Archa - 2010 / 3 - Táborové hry – náměty a praxe

8/7/2019 Archa - 2010 / 3 - Tborov hry nmty a praxe

1/20

ZPRAVODAJ O VCHOV A VYUIT VOLNHO ASU DT A MLDEE

3

2010

fotoarchivStediskaRa

dost

Tma tohoto sla: Tborov hry nmty a praxe


2/20

2

fotogalerie

Fotogalerie Archy foto Veronika Koov, Duha


3/20

Rdi a pravideln zaazujeme

do programu tbora pro dtiv kategorii 915 let mezidruino-v kln. Tbor Radost toti ijedruinovm duchem, kluia holi druiny tvo idelnosm dt rznho vku v eles tbornkem rdcem nebo rd-kyn. st programu probh podruinch a prv mezidruinovkln je ideln pleitost proto, aby druina ukzala, jak sejej lenov dosud stihli poznata st. Aby dokzala, e um fun-govat jako tm, ovem zrovevznik prostor pro to, aby se

pedvedl i jednotlivec. No a pro-toe se jedn o aktivitu pro dvdruiny, posl se pouto k dtemz jin druiny, se ktermi tebadosud nebyla pleitost se blepoznat.

Velky a Srnci se v pedstihudozvdli, e je toho dne budeekat mezidruinov kln. Ldaa Sam hned vysvtlili svm dru-nkm, o co pjde. e vedou-cmu, kter s nimi bude hrt,kad druina ped na zatkuseznam pti kol, kter navr-huje do nslednho souten

jednotlivc. Zkrtka nejprve siholky mus v druin trochu l-

mat hlavu nad tm, ve kterchkolech by nkter ze Velek roz-hodn porazila nkoho ze Srnc,kterho by si tak asi oni mohlina tu kterou disciplnu nanomi-novat. Protoe vyhrt co nejvceindividulnch kln je pececlem. Vedouc Fanda se zkue-nm okem podval na tu destku,kter se mu sela, a radji hnedzkraje odmtl pr kol, kternebyly koer (nebyly k dispozici

pomcky nebo nebyly moc bez-pen) a bylo poteba vymysletjin.

A pak u zan to prav kln.Velky dostanou k seznmen ptnpad od Srnc a Srnci zaseod Velek. Dobr rdce v, eprv to nejdleitj je taktickypromyslet, kdo se na kter kolnejvc hod, kdo z druiny m nanejlep vkon. Jene to by neby-la dn taktika, kdyby zroveSrncm nedolo, koho asi nasadVelky, a e teba co se vihadlatk, vyhraj holky levou zadn

a bude vhodnj rezignovatna vtzstv a nasadit dobrhokon radji tam, kde je anceporazit dvata jistj.

3

Mezidruinov klnKad druina m monost

jednu disciplnu krtnout, takenakonec se jich vyloupne osm.Fandv kol je moc se do tak-tizovn dckm nemchat, ledasnad povzbudit druinu, kdepromlen trochu vzne. Hlav-n mus nachystat pomcky avymyslet, kde na tboiti budevhodn rzn disciplny podnik-nout.

Samotn souten u nezabe-re tolik asu a je vyvrcholenmvech oekvn a taktizovn.A pekvapen se samozejm ko-naj. Jako kdy mal lehouk

Velka vystihne tolik shyb, epatnctilet Srnci jen zvid.

Marie Lukasovfoto archiv Stediska Radost

Tbor Radostpod Stedis-ko Radost, o. s. na samot Ameri-ka nedaleko Klterce nad Orlic,na stejnm mst s tradic pes40 let. Druinov systm umo-uje rozvjet tmovou spoluprcia vyuv pirozen schopnostistarch dt pomhat mladmjako v rodin. Pedpokladem jesoustavn innost s rdci a jejichformovn.

Archa 2010Zpravodaj RDM o vchova vyuit volnho asu dt a mldee

Registrace Ministerstvem kultury: MK R 8135Tematick skupina 13A/A8, ISSN 1212 5016Podvn novinovch zsilek povolenoeskou potou, s.p., odtpn zvod Peprava,

.j. 1259/99 ze dne 29. 3. 1999Redakce: Ji Majer vedouc redaktorAdresa redakce: esk rada dt a mldeeSenovn nmst 977/24, 116 47 Praha 1tel: 234 621 210, fax: 234 621 541e-mail: [email protected]: 68379439

Graf. prava a sazba Michala Rocmanov, akad. mal.Tiskne Studio REFOS, PrahaFotografie z archiv lenskch sdruen RDMPspvky pijmme nejlpe ve Word 7.0 nebo RTF

Vychz 8 x za rok. Toto slo vylo v kvtnu 2010Zpravodaj Archa je nekomern tiskovinou, kter nen

urena k prodeji.Archiv sel Archy od roku 1999 ve formtu PDFnajdete na adrese http://www.crdm.cz/archa

vodem

Tmata Archy

1. PR managementv na neziskovorganizaci

2. Spoluprcedtskch neziskovek

na mstn rovni3. Tborov hry nmty a praxe

4. Bambirida 2010(dvojslo)

5. Tento zpsob ltazd se nm btastnm...

6. Jsme ei jak se to pozn?

7. ijeme umnm,tvome, skldme,

hrajeme...8. V Evrop jsme doma+ ploha

Uzvrky:

22. 1.

26. 2.

9. 4.

4. 6.

20. 8.

17. 9.

15. 10.

19. 11.


4/20

4

nae tma / anketa

Otzka volnho asu mstskch dt je dlouho-dob diskutovanm tmatem. Pro jednotliv rodinyi spolenost jako celek je douc, aby dti a mlde

mly smysluplnou a pravidelnou npl volnhoasu, a netrvily ho tak nicnedlnm na ulici, ktervytv podmnky pro nejrznj sociln patologic-k jevy jako krdee, drogy a podobn.

Instituc, kter se sna mstskm dtem a mlde-i nabdnout aktivn npl volnho asu, je natstvelk mnostv a dal stle vznikaj, sta si jen vy-brat podle bydlit nebo specickch zjm dtte.Jednou z takovch instituc je i obansk sdruenDti bez hranic, kter pod akce pro dti ji ptmrokem a svou innost pro velk zjem ze strany dti rodi neustle roziuje.

Hlavn specializac obanskho sdruen Dti bezhranic jsou dtsk letn tbory. Pro rok 2010 jichsdruen pipravilo dokonce pt. Prvn z nich, Z-chrann mise, jak ji nzev napovd, je letn tborzamen na problematiku zchranstv. Dti majmimo jin monost si zde nensilnou formou osvojitzklady prvn pomoci a uvid prci zchranskchtm. Ostatn tbory sdruen Dti bez hranic jsouklasick letn tbory s celotborovou hrou a odd-lovou innost, avak bez dalho specickho za-men. Na www.detibezhranic.cz mete zhldnoutfotograe z letnch tbor minulch let. Dal v-znamnou aktivitou jsou tdenn zimn lyask t-bory, kter nabzej npl jarnch przdnin pro dtiz cel Prahy, a kter letos probhaly v Krkonoch.

Sdruen vak nabz aktivity pro dti a mldei mimo letn a jarn przdniny. V prbhu celho

kolnho roku se dti mohou zapojit do jednoden-nch nebo vkendovch akc v Praze a okol. Svoutradici u m vkendovka Bab lto bez hranic, co je

pjemn podzimn vkend strven hrami, lanovmiaktivitami a veernm tborkem u eky v Libnioiven zajmavm celodennm vletem, vtinoumimo Prahu. Nemn oblben jsou i vkendovkyZchransk jaro a Zchransk podzim. Podrob-nosti o vkendovch akcch pro rok 2010 najdete nawww.detibezhranic.cz. Z jednodennch akc stoj zazmnku tradin bruslen (v lt na in-line bruslchv Modanech, v zim na ledov ploe na Nikolajcenebo Gutovce) nebo novinka Pizza party.

Pro tedy sedt doma nebo se nudit na sdliti?Sta kliknout na www.detibezhranic.cz a vybrat sizbavu na vkend i przdniny.

Petra Valterov, Dti bez hranicfoto archiv sdruen

Prask dti a voln as

Tborov anketa I.Na jak tma byla nejlep, nejspnj tbo-rov hra, kterou jsi pipravoval/a nebo na jejpprav ses podlel/a ?

Harry Potter I a celotborov hra o Keltech. Pipra-vujeme je opakovan a dti se vracej u nkolik let,protoe je hra hodn bav.

Anika Frantalov, o. s. BoiiTbor 2005 Imbar nel umbar tbor na motivy fan-tasy, kouzelnk a magickho svta t kamen. Vy-bav se mi ti menhiry vytyen na kopci nad tbo-itm, monost koupit si svitek s kouzly a zakouzlitna nkoho pobl, lto v jinch echch u rybnka...

