Autorské právo Práva průmyslového vlastnictvícmp.felk.cvut.cz/cmp/courses/X33PPM/ZS20102011/X33PPM_ZS...Autorské právo • Autorské právo (copyright) je odvětví práva,

Právo duševního vlastnictvíPrávo duševního vlastnictví

Autorské právo

Práva průmyslového vlastnictví

Osnova

• autorská práva

• počítačový program

• práva průmyslové vlastnictví

7.12.2010 Zdeněk Vaníček * FEL ČVUT 2


• závěr

Osnova

• autorská práva• počítačový program



• závěr

Autorské právo

• Autorské právo (copyright) je odvětví práva, které popisuje nároky tvůrců tzv. „autorských děl“, tzn. spisovatele, hudebníky, filmaře, programátory apod. na ochranu před neoprávněným (nepovoleným) využíváním jejich tvorby.


tvorby.• Prostřednictvím autorského práva poskytuje stát

po určenou dobu autorům výlučnou možnost rozhodnout o některých aspektech využívání jejich děl.

• Autorské právo je součástí tzv. duševního vlastnictví.

Ochrana a licencování počítačového programu


Autorské právo

• Autorské právo řadíme k výsledkům duševní tvořivé činnosti.

• Základní znaky autorského práva:– právo absolutní povahy


– právo absolutní povahy– nepromlčitelnost– předmětem jednotlivě určený nehmotný

ideální statek, musí být hmotně vyjádřen vnímatelně lidskými smysly (přímé vnímání nebo prostřednictvím zařízení – CD/DVD, PC) a dále sdělitelné

Autorské právo

• Autorské právo řadíme k výsledkům duševní tvořivé činnosti.

• Základní znaky autorského práva:– právo absolutní povahy


– právo absolutní povahy– nepromlčitelnost– předmětem jednotlivě určený nehmotný

ideální statek, musí být hmotně vyjádřen vnímatelně lidskými smysly (přímé vnímání nebo prostřednictvím zařízení – CD/DVD, PC) a dále sdělitelné

Autorské právo

• Autorské právo chrání pouze konkrétní díla, konkrétní vyjádření takových myšlenek, dílo v objektivně vnímatelné podobě. Autorským dílem je pouze jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora.


jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora.• Dílem není námět, zpráva, informace,

metoda, teorie, vzorec, graf, tabulka fyzikálních konstant, výstup počítačového programu apod. samy o sobě.

Autorské právo

• Fakt, že dané dílo je chráněným autorským dílem, se často signalizuje symbolem © následovaným rokem a jménem autora.


jménem autora.

• Tento symbol má však v ČR (i ve většině jiných zemí) pouze ryze informativní význam – dílo je plně chráněno i tehdy, není-li znak © na něm nijak uveden.

Autorské právo

• Autorské právo je v ČR upraveno autorským zákonem (zákon č. 121/2000 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů).

• V mezinárodním právu je základem několik mezinárodních úmluv, hlavně tzv. Bernská úmluva z roku 1886 a Všeobecná úmluva o


mezinárodních úmluv, hlavně tzv. Bernská úmluva z roku 1886 a Všeobecná úmluva o autorském právu uzavřená v Ženevě v roce 1952.

• Pro podporu úcty k duševnímu vlastnictví vznikla v roce 1967 Světová organizace duševního vlastnictví (World Intellectual Property Organization, WIPO).

Obsah autorského práva

• Podle dualistických principů (použitých i v autorském právu České republiky, potažmo celé Evropské unie) lze práva autora rozdělit do dvou základních skupin:


autora rozdělit do dvou základních skupin:

– výlučná práva osobnostní

– výlučná práva majetková


• Osobnostní práva těsně souvisejí s osobností autora a jsou tedy nepřevoditelná a trvají do smrti autora, kdy zanikají.

• Po autorově smrti je však nadále chráněno autorství samo – nikdo si nesmí osobovat autorství cizího díla (vždy musí být uveden skutečný autor, je-li znám) a díla


(vždy musí být uveden skutečný autor, je-li znám) a díla nesmí být užíváno způsobem snižujícím jeho hodnotu.

• Mezi osobnostní práva autora patří právo rozhodnout o zveřejnění díla, právo osobovat si autorství či právo na nedotknutelnost díla (do díla smí být zasahováno jen se souhlasem autora, dílo nesmí být užíváno způsobem snižujícím jeho hodnotu apod.).


• Majetková práva poskytují autorovi výlučné právo na rozhodování o užívání jeho díla. Jiná osoba než autor smí dílo užít pouze na základě autorova oprávnění, případně ve výjimečných případech stanovených zákonem.

• Do práva na užití díla patří:


• Do práva na užití díla patří:– právo na rozmnožování díla, – právo na rozšiřování díla či jeho rozmnoženiny, – právo na pronájem díla či jeho rozmnoženiny, – právo na půjčování díla či jeho rozmnoženiny, – právo na vystavování díla či jeho rozmnoženiny, – právo na sdělování díla veřejnosti (provozování živě či ze

záznamu, přenos provozování díla, vysílání rozhlasem či televizí apod.).


