospodinu, Bohu Nejvymu, jemu pat nebesa i zem, 23:e z nieho, co je tv, nevezmu nitku ani emnek k opnkm, abys neekl: J jsem uinil Abrama bohatm. 24:Sm nechci nic, jen to, co sndla druina, a podl pro mue, kte li se mnou; Anr, Ekl a Mamre, ti a vezmou svj podl." [1:15] 1:Po tchto udlostech se stalo k Abramovi ve vidn slovo Hospodinovo: "Nic se neboj, Abrame, j jsem tvj tt, tv pehojn odmna." 2:Abram vak ekl: "Panovnku Hospodine, co mi chce dt? Jsem stle bezdtn. Nrok na mj dm bude mt damask Elezer." 3:Abram dle ekl: "Ach, nedopls mi potomka. To m bt mm ddicem sprvce mho domu?" 4:Hospodin vak prohlsil: "Ten tvm ddicem nebude. Tvm ddicem bude ten, kter vzejde z tvho lna." 5:Vyvedl ho ven a pravil: "Pohle na nebe a seti hvzdy, doke-li je spotat." A dodal: "Tak tomu bude s tvm potomstvem." 6:Abram Hospodinovi uvil a on mu to pipoetl jako spravedlnost. 7:A ekl mu: "J jsem Hospodin, j jsem t vyvedl z Kaldejskho Uru, abych ti dal do vlastnictv tuto zemi." 8:Abram odvtil: "Panovnku Hospodine, podle eho poznm, e ji obdrm?" 9:I ekl mu: "Vezmi pro mne tletou krvu a tletou kozu a tletho berana, hrdliku a holoub." 10:Vzal tedy pro nho to vechno, rozplil a dal vdy jednu plku proti druh; ptky vak neplil. 11:Tu se na ta mrtv tla sltli dravci a Abram je odhnl. 12:Kdy se slunce chlilo k zpadu, padly na Abrama mrkoty. A hle, padl na nho pstrach a velik temnota. 13:Tu Hospodin Abramovi ekl: "Vz naprosto jist, e tvoji potomci budou t jako host v zemi, kter nebude jejich; budou tam otroit a budou tam pokoovni po tyi sta let. 14:Avak proti pronrodu, jemu budou otroit, povedu pi. Potom odejdou s velkm jmnm. 11

15:Ty vejde ke svm otcm v pokoji, bude pohben v utenm st. 16:Sem se vrt teprve tvrt pokolen, nebo dosud nen dovrena mra Emorejcovy nepravosti." 17:Kdy pak slunce zapadlo a nastala tma tmouc, hle, objevila se dmajc pec a mezi tmi rozplenmi kusy prola ohniv pochode. 18:V ten den uzavel Hospodin s Abramem smlouvu: "Tvmu potomstvu dvm tuto zemi od eky Egyptsk a k ece velik, ece Eufratu, 19:zemi Knijc, Kenazejc a Kadmnc, 20:Chetejc, Perizejc a Refjc, 21:Emorejc, Kenaanc, Girgaejc a Jebsejc." [1:16] 1:Sraj, ena Abramova, mu nerodila. Mla egyptskou otrokyni, kter se jmenovala Hagar. 2:Jednou ekla Sraj Abramovi: "Hle, Hospodin mi nedopl, abych rodila, vejdi tedy k m otrokyni, snad budu mt syna z n." Abram Srajiny rady uposlechl. 3:Vzala tedy Abramova ena Sraj svou otrokyni, Hagaru egyptskou, deset let po tom, co se Abram usadil v kenaansk zemi, a dala ji svmu mui Abramovi za enu. 4:I veel k Hagae a ona othotnla. Kdy vidla, e je thotn, pestala si sv pan vit. 5:Tu ekla Sraj Abramovi: "M pko mus odinit. Sama jsem ti dala svoji otrokyni do nrue, ale ona, jakmile uvidla, e je thotn, pestala si m vit. A mezi mnou a tebou rozsoud Hospodin." 6:Abram Sraji odvtil: "Hle, otrokyn je v tvch rukou, nalo s n, jak uzn za dobr." Od t doby ji Sraj pokoovala tak, e Hagar od n uprchla. 7:Nalezl ji Hospodinv posel ve stepi nad pramenem vody, nad pramenem pi cest do ru, 8:a otzal se j: "Hagaro, otrokyn Sraje, odkud jsi pila a kam jde?" Odvtila: "Prchm od sv pan Sraje." 9:Hospodinv posel j ekl: "Navra se ke sv pan a poko se pod jej ruku." 10:Dle j ekl: "Velice rozmnom tv potomstvo, take je nebude mono ani spotat." 11:A dodal: "Hle, jsi thotn, porod syna a d mu jmno Izmael (to je Sly Bh), nebo Hospodin t ve tvm pokoen slyel. 12:Bude to lovk nezkrotn, jeho ruka bude proti vem a ruce vech budou proti nmu; bude stt proti vem svm bratm." 13:I nazvala Hagar Hospodina, kter k n promluvil, "Bh vevidouc", nebo ekla: "Zda prv zde jsem nesmla pohldnout za tm, kter m vid?" 14:Proto se ta studn nazv Studnic ivho, kter m vid; je mezi Kdeem a Beredem. 15:Hagar porodila Abramovi syna. Abram nazval svho syna, kterho Hagar porodila, Izmael. 16:Abramovi bylo osmdest est let, kdy mu Hagar porodila Izmaela. [1:17] 1:Kdy bylo Abramovi devtadevadest let, ukzal se mu Hospodin a ekl: "J jsem Bh vemohouc, cho stle pede mnou, bu bezhonn! 2:Mezi sebe a tebe kladu svou smlouvu; pevelice t rozmnom." 3:Tu padl Abram na tv a Bh k nmu mluvil: 4:"J jsem! A toto je m smlouva s tebou: Stane se praotcem hlucho davu pronrod. 5:Nebude se u nazvat Abram; tv jmno bude Abraham. Uril jsem t za otce hlucho davu pronrod. 6:Pevelice t rozplodm a uinm z tebe pronrody, i krlov z tebe vzejdou. 7:Smlouvu mezi sebou a tebou i tvm potomstvem ve vech pokolench inm toti smlouvou vnou, e budu Bohem tob i tvmu potomstvu. 8:A tob i tvmu potomstvu dvm do vnho vlastnictv zemi, v n jsi hostem, tu celou zemi kenaanskou. A budu jim Bohem." 12

9:Bh dle Abrahamovi ekl: "Ty i tvoje potomstvo budete mou smlouvu zachovvat ve vech pokolench. 10:Znamenm m smlouvy mezi mnou a vmi i tvm potomstvem, kterou budete zachovvat, bude toto: Kad mezi vmi, kdo je muskho pohlav, bude obezn. 11:Dte obezat sv neobezan tlo a to bude znamenm smlouvy mezi mnou a vmi. 12:Po vechna pokolen kad, kdo je mezi vmi muskho pohlav, bude osmho dne po narozen obezn, doma zrozen i koupen za stbro od kterhokoli cizince, kter nen z tvho potomstva. 13:Mus bt obezn kad zrozen v tvm dom i koupen za stbro. Tak bude m smlouva pro znamen na vaem tle smlouvou vnou. 14:Neobezanec, kter by nedal sv neobezan tlo obezat, bude ze svho lidu vyobcovn; poruil mou smlouvu." 15:Bh tak Abrahamovi ekl: "Svou enu nebude u nazvat Sraj, jej jmno bude Sra (to je Knna). 16:Poehnm ji a dm ti tak z n syna; poehnm ji a stane se matkou pronrod a vzejdou z n krlov nrod." 17:Tu padl Abraham na tv, usml se a v duchu si ekl: "Co se me narodit syn stoletmu? Copak bude Sra rodit v devadesti?" 18:Proto Abraham Bohu ekl: "K by Izmael il v tv blzkosti!" 19:Bh vak pravil: "A pece ti tv ena Sra porod syna a nazve ho Izk (to je Smek). Svou smlouvu s nm ustavm pro jeho potomstvo jako smlouvu vnou. 20:A pokud jde o Izmaela, vyslyel jsem t: Hle, poehnm mu a rozplodm a rozmnom ho pevelice; zplod dvanct knat a uinm z nho velik nrod. 21:Ale svoji smlouvu ustavm s Izkem, kterho ti porod Sra ptho roku v tomto ase." 22:Bh skonil rozmluvu s Abrahamem a vystoupil od nho. 23:Abraham tedy vzal svho syna Izmaela a vechny zrozen ve svm dom i vechny koupen za stbro, vechnu svou ele muskho pohlav, a obezal jejich neobezan tlo hned toho dne, kdy k nmu Bh promluvil. 24:Abrahamovi bylo devtadevadest let, kdy jeho neobezan tlo bylo obezno. 25:Jeho synu Izmaelovi bylo tinct let, kdy bylo jeho neobezan tlo obezno. 26:Abraham i jeho syn Izmael byli obezni v t den. 27:Tak vechna jeho ele, a doma zrozen i za stbro od cizince koupen, byli obezni spolu s nm. [1:18] 1:I ukzal se Hospodin Abrahamovi pi boiti Mamre, kdy sedl za dennho horka ve dvech stanu. 2:Rozhldl se a spatil: Hle, naproti nmu stoj ti mui. Jakmile je spatil, vybhl jim ze dve stanu vstc, sklonil se k zemi 3:a ekl: "Panovnku, jestlie jsem u tebe nalezl milost, nepomjej svho sluebnka. 4:Dm pinst trochu vody, umyjte si nohy a zasednte pod strom. 5:Rd bych vm podal sousto chleba, abyste se posilnili; potom pjdete dl. Pece nepominete svho sluebnka." Odvtili: "Ui, jak k." 6:Abraham rychle odbhl do stanu k Se a ekl: "Rychle vezmi ti mry bl mouky, zadlej a piprav podpopeln chleby." 7:Sm se rozbhl k dobytku, vzal mlad a pkn dobyte a dal mldenci, aby je rychle pipravil. 8:Potom vzal mslo a mlko i dobyte, je pipravil, a pedloil jim to. Zatmco jedli, stl u nich pod stromem. 9:Pak se ho otzali: "Kde je tv ena Sra?" Odpovdl: "Tady ve stanu." 10:I ekl jeden z nich: "Po obvykl dob se k tob urit vrtm, a hle, tv ena bude mt syna." Sra naslouchala za nm ve dvech stanu. 11:Abraham i Sra byli sta, sel vkem, a Se ji ustal bh ensk. 12:Zasmla se v duchu a ekla si: "Kdy u jsem tak sel, m se mi dostat takov rozkoe? I mj pn je staec." 13