Janek Doekal, Junk

Tady m napadaj celotborovky dv. Prvn Wite-netch City 2005 kdy jsme ili na Divokm zpad.Za etapovky si jednotliv msta (oddly) vydlalydolary a ty pot smnily u banke za njakou bu-dovu. Kad ml svoji krajinu a do t si vlepoval do-meky podle uritch pravidel. Druh velmi povede-

n hra Bylo, nebylo... se hrla roku 2008. Tehdyjsme se poprv v historii odpoutali od njakch kon-krtnch udlost a vrhli se pmo do pohdky.

Sv udlaly pedevm kostmy. Dti se snaily za-chrnit eskou pohdku ped zlomyslnmi Fitrny,co byli mal sktkov. Kad den jsme byli v jinpohdce, kad den jsme chytili dalho Fitrna...

Ondra ejtka, Asociace TOM

Tma archeologie. Kdy jsem shodou okolnost ne-ekan v samm zatku celotborovky vykopalnhodou pi rozhrnovn jedn z hromad nnosbahna (kterto innost s hrou nijak nesouvisela) nabehu potoka protkajcho tborovou loukou vojen-skou pistoli z II. svtov vlky, akn zatek hry

ocenili i egmatici a nkte tbornci zaali o poled-nm klidu potat, s jakm pedstihem se tato hravlastn pipravovala. Zkrtka neplnovan etapa,kterou pinesl den bez ohledu na n vli, plno-vn. To pookeje i ostlen vedouc.

Milan Lebeda, esk tbornick unie

Rda vzpomnm na nkolik tborovch herv Duze Jasmn, na Odyssea, Ostrov poklada Hvzdn vlky. Antika, pirti a vesmr, toje spousta monost a prostoru pro hru, mlijsme spousty epizodnch postav, kter si uiliinstruktoi nebo tborov nvtvy, celkov tobylo hodn iv a propracovan a dtem se hralbila. Jana oupalov, Duha

Vstup na Mt. Everest v Kochnovicch. Inspirovnonronou cestou horolezc na nejvy horu. A pak


5/20

5

Workcampy zvou na przdninov zitky

nae tma

V polovin bezna byla ve tyiadevadesti zemchzahjena sezna letnch workcamp, na kter semete pihlsit. Zajmaj vs podmnky dobrovol-nictv na Islandu, nebo byste se radji vydali do Al-bnie? Napluje vs pomoc prod i znevhod-nnm lidem? Chcete se skamardit s vrstevnkyv Norsku, nebo se pipojte k zahraninm dobrovol-nkm pi projektech v echch a na Morav? L-kaj vs asijask msta nebo objevovn panlskvesnice?

Funguje to devadest let!Duha v roce 2010 jedenctm rokem pokraujes projektem podn mezinrodnch workcamp.Duha je partnerem mezinrodn organizace SCI(Servis Civil International), kter pes devadest letnapluje posln dobrovolnick mezinrodn spo-luprce jako prostedku k vzjemnmu poznvna zachovn mru. Prvn workcampy v Evrop seuskutenily po ukonen 1. svtov vlky, SCI bylazaloena v roce 1920.

Pomhat se d v R i v zahraninBhem uplynulch let pijelo v lt do esk re-publiky u nkolik stovek dobrovolnk z rznchkout svta. Duha nabz eskm dobrovolnkm,e mohou jet do zahrani nebo se stt soust me-zinrodn skupiny na workcampu v esk republi-ce. Kadm rokem narst poet mladch lid, ktedky Duze odjd za zitky do zahrani, nejastjido evropskch zem.Dobrovolnci na eskch workcampech pracujna ekologickch farmch, pi rekonstruknch akti-vitch v kulturnch centrech, pomhali s ppravoui obnovou zkladen pro letn tbory nebo vytveliumleckou keramiku, kter pak zdobila veejnprostor v Praze. Ve Finsku v loskm roce pomha-li pi podn Etnofestivalu, na Islandu pracovali

v tradin vikingsk vesnici, dobrovolnice v Irskupomhala s aktivitami pro znevhodnn lidi, v Tu-recku byl workcamp zamen na podporu vzkumuelv, v Armnii se upravovala botanick zahrada,

v Portugalsku workcamp podalo regionln kul-turn centrum a ve panlsku dobrovolnci pomohlipipravit volnoasovou zbavu a hry pro oputndti.

Workcamp probh 24 tdny v pti- a ticetilennmezinrodn skupin dobrovolnk, kte spolenpomhaj na zajmavch veejn, kulturn i soci-ln prospnch projektech. Komunikanm jazy-kem je zpravidla anglitina. Workcampy podporujmnohonrodnostn sloen, neme se proto stt, es vmi na zahraninm workcampu budou vce nedva ei.Zajm vs vce podrobnos-t? Okouknte web, napite,zavolejte nebo pijte osobndo kancele Duhy.

Jana oupalov, DuhaDuha

Senovn nm. 24 (6. patro), 116 47 Praha 1http://www.trochujinak.cz/cz/workcampytel.: 234 621 374; workcampy(at)duha.czkontaktn osoba: Pedro Pires

jet jedna hra, ta byla v roce, kdy byly prvn po-vodn. V rmci jedn z etap se stavly ti ohn. Dru-h den pijela na tbor kuchaka a k: Kluci, vyjste v tboe? J myslela, e na Chlumku. Protoetam ho ohe. A tak se vichni vydali pozorovat,co se tam dje. Aby to bylo aknj, tak j jsem sevypravil vandrky pepadnout. Jene jsem v eru

tak dobe bel, e jsem brknul a kolenem pistlna kameni. Nemohl jsem chodit. A tak jsem senechal zajmout. Kdy to dti vidly, tak se m roz-hodly zachrnit. Vandrkm uhasily ohe, hodilydo nj i batoh. Nejlep bylo, e ti vandrci byli mojikamardi, kte to mli udlat. Ale hra byla akn.A j? Druh den jsem skonil na chirurgii a pakchodil msc o holi. Diagnza: krevn vron v koleni.A zbytek tbora jsem dil ze srubu.

Roman Mlek, O. s. Altus

Urit Homeless Academy, astnci si osvojili nkterdovednosti jako zapalovn ohn, stavn psteku,

ppravu pokrm apod. Pro mlad jsme pipravili hruZ pohdky do pohdky, co spovalo v navtvov-n rznch kout svta, z nich jsme pohdky brali.

Martin Sukan, ivot trochu jinak

Zde vhm... Bu tbor Sn i Lovc motl. V prvnmlo o to, zachrnit i sn. Kad rno jsme usnali,

a tm se prospali do e sn, kde jsme v pyamecha nonch epkch hledali zprvu snlky, zlodjky sn(Non mry, Dsy, Romantick sny, Fantasmagorieapod.), abychom dky nim zjistili, kdo za to opravdume. Na ochranu nm slouil pohankov polt,kter byl za vtzstv ve hrch dosypvn, tedy dnpsan body apod. Druh hra krsn spe kostmya la 19. stolet, gentlemani a ladies, smetnka v ame-rickm msteku. Snaili jsme se vrtit muzeu sbrku13 vzcnch motl, kter se po loupei rozltlaz mstnho muzea. Hra spe na efekt, aje o pt vkostmech, tlachn, kurzy etikety apod.

Tom Hurt, Asociace TOM


6/20

6

nae tma

prci s mlde v nejrznjch ob-lastech, pozn. red), jsou i tradinhry, kter se pedvaj z jednohooddlovho vedoucho na druh-ho. Zrove teba Pionr podkadoron sout etapovch her,z nich ty spn jsou potomvydvny a dvny k dispoziciprv jako metodick materil nebo sp inspirace kadmu,kdo ji bude chtt vyut. Pak jsousamozejm i zdroje nezvisl nanaem sdruen: O hrch posled-n dobou vychz cel ada publi-kac. Take tch cest a zpsob jemnoho.

Martin Blohlvek, prvn msto-pedseda Pionra:J bych to jet doplnil jednoupoznmkou k tomu, co stlo nazatku t otzky z eho vedou-c erpaj. Je poteba to rozdlitdo dvou st. Jednak na faktic-kou npl, kter, nechci ct, e

je tradin, ale souvis s tboro-vou innost z hlediska vcnho:Co vlastn na tboe dti dlaj,vetn toho, e se musej postaratsamy o sebe. A potom z hlediskajist legendy, kter se tomu cel-mu dv.Legendy jsou pochopiteln rzn,promnn v ase. Nmty k nimberou vedouc z literatury neboz lm. Dluno podotknout, etady se asi nejvraznji projevujmdn tendence. To znamen,e kdy byl velmi modern Har-ry Potter, tak spousta celot-

borovch her byla motivovnapotterovsky. Pedpokldm, ev letonm roce jist zaznamen-me na njakm tboe Avatar...