• Majetková autorská práva trvají ve většině států světa (včetně Evropské unie a USA) obecně po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti; Bernská úmluva vyžaduje délku ochrany minimálně 50 let po smrti autora.

• V případě spoluautorství se doba ochrany vztahuje ke smrti posledního žijícího autora. U anonymních a


smrti posledního žijícího autora. U anonymních a pseudonymních děl, kde autor není všeobecně znám, se lhůta počítá od prvního oprávněného zveřejnění. Dílo, u kterého uplynula doba ochrany majetkových práv, se nazývá volné dílo; každý ho může volně užít (jak už bylo uvedeno, musí však být uveden autor a dílo nesmí být užito způsobem snižujícím jeho hodnotu).


• Podle současného autorského zákona platného v České republice jsou i majetková práva nepřevoditelná (jsou však


majetková práva nepřevoditelná (jsou však předmětem dědictví), lze k nim však udělovat licence, pomocí kterých lze dosáhnout účinku podobného převodu.

Vznik, trvání a vymáhání autorských práv• Podle principů zakotvených v Bernské úmluvě

vzniká autorské právo k dílu automaticky, okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě.


• Autorské právo není vázáno na konkrétní předmět, jímž je dílo vyjádřeno – jeho zničením autorská práva nezanikají, nabytím vlastnických práv k tomuto předmětu se nenabývají autorská práva k dílu, dokonce ani právo dílo užít.

Vznik, trvání a vymáhání autorských práv• Autorské právo k dílu získává automaticky jeho autor,

fyzická osoba, která dílo vytvořila (v případě spoluautorství všichni autoři společně a nerozdílně).

• Částečnou výjimkou jsou tzv. zaměstnanecká díla, tzn. díla, která autor vytvořil v rámci plnění svých povinností k zaměstnavateli. U takových děl (není-li dohodnuto


k zaměstnavateli. U takových děl (není-li dohodnuto jinak) majetková práva vykonává svým jménem a na svůj účet zaměstnavatel.

• Obdobně se zachází s tzv. kolektivními díly, tzn. díly tvořenými více autory na podnět a pod vedením fyzické či právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití.

Vznik, trvání a vymáhání autorských práv• Autorské právo k dílu získává automaticky jeho autor,

fyzická osoba, která dílo vytvořila (v případě spoluautorství všichni autoři společně a nerozdílně).

• Částečnou výjimkou jsou tzv. zaměstnanecká díla, tzn. díla, která autor vytvořil v rámci plnění svých povinností k zaměstnavateli. U takových děl (není-li dohodnuto


k zaměstnavateli. U takových děl (není-li dohodnuto jinak) majetková práva vykonává svým jménem a na svůj účet zaměstnavatel.

• Obdobně se zachází s tzv. kolektivními díly, tzn. díly tvořenými více autory na podnět a pod vedením fyzické či právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití.

Občanskoprávní žaloba

• Autor může svá práva vynutit občanskoprávní žalobou, kterou se může domáhat určení svého autorství, zákazu ohrožení svých práv (zákazu neoprávněné výroby, obchodování, dovozu či vývozu, sdělování veřejnosti apod.), odstranění


vývozu, sdělování veřejnosti apod.), odstranění následků zásahu do práva i poskytnutí přiměřeného zadostiučinění (omluvou či v penězích).

• Autor také může vyžadovat náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení.

Úprava v trestním zákoníku

• Ten, kdo porušuje autorské právo, se podle českého práva také dopouští trestného činu podle § 270 trestního zákoníku („porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi“), který může být v trestněprávním procesu potrestán peněžitým trestem, propadnutím věci, ale také odnětím svobody až na dva roky (až pět let, pokud pachatel získal značný prospěch či


na dva roky (až pět let, pokud pachatel získal značný prospěch či dopustil-li se činu ve značném rozsahu).

Autorský zákon

• zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění


zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

• úplné znění – zákon č. 398/2006 Sb.

= komplexní úprava autorského práva a práv souvisejících s právem autorským

Autorský zákon

• Autorský zákon odpovídá z hlediska koncepce práv duševního vlastnictví kontinentálnímu pojetí, podle kterého


kontinentálnímu pojetí, podle kterého právo k důsledkům duševní činnosti se přiznává fyzické osobě a patří do základních lidských práv.

Autorský zákon

Principy autorského zákona

1. dualismus osobnostních práv a majetkových práv

2. zvláštní zákon k občanskému zákoníku,


2. zvláštní zákon k občanskému zákoníku, přebírá zásadu smluvní volnosti (základní zásada občanského smluvního práva)

3. jednotný smluvní typ – licenční smlouva

Autorský zákon

Principy autorského zákona4. rozšiřuje hmotněprávní nároky autora5. nová související práva – právo výrobce

zvukově obrazového záznamuQ


zvukově obrazového záznamuQ6. větší ochrana nositelů práv souvisejících7. posiluje postavení investorů –

zaměstnavatelů8. ochrana autorských děl 70 let po smrti

autora

Autorský zákon

Zákon upravuje:

a) práva autora k jeho autorskému dílu,b) práva související s právem autorským:

1.práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu,2.právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu,3.právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu,


3.právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu,4.právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho vysílání,5.právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv,6.právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu,

c) právo pořizovatele k jím pořízené databázi,d) ochranu práv podle tohoto zákona,e) kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem

autorským.