13:Tu Hospodin Abrahamovi ekl: "Propak se Sra smje a k: Co mohu opravdu rodit, kdy u jsem tak star? 14:Je to snad pro Hospodina njak div? V jistm ase, po obvykl dob, se k tob vrtm a Sra bude mt syna." 15:Sra vak zaprala: "Nesmla jsem se", protoe se bla. On vak ekl: "Ale ano, smla ses." 16:Mui se odtud zvedli a zamili k Sodom. Abraham el s nimi, aby je doprovodil. 17:Tu Hospodin ekl: "Mm Abrahamovi zamlet, co hodlm uinit? 18:Abraham se jist stane velikm a zdatnm nrodem a budou v nm poehnny vechny pronrody zem. 19:Dvrn jsem se s nm sblil, aby pikazoval svm synm a vem, kte pijdou po nm: Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a prva, a Hospodin Abrahamovi spln, co mu pislbil." 20:Hospodin dle pravil: "Kik ze Sodomy a Gomory je tak siln a jejich hch je tak tk, 21:e u musm sestoupit a podvat se. Jestlie si ponaj tak, jak je patrno z kiku, kter ke mn pichz, je po nich veta; zjistm si, jak tomu je." 22:Zatmco se mui odtud ubrali k Sodom, Abraham zstal stt ped Hospodinem. 23:I pistoupil Abraham a ekl: "Vyhlad snad se svvolnkem i spravedlivho? 24:Mon, e je v tom mst padest spravedlivch; vyhlad snad i je a nepromine tomu mstu, pestoe je v nm padest spravedlivch? 25:Pece bys neudlal nco takovho a neusmrtil spolu se svvolnkem spravedlivho; pak by na tom byl spravedliv stejn jako svvolnk. To bys pece neudlal. Co Soudce v zem nejedn podle prva?" 26:Hospodin odvtil: "Najdu-li v Sodom, v tom mst, padest spravedlivch, prominu kvli nim celmu mstu." 27:Abraham pokraoval: "Dovoluji si k Panovnkovi mluvit, a jsem prach a popel: 28:Mon, e bude do tch padesti spravedlivch pt chybt. Zahlad pro tch pt cel msto?" Odvtil: "Nezahladm, najdu-li jich tam tyicet pt." 29:On vak k nmu mluvil jet dle: "Mon, e se jich tam najde tyicet." Pravil: "Neudlm to kvli tm tyiceti." 30:I ekl: "A se Panovnk nerozhnv, kdy budu mluvit dle: Mon, e se jich tam najde ticet." Pravil: "Neuinm to, najdu-li jich tam ticet." 31:ekl pak: "Hle, dovoluji si promluvit k Panovnkovi znovu: Mon, e se jich tam najde dvacet." Pravil: "Nezahladm je kvli tm dvaceti." 32:Nato ekl: "A se Panovnk nerozhnv, promluvm-li jet jednou: Mon, e se jich tam najde deset." Pravil: "Nezahladm je ani kvli tm deseti." 33:Hospodin po skonen rozmluvy s Abrahamem odeel a Abraham se vrtil ke svmu mstu. [1:19] 1:I pili ti dva poslov veer do Sodomy. Lot sedl v sodomsk brn. Kdy je spatil, povstal jim vstc, sklonil se tv k zemi 2:a ekl: "Snan prosm, moji pni, uchylte se do domu svho sluebnka. Penocujte, umyjte si nohy a za asnho jitra pjdete svou cestou." Odvtili: "Nikoli, penocujeme na tomto prostranstv." 3:On vak na n velice nalhal; uchlili se tedy k nmu a veli do jeho domu. Pipravil jim hostinu, dal napci nekvaen chleby a pojedli. 4:Dve ne ulehli, muov toho msta, mui sodomt, lid ze vech kout, mlad i sta, obklili dm. 5:Volali na Lota a ekli mu: "Kde m ty mue, kte k tob tto noci pili? Vyve nm je, abychom je poznali!" 6:Lot k nim vyel ke vchodu, dvee vak za sebou zavel. 7:ekl: "Brat moji, nedlejte prosm nic zlho. 14

8:Hlete, mm dv dcery, kter mue nepoznaly. Jsem ochoten vm je vyvst a dlejte si s nimi, co se vm zlb. Jenom nic nedlejte tmto mum! Veli pece do stnu mho pste." 9:Oni vak vzkikli: "Kli se!" A hrozili: "Sm je tu jen jako host a bude dlat soudce! e s tebou nalome h ne s nimi!" Oboili se na toho mue, na Lota, a chystali se vyrazit dvee. 10:Vtom ti mui vlastnma rukama vthli Lota k sob do domu a zaveli dvee. 11:Ale mue, kte byli u vchodu do domu, mal i velk, ranili slepotou, take nebyli schopni nalzt vchod. 12:Tu ekli ti mui Lotovi: "M-li zde jet nkoho, zet, syny, dcery, vechny, kte v tomto mst pat k tob, vyve je z tohoto msta. 13:My pinme tomuto mstu zkzu, protoe kik z nho je ped Hospodinem tak velk, e ns Hospodin poslal, abychom je zniili." 14:Lot tedy vyel a promluvil ke svm zem, kte si mli vzt jeho dcery. ekl jim: "Vyjdte hned z tohoto msta, ponvad Hospodin chyst tomuto mstu zkzu." Ale zem to pipadalo, jako by ertoval. 15:Kdy vzela jitenka, nutili poslov Lota: "Ihned vezmi svou enu a ob dcery, kter tu m, abys pro nepravost msta nezahynul." 16:Ale on vhal. Ti mui ho tedy uchopili za ruku, i jeho enu a ob dcery - to shovvavost Hospodinova byla s nm -, vyvedli ho a dovolili mu odpoinout a za mstem. 17:Kdy je Hospodin vyvdl ven, ekl: "Ute, jde ti o ivot. Neohlej se zpt a v celm tomto okrsku se nezastavuj. Ute na horu, abys nezahynul." 18:Lot jim vak odvtil: "Ne tak prosm, Panovnku. 19:Hle, tvj sluebnk nael u tebe milost. Prokazuje mi velk milosrdenstv, e m chce zachovat pi ivot. J vak nemohu na tu horu utci, aby m nepostihlo nco zlho a abych nezemel. 20:Hle, tamto msto je blzko, tam bych se mohl utci, je jen malik. Smm tam utci? Co nen opravdu malik? Tak zstanu naivu." 21:I ekl mu: "Vyhovm ti i v tto vci; msto, o kterm mluv, nepodvrtm. 22:Ute tam rychle, nebo nemohu nic uinit, dokud tam nevejde." Proto bylo to msto nazvno Sar (to je Malik). 23:Slunce vychzelo nad zem, kdy Lot veel do Saru. 24:Hospodin zaal chrlit na Sodomu a Gomoru sru a ohe; od Hospodina z nebe to bylo. 25:Tak podvrtil ta msta i cel okrsek a zniil vechny obyvatele mst, i co rostlo na rolch. 26:Lotova ena la vzadu, ohldla se a promnila se v soln sloup. 27:Za asnho jitra se Abraham vrtil k mstu, kde stl ped Hospodinem. 28:Vyhlel smrem k Sodom a Gomoe a spatil, jak po cel krajin toho okrsku vystupuje ze zem dm jako dm z hut. 29:Ale Bh, kdy vyhlazoval msta toho okrsku, pamatoval na Abrahama: poslal Lota pry ze stedu zkzy, kdy vyvracel msta, v nich se Lot usadil. 30:Lot pak vystoupil ze Saru a usadil se se svmi dvma dcerami na hoe, protoe se bl usadit se v Saru. Usadil se s obma dcerami v jeskyni. 31:Tu ekla prvorozen t mlad: "N otec je staec a nen mue v zemi, aby k nm podle obyeje cel zem veel. 32:Poj, dme otci napt vna a budeme s nm leet. Tak dme ivot potomstvu ze svho otce." 33:Daly mu tedy t noci pt vno. Pak vela prvorozen a leela s otcem. On vak nic nevdl, ani kdy ulehla, ani kdy vstala. 34:Ptho dne ekla prvorozen t mlad: "Hle, na dneek jsem leela s otcem j. Dme mu pt vno i tto noci a vejde ty a bude s nm leet. Tak dme ivot potomstvu ze svho otce." 35:Daly mu tedy pt vno i tto noci a mlad pila a leela s nm. On vak nic nevdl, ani kdy ulehla, ani kdy vstala. 36:Tak ob Lotovy dcery othotnly se svm otcem. 15