Hra je pro tborov program zsadn

jejich databze? Sdlej zkue-nosti o hrch a nplni tborv internetovch diskusch?Nebo maj k dispozici njakbrourky, kde jsou tyto postu-py popsny? Nebo jde o jaksirodinn stbro, kter se pe-dv vcemn stn z jed-noho pokolen vedoucch nadruh...?

Jakub Konek:Ono je to, popravd eeno, odkadho kousek. Nen jeden je-din zpsob, jak erpat nmtyna tborov hry. Samozejm setak dje na rznch Vmnchzkuenost (celosttn i regionlnakce tohoto typu se zamuj prvna sdlen poznatk lid z praxe o

K fenomnu hry

a jejch nm-t se tentokrtvyslovuj zku-en praktici zesdruen Pionr.Na dubnov tis-kov konferenci,

uspodan u pleitosti odstar-tovn estho ronku informankampan Opravdu dobr tbor,odpovdali na tematick dotazyasopisu Archa nsledovn:

Jakou roli sehrv nebo bymla sehrvat na opravdudobrm tboe hra jako tako-v?

Jakub Konek, projektov koor-dintor kampan Opravdu dobrtbor:Odpovm-li za sdruen Pionr,tak pro ns je hra v podstathlavnm vchovnm prosted-kem, a je tud naprosto zsadn.Pedpokldm, e i na tborechpodanch jinmi sdruenminebo jinmi poadateli jsou hryv rznch podobch nutnou slo-kou programu. Jist, jsou i tboryzaloen na nem jinm ne nahrch, nicmn hra je z hlediskavchovnho psoben na dtinaprosto nenahraditeln nstroj,tud jsem ekl zsadn.

Odkud erpaj vai vedoucnmty na celotborov hry?Existuje kupkladu njak


7/20

7

nae tma

I kdy mylenka nen nov, berese jeho legenda, pbh. Fakticknpl se pak do jist mry v rmcionoho rodinnho stbra pe-dv s ohledem na to, co je natborech v danm mst tradin:Jestli je to zvod, kter vede uri-tm zemm, ten zstv a mn

se jeho zasazen, rmec.

Kdy se ekne tborov hranebo celotborov hrajakz nich se vm z va praxe vy-bav jako prvn, jak vm nej-dve, automaticky vytane namysli...?

Zuzana Dahelkov, dlouholethlavn vedouc tbora:U m je to Ferda Mravenec.

Jakub Konek:J si teba vybavm Messnerovy

osmitiscovky a Star esk bjea povsti, tyhle dv hry byly vnmoc dobr.

Martin Blohlvek:

J si vybavm z tch, kter jsem

zail jako dt, Tinct bobk.A jsme byli pionrsk turistickoddl, tak jsme nemli problms tm, vyut motivaci, d-li se totak ci, klasickou: foglarovskou.

A jako vedouc? Asi nejspnj-

, kterou jsme hrli, byla hramotivovan udlostmi v pohra-ni v roce 1938, kdy dti nalydenk z przdnin a eknme zez 1938 a pak jakoby stopovalypbh onoho oddlu, kter tamexistoval, a vedoucch a dt, a jenaly a zjistily, co dlaj v souas-nosti. Musm ct, e dti hra pro m pekvapiv zaujala. Mlijsme troku obavu, jestli to nenpli angaovan, a ukzalo se,e naopak to pro dti bylo doslo-va a do psmene detektivn sils clem konkrtn pamtnky vy-ptrat. Spojili si hru s konkrtnrealitou. Bylo to velmi zajmav.

Pipravil -maj-ilustran foto archiv Pionra

Uiten odkazy:

www.dobrytabor.czwww.cesketabory.czwww.borovice.czwww.tabory-vysocina.cz

Bambirida se letos kon v dob od 20. do 23. kvtna 2010 a zve zejmna dtia jejich rodie sdruen pracujc s dtmi a mladmi lidmi pipravuj krom pre-

zentace sv innosti dal pestr program. Zjemci se mohou na Bambiridu vypra-vit do nkterho z tchto mst: esk Budjovice, Cheb, Chomutov, Chrudim, Jih-

lava, Liberec, Nchod (s pobokou v Rychnov nad Knnou), Ostrava (s pobokamiFrdek-Mstek, Havov a Tinec), Plze, Praha, Pbram, Zbeh na Morav a Zln.Vce na www.bambiriada.cz


8/20

8

nae tma

Deset let Velkho VozuJi deset let obansk sdru-

en Velk vz pipravuje prolidi mlad vkem a hlavnduchem vzdlvac, rozvojov,tvoivostn, outdoorov, pohy-bov, ifrovac a dal akce. Zatuto dobu Velk vz uspodalodhadem 220 akc, ktermiprolo vce ne dva a pl tisceastnk.

Vznik Velkho vozu je datovn(registrac na ministerstvu vnitra)dnem 20. nora 2000. Na denpesn jsme se rozhodli oslavittoto vro. V sobotu 20. nora2010 tak probhla hra v praskStromovce a nsledn programve kole v Praze, v Korunovanulici.

Na setkn byli pozvni vichni,kte kdy mli s Velkm vozem(VV) nco spolenho souasni bval instruktoi a spolupra-covnci, lektoi a organiztoi,astnci akc i dal pznivcia kamardi. Na akci samotn sepak seli pedevm lid, kte sebhem let podleli na organizov-n akc spolu s astnky tchtoakc. Ostatn velk otevenostvi astnkm a vytven p-telskch vazeb mezi organiztorya astnky je jeden z hlavnchatribut Velkho vozu.

Octoginta Octo celkem tironky outdoorovho zvodu,kde astnci po dobu 88 hodinabsolvuj nron pesuny a plnrzn koly. Letos bude nstup-cem podzimn zvod s pzna-nm nzvem Pes Putidus cov latin oznauje smradlav nohy.

Koovn divadlo astnciobjdj domluven tace s diva-dlem, kter pedem vymysl a na-cvi na ppravnch vkendech.

Tanen vkend stanovitzastupovalo rzn akce Velkhovozu zamen na tanec, pohybo-vou a tanen improvizaci, pohyb,poznvn a pijet vlastnho tla.

Vkend na lan akce kado-ron konan od zatk VV, oddoby kdy horolezen jet nebylotak astm konkem, jako jednes, a pedstavovalo pro mnoholid monost, jak pekonat svhranice.

Arteletika lid z Velkhovozu stli u samch zatk to-hoto tvoiv umleckho zpsobusebevyjden a reexe okolnhosvta.

KVIK ili Kurz Velkovozc-kch InstruKtor tyi vkendyzamen na zskn schopnosta dovednost vhodnch pro po-dn zitkovch akc. Loni prob-hl ji druh ronk tohoto kurzu

Prvn st programu byla te-

rnn hra, kde astnci ve sku-pinkch obchzeli (ti aktivnji obhali) stanovit umstn veStromovce. Aktivity na stanovi-tch pipomnaly tradin akceVelkho vozu:

Kdla letn zitkov akce.Letos pipravujeme ji pt ro-nk; devt dn na zatku er-vence, kter budou zameny naproblematiku sebevdom, sebe-poznn a ivotnho smovn.Letos navc probhne i zitkovakce pro teenagery pod nzvem

Ikarie.Drsn hory zimn deseti-

denn zitkov akce, kter jecharakteristick spanm v objek-tu bez elektiny, bez tepl vodya topenm v kamnech. K tomupat aktivity venku na snhu, nabkch, snnicch i veery vesvkami osvcen chat.

Sociln dovednosti nzevvystihuje npl prodlouenho v-kendu, kter je tradin akc Velk-ho vozu ji od jeho potk. Dalakce je v plnu na tento podzim.

Matrix ifrovac hra po Pra-ze. Jednotliv ronky ji vyer-paly inspiraci z kultovn trilogiea leton ronk tak bude motivo-vn starm eskm serilem N-vtvnci. astnci se z pomyslnbudoucnosti vrt do ptomnosti,kde pjde jak jinak o zchra-nu svta J.


9/20

9

nae tma

a vtina astnk se zapojilado organizovn dalch akc promlde a veejnost pod Velkmvozem, prv napklad do Kdel,Ikarie, Pes Putidus, o nich m-ete, stejn jako o ostatnch ak-cch, nalzt vce na internetovchstrnkch www.velkyvuz.cz.

