Bakalářská diplomová práce

Masarykova univerzita

Filozofick fakulta

stav hudebn vdy

Bakalsk diplomov prce

2015 Lucie Chmelaov

Masarykova univerzita

Filozofick fakulta

stav hudebn vdy

Sdruen umnovdn studia

Lucie Chmelaov

Fltnov koncertn tvorba

W. A. Mozarta a C. P. Stamitze

Bakalsk diplomov prce

doc. PhDr. Lubomr Spurn, Ph.D., vedouc prce

2015

Prohlauji, e jsem pedkldanou bakalskou prci vypracovala

samostatn s vyuitm uvedench pramen a literatury.

...

Podpis autora prce

Obsah:

1. vod ............................................................................................................................... 1

2. ivot a dlo W. A. Mozarta ............................................................................................ 3

2.1. Kchelv seznam ................................................................................................. 7

3. Doba a okolnosti vzniku Mozartovch fltnovch koncert ......................................... 9

4. Charakteristika Mozartovch koncert pro fltnu ....................................................... 12

4.1. Koncert pro fltnu a orchestr G dur K. 313 ....................................................... 13

4.2. Koncert pro fltnu a orchestr D dur K. 314 ....................................................... 15

4.3. Koncert pro fltnu a harfu C dur K. 299 ............................................................ 16

5. ivot a dlo C. P. Stamitze ........................................................................................... 19

6. Hudebn styl C. P. Stamitze ......................................................................................... 22

6.1. Charakteristika fltnovho koncertu G dur op. 29 ............................................. 24

7. Porovnn Mozartova koncertu G dur KV. 313 s fltnovm koncertem G dur op. 29

od C. P. Stamitze .......................................................................................................... 29

8. Nzory svtovch fltnist a pedagog ...................................................................... 33

8.1. Frantiek Malotn ............................................................................................... 33

8.2. Hansgeorg Schmeiser ......................................................................................... 37

8.3. Philippe Bernold ................................................................................................ 39

8.4. Philippe Boucly .................................................................................................. 42

9. Diskografie ................................................................................................................... 44

9.1. W. A. Mozart: Fltnov koncert G dur KV. 313 ............................................... 44

9.2. C. P. Stamitz: Fltnov koncert G dur op. 29 .................................................... 50

10. Zvr ............................................................................................................................. 52

Resum ......................................................................................................................... 54

Summary ...................................................................................................................... 54

Pouit literatura a prameny ......................................................................................... 55

1

1. vod

V tto bakalsk prci se zabvm fltnovou koncertn tvorbou Wolfganga Amadea

Mozarta a Carla Philippa Stamitze. Mozartovy fltnov koncerty hraj nezastupitelnou roli

v repertoru vech fltnist a pedstavuj vrcholn dlo zkomponovan pro tento nstroj. Jsou

charakteristick svou virtuozitou a technickou obtnost. C. P. Stamitz zkomponoval celkem

sedm koncert pro fltnu, ovem nejhranj z nich se stal Fltnov koncert G dur op. 29,

kter je dky sv jednodu hudebn struktue vyuvn i v Zkladnch hudebnch kolch

jako absolventsk repertor na konci studia. Jeliko jsem se s fltnovou tvorbou obou autor

setkala ji pi studich na konzervatoi, rozhodla jsem se tomuto tmatu vce vnovat a

detailnji pedstavit fltnov koncerty Wolfganga Amadea Mozarta KV. 313, 314, 299 a

Fltnov koncert op. 29 Carla Philippa Stamitze z hlediska historickho i strukturlnho.

Vzhledem k neobvykl podobnosti Mozartova koncertu KV. 313 se Stamitzovm

koncertem op. 29, se mezi fltnisty asto spekuluje o vzjemn inspiraci tchto dvou

skladatel. Hlavnm clem bakalsk prce je nalezen odpovdi na otzku, zda-li Stamitzv

koncert pedstavoval pro Mozarta jaksi vodtko ke zkomponovn Fltnovho koncertu, i je

podobnost dl pouze nhodn. Zrove provdm komparaci obou fltnovch koncert za

elem znzornn vzjemnho vztahu. K nalezen odpovdi vyuvm notov partitury

spolen s informacemi v CD bookletech uvedench v pouit literatue.

Bakalsk prce je rozdlena na ti sti. V prvn kapitole se zabvm osobnost

Wolfganga Amadea Mozarta. Jeliko existuje velk mnostv pramen detailnji popisujcch

toto tma, uvdm zde pouze hlavn milnky jeho ivota spolen s chronologickm

seznamem skladeb pro fltnu zdokumentovanch Ludwigem Ritterem von Kchelem.

V dalch dvou kapitolch je pozornost vnovna vhradn Mozartovm fltnovm

koncertm. Zde popisuji okolnosti vzniku, pro koho byly ureny, a detailnji je charakterizuji

za pouit notovch ukzek z klavrnho partu.