Parlament schválil rekodifikaci trestního zákoníku


Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010.

§ 270 trestního zákoníku

Trestné činy proti průmyslovým právům a proti autorskému právu

Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi

(1) Kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné


(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán,

a) vykazuje-li čin uvedený v odstavci 1 znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikání,b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo způsobí-li tím jinému

značnou škodu, neboc) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu.

(3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu nebo

způsobí-li tím jinému škodu velkého rozsahu, nebob) dopustí-li se takového činu ve velkém rozsahu.

Vznik, trvání a vymáhání autorských práv

• Osobnostní autorská práva trvají po dobu života autora.

• Majetková práva trvají po dobu autorova


• Majetková práva trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti.

Výjimky z ochrany ve veřejném zájmu• Z autorskoprávní ochrany jsou vyňata některá

díla, protože jejich ochrana by byla v rozporu s veřejným zájmem. Podle českého autorského zákona je v současnosti takto dovoleno volně užívat:


užívat:– úřední díla (texty zákonů a dalších právních předpisů,

veřejných listin, rozhodnutí, státní symbol apod.)

– výtvory tradiční lidové kultury, není-li pravé jméno autora obecně známo (ani jako pseudonym); takové dílo lze užít jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu.

Užití pro osobní potřebu

• Autorský zákon používá termínu užití díla, ze kterého ovšem výslovně vyjímá užití pro osobní potřebu. Jakékoli dílo kromě počítačového programu či elektronické databáze proto kdokoli smí pro svou osobní potřebu konzumovat, zhotovit záznam, rozmnoženinu či napodobeninu (netýká se rozmnoženiny či napodobeniny architektonického díla stavbou). Takto vzniklé rozmnoženiny nesmí být využity k jinému účelu (např. je nelze dále šířit).

• Aby taková užití pro osobní potřebu nebyla na újmu autorů, poskytuje autorský zákon autorům paušální platby v souvislosti s takovým užitím.


• Aby taková užití pro osobní potřebu nebyla na újmu autorů, poskytuje autorský zákon autorům paušální platby v souvislosti s takovým užitím. Každý výrobce či dovozce strojů a přístrojů pro rozmnožování tiskovin, zvukových či filmových nahrávek, výrobce či dovozce nenahraných nosičů zvukových a filmových záznamů apod. je povinen platit paušální poplatky tzv. kolektivnímu správci, tzn. organizaci, která takto vybrané prostředky spravuje a rozděluje autorům. V praxi je proto součástí ceny každého prázdného CD média, videorekordéru či kopírky drobná platba (ve výši několika procent ceny) kolektivnímu správci práv.

• V ČR jsou kolektivními správci v současnosti Dilia, Ochranný svaz autorský (OSA), Intergram, OOA-S a Ochranná asociace zvukařů (OAZA).

Právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu

• Právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu stanovuje v České republice autorský zákon č. 121/2000 Sb., v platném znění. Zákon stanovuje pouze výši poplatků za přístroje k zhotovování rozmnoženin. Ty jsou stanoveny procenty z prodejní ceny. Výši odměny za tiskárny a nenahrané nosiče


prodejní ceny. Výši odměny za tiskárny a nenahrané nosiče záznamu na základě zákona stanovuje vyhláška Ministerstva kultury č. 488/2006 Sb., která byla později novelizována vyhláškou č. 408/208 Sb. platnou od 1. ledna 2009. Vyhláška stanovuje paušální poplatky za tiskárny dle rychlosti a technologie tisku a paušální poplatky za záznamová a paměťová média (včetně pevných disků) dle kapacity.

• Poplatky jsou povinné bez ohledu na to, jestli jsou nosiče či přístroje použity k vytvoření kopií cizích nebo vlastních děl.

Autorský zákon a pořizování kopií

• Autorský zákon, který chrání tvůrce a vydavatele, je v ohrožení od chvíle, kdy se začalo nahrávat a publikovat digitálně (od vzniku CD v 80. letech). Díky tomu lze totiž pořídit kopii, která je identická s


totiž pořídit kopii, která je identická s originálem, dá se velmi levně vyrobit i šířit.

• Digitální kopie na internetu je pro tržby krajně nebezpečná - totéž se začalo dít s filmy, v nichž jde ještě o více peněz.


• Autorský zákon (§ 30) připouští zhotovení kopie pro osobní potřebu. To je právě typický pozůstatek „předdigitální éry“ a prozatím spolehlivá úniková cesta pro všechny, kdo u nás stahují hudbu a video.


stahují hudbu a video.

• Paragraf 30 se však netýká počítačového softwaru a hlavně se nevztahuje na toho, kdo kopii nejen pořídí, ale také zveřejní, dá jiným k dispozici. To je protizákonné vždy a bez výjimky.


• Skutečný problém autorského zákona ve vztahu k pirátům spočívá v tom, že je téměř nevymahatelný.