Druhou st programu tvoilopovdn o historii Velkho vozu,kde se sely jeho dleit osob-nosti. Zakladatel VV David For-mnek, dle Petr Wawrosz, kterpsobil v organizacch, je Velk-mu vozu pedchzely (Elixr 94,Oza 99), a kter pozdji dlouho(do konce roku 2007) Velkmuvozu pedsedal, spolu s prvnmiinstruktory sdruen TerezouBouchalovou (dnes ji Formn-

kovou), Janou Adamkovoua Robertem Pikem, kter zaloilzkladn lnek Velk vz Brno.Tito lid piblili atmosfru z po-tk Velkho vozu, kdy na ak-cch spolupracovala pouze malskupinka lid, kte na sebe bylinavzjem naladni. Dky tomu si

mohli dovolit vce improvizovata chovat se spontnnji.

Dnes ji akce pod VV organizujevce lid, proto bylo poteba na-stavit pravidla a do ppravy akcvnst jist d. I tak vak Velkvz zstv prostorem, kde si lidmohou hrt a dvat tvar svmsnm, npadm a mylenkm.

Luk Kuera,pedseda o.s. Velk vz

foto z oslavy archiv Velkho Vozu

Jak tborov hra z dtstv Ti nejvc utkvlav pamti?

Bylo to na putovnm tboe, hra se jmenovala Zabranami nebo tak njak. Putovali jsme eskm v-carskem a kad den jsme prochzeli jednou bra-nou, kter byla zrove tmatem dne (nap. brnaptelstv apod.). Zvrem celho tbora byla Prav-

ick brna. Anika Frantalov, o. s. BoiiTbor 1999 Vchodn hvzda moeplaveckvprava plujc za koenm do vchodn Asie, tbornabit vpravnmi detaily, tborov nmstkoztlesujc palubu lodi, obrovsk erven plachta,vzdouvajc se nad tborem...

Janek Doekal, Junk

Celotborovka se jmenovala Tyiapa Hakapiu a loo expedici dobrodruh, kter procestovala cel svta hledala lomky vzcn soky. V pamti mmetapovku Cesta na rov pole, kde jsme byli prvnvtvou v n a museli najt ri u nedalekhopbytku. Bhem tbora jsme staili zat karneval

v Riu, jedli jsme hlkami, ili jako Eskymci, zailipravou panlskou corridu atd. Tento tbor se ode-hrl v roce 1997. Ondra ejtka, A-TOM

Asi nejvc vzpomnm na starovk Egypt. Tohletma v t dob nebylo moc ast, a tak jsme si natboe uili stavn pyramid, egyptsk on linky,obrzkov psmo, a samozejm poklady faraon.Kdy se ohldnu, tak tborov hra byla vdyckyprima, ale nejvt zitky z tbor a oddlu byly vcv atmosfe, ne v tom, v jakch kulisch se ode-hrvaly. Jana oupalov, Duha

Urit to byla tborov hra z potku devades-tch let v Kostelci u Hemanova Mstce, kde byl

na skautskm tboe duch hrabte von Slavkovic.Tajupln pn ve zlatm lesknoucm se obleku, kterdokonce jednou v noci zasekl sekyru s pergamenem

Tborov anketa II.do palku u storu. Nezapomenuteln byla samo-zejm cesta potm k nmu skrze les, lucerniky aobas njak zvltn hluk...

Roman Mlek, Chrudimka

Popravd dn. Na tbory jsem jezdil pravidelns DDM, ale hry si prakticky nepamatuju. Nktertmata ano Pevnost Boyard, Dobvn planet...,ale skoro nic z her, byly opravdu obyejn.

Tom Hurt, Asociace TOM

Myslm, e Cestovatel. Byla to prvn celotborov-ka, kterou pro ns pipravovali nai rovei. Vechnomli skvle promylen a moc se mi lbila jejich mo-

tivace k jednotlivm etapm. Asi nejnronj a z-rove nejlep etapa byla ztroskotn. Vichni jsmebyli na jedn lodi, kter se zaala potpt a my mu-seli plnit rzn koly, abychom se zachrnili. Udr-et se co nejdle nad zem na lan, penet voduza pomoci vc, kter jsem mli na sob. Kad kolbyl asov limitovan, tud kdo kol v danm asenezvldl, vypadl. Spolenm kolem bylo dojt doposledn disciplny a vythnout barel na vodu nalan do kopce. Byla to opravdov dina, ale zvldlijsme to. A tm, e jsme thli za jeden provaz, bylitm, podailo se nm ztroskotn pet a zachrnitlo. Jana Votavov, RDM

Nejlep tborov hra, kterou jsem jako dt proil...

Je to hodn tk rozhodovn. Mon Harry Potteranebo Robinson Crusoe.Martin Sukan, ivot trochu jinak

Na tborech, kde jsem byla jako dt, se etapovhry nehrly. Ale rda vzpomnm na puk, kdejsem byla jako -nctilet. Jeho clem bylo prozkou-mat mizejc lidovou kulturu Lemk a Bojk, skute-nch nrodnostnch menin na trojmez u hranicSlovenska, Podkarpatsk Ukrajiny a Polska. Tehdytam jet stly rouben chaloupky a devn ec-kokatolick kostelky s mnoha vikami, polkabyla uzouk jako zhonky a na nich fazole, trochaobil, zel, epa. Seno se suilo na rozvtvench ty-ch zvanch ostrve a ukldalo do zvltnch sen-

k se zvedac stechou na klech oboroh. A mykreslili a vyptvali se a zapisovali... a ohromn nsto bavilo. Michala K. Rocmanov, Junk


10/20

10

pedstavujeme

O nzvu

Vychzme ze znmho sokol-skho hesla Ve zdravm tlezdrav duch a poteby harmo-nickho vvoje lovka (harmonieprody, vc, innost, tla a mys-li).

Kdo jsme a co dlmeJsme obansk sdruen dt

a mldee, kter peuje ji 18 leto mimokoln aktivity zdravch,ale pedevm zdravotn a so-ciln handicapovanch dt amldee. Organizujeme pravidel-nou klubovou innost, vkendov

akce a veker przdninov volnav prbhu roku. Akc se ronzastuje zhruba 650 dt z celR. Podl handicapovanch invce ne 50% celkovho potu dta mldee.

Jednou ze stejnch innos-t je pe o dti a mlde, ktertrp epilepsi, astmatem, alergi,nadvhou, cukrovkou, enurzou,nemocemi pohybovho stroj,nedoslchavost apod. Rovn pe-ujeme o dti v nhradn rodinna vchovn pi (pstounsk ro-diny, nepln rodiny, dtsk do-

movy, Kloknky, vetn romskhoetnika a nrodnostnch menin).

Vyuvme fenomnu tlesnvchovy, lebn tlovchovy, -zen stravy, otuovn, saunov-n, regeneranch procedur vetnmas, muzikoterapie, artetera-

pie, psychoterapie, celotboro-vch her, bohatch kulturncha vzdlvacch program, jzdyna konch a kolobkch, zbavya proitkovosti ke zlepen zdra-v, kultivaci osobnosti, zvyovnadaptace, zlepovn socilnchvztah a rozvoji tlesnch a du-evnch sil.

Klubov innost(Klub dt v centru SHTD Bube-nesk 27, Praha 6)

Pravideln setkn se cvienmna sprvn dren tla s procvi-ovnm ptee a kloub podle

metody prof. Narbekova, muzi-koterapie, arteterapie, autogenntrnink, zklady mas. K dispo-zici je rovn psycholog a psycho-terapie.

Vkendov akceTyto akce spolu s pravidelnou

klubovou innost tvo osu kon-tinuln celoron pe. Spojujvchovn vzdlvac a kulturn

programy (nvtva hrad, zm-k, dalch mst v Praze a okol)s rznmi druhy pohybovchinnost (jzda na minikolob-kch, jzda na konch, plavn,turistika, cvien na pohybovchtrenarech a gymmch, leb-n tlovchova) a regeneranmiprocedurami (saunovn, vodnmase, mase aj.).

Przdninov akce(ve vybranch lokalitch v R)

stednm mottem ozdravnchpobyt jsou celotborov hry,v nich dti provaj dobrodru-stv a napt vdy s dobrm a v-chovnm koncem. Dle jsou to:

Spoleenstv harmonie tla a ducha


11/20

11

pedstavujeme

Tlovchova (hry v prod i klu-bovn, plavn, turistika, vlety,lyovn, jzda na konch aj.) Zbavn innosti (diskotkys karaoke, tborov ohn s ky-tarou a zpvem a dal innosti,kter zvyuj proitkovost akc). Kulturn poznvac akce (n-

vtva atraktivnch lokalit v msta okol pobytu). Vtvarn a rukodln aktivity(batikovn, malovn, modelov-n, prce s prodninami, korlko-vn aj.)

