MASARYKOVA UNIVERZITA

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

KATEDRA HUDEBNÍ VÝCHOVY

Alternativní metody zpřístupnění artificiální hudby v hodinách hudební výchovy

Diplomová práce

Brno, 2016

Vedoucí práce:

doc. PhDr. Marek Sedláček, Ph.D.

Autor práce:

Bc. Kateřina Vašicová

Anotace

Diplomová práce se zabývá problematikou recepce artificiální hudby

v hodinách hudební výchovy prostřednictvím alternativních metod. Teoretická

část práce se věnuje didaktice poslechových činností a aranžování moderních

úprav artificiálních skladeb. Výstupem praktické části práce je návrh

výukového materiálu, který žákům v hodinách hudební výchovy přiblíží danou

problematiku.

Abstract

The thesis deals with the reception of art music in music lessons and its

teaching through alternative methods. The theoretical part is concerned with

the pedagogy of listening activitites, and with music arrangement of

contemporary adaptations of art music compositions. The practical part offers a

materials design proposal that aims at helping music learners understand the

aformentioned topic.

Klíčová slova

artificiální hudba, moderní úpravy artificiální hudby, hudební výchova,

alternativní metody, výukový materiál

Keywords

art music, contemporary adaptations of art music, music lesson, alternative

methods, teaching materials

Bibliografický záznam

VAŠICOVÁ, Kateřina. Alternativní metody zpřístupnění artificiální hudby

v hodinách hudební výchovy. Brno, 2016. Diplomová práce. Masarykova

univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra hudební výchovy. Vedoucí práce doc.

PhDr. Marek Sedláček, Ph.D.

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím

pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu

s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy

univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech

souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský

zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně

v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně dne 30. 03. 2016 Kateřina Vašicová

Poděkování

Děkuji doc. PhDr. Marku Sedláčkovi, Ph.D. za odborné vedení diplomové

práce, konzultace a cenné rady.

Dále bych ráda poděkovala žákům druhého stupně a učitelkám hudební

výchovy ze Základní školy Letohrad, U Dvora 745, za možnost aplikace

edukačního materiálu v praxi, připomínky a účast v pilotní studii.

Obsah

1 Úvod.............................................................................................................................1

2 Poslechové činnosti v hudební výchově...............................................................2

2.1 Vnímání hudebního díla..........................................................................................4

2.2 Kritéria výběru poslechových skladeb .....................................................................5

2.3 Předpoklady vnímání a prožívání hudby ................................................................5

2.4 Rozvoj hudební představivosti a paměti .................................................................6

2.5 Propojení poslechových činností s ostatními hudebními aktivitami.......................7

2.6 Metody rozboru skladeb ..........................................................................................8

2.7 Metodický postup při výkladu skladby .................................................................10

3 Artificiální vs. nonartificiální hudba ..................................................................12

3.1 Aranžování moderních úprav artificiálních skladeb.............................................15

3.2 Představitelé moderních úprav .............................................................................16

3.2.1 The Piano Guys.........................................................................................16 3.2.2 Vanessa Mae .............................................................................................21 3.2.3 The MozART Group ................................................................................24 3.2.4 Igudesman & Joo ......................................................................................27

3.3 Hodnocení vybraných hudebních uskupení ..........................................................30

4 Alternativní vzdělávání a inovace .......................................................................33

4.1 Alternativní výuka ve standardních školách ........................................................36

4.2 Alternativní výukové metody ...............................................................................36

4.2.1 Brainstorming ...........................................................................................38 4.2.2 Myšlenková mapa....................................................................................38 4.2.3 Metoda I.N.S.E.R.T...................................................................................39 4.2.4 Volné psaní................................................................................................39

5 Moderní aranžmá artificiální hudby v hodinách hudební výchovy.............40

5.1 Výběr a hodnocení hudebních ukázek k pracovním listům ...................................41

5.1.1 Symfonie č. 40 v g-moll × Mozart Bond ................................................42 5.1.2 Klavírní sonáta č. 11 v A-dur × Alla Molto Turca ...............................43 5.1.3 Jaro × Čtvero ročních období ..................................................................43 5.1.4 Canon in D-dur × Rockelbel´s Canon....................................................44 5.1.5 Malá noční hudba × Classical Pop Music .............................................45 5.1.6 Toccata and Fugue in d-moll × Toccata and Fugue in d-moll ...........46 5.1.7 Tanec rytířů × Art Of War.......................................................................46

5.1.8 Koncert pro 2 violoncella, smyčce a basso continuo v g-moll × Code Name Vivaldi ......................................................................................................47

5.2 Návrhy pracovních listů .......................................................................................47

5.2.1 Pracovní list č. 1: Hudební výrazové prostředky ................................49 5.2.2 Pracovní list č. 2: Stupnice − tónina .......................................................51 5.2.3 Pracovní list č. 3: Koncert........................................................................53 5.2.4 Pracovní list č. 4: Kánon ..........................................................................55 5.2.5 Pracovní list č. 5: Klasicismus.................................................................58 5.2.6 Pracovní list č. 6: Artificiální a nonartificiální hudba .........................60 5.2.7 Pracovní list č. 7: Artificiální hudba 20. století.....................................62 5.2.8 Pracovní list č. 8: Opakování hudebních pojmů..................................65

5.3 Metodické pokyny pro učitele................................................................................66

5.3.1 Pokyny k listu č. 1: Hudební výrazové prostředky.............................67 5.3.2 Pokyny k listu č. 2: Stupnice − tónina....................................................70 5.3.3 Pokyny k listu č. 3: Koncert ....................................................................73 5.3.4 Pokyny k listu č. 4: Kánon.......................................................................76 5.3.5 Pokyny k listu č. 5: Klasicismus .............................................................79 5.3.6 Pokyny k listu č. 6: Artificiální a nonartificiální hudba......................83 5.3.7 Pokyny k listu č. 7: Artificiální hudba 20. století .................................85 5.3.8 Pokyny k listu č. 8: Opakování hudebních pojmů ..............................86

5.4 Pilotní studie.........................................................................................................89

5.4.1 Dotazníkové šetření .................................................................................89 5.4.2 Výsledky studie ........................................................................................91 5.4.3 Shrnutí........................................................................................................98

6 Závěr ........................................................................................................................100

Resumé ........................................................................................................................101

Literatura.....................................................................................................................102

Přílohy .........................................................................................................................113

Samostatné přílohy na CD ......................................................................................142

1

1 Úvod

„Hudba je řečí svého druhu, a je tedy možné se naučit jí porozumět.“1

„…V průběhu hodin hudební výchovy se negativně projevuje izolace poslechových

činností od ostatních."2 Izolovanost receptivní výchovy může být způsobena její

náročností, čímž se odlišuje od ostatních hudebních činností. K poslechu bývají

vybírána díla nejvyšší a prověřené kvality, tedy díla z artificiální oblasti. Avšak

jsou tato díla přiměřená emocionálním a intelektuálním možnostem žáků?

Tato diplomová práce se zabývá problematikou zpřístupnění artificiální

hudby žákům základních škol pomocí alternativních metod a prostřednictvím

moderních aranžmá skladeb vážné hudby. Jelikož existuje velké množství

těchto úprav, byla práce úžeji zaměřena na tvorbu hudebních uskupení The

Piano Guys, The MozART Group, Vanessa Mae a Igudesman & Joo.

Poslechové činnosti v hudební výchově, artificiální a nonartificiální

hudba i alternativní výukové metody jsou předmětem prvních tří kapitol práce.

Výstupem praktické části je vytvoření souboru pracovních listů a metodických

pokynů pro práci s nimi. Tyto návrhy si kladou za cíl přiblížit v hodinách

hudební výchovy žákům II. stupně základních škol vážnou hudbu skrze její

moderní úpravy. Zpětnou vazbu a informace o aplikovatelnosti listů v praxi

poskytl pilotní výzkum, který je blíže popsán v závěru práce.

1 HERDEN, Jaroslav. Hudba pro děti I. Praha: PdF UK 1978. 2 KYSLÍKOVÁ, Anežka. Úskalí receptivní výchovy v kontextu současné hudební výchovy. In: Musica viva in schola XVI. Brno: Masarykova univerzita, 2000, s. 57–58.

2

2 Poslechové činnosti v hudební výchově

„Hudba působí na člověka velmi mocně a všestranně.“3 Ať už se jedná o oblast

tělesnou či psychickou. Hudba má čtyři důležité funkce:

� estetická (poznávání krásy),

� výchovná (formující mravní profil člověka),

� specifické osvojování světa (hudba jako prostředek mezilidské

komunikace),

� terapeutická.

Hudba v dnešní době poměrně často ztrácí své estetické poslání. Svého

posluchače příliš nekultivuje, spíše jej otupuje a sama zevšedňuje.4

„Cílem hudební výchovy je seznamovat žáky s bohatstvím hudební kultury naší

i cizí a jejím prostřednictvím rozvíjet jejich estetické cítění i etické a světonázorové

postoje.“5 Dochází k tomu prostřednictvím činností vokálních, instrumentálních,

hudebně pohybových a poslechových. Nás pro tuto chvíli bude nejvíce zajímat

oblast činností poslechových.

V době vyspělé sdělovací techniky, kde je styk člověka s hudbou a jejím

poslechem poměrně častý jev, se považuje poslech za nejfrekventovanější

hudební činnost. Ve školách však zatím nedosahuje požadované úrovně.

Důvodem je nedostatek času a jeho náročnost realizace.

3 SEDLÁK, František a Rudolf SIEBR. Didaktika hudební výchovy 1 na prvním stupni základní školy: učebnice pro studenty pedagogické fakulty, studijní obor učitelství pro 1. stupeň základní školy. 2., upr. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, s. 7. 4 Tamtéž, s. 9. 5 Tamtéž, s. 14.

3

Cíle poslechu hudby ve škole6:

� soustavné seznamování žáků s hudební tvorbou autorů našich

i světových;

� aktivní vnímání, emocionální a rozumové chápání a prožívání hudby, její

hodnocení a rozvíjení vkusu a estetického cítění;

� rozvoj soustředné pozornosti na sledování průběhu hudebního díla;

� vytváření kladného a aktivního vztahu k hudbě, který vede k potřebě

poslechu a výchově vnímavého a vzdělaného posluchače;

� chápání funkce hudebně vyjadřovacích prostředků a hudebního jazyka,

poznání hudebních forem a vytvoření základních poslechových návyků;

� probouzení hudbou estetických a mravních citů žáků, rozvoj myšlení

a cítění;

� chápání společenského významu hudby a její úlohy v životě národů.

Poslech hudby se občas propojuje s ostatními hudebními aktivitami, např. se

zpěvem, s instrumentální nebo hudebně pohybovou činností, i s hudebně

tvořivými projevy všeho druhu. Poměrně oblíbeným se stává spojení

s improvizovaným výtvarným projevem, ať už kresbou nebo malbou.7 „Estetické

vnímání a prožívání hudby vyžaduje spoluúčast celé kultivované osobnosti, její

smyslovou senzitivnost, rozvinutou představivost a fantazii.“8

6 SEDLÁK, František a Rudolf SIEBR. Didaktika hudební výchovy 1 na prvním stupni základní školy: učebnice pro studenty pedagogické fakulty, studijní obor učitelství pro 1. stupeň základní školy. 2., upr. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, s. 240. 7 Tamtéž, s. 241. 8 Tamtéž, s. 227.

4

2.1 Vnímání hudebního díla

Hudební percepce, vnímání a chápání hudebního díla, se v rámci hudební

výchovy začala výrazně utvářet až ve 20. století, a to díky rozvoji sdělovací

techniky. Výchova k vnímání a chápání hudby je složitou činností, na které se

podílí složky psychologické, estetické a sociologické povahy.

Každý druh umění má svůj specifický jazyk, který se odlišuje od běžného

vyjadřování a hudba v tom není výjimkou. Porozumět jazyku hudby se učíme

v činnostech, které mají procesuální charakter. Jelikož má každé umělecké dílo

svůj specifický způsob vyjádření, je nutné, aby docházelo k rozvoji těchto

činností, protože vnímatel bez dostatečně rozvinutých schopností vnímání

nebude schopen rozeznat ani obecné prvky hudebního jazyka.

Jestliže má být výchova k vnímání a chápání hudby účinná a má vést

žáka k tomu, aby přijímal hudební dílo jako estetický objekt určený pro

osvojení, musí docházet k systematickému rozvoji všech schopností, které jsou

k tomu potřebné – hudební představivost, hudební paměť, hudební fantazie,

tonální cítění apod. Zmíněné schopnosti se rozvíjí v hudebních činnostech,

tj. vokální, instrumentální, hudebně tvořivé v souvislosti s poznáváním

naukových pojmů. Při rozvoji poslechových schopností by měl pedagog počítat

s různými postoji a zájmy žáků a učit je chápat hudbu v celé šíři jejích funkcí,

podob, typů a žánrů.9

Avšak v 21. století díky snadné dostupnosti nahrávek, jejichž kvality

interpretační či technické jsou na vysoké úrovni, dochází ke stavu, kdy jsou

recipienti hudbou přesyceni, a tím neschopni „hlubšího receptivního ponoru do

hudebního díla“10.