37:I porodila prvorozen syna a nazvala ho Mob (to je Z otce zplozen); ten je praotcem Mobc a podnes. 38:A mlad porodila tak syna a nazvala ho Ben-am (to je Syn mho pbuznho); ten je praotcem Amnovc a podnes. [1:20] 1:Abraham thl odtud do krajiny negebsk a usadil se mezi Kdeem a rem; pobval jako host v Geraru. 2:O sv en Se Abraham ekl: "To je m sestra." Abmelek, krl gerarsk, poslal pro Sru a vzal si ji. 3:T noci vak piel k abmelekovi ve snu Bh a ekl mu: "Kvli en, kterou sis vzal, zeme; vdy je provdan." 4:Proto se k n abmelek nepiblil a ekl: "Panovnku, co vybije pronrod, i kdy je spravedliv? 5:Co mi on sm neekl: To je m sestra ? Ano, i ona ekla: To je mj bratr. Uinil jsem to v bezhonnosti srdce a s istma rukama." 6:A Bh mu ve snu odvtil: "I j vm, e jsi to uinil v bezhonnosti srdce a sm jsem ti zabrnil, aby ses proti mn neproheil; proto jsem ti nedovolil dotknout se j. 7:Te vak enu toho mue navra, nebo je to prorok. Bude se za tebe modlit a zstane naivu. Nevrt-li ji, vz, e urit zeme se vemi, kte jsou tvoji." 8:Za asnho jitra svolal abmelek vechny sv sluebnky a vechno jim vypovdl; a ty mue pojala velk bze. 9:Abmelek tedy zavolal Abrahama a ekl mu: "Jak ses to k nm zachoval? m jsem se proti tob proheil, e jsi na mne a na m krlovstv uvedl takov hch? Dopustil ses u mne neho, co se pece nedl." 10:Dle se abmelek Abrahama otzal: "Co t k tomu mlo, e jsi udlal takovou vc?" 11:Abraham odvtil: "ekl jsem si, e na tomto mst urit nen bze Bo a e m kvli m en zabij. 12:Ona tak vskutku je m sestra; je to dcera mho otce, ale ne dcera m matky; stala se mou enou. 13:Kdy m bohov po odchodu z otcova domu nechali bloudit, ekl jsem j: Prokazuj mi toto milosrdenstv: na kadm mst, kam pijdeme, kej o mn, e jsem tvj bratr." 14:Abmelek tedy vzal brav a skot, otroky a sluebnice a dal je Abrahamovi a navrtil mu jeho enu Sru. 15:Abmelek tak ekl: "Hle, m zem je ped tebou; usa se, kde uzn za dobr." 16:Se pak ekl: "Hle, tvmu bratru jsem dal tisc ekel stbra; to bude pro tebe na zadostiuinn v och vech, kte jsou s tebou. Tm vm bude obhjena." 17:I modlil se Abraham k Bohu a Bh uzdravil abmeleka i jeho enu a jeho otrokyn, take rodily. 18:Hospodin toti kvli Abrahamov en Se uzavel v abmelekov dom kad lno. [1:21] 1:Hospodin navtvil Sru, jak ekl, a splnil j, co slbil. 2:Sra othotnla a Abrahamovi, akoli byl str, porodila syna v ase, kter mu Bh pedpovdl. 3:Abraham dal svmu narozenmu synu, kterho mu Sra porodila, jmno Izk. 4:Kdy mu bylo osm dn, Abraham svho syna Izka obezal, jak mu Bh pikzal. 5:Abrahamovi bylo sto let, kdy se mu syn Izk narodil. 6:Tu Sra ekla: "Bh mi dopl, e se mohu smt. Se mnou a se smje kad, kdo o tom usly." 7:A dodala: "Kdo by byl Abrahamovi ekl, e Sra bude kojit syny? A pece jsem mu porodila syna, akoli je str." 8:Dt rostlo a bylo odstaveno. V den, kdy Izka odstavili, vystrojil Abraham velik hody. 9:Sra vak vidla, e syn, jeho Abrahamovi porodila Hagar egyptsk, je potva. 10:ekla Abrahamovi: "Zapu tu otrokyni i jejho syna! Pece nebude syn t otrokyn ddicem spolu s mm synem Izkem." 11:Ale Abraham se tm velmi trpil; vdy lo o jeho syna. 16

12:Bh vak Abrahamovi ekl: "Netrap se pro chlapce a pro tu otrokyni; poslechni Sru ve vem, co ti k, nebo tv potomstvo bude povolno z Izka. 13:Uinm vak nrod i ze syna otrokyn, nebo tak on je tvm potomkem." 14:Za asnho jitra vzal Abraham chlb a mch vody a dal Hagae. Vloil j dt na ramena a propustil ji. la a bloudila po Beerebsk stepi. 15:Kdy voda v mchu dola, odloila dt pod jednm koviskem. 16:Odela a usedla opodl, co by lukem dostelil, nebo si ekla: "Nemohu se dvat, jak dt umr." Usedla tam, zapla a rozplakala se. 17:Bh uslyel hlas chlapce a Bo posel z nebe zavolal na Hagaru. Pravil j: "Co je ti, Hagaro? Neboj se! Bh slyel hlas chlapce na tom mst, kde je. 18:Vsta, vezmi chlapce a peuj o nj, j z nho uinm velik nrod." 19:Tu j Bh otevel oi a ona spatila studni s vodou. la, naplnila mch vodou a dala chlapci napt. 20:A Bh byl s chlapcem. Kdy vyrostl, usadil se ve stepi a stal se luitnkem. 21:Usadil se v Pransk stepi a jeho matka mu dala enu z egyptsk zem. 22:V t dob ekl abmelek a pkol, velitel jeho vojska, Abrahamovi: "Bh je s tebou ve vem, co in. 23:Proto mi na mst psahej pi Bohu, e neoklame mne ani mho nstupce a nslednka. Milosrdenstv, jak jsem j prokzal tob, prokazuj i ty mn a zemi, v n jsi pobval jako host." 24:Abraham tedy ekl: "Jsem hotov psahat." 25:Ale domlouval abmelekovi kvli studni s vodou, kterou abmelekovi sluebnci uchvtili. 26:Abmelek na to odvtil: "Nevm, kdo to udlal. Tys mi to neoznmil a j jsem o tom dodnes neslyel." 27:I vzal Abraham brav a skot a dal abmelekovi. Pak spolu uzaveli smlouvu. 28:Sedm ovc ze stda postavil Abraham zvl. 29:Tu se abmelek Abrahama otzal: "Co s tmi sedmi ovcemi, kter jsi postavil zvl?" 30:A on ekl: "Sedm ovc si ode mne vezmi na svdectv, e jsem tuto studni vykopal j." 31:Proto se to msto nazv Beer-eba (to je Studn psahy), e tam oba psahali. 32:Po uzaven smlouvy v Beer-eb se abmelek a pkol, velitel jeho vojska, hned navrtili do pelitejsk zem. 33:A Abraham zasadil v Beer-eb tamaryek a vzval tam jmno Hospodina, Boha vnho. 34:Abraham pobyl v pelitejsk zemi jako host mnoho dn. [1:22] 1:Po tch udlostech chtl Bh Abrahama vyzkouet. ekl mu: "Abrahame!" Ten odvtil: "Tu jsem." 2:A Bh ekl: "Vezmi svho jedinho syna Izka, kterho miluje, odejdi do zem Mrija a tam ho obtuj jako ob zpalnou na jedn hoe, o n ti povm!" 3:Za asnho jitra osedlal tedy Abraham osla, vzal s sebou dva sv sluebnky a svho syna Izka, natpal dv k zpaln obti a vydal se k mstu, o nm mu Bh povdl. 4:Kdy se Abraham tetho dne rozhldl a spatil v dlce to msto, 5:ekl sluebnkm: "Pokejte tu s oslem, j s chlapcem pjdeme dle, vzdme poctu Bohu a pak se k vm vrtme." 6:Abraham vzal dv k obti zpaln a vloil je na svho syna Izka; sm vzal ohe a obtn n. A li oba pospolu. 7:Tu Izk svho otce Abrahama oslovil: "Ote!" Ten odvtil: "Copak, mj synu?" Izk se otzal: "Hle, ohe a dv je zde. Kde vak je bernek k zpaln obti?" 8:Nato Abraham ekl: "Mj synu, Bh sm si vyhldne bernka k obti zpaln." A li oba spolu dl. 9:Kdy pili na msto, o nm mu Bh povdl, vybudoval tam Abraham olt, narovnal dv, svzal svho syna Izka do kozelce a poloil ho na olt, nahoru na dv. 10:I vzthl Abraham ruku po obtnm noi, aby svho syna zabil jako obtnho bernka. 11:Vtom na nho z nebe vol Hospodinv posel: "Abrahame, Abrahame!" Ten odvtil: "Tu jsem." 17

12:A posel ekl: "Nevztahuj na chlapce ruku, nic mu nedlej! Prv te jsem poznal, e jsi bohabojn, nebo jsi mi neodepel svho jedinho syna." 13:Abraham se rozhldl a vid, e vzadu je beran, kter uvzl svmi rohy v hout. el tedy, vzal berana a obtoval jej v zpalnou ob msto svho syna. 14:Tomu mstu dal Abraham jmno "Hospodin vid". Dosud se tu k: "Na hoe Hospodinov se uvid." 15:Hospodinv posel zavolal pak z nebe na Abrahama podruh: 16:"Pishl jsem pi sob, je vrok Hospodinv, protoe jsi to uinil a neodepel jsi mi svho jedinho syna, 17:jistotn ti poehnm a tv potomstvo jistotn rozmnom jako nebesk hvzdy a jako psek na moskm behu. Tv potomstvo obdr brnu svch neptel 18:a ve tvm potomstvu dojdou poehnn vechny pronrody zem, protoe jsi uposlechl mho hlasu." 19:Abraham se pak vrtil k sluebnkm. Vydali se spolu na cestu do Beer-eby, nebo tam Abraham sdlil. 20:Po tchto udlostech bylo Abrahamovi oznmeno: "Hle, tak Milka porodila tvmu bratru Nchorovi syny: 21:prvorozenho sa a jeho bratra Bza, t Kemela, otce Aramova, 22:Keseda a Chaza, Pilde, Jidlfa a Betela. 23:Betel pak zplodil Rebeku." Tch osm porodila Milka Abrahamovu bratru Nchorovi. 24:Jeho enina jmnem Rema tak porodila, a to Tabecha a Gachama, Tachae a Maaku. [1:23] 1:Sra byla iva sto dvacet sedm let; to jsou lta Sina ivota. 2:Zemela v Kirjat-arb, co je Chebrn v kenaansk zemi. Abraham piel, aby nad Srou nakal a oplakval ji. 3:Pak od zemel vstal a promluvil k Chetejcm: 4:"Jsem tu u vs host a pisthovalec. Dejte mi u vs do vlastnictv hrob, kam bych zemelou pohbil." 5:Chetejci Abrahamovi odpovdli: 6:"Sly ns, pane. Jsi mezi nmi jako kne Bo; pochovej svou zemelou v nejlepm z naich hrob. Nikdo z ns ti neodepe svj hrob, abys mohl zemelou pohbt." 7:Abraham se nato Chetejcm, lidu t zem, uklonil 8:a promluvil k nim dle: "Souhlaste-li, abych zde svou zemelou pohbil, slyte vy mne: Pimluvte se za mne u Efrna, syna Scharova, 9:a mi penech svou makpelskou jeskyni, kter je na konci jeho pole; a mi ji ped vmi penech za plnou cenu stbra, abych ml vlastn hrob." 10:Efrn zasedal uprosted Chetejc. Efrn chetejsk tedy Abrahamovi v ptomnosti Chetejc odpovdl pede vemi, kte mli pstup do rady v brn toho msta: 11:"Nikoli, pane; sly ty mne. To pole je tv, i ta jeskyn na nm je tv; dvm ti ji ped oima syn svho lidu. Tam pochovej svou zemelou." 12:I uklonil se Abraham ped lidem t zem 13:a v ptomnosti lidu t zem pravil Efrnovi: "Radji sly ty mne. Dm za to pole stbro. Vezmi je ode mne a j tam svou zemelou pochovm." 14:Efrn Abrahamovi odpovdl: 15:"Pane, sly ty mne. Pozemek m cenu ty set ekel stbra. Co to pro ns znamen? Jen pochovej svou zemelou." 16:Abraham souhlasil a odvil Efrnovi stbro, jak on sm v ptomnosti Chetejc navrhl, tyi sta ekel stbra, bnch mezi obchodnky. 17:Tak pipadlo Efrnovo pole v Makpele naproti Mamre, pole i s jeskyn na nm a vechno stromov na poli i na vem jeho pomez kolem, 18:do Abrahamova majetku ped oima Chetejc, vech, kdo mli pstup do rady v brn jeho msta. 18