Na dlouhodobjch akcch,zvlt pro rizikov skupiny,je vytvoen speciln ozdravnprogram s lebnou a zdravot-n tlovchovou, cvienm nagymmch, trenarech, jgou,autogennm trninkem, regenera-c (mase, thajsk baby mase,mase lvovmi kameny, raeli-

nov zbaly, sauna, bazn aj.) navyitn organizmu zatenhodlouhodobou medikac. Soustje zen strava s pitnm rei-mem. Dti jsou pirozen integro-vny do skupiny jejich zdravchvrstevnk.

Jak mme clDlouhodobm clem pe je

zlepovat zdravotn, tlesn apsychick stav jedince. Roziovat

a zkvalitnit integraci zdravch,zdravotn oslabench a chronickynemocnch, sociln znevhod-nnch, vetn etnickch skupin,do jednoho celku, obecn skupinydtsk a dospvajc populace.Rovn tak hloubji seznamovatlaickou veejnost s touto proble-

matikou, a tm hledat cestu vz-jemnho pochopen. Pokraovatv neformlnm vzdlvn zjem-c (rodi, pedagog, vychova-tel, lka, zdravotnch sesteraj.) pro zkvalitnn primrn peo handicapovan.

Co chceme dlat dlI nadle poctiv a starostliv

peovat o dti a mlde, vst jek samostatnosti, zodpovdnosti,ukznnosti a ptelstv, nauitje novm dovednostem, ale pe-devm zlepovat jejich zdrava umonit proit plnohodnotnhoivota.

Krdo SHTDPomhat dtem je nejhumn-

nj lidsk innost.Mus se aleumt, hodn znt a bt dobrma citlivm lovkem.

PaedDr.Vladimr Blek,pedseda SHTD

foto archiv sdruen

VzvaVen rodie, mil dti, pojtes nmi, tme se na Vs!Mte-li zjem s nmi spolupraco-vat, rdi Vs uvtme!

Spoleenstv harmonietla a ducha (SHTD)Bubenesk 27160 00 Praha 6Tel/fax: 224317872Mobil: 604309370e-mail: [email protected]: http://www.shtd.cz


12/20

12

rozhovor

Celkem 32 lauret a lauretek

obdrelo medaili Ministerstvakolstv, mldee a tlovchovyza vynikajc pedagogickou in-nost. Resortn ocenn prvhoa druhho stupn jim 9. dubna2010 pedali ministryn kol-stv Miroslava Kopicov a Petrpirhanzl, nmstek ministry-n, kter d skupinu veo-becnho, odbornho a dalhovzdlvn.Drtivou vtinu ocennch lidtvoili uitel; jedinou vjimkupedstavoval Vladislav Sobolz Duhy sdruen dt a mlde-

e pro voln as, produ a re-cesi.Vladislav Sobol obdrel medai-li MMT druhho stupn zadlouhodobou dobrovolnou prciv oblasti volnoasovch akti-vit ve prospch dt a mldeez dtskch domov, pro ktermj. vydv nkolik let asopisZmeek.

Jakou hodnotu pro Vs dnenudlost m?Myslm si, e jde o cenu pro celtm, ve kterm pracuji, pro celou

Duhu Zmeek, pro cel tb Z-meku, pro celou Duhu a v pod-stat i pro vechny neziskovorganizace. Musme toti ukzat,e jsme rovnocennm partneremuitel. Zatm to tak nevypad,co bylo vidt i na tom, e mnominace sice prola, ale ms-to toho, aby spkr uvedl, e jsemz organizace Duha, tak uvedlmho zamstnavatele (OKD, pozn.red.).

Vybav se Vm njak moment,o nm te zptn u vte, ebyl nejsp urujc pro Vaepozdj mnohalet nasazenve prospch dt z dtskchdomov?Onch moment bylo hodn, ur-it. Vzpomnm si, e jsme zaalipracovat s nkolika domovy nasevern Morav, asi se tymi,s pti, a zskali tak urit zku-enosti zhruba po tech, tyechletech. V roce 1997 jsme s ko-legou, se kterm jsme mli jistzkuenosti z urnalistiky, sedlia ekli jsme si: Te udlme ncopro jeden domov, pro dva, pro ti,mon pro tyi. Ale co udlmepro vechny? Prv v tu chvlins napadlo vymyslet asopis

Ocenn MMT pro dobrovolnka z Duhy

Zleva nmstek ministryn kolstv Petr pirhanzl, ministryn kolstv MiroslavaKopicov a Vladislav Sobol

Zmeek, kter od t doby rozes-lme do vech dtskch domovv republice. Je takovm jejichmajkem, kter jim ukazuje smr,kter jim dv iniciativu, monos-ti, tipy, npady. A v podstat mu-sm ct, e od toho roku 1997 se nejenom, ale tak dky Zme-ku ivot v dtskch domovechv mnohm zmnil.

asopis Zmeek, kter dob-rovoln redigujete a kter jeodbratelm zdarma zasln

ve dvouapltiscovm nkladu,je mnohdy jedinou potovnzsilkou, doruovanou dtemz domov na jejich jmno... Jakse Vm jako novini s tmtovdomm pracuje?Je to pro ns urit motivac, pro-toe vme, e dti se na Zmeekt a nechceme dopustit, abyjim jejich jedin pota pestaladochzet. Take se prost musmeporvat nejen s uzvrkou, alei s granty, abychom dostali do-statek penz. A kdy nm nkterz nejziskovjch rem v eskugranty postupn sn, musmesehnat potebn penze od tchmn ziskovch, hledat jinde. U

se nm to tinct let da; vm,e tomu tak bude i nadle.

Je toto ocenn tm, kter bymohlo naplovat potebu celady dobrovolnch pracovnks dtmi a mlde doshnoutaspo symbolickho celospo-leenskho uznn? Nebo bymla radji vzniknout jetdocela jin, specick formatakovho ocenn?Myslm si, e ta druh cena o kte-r jste mluvil, takov ta pmo pro

neziskovky jako dlan, u fun-guje destky let Bezov lstkyse rozdluj a pro kadho, kdo jedostane, jsou tou nejlep poctou.Protoe mu ji nedv nikdo sho-ra, dvaj mu ji ti, co jsou podnm nebo jeho spolupracovnci.Myslm si, e cena, kterou pe-dv ministerstvo, m stejn taksvou cenu prv v tom ohledu,aby se do budoucna zrovnoprv-nilo postaven uitel a volnoa-sovch pracovnk. Protoe jedenbez druhho neme ve vzdlva-cm systmu fungovat. Je teba ,aby si to vichni uvdomili.

Za rozhovor podkoval Ji MajerFoto Milo Nguyen


13/20

13

z rdm / ze sdruen

Po cel bezen se na pd Peda-

gogick fakulty Univerzity Karlovyv Praze prezentovala ti lensksdruen esk rady dt a mlde-e (RDM) Junk, Pionr a TU.Stoj za tm ti dvky, lenky tch-to sdruen, konkrtn MarktaSochorov (Junck stediskoStelka, Kralupy nad Vltavou),Jana Krotilov (Pionrsk skupinaChomutov) a Hana Kyseloviov(esk tbornick unie, Praha).Jana a Markta jsou spoluaky(5. ronk oboru pedagogika), a covc dobr kamardky. Kdy siJana vimla przdnch nstnek

na chodb fakulty, zadila vepotebn, abyse o ti tdnypozdji mohlynstnky zapl-nit prezentacorganizac pra-cujcch s dtmia pro dti.Rozvsily jsme

po chodbch letky, a se ozvoustudenti, kte vedou njak oddli druinu a pracuj pod nkte-rou z organizac, kter sdruujeRDM. Myslely jsme, e na peda-

gogick fakult jich bude hodn,ale pihlsila se jen Hanka, kMarkta. st prezentace je vno-vna i pedstaven RDM, jehosoust je alespo seznam vechlenskch sdruen s kontaktnmidaji (viz www.crdm.cz, pozn. red.)elem tto prezentace je rozitpovdom o naich sdruench. Use mi stalo, e mi nejen spoluci,ale i vyuujc ekli: A Pionr jetexistuje, jo? Akoli zde studujioborovou pedagogiku, nesetkalajsem se za celch pt let studias pedmtem, kter by se by jendotkal volnoasovch aktivit dt.Denn chod okolo stovky studen-

t i vyuujcch, vm, e alesponkoho tahle barevn prezentacezaujme a podv se zblzka, kJana.

Jana Krotilov, PS Chomutov

Zeptali jsme se kolemjdoucch:

Ma Kamensk, studentka1. ronku kombinace Pg-Infor-matika:M pekvapilo, e existuj junci.