9 SEDLÁK, František. Didaktika hudební výchovy na 2. stupni základní školy: vysokoškolská učebnice pro posluchače pedagogické fakulty. 1. vyd. Praha: SPN, 1979, s. 276−277. 10 MAZUREK, Jan a Šárka ZEDNÍČKOVÁ. Poslech hudby: distanční text. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2004, s. 15.

5

2.2 Kritéria výběru poslechových skladeb

Při výběru hudebních skladeb by měl pedagog dbát na atraktivnost skladeb pro

žáka, tj. hudební ukázky jsou přitažlivé tím, že se jich může zmocnit aktivní

hudební činností, ale i myšlenkovou aktivitou. Tento materiál může ovlivnit

rozvoj žákovy hudebnosti, ale i jeho budoucí samostatný hudební život.

Pro již zvolené hudební ukázky je důležitá motivace, ať už v podobě

vyprávění zajímavých epizod ze života skladatele nebo silného osobního

zážitku učitele. Vytvoří se tím vhodná atmosféra, která je potřebná pro efektivní

učení.

Při výběru hudebních ukázek by se měl klást důraz na srozumitelnost

a přiměřenost skladby pro posluchače daného věku, ale i jejich mentalitě

a hudební vyspělosti. Z hlediska výchovných hodnot by mělo docházet k tomu,

že dílo bude schopno tlumočit určité nálady, ideály, postoje a vztahy. Prvotní

by však měla být umělecká hodnota skladby a didaktický záměr učitele. 11

2.3 Předpoklady vnímání a prožívání hudby

Každá hudba na člověka nějak působí. Jinak ji vnímá hudebně připravený

posluchač než posluchač, který je hudebně nepřipravený. Na něj hudba působí

převážně jako citové vzrušení, jež ho ovlivňuje svoji dynamikou, tempem

a rytmem. U nepřipraveného člověka nedochází k proniknutí k hudební

struktuře a odkrytí hudebního obsahu, který je ukryt v hudebně vyjadřovacích

prostředcích. Hudebně připravený posluchač dokáže skladbu analyzovat

a proniknout do ní. „Jestliže dojde k hromadění a nedostatečnému zpracování

11 SEDLÁK, František, Jiří KOLÁŘ a Jaroslav HERDEN. Nové cesty hudební výchovy na základní škole. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1977, s. 86−90.

6

hudebních podnětů, nastane deformace hudebního vnímání: vnímání je útržkovité,

vzniká útlum, hudba je registrována jen jako hluk.“12

Pochopení hudby nastává tehdy, pokud dochází k porozumění hudebně

vyjadřovacím prostředkům, vnímání rytmu, tonality, tempových odlišností

apod. Krom toho vyžaduje i duševní růst člověka, zvyšování vzdělání a obecné

kulturnosti. Při snaze naučit žáky porozumět hudbě je nutné vést je

k zaměřování pozornosti na určitý způsob organizace hudebního materiálu,

poznávání konstantních útvarů apod.

2.4 Rozvoj hudební představivosti a paměti

Hudební představy jsou podle Františka Sedláka13 „subjektivním odrazem

vnímané hudby a do jisté míry i novou skutečností". Jasnost, přesnost, síla a trvalost

hudebních představ je závislá na kvalitě hudebního vnímání. „Hudební vnímání

je proces, který jde od tónové senzibility, uvědomování a chápání výrazových prostředků

hudby k uvědomování si struktury hudební skladby. Pokračuje až ke schopnosti

emocionálně i myšlenkově prožívat a dotvářet hudební obsah.“14

Podle Ivana Poledňáka15 vzniká při procesu vnímání hudby

strukturování, jenž je základem vnímání a chápání hudby a neobejde se bez

představ. Strukturace má význam pro vznik nových hudebních představ.

U poslechové představy dochází k postihování jen některých momentů

poslouchané skladby. Některé představy vznikají na základě prožitých

mimohudebních faktorů, které je i posilují.

12 SEDLÁK, František. Didaktika hudební výchovy na 2. stupni základní školy: vysokoškolská učebnice pro posluchače pedagogické fakulty. 1. vyd. Praha: SPN, 1979, s. 279. 13 Tamtéž, s. 281. 14 Tamtéž, s. 281. 15 Tamtéž, s. 281.

7

Pokud chceme, aby byl poslech hudby tvořivou činností, je nutné, aby

docházelo k vytváření logických celků a vztahů mezi nimi. Dále i ke schopnosti

diferencovat vlastnosti hudebního materiálu, k vnímání celků jako

smysluplných a k jejich udržení ve vědomí i k vzájemné konfrontaci.

Pro rozvoj hudebních představ je vhodné a prospěšné16:

� zapojovat do procesu vnímání zrak i pohyb,

� pěvecké zpracování poslechové skladby,

� pohybové vyjádření,

� opakování skladby,

� postupovat od jednodušších skladeb,

� prostřednictvím různých činností rozvíjet představy tónových vztahů,

rytmických, témbrových i tempových.

2.5 Propojení poslechových činností s ostatními hudebními

aktivitami

Je-li cílem poslechových činností, aby byly co nejvíce efektivní, je důležité spojit

poslech hudby s ostatními hudebními i nehudebními aktivitami. Propojením

jednotlivých složek můžeme docílit větší pozornosti žáků při poslechu.

Vnímání hudby můžeme podpořit například zapojením zrakového aparátu

pomocí sledování pohybu melodie v notách, poznáváním a hledáním

výrazných rytmických úseků v notovém zápise, rozeznáváním různých motivů

či témat z not, dále pak sledováním obrázků, fotek či filmových materiálů apod.

Poslech lze podporovat a prohlubovat zapojením pohybu, ať už ve formě

16 SEDLÁK, František. Didaktika hudební výchovy na 2. stupni základní školy: vysokoškolská učebnice pro posluchače pedagogické fakulty. 1. vyd. Praha: SPN, 1979, s. 282.

8

vokálních nebo motorických činností. U prvně zmiňovaných je jejich náplní

zpěv motivů, témat i jiných úryvků skladby, a to během nebo po skončení

poslechu. Do činností motorických spadá vytleskávání rytmu, reakce na

rytmické či tempové změny pohybem nebo tanečním zpracováním. Kromě

smyslových a pohybových činností lze využít i činností intelektuálních, např.

u vokálních skladeb mohou žáci poznávat souvislosti mezi textem a hudbou

nebo mezi programem a formou. Pro některé, zejména u výtvarně nadaných

dětí, může být první cestou vnímání hudby kreslení a malování podle hudby.17

Vlastní interpretační a tvořivé činnosti žáků (vokální a instrumentální)

mohou pozitivně ovlivnit poslech hudby. Jejich interpretační činnosti jim

umožňují rychlejší pronikání do jazyka hudby. Například skrze práci s tématy

a motivy poznávají práci skladatele, jakými prostředky a způsoby dociluje

určitých významů. Německý muzikolog Siegfried Vogelsänger hovoří o této

„produktivní interpretaci jako o nejvyšším bodu chápání uměleckého díla“18. Ve školní

praxi se častěji aplikuje interpretace vokální a instrumentální pomocí nástrojů

Orffova instrumentáře. Činnost tvořivá neboli improvizační má také svůj

význam pro vnímání hudby. Její náplní je např. tvorba doprovodu k písním

nebo dotváření započatého útvaru aj.

2.6 Metody rozboru skladeb

Rozbor skladeb ve škole neslouží k orientaci pouze v jednotlivých hudebních

dílech, ale má pomáhat v poznávání konstantních útvarů a v chápání dalších

děl stejného skladatele nebo stylového období.

17 SEDLÁK, František. Didaktika hudební výchovy na 2. stupni základní školy: vysokoškolská učebnice pro posluchače pedagogické fakulty. 1. vyd. Praha: SPN, 1979, s. 284. 18 Tamtéž, s. 285.

9

Dělení metod analýzy hudebního díla (Miloš Jůzl)19:

� Ontologicko-funkční metoda − cílem je objasnění výstavby hudebního

díla, práce s motivy a tématy, použití výrazových prostředků apod.

� Genetická metoda − seznamuje žáky s tím, jak, proč a kdy skladba

vznikla, co bylo jejím inspiračním zdrojem a jaký měla vztah ke

společnosti či jaké místo zaujímá osobnost skladatele v dějinách hudební

kultury atd.

� Sémantická metoda − zkoumá a objasňuje specifický hudební obsah,

námět. Žák by skrz tuto metodu měl proniknout do hudební symboliky

ve spojení s hudebním obsahem, pochopit hudební obrazy a jejich změny

apod.

� Axiologicko-funkční metoda − skrze tuto metodu se dozvídáme, jaká je

funkce a hodnota díla, slohu nebo žánru, hudebního nápadu apod. Vede

k pochopení smyslu a účelu skladby a její funkce ve společnosti atd.

Při analýze poslechových skladeb je nutné brát zřetel na individualitu skladby,

skladatele nebo stylu. Jelikož má analýza charakter procesu, je nutné poslech

opakovat a dále upozorňovat na nové prvky. Měli bychom se vyvarovat

i jednostrannému přístupu a postupovat v rozboru z hlediska jednoty obsahu

a formy. Analýza je také chápána jako orientace v díle, proto je vhodné se

nejdříve zaměřit na nejzávažnější prvky skladby. Posledním bodem je rozbor

toho, co může posluchač slyšet.20

19 SEDLÁK, František. Didaktika hudební výchovy na 2. stupni základní školy: vysokoškolská učebnice pro posluchače pedagogické fakulty. 1. vyd. Praha: SPN, 1979, s. 286. 20 Tamtéž, s. 287−288.

10

2.7 Metodický postup při výkladu skladby

Úkolem každého metodického postupu při výkladu hudební skladby je přivést

vnímatele k aktivizaci fantazie. Skladatel si je vědom, že posluchač se při

vnímání opírá o své zkušenost a životní zážitky, proto rafinovaně podněcuje

jeho fantazii, aniž by mu sdělil, jaký význam má obsah díla. Využívá k tomu

nejrůznější hudební prostředky. Učitel by měl být s tímto obeznámen a pokud

možno nechat žáka vnímat skladbu samostatně bez sdělení celého jejího

obsahu.21

Samotný metodický postup by měl být tvořen z úvodní práce se

skladbou, poslechu skladby, její analýzy a následné syntézy. Důležité je, aby

nejdříve došlo k důkladnému seznámení učitele se skladbou. Plánované

činnosti žáků se musí vztahovat ke konkrétní ukázce, neměly by být příliš

náročné, naopak musí být motivační. Výklad o skladbě je vhodné doplnit

o zpracování téhož tématu jiným druhem umění, ať už slovesným (básně) či

výtvarným (fotografie, obrázky z divadelních představení). Lze tím pomoci

s vnímáním skladby u žáků, kteří mají své schopnosti více rozvinuté v jiném

typu umění. Při práci s vokálním dílem nesmíme zapomenout na práci

s textem. Nejprve dochází k tomu, že žáci vnímají především text, ale

postupným opakovaným poslechem docílíme jednoty hudby a textu.

Poslech skladby může být doprovázen různými činnostmi, které byly již

zmíněny. Kratší skladby bývají pouštěny celé, u delších ukázek jsou záměrně

vybrané jen určité úryvky, pasáže. Po skončení poslechu necháme u žáků

doznít jejich dojmy a vhodným způsobem je převedeme k další činnosti.

Následuje analýza skladby, která bývá doprovázena konkrétními

činnostmi žáků nebo dokumentací v hudebním materiálu. Verbální projev by

v tuto chvíli měl být omezený. Analýza slouží k poznání jádra hudebního

21 SEDLÁK, František. Didaktika hudební výchovy na 2. stupni základní školy: vysokoškolská učebnice pro posluchače pedagogické fakulty. 1. vyd. Praha: SPN, 1979, s. 295.

11

sdělení (konstantních útvarů, sémantických možností hudby). Poslech

opakujeme několikrát, buď celé skladby, nebo jen určitých pasáží.

K opakovanému poslechu skladby bychom se měli vracet i v dalších hodinách,

díky kterému žák postupně pronikne k její podstatě.