19:Abraham potom svou enu Sru pohbil v t jeskyni na poli v Makpele naproti Mamre, je je u Chebrnu v kenaansk zemi. 20:Tak pipadlo pole Chetejc i s jeskyn na nm Abrahamovi, aby ml vlastn hrob. [1:24] 1:Abraham byl staec pokroilho vku. Hospodin mu ve vem poehnal. 2:I ekl Abraham sluebnku, sprvci svho domu, kter vldl vm, co mu patilo: "Polo ruku na mj kln. 3:Zavazuji t psahou pi Hospodinu, Bohu nebes a Bohu zem, abys nebral pro mho syna enu z dcer Kenaanc, mezi nimi sdlm. 4:Pjde do m zem a do mho rodit a vezme odtamtud enu pro mho syna Izka." 5:Sluebnk mu na to odvtil: "Co kdy m ta ena nebude chtt nsledovat sem, do tto zem? Mm tvho syna zavst zptky do zem, z n jsi vyel?" 6:Abraham ekl: "Chra se tam mho syna zavst! 7:Hospodin, Bh nebes, kter m vzal z domu mho otce a z m rodn zem, promluvil ke mn a psahal mi, e tuto zemi d mmu potomstvu; on sm vyle ped tebou svho posla, a ty bude moci vzt odtamtud enu pro mho syna. 8:Kdyby t snad ta ena nechtla nsledovat, bude sv psahy zprotn. Jen tam mho syna nezavdj!" 9:I poloil sluebnk ruku na kln svho pna Abrahama a odpishl mu to. 10:Sluebnk tedy vzal deset velbloud svho pna a jel. Vybaven velijakmi drahocennostmi svho pna vydal se na cestu do aramskho Dvoj, do msta Nchorova. 11:Ped mstem zastavil velbloudy u studn s vodou. Bylo to naveer, v dob, kdy eny vychzvaj erpat vodu. 12:Tu ekl: "Hospodine, Boe mho pna Abrahama, dopej mi to prosm a proka milosrdenstv mmu pnu Abrahamovi. 13:Hle, stojm nad pramenem a dcery mu msta vychzej erpat vodu. 14:Dvce, kter pijde, eknu: Naklo svj dbn, abych se napil. Odvt-li: Jen pij, a tak tv velbloudy napojm, peduril jsi ji pro svho sluebnka Izka. Podle toho poznm, e jsi mmu pnu prokzal milosrdenstv." 15:Jet ne domluvil, pila Rebeka, kter se narodila Betelovi, synu Milky, eny Abrahamova bratra Nchora. Mla na rameni dbn. 16:Byla to dvka velmi pvabnho vzhledu, panna, mu ji dosud nepoznal. Sestoupila k pramenu, naplnila svj dbn a vystoupila. 17:Sluebnk j pibhl naproti a ekl: "Dej mi prosm douek vody ze dbnu!" 18:Odvtila: "Jen se napij, mj pane." A rychle spustila dbn na ruku a dala mu pt. 19:Kdy mu dala napt, ekla: "Naerpm i tvm velbloudm, aby se napili." 20:Rychle vylila vodu ze svho dbnu do napajedla a znovu odbhla ke studni erpat, aby napojila i vechny jeho velbloudy. 21:Mu ji pitom mlky pozoroval, aby poznal, zda Hospodin dv jeho cest zdar, i nikoli. 22:Kdy se velbloudi napili, vzal mu zlat nosn krouek o vze pl ekelu a dva nramky pro ni o vze deseti ekel zlata. 23:ekl: "Povz mi prosm, jsi dcera? Bylo by pro ns v dom tvho otce msto k penocovn?" 24:Odvtila mu: "Jsem dcera Betela, syna Milky, kterho porodila Nchorovi." 25:A dodala: "Slmy i obroku mme dost, i msto k penocovn." 26:Tu padl mu na kolena, klanl se Hospodinu 27:a ekl: "Poehnn bu Hospodin, Bh mho pna Abrahama, e od mho pna neodal sv milosrdenstv a svou vrnost. Dovedl m a do domu brat mho pna." 28:Dvka odbhla a oznmila rodin sv matky, co a jak se stalo. 29:Rebeka mla bratra jmnem Lbana. Lban bel ven k tomu mui u pramene. 19

30:Vidl toti nosn krouek a na sestinch rukou nramky a slyel slova sv sestry Rebeky, o em s n ten mu mluvil. Piel k tomu mui, kter dosud stl u velbloud nad pramenem, 31:a ekl: "Poj, poehnan Hospodinv! Pro stoj venku? U jsem pipravil dm i msto pro velbloudy." 32:I veel ten mu do domu a odstrojil velbloudy. Lban dal velbloudm slmu a obrok; jemu a jeho mum dal vodu k umyt nohou. 33:Pak dal ped nho prostt, aby pojedl. On vak ekl: "Nebudu jst, dokud nevydm svou zleitost." Lban odvtil: "Mluv." 34:Pravil tedy: "Jsem sluebnk Abrahamv. 35:Hospodin mmu pnu velmi poehnal, take je zmon. Dal mu brav a skot, stbro a zlato, otroky a otrokyn, velbloudy a osly. 36:A Sra, ena mho pna, a velmi star, porodila mmu pnu syna. Jemu d vechno, co m. 37:Mne pak mj pn zavzal psahou: Nevezme pro mho syna enu z dcer Kenaanc, v jejich zemi sdlm. 38:Pjde do domu mho otce a k m eledi a vezme odtamtud enu pro mho syna. 39:Nato jsem svmu pnu ekl: Mon, e se mnou ta ena nepjde. 40:Odvtil mi: Hospodin, ped nm chodm, pole s tebou svho posla a d tv cest zdar. Ty pak vezme pro mho syna enu z m eledi a z domu mho otce. 41:Svho zvazku se zprost tehdy, kdy dojde k m eledi: Nedaj-li ti ji, bude svho zvazku zprotn. 42:Dnes jsem piel k prameni a ekl jsem: Hospodine, Boe mho pna Abrahama, k bys dal zdar cest, po n jdu! 43:Hle, stojm nad pramenem. Dvce, kter pijde erpat vodu, eknu: Dej mi prosm napt ze svho dbnu trochu vody. 44:Jestlie mi ona ekne: Jen se napij, a tak tvm velbloudm naerpm, bude to ena, kterou synu mho pna peduril Hospodin. 45:Jet jsem sm u sebe nedomluvil, kdy tu pila Rebeka se dbnem na rameni. Sestoupila k pramenu a erpala vodu. ekl jsem j: Dej mi prosm napt! 46:Rychle spustila dbn s ramene a ekla: Jen se napij, a tak tv velbloudy napojm. Napil jsem se a ona napojila i velbloudy. 47:Pak jsem se j zeptal: jsi dcera? Odvtila: Jsem dcera Betela, syna Nchora, kterho mu porodila Milka. Navlkl jsem j tento krouek do nosu a nramky na ruce. 48:Padl jsem na kolena a klanl se Hospodinu. Dobroeil jsem Hospodinu, Bohu mho pna Abrahama, e m vedl pravou cestou, abych mohl dceru pnova bratra pivst pro jeho syna. 49:A te mi povzte, chcete-li mmu pnu prokzat milosrdenstv a vrnost. Ne-li, povzte mi, a j se obrtm napravo nebo nalevo." 50:Lban i Betel odpovdli: "Toto vylo od Hospodina a my nememe tob ci ani zl ani dobr. 51:Hle, tady je Rebeka. Vezmi si ji a jdi, a se stane enou syna tvho pna, jak mluvil Hospodin." 52:Jakmile Abrahamv sluebnk uslyel jejich slova, poklonil se Hospodinu a k zemi. 53:Potom vyal stbrn a zlat pedmty a ltky a dal je Rebece, t jejmu bratrovi a jej matce dal vzcn dary. 54:Pak jedli a pili, on i muov, kte byli s nm, a penocovali. Kdy rno vstali, ekl: "Propuste m k mmu pnu." 55:Ale jej bratr a matka odvtili: "A s nmi dvka jet njak as zstane, aspo deset dn; potom pjde." 56:On vak jim ekl: "Nezdrujte m, kdy Hospodin dopl m cest zdaru. Propuste m, a mohu jt k svmu pnu." 57:Odvtili: "Zavolme dvku a zeptme se pmo j." 58:Zavolali Rebeku a otzali se j: "Pjde s tmto muem?" ekla: "Pjdu." 20

