Bakalářská diplomová práce

  • View
    216

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of Bakalářská diplomová práce

  • Masarykova univerzita

    Filozofick fakulta

    stav hudebn vdy

    Bakalsk diplomov prce

    2015 Lucie Chmelaov

  • Masarykova univerzita

    Filozofick fakulta

    stav hudebn vdy

    Sdruen umnovdn studia

    Lucie Chmelaov

    Fltnov koncertn tvorba

    W. A. Mozarta a C. P. Stamitze

    Bakalsk diplomov prce

    doc. PhDr. Lubomr Spurn, Ph.D., vedouc prce

    2015

  • Prohlauji, e jsem pedkldanou bakalskou prci vypracovala

    samostatn s vyuitm uvedench pramen a literatury.

    ...

    Podpis autora prce

  • Obsah:

    1. vod ............................................................................................................................... 1

    2. ivot a dlo W. A. Mozarta ............................................................................................ 3

    2.1. Kchelv seznam ................................................................................................. 7

    3. Doba a okolnosti vzniku Mozartovch fltnovch koncert ......................................... 9

    4. Charakteristika Mozartovch koncert pro fltnu ....................................................... 12

    4.1. Koncert pro fltnu a orchestr G dur K. 313 ....................................................... 13

    4.2. Koncert pro fltnu a orchestr D dur K. 314 ....................................................... 15

    4.3. Koncert pro fltnu a harfu C dur K. 299 ............................................................ 16

    5. ivot a dlo C. P. Stamitze ........................................................................................... 19

    6. Hudebn styl C. P. Stamitze ......................................................................................... 22

    6.1. Charakteristika fltnovho koncertu G dur op. 29 ............................................. 24

    7. Porovnn Mozartova koncertu G dur KV. 313 s fltnovm koncertem G dur op. 29

    od C. P. Stamitze .......................................................................................................... 29

    8. Nzory svtovch fltnist a pedagog ...................................................................... 33

    8.1. Frantiek Malotn ............................................................................................... 33

    8.2. Hansgeorg Schmeiser ......................................................................................... 37

    8.3. Philippe Bernold ................................................................................................ 39

    8.4. Philippe Boucly .................................................................................................. 42

    9. Diskografie ................................................................................................................... 44

    9.1. W. A. Mozart: Fltnov koncert G dur KV. 313 ............................................... 44

    9.2. C. P. Stamitz: Fltnov koncert G dur op. 29 .................................................... 50

    10. Zvr ............................................................................................................................. 52

    Resum ......................................................................................................................... 54

    Summary ...................................................................................................................... 54

    Pouit literatura a prameny ......................................................................................... 55

  • 1

    1. vod

    V tto bakalsk prci se zabvm fltnovou koncertn tvorbou Wolfganga Amadea

    Mozarta a Carla Philippa Stamitze. Mozartovy fltnov koncerty hraj nezastupitelnou roli

    v repertoru vech fltnist a pedstavuj vrcholn dlo zkomponovan pro tento nstroj. Jsou

    charakteristick svou virtuozitou a technickou obtnost. C. P. Stamitz zkomponoval celkem

    sedm koncert pro fltnu, ovem nejhranj z nich se stal Fltnov koncert G dur op. 29,

    kter je dky sv jednodu hudebn struktue vyuvn i v Zkladnch hudebnch kolch

    jako absolventsk repertor na konci studia. Jeliko jsem se s fltnovou tvorbou obou autor

    setkala ji pi studich na konzervatoi, rozhodla jsem se tomuto tmatu vce vnovat a

    detailnji pedstavit fltnov koncerty Wolfganga Amadea Mozarta KV. 313, 314, 299 a

    Fltnov koncert op. 29 Carla Philippa Stamitze z hlediska historickho i strukturlnho.

    Vzhledem k neobvykl podobnosti Mozartova koncertu KV. 313 se Stamitzovm

    koncertem op. 29, se mezi fltnisty asto spekuluje o vzjemn inspiraci tchto dvou

    skladatel. Hlavnm clem bakalsk prce je nalezen odpovdi na otzku, zda-li Stamitzv

    koncert pedstavoval pro Mozarta jaksi vodtko ke zkomponovn Fltnovho koncertu, i je

    podobnost dl pouze nhodn. Zrove provdm komparaci obou fltnovch koncert za

    elem znzornn vzjemnho vztahu. K nalezen odpovdi vyuvm notov partitury

    spolen s informacemi v CD bookletech uvedench v pouit literatue.

    Bakalsk prce je rozdlena na ti sti. V prvn kapitole se zabvm osobnost

    Wolfganga Amadea Mozarta. Jeliko existuje velk mnostv pramen detailnji popisujcch

    toto tma, uvdm zde pouze hlavn milnky jeho ivota spolen s chronologickm

    seznamem skladeb pro fltnu zdokumentovanch Ludwigem Ritterem von Kchelem.

    V dalch dvou kapitolch je pozornost vnovna vhradn Mozartovm fltnovm

    koncertm. Zde popisuji okolnosti vzniku, pro koho byly ureny, a detailnji je charakterizuji

    za pouit notovch ukzek z klavrnho partu.