• Kromě toho je ve hře mezinárodní charakter Internetu. Lobby zábavního průmyslu se proto snaží prosadit zpřísnění postihů. Ve Francii se donedávna projednával


Lobby zábavního průmyslu se proto snaží prosadit zpřísnění postihů. Ve Francii se donedávna projednával zákon, který měl umožnit pirátům zakázat přístup k internetu na rok po dvou varováních. Evropský parlament tento postup odmítl s tím, že členské země mají i v těchto případech postupovat normálním procesním způsobem, o postihu tedy rozhodne vždy až soud.

Evropská právní úprava

• Směrnice EP a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů (kodifikované znění směrnice 91/520/EHS) (Official Journal L 111/16, 5/5/2009)

• Směrnice EP a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (kodifikované znění směrnice 92/100/EHS) (Official Journal L 376/28, 27/12/2006)

• Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu (Official Journal L 248, 06/10/1993 p. 15-21)

• Směrnice EP a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o době ochrany autorského


• Směrnice EP a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících (kodifikované znění směrnice 93/98/EHS) (Official Journal L 372/12, 27/12/2006)

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází (Official Journal L 077, 27/03/1996 p. 20-28)

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti(Official Journal L 167, 22/06/2001 p. 10-19)

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/84/ES ze dne 27. září 2001 o právu na opětný prodej ve prospěch autora originálu uměleckého díla (Official Journal L 272, 13/10/2001 p. 32-36)

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES o vymáhání práv duševního vlastnictví (Official Journal L 195, 02/06/2004 p- 16-25)

Mezinárodní právní úprava

Úmluva o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO/OMPI) se sídlem v ŽenevěČR od 1. 1. 1993 (dříve Československo od 22. 7. 1970)

Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 8. 9. 1886 (Pařížská revize 1971); ČR od 1. 1. 1993 (dříve Československo od 22. 2. 1921)

Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových a televizních organizací, uzavřená v Římě 26. 10. 1961; ČR od 1. 1. 1993 (dříve Československo od 14. 8. 1964)


Československo od 14. 8. 1964)

Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, sjednaná v rámci Dohody o zřízení Světové obchodní organizace dne 15. dubna 1994 v Marrakéši; ČR od r. 1995.

Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o právu autorském (Ženeva 1996). Smlouva vstoupila v platnost dne 6. března 2002.

Smlouva Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech (Ženeva 1996). Smlouva vstoupila v platnost dne 20. května 2002.

Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv• DILIA, divadelní, literární, audiovizuální

agentura (www.dilia.cz)

• OSA -- Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (www.osa.cz)


k dílům hudebním (www.osa.cz)

• INTERGRAM -- Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů, o.s.(www.intergram.cz)

Občanská sdružení oprávněná k výkonu kolektivní správy práv• OOA-S, Ochranná organizace autorská --

Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl (www.ooas.cz)


audiovizuálních děl (www.ooas.cz)

• Občanské sdružení Gestor -- ochranný svaz autorský (www.gestor.cz)

• Ochranná asociace zvukařů - autorů, OAZA,(www.oaza.eu)

Osnova





• závěr

Počítačový program

• Počítačový program je v informatice postup operací, který popisuje realizaci dané úlohy. Počítačový program může být vytvořen programátorem zápisem algoritmu v nějakém programovacím jazyce (dříve byl často


programovacím jazyce (dříve byl často realizován přímo v hardware – zapojením vodičů, děrným štítkem apod.).

• Zapsaný program může v počítači provádět interpret nebo může být pomocí překladače nejprve přeložen do strojového kódu a teprve pak přímo prováděn mikroprocesorem.


• Všechny počítačové programy označujeme souhrnně jako software (do software jsou někdy zahrnována i data).

• Programy můžeme rozdělit na dvě


• Programy můžeme rozdělit na dvě základní skupiny:– systémový software – zajišťuje chod počítače

– aplikační software – umožňuje využít počítač uživatelem k užitečné činnosti

Programové vybavení

• Software (programové vybavení) je v informatice sada všech počítačových programů používaných v počítači, které provádějí nějakou (obvykle užitečnou) činnost.


• Software lze rozdělit na systémový software, který zajišťuje chod samotného počítače a jeho styk s okolím a na aplikační software, se kterým buď pracuje uživatel počítače nebo zajišťuje řízení nějakého stroje.


Vývoj počítačových programů vyžaduje využití značných lidských technických a finančních zdrojů, zatímco kopírování


finančních zdrojů, zatímco kopírování počítačových programů je možné s velice nízkými náklady v porovnání s náklady na jejich nezávislý vývoj.


Počítačové programy hrají stále významnější roli v mnoha průmyslových odvětvích, a technologie počítačových


odvětvích, a technologie počítačových programů mohou být tedy považovány za podstatné pro průmyslový rozvoj Společenství.


Právní rámec Společenství se ve věci ochrany počítačových programů může nejprve omezit na to, že uloží členským státům povinnost chránit počítačové programy stejně jako literární díla podle autorského práva a určit subjekt a


podle autorského práva a určit subjekt a předmět právní ochrany, výlučná práva, kterých by se chráněné osoby mohly dovolávat při udělování svolení nebo zakazování určitých právních úkonů, a rovněž stanovit dobu trvání ochrany.