Závěrečná syntéza neboli opakovaný poslech vede žáky k pochopení

uměleckého díla jako celku. U žáků se projevují silnější estetické emoce

a chápání ideového smyslu díla. Syntézu provádíme po delším časovém

odstupu, protože příliš častým opakováním bychom mohli docílit ztráty zájmu

o skladbu.22

22 SEDLÁK, František. Didaktika hudební výchovy na 2. stupni základní školy: vysokoškolská učebnice pro posluchače pedagogické fakulty. 1. vyd. Praha: SPN, 1979, s. 296.

12

3 Artificiální vs. nonartificiální hudba

Vymezení přesných hranic a terminologie těchto dvou navzájem protikladných

pojmů v hudební terminologii není zcela uspokojující z hlediska vědeckosti.

Důvodem je mimo jiné fakt, že jsou v mnoha oblastech provázané.

Převážně se uplatňují tradiční způsoby rozlišování hudby artificiální

a nonartificiální. Základ této terminologie nalezneme u německého muzikologa

Hanse Heinricha Eggebrechta, který rozlišoval hudbu na „Artifizielle Musik“

a „Funktionale Musik“.23

Artificiální hudba je řazena k hudbě, která má uměleckou hodnotu.

Setkáme se i s označením jako klasická, vážná a umělecká. Je to hudba, která je

vytvářena „specializovanými hudebními skladateli k účelům převážně uměleckým

a kulturním“24. Stala se předmětem zkoumání muzikologické disciplíny pro svoji

systémovost, strukturnost a možnost se opřít o notový zápis. Její posluchačská

základna není příliš široká. Po svém recipientovi vyžaduje určitou úroveň

kulturní vzdělanosti, aby byl schopen porozumět a proniknout do smyslu díla.

Proto se netěší takové oblibě a zájmu u průměrných posluchačů. Naproti tomu

hudba nonartificiální si neklade takové nároky na své příjemce. Pro její

recipienty není ani tolik podstatný fakt, kdo je autorem díla, jako u posluchače

vážné hudby, ale spíše jej zajímá samotný interpret.

Nonartificiální hudbu lze charakterizovat jako lehkou, zábavnou,

populární nebo jako spotřební, masovou či užitkovou. K jejím specifickým

znakům patří „standardizovaný základ tvorby, (…) zvýraznění podílu interpretace,

spontaneita vnímání a spotřeby, silné a bezprostřední zastoupení sociálních

23 MATZNER, Antonín; POLEDŇÁK, Ivan; WASSERBERGER, Igor. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby: část věcná. vyd. 2. Praha: Edito Supraphon, 1983, s. 294. 24 Tamtéž, s. 293.

13

a psychických funkcí“25. Pod tímto pojmem si lidé představí většinou hudbu

jazzovou, rockovou, folkovou, popovou a další. Z hlediska uměleckého

významu zaostává za svým protipólem hudbou klasickou. Má širokou

základnu posluchačů, kterou tvoří převážně mladší generace. Její produkce je

zvláštním druhem zboží.

Podle Jana Nowaka26 je důležité systematicky rozlišovat, definovat, ale

i propojovat obě roviny, artificiální a nonartificiální, a brát v úvahu i jejich

prolínání. Vyhýbat se přitom hodnocení „kvalitní“ a „nekvalitní“ či „dobrá“

a „špatná“. Měli bychom tedy na vážnou hudbu pohlížet jako na hudbu, která

posluchači sděluje závažnější obsahy a nese významy. Je určena

k soustředěnému poslechu vyžadující energii, zaujetí. Její mnoho tváří a podob

jsou odrazem doby, života, ale i názorů skladatele a dobových možností

interpretace. Artificiální hudba není „hudbou ‚frakounů‘, není hudbou pro ‚vyšší

společnost‘, není hudbou snobů“27. Těmito předsudky se odsouvá ze života

běžných lidí do „sféry domněle intelektuální a elitářské"28. Nebývá vázána na

uctívání interpreta. Naproti tomu hudba populární je hudbou zábavnou,

oddechovou a každodenní potřeby. Typická je pro ni přímočarost,

jednoduchost a v neustálých obměnách se v ní opakují standardizované

vyjadřovací prostředky. Bývá úzce spojována s osobou interpreta, kde dochází

k jeho obdivování, uctívání. „Populární hudba nenese obvykle téměř žádné

mimohudební významy, nelze ji stavět na roveň umělecké hudbě.“29 Obě roviny se

nevylučují. Recipient je schopen bez problémů přijímat hudbu populární

25 MATZNER, Antonín; POLEDŇÁK, Ivan; WASSERBERGER, Igor. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby: část věcná. vyd. 2. Praha: Edito Supraphon, 1983, s. 293. 26 NOWAK, Jan. Překážky estetického vnímání hudby u studentů a žáků všeobecně vzdělávacích škol a možnosti jejich překonávání pomocí základních konceptů hudební sémiotiky. In: Hudební výchova 2010: webová konference KHV PdF OU [online]. © KHV PdF OU 2007–2016 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://konference.osu.cz/khv/2010/index.php?id=3 27 Tamtéž. 28 Tamtéž. 29 Tamtéž.

14

i vážnou. Je však nutné, aby docházelo k jejich rozlišování a intelektuálnímu

oddělování, jinak by vnímání alespoň jedné z nich bylo nesprávné.30

Jiří Fukač a Ivan Poledňák31 ve své stati K typologickým polarizacím

hudby uvádí, že prvotní rozlišování bylo zaměřeno na umění vysoké a nízké.

Polarita hudby byla později interpretována jako tzv. umělecky autonomní a tzv.

funkčně heteronomní. Jako další je uváděno dělení hudby na artificiální

a nonartificiální. Všechny uvedené typy polarit mají v rámci vývoje svůj

historický význam.

Některá díla vznikla jako artificiální, avšak v průběhu času byla

„překlasifikovaná“ na nonartificiální. Jejich melodie dosáhly spontánní a velké

popularity, čímž se staly součástí populární hudby. Tento jev je patrný např.

u skladby Antonína Dvořáka Humoreska či u Zdeňka Fibicha Poem. K tomuto

přehodnocení dochází i transkripcí klasických melodií, kam spadají i moderní

úpravy skladeb vážné hudby.32

V současnosti hrají média velice důležitou roli v životě recipienta, ale

i pro hudbu samotnou. „Mladí lidé nechápou hudbu jako umění, ale spíše jako

symbolický způsob společenského života.“33 Velice často dochází k tomu, že poslech

a příjem hudby je velice povrchní. Média předkládají líbivé, atraktivní,

jednoduché, mnohdy i laciné skladby, což způsobuje, že posluchač je

ochuzován o určité hodnoty, které vážná hudba skrývá. Moderní úpravy

30 NOWAK, Jan. Překážky estetického vnímání hudby u studentů a žáků všeobecně vzdělávacích škol a možnosti jejich překonávání pomocí základních konceptů hudební sémiotiky. In: Hudební výchova 2010: webová konference KHV PdF OU [online]. © KHV PdF OU 2007–2016 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z: http://konference.osu.cz/khv/2010/index.php?id=3 31 FUKAČ, J., POLEDŇÁK, I. K typologickým polarizacím hudby, zejména polarizaci hudby artificiální a nonartificiální. Hudební věda, ročník XIV, č. 4. 1977 s. 316–333. 32 MATZNER, Antonín; POLEDŇÁK, Ivan; WASSERBERGER, Igor. Encyklopedie jazzu a moderní populární hudby: část věcná. vyd. 2. Praha: Edito Supraphon, 1983. s. 39. 33 CRHA, Bedřich a Zdeněk MAREK. Problémy hudební výchovy v trendech současné hudební výchovy. In: Musica viva in schola XII. Brno: Masarykova univerzita, 1995, s. 96.

15

skladeb artificiální hudby, které jsou ovšem kvalitní, mohou nabízet určité

řešení dané situace.

3.1 Aranžování moderních úprav artificiálních skladeb

Hudební aranžmá nebo také hudební transkripce jsou součástí hudby

artificiální, ale i nonartificiální. Jejich historie je spatřována v rámci celého

období dějin hudby. Přesto jsou v současné době velice žádané a oblíbené.

Pojem transkripce je spojován převážně s hudbou artificiální, kdy dochází

k přepisu nebo novému zpracování původní skladby (např. úprava orchestrální

skladby pro komorní soubor nebo přepracování skladby pro jiné publikům, než

pro které bylo původně napsáno). Dalším důvodem pro vznik nového aranžmá

je např. lehčí provedení, interpretace jinými hudebními nástroji či aktualizování

hudebního díla v aktuálním čase (oblast opery, operety a muzikálu).34

„Rozměr transkripce je pro hudbu významný především v rozmanitosti, kterou

nabízí novým verzím skladeb a v možnosti rozšíření repertoáru pro další nástrojové či

pěvecké obsazení, čímž se skladba dostává k daleko většímu okruhu posluchačů.“35

Pro hudbu nonartificiální je vhodné použití pojmu aranžmá. K jeho

vytváření dochází u skladeb či písní známějších a populárnějších.36

Aranžování vyžaduje respektování charakteru, atmosféry i ducha

původní skladby. Upravovatel musí být kompozičně, teoreticky a esteticky

zručný a zároveň mít schopnost tvořivě a citlivě aplikovat tyto dovednosti

v praxi. Jinak může dojít k tomu, že nové aranžmá díla nakonec zničí původní

charakter díla. Cílem úpravy je skladbu obohatit, a tím zvýšit její uměleckou 34 DANÁŠOVÁ, Oľga. Prečo potrebujeme umenie hudobného aranžovania v humanistických koncepciách vyučovania? In: Musica viva in schola XX. Brno: Masarykova univerzita, 2007, s. 218−228. 35 ŠRÁMKOVÁ, Kateřina. Hudební transkripce. Teoretické reflexe hudební výchovy. Masarykova univerzita, 2013, roč. 9, č. 1. 36 Tamtéž.

16

hodnotu. Úpravy hudebních děl mají sloužit jako informační toky širokému

společenskému povědomí a zároveň odbourat bariéry nedostupnosti.

3.2 Představitelé moderních úprav

3.2.1 The Piano Guys

The Piano Guys je americká hudební skupina. Jejich počátky lze datovat od

roku 2011, kdy jim vyšlo první album. Hudební uskupení je tvořené dvěma

hudebníky – pianistou Jonem Schmidtem a violoncellisto-perkusionistou

Stevenem Sharp Nelsonem, dále producentem a kameramanem Paulem

Andersonem a studiovým inženýrem tvořící zvukovou strukturu Alem van der

Beekem.

Lze je charakterizovat jako hudební skupinu, která se snaží vytvářet

„povznášející“ hudbu. Na tvorbě písní se podílí Jon Schmidt, Steven Sharp

Nelson a Al van der Beek. Jon Schmidt a Steven Sharp Nelson vynikají svými

hráčskými kvalitami. Eric Snider popsal pianistu Jona Schmidta jako

hudebníka, kterého „nedostatek rukou nikdy předtím nezastavil. Je to umělec, jenž

tluče lokty do černých kláves kvůli interpunkci, nebo skáče nahoru a dolů po klaviatuře

pro správný akord“.37 Steven Sharp Nelson vyniká svojí alternativní metodou hry

na cello, která kombinuje techniku tradiční, lyrické s nekonvenčním pizzicatem

a s perkusní technikou. „Skrze svou hudbu inspiroval miliony lidí, u kterých probudil

zájem o violoncello a klasickou hudbu a chuť se usmívat, protože díky tomu se dá žít

více naplněný život.“38

37 SNIDER, Eric D., 1997. Jon Schmidt, New-Age Classical Pianist. In: www.ericdsnider.com: The Official Website of Eric D. Snider [online]. Nov. 30, 1997 [cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.ericdsnider.com/misc/jon-schmidt-new-age-classical-pianist/ 38 Steven Sharp Nelson. The Piano Guys [online]. 2015 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://thepianoguys.com/thepianoguys/steven-sharp-nelson/

17

Název hudební skupiny vznikl podle obchodu s klavíry v St. George

v Utahu The Piano Guys, jejímž majitelem byl Paul Anderson.

Za úspěchem jejich proslavení stojí internetový server pro sdílení

videosouborů YouTube, na kterém publikovali své hudební videoklipy

k písním. Al van der Beek tuto skutečnost komentuje slovy, že „bez sociálních

médií bychom dnes nebyli, kde jsme.“39 Tvorba The Piano Guys je založena na stylu

tzv. mash up, v němž dochází k prolínání skladeb klasické hudby s popem, ale

i populárních písní navzájem.

Na svém kontě mají již šest alb. První vzniklo v roce 2011 s názvem Hits

Volume 1. Toto debutové studiové album bývá někdy označováno jako

YouTube Hits Vol. 1. Svému posluchači nabízí celkem 11 skladeb – Michael

Meets Mozart, Moonlight, Without You, The Cello Song, Rolling in the Deep, Cello

Wars, O Fortuna, Bring Him Home, Charlie Brown Medley, Rock Meets

Rachmaninoff, All of Me a dvě bonusové More Than Words a Twinkle Lullaby.