    Druh st pedstavuje skladatele Carla Philippa Stamitze a jeho osobit skladatelsk

    styl, vznamn ovlivnn Mannheimskou kolou. Mnoho odborn literatury se zabv

    pedevm jeho otcem Janem Vclavem Stamitzem, eskm rodkem psobcm

    v Mannheimu a zakladatelem tyvt sontov formy. O jeho starm synovi Carlovi je

    znmo jen poskrovnu. I pesto je zde uveden ucelen ivotopisn pbh skladatele

    s charakteristickmi znaky jeho tvorby. Dle se zabvm jeho Fltnovm koncertem G dur

    op. 29, podobn jako tomu bylo v pedelch kapitolch s Mozartovmi fltnovmi koncerty,

  • 2

    k emu mi velmi pomohl booklet napsan Rkovou Danielou, CD Carl & Anton Stamitz:

    Concertos for Wind Instruments, a tak vlastn hrsk zkuenosti.

    Tet a nejpodstatnj st prce je ji ve zmnn komparace koncert KV. 313 a

    Op. 29. Velmi zajmavou shledvm nsledujc kapitolu s nzory a postehy vznamnch

    svtovch fltnist a pedagog: Frantika Malotna, Hansgeorga Schmeisera, Philippa

    Bouclyho a Philippa Bernolda, kter jsem osobn oslovila a kte mi sdlili mnoho

    zajmavch skutenost. V konen kapitole jsem sepsala seznam dostupnch CD

    s Fltnovm koncertem G dur KV. 314 a op. 29, vyskytujc se u spolenost Presto Classical,

    Supraphon a CD Universe.

    Ze seznamu literatury, kter je uvedena v zvru samotn prce, jsem nejvce

    vyuvala knihy autor Paula Johnsona, kter poutav l Mozartv ivot, spolen s knihou

    Z eskch luh do svta od Josefa Teichmana a ABC hudebnch sloh Jana Kouby.

    Nepostradatelnmi se mi tak staly CD booklety z koncertu Carla Philipa Stamitze, kter

    napsaly Plecnerov Lenka a Rkov Daniela.

    Tato bakalsk prce pin ucelen pohled na fltnov koncerty Wolfganga Amadea

    Mozarta a Carla Philippa Stamitze a je urena pro vechny fltnisty, hudebnky i posluchae

    vn hudby zajmajc se hloubji o toto tma.

  • 3

    2. ivot a dlo W. A. Mozarta

    Wolfgang Amadeus Mozart se stal jednm z nejznmjch a nejpopulrnjch

    skladatel klasick hudby 18. stolet a spolu s Josefem Haydnem a Ludwigem van

    Beethovenem tvo hudbu vdeskho klasicismu. Za svj krtk ivot zkomponoval 626

    hudebnch dl rznho charakteru. Vedle duchovnch skladeb (me, magnificat, chrmov

    sonty, kantty, oratoria), z nich zejm nejznmj se stala jeho nedokonen zdun

    me Requiem d moll (KV. 626), napsal dnes ji velmi oblben opery, symfonie, komorn

    hudbu a koncerty pro rzn nstroje. 1

    Joannes Chrysostomus Wolfgangus Theophilus Mozart se narodil, jako nejmlad ze

    sedmi sourozenc, 27. ledna roku 1756 v rakouskm Salcburku. Jmno Amadeus, pod kterm

    je pedevm znm, je latinsk peklad jeho tvrtho kestnho jmna Theophilus, nmecky

    Gottlieb, v etin Bohumil. Sm Mozart vak jmno Amadeus v tto podob nepouval,

    pouze si upravil sv pvodn jmna Wolfgangus a Theophilius na Wolfgang Amad. Jako

    Amadeus se oznaoval pouze v ertu ve svch dopisech.1

    Mozartovm prvnm uitelem hudby se stal jeho otec Leopold Mozart, kter psobil

    jako pedagog, houslista a hudebn skladatel, jeho autorstv se pedpokld u vce ne 250

    skladeb. Jeho nejvznamnjm dlem, kter ovlivnilo generace hudebnk, je bezesporu jeho

    houslov kola: Pokus o dkladnou kolu hry na housle. 2 Leopold se snail nadn svho

    syna co nejvce vyut a dostat jeho genialitu do povdom Evropy. U odmalika podal

    mal Wolfgang se svm otcem koncertn turn po cel Evrop. Prvn dleit cesta vedla do

    Vdn k csaskmu dvoru Marie Terezie, kde zahrl nesmrn obtnou skladbu od skladatele

    Georga Christopha Wagenseila.1 V jeho osmi letech nsledovaly cesty do Pae (zde sloil

    sv prvn Sonty pro cembalo a housle KV. 6-8), ale jeliko Pa mla v t dob ji dost

    svch zzranch dt, Mozartm se velkho ohlasu nedostalo. V Londn to bylo jin.

    Kdy sem roku 1764 dorazili, z Londna ji bylo bohat prmyslov msto pijmajc umlce

    pohostinn. Prv zde sloil sv dv symfonie KV. 16 a 19. 1 O rok pozdji nsledovala cesta

    do Holandska, kde pod jeho rukou vzniklo nkolik skladeb, napklad est Sont pro cembalo

    a housle KV. 26-31, objednan princeznou rodu Nassau-Weilberg.1