Autorský zákon, § 2:(2) Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky


duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu a databáze k ochraně se neuplatňují. Fotografie a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, které jsou původní ve smyslu věty první, jsou chráněny jako dílo fotografické.


§ 65 Obecná ustanovení(1) Počítačový program, bez ohledu na formu jeho vyjádření, včetně přípravných koncepčních materiálů, je chráněn jako dílo literární.(2) Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli


(2) Myšlenky a principy, na nichž je založen jakýkoli prvek počítačového programu, včetně těch, které jsou podkladem jeho propojení s jiným programem, nejsou podle tohoto zákona chráněny.

§ 66 Omezení rozsahu práv autora k počítačovému programu


„Počítačovým programem“ se rozumí programy v jakékoliv formě, včetně těch, které jsou součástí technického vybavení (hardware).


Tento výraz zahrnuje rovněž přípravné koncepční práce vedoucí k vytvoření počítačového programu za podmínky, že povaha těchto prací v pozdější etapě umožní vytvoření počítačového programu.


Počítačový program je určen ke komunikaci a spolupráci s ostatními prvky počítačového systému a s uživateli. Za tímto účelem je nezbytné logické a případně i fyzické propojení a interakce umožňující náležité fungování veškerých prvků programového a technického vybavení s jiným programovým a technickým vybavením i s uživateli.


Části programu, které toto vzájemné propojení a interakci mezi jednotlivými prvky programového a technického vybavení umožňují, jsou obecně nazývány „rozhraní“.

Toto funkční propojení a interakce jsou obecně nazývány „interoperabilita“; tuto „interoperabilitu“ lze vymezit jako schopnost vzájemně si vyměňovat informace a vzájemně vyměněné informace užívat.


Předmětem ochrany je pouze vyjádření počítačového programu.

Myšlenky a zásady, na kterých jsou založeny jednotlivé prvky programu, včetně myšlenek a zásad, na kterých jsou založena rozhraní, nejsou autorským právem chráněny.


V souladu s touto zásadou autorského práva se ochrana podle této směrnice nevztahuje na myšlenky a zásady, na kterých je založena logika, algoritmy a programovací jazyky.

V souladu s právními předpisy a judikaturou členských států, jakož i s mezinárodními smlouvami o autorských právech je autorskými právy chráněno vyjádření těchto myšlenek a zásad.

Právní úprava- komunitární právo

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů


počítačových programů

Úřední věstník Evropské unie, L 111, 5. 5. 2009 str. 16,

Právní úprava- ČR

• zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých


právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (úplné změní č. 398/2006 Sb.)

Právní úprava- ČRzákon č. 40/2009 Sb.,

trestní zákoník,

ve znění zákona

č. 306/2009 Sb.


č. 306/2009 Sb.

Právní úprava- ČR§ 230Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací

(1) Kdo překoná bezpečnostní opatření, a tím neoprávněně získá přístup k počítačovému systému nebo k jeho části, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Kdo získá přístup k počítačovému systému nebo k nosiči informací a


(2) Kdo získá přístup k počítačovému systému nebo k nosiči informací aa) neoprávněně užije data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací,b) data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací neoprávněně vymaže nebo jinak

zničí, poškodí, změní, potlačí, sníží jejich kvalitu nebo je učiní neupotřebitelnými,c) padělá nebo pozmění data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací tak, aby byla

považována za pravá nebo podle nich bylo jednáno tak, jako by to byla data pravá, bez ohledu na to, zda jsou tato data přímo čitelná a srozumitelná, nebo

d) neoprávněně vloží data do počítačového systému nebo na nosič informací nebo učiní jiný zásah do programového nebo technického vybavení počítače nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

Právní úprava- ČR§ 230Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2

a) v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou újmu nebo získat sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, nebob) v úmyslu neoprávněně omezit funkčnost počítačového systému nebo jiného technického zařízení pro zpracování

dat.


(4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán,a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,b) způsobí-li takovým činem značnou škodu,c) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného

orgánu veřejné moci,d) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, neboe) způsobí-li takovým činem vážnou poruchu v činnosti právnické nebo fyzické osoby, která je podnikatelem.

(5) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu, nebob) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Právní úprava- ČR§ 231Opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k

počítačovému systému a jiných takových dat

(1) Kdo v úmyslu spáchat trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv podle § 182 odst. 1 písm. b), c) nebo trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle § 230 odst. 1, 2 vyrobí, uvede do oběhu, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak zpřístupní, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává

a) zařízení nebo jeho součást, postup, nástroj nebo jakýkoli jiný prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený


a) zařízení nebo jeho součást, postup, nástroj nebo jakýkoli jiný prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k neoprávněnému přístupu do sítě elektronických komunikací, k počítačovému systému nebo k jeho části, nebo

b) počítačové heslo, přístupový kód, data, postup nebo jakýkoli jiný podobný prostředek, pomocí něhož lze získat přístup k počítačovému systému nebo jeho části,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok, propadnutímvěci nebo jiné majetkové hodnoty nebo zákazem činnosti.