59:Propustili tedy svou sestru Rebeku a jej chvu i Abrahamova sluebnka a jeho mue. 60:Rebece poehnali slovy: "Sestro nae, bu matkou nesslnch tisc, tv potomstvo a obsad brnu tch, kte je nenvid!" 61:Rebeka a jej dvky vsedly hned potom na velbloudy a nsledovaly toho mue. Tak dostal sluebnk Rebeku a odeel. 62:Izk prv pichzel od Studnice ivho, kter m vid, nebo sdlil v Negebu. 63:Vyel toti k veeru na pole a byl zamylen. Tu se rozhldl a spatil pichzet velbloudy. 64:I Rebeka se rozhldla a spatila Izka. Sesedla z velblouda 65:a otzala se sluebnka: "Kdo je ten mu, kter nm jde po poli vstc?" Sluebnk odvtil: "To je mj pn." Vzala tedy rouku a zahalila se. 66:Sluebnk podal Izkovi zprvu o vem, co vykonal. 67:Izk pak uvedl Rebeku do stanu sv matky Sry. Vzal si ji a stala se jeho enou. A zamiloval si ji. Tak nael tchu po smrti sv matky. [1:25] 1:Abraham si vzal opt enu; jmenovala se Ketra. 2:Porodila mu Zimrna a Jokna, Medna a Midjna, Jibka a acha. 3:Jokn zplodil ebu a Dedna. Synov Dednovi byli Arejci a Letejci a Leumejci. 4:Midjnovi synov byli fa a fer a Chank, Abda a Elda. Ti vichni jsou synov Ketini. 5:Abraham vak vechno, co ml, odkzal Izkovi. 6:Synm svch enin, kter ml, dal dary a jet za svho ivota je poslal od svho syna Izka pry na vchod, do zem vchodn. 7:Toto jsou lta Abrahamova ivota, jich se doil: sto sedmdest pt let. 8:I zesnul Abraham a zemel v utenm st, str a syt dn, a byl pipojen k svmu lidu. 9:Jeho synov Izk a Izmael ho pochovali do makpelsk jeskyn na poli Efrna, syna Chetejce Schara, naproti Mamre. 10:To pole koupil Abraham od Chetejc. Tam byl pochovn Abraham i jeho ena Sra. 11:Po Abrahamov smrti poehnal Bh jeho synu Izkovi. A Izk sdlil u Studnice ivho, kter m vid. 12:Toto je rodopis Abrahamova syna Izmaela, kterho Abrahamovi porodila Sina otrokyn Hagar egyptsk. 13:Toto jsou jmna Izmaelovch syn, podle nich jsou pojmenovny jejich rody: Izmaelv prvorozen Nebajt, Kdar, Adbeel a Mibsm, 14:Mima, Dma a Masa, 15:Chadad, Tma, Jetr, Nfi a Kedma. 16:To jsou Izmaelovi synov a to jsou jejich jmna podle jejich dvorc a hradi; dvanct pedk jejich nrod. 17:A toto jsou lta Izmaelova ivota: sto ticet sedm let. I zesnul a zemel a byl pipojen k svmu lidu. 18:Jeho synov bydlili od Chavly a k ru proti Egyptu a smrem k Asrii. Izmael se poloil proti vem svm bratm. 19:Toto je rodopis Abrahamova syna Izka: Abraham zplodil Izka. 20:Izkovi bylo tyicet let, kdy si vzal za enu Rebeku, dceru Aramejce Betela z Rovin aramskch, sestru Aramejce Lbana. 21:Izk prosil Hospodina za svou enu, protoe byla neplodn. Hospodin jeho prosby pijal, a jeho ena Rebeka othotnla. 22:Dti se vak zaaly v jejm tle strkat. Tu ekla: "Je-li tomu tak, co m ek?" A la se dotzat Hospodina. 23:Hospodin j ekl: "Ve tvm ivot jsou dva pronrody. Oba nrody se rozejdou, jen co z tebe vyjdou. Jeden nrod bude zdatnj ne druh, bezpoetn bude slouit potem skrovnjmu." 24:Potom se naplnily dny, kdy mla rodit. A hle, v jejm ivot byla dvojata. 21

25:Prvn vyel cel ervenohnd a chlupat jako koek; toho pojmenovali Ezau. 26:Potom vyel jeho bratr a rukou drel Ezaua za patu; ten dostal jmno Jkob. Pi jejich narozen bylo Izkovi edest let. 27:Kdy chlapci dospli, stal se Ezau muem znalm lovu, muem pole, kdeto Jkob byl mu bezhonn a sdlil ve stanech. 28:Izk miloval Ezaua, protoe z lovu ml co do st, kdeto Rebeka milovala Jkoba. 29:Jkob jednou pipravil krmi. Tu piel Ezau z pole znaven 30:a ekl Jkobovi: "Dej mi zhltnout trochu toho ervenho, toho krvavho, jsem znaven k smrti." Proto se jmenuje Edm (to je erven). 31:Jkob vak ekl: "Prodej mi dnes sv prvorozenstv!" 32:Ezau na to odvtil: "Stejn mm blzko k smrti, k emu je mi prvorozenstv!" 33:Jkob ekl: "Odpishni mi to dnes." A on mu to odpishl, a tak sv prvorozenstv prodal Jkobovi. 34:Jkob dal pak Ezauovi chlb a okovou krmi. Ten pojedl, napil se, vstal a odeel. Tak Ezau pohrdl prvorozenstvm. [1:26] 1:V zemi nastal opt hlad, jin ne onen prvn, kter byl za dn Abrahamovch. Izk tedy odeel do Geraru k abmelekovi, pelitejskmu krli. 2:Ukzal se mu toti Hospodin a pravil: "Nesestupuj do Egypta. Pebvej v zemi, o n ti eknu. 3:Pobvej v tto zemi jako host. J budu s tebou a poehnm ti, tob a tvmu potomstvu dm vechny tyto zem. Tak splnm psahu, j jsem se zapishl tvmu otci Abrahamovi: 4:Tv potomstvo rozmnom jako nebesk hvzdy; tvmu potomstvu dm vechny tyto zem. V tvm potomstvu dojdou poehnn vechny pronrody zem. 5:To proto, e Abraham uposlechl mho hlasu a dbal na to, co jsem mu svil: na m pikzn, nazen a zkony." 6:Izk se tedy usadil v Geraru. 7:Kdy se mui toho msta vyptvali na jeho enu, ekl: "Je to m sestra." Bl se toti ci, e je to jeho ena, aby ho mui toho msta kvli Rebece nezabili, nebo byla pvabnho vzhledu. 8:Jednou, kdy tam byl u del dobu, vyhldl z okna abmelek, pelitejsk krl, a spatil Izka, jak se lask se svou enou Rebekou. 9:Pedvolal tedy abmelek Izka a ekl: "To je urit tv ena. Propak jsi mi ekl, e je to tv sestra?" Izk odvtil: "ekl jsem to, abych kvli n nepiel o ivot." 10:Abmelek pravil: "Cos nm to uinil? Mlem by byl nkdo z lidu spal s tvou enou a uvedl bys na ns vinu!" 11:Proto abmelek pikzal vemu lidu: "Kdo by se dotkl tohoto mue nebo jeho eny, bude bez milosti usmrcen." 12:Izk zaal v t zemi st a sklidil toho roku stonsobn; tak mu Hospodin poehnal. 13:Tak se ten mu vzmohl a vzmhal se stle vc, a se stal velice zmonm. 14:Ml stda bravu a stda skotu i etnou eldku. Pelitejci mu proto zvidli. 15:Pelitejci zasypali vechny studn, kter vykopali Abrahamovi sluebnci za Izkova otce Abrahama, a naplnili je prachem. 16:Abmelek ekl Izkovi: "Odejdi od ns, nebo jsi mnohem mocnj ne my." 17:Izk tedy odtud odeel, utboil se v Gerarskm valu a usadil se tam. 18:Znovu kopal studn, kter vykopali za dn jeho otce Abrahama a kter po Abrahamov smrti Pelitejci zasypali. Pojmenoval je stejn jako jeho otec. 19:Izkovi sluebnci kopali v tom valu a pili na studni pramenit vody. 20:Ale gerart pasti se s pasti Izkovmi peli: "Ta voda pat nm!" Proto tu studni pojmenoval Esek (to je Vda), e se s nm vadili. 21:Vykopali tedy jinou studni. O tu se tak peli, proto ji pojmenoval Sitn (to je Soen). 22

22:Pak postoupil dl a vykopal dal studni; o tu se ji nepeli. Pojmenoval ji Rechobt (to je Prostorn) a ekl: "Te u nm Hospodin poskytl prostor, abychom se mohli na zemi rozplodit." 23:Odtud vystoupil do Beer-eby. 24:Tu noc se mu ukzal Hospodin a pravil: "J jsem Bh tvho otce Abrahama. Neboj se, jsem s tebou. Poehnm ti a rozmnom tv potomstvo kvli Abrahamovi, svmu sluebnku." 25:Izk tam vybudoval olt a vzval Hospodinovo jmno. Postavil tam tak svj stan a jeho sluebnci tam vyhloubili studni. 26:Tu k nmu piel z Geraru abmelek se svm ptelem Achuzatem a pkol, velitel jeho vojska. 27:Izk se jich otzal: "Pro jste ke mn pili? Vdy jste m nenvidli a vypovdli jste m." 28:Odvtili: "Shledali jsme, e je s tebou Hospodin. Proto jsme si ekli: A ns stihne kletba, ns i tebe, porume-li smlouvu, kterou s tebou chceme uzavt. 29:Neuin nm nic zlho, jako jsme se ani my nedotkli tebe. Prokazovali jsme ti jen dobro a propustili jsme t v pokoji. Jsi pece Hospodinv poehnan!" 30:Izk jim vystrojil hody, i jedli a pili. 31:Za asnho jitra se zavzali vzjemnou psahou. Potom je Izk propustil a oni od nho odeli v pokoji. 32:Prv toho dne pili Izkovi sluebnci a povdli mu o studni, kterou vykopali. ekli mu: "Nali jsme vodu!" 33:Nazval ji ibea (to je Psen). Proto se to msto jmenuje Beer-eba (to je Studn psahy) a podnes. 34:Kdy bylo Ezauovi tyicet let, vzal si za enu Jehditu, dceru Chetejce Beera, a Basematu, dceru Chetejce Elna. 35:Ty psobily Izkovi a Rebece jen hok trpen. [1:27] 1:Kdy Izk zestrl, jeho oi vyhasly, take nevidl. I zavolal svho starho syna Ezaua a ekl mu: "Mj synu!" On mu odvtil: "Tu jsem." 2:Izk ekl: "Hle, jsem u star a neznm den sv smrti. 3:Vezmi si nyn zbran, toulec a luk, vyjdi na pole a nco pro m ulov. 4:Piprav mi oblbenou pochoutku a pines mi ji, a se najm, abych ti mohl poehnat, dve ne umu." 5:Kdy Izk mluvil se svm synem Ezauem, Rebeka naslouchala. Sotva Ezau odeel na pole, aby nco ulovil a pinesl lovek, 6:poradila Rebeka svmu synu Jkobovi: "Hle, slyela jsem rozmluvu tvho otce s tvm bratrem Ezauem; ekl mu: 7:Pines mi lovek a piprav mi pochoutku, a se najm, abych ti ped smrt poehnal ped Hospodinem. 8:A proto, mj synu, poslechni m ve vem, co ti piku. 9:Dojdi ke stdu a dones mi z nho dv pkn kzlata. Pipravm z nich tvmu otci oblbenou pochoutku 10:a ty mu ji donese; on se naj a ped smrt ti poehn." 11:Jkob vak sv matce Rebece odvtil: "Mj bratr Ezau je pece chlupat, a j jsem hol. 12:Co kdy si otec na m shne? Bude m mt za podvodnka a msto poehnn na sebe uvedu zloeen." 13:Matka mu ekla: "Takov zloeen a padne na mne, mj synu. Jen m poslechni, jdi a dones mi kzlata." 14:el tedy pro n a pinesl je matce; ona pak pipravila otcovu oblbenou pochoutku. 15:Potom Rebeka vzala aty svho starho syna Ezaua, ty nejlep, kter mla doma u sebe, a oblkla svho mladho syna Jkoba. 16:Jeho ruce i hladk krk ovinula kzlemi kokami. 17:Nakonec dala svmu synu Jkobovi do rukou pipravenou pochoutku a chlb. 18:I veel k svmu otci a ekl: "Mj ote!" On odvtil: "Tu jsem. Kter jsi ty, mj synu?" 19:Jkob ekl otci: "J jsem Ezau, tvj prvorozen. Uinil jsem, co jsi mi uloil. Nue, posa se prosm a pojez z mho lovku, abys mi mohl poehnat." 23