Album vzniklo jako prostředek k distribuci zvukových nahrávek jejich

nejpopulárnějších YouTube videí ve vysoké kvalitě. V aranžmá písně Michael

Meets Mozart jsou použity originální melodie, u kterých dochází ke spojení

hudby zpěváka Michaela Jacksona s mozartovskou technikou. Skladba Rock

Meets Rachmaninoff je inspirována Schmidtovými největšími hudebními vzory,

ruským skladatelem Sergejem Rachmaninovem (Preludium in cis-moll)

a americkým zpěvákem, skladatelem a kytaristou J. Spencerem. Album nabízí

také aranžmá dvou skladeb vážné hudby jako v písni Moonlight, v níž byly

použity melodie Ludwiga van Beethovena z Měsíční sonáty a z jeho Symfonie

č. 7.

Druhé album Piano Guys (2012) vyšlo ve vydavatelství Masterworks.

I zde najdeme zajímavé tzv. mash-up kombinace jako Titanium / Pavane, Peponi,

39 MAŇÁKOVÁ, Markéta. THE PIANO GUYS − talentovaní borci, které zná celý svět. Křesťan a hudba [online]. 2015 [cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://hudba.signaly.cz/clanky/interpreti/987-the-piano-guys-talentovani-borci-ktere-zna-cely-svet

18

Code Name Vivaldi, Beethoven´s 5 Secrets, Over The Rainbow / Simple Gifts, Arwen´s

Vigil, A Thousand Years, What Makes You Beautiful, Nearer My God to Thee a znovu

se objevují i skladby Cello Wars, The Cello Song, Rolling In The Deep, Bring Him

Home, Without You, Michael Meets Mozart a Moonlight. Při tvorbě písně The Cello

Song byl Steven S. Nelson inspirován skladatelem barokní hudby Johannem

Sebastianem Bachem. Použil jeho Prelude Cello Suite No. 1 in G-dur, která je

psána pro sólové violloncello. V skladbě The Cello Song zní v podání osmi

violoncellistů. Zajímavým spojením vznikla i další píseň Code Name Vivaldi, kdy

bylo použito soundtracku filmové hudby Johna Powella Bourne Identity

a Koncertu pro 2 violoncella, smyčce a basso continuo v g-moll skladatele Antonia

Vivaldiho. Jejich cílem bylo vytvořit soundtrack akčního filmu, v němž by byla

použita vážná hudba. Intenzivní a vzrušující momenty, střídající se s lyrickými,

obsažené ve Vivaldiho koncertě se přímo nabízely. Aranžmá skladby

Beethoven´s 5 Secrets je opět pozoruhodné. V podání violoncella a amerického

mládežnického (dorosteneckého) orchestru zní písně americké pop-rockové

skupiny OneRepublic Secrets a klasicistního skladatele Ludwiga van

Beethovena Symphony No. 5 in c-moll, která má český přídomek Osudová.

Pozorný posluchač může objevit až pět motivů z celé čtyřvěté symfonie. Další

skladba Titanium / Pavane je spojením dvou francouzských umělců. DJ David

Guetta a jeho skladba Titanium a hudebního skladatele 20. století Gabriela

Faurého Pavane in f moll. Na albu vynikají i písně, u kterých nebyl použit prvek

z vážné hudby. Například ve skladbě Peponi je možné slyšet autentický zvuk

afrických perkusí (djembe, dešťová hůl, djabara, udu a dalších) spolu s jazyky

z téhož kontinentu (svahilština, Yoruba, africký „scat“).

Skladby Begin Again, Rockelbel´s Canon, Mission Impossible, Lord of the

Rings, Berlin, Just the Way You Are, Waterfall, Charlie Brown Medley, All of Me, Me

and My Cello, Nearer My God to Thee a Twinkle Lullaby jsou opět nabízeny

posluchači v zajímavé a nápadité aranži. Zní na albu Piano Guys 2, které je již

19

třetím v pořadí. Vychází roku 2013 ve vydavatelství Portrait Records. Ve

skladbě Mission Impossible si přizvali ke spolupráci americkou houslistku,

tanečnici, zpěvačku i skladatelku Lindsey Stirling. Použili v ní motivy z filmové

hudby Theme from Mission: Impossible autora Lalo Schrifrina a Piano Sonata in C-

dur od Wolfganga Amadea Mozarta. Kánon v D-dur od Johanna Pachelbela,

který je určen pro 3 violy a basso continuo, zazní v podání čtyř violoncell

s rockovými prvky v Rockelbel´s Canon. Pro vznik skladby Begin Again byl

inspirací barokní skladatel Johann Sebastian Bach a jeho Cantata No. 208 (Sheep

May Safely Graze) a americká zpěvačka Taylor Swift s písní Begin Again.

Ve stejném roce jako album Piano Guys 2 vychází skupině i čtvrtá deska

A Family Christmas. Jejím vydavatelem je opět nahrávací společnost Portrait

Records. Album nabízí svým posluchačům skladby, které lze řadit k americké

vánoční klasice jako Let It Snow / Winter Wonderland nebo Silent Night nebo

autorské skladby Jona Schmidta a Stevena Sharp Nelsona a další (Angels We

Have Heard on High; O Come, O come Emmanuel; Good King Wenceslas; Where Are

You Christmas; Still, Still, Still; Away in a Manger; Christmas Morning; Winter

Wind; Carol of the Bells; We Three Kings). Jon Schmidt jej popsal slovy: „Strávili

jsme spoustu času pilováním alba tak, aby na něm každý našel to své. Je to příležitost

k zábavě či tanci během zdobení vánočního stromku, stejně jako k posezení u krbu

s někým, koho milujete.“40

Wonders (2014) je pátým a zatím posledním albem, na kterém lze najít

12 skladeb jako Story of My Life, Let It Go, Ants Marching, Fathers´Eyes, Kung Fu

Piano: Cello Ascends, Summer Jam, Batman Evolution, Don´t You Worry Child,

Home, The Mission / How Great Thou Art, Because of You a Pictures at an Exhibition.

Ani zde nechybí okouzlující melodie a fascinující videoklipy. Jednou z nich je

aranže skladby Story of My Life, která používá motiv z písně Story of My Life

40 A Family Christmas. Amazon.com [online]. 2013 [cit. 2016-02-26]. Dostupné z: http://www.amazon.com/Family-Christmas-The-Piano-Guys

20

irsko-britské chlapecké skupiny One Direction a téma 7. věty Akvárium ze suity

Karneval zvířat francouzského skladatele Camilla Saint-Saëna. Cílem při její

tvorbě byla snaha o to, aby každá její nota se stala slovem v živém příběhu, jež

vypráví. Originální melodie Concerto No. 4 in f-moll (Winter) ze souboru

koncertů Čtvero ročních dob Antonia Vivaldiho a Let It Go autorů Kristen

a Robert Lopezových byly inspirací pro píseň Let It Go. Hudba v sobě skrývá

rázné a veselé melodie, které jsou ukryty v intenzitě a nejistotě Vivaldiho

smyčcových motivů. Kung Fu Piano: Cello Ascends je další skladbou spojující dva

odlišné hudební světy – filmovou hudbu (Kung Fu Panda Soundtrack autorů

H. Jackmana, J. Powella a Hanse Zimmera) a hudbu artificiální (Prelude Op. 28

No. 20 in c-moll označovaný jako Smuteční pochod Fredericka Chopina). Jak již

samotný název alba napovídá ("wonder" neboli div), videoklip k této písni byl

situován na jedno ze sedmi divů světa, tedy na Velkou čínskou zeď.

Skupina The Piano Guys vyniká nejen tím, že vytváří zajímavá aranžmá

písní, že hrají na své hudební nástroje netradičním způsobem, ale i tím, že

produkují k jednotlivým skladbám videoklipy. Steven Sharp Nelson tvrdí, že

jejich snem bylo „vzít klasickou hudbu z koncertních síní a dát ji do úplně nového

prostředí“41. Své videoklipy se snaží dělat poutavými, aby svého percipienta

zaujaly či překvapily. Vize producenta a kameramana Paula Andersona je

umístit „piano nebo violoncello na bláznivá místa, kde je ještě nikdo neviděl“42.

Skupina se rozhodla svá videa situovat na neobvyklá místa. Před dvěma lety se

rozhodli natočit Sedm divů světa. Prostřednictvím videoklipů se ocitneme na

Velké čínské zdi, před sochou Krista Spasitele v Rio de Janeiru. Prozatím se jim

podařilo připsat si na své konto pět divů světa. I pro samotné hráče je to

neuvěřitelný zážitek.

41 MAŇÁKOVÁ, Markéta. THE PIANO GUYS − talentovaní borci, které zná celý svět. Křesťan a hudba [online]. 2015 [cit. 2016-02-21]. Dostupné z: http://hudba.signaly.cz/clanky/interpreti/987-the-piano-guys-talentovani-borci-ktere-zna-cely-svet 42 Tamtéž.

21

„Našim cílem vždy bude tvořit hudební videa, která inspirují, pozvednou a dělají ze

světa lepší místo. Pokud se nám podaří pozitivně ovlivnit život byť jen jediného člověka,

potom nám to stálo za to.“43

3.2.2 Vanessa Mae

Vanessa Mae Vanakorn Nicholson je britská houslistka singapurského původu

s uměleckým jménem Vanessa Mae. Od svých čtyř let vyrůstala v Londýně.

Mae je světoznámou houslovou interpretkou, která projevovala svůj nesmírný

talent již od raného dětství. Vystudovala londýnskou konzervatoř Royal

College of Music. Její hudební styl kombinuje prvky vážné hudby s populární.

Svůj první koncert absolvovala v deseti letech jako sólistka s filharmonií, poté

následovalo vydání prvního alba a pořádání nejrůznějších turné. Na svém

kontě má tři CD, které jsou věnované klasické hudbě, první s názvem Violin

(1990), dále Kids´ Classics (1991) a Tchaikovsky & Beethoven Violin

Concertos (1991).

Od roku 1995 se začala ubírat směrem k populární scéně. První album

věnující se moderním úpravám artificiálních skladeb nese název The Violin

Player (1995). Kombinuje na něm prvky vážné hudby s popem a technem. Ona

sama charakterizuje svůj styl jako „houslový techno-akustický fusion“44. Na jeho

tvorbě se podíleli Mike Batt a Gareth Cousins. Album se stalo celosvětově

úspěšné, díky modernímu aranžmá skladby barokního skladatele Johanna

Sebastiana Bacha Toccata and Fugue in d-moll.

Další v pořadí vychází alba, která jsou opět věnována vážné hudbě,

v roce 1996 Classical Album a o rok později Classical Album II: China Girl.

Na posledním jmenovaném zní skladba Violin Fantasy, která je upravenou

43 About The Piano Guys. The Piano Guys [online]. 2015 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://thepianoguys.com/thepianoguys/ 44 Vanessa-Mae official site: music, photo, video [online]. 2013 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z: http://www.vanessa-mae.com

22

skladbou italského skladatele G. Pucciniho Turandot (opera), v doprovodu

orchestru The Royal Opera House. U příznivců vážné hudby, u kterých sklidila

ostrou kritiku za album The Violin Player, získala pozitivní ohodnocení.

Albem Storm (1997) se Vanessa Mae vrací k moderním aranžmá skladeb

a k autorské tvorbě. Využívá prvků jazzu, popu, techna, reggae a klasiky.

Obsahuje skladby Summer Haze, Storm, Retro, Bach Street Prelude, Leyenda, Happy

Valley, A Poet´s Quest, Embrasse Moi, Aurora, I´m a Doun, I Feel Love, Hocus Pocus,

The Blessed Spirits a Can, Can. Píseň Storm je moderní úpravou 3. věty z Léta,

které je součástí Čtvero ročních dob skladatele Antonia Vivaldiho, doplněnou

o prvky populárního stylu techno. Nová aranžmá se netýkala pouze skladeb

vážné hudby, ale i populárních písní. Upravila diskotékový hit Donny

Summerové I Feel Love nebo píseň Hocus Pocus holandské skupiny Focus.

Vivaldiho Čtvero ročních dob se stalo námětem pro vydání pokračování

The Classical Album. V roce 1999 vychází jeho třetí díl s názvem The Original

Four Seasons And The Devil´s Trill Sonata. Mae se inspirovala i u dalšího

italského barokního skladatele Guiseppe Tartiniho a jeho houslové sonáty

známé jako Devil´s Trill Sonata (Violin Sonata in g-moll). Její interpretace

artificiálních děl je obohacena o její vlastní, typický styl a výklad díla.

