BAKALÁŘSKÁ PRÁCE-tisk

Masarykova univerzita Filozofick fakulta

stav hudebn vdy

Akademie star hudby

Teorie a provozovac praxe star hudby

Anna Dolealov

Latinsk rie Josefa Antonna Gureckho

Bakalsk diplomov prce

Vedouc prce: Mgr. Jana Spilov, Ph.D.

2011

Prohlauji, e jsem diplomovou prci vypracovala

samostatn s vyuitm uvedench pramen a literatury.

..

Na tomto mst bych chtla podkovat vedouc prce Mgr. Jan Spilov, Ph.D. za odborn veden, velmi cenn rady, pipomnky, trplivost a vstcnost pi zpracovn

danho tmatu bakalsk diplomov prce. Tak bych chtla podkovat Mgr. Jan

enkekov za jazykovou korekturu.

4

Obsah

vod.................................................................................................................................. 5 1. Josef Antonn Gureck ................................................................................................. 6

1.1. Stav bdn............................................................................................................. 6 1.2. ivot J. A. Gureckho od nstupu do olomouck katedrly................................ 12

1.2.1. Soupis dochovanch dl ............................................................................... 16 2. Filia Sion..................................................................................................................... 18

2.1. Soupis soprnovch a basovch ri .................................................................... 22 3. Latinsk rie................................................................................................................ 25

3.1. Aria de Beata ....................................................................................................... 25 3.2. Ariae due.............................................................................................................. 28

3.2.1. De Confessore............................................................................................... 28 3.2.2. De omni Sancto aut de B. V. M.................................................................... 31

4. Edin zprva .............................................................................................................. 35 Zvr ............................................................................................................................... 45 Resum............................................................................................................................ 47 Summary......................................................................................................................... 47 Seznam pouit literatury a pramen.............................................................................. 48 Seznam ploh ................................................................................................................. 51 Ploha............................................................................................................................. 52

5

vod

Ve sv bakalsk diplomov prci se budu zabvat skladatelem Josefem

Antonnem Gureckm (1. 3. 1709 27. 3. 1769) a jeho latinskmi riemi. O osobnost

tohoto skladatele jsem se zajmala ji v pedchozm ronku, kdy jsem zpracovvala

stav bdn o Josefu Antonnu Gureckm a jeho starm bratru Vclavu Matyi

Gureckm. O Josefu Gureckm je doposud dostupnch velmi mlo informac a pat

k mn znmm skladatelm.

Hlavnm clem tto prce bude pedstavit pokud mono nejplnj ucelen stav

bdn o ivot a dle Josefa Gureckho z dostupn literatury a pramen, a pedevm

spartace t dochovanch latinskch ri. Aria de Beata byla sice ji spartovan, ale

pouze run, a proto ji tak pepi do elektronick podoby spolu s ostatnmi dvma

riemi. Doufm, e dky tomu pispji k uveden tchto ri do praxe a etnjmu

provozovn.

V prvn sti bakalsk diplomov prce se budu vnovat krom stavu bdn

ivotu Josefa Antonna Gureckho od nstupu do olomouck katedrly a do jeho smrti.

Toto obdob je pro vznik skladeb nejdleitj, pedtm skldal pouze hudbu

instrumentln. Tak zde uvedu soupis vech dochovanch dl. V nsledujc sti se

zamm na dochovan latinsk rie. Krom t ve zmnnch ri se dochovalo jet

titn libreto ke Gureckho alegorick opee Filia Sion. Mm clem bude uvst

informace o tchto skladbch a zjistit, zda tato dla obsahuj stejn text, nebo zda spolu

njakm zpsobem souvis. V posledn sti se budu zabvat rozborem t latinskch

ri, jejich formou, instrumentac, vokln a textovou slokou. Ve spartaci budu

vychzet pevn z dnench pravidel psan not, aby skladby byly bli dnenm

interpretm. Soust tto prce bude tak edin zprva. V n uvedu vechny notov

pravy do pehledn tabulky.

6

1. Josef Antonn Gureck

1.1. Stav bdn

Josef Antonn Gureck, mlad bratr znmjho skladatele a kapelnka Vclava

Matye Gureckho, byl skladatelem pelomu vrcholnho baroka a ranho klasicismu.

O tomto skladateli nachzme dnes velmi mlo informac. Snad nejstar zmnku o

tomto hudebnkovi meme nalzt v Marpurgov dle Historisch kritische Beytrge

z roku 17571. Dalm zdrojem informac, na kter odkazuje mnoho pramen, je slovnk

Allgemeine historisches Knstler Lexikon fr Bhmen Johanna Gottfrieda Dlabacze,2

avak podle sdlen Lady Lenkov se v knize J. G. Dlabacze dn zmnka o Josefu

Gureckm nevyskytuje.

Robert Eitner3 ve svm slovnku uvd pod heslem Kuretsgky informaci, e

roku 1756 byl Gureck kapelnkem Dmu v Olomouci, s odkazem na Friedricha

Wilhelma Marpurga. I kdy zde nen uveden kestn jmno, podle zmnnho roku

psoben v katedrle je patrn, e se jedn o Josefa Gureckho.