Vdla jsem o skautech, ale ne-vdla jsem, e se to te jmenujeJunk. Je dobe, e se nco do-zvme. Mme vzdlvat dti, takbychom se mli zajmat o jejichmimokoln aktivity a ppadn sedo nich i zapojit.

PhDr. Vra Broov, vyuujcna Katede esk literatury:Nelb se mi to. Pipad mi to jakonvrat ke starm asm, kdy pla-tilo co uitel to oddlov vedouc.Bojm se, e se tu vybuduje njaknov obor pro oddlov vedouc.

Vad mi organizan propojens fakultou. Nevm, pro to tu insta-

lovali. Tak mi vad, e jsou zdezastoupeny pouze dv (po upozor-nn, e je prezentovna i TU seopravila na ti) organizace, mli bytu bt i tomci, woodcraftei a dal-. J sama prola Skautem, alejsem proti tomu, aby se tady cokolitakovho studovalo.

La , student 5. ronku kom-binace J-ZSV:Na nco z toho jsem koukal. Ne-

mm s dnou z tch organizaczkuenosti, ani jsem nevdl, jakje rozdl mezi Junkem a Pion-rem. Je to tu na sprvnm mst.Kdo se v dtstv s touto innostnesetkal, o tom nic nev, navzdo-ry faktu, e jsme na pedagogickfakult. Za pt let studia jsem seo tom nic nedozvdl.

Vanda Podroukov, studentka4. Ronku kombinace Bi-TV:To tma m hned zaujalo, jsemtoti lenkou Junka. Nejprvem upoutalo, e tu vis jen Pionr

a TU; kdy pak o dva dny pozd-ji pibyl i Junk, byla jsem rda.J studuji tlesnou vchovu a tamse ve zkratce probraj i tyto orga-nizace v kontextu sportu.

Doc. PhDr. Radka WildovCSc., dkanka Pedf UK:Vtme vekerou iniciativu stu-dent. Mme na fakult vstavnplochy a jsme rdi, e slou sv-mu elu. Budouc uitele by tmadtskch organizac mlo zajmat.Vm si rznorodosti a nensilnformy prezentace. Studentky vy-

tvoily zajmavou prezentaci svchorganizac, a to pitalivou a mo-dern formou.

Prezentace RDM na pd Pedagogick fakulty UK


14/20

14

ze sdruen

Co s vnonmi stromky po Vnocch

Letos ji podvact (od roku 1991) dti z nezisko-vch organizac pod vedenm svch vedoucch sbralya nsledn zlikvidovaly vyhozen vnon stromkyv obvodu Ostrava-Jih.

Tato akce se kon kadoron vespoluprci se Statutrnm mstemOstrava-adem mstskhoobvodu Ostrava-Jih. Od roku 2001ji kadoron provd obansksdruen Samostatn kmenova klubov svaz (SKaKS) Dakota.

Leton sbr a likvidace probhal v dob od 6. led-na do 15. bezna. Dobrovolnci z Dakoty nasbralicelkem 791 vnonch stromk, kter pak bylyzlikvidovny. Vyuili jsme hlavn monosti likvida-

ce v OZO Ostrava (dr na topen), dle jsme si stnasbranch stromk odvezli na nae tborov z-kladny, kde poslou jako zklad (npl) tborovchoh na naich akcch. Dal st byla zpracovnarmou Sadov pravy a drba zelen z Ostravy--Hrabvky.

Penze, kter jsme za sbr a likvidaci obdreli, bylypouity na hradu dopravy, vetn odvozu strom-k na tborov zkladny. Zbvajc st penz jsmerozdlili podle aktivity jednotlivch kmen a klubna podporu jejich celoron innosti. Myslm si, eakce m hlubok ekologick a vchovn charakter.lenov Dakoty dti a mlde pod vedenm n-elnka naeho obanskho sdruen jednak vyistveejn prostranstv sdli naeho obvodu, a jednak

jsou posbran stromky potom smyslupln vyuity:nadrt se na ztopen v kotelnch a nejsou mchnys domovnm odpadem.

O sbru vedeme pesnou evidenci, protoe stpenz jsme podle nasbranho mnostv stromkjednotlivmi kmeny a kluby dle perozdlovalina jejich innost. Akce se zastnily kmeny Pumci,PTP I., PTP II., Iglipipeta, Rychl stely, Sportovnklub, Klub deskovch her, hlavn vak Eko-klub,kter celou akci dil a koordinoval. Protoe jsmeletos poprv sbrali stromky po celm obvodu Ostra-va-Jih, povolali jsme na pomoc i kmen Wasapipelaz Ostravy-Kuniek, kmen Tygr z Havova, K-te-am z eskho Tna. Nai lenov byli ocenni taksvou vlastn mnou, oddlovmi penzky mozoly.

Za kad stromek obdreli pt mozol, kter pakpouij na konci kolnho roku na Mozolov bur-ze, kde si mohou koupit tborov vybaven (eusy,baterky, karimatky), ti zdatnj stany, spackynebo jin vci, jako jsou deskov hry, hraky, spor-tovn poteby, poppad sladkosti. Dti dostvajmozoly bhem celho roku za schzky a vkendovky(za ast, za hry, apod.).

(Redakn krceno)

Dakota szela stromky ke Dni Zem

Dne 11. dubna 2010 se nae obansk sdruenSamostatn kmenov a klubov svaz (SKaKS) Dako-ta zastnilo lesn brigdy v Blskm lese v Ostrav.Letos to bylo ji podruh. Akci jsme pipravili spolus vedenm Ostravskch mstskch les a prci pro-vedli pod dohledem jejich zamstnanc. Brigdy sezastnilo celkem 37 len naich kmen Wasapi-pela, Pumci, Tygi Havov, Iglipipeta, PTP I. a PTPII. Za pt hodin prce jsme vysadili ped 400 novchsmrk, dle jsme sesbrali klest a vtve na hroma-dy a vysbrali jsme odpadky v pidlen lokalit.

Pomhali a radili nm pi tom revrnk p. lonca jeho kolega p. ul. Veden Ostravskch mst-skch les bylo s naim vkonem spokojeno a na-bdlo nm monost mimodn nvtvy lesnkolky s odbornm vkladem. Tuto nabdku jsmes radost pijali a pedbn si domluvili termn.Brigdu jsme provedli zdarma. Chceme podkovatza podporu tto na aktivity Moravskoslezskmukraji, kter nm pomohl se zajitnm vybaven(nad a rukavice pro brigdnky) a Ministerstvukolstv, mldee a tlovchovy za monost zajistitpro nae brigdnky oberstven.

tefan Gre, SKaKS Dakotafoto archiv sdruen

Dakota a stromky

Akce ke Dni Zem maj svj nov web

Portl, dostupn na internetov adresewww.denzeme.cz, slou jako databze a roz-cestnk akc kadoron konanch v R kolem22. dubna, prv u pleitosti Dne Zem. Na we-bu naleznete mj. interaktivn mapu a pehledakc seazenm podle kraj, informoval za tvr

tm novho internetovho portlu Petr Jaruekz Hnut Brontosaurus.


15/20

15

ze sdruen

Nedaleko obceVelemn a msta Lo-

vosice Asociace TOMnkladn rekonstru-uje Oprensk mln.Finann prostedkyjsme zskali od Ev-ropsk unie v rmciprogramu Cl 3,

esko-sask peshranin spolu-prce.

Od podzimu se tak ji pl rokuvrac mlnu jeho bval krsa.Cel arel bude v budoucnu vyu-it jako kulturn a environmentl-n stedisko slouc pro esko-n-meck akce, kter jsou obsaeny

v projektu.Spolen s nmeckm partne-rem Erzgebirgsverein e.V. tmtonaplujeme cle projektu vybu-dovat solidn zkladnu esko-n-meckho partnerstv.

V ervnu 2011 rdi pivtmeprvn hosty v Oprenskm mln,i kdy na to zatm stavba nevypa-d. (ton)

foto archiv sdruenFotogalerii najdete

na http://oparno.a-tom.cz

Kdy se ekne Ve-likonoce, valn vt-in z ns vyvstanena mysli pomlzkaupleten z prout,kter tr ze zem,v n se nachzej jeho

koeny. A prv k tmto, a takk mnoha dalm se v prbhuletonch velikononch przdninnavrtilo dvanct len oban-skho sdruen ivot trochu ji-

nak. Namsto sezen doma vyrazilive zmnn do Chvlkova poblKamenice nad Lipou a na pio-nrsk zkladn si uvali zitky

Rekonstrukce Oprenskho mlna v plnm proudu

nabit program, jej pipravilo or-ganiztorsk trio Zdenda, Zbyaa Roma.

Spolen se vrtili od udlost,kter teprve mon nastanou ake koenm samotn lidsk exis-tence.