(2) Odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebob) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch.

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu.

Právní úprava- ČR§ 232Poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací

a zásah do vybavení počítače z nedbalosti

(1) Kdo z hrubé nedbalosti porušením povinnosti vyplývající ze zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uložené podle zákona nebo smluvně převzaté

a) data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací zničí, poškodí, pozmění nebo učiní neupotřebitelnými, nebo


a) data uložená v počítačovém systému nebo na nosiči informací zničí, poškodí, pozmění nebo učiní neupotřebitelnými, nebo

b) učiní zásah do technického nebo programového vybavení počítače nebo jiného technického zařízení pro zpracování dat,

a tím způsobí na cizím majetku značnou škodu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

Nový zákon týkající se i „blogerů“ a diskutujících• Ustanovení zákona č. 52/2009 Sb., který

novelizuje několik dalších předpisů, a to trestní řád, zákon o přestupcích, zákon o ochraně osobních údajů a trestní zákon,


ochraně osobních údajů a trestní zákon, se týká „blogerů“ a diskutující, zákon se netýká jen novinářů, ale všech.

• Zákon vstoupil v účinnost dnem 1. dubna 2009.

Nový zákon týkající se i „blogerů“ a diskutujících• Zákon nedovoluje publikovat údaje umožňující zjištění

totožnosti poškozených, podezřelých, svědků, či jiných osob zúčastněných na trestním řízení, pokud informace nepodaly samy orgány činné v trestním řízení. Informace umožňující zjištění totožnosti je možné zveřejnit až po zahájení veřejného hlavního líčení. Výjimky jsou


zahájení veřejného hlavního líčení. Výjimky jsou definovány dále.

• Dále pak zakazuje zveřejňovat informace o nařízeném odposlechu a informace získané sledováním osob a věcí, pokud informace nepodaly samy orgány činné v trestním řízení. Lze je použít, pokud byly odposlechy použity jako důkazy u soudu.

Nový zákon týkající se i „blogerů“ a diskutujících• Dohled nad dodržováním zákona je svěřen do

kompetence Úřadu pro ochranu osobních údajů a režimu správního trestání, pokud jde o sankce, které mohou činit až 5 miliónů Kč.

• Kdo však, byť i z nedbalosti, neoprávněně sdělí,


• Kdo však, byť i z nedbalosti, neoprávněně sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje o jiném, shromážděné v průběhu trestního řízení nebo v souvislosti s výkonem veřejné správy, a způsobí tím vážnou újmu, může být potrestán odnětím svobody až na pět let.

Hacker, cracker• Tresty mohou nově dostat také ti, kteří u sebe pouze přechovávají

nástroje, zařízení či prostředky včetně počítačového programu, které mohou vést k neoprávněnému přístupu do cizího počítače nebo systému.

• Je-li trestné držet nelegálně ruční zbraň, pak má smysl uvažovat o trestnosti držení některých nástrojů pro průnik do cizích systémů. Potíž je v tom, že se pohybujeme ve virtuálním světě a posoudit, co


Potíž je v tom, že se pohybujeme ve virtuálním světě a posoudit, co je zbraň a co ne, je složité. A tak ze zákona zůstane možná jen neúčinná hrozba.

• O svou bezúhonnost by se ale rovněž měli začít obávat i dosud neúspěšní hackeři, kteří se opakovaně, ale bez výsledku, pokoušejí cíleně dostat do cizích systémů, kódů a programů. Zatím jsou v očích policie beztrestní, ovšem i na ně už myslí nový trestní zákoník.

Vady počítačového programu

• Zásadní problém ohledně odpovědnosti za vady počítačových programů představuje určení a stanovení co lze a co nelze považovat za vadu počítačového programu. Zákon v tomto případě neposkytuje žádné vodítko. Nelze tedy


případě neposkytuje žádné vodítko. Nelze tedy spoléhat na jakoukoliv zákonnou či jurisprudencí vytvořenou definici Jistě je to i otázka je to otázka, k jejímuž zodpovězení bude častokrát potřebný posudek znalce z příslušného oboru, nicméně úloha znalce se bude vždy vztahovat ke konkrétní situaci.


• Jedinou smysluplnou definicí vady počítačového programu může být objektivně zjistitelná významná odchylka od sjednaných vlastností počítačového


od sjednaných vlastností počítačového programu.

• Tato poměrně jednoduchá definice však v sobě skýtá úskalí.


• První problematickým bodem je objektivní zjistitelnost odchylky. Pokud jsou vlastnosti sjednány a formulovány tak, že jejich hodnocení je převážně či výlučně subjektivní, nelze takovou odchylku klasifikovat jako vadu.

• Většina vlastností díla jsou navíc jeho funkčnosti –odchylka od takto popsaných funkčností může mít


• Většina vlastností díla jsou navíc jeho funkčnosti –odchylka od takto popsaných funkčností může mít zásadní význam pro jeho použitelnost nabyvatelem licence.