Druh st pedstavuje skladatele Carla Philippa Stamitze a jeho osobit skladatelsk

styl, vznamn ovlivnn Mannheimskou kolou. Mnoho odborn literatury se zabv

pedevm jeho otcem Janem Vclavem Stamitzem, eskm rodkem psobcm

v Mannheimu a zakladatelem tyvt sontov formy. O jeho starm synovi Carlovi je

znmo jen poskrovnu. I pesto je zde uveden ucelen ivotopisn pbh skladatele

s charakteristickmi znaky jeho tvorby. Dle se zabvm jeho Fltnovm koncertem G dur

op. 29, podobn jako tomu bylo v pedelch kapitolch s Mozartovmi fltnovmi koncerty,

2

k emu mi velmi pomohl booklet napsan Rkovou Danielou, CD Carl & Anton Stamitz:

Concertos for Wind Instruments, a tak vlastn hrsk zkuenosti.

Tet a nejpodstatnj st prce je ji ve zmnn komparace koncert KV. 313 a

Op. 29. Velmi zajmavou shledvm nsledujc kapitolu s nzory a postehy vznamnch

svtovch fltnist a pedagog: Frantika Malotna, Hansgeorga Schmeisera, Philippa

Bouclyho a Philippa Bernolda, kter jsem osobn oslovila a kte mi sdlili mnoho

zajmavch skutenost. V konen kapitole jsem sepsala seznam dostupnch CD

s Fltnovm koncertem G dur KV. 314 a op. 29, vyskytujc se u spolenost Presto Classical,

Supraphon a CD Universe.

Ze seznamu literatury, kter je uvedena v zvru samotn prce, jsem nejvce

vyuvala knihy autor Paula Johnsona, kter poutav l Mozartv ivot, spolen s knihou

Z eskch luh do svta od Josefa Teichmana a ABC hudebnch sloh Jana Kouby.

Nepostradatelnmi se mi tak staly CD booklety z koncertu Carla Philipa Stamitze, kter

napsaly Plecnerov Lenka a Rkov Daniela.

Tato bakalsk prce pin ucelen pohled na fltnov koncerty Wolfganga Amadea

Mozarta a Carla Philippa Stamitze a je urena pro vechny fltnisty, hudebnky i posluchae

vn hudby zajmajc se hloubji o toto tma.

3

2. ivot a dlo W. A. Mozarta

Wolfgang Amadeus Mozart se stal jednm z nejznmjch a nejpopulrnjch

skladatel klasick hudby 18. stolet a spolu s Josefem Haydnem a Ludwigem van

Beethovenem tvo hudbu vdeskho klasicismu. Za svj krtk ivot zkomponoval 626

hudebnch dl rznho charakteru. Vedle duchovnch skladeb (me, magnificat, chrmov

sonty, kantty, oratoria), z nich zejm nejznmj se stala jeho nedokonen zdun

me Requiem d moll (KV. 626), napsal dnes ji velmi oblben opery, symfonie, komorn

hudbu a koncerty pro rzn nstroje. 1

Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart se narodil, jako nejmlad ze

sedmi sourozenc, 27. ledna roku 1756 v rakouskm Salcburku. Jmno Amadeus, pod kterm

je pedevm znm, je latinsk peklad jeho tvrtho kestnho jmna Theophilus, nmecky

Gottlieb, v etin Bohumil. Sm Mozart vak jmno Amadeus v tto podob nepouval,

pouze si upravil sv pvodn jmna Wolfgangus a Theophilius na Wolfgang Amad. Jako

Amadeus se oznaoval pouze v ertu ve svch dopisech.1

Mozartovm prvnm uitelem hudby se stal jeho otec Leopold Mozart, kter psobil

jako pedagog, houslista a hudebn skladatel, jeho autorstv se pedpokld u vce ne 250

skladeb. Jeho nejvznamnjm dlem, kter ovlivnilo generace hudebnk, je bezesporu jeho

houslov kola: Pokus o dkladnou kolu hry na housle. 2 Leopold se snail nadn svho

syna co nejvce vyut a dostat jeho genialitu do povdom Evropy. U odmalika podal

mal Wolfgang se svm otcem koncertn turn po cel Evrop. Prvn dleit cesta vedla do

Vdn k csaskmu dvoru Marie Terezie, kde zahrl nesmrn obtnou skladbu od skladatele

Georga Christopha Wagenseila.1 V jeho osmi letech nsledovaly cesty do Pae (zde sloil

sv prvn Sonty pro cembalo a housle KV. 6-8), ale jeliko Pa mla v t dob ji dost

svch zzranch dt, Mozartm se velkho ohlasu nedostalo. V Londn to bylo jin.

Kdy sem roku 1764 dorazili, z Londna ji bylo bohat prmyslov msto pijmajc umlce

pohostinn. Prv zde sloil sv dv symfonie KV. 16 a 19. 1 O rok pozdji nsledovala cesta

do Holandska, kde pod jeho rukou vzniklo nkolik skladeb, napklad est Sont pro cembalo

a housle KV. 26-31, objednan princeznou rodu Nassau-Weilberg.1