20:Izk vak synovi ekl: "Jak to, es to tak rychle nael, mj synu?" Odvtil: "To mi dopl Hospodin, tvj Bh." 21:Izk ekl Jkobovi: "Pistup, synu, shnu si na tebe, jsi-li mj syn Ezau nebo ne." 22:Jkob tedy pistoupil k svmu otci Izkovi, on na nho shl a ekl: "Hlas je to Jkobv, ale ruce jsou Ezauovy." 23:Nepoznal ho, protoe jeho ruce byly chlupat jako ruce jeho bratra Ezaua. A poehnal mu. 24:ekl: "Ty jsi tedy mj syn Ezau." On odvtil: "Jsem." 25:Pak ekl: "Pedlo mi, a pojm z lovku svho syna, abych ti mohl poehnat." I pedloil mu a on jedl. Pinesl mu i vno a on pil. 26:Nato jeho otec Izk ekl: "Pistup prosm a polib m, mj synu!" 27:Pistoupil tedy a polbil ho. Kdy Izk uctil vni jeho atu, poehnal mu slovy: "Hle, vn mho syna jako vn pole, jemu ehn Hospodin. 28:Dej ti Bh z rosy nebes a ze rnosti zem, i hojnost obil a motu. 29:A ti slou lidsk pokolen, a se ti klanj nrody. Bude panovat nad svmi bratry a synov tv matky se ti budou klant. Kdo prokleje tebe, bude proklet, kdo ehnat bude tob, sm bude poehnn." 30:Kdy Izk udlil Jkobovi poehnn a sotvae Jkob od svho otce odeel, piel jeho bratr Ezau z lovu. 31:Tak on pipravil pochoutku, pinesl ji otci a ekl: "Nech mj otec povstane a naj se z lovku svho syna, aby mi mohl poehnat." 32:Jeho otec Izk se ho otzal: "Kdo jsi?" Odvtil: "Jsem tvj syn Ezau, tvj prvorozen." 33:Tu se Izk roztsl a zalomcovalo jm zden: "Kdo to vlastn ulovil lovek a pinesl mi jej? Ode veho jsem pojedl, dve ne jsi piel! A poehnal jsem mu! Poehnan tak zstane." 34:Jak Ezau uslyel otcova slova, dal se do hroznho a hokho kiku a nalhal na otce: "Poehnej mn, tak mn, ote!" 35:On odvtil: "Piel lstiv tvj bratr a vzal ti poehnn." 36:Ezau ekl: "Prvem dostal jmno Jkob (to je skon). U dvakrt se mnou jednal skon. Pipravil m o m prvorozenstv a nyn i o poehnn." A otzal se: "Pro mne u poehnn nem?" 37:Izk Ezauovi odpovdl: "Hle, ustanovil jsem, aby nad tebou panoval, a vechny jeho bratry jsem mu dal za sluebnky. Zabezpeil jsem jej i obilm a motem. Co bych mohl udlat pro tebe, mj synu?" 38:Ezau otci odpovdl: "Co m jen to jedin poehnn, ote? Poehnej mn, tak mn, ote!" A Ezau zapl a rozplakal se. 39:Jeho otec Izk tedy odpovdl: "Tv sdlit bude bez rnosti zem, bez rosy shry, rosy nebesk. 40:Bude t ivit me, avak svmu bratru bude slouit. Jen kdy se bude toulat bez domova, setese jeho jho ze sv je." 41:I zanevel Ezau na Jkoba pro poehnn, jm mu jeho otec poehnal. A ekl sm k sob: "Mmu otci se bl dny truchlen; zabiji svho bratra Jkoba." 42:Kdy byla Rebece oznmena slova jejho starho syna Ezaua, dala si zavolat svho mladho syna Jkoba a ekla mu: "Tvj bratr Ezau poml na pomstu. Chce t zabt. 43:Proto m nyn poslechni, mj synu: Ihned uprchni k mmu bratru Lbanovi do Chranu. 44:Zstane u nho njak as, dokud rozhoen tvho bratra nepomine. 45:A se bratrv hnv od tebe odvrt a on zapomene, cos mu udlal, polu pro tebe a vezmu t odtamtud. Pro mm bt zbavena vs obou v jednom dni?" 46:Izkovi pak Rebeka ekla: "Zprotivilo se mi t s dcerami chetejskmi. Vezme-li si Jkob enu z chetejskch dcer, jako jsou tyhle dcery tto zem, k emu mi ivot?" [1:28] 1:I povolal Izk Jkoba a poehnal mu. Pikzal mu: "Neber si enu z dcer kenaanskch. 2:Odejdi do Rovin aramskch do domu Betela, otce sv matky, a odtud si vezmi enu z dcer jejho bratra Lbana. 24

3:K ti Bh vemohouc poehn, rozplod t a rozmno. Bude z tebe spoleenstv lidskch pokolen. 4:K ti d poehnn Abrahamovo, tob i tvmu potomstvu, abys obdrel zemi, v n jsi hostem a kterou Bh dal Abrahamovi." 5:Pak Izk Jkoba propustil a ten el do Rovin aramskch k Lbanovi, synu Aramejce Betela, bratru Jkobovy a Ezauovy matky Rebeky. 6:Ezau vidl, e Izk Jkobovi poehnal a poslal ho do Rovin aramskch, aby si odtamtud vzal enu; e mu pi poehnn pikzal, aby si nebral enu z dcer kenaanskch; 7:e Jkob otce i matku uposlechl a odeel do Rovin aramskch. 8:Vidl t, e kenaansk dcery jsou jeho otci Izkovi odporn. 9:el tedy Ezau k Izmaelovi a pibral si ke svm enm jet Machalatu, dceru Abrahamova syna Izmaela, sestru Nebajtovu. 10:Jkob vyel z Beer-eby a el do Chranu. 11:Dorazil na jedno msto a penocoval tam, nebo slunce ji zapadlo. Vzal jeden z kamen, kter na tom mst byly, postavil jej v hlavch a na tom mst ulehl. 12:Ml sen: Hle, na zemi stoj ebk, jeho vrchol dosahuje k nebesm, a po nm vystupuj a sestupuj poslov Bo. 13:Nad nm stoj Hospodin a prav: "J jsem Hospodin, Bh tvho otce Abrahama a Bh Izkv. Zemi, na n le, dm tob a tvmu potomstvu. 14:Tvho potomstva bude jako prachu zem. Rozme se na zpad i na vchod, na sever i na jih. V tob a v tvm potomstvu dojdou poehnn vechny eledi zem. 15:Hle, j jsem s tebou. Budu t steit vude, kam pjde, a zase t pivedu do tto zem. Nikdy t neopustm, ale uinm, co jsem ti slbil." 16:Tu procitl Jkob ze spnku a zvolal: "Jist je na tomto mst Hospodin, a j jsem to nevdl!" 17:Bl se a ekl: "Jakou bze vzbuzuje toto msto! Nen to nic jinho ne dm Bo, je to brna nebesk." 18:Za asnho jitra vzal Jkob kmen, kter ml v hlavch, a postavil jej jako posvtn sloup; svrchu jej polil olejem. 19:Tomu mstu dal jmno Bt-el (to je Dm Bo). Pvodn se to msto jmenovalo Lz. 20:Jkob se tu zavzal slibem: "Bude-li Bh se mnou, bude-li m steit na cest, na ni jsem se vydal, dli mi chlb k jdlu a at k odvn 21:a navrtm-li se v pokoji do domu svho otce, bude mi Hospodin Bohem. 22:Tento kmen, kter jsem postavil jako posvtn sloup, stane se domem Bom. A ze veho, co mi d, odvedu ti poctiv destky." [1:29] 1:Jkob vykroil lehkm krokem a piel do zem syn Vchodu. 2:Pojednou spatil v poli studni, u n odpovala ti stda ovc. Z t studn napjeli stda. Na jejm otvoru byl velik kmen. 3:Kdy pihnali vechna stda, odvalovali kmen z otvoru studn a napjeli ovce; potom zase kmen pivalili zpt na otvor studn. 4:I ekl jim Jkob: "Brat, odkud jste?" Odvtili: "Jsme z Chranu." 5:Otzal se jich: "Znte Lbana, syna Nchorova?" ekli: "Znme." 6:Zeptal se jich: "Da se mu dobe?" Odpovdli: "Dobe. Vak tady pichz jeho dcera Rchel s ovcemi." 7:Tu ekl: "Jet je jasn den, nen as shnt dobytek. Napojte ovce a jdte pst." 8:Odpovdli: "Nememe, dokud nebudou sehnna vechna stda; pak odvalme kmen z otvoru studn a napojme ovce." 9:Kdy jet s nimi rozmlouval, pila Rchel s ovcemi svho otce; byla toti pastka. 10:Jakmile Jkob uvidl Rchel, dceru Lbana, bratra sv matky, a jeho ovce, pistoupil, odvalil kmen z otvoru studn a napojil ovce Lbana, bratra sv matky. 25