• Odchylka totiž může být směrem dolů (program nemá funkčnosti, které jsou ve smlouvě nebo v dokumentaci k programu popsány) ale paradoxně i „ nahoru“ – program má funkce, které v programu popsány nejsou a tudíž uživatel může důvodně předpokládat, že program takovou vlastnost či funkčnost nemá.

Ochrana počítačových programů

• občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb., v platném znění):§ 1(1) Úprava občanskoprávních vztahů přispívá k naplňování občanských práv a svobod, zejména ochrany osobnosti a nedotknutelnosti vlastnictví.


osobnosti a nedotknutelnosti vlastnictví.(2) Občanský zákoník upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob, majetkové vztahy mezi těmito osobami a státem, jakož i vztahy vyplývající z práva na ochranu osob, pokud tyto občanskoprávní vztahy neupravují jiné zákony(3) Právní vztahy vznikající z výsledků duševní tvořivé činnosti upravují zvláštní zákony.


• občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb., v platném znění) je generální normou – speciální normou k němu (lex specialis) je autorský zákon

• autorský zákon nechrání myšlenku, ale její tvůrčí zpracování• předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké

a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora


a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen "dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.


• jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora:– autor jako fyzická osoba (§ 5: Autorem je

fyzická osoba, která dílo vytvořila.)

– zákon se vztahuje na dílo, které je vyjádřeno


– zákon se vztahuje na dílo, které je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické (touto vnímatelnou podobou chápeme i vnímání pomocí a prostřednictvím technických prostředků)

Osnova





• práva průmyslové vlastnictví• závěr

Malá vsuvka

• „Navrhuji zrušení patentního ústavu. Všechno už bylo vynalezeno a nic nového už nelze objevit.“


už nelze objevit.“

Ředitel patentního úřadu

ve Washingtonu v roce 1832

Práva průmyslového vlastnictví

• chráněné nehmotné statky

• systém ochrany průmyslových práv

• členění– práva průmyslového vlastnictví


– práva průmyslového vlastnictví

– práva duševního vlastnictví – know-how, doménové jména na Internetu, e-mailové adresy

– práva firemní – právo obchodní firmy

Nehmotný statek

• předmětem duševního a průmyslového vlastnictví jsou nehmotné statky= zvláštní druh předmětů (objektů) právních

vztahů


• nehmotná povaha = myšlenka, způsob jejího vyjádření nebo znak osobnosti subjektu, ochranné označení

• musí být vyjádřeno pro člověka objektivně seznatelnou cestou (na obrazovce PC)

Druhy nehmotných statků

• vynálezy

• užitné vzory

• průmyslové vzory

• topografie polovodičových výrobků


• topografie polovodičových výrobků

• zlepšovací návrhy

• know-how

• ochranné známky

Druhy nehmotných statků

• označení původu

• obchodní firma

• licence k průmyslovým právům


• licence k průmyslovým právům

Členění nehmotných statků

• nehmotné výsledky duševní činnosti

– výsledky tvůrčí činnosti• z hlediska vlastního obsahu myšlenky (vynálezy,


• z hlediska vlastního obsahu myšlenky (vynálezy, užitné a průmyslové vzory, zlepšovací návrhy, nechráněné výsledky výzkumu)

• z hlediska individuální formy ztvárnění myšlenky (autorská díla včetně počítačových programů, topografie polovodičových výrobků – čipů)


• nehmotné výsledky duševní činnosti

– výsledky dlouhodobé zkušenosti (know-how) nebo jiné netvůrčí duševní činnosti (data,


nebo jiné netvůrčí duševní činnosti (data, informace, databáze, obchodní tajemství, zvukové záznamy a snímky, televizní a rozhlasové pořady)


• individualita a osobnost subjektu– technicko-organizační opatření podnikatele

(ochranné známky, označení původu zboží, obchodní jméno)

– znaky osobnosti fyzické osoby (čest, jméno,


– znaky osobnosti fyzické osoby (čest, jméno, lidská důstojnost, projevy osobní povahy)

– osobní údaje v informačních systémech nebo ve speciálních IS (zdravotní dokumentace, statistické údaje)

– dobrá pověst právnické osoby (good-will)

Dělení podle právní úpravy

• duševní vlastnictví v širším smyslu– průmyslová práva– autorské právo a práva příbuzná– zvláštní právní ochrana (obchodní tajemství,


– zvláštní právní ochrana (obchodní tajemství, zlepšovací návrhy)

• práva na ochranu osobnosti fyzické osoby a právnické osoby– osobnostní práva– good-will

Dělení podle právní úpravy

• ochrana osobních údajů v informačních systémech a údajů ve speciálních systémech– zdravotní dokumentace


– zdravotní dokumentace

– ochrana státního tajemství

• nekalosoutěžní ochrana dobré pověsti– podle obchodního zákoníku

– ochrana dobré pověsti podniku, reklamy aj.