Producent Youth je zároveň i spoluautorem písní, které vychází v roce

2001 na albu s názvem Subject To Change. Ani zde nechybí aranžmá písní

vážné hudby s pop music, přesto prvky nonartificiální převažují. V progresivní

taneční podobně (house, trance a techno) zní skladby Yantra, White Bird, Picante,

Destiny, Night Flight, Clear Like Ice, Laughing Buddha a Pasha. V písni Yantra je

obsaženo moderní aranžmá bulharských lidových písní Le Mystere Des Voix

Bulgares. Do podvědomí posluchačů se zapsala skladbou Destiny, která se stala

v roce 2001 velkým hitem. Vanessa Mae svému posluchači nabízí kromě čistě

tanečních i písně lyričtějšího charakteru (Yantra, Clear Like Ice nebo Pasha).

Motivy písní z alba Pupy Y Su Charanga od Felixe Legarreta, jazzového

23

kubánského hudebníka, byly inspirací pro složení skladby s názvem Love Is

Only A Game.

Svých sedm let na hudební scéně zrekapitulovala Vanessa Mae na albu

The Best Of (2002). Obsahuje jak známé hity Toccata and Fugue in d-moll, I Feel

Love, Destiny, White Bird apod., tak méně známé skladby, které nebyly

prezentovány na rozhlasových stanicích − Art Of War, Nessun Dorma, I´m A-

Doun For Lack O´Johnnie, Bach Street Prelude, Aurora, Contradanza, Happy Valley,

Devil´s Trill, Solance a další. Moderní aranžmá skotské lidové písně A Little

Scottish Fantasy zní v I´m A-Doun For Lack O´ Johnnie. Novinkou na albu je

skladba Art Of War, která v určitých ohledech připomíná její prvotinu Toccata

and Fugue in d-moll. Základ jejího moderního aranžmá tvoří nejznámější dílo

ruského skladatele Sergeje Prokofjeva, a to Tanec rytířů z baletu Rome a Julie.

V houslovém podání zní i známá árie Nessun Dorma z opery Turandot italského

skladatele Giacoma Pucciniho.

V roce 2003 vychází další dvě alba, první s názvem Xpectation, které

vzniklo ve spolupráci s americkým jazzovým multiinstrumentalistou Princem

Rogersem Nelsonem, a druhé The Ultimate.

Skladby Sabre Dance, Roxane´s Veil, Bolero For Violin And Orchestra, Tango

De Los Exilados, The Havana Slide, Emerald Tiger, Tribal Gathering, Raga´s Dance,

Moroccan Roll a Handel´s Minuet zahrnují v sobě vážnou hudbu, prvky popu, ale

i world music. V roce 2004 byly uspořádány do alba Choreography. Na jeho

tvorbě se podíleli i známé osobnosti jako Vangelis, Bill Whelan, A. R. Rahman,

Tolga Kashif a Walter Taieb. Album nabízí svému posluchači melodie, které

byly inspirovány např. argentinským tangem, indickou hudbou nebo africkými

kmenovými tanci. Ani zde nechybí moderní úpravy artificiálních skladeb.

Vanessa Mae si pro tentokrát vybrala arménského skladatele Arama

Chačaturjana, a to poslední jednání z baletu Gajané s názvem Šavlový tanec

neboli Sabre Dance, což je i název písně. V moderním aranžmá zní i Handel´s

24

Minuet, který byl inspirován Menuetem in g-moll Georga Fridericka Händla. Při

nahrávání alba ji doprovázel britský symfonický orchestr Royal Philharmonic

Orchestra. Prvky New Age Music lze nalézt ve skladbě Roxane´s Veil, naopak

latinsko-americké pak v písni The Havana Slide. Podle Dana Hájka45 album

Choreography nabízí více přístupný hudební materiál, kterým lze oslovit široké

spektrum posluchačů, protože jejím záměrem je přiblížit nejen hudbu, ale

i tanec jako kulturu, která je určena pro kohokoliv.

Každý umělec má své obdivovatele, ale i své kritiky. Milan Šefl si myslí,

že pokud umělec dokáže vkusně kombinovat hudební oblast nonartificální

s artificiální, mohl by dosáhnout „i kýženého efektu – tedy přivést k vážné hudbě

posluchače“46. Podle kritiky nemá Vanessa Mae „cit pro vnitřní spojení odlišných

hudebních stylů. Mechanicky spojí pomalou skotskou píseň s naprogramovanými

bubny, aniž vznikla nová hudební tkáň. Tupý disko rytmus zakomponuje do své skladby

povrchně jako přizvukující les smyčců Karlovarského symfonického orchestru.“47

3.2.3 The MozART Group

„Existujeme navzdory střízlivé formálnosti velkých koncertních síní, navzdory nudě

života klasického hudebníka, navzdory fanatickým milovníkům klasické hudby,

navzdory fanouškům rocku, rapu nebo popu, kteří se klasické hudby bojí. Se svou

múzou zacházíme s humornou ironií a jsme si jistí, že proti tomu nic mít nebudete!“48

45 HÁJEK, Dan. Houslové choreografie Vanessy-Mae. Musicserver.cz [online]. 2004 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://musicserver.cz/clanek/9822/vanessa-mae-choreography/ 46 ŠEFL, Milan. Vanessa Mae na rozhraní žánrů. Týdeník rozhlas [online]. 2001, 2001(23) [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: https://www.radioservis-as.cz/archiv01/2301/23hud2.htm 47 VLASÁK, Vladimír. Tak tu zase předcvičoval krásný robot s houslemi. In: IDNES: Kultura [online]. 2001 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://kultura.zpravy.idnes.cz/tak-tu-zase-predcvicoval-krasny-robot-s-houslemi-fb1-/hudba.aspx?c=A011207_102301_hudba_brt 48 About as. MozART Group [online]. 2016 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.mozartgroup.net/about-us

25

The MozART Group je polské smyčcové kvarteto, které bylo založeno

v roce 1995 ve Varšavě. V době, kdy byli Filip Jaślar, Michal Sikorski, Pawel

Kowaluk a Bolek Blaszczyk studenti hudební akademie ve Varšavě a Lodži. Jak

již samotný název skupiny napovídá, opírají se o tvorbu světově známého

rakouského klasicistního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta. The MozART

Group nabízí svému publiku vážnou hudbu, která je obohacena o nebývalý

vtip a směřuje komorní hudbu k recesistní formě – kabaretu. Základ humorné

show je tvořen profesionální technikou hry jednotlivých hráčů, jejich hereckým

talentem a širokým spektrem hudebního repertoáru, který tvoří skladby autorů

klasické neboli vážné hudby až po nejnovější hity populární scény.

Kapela The MozART Group hraje ve složení Filip Jaślar (první housle),

Michal Sikorski (druhé housle), Pawel Kowaluk (viola) a Bolek Blaszczyk

(violoncello).

Tato čtveřice hudebníků nabízí svým divákům zábavu, která je pro

všechny generace. „Svým osobitým pojetím vážné hudby otevírají bránu ke klasice

i těm, kteří jí neholdují.“49 Podle Filipa Jaślara se smyčcové kvarteto pokouší

rozveselit vážnou hudbu a dodává, že „máme v tom tradici, sám náš patron Mozart

byl veselý“50.

Ačkoliv jsou jejich recesistické show dokonale připravené, stane se, že

některé fóry a vtipy vznikají nechtěně. Divákům nabízí inteligentní humor.

V roce 1997 představili svůj první kabaretní program s názvem Mozart´s Still

Alive. Vystupují i s kolegy z celého světa, např. s mimem Irekem Krosnou či

multitalentem Bobby McFerrinem.

49 Mozart Group. Heligonka [online]. 2016 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.heligonka.cz/program/mozart-group/ 50 MozART GROUP rozesmívají klasika. Česká televize: Kultura [online]. 2010 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1308479-mozart-group-rozesmivaji-klasika

26

Kdybychom chtěli charakterizovat jejich tvorbu, museli bychom si

klasickou hudbu představit jako plátno, u kterého analyzujeme strukturu

a motivy, jež jsou oklopeny hudebními asociacemi a výjimečnými nápady. Při

závěrečném zhodnocení výsledku, tedy při poslechu, bude posluchač neustále

překvapen, ohromen, rozesmán nebo dokonce dojat k slzám.

Za 20 let působení na hudební scéně získali řadu domácích

i zahraničních ocenění. Navštívili přes 24 zemí, 4 kontinenty a představili více

jak 2000 recesistních show. Na svém kontě mají 2 CD a 5 DVD.

První studiové album vydává skupina The MozART Group v roce 2000

s názvem KREATURY – czyli Cztery pory roku według Grupy MoCarta.

O čtyři roky později vychází druhé album Cztery struny świata. Od roku 2007

vydávají záznamy svých koncertů – Grupa MoCarta w Operze (2007), Koncert

Jubileuszowy (2007), Grupa MoCarta w Teatrze (2008), Zamach na MoCarta,

czyli jezeli śpiewać, to nie indywidualnie (2011) a poslední v roce 2012

Frank´n´Roll.

Jejich první představení, kde pojali Antonia Vivaldiho za svého patrona,

bylo pojmenované The Four Seasons à la MozART Group. Každé z ročních období

začíná stejně jako v kompozici Vivaldiho díla. Poté nové aranžmá ubíhá volněji

od klasické koncepce směrem k nejrůznějším artificiálním a nonartificiálním

písním o jaru (R. Strauss – Tak pravil Zarathustra; M. P. Musorgskij – Balet

nevylíhnutých kuřátek), létu (L. Pavarotti – O Sole Mio; Los del Rio – Macarena),

podzimu (F. Chopin – Preludium e-moll Op. 28; J. Kosma – Les Feuilles Mortes)

a zimě (M. Blantěr – Kaťuša; J. L. Pierpont – Jingle Bells; B. Crosby – White

Christmas).

V druhé polovině roku 2016 skupina plánuje představit novou show

s názvem MozART travels!, která bude posluchači nabízet zábavný pohled na

nečekané situace, které během svých cest nasbírali, spolu s tradicemi

a zvyklostmi daných zemí a s jejich pojetím světa, jenž je konfrontován s naším.

27

Skupina The MozART Group podle Jany Slimáčkové51 vystupuje

„s naprostou lehkostí a samozřejmostí“. Jejich show jsou tvořeny ze známých

skladeb klasické hudby s přesahy do folkloru různých koutů světa, např.

španělského, maďarského, bavorského, nebo do jazzu, filmové hudby či do pop

music (Beatles, Michael Jackson). Mimo to imitují i různé zvuky, „uplatňují

různé hráčské techniky, situační humor, také hereckou akci s vlastními nástroji

a s rekvizitami, předvádějí operu, balet, tanec, (…) využívají rovněž světelných efektů,

playbacku i karaoke s hostem z publika, přitom všechny hudební ukázky, pomůcky

a narážky jsou jednoznačně rozpoznatelné“52 a ve spojitosti s hudbou.

3.2.4 Igudesman & Joo

Igudesman and Joo je britské hudební duo tvořeno z vynikajících

instrumentalistů, klavíristy Hyung-ka Joa a houslity Alekseye Igudesnmana.

Jejich neopakovatelná a zábavná divadelní vystoupení spojují klasickou hudbu

s populární a komedií. Snem skupiny Igudesman and Joo je zpřístupnit

klasickou hudbu širšímu a mladšímu publiku.

Jejich společná cesta se začala utvářet od dob studií na hudební škole

Yehudi Menuhin School v Anglii. Hudební duo se vydalo v roce 2004 po

stopách průkopníků Victora Borgeho, dánského komika a klavíristy,

a Dudleyho Moora, anglického herce, komika a skladatele. Vytvořili svoji první

show s názvem A Little Nightmare Music. Vystupují jako sólisté, duo

i s doprovodem komorních nebo symfonických orchestrů na světových pódiích

a festivalech.

Jejich vystoupení je plné inteligentního humoru. Inspirace pro jejich

legrační show lze spatřovat u Rachmaninova nebo Lizsta, přes které pokračují

51 SLIMÁČKOVÁ MICHÁLKOVÁ, Jana. Humor s MozART Group. In: Harmonie line [online]. 2010 [cit. 2016-02-05]. Dostupné z: http://www.casopisharmonie.cz/kritiky/humor-s-mozart-group.html 52 Tamtéž.

28

k tématům z bojového umění či klasických filmů, až k rocku, hip hopu, folku,

heavy metalu, disco hudbě a stepu.

V jejich hudebních show nebo skečích, jak je sami označují, vystupovalo

i mnoho velkých jmen klasické hudby jako pianista Emanuel Ax, houslisté

a violisté Joshua Bell, Janine Jansen, Gidon Kremer, Mischa Maisky, Viktoria

Mullova nebo Julian Rachlin. Při mnoha příležitostech spolupracovali

i s hercem Johnem Malkovichem nebo Sirem Rogerem Moorem.