11:Jkob pak Rchel polbil a hlasit zaplakal. 12:Oznmil j, e je synovec jejho otce a syn Rebeky. Bela to povdt svmu otci. 13:Jakmile Lban uslyel zprvu o Jkobovi, synu sv sestry, bel mu vstc, objal ho, polbil a uvedl do svho domu. A on vypravoval Lbanovi vechno, co se pihodilo. 14:Lban mu ekl: "Ty jsi m krev a m tlo!" Pobyl tedy u nho cel msc. 15:Potom ekl Lban Jkobovi: "Co mi bude slouit zadarmo jen proto, e jsi mj pbuzn? Povz mi, jak m bt tv mzda." 16:Lban ml dv dcery. Star se jmenovala Lea, mlad Rchel. 17:Lea mla mrn oi, Rchel byla krsn postavy, krsnho vzezen. 18:Jkob si Rchel zamiloval; proto ekl: "Budu ti slouit sedm let za tvou mlad dceru Rchel." 19:Lban souhlasil: "Lpe, kdy ji dm tob ne nkomu jinmu; zsta u mne." 20:Jkob tedy slouil za Rchel sedm let; bylo to pro nho jako nkolik dn, protoe ji miloval. 21:Potom ekl Jkob Lbanovi: "Dej mi mou enu, m lhta u uplynula. Toum po n." 22:Lban shromdil vechny mue toho msta a uspodal hody. 23:Veer vzal svou dceru Leu a uvedl ji k Jkobovi, a on k n veel. 24:Za sluebnici sv dcei Leji dal Lban otrokyni Zilpu. 25:Rno Jkob vidl, e to je Lea. Vytal Lbanovi: "Cos mi to provedl? Co jsem u tebe neslouil za Rchel? Pro jsi m oklamal?" 26:Lban odvtil: "U ns nen zvykem, aby se mlad vdvala dve ne prvorozen. 27:Zsta u n po cel svatebn tden a dme ti i tu mlad za slubu, kterou si u mne odslou v dalch sedmi letech." 28:Jkob tak uinil a zstal u n po cel tden. Pak mu Lban dal za enu svou dceru Rchel. 29:Za sluebnici dal sv dcei Rchel otrokyni Bilhu. 30:I veel Jkob tak k Rchel a miloval ji vce ne Leu, a slouil u nho jet dalch sedm let. 31:Kdy Hospodin vidl, e Lea nen milovna, otevel jej lno. Rchel vak zstala neplodn. 32:Lea othotnla, porodila syna a pojmenovala ho Rben (to je Hlete-syn); ekla toti: "Hospodin vidl m pokoen; nyn m u bude mj mu milovat." 33:Othotnla znovu, porodila syna a ekla: "Hospodin uslyel, e nejsem milovna, a dal mi tak tohoto." Pojmenovala ho tedy imen (to je Vysly-Bh) 34:A znovu othotnla, porodila syna a ekla: "Tentokrt se u mj mu pidru ke mn, ponvad jsem mu porodila ti syny." Proto se jmenuje Lvi (to je Pidruitel). 35:A znovu othotnla, porodila syna a ekla: "Zase mohu vzdvat chvlu Hospodinu." Proto ho pojmenovala Juda (to je Ten, kter vzdv chvlu). A pestala rodit. [1:30] 1:Kdy Rchel vidla, e Jkobovi nerod, rlila na svou sestru a nalhala na Jkoba: "Dej mi syny! Ned-li, umu." 2:Jkob vzplanul proti Rchel hnvem a okikl ji: "Co mohu za to, e Bh odpr plod tvmu ivotu?" 3:Odvtila: "Tu je m otrokyn Bilha; vejdi k n! Porod na m kolena, a tak i j budu mt z n syny." 4:Dala mu tedy svou sluku Bilhu za enu a Jkob k n veel. 5:Bilha othotnla a porodila Jkobovi syna. 6:Tu ekla Rchel: "Bh m obhjil, tak mj hlas uslyel a dal mi syna." Proto ho pojmenovala Dan (to je obhjce). 7:Rchelina sluka Bilha othotnla jet jednou a porodila Jkobovi druhho syna. 8:Rchel opt ekla: "V pornm boji o Bo pze jsem zpasila se svou sestrou a obstla jsem." A pojmenovala ho Neftal (to je Vybojovan). 9:Kdy Lea vidla, e pestala rodit, vzala svou sluku Zilpu a dala ji Jkobovi za enu. 10:Tak Lejina sluka Zilpa porodila Jkobovi syna. 11:Tu Lea ekla: "Jak tst!" A dala mu jmno Gd (to je tst). 26

12:Pak Lejina sluka Zilpa porodila Jkobovi druhho syna. 13:Lea opt ekla: "Jak blaho pro mne; vechny dcery m budou blahoslavit." A dala mu jmno Aer (to je Blahoslav). 14:Ve dnech, kdy se ala penice, vyel Rben a nalezl na poli jablka lsky a pinesl je sv matce Leji. Rchel vak na Leu nalhala: "Dej mi prosm nkolik tch jablek lsky od svho syna!" 15:Ale ona ji odbyla: "Copak je to mlo, es mi vzala mue? Chce mi vzt i jablka lsky od mho syna?" Rchel ekla: "Tak a za ta jablka lsky od tvho syna sp tuto noc s tebou." 16:Kdy Jkob pichzel naveer z pole, vyla mu Lea vstc a ekla: "Mus vejt ke mn, najala jsem t za mzdu, za jablka lsky od svho syna." I spal t noci s n. 17:A Bh Leu vyslyel; othotnla a porodila Jkobovi ptho syna. 18:Lea ekla: "Bh mi dal mzdu za to, e jsem svmu mui dala svou sluku." A pojmenovala ho Isachar (to je Za-mzdu-najat). 19:Lea othotnla jet jednou a porodila Jkobovi estho syna. 20:Lea opt ekla: "Jak pknm darem obdaroval Bh prv mne! Tentokrt u bude mj mu zstvat se mnou. Porodila jsem mu est syn!" A dala mu jmno Zabuln (to je Zstvajc). 21:Potom porodila dceru a dala j jmno Dna. 22:I rozpomenul se Bh na Rchel, vyslyel ji a otevel jej lno. 23:Othotnla, porodila syna a ekla: "Bh odal m pohann." 24:Dala mu jmno Josef (to je Pidej-Bh) Pidej-Bh) a dodala: "K mi Hospodin pid jet dalho syna." 25:Kdy Rchel porodila Josefa, ekl Jkob Lbanovi: "Propus m, abych mohl odejt do svho domova a do sv zem. 26:Vydej mi m eny a dti, za n jsem ti slouil, a j pjdu. Sm pece v, jakou slubu jsem ti prokzal." 27:Lban mu odvtil: "K bych zskal tvoji pze! Zjistil jsem, e mi Hospodin kvli tob ehn." 28:Dle ekl: "Uri si pesn mzdu a dm ti ji." 29:Jkob mu odpovdl: "Sm pece v, jak jsem ti slouil a jak prospvalo tv stdo, kdy jsem byl pi nm. 30:Vdy to byla hrstka, kterou jsi ml, ne jsem piel, a rozmnoila se nesmrn. Hospodin ti ehnal na kadm mm kroku. Ale kdy budu konen pracovat tak pro svou rodinu?" 31:Lban se otzal: "Co ti mm dt?" Jkob odvtil: "Nemus mi dvat vbec nic. Budu dle pst a steit tv ovce a kozy, kdy pro mne udl tuto vc: 32:Projdu dnes vechny tv ovce a kozy a vyadm z nich kad skvrnit a strakat mld, vechna naernal jehata a strakat a skvrnit kzlata; to bude m mzda. 33:Od ztka se bude m poctivost osvdovat takto: Kdy pijde pehlet mou mzdu, vechno, co nebude mezi mmi kzlaty skvrnit a strakat a mezi jehaty naernal, pokldej za kraden." 34:Lban ekl: "Nue, a se stane podle tvho slova." 35:A tho dne sm vyadil pruhovan a strakat kozly a vechny skvrnit a strakat kozy, vechno, na em bylo nco blho, a vechna naernal jehata, a svil je svm synm. 36:Stanovil tak vzdlenost t dn cesty mezi sebou a Jkobem. A Jkob psl ostatn Lbanovy ovce a kozy. 37:Jkob si nabral erstv pruty topolov, mandloov a platanov a sloupal z nich na nkterch mstech pruhy kry a do bla. 38:Pruty, z nich sloupal kru, nakladl do napjecch lab, k nim ovce a kozy pichzely pt, pmo ped n. I bhaly se, kdy pichzely pt. 39:Ovce a kozy se bhaly pi pohledu na pruty a vrhaly pruhovan, skvrnit a strakat mlata. 40:Jkob jehata oddloval; avak ovce a kozy z bravu Lbanova obracel k pruhovanm a vem naernalm. Tak si podil vlastn stda, ale ta nestavl proti ovcm a kozm Lbanovm. 27