Nehmotný statek

• nehmotný statek je zvláštním druhem předmětu právních vztahů

• odlišuje se od ostatních druhů předmětu právních vztahů (věcí, subjektivních práv –


právních vztahů (věcí, subjektivních práv –oprávnění, činností)

• nehmotný statek a vlastnictví (vlastnictví stroje – autorství jeho vynálezu nebo vynálezu v něm obsaženém)

• nehmotný statek jeho předmět obchodu

Úřad průmyslového vlastnictví

• podle Pařížské unijní úmluvy je každý členský stát povinen vytvořit orgán pro průmyslové vlastnictví – své ústřední přihlašovací místo

• v ČR je takovým orgánem Úřad průmyslového


• v ČR je takovým orgánem Úřad průmyslového vlastnictví se sídlem v Praze

• Úřad průmyslového vlastnictví je ústředním orgánem státní správy České republiky na ochranu průmyslového vlastnictví. V jeho čele je předseda jmenovaný vládou.


• Historie Úřadu sahá až do roku 1919, kdy byl založen Patentový úřad. Úřad plní zejména funkci patentového a známkového úřadu.

• Mezi jeho základní funkce patří:– rozhoduje v rámci správního řízení o poskytování ochrany na vynálezy,

průmyslové vzory, užitné vzory, topografie polovodičových výrobků, ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vede příslušné rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv


ochranné známky, zeměpisná označení a označení původu výrobků a vede příslušné rejstříky o těchto předmětech průmyslových práv

– vykonává činnost podle předpisů o patentových zástupcích – získává, zpracovává a zpřístupňuje fond světové patentové literatury – zabezpečuje plnění závazků z mezinárodních smluv z oblasti

průmyslového vlastnictví, jichž je Česká republika členem – aktivně se účastní spolupráce s jinými orgány státní správy při

prosazování průmyslových práv – spolupracuje s mezinárodními organizacemi a národními úřady

jednotlivých států na poli průmyslového vlastnictví


• Systém ochrany práv k předmětům průmyslového vlastnictví spočívá v tom, že ke vzniku těchto práv je třeba výroku (rozhodnutí) státního orgánu, kterým je právě Úřad průmyslového vlastnictví.


právě Úřad průmyslového vlastnictví. Práva k předmětům průmyslového vlastnictví se zapisují do rejstříků vedených Úřadem, které jsou veřejně přístupné, a zveřejňují se ve Věstníku Úřadu.

Osnova






• závěr

Závěr

• Pokračuje a prohlubuje se společensky nebezpečný jev, jímž je porušování autorských (ale i jiných práv) v masovém měřítku.


• Toto porušování práva (např. autorského) se přitom pokládá za naprosto běžnou normu chování a jednání.

• Vysokoškolské prostředí je toho smutným příkladem.

Otázky

1. Co chrání autorské právo? Jaké jsou dvě základní skupiny autorských práv?

2. Základní principy autorského zákona.

3. Jak je chráněn počítačový program?


3. Jak je chráněn počítačový program?

4. Co je to nehmotný statek a jak je členíme?

5. Nehmotné statky a práva.

6. Státní správa průmyslového vlastnictví.

Literatura

• Telec I., Tůma P.: Autorský zákon, komentář, C.H.Beck, 1. vydání 2007, ISBN 978-80-7179-608-4

• Dědič J., Švarc Z., a kol.: Učebnice práva pro ekonomy, Praha, Prospektrum, 1994, ISBN 80-85431-95-5


ekonomy, Praha, Prospektrum, 1994, ISBN 80-85431-95-5

• Maisner M., Křižka M. (ROWAN LEGAL s.r.o., advokátní kancelář): Vady počítačového programu ve světle platné právní úpravy, epravo.cz, 15.10. 2009

• Koubský, P.: Počítačoví piráti nejsou za vodou, Hospodářské noviny, 26.10.2009

Literatura


Literatura

• Vladimír Smejkal a kolektiv, Právo informačních a telekomunikačních systémů, 2. aktualizované a rozšířené


systémů, 2. aktualizované a rozšířené vydání, C.H.Beck 2004, ISBN 80-7179-765-0 – kapitola 5: Práva průmyslového vlastnictví; kapitola 6: Průmyslová práva v oblasti IKS; kapitola 7: Autorská díla a autorská práva

Zapamatujte siQ

• „Druh Homo Sapiens se dále rozděluje na pět poddruhů - Američany, Evropany, Asiaty, Afričany a monstra.“


Encyklopedie Britannica z roku 1768.

Encyklopedie je v Británii váženou publikací,

ve které hledají radu často i ti nejvzdělanější.

I tak je ale působivé, že publikace

Dotazy

"Autorská díla jsou předmětem majetku, stejně jako jsou předmětem majetku věci. A bez souhlasu toho, komu majetek patří, s ním nelze nakládat. V tom shledávám největší


nepochopení v širokých společenských diskuzích, kde se hovoří o tom, že autorské právo je přežité. Není tomu tak, protože pak by bylo přežité i vlastnické právo."

Petr Ostrouchov,

právník, který se na oblast autorských práv specializuje

Documents

Autorské právo Práva průmyslového vlastnictvícmp.felk.cvut.cz/cmp/courses/X33PPM/ZS20102011/X33PPM_ZS...Autorské právo • Autorské právo (copyright) je odvětví práva,