I jejich samostatná hudební kariéra je spojována s velkými osobnostmi.

Aleksey Igedesmam spolupracoval s oscarovým skladatelem Hansem

Zimmerem, vokalistou Bobby McFerrinem. Hyung-ki Joo aranžoval a podílel se

na nahrávání skladeb rokenrolového hudebníka Billyho Joela pro klavír či

kooperoval s oscarovým skladatelem Vangelisem.

Na svém kontě mají šest show, s kterými vystupují na svých koncertech,

a to A Little Nightmare Music, Big Nightmare Music, And Now Mozart, 8 To

88, A Little Silent Night Music a Upbeat.

A Little Nightmare je jedinečná show, která je plná profesionálních

výkonů a bláznivého humoru. V tomto podání zní např. hudba Sergeje

Rachmaninova a jeho Klavírní koncert č. 2 c-moll. Tato část je označena jako Piano

Lesson − Rachmaninov had big hands. Mozart Bond je další epizodou v humorné

show, která propojuje soundtrack z filmu James Bond: Dr. No (James Bond

Theme) a Symfonie č. 40 v g-moll Wolfganga Amadea Mozarta a vytváří tak nové

a moderní aranžmá.

Duo Igudesman & Joo má svoji show A Little Nightmare Music upravenou

i pro vystoupení se symfonickým orchestrem. Pak ji nazývají jako Big

Nightmare Music, přestože obsahuje oblíbené kusy komorního provedení.

Svému publiku tak představují části Mozart Bond, Alla Molto Turca a Cleaning vs.

Riverdancing. Epizoda Alla Molto Turca prezentuje zajímavé aranžmá skladby

29

klasicistního skladatele Wolfganga Amadea Mozarta Turecký pochod. Duo

představuje klavírní sonátu v a-moll i A-dur a později přidává prvky asijské

hudby. Jejich mash-up netvoří jen skladby artificiální a nonartificiální hudby,

ale i čistě populární skladby. Součástí show je i popová píseň I Will Survive

americké zpěvačky Glorie Gaynor, která zní v humorné aranži s písněmi Killing

Me Softly With His Song (The Fugees) a The Final Countdown (Europe). Další část

nazvaná Cleaning vs. Riverdancing je tvořena ze skladeb Malá noční hudba (W. A.

Mozart), Symfonie č. 40 g-moll (W. A. Mozart), Symfonie č. 5 c-moll „Osudová“

(L. van Beethoven), Koncert pro housle a orchestr e-moll (F. Mendelssohn-

Bartholdy), Koncert pro 2 housle d-moll (J. S. Bach), Čtvero ročních dob – Jaro

(A. Vivaldi) a z písně Scotland The Brave (skotská vlastenecká píseň)

a soundtracku Promentory z filmu Last Of The Mohicans. A jako celek je

doplněno o irský tanec, tzv. step dancing.

Podle amerického herce Johna Malkoviche je „jejich kombinace vážné hudby

s komedií naprosto unikátní.“53 Od roku 2012 objíždí svět s novou show s názvem

And Now Mozart. Je tvořena z částí Mozart Will Survive, Gravity, Chopin Allergy

a dalších. První zmiňovaná obsahuje skladby I Will Survive (Gloria Gaynor),

12 Variací „Ah Vous Dirai-je, Maman“ (W. A. Mozart), Klavírní sonáta č. 16 v C-dur

(W. A. Mozart), Kánon v D-dur (J. Pachelbel) doplněný o prvky rapu, dále pak

i No Woman No Cry (Bob Marley) a Let It Be (Beatles) aj. Gravity přináší svým

posluchačům melodie anglické alternativní rockové skupiny Muse (Psycho)

a barokního skladatele Johanna Sebastiana Bacha (Fuga c-moll), které jsou hrány

na elektronické housle a keyboard. Motivy skladeb polského hudebního

skladatele Frederycka Chopina tvoří část show s názvem Chopin Allergy. Ať už

jeho Etuda č. 9 v f-moll, Valčík v e-moll nebo Etuda č. 2 Op. 25 v f-moll, které jsou

doplněny o ruskou lidovou píseň Dark Eyes či o téma skladby Good Morning To

53 And Now Mozart. Igudesman & Joo [online]. 2016 [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.igudesmanandjoo.com/and-now-mozart/

30

All, dnes většině z nás známé jako Happy Birthday To You, amerických učitelek

Patty a Mildred J. Hillových.

Show 8 To 88 s podnázvem Musical Education For Children Of All

Ages je vzdělávací program, který duo předvádí po celém světě na univerzitách

a hudebních školách. Snaží se studenty inspirovat k objevování nových oblastí

na svých vlastních hudebních cestách. Kladou důraz na schopnost bavit se

hudbou a rozšiřovat hudebníkům obzory. Program přináší možnost vyzkoušet

si nové přístupy k tvorbě, učení a živému vystupování.

Od března 2016 bude duo vystupovat se svým novým hudebně-

divadelním představením Upbeat. Divákům nabídnou „bláznivou hudební

jízdu“54, která je provede mnohými zastávkami nejrůznějších hudebních žánrů.

Od Maurice Ravela se dostaneme k rocku, z hip-hopových rytmů k zvuku,

který vzniká napodobováním hihotání55 nebo chichotání, a to vše v doprovodu

orchestru.

Hyung-ki Joo v interviewu pro Time Out uvedl, že „komedie je velice vážná

věc. (...) Na druhou stranu, klasická hudba je plná humoru, který mnoho lidí nevidí,

a právě to se snažíme ukázat.“56

3.3 Hodnocení vybraných hudebních uskupení

Představitelé moderních úprav (The Piano Guys, Vanessa Mae, The MozART

Group, Igudesman & Joo) pracují s dílem vážné hudby každý po svém. Jsme

svědky zajímavých hereckých, ale i hráčských show doplněných o profesionální

hru na hudební nástroje. Na svém kontě mají již řadu moderních aranžmá. 54 Shows. Igudesman & Joo [online]. 2016 [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.igudesmanandjoo.com/shows/ 55 Tamtéž. Volný překlad z anglického výrazu tee-hee-hees. 56 ANGEL, Amanda. Interview: Igudesman and Joo: A musical pair makes high-minded comedy with the classical repertoire. Time Out New Youk [online]. 2011 [cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.timeout.com/newyork/opera-classical/interview-igudesman-and-joo

31

Záleží na vkusu vnímatele či posluchače, jak bude jejich práci hodnotit.

Můžeme u nich najít skladby, které jsou tak dokonale promyšlené, že dokáží

svého recipienta zaujmout. Objevují se však i aranže, které nejsou příliš

vydařené.

Skupina The Piano Guys tvoří velice zajímavé úpravy skladeb populární

a vážné hudby. Svého posluchače umí zaujmout pozoruhodnými videoklipy

a způsobem hry na klavír a violoncello. Mnohdy se jim daří vkusně doplňovat

hudbu artificiální o prvky a melodie hudby populární.

Styl houslistky Vanessy Mae „techno-akustický fusion“ zaujme převážně

příznivce taneční hudby. Avšak tuto kombinaci s vážnou hudbou neshledávám

příliš zajímavou a lákavou. Její tvorba, která neobsahuje prvky z oblasti

artificiální a je naopak čistě populární, působí přitažlivěji.

Kouzlo smyčcového kvarteta The MozART Group spočívá v nápaditosti,

hudebnosti, provedení i komičnosti. Svého posluchače na koncertu zaujme

jednak hrou na nástroj, gestikulací, mimikou, případně i tanečními kreacemi.

Koncept jejich vystoupení je do detailu promyšlený, přesto nepůsobí nijak

strojeně. Jejich moderní aranže skladeb nabízí bohatý průřez hudební tvorbou

vážné i populární hudby, jakoby zkoušeli recipientovu pozornost a znalosti

z obou hudebních oblastí.

I hudební duo Igudesman & Joo spojuje ve své tvorbě hudební oblast

nonartificiální s artificiální, která je doplněna o komiku, nejrůznější rekvizity či

slovní komentáře. Jejich snaha zpřístupnit hudbu širokému okruhu lidí se jim

poměrně daří. Profesionální ovládání hry na klavír a housle bývá občas

nevhodně spojováno s děním na jevišti, jejímž cílem je vytvořit co nejzábavnější

show, která pak působí až trochu kýčovitě.

U úprav originálních děl by nemělo docházet k porušování jejich

základních charakterů a nálad. Mnohdy se ovšem setkáme s tím, že moderní

32

aranže skladeb nezvyšují uměleckou hodnotu originálu, ale spíše její hodnotu

snižují. Důvodem může být například chybějící znalost hudební teorie

a kompozice, estetiky apod. Ačkoliv někdy se může jednat i o umělecký záměr

aranžéra.

Kdy je pak vhodné hovořit u moderních úprav skladeb o umění a kdy

o kýči? Touto problematikou se ve své knize Umění a kýč zabýval Tomáš

Kulka57. Kýč je všeobecně vnímán jako něco krásného, co má silný emocionální

náboj a povětšinou pozitivní ohlas. Jeho téma bývá snadno identifikovatelné

a nedochází u něj k obohacování senzuálních zkušeností vnímatele. Nedává

prostor pro vznik asociací.

Moderní úpravy či aranže skladeb z artificiální oblasti by po porovnání

se znaky uváděnými Tomášem Kulkou mohly být označeny slovem kýč.

Koncerty či vystoupení skupin The Piano Guys, Vanessy Mae, The MozART

Group i Igudesman & Joo bývají velmi často navštěvované, z čehož vyplývá, že

zmiňovaní interpreti jsou svoji tvorbou zaměřeni na posluchače. Můžeme tedy

hovořit o jejich výrazně komerční záležitosti. Pro své úpravy si velmi často

vybírají úryvky, případně celé skladby, které jsou posluchačsky nejznámější.

Jejich moderní aranžmá artificiálních skladeb spočívá např. v úpravě tempa,

nástrojového složení, charakteru skladby, tonality apod. Ve svých videoklipech

či záznamech z živých koncertů se snaží u recipientů vyvolat pozitivní pocity,

radost z poslechu hudby atd.

Cílem všech čtyř interpretů je přiblížit a zpřístupnit hudbu artificiální

širšímu okruhu lidí. Díky moderním aranžmá skladeb vážné hudby se

k posluchači dostávají melodie, které nás svojí uměleckou hodnotou oslovují

dodnes, ačkoliv vznikly před mnoha lety.

57 KULKA, Tomáš. Umění a kýč. Praha: TORST, 1994, s. 42−43.

33

4 Alternativní vzdělávání a inovace

Vývoj společnosti je doprovázen změnami a inovacemi. Vzdělávání není toho

výjimkou. Školství nejen u nás, ale i v celém světě prochází nejrůznějšími

změnami, ať už se mluví o státních maturitách či inovaci ve vzdělávání. Jednou

z nich je zavadění prvků z výuky v alternativních školách. Mezi příčiny změn

ve školství a vzdělávání patří ekonomické faktory, jako je tržní ekonomika

a privatizace. Existují ale i faktory s povahou společenskou a pedagogickou.

Iniciátory volajícími po změnách pro optimální rozvoj mladé generace jsou

jednak samotní rodiče a učitelé, ale i pedagogové teoretikové, politikové

a další.58 Jejich nespokojenost se projevila ve dvou formách. První forma je

zaměřená prakticky v hnutích a aktivitách reformních a alternativních škol, ta

druhá je orientovaná teoreticky v koncepcích inovací vzdělávání. Obě spolu

úzce souvisí. V českém prostředí docházelo k inovačním změnám ve

vzdělávacím procesu po roce 1989, nejvíce však v letech 1990−1999.

Každá inovace má svá pozitiva i negativa. Pozitivní je zvyšující se stupeň

kooperace mezi učiteli a žáky či žáky navzájem. Učitelé se naučí lépe

rozeznávat a chápat potřeby svých žáků, dále se u nich zvyšuje pocit

seberealizace. Pozitivním rysem je i efektivnější využívání času výuky.