41:Pokad, kdy se z ovc a koz bhaly ty nejstatnj kusy, kladl ped n Jkob do lab pruty, aby se bhaly ped pruty. 42:Kdy vak byly ovce a kozy neduiv, pruty nekladl. Neduiv tedy patily Lbanovi a statn Jkobovi. 43:Tak se ten mu pevelice vzmohl a ml mnoho ovc a koz, i sluky a sluebnky, i velbloudy a osly. [1:31] 1:Jkob se doslechl, jak ei vedou Lbanovi synov: "Jkob pobral vechno, co patilo naemu otci, a z toho, co ml otec, zskal takov postaven." 2:Vidl i na Lbanovi, e se u k nmu nem jako dv. 3:Tu ekl Hospodin Jkobovi: "Navra se do zem svch otc a do svho rodit; j budu s tebou." 4:Jkob si proto dal zavolat Rchel a Leu na pole k svmu stdu 5:a ekl jim: "Vidm na vaem otci, e se ke mn nem jako dv. Ale Bh mho otce je se mnou. 6:Vy samy vte, e jsem vaemu otci slouil ze vech sil. 7:Ale v otec m obelstil, desetkrt zmnil mou mzdu. Bh mu vak nedovolil, aby mi provedl nco zlho. 8:Kdy kal: Tvou mzdou bude ve skvrnit, vechny ovce a kozy vrhaly mlata skvrnit. A kdy kal: Tvou mzdou bude ve pruhovan, vechny ovce a kozy vrhaly mlata pruhovan. 9:Tak odal Bh stda vaemu otci a dal je mn. 10:V dob, kdy se ovce a kozy bhaly, rozhldl jsem se a ve snu jsem nhle spatil, e samci, skkajc na ovce a kozy, byli pruhovan, skvrnit a stkan. 11:Ve snu mi tehdy Bo posel ekl: Jkobe! Odvtil jsem: Tu jsem. 12:I ekl mi: Rozhldni se a viz: Vichni samci, skkajc na ovce a kozy, jsou pruhovan, skvrnit a stkan. Vidl jsem toti vechno, co ti Lban dl. 13:J jsem Bh z Bt-elu, kde jsi olejem pomazal posvtn sloup a kde ses mi zavzal slibem. Vyjdi te hned z tto zem a navra se do sv rodn zem." 14:Rchel i Lea mu odpovdly: "Mme vbec jet v dom svho otce ddin podl? 15:Copak pro nho nejsme jako ciz? Vdy ns prodal a stbro shrbl. 16:Cel bohatstv, kter Bh odal naemu otci, pat nm a naim synm. Jen udlej vechno, co ti Bh ekl." 17:Jkob tedy vstal, posadil sv syny i eny na velbloudy, 18:sehnal tak vechna sv stda, vzal vechno nabyt jmn, vlastn stda zskan v Rovinch aramskch, a ubral se ke svmu otci Izkovi do zem kenaansk. 19:Kdy Lban odeel ke sti svho bravu, ukradla Rchel otcovy domc bky. 20:A Jkob Aramejce Lbana pelstil, take nevylo najevo, e chce uprchnout. 21:Uprchl se vm, co ml. Pebrodil eku Eufrat a dal se smrem k poho Giledu. 22:Tetho dne bylo Lbanovi oznmeno, e Jkob uprchl. 23:Tu vzal s sebou sv bratry a pronsledoval ho po sedm dn, a ho dohonil na poho Giledu. 24:K Aramejci Lbanovi vak piel v noci ve snu Bh a ekl mu: "Mj se na pozoru! Mluv s Jkobem jen v dobrm, ne ve zlm!" 25:Lban dostihl Jkoba, kter si na t hoe postavil stan. Sm se svmi bratry si rovn postavil stan na poho Giledu. 26:A Lban Jkobovi vytal: "Cos to udlal? Pelstils m. M dcery jsi odvedl jako vlen zajatce. 27:Pro jsi ode mne uprchl tajn jako zlodj a nic jsi mi neoznmil? Byl bych t radostn vyprovodil s psnikami, s bubnkem a citarou. 28:Nedopls mi ani polbit m vnuky a dcery; jednal jsi vru jako pomatenec. 29:Bylo v m moci naloit s vmi zle. Ale Bh vaeho otce mi na dneek ekl: Mj se na pozoru, mluv s Jkobem jen v dobrm, ne ve zlm. 30:Kdy u jsi tedy odeel, protoe se ti tolik stskalo po otcovskm dom, pro jsi ukradl m bohy?" 28

31:Na to Jkob Lbanovi odpovdl: "Bl jsem se a kal jsem si, e bys m mohl o sv dcery pipravit. 32:Ale u koho najde sv bohy, ten nezstane naivu! Ped naimi bratry si prohldni vechno, co mm, a vezmi si sv." Jkob toti nevdl, e je Rchel ukradla. 33:Lban veel do stanu Jkobova a do stanu Lejina i do stanu obou sluek, ale nic nenael. Vyel tedy ze stanu Lejina a veel do stanu Rchelina. 34:Rchel vak bky vzala, vloila je do torby na velbloudm sedle a sedla si na n. Lban zpehzel cel stan, ale nic nenael. 35:Rchel otci ekla: "Nech se mj pn nehnv, e ped nm nemohu povstat; stalo se mi, co se stv enm." Lban sldil, ale bky nenael. 36:Tu se Jkob rozhnval a zaal se s Lbanem pt. Vytal mu: "Jak je mj pestupek? Jak je mj hch, e ses za mnou tak hnal? 37:Kdy jsi zpehzel vechny m vci, co jsi nael z vc svho domu? Polo to ped m i sv bratry, a mezi nmi dvma rozhodnou! 38:Byl jsem u tebe celch dvacet let. Tv ovce a kozy nezmetaly. Berany z tvho bravu jsem nejdal. 39:Co bylo rozspno zv, jsem ti nevykazoval, nahrazoval jsem to ze svho; vymhals to na mn, byl jsem okrdn ve dne i v noci. 40:Ve dne m suovalo vedro a v noci chlad. Spnek prchal od mch o. 41:Celch dvacet let jsem ti v tvm dom slouil: trnct let za tv dv dcery a est let za tvj brav. Mou mzdu jsi zmnil desetkrt. 42:Kdyby se mnou nebyl Bh mho otce, Bh Abrahamv a Strach Izkv, propustil bys m te s przdnou. Bh vidl mou trze a nmahu mch rukou a na dneek sm rozsoudil." 43:Lban na to Jkobovi odpovdl: "Toto jsou m dcery a toto jsou moji synov. I brav je mj, ano, vechno, co vid, pat mn. Co vak za tchto okolnost mohu dnes udlat pro sv dcery, pro n a pro syny, kter porodily? 44:Nue, uzaveme te spolu smlouvu, a Bh a je svdkem mezi mnou a tebou!" 45:Jkob vzal tedy kmen a vztyil jej jako posvtn sloup. 46:Svm bratm ekl: "Nasbrejte kameny." Vzali kameny, udlali val a na tom valu pojedli. 47:Lban jej nazval Jegar-sahaduta (to je Nsep svdectv) a Jkob jej nazval Gal-ed (to je Val-svdek). 48:A Lban ekl: "Tento val je ode dneka svdkem mezi mnou a tebou." - Proto se jmenuje Gal-ed 49:nebo Mispa (to je Hldka), nebo Jkob ekl: "Hospodin a je na hldce mezi mnou a tebou, e u spolu nebudeme nic mt." 50:Na to Lban: "Poko-li m dcery a vezme-li si jin eny mimo n, hle, ne nkdo z lid, ale Bh je svdkem mezi mnou a tebou!" 51:Lban dle Jkobovi ekl: "Hle, tu je val a tu je posvtn sloup, kter jsem vztyil mezi sebou a tebou. 52:Svdkem je tento val, svdkem je i posvtn sloup, e j nepekrom tento val proti tob a ty nepekro tento val a tento sloup proti mn se zlm myslem. 53:A mezi nmi soud Bh Abrahamv a bh Nchorv, bh jejich otce!" A Jkob se zapishl pi Strachu svho otce Izka. 54:Pak Jkob pipravil na t hoe obtn hod. Povolal sv bratry, aby pojedli chlb. Jedli tedy chlb a penocovali na t hoe. [1:32] 1:Za asnho jitra polbil Lban sv vnuky a dcery, poehnal jim a vracel se opt ke svmu domovu. 2:Jkob el svou cestou. Tu se s nm srazili Bo poslov. 3:Jakmile je Jkob spatil, zvolal: "To je tbor Bo", a to msto pojmenoval Machanajim (to je Tboit). 4:Pak Jkob vyslal naped posly ke svmu bratru Ezauovi do zem Seru, na pole Edmsk, 5:a pikzal jim: "Vyite mmu pnu Ezauovi toto: Tvj otrok Jkob vzkazuje: A dosud jsem prodlval jako host u Lbana. 29

6:Mm voly a osly, ovce, sluebnky a sluky. Poslm o tom zprvu tob, svmu pnu, abych zskal tvoji pze." 7:Poslov se vrtili k Jkobovi a ekli: "Pili jsme k tvmu bratru Ezauovi, ale on ti u jde vstc a je s nm tyi sta mu." 8:Tu padla na Jkoba velik bze a tse. Rozdlil proto lid, kter byl s nm, i brav a skot a velbloudy do dvou tbor, 9:nebo si ekl: "Pijde-li Ezau k prvnmu tboru a pobije jej, me jet zbyl tbor vyvznout." 10:Dle Jkob ekl: "Boe mho otce Abrahama a Boe mho otce Izka, Hospodine, tys mi pravil: Navra se do sv zem a do svho rodit a j se postarm, aby se ti dobe vedlo. 11:Nejsem hoden vekerho tvho milosrdenstv a v tv vrnosti, kter jsi svmu sluebnku prokzal. Tento Jordn jsem pekroil s hol, a te mm dva tbory. 12:Vytrhni m prosm z ruky mho bratra, z ruky Ezauovy, nebo se ho bojm, aby nepiel a nezabil m, matku nad dtmi. 13:Ty jsi pece ekl: Urit se postarm o tv dobro a tv potomstvo rozmnom jako mosk psek, jej nelze pro mnostv sest." 14:A penocoval tam t noci. Pak vzal z toho, co vyzskal, dar na usmenou pro svho bratra Ezaua: 15:dv st koz a dvacet kozl, dv st bahnic a dvacet beran, 16:ticet velbloudic se sajcmi mlaty, tyicet krav a deset bk, dvacet oslic a deset osl. 17:To ve pedal svm sluebnkm, kad stdeko zvl, a ekl jim: "Jdte naped a ponechte mezi jednotlivmi stdeky odstup." 18:A prvnmu pikzal: "A se s tebou setk mj bratr Ezau a zept se t jsi a kam jde a je to, co ene ped sebou, 19:odvt: Je to dar od tvho otroka Jkoba, poslan jeho pnu Ezauovi; on sm je za nmi." 20:Tak pikzal i druhmu a tetmu a vem, kte li z