V Pazdrkov hudebnm slovnku naunm je o tomto skladateli pod heslem

Gureck, Josef4 pouze mal zmnka. Je zde uveden jako skladatel a houslista

psobc ve slubch Jakuba Arnota z Liechtensteina. Autor zde odkazuje na knihu

Marpurga. Psoben v Liechtensteinovch slubch je zde uvedeno na zklad

nejmenovanho pramene uloenho v arcibiskupskm archvu v Kromi,

s odkazem na sdlen dr. Bohumra tdron.

Do asopisu D, revue pro kulturu a ivot pispl Karel Kyas svou studi

Druh hanck opera5. Autor zde popisuje hanckou operu P. Alana Plumlovskho

v rmci oslav estistho vro pchodu premonstrt na Hradisko v roce 11506. Pi

tto pleitosti tak uvd objednvku opata Vclavka u Frantika Gureckho na

1 Anonymus: Verzeichni verschiedener Organisten in Ollmtz, Brnn, Wien und Prag, Anno 1756. in: Marpurg, Friedrich Wilhelm: Historisch-Kritische Beytrge, Bd. 3, St. 1 (1757), s. 67: in Ollmtz [...] N. Kuretsgky, am Dom Capellmeister 2 Dlabacz, Gottfried Johann: Allgemeine historisches Knstler Lexikon fr Bhmen. Praha, 1815 3 Eitner, Robert, Kuretsgky in: Biographisch Bibliographisches Quellen Lexikonder Musiker und Musikgelehrten. Breitkopf und Haertel, Leipzig, 1901, svazek 5., s. 480 4 tedro, Bohumr, Gureck, Josef in: ernuk, Gracian Helfert, Vladimr (red.), Pazdrkv hudebn slovnk naun. Nkladem Ol. Pazdrka, Brno, 1937, svazek prv, s. 348 5 Kyas, Karel, Druh hanck opera in: Lazeck, Frantiek (red.), D, revue pro kulturu a ivot. Ronk devt, nakladatelstv Vyehrad, Praha, 1943, s. 373-375 6 Hger, Tom Rastislav, Premonstrti ve stedn Evrop [online], [cit. 2011-20-03]. Dostupn z: http://www.diecezehk.cz/aktuality/zpravy/1613-bronislav-ignac-kramar-znovuzvolen-zelivskym-opatem.html?pageEventsArchive=225

7

slavnostn mi a operu. Protoe opera Filia Sion uveden k tomuto vro je doloenou

operou Josefa Gureckho, jde tu nejspe o zmnu jmen. Ve studii je popisovno dn

oslav uvedenho vro, ppravy, zkouky a proveden Gureckho opery.

eskoslovensk hudebn slovnk osob a instituc7 uvd pod heslem Gureck

ti hudebnky toho jmna: Frantika, Josefa a Vclava Matye. Je zajmav, e se zde

opt zmiuje jmno Frantiek Gureck, jen byl podle uvedench informac skladatel a

editel kru v Olomouci za kardinla Julia Troyera (1745-1758), nstupce Jakuba

Arnota z Liechtensteina. V obdob Troyerova psoben vak z dostupnch pramen

vme, e jako kapelnk zde psobil Josef Gureck. Na tento post nastoupil roku 1743 a

zstal tu a do sv smrti roku 1769. Dle je zde uvedeno, e v roce 1751 byla provedena

jeho slavnostn me a 28. 8. 1751 byla na objednvku opata Pavla Ferdinanda Vclavka

na Hraditi u Olomouce uvedena slavnostn opera k oslav 600letho trvn tamnho

premonstrtskho du. Ovem podle historickch doklad byla v tomto roce na tuto

poest uveden alegorick opera Filia Sion Josefa Gureckho. Zejm jde tedy o

zmnu s Josefem Gureckm. O Josefu Gureckm je zde pouze uvedeno ve shod

s Pazdrkovm slovnkem, e byl skladatel a houslista u biskupa Jakuba Arnota

z Liechtensteina (1739-1745). Na konci autor odkazuje na knihu Vladimra Helferta

Hudebn barok (v tto knize vak Helfert podv informace pouze o jeho bratru

Vclavu Gureckm) a dle nap. na Kvasick invent z roku 1757 od Theodory

Strakov.

asopis Moravskho musea, Acta Musei Moraviae obohatila Theodora Strakov

o studii nazvanou K hudebn minulosti Dubu u Olomouce8. Popisuje zde chrmovou

hudbu druh poloviny 18. stolet a pedevm dochovanou sbrku hudebnin. Ve sbrce

jsou uvedeny informace o majitelch, poizovatelch, data opis, jmna kopist,

ppadn t instrumentalist. Sbrka pin i bohat zznamy o provozovn skladeb.

Uvd dv vznamn osobnosti: kaplana J. Kopse a kantora Pavla Petra Bendy.

Pedevm dky Bendovi a jeho stykm s Olomouc se sbrka podstatn rozrostla. Z jeho

dob se dochoval opis jedn z ri Josefa Gureckho neznmm