Negativum pro inovaci do tradičního školství je fakt, že mnozí učitelé nejsou

schopni změnit své tradiční formy výuky. Většinou k ní přistupují s odmítavým

postojem, který se projeví na neúspěšné realizaci. U učitele je kladen důraz na

týmovou spolupráci při podrobnějším plánování výuky. Mnozí edukátoři

nejsou schopni adekvátně identifikovat skutečné potřeby svých žáků.59

Kvůli snaze lidské civilizace měnit a zdokonalovat již vytvořené vznikají

nové instituce, pracovní postupy, teorie atd. Po ustálení určitého typu škol,

58 PRŮCHA, Jan. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2012, s. 16. 59 Tamtéž, s. 137−138.

34

které se tím stávaly tradičními, se začaly objevovat tendence pro nalézání

něčeho nového. „Dějiny školství jsou vlastně neustálým dialogem i konfrontací mezi

standardní a alternativní školou.“60 Příčiny vzniku jsou patrné kvůli rozvoji vědy,

techniky a lidského poznání, kdy docházelo k určité „informační explozi“. Do

obsahu školního vzdělávání se to promítlo v podobě přesycení učiva

množstvím detailních poznatků atd. Právě alternativní koncepce se snaží

osvojovat poznatky pomocí určitých „reprezentací celkového poznání

prostřednictvím vhodně vybraných příkladů“61.

Synonymem k pojmu alternativní škola a alternativní vzdělávání může

být netradiční škola, volná škola, svobodná škola, otevřená škola či nezávislá

škola a jiné. Nejasnost pojmu a jeho významu není problémem vyskytujícím se

pouze v českém jazyce. Každá země chápe význam pojmu alternativní škola

odlišně. Pro německý deník Wörterbuch Pädagogik jsou alternativní školy

takové, „které se odlišují zcela nebo částečně svými cíli, učebními obsahy, formami

učení a vyučování, organizací školního života a spoluprací s rodiči, od jednotných

charakteristik státní / veřejné školy, a tím nabízejí jinou možnost učení a vyučování“62.

Dále podle deníku vznikly tyto školy z kritiky, která byla vznesena vůči veřejné

škole. Pro své rozdílné antropologické, pedagogické nebo filozofické základy

jsou alternativní školy považovány za reformní školy.

Podle Ottovy všeobecné encyklopedie63 je pojem alternativní školy

vysvětlen jako druh školy, která se zejména obsahem vzdělávání, organizací či

metodami výuky, nebo způsobu hodnocení odlišuje od běžného typu škol.

60 PRŮCHA, Jan. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2012, s. 34. 61 Tamtéž, s. 35. 62 Tamtéž, s. 22. 63 BULISOVÁ, Jiřina (ed.). Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Vyd. 1. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003, s. 38.

35

Podle Jana Průchy lze na pojem alternativní škola nahlížet ze tří rovin,

a to z hlediska školsko-politického, ekonomického, pedagogického

a didaktického. Nás však nejvíce zajímají právě poslední zmiňované aspekty,

tedy pedagogický a didaktický. U tohoto typu škol se uplatňují zvláštní,

nestandardní, inovativní, experimentální formy, obsahy nebo metody

vzdělávání a jiné didaktické přístupy, které se běžně neuplatňují. Odlišují se

v jiných způsobech organizace výuky nebo života dětí ve škole, v obsahu

vzdělávání, v parametrech edukačního prostředí, ve způsobech hodnocení

výkonu žáků a ve vztazích mezi rodiči a školou.64

Alternativní školy podle Karla Rýdla jsou takové školy, jež „svými

inovačními programy a postupy cíleně odstraňují nedostatky tradičních škol a vyhovují

lépe novým požadavkům společnosti“65. Pod tento pojem je nutné zahrnovat i ty

školy, „které zavádí nové prvky do struktury školy, vzdělávacího obsahu, metod apod.

Někteří odborníci je označují jako školy inovativní“66.

Alternativní školy jsou tedy chápany jako všechny školy, které se

vyznačují určitou pedagogickou specifičností odlišujíc je od standardních škol,

kde se naopak setkáváme převážně s tradičními výukovými metodami (např.

metody slovní, názorně-demonstrační, praktické)67. Vznik alternativních

výukových metod je spjat se vznikem alternativních škol jako reakce na kritiku

metod klasických, které však mají ve vzdělávacím procesu svůj nenahraditelný

význam.

64 PRŮCHA, Jan. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2012, s. 24−25. 65 RÝDL, Karel. Alternativní pedagogické hnutí v současné společnosti. In PRŮCHA, Jan (ed.). Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál s.r.o., 2009, s. 107. 66 Tamtéž, s. 107. 67 MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. 1. vyd. Brno: Paido, 2003, s. 49.

36

4.1 Alternativní výuka ve standardních školách

České školství by si mohlo vzít příklad ze severských států (Finsko, Norsko,

Švédsko), kde zavádí alternativní výuku do standardních škol. Jejich vzdělávací

politika je zaměřena prioritně na zvyšování kvality a variability právě ve

standardních školách než na uplatňování alternativních škol.68

I u nás existují od roku 1989 různé alternativní školy reformního typu,

zejména waldorfská a montessori škola. Objevily se i mnohé dílčí inovace ve

vzdělávání a vyučuje se podle jednotlivých školních vzdělávacích programů.

Mnohotvárnost našeho současného vzdělávání vede k nepřehlednosti

o fungování tohoto systému. Prostřednictvím časopisů Učitelské noviny nebo

Moderní vyučování se dozvídáme převážně subjektivní informace o realizaci

nějaké inovace ve vyučování. Pedagogické výzkumy se příliš nezaměřují na

alternativy a inovace v současném českém vzdělávání.69

Mezi nejznámější alternativní školské systémy patří Waldorfská škola,

Montessori pedagogika, Daltonská škola, Jenský plán, Zdravá škola, Začít spolu

či Angažované učení aj. Ačkoliv má každý z nich jinou formu vzdělávání a své

charakteristické rysy, společným jmenovatelem je pro ně cíl, odlišné osnovy

a určitý filosofický směr, ze kterého vychází.

4.2 Alternativní výukové metody

Vyučovací metoda je "způsob, jakým učitel organizuje proces osvojování nových

vědomostí a dovedností žáků"70. Ve Slovníku cizích slov71 je pojem alternativní

68 PRŮCHA, Jan. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. 3., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2012, s. 136. 69 Tamtéž, s. 143. 70 ŠIMONÍK, Oldřich. Úvod do didaktiky základní školy, Brno: MSD s.r.o. Brno, 2005, s. 78. 71 KRAUS, Jiří. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Vyd. 1. Praha: Academia, 2008, s. 45.

37

vysvětlován jako možnost výběru, volby mezi dvěma nebo více eventualitami,

jsoucí jednou z alternativ.

Podle Maňáka72 jsou alternativní výukové metody "postupy, které vedou

výuku tak, aby se výchovně-vzdělávacích cílů dosahovalo hlavně na základě vlastní

učební práce žáků, přičemž důraz se klade na myšlení a řešení problémů". Pro

alternativní metody je tedy typický rozvoj poznávacích schopností žáka,

aktivity, tvořivosti, samostatnosti a spolupráce s ostatními.

Při výuce hudební výchovy lze vedle tradičních výukových metod, kam

patří metody slovní (přednáška, výklad, rozhovor, diskuze, dramatizace,

kompozice, notový zápis, práce s textem písně, učebnicí, hudbou), metody

názorně demonstrační (poslech hudebních záznamů, videa, hra na hudební

nástroje) a metody praktické (tanec, improvizace na hudební nástroje, tvorba

notových záznamů a hudebních nástrojů), využívat i metody alternativní. Je

ovšem důležité mít na paměti, že by měla "každá metoda prostřednictvím

hudebních činností rozvíjet nejen hudební schopnosti a dovednosti, ale také přinášet

hudebně naukové poznatky a podporovat hudební poznání a myšlení"73. Učitel při

výběru vhodné metody bere do úvahy nejen cíl výuky, obsah učiva, zvláštnosti

vnějších podmínek (čas, vybavení školy, pracovní prostředí třídy), učební

možnosti žáků, úroveň jejich fyzické a psychické vyspělosti, ale také svou

vlastní osobnost, odbornou a metodickou vybavenost a zkušenosti.

Alternativních (inovativních) výukových metod74 existuje celá řada, např.

diskuse, situační metody, didaktická hra, řešení problémů, skupinová

a projektová výuka, metody kritického myšlení (brainstorming, myšlenková

72 MAŇÁK, J. Výukové metody. Brno: Paido, 2003. s. 105. 73 SEDLÁK, František a Rudolf SIEBR. Didaktika hudební výchovy 1 na prvním stupni základní školy: učebnice pro studenty pedagogické fakulty, studijní obor učitelství pro 1. stupeň základní školy. 2., upr. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, s. 94. 74 ZORMANOVÁ, Lucie. Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012.

38

mapa, metoda I.N.S.E.R.T., volné psaní) aj. O alternativní přístup k výuce

v systému tradičního vzdělávání často usilují učitelé i formou využívání nových

pomůcek, her, soutěží, ale i pracovních listů.

4.2.1 Brainstorming

Tato aktivizující metoda rozvíjí kreativní myšlení a odděluje vymýšlení nápadů

od jejich kritického hodnocení. Cílem je pomocí diskuze a prací s asociacemi

vyřešit konkrétní úkol, problém.

V první fázi zapisuje učitel (moderátor) všechny nápady, návrhy řešení,

aniž by byly nějak komentovány či hodnoceny. V druhé fázi jsou vyloučeny

návrhy nerealizovatelné, a tím se celá skupina dostane k výslednému

společnému řešení.

Brainstorming je metoda, kterou učitelé často využívají k zaktivizování

a motivování žáků k dalšímu učení. Zápis této "burzy nápadů" může mít

podobu myšlenkové mapy.75

4.2.2 Myšlenková mapa

Myšlenková mapa je grafickým záznamem znalostí žáků a uvědomění si jejich

souvislostí. Její užití je vhodné nejen v evokační fázi učení, kdy je žák

aktivizován a motivován k řešení daného problému, ale i ve fázi reflexe

k zpětnému třídění, systematizaci a upevnění nových vědomostí. Cílem tvorby

myšlenkové mapy je najít co nejvíce možných asociacích vztahujících se

k danému tématu.

Při tvorbě myšlenkové mapy učitel (či žák při individuální práci) napíše

nejčastěji doprostřed tabule téma, pojem, výraz. Kladením otázek podporuje

žáky v pojmenovávání souvisejících výrazů a hledání vazeb mezi nimi. Na 75 ČERVENKOVÁ, Eva. Výukové metody a organizace vyučování [online]. Ostrava, 2013 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/svp/opory/pdf-cervenkova-vyukove-metody-a-organizace-vyucovani.pdf

39

tabuli zapisuje okolo základního pojmu všechny nápady, které nejsou nijak

hodnoceny.76

4.2.3 Metoda I.N.S.E.R.T.

Je metoda, která rozvíjí kritické myšlení. Název této metody lze přeložit jako

interaktivní (I) poznámkový (N) systém pro (S) efektivní (E) čtení (R) a myšlení

(T).77

Bývá také označována jako "znaménkování", kdy si žáci při

individuálním čtení předloženého textu označují pomocí znamének informace,

které znají (�), které jsou pro ně nové (₊), se kterými nesouhlasí (₋) a o kterých

se chtějí dozvědět více (?). Následně si tyto informace roztřídí přehledně do

tabulky a s učitelem prodiskutují.

4.2.4 Volné psaní

Metoda volného psaní je opět vhodná při učení ve fázi evokace i reflexe.

V průběhu krátkého časového intervalu (okolo pěti minut) jsou žáci vyzváni

k psaní souvislého textu vlastních myšlenek k předloženému tématu. Není

důležité dbát na pravopis či stylistiku, nýbrž pokračovat v psaní bez přerušení,

tj. psát případně i o stavu a pocitech, pokud je k danému tématu nic nenapadá.

Výsledný text není zpětně hodnocen, ale žák může využít možnosti ho přečíst.78

76 ZORMANOVÁ, Lucie. Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, s. 121. 77 Tamtéž, s. 123. 78 ZORMANOVÁ, Lucie. Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod. Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, s. 138.

40

5 Moderní aranžmá artificiální hudby v hodinách

hudební výchovy

„Nápaditá hudební výchova ve škole nesporně může přispět k ovlivnění hudebního

vkusu dětí. Celkově však dnes není známa ucelená metoda či teorie školské hudební

výchovy, pomocí níž by bylo možno zásadním způsobem ovlivnit hudební orientaci

a vkus mládeže. Pod tlakem masivního působení hudebních médií je třeba naopak chápat

současnou dílčí rezignaci na výchovné modely prosazované shora… Současné výzkumy

hudební recepce vnesly do sféry hudební estetiky některé radikálně nové skutečnosti. Na

jejich další výsledky dychtivě čekají hudební pedagogové, nevědouce, jak a co nadále učit

ve školské hudební výchově.“79

V dnešní době by se za alternativní metody práce u poslechových činností daly

považovat informace popsané docentem Františkem Sedlákem, které jsou

uvedeny v druhé kapitole diplomové práce. Hodin věnovaných poslechu je na

základních školách opravdu poskromnu. Učitelé se snaží žákům co nejvíce

výuku přizpůsobit, ať už formou her (AZ kvíz, Hudební kufr apod.), či zpěvem

populárních písní prostřednictvím karaoke. Každý učitel se snaží být ve svých

hodinách kreativní a inovativní, proto by mohl hledat i nové způsoby, jak žáky

přimět k poslechu skladeb z oblasti artificiální hudby. Výběr moderních

aranžmá artificiálních skladeb však v sobě skrývá i určitá úskalí. Při jejich volbě

je důležité zvážit několik hledisek, např. k čemu může daná skladba posloužit,

jestli je vhodné na ní ukazovat formový rozbor, nebo zda by byla vhodnější na

vysvětlení problematiky určitého rytmického prvku, nebo k analýze

nástrojového obsazení, barvy jednotlivých nástrojů i způsobu hry na ně.