Pro astnky bylo pipravenovelk mnostv rozmanitch ak-

tivit, pi nich si mohli procviitvechny sv komunikan, fyzic-k, kreativn i emocionln doved-nosti. Mezi ty nejlpe hodnocenpat zamylen nad osobnostJana Palacha, tvorba melodrama-

Jak jsme se vrtili a ke koenm

tickch kol, pi jejich posle-chu se astnci mohli hloubjipoznat, i orientan zvod zasa-zen do pravkho kontextu.

Akce, kter se uskutenila vednech 1.5. dubna 2010, navza-la na adu zitkovch kurz po-danch nejen o. s. ivot trochujinak ji od z 2006. I zde prob-hal vzjemn dialog mezi (na prv-n pohled mnohdy odlinmi) sv-ty nkolika nevidomch mladchlid a jejich zdravch vrstevnkz rznch kout esk republiky,kter napomh odbourvat soci-ln rozdly a zait stereotypy.

Martin Sukana Roman tpnek,

ivot trochu jinak(redakn krceno)

foto archiv sdruen


16/20

16

z rdm

...a jmenovalo dva nov leny

svho Pedstavenstva.Mezi organizace zasteovan

eskou radou dt a mldee bylopijato dal sdruen, m se po-et lenskch spolk RDM zvilna 99. Benjaminkem esk radyje sdruen ivot trochu jinak, sesdlem ve Slavi-n. 32. Valnshromdn,konan 15. dub-na 2010, zro-ve jmenovalodo Pedstaven-

stva RDM dvanov leny, a si-ce Michaelu Humlovou ze sdrue-n ELSA a Miroslava Jungwirtha,kandidujcho za Pionr.

astnci 32. VS RDM zroveodhlasovali zmnu stanov tkajcse ustaven Komory krajskch radmldee, schvlili Vron a Hos-podskou zprvu RDM za rok2009, vzali na vdom reviznzprvu Revizn komise RDMa seznmili se s novmi projektyRady (Strukturovan dialog,Finann gramotnost), jako

i s personlnmi zmnami v obsa-zen Kancele RDM. Odchzejz n jej editelka Michaela Plep-kov a sekretka Jana Votavov.To jsou v kostce nejdleitjfaktick vsledky jednn Valnhoshromdn.

Pokud jde o pijet novho

lenskho sdruen, hlasov-

n o nm dopadlo pesvdiv,kdy pro bylo dvakrt vce hlasne proti. Pedseda RDM AleSedlek rozvedl, e ivot tro-chu jinak pracuje s nevidommia kombinuje jejich volnoasovaktivity s innost vidoucch Jeto sdruen svou velikost spelokln, nicmn aktivity m ce-lorepublikov, astn se aktivncvvzetek (Celosttn vzjemnvmna zkuenost, pozn.red.).Od spousty z vs pilo podprndobrozdn, e byste prv s tmtosdruenm chtli bt v njakm

spojen, protoe dl smysluplnouinnost a lidi v nm obdivujete,doplnil Ale Sedlek. Podle nj jemon, e by v budoucnu vzniklav rmci RDM platforma sdru-en specializovanch na innosts handicapovanmi; mohla by seteba podlet i na tvorb pslunlegislativy. O pijet do RDM seuchz rovn Rada dt a mlde-e Libereckho kraje (RDMLK);o jej pihlce vak delegtikvli nejasnostem ve stanovchRDMLK tentokrt nehlasovalia pijmac proceduru odloili

na pt jednn.Shora zmnn zmna stanov

RDM s otzkou pijet libereckkrajsk rady pmo nesouvis.Jde o to, e krajsk rady se podlenov schvlen dikce nejdleitj-ho prvnho dokumentu RDMsdruuj v jejm rmci v Komoekrajskch rad. Ta se schz ales-

32. VS RDM pijalo nov sdruen...

Pedseda RDM Ale Sedlek pedsta-vuje nov lensk sdruen ivot trochujinak.

po dvakrt ron, schvaluje svjjednac d, jm se d, a volsvho mluvho, jen Komoruzastupuje vi ostatnm org-nm esk rady. Komoru kraj-skch rad me svolat i pedsedaRDM.

Z vle delegt 32. VS RDM

rozila Pedstavenstvo eskrady Michaela Humlov z Ev-ropsk asociace student prva(ELSA), kter prezentovala v-sledek prce expertnho tmu,jen se zabval statutem CenyPstav. Toto ocenn udlujeRDM pracovnkm sttn spr-vy a samosprvy za jejich pnospi utven pznivch podmnekpro volnoasovou, mimokolnprci s dtmi a mlde. Kardi-nln zmnou ve statutu CenyPstav, platnou ovem a od roku2011, je podle Michaely Humlovmonost nominovat na ocennvedle fyzickch osob pracujcchve sttn sprv tak podnikatele,


17/20

17

z rdm

n skupiny sloen ze zstupcjedencti lenskch organizacRDM, v otzce (dalho) doto-vn krajskch rad z prostedkministerstva kolstv. Tento po-stup se nyn setkal s kritikou zestrany ptomnch pedstavitelnkolika organizac, zejmna do-tench krajskch rad. Tma z-stv i nadle oteven; diskusena VS nicmn vystila k obecnakceptovanmu nvrhu nkolikakrok, je se Ale Sedlek zav-zal provst. Zahrnuj mj. vcnprodiskutovn danho problmuna jednn krajsk tripartity,kde by se nad danm tmatemmli potkat zstupci krajskchrad, ministerstva a krajt ed-nci zodpovdn za problematikumldee.

Ji Majerfoto autor

kte podporuj, nejlpe dlouho-dob a koncepn, dtsk sdru-en (SV, koln, druinu neboklub) v jejich innosti. Na VSzaznla v souvislosti s letonmudlovnm Ceny Pstav dleitinformace, a to, e uzvrka CenyPstav byla prodlouena do 30. 6.

Ocenn m bt (jet podle st-vajcch, starch pravidel) tento-krt udleno z rozhodnut Ped-stavenstva a na podzim, a nikoliv rmci Bambiridy, jak bvalodve obvykl.Druh z novk v Pedstaven-stvu, Miroslav Jungwirth, sespnou kandidaturou zasadilo nvrat Pionra do tohoto vrchol-nho vkonnho orgnu eskrady. Stalo se tak po pti letech,kdy v nm pioni sv zastoupennemli pot, co tuto pozici v ro-ce 2005 z vlastnho rozhodnut

opustili. Krom zkuenosti z ce-loron prce s oddlem m takbohat zkuenosti s ppravoua organizac tbor, mezinrod-nch vmn, velkch otevenchakc pro veejnost a podobn,stlo mj. v nvrhu kandidaturyMiroslava Jungwirtha.

Pokud jde o avizovan odchodMichaely Plepkov a Jany Vota-vov z Kancele RDM, v prvmppad oznmila editelka tohotoservisnho tvaru esk rady, epodala ke konci dubna vpov.Pedstavenstvo bude potom asihledat njak svoje vize toho, jak

m bt prol mho nstupce,

nstupkyn, aby jim vyhovoval.A vm, e je v tomto hlednpodpote, aby to byl lovk, kterna tuto poptvku jak od sdrue-n, tak od Pedstavenstva dokevdycky dobe, skvle reagovat.Jinak dkuji vem za pknch ptlet a za spoluprci, obrtila seMichaela Plepkov k ptomnmzstupcm lenskch sdruenRDM, ped tm, ne se ozvaljejich uznal potlesk. Jej profesi-onln pstup k prci ocenil takpedseda RDM: Mi si velmivm po strnce odborn: vymys-lela tady spoustu vc, spoustuvc tady posunula, a my te pe-mlme o njakm novm uspo-

dn, novch zpsobech zen,dodal Ale Sedlek. JmnemJunka vyslovil editelce Kance-le dk za ptiletou spoluprcii starosta tohoto sdruen JosefVprachtick.Sekretka Kancele Jana Vota-vov pechz na projektov msto

vytvoen v rmci novho projek-tu RDM Strukturovan dialog.

Jej sekretskou prci pevez-me nov nastoupiv pracovnice vtzka vbrovho zen PetraChourov.

Jednn dubnovho Valnhoshromdn RDM, pvodnodhadovan piblin na dv ho-diny, prothla na tm dvojnso-bek zvren iv diskuse. Jejmvlastn jedinm, le spornm bo-dem se stal nedvn postup ped-sedy esk rady, potamo pracov-

Michaela Humlov prezentuje zmnu ve statutu Ceny Pstav.


18/20

18

z rdm

Memorandum o podpoe innosti sdruen dta mldee, kter aktivn napluj a ovlivuj volnas nemal sti populace, se od 17. bezna 2010t podpoe obanskch demokrat. ODS se takstala po Stran zelench a SSD tet demokratic-kou parlamentn politickou stranou, jej pedsta-vitel se seli se zstupci esk rady dt a mldee(RDM) a zmnn dokument spolen projednalia akceptovali. Memorandum za ODS signovali ms-topedseda strany Petr Neas, poslanec a pedsedaVboru pro vdu, vzdln, kulturu, mlde a tlo-vchovu Walter Barto a poslanec Petr Bratsk, ga-rant pro oblast organizac dt a mldee.

Za obanskmi demokraty se do Poslaneck sn-movny vydali jednat jmnem esk rady dt a ml-dee jej pedseda Ale Sedlek (Liga lesn moud-rosti), starosta Junka Josef Vprachtick a pedse-

da Asociace TOM Tom Novotn.ODS je podle textu ve zmnnho dokumentumj. pipravena, tak jako doposud, konzultovats eskou radou dt a mldee legislativn nvrhy,kter se dotknou innosti organizac pracujcchs dtmi a mlde.Obant demokrat budou tak podporovat takovlegislativn kroky, kter vznamn zlep prostedpro prci s dtmi a mladmi lidmi v jejich sdrue-nch. Strana je rovn pipravena usilovat o to,aby souasn podpora sdruen dt a mladch lida obdobnch spolkovch aktivit, kterou poskytuje

Pracovn nvtva zstup-c esk rady dt a mldee(RDM) v Palci Charitas, stra-nickm sdle KDU-SL na Karlovnmst ve druhm praskmobvodu, pinesla 18. bezna 2010oekvan ovoce: Memorandum

o podpoe innosti sdruen dta mldee m dalho politick-ho zastnce, tentokrt lidovce.Kesant demokrat se podpi-sem pod zmnn dokument staliv poad tvrtou demokratickouparlamentn stranou, kter vyho-vla dosti RDM a teze obsae-n v memorandu pijala za sv.Ped nimi tak uinili zelen, jako

i sociln a obant demokrat.Jmnem esk rady dt a ml-dee tentokrt jednali s lidovcipedseda RDM Ale Sedlek(Liga lesn moudrosti), mstosta-rosta Junka Ji Navrtil a ped-seda sdruen Pionr Petr Halada.Partnery pro vcn dialog jim bylipedseda KDU-SL Cyril Svobo-da a 1. mstopedsedkyn stranyMichaela ojdrov.

KDU-SL si je vdoma, ekvalitn vyuit volnho asu dta mladch lid a smyslupln mi-mokoln innost jsou nejlep

prevenc proti sociln patogen-nm jevm, kriminalit, drogma nsil a e postoje a nvykyzskan bhem spolkov innosti

Memorandum RDM o podpoe pro je i KDU-SLmohou vhodn doplnit rodinnoua koln vchovu a pomoci zdrnformovat osobnost mladho lo-vka, stoj psno mj. v pedmt-nm memorandu.

RDM (maj)foto archiv RDM

v rmci sv rozpotov kapitoly Ministerstvo kol-stv, mldee a tlovchovy, byla udrena.

RDM (maj)foto Tom Novotn

Pedstavitel ODS signovali Memorandum o podpoe

Prvn mstopedsedkyn KDU-SL Micha-ela ojdrov pi podpisu Memoranda o

podpoe

Pedseda KDU-SL Cyril Svoboda apedseda RDM Ale Sedlek po podpi-

su Memoranda

Memorandum o podpoe innosti dtskch sdruen je pode-psno (zprava): Ale Sedlek (RDM), Petr Bratsk (ODS),Josef Vprachtick (RDM), Petr Neas (ODS) a Tom Novotn(RDM).


19/20

19

zameno jinam / inzerce


20/20

KonenByla sobota v Bruselu, 24. dubna,7 hodin veer a mn (a nejen mn)se splnilo skuten dlouholet pn.esk rada dt a mldee se jedno-myslnm hlasovnm stala lenemEvropskho fra mldee. Doshlijsme jednoho z hlavnch cl, danch RDM do vn-ku, kdy jsme ji ped 12 lety zakldali zajistit od-povdajc zastoupen esk organizovan mldeev Evrop. Nezaalo to tehdy pli astn neza-pomenu teba, jak se pracovn verze stanov tehdysama sebrala, peloila a patin okomentovan seodebrala do Bruselu, bhem let jsme se pak o sobdoslchali ledacos. Nebylo jednoduch pesvditkolegy v Evrop, e nejsme skrz na skrz prohnil, jako ns vude tvrdili pohrobci dnes ji zapomenuthoKruhu. Za RDM vak mluvily vsledky, tedy prcepro lensk sdruen, aktivn zapojen do evropskchproces, aktivit a kampan.Kdy jsme v sobotu pijmali upmn gratulacepo vstupu do rodiny, bylo to jist zadostiuinn.Zbry tsn po ohlen vsledk hlasovn metevidt na www.youtube.com/watch?v=u-lUsWrLTJg.Dobr vc se tedy podaila a rd bych podkovalvem, kte se o ni zaslouili.Te ns ale ek kol lenstv nleit vyut. To uzvis na nov mlad generaci veden RDM a jejchsdruen. Dokame, e jsme plnohodnotnou nrodnradou mldee, kter m Evrop co nabdnout i piv-et z cest dom!Dobr vtr do plachet na evropskch vodch!

Pavel Trantina

esk rada dt a mldee(RDM) byla v sobotu 24. dubna

2010 pijata za lena-kandi-dta Evropskho fra mldee(YFJ). RDM tak zskala nezpro-stedkovan lenstv v repre-zentativn panevropsk plat-form nrodnch rad mldeea mezinrodnch organizac mldee. Pijetmezi leny YFJ pedchzela lta diplomacie,pedstavovn bohat innosti RDM a jejhopnosu, kter m ji i peshranin rozmr.

esk nrodn rad mldee sepijetm do YFJ podailo to, co siji jej zakladatel ped 12 lety,tedy v roce 1998 pi zaloen tto

organizace, pedsevzali.O pln lenstv v Evropskm frumldee se bude RDM dle stanovYFJ uchzet za dva roky. Pijetmdo Evropskho fra mldee zs-

kvaj nejen lensk sdruen dt a mldee adunovch pleitost k zapojen do mezinrodnch pro-jekt, ale i monost ovlivovat innji evropskoupolitiku vi mldei nebo kandidovat nae schopnlidi na dleit pozice v EU a Rad Evropy. Zrovememe Evrop pedstavit spn esk projekty,jako je napklad Bambirida, a zapojit do nich dalstty, k Ale Sedlek, pedseda RDM.

RDM se podailo za dobu svho fungovn zskat

respekt u zahraninch koleg. Sv vztahy Radarozvj zejmna se zemmi sousedcmi s eskou re-publikou, ale tak napklad se stty Beneluxu, Vel-kou Britni nebo s oblast Balknu. Krom evrop-skch zem se RDM ji ped lety podailo navzatspoluprci tak teba s Jin Koreou a s Izraelem,v souasnosti probhaj jednn rovn s Tunisemi Taiwanem. Jako reprezentativn orgn sdruendt a mldee nyn RDM tak vybr kandidtyna Svtovou konferenci mldee v Mexiku.

Evropsk frum mldee (YFJ) je mezinrodn or-ganizac, kter sdruuje 89 nrodnch rad mldeea mezinrodnch nevldnch organizac mldee.Do tohoto spoleenstv tak spad piblin 10 mi-

lin mladch lid z vce ne 40 evropskch stt.Mezi leny YFJ se nachzej organizace zamenna nejrznj zjmov oblasti. Jsou mezi nimi na-pklad organizace zamen na ochranu ivotnhoprosted, organizace mldee s politickou

RDM se stala lenem Evropskho fra mldee

orientac, vchovn organizace i organizace zastu-pujc meniny. YFJ zastupuje zjmy mladch lidvi mezinrodnm institucm, pedevm vi EU,Rad Evropy a OSN. Prostednictvm tto mezin-rodn organizace se tak mlad lid stvaj partnerypolitikm, vldm a adm. YFJ se tedy snazastvat zjmy mladch lid v cel Evrop a podpo-rovat jejich aktivn zapojen do vytven spolenEvropy, zaloen na hodnotch lidskch prv, de-mokracie a vzjemnho porozumn.Vce na www.youthforum.org a www.crdm.cz.

tiskov zprva RDMNa snmku zleva Ale Sedlek, pedseda RDM

a Michela Plepkov, editelka kancelepi prezentaci RDM v Bruselu, foto Pavel Trantina

Documents

Archa - 2010 / 3 - Táborové hry – náměty a praxe