79 VIČAR, Jan a Roman DYKAST. Hudební estetika. 2. vyd. V Praze: Akademie múzických umění, Hudební fakulta, Katedra teorie a dějin hudby, 2002, s. 70.

41

Každý člověk je originál, proto bychom si měli uvědomit, že vnímání

hudby a vytváření si svých fantazijních představ bude rozdílné. Není vhodné

odsuzovat vnímání jednotlivců, které neodpovídá či nesouhlasí s naším

pojetím. Cílem učitele je vychovávat člověka v poslechu tak, aby byl schopen

své názory, myšlenky či postoje analyzovat, uměl je třídit, strukturovat

a hodnotit. Proto je dobré či dokonce vhodné vštěpovat žákům poznatky, které

jim objasní, že mnoho významných skladeb z oblasti artificiální ovlivnilo

tvorbu skladeb z oblasti nonartificiální hudby. Příkladem mohou být ukázky

použité v pracovních listech, které jsou výsledkem praktické části této

diplomové práce.

5.1 Výběr a hodnocení hudebních ukázek k pracovním listům

Hudební ukázka by měla být inspirativní, aby dokázala žáka zaujmout.

Poslechem skladeb v hodinách hudební výchovy se učitelé podílejí na utváření

hudebního vkusu recipienta. Pokud bude výběr ukázky vhodný, lze jím docílit

až ztotožnění posluchače s vnímanou hudbou. Snadněji dostupnou pro

identifikaci recipientů se stává hudba nonartificiální. U artificiální je tento

proces částečně složitější. Její průběh identifikace by bylo možné zjednodušit

využitím moderních úprav či aranžmá skladeb z oblasti vážné hudby.

Cílem diplomové práce bylo vytvoření vzorových pracovních listů,

v nichž se převážná část hodiny věnuje poslechovým činnostem. K poslechu

bylo využito moderních aranžmá skladeb artificiální hudby těchto hudebních

skupin: The Piano Guys, The MozART Group, Vanessa Mae a Igudesman & Joo.

Při poslechu tvorby jednotlivých interpretů se samy nabízely možnosti,

jak jejich skladby zajímavě využít a zpracovat v hodinách hudební výchovy. Od

každého představitele moderních úprav byly vybrány dvě skladby. Snahou pro

návrh pracovních listů byl výběr takových ukázek, které umožňují zařazení

k osnovám hudební výchovy pro žáky 6.−9. tříd základních škol. Tato

42

diplomová práce nabízí osm vzorových pracovních listů, kdy každý obsahuje

jednu skladbu z oblasti artificiální, která se stala předlohou pro její moderní

úpravu v podání jednoho z vybraných hudebních uskupení. Všechny skladby

jsou uvedeny na CD, které je samostatnou přílohou práce.

5.1.1 Symfonie č. 40 v g-moll × Mozart Bond

Symfonie č. 40 v g-moll80 (KV81 550, I. věta) bývá řazena mezi nejznámější díla

Wolfganga Amadea Mozarta. Její první věta zní posluchači poměrně tajemně.

Tento sytě tmavý zvuk vychází ze smyčcových partů. Symfonie je líbivá

a energická, místy dramatická. Její téma je známé. Mozart jej použil i při práci

na jednom ze svých klavírních koncertů.

Skladba s názvem Mozart Bond82 od hudebního dua Igudesman & Joo je

moderní aranžmá úryvků skladeb populární a vážné hudby. Zní v ní výše

zmíněná Symfonie č. 40 v g-moll od W. A. Mozarta a motiv soundtracku z filmu

James Bond: Dr. No, jejímž autorem je skladatel Monty Norman. Skupina se

snažila dát skladbě dramatičtější ráz. Vytváří jakýsi hudební souboj mezi

úryvky zmíněných děl. Recipienty se snaží tímto komickým prvkem, který je

doprovázen i mimikou hráčů, pobavit. U úryvku artificiální hudby došlo

k navýšení tempa.

80 MOZART, Wolfgang Amadeus. Symphony No. 40 in G minor, K. 550: Symphony No. 41 in C major, K 551 "Jupiter". S.l.: Sony Classical, 1991. 81 KV, tj. Köchel-Verzeichnis (Köchelův seznam), je chronologicko-tematický seznam děl W. A. Mozarta. 82 Igudesman & Joo - Mozart Bond. In: YouTube [online]. Zveřejněno 19. 4. 2007 [cit. 2016-03-12]. Kanál uživatele by Seb. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=vvlCu1_noTc

43

5.1.2 Klavírní sonáta č. 11 v A-dur × Alla Molto Turca

Třetí věta z Klavírní sonáty č. 11 v A-dur83 (KV 331), známá jako Turecký pochod,

patří opět k nejznámějším skladbám Wolfganga Amadea Mozarta. Ačkoliv je

psaná pro klavír, lze ji slyšet i v jiné úpravě např. v podání na jiný sólový

nástroj (trubka, příčná flétna apod.) či v orchestrální podobě. Skladba je velice

oblíbená pro svůj hravý a sebevědomý charakter. Má formu ronda a začíná v a-

moll.

Moderní úpravou 3. věty Klavírní sonáty č. 11 je skladba Alla Molto

Turca84. Hudební skupina Igudesman & Joo v ní zdůrazňuje hlavní motiv

Tureckého pochodu klasicistního skladatele W. A. Mozarta. Lze ji rozdělit na

3 díly. První představuje krátký úryvek motivu v mollovém tónorodu. Část

druhá je naopak hrána v durovém. Snaží se u recipientů vyvolat veselou náladu

a vykouzlit jim úsměv na tváři. Třetí část je opět hrána v durovém tónorodu,

aby zněla alla molto turca, tedy výrazně tureckým dojmem. Za pomoci snížení

II. stupně v durové stupnici se podařilo docílit kýženého efektu. Pokud je

skladba doprovázena symfonickým orchestrem, turecký prvek v ní podporuje

i výrazná hra na perkusní nástroje (např. na tamburínu).

5.1.3 Jaro × Čtvero ročních období

Cyklus houslových koncertů Čtvero ročních období barokního skladatele Antonia

Vivaldiho je velmi známý. Patří mezi jeho nejhranější díla, obzvlášť část Jaro85

(Koncert č. 1 v E-dur, RV86 269, I. Allegro). O cyklu koncertů lze hovořit jako

83 MOULÍK, Petr. Nestárnoucí melodie. Praha: Levné knihy, 2010. 84 Igudesman & Joo - Alla Molto Turca. In: YouTube [online]. Zveřejněno 6. 3. 2009 [cit. 2016-03-12]. Kanál uživatele IGUDESMAN JOO. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=MNtYYuWILNE 85 VIVALDI, Antonio. Čtvero ročních období: four concertos for violin and string orchestra op. 8, nos. 1-4. Praha: Lotos, 1998. 86 RV, tj. Ryom-Verzeichnis, katalog skladeb Antonia Vivaldiho (sestavil ho Peter Ryom).

44

o velmi působivém hudebním díle. Vivaldi dokázal hudebním jazykem vyjádřit

všechna roční období.

V současné době je možné objevit spoustu populárních úprav

jednotlivých částí z koncertu Čtvero ročních období. Moderní aranžmá se

věnovali např. houslistka Vanessa Mae, skupina The Piano Guys i smyčcové

kvarteto The MozART Group. Moderní úprava v podání skupiny The MozART

Group87 vytváří ojedinělé pojetí čtyř ročních období. Jejich snahou je vytvořit či

navodit pocity, dojmy i známé skutečnosti o jednotlivých obdobích. Téma

z Koncertu č. 1 Jaro doplňují o motivy ze skladeb vážné hudby, např. Tak pravil

Zarathustra (Richard Strauss), Balet nevylíhnutých kuřátek (Modest Petrovič

Musorgskij) a Polonéza As-dur „Hrdinská“ (Fryderyck Chopin). Namísto

propojování či vytváření tzv. mash-up jednotlivých úryvků skladeb dochází

pouze k jejich postupnému řazení za sebe.

5.1.4 Canon in D-dur × Rockelbel´s Canon

Canon in D-dur88 barokního skladatele Johanna Pachelbela byl jako chrámová

hudba napsán pro tři violy a basso continuo. Od roku 1680 byla skladba

upravena i pro jiné hudební nástroje. V dnešní době lze barokní melodii slyšet

např. při obřadech svatebních nebo pohřebních. Její téma se stalo inspirací pro

vznik nových moderních aranžmá.

Skupina The Piano Guys patří mezi ty, kteří se o moderní úpravu

barokní skladby pokusili. Jejich aranž spočívá ve změně nástrojového obsazení.

Kánon zní v podání čtyř violoncell doplněný o rockové prvky, kdy rytmická

87 MozART Group - Cztery Pory Roku / Four Seasons A La MozART Group. In: YouTube [online]. Zveřejněno 4. 1. 2013 [cit. 2016-03-12]. Kanál uživatele newabratv. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=BXO1-GgfoAI 88 Největší hity klasiky. Praha: Monitor-EMI, 1998.

45

složka je zde poměrně výrazná. Přitom všechny zvuky byly hrány na zmíněný

nástroj. Skupina ji dala i příznačný název Rockelbel´s Canon89.

5.1.5 Malá noční hudba × Classical Pop Music

Malá noční hudba90 neboli Serenáda pro smyčcový kvartet a basu G-dur (KV 525,

I. věta Allegro) patří k nejslavnějším a nejhranějším skladbám skladatele W. A.

Mozarta. Skládá se ze čtyř vět, z nichž nejznámější je věta první – Allegro. Její

živé a veselé pasáže jsou střídány jemnými lyrickými.

Skladba Classical Pop Music91 smyčcového kvarteta The MozART Group

je moderní úpravou Mozartovy serenády. Kromě krátkého seznámení

posluchače s úpravou této skladby, která je obohacena o prvky country hudby,

ukázka obsahuje i úryvky z Tureckého pochodu, Symfonie v g-moll, Houslového

koncertu v A-dur skladatele W. A. Mozarta. Z oblasti nonartificiální hudby

obsahuje Classical Pop Music také témata písní Rock Around The Clock (Bill

Haley), She Loves You (Beatles), Can´t Get You Out Of My Head (Kylie Minoque)

a Beat It (Michael Jackson).

89 ThePianoGuys - Rockelbel's Canon (Pachelbel's Canon in D) - 4 Cellos. In: YouTube [online]. Zveřejněno 29. 5. 2012 [cit. 2016-03-12]. Kanál uživatele ThePianoGuys. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=LV5_xj_yuhs 90 MOZART, Wolfgang Amadeus. Eine kleine Nachtmusik, K. 525: Divertimento in D major for strings, K. 136. Praha: Supraphon, 1988. 91 MozART GROUP - Classical Pop Music / Klasyka muzyki rozrywkowej. In: YouTube [online]. Zveřejněno 23. 9. 2012 [cit. 2016-03-12]. Kanál uživatele newabratv. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=zxQ21-CTqrc

46

5.1.6 Toccata and Fugue in d-moll × Toccata and Fugue in d-moll

Mezi nejznámější díla Johanna Sebastiana Bacha patří varhanní skladba Toccata

and Fugue in d-moll92 (BWV93 538). Skládá se ze 4 částí. Vznikala v letech

1708−1717 ve Výmaru.

O moderní úpravu Bachova díla s názvem Toccata and Fugue in d-moll94 se

pokusila i houslistka Vanessa Mae. Skladba v houslovém podání je doplněna

o prvky popu a techna, latinskoamerické hudby a nejrůznější elektronické

prvky zvuků, elektrickou kytaru, trubku, hlasový doprovod apod. Hudba je

doplněna i o bicí složku, která je zde poměrně výrazná.

5.1.7 Tanec rytířů × Art Of War

Mezi nejznámější práce ruského skladatele Sergeje Prokofjeva se řadí skladba

Tanec rytířů95, která je součástí baletu Romeo a Julie. Jeho melodie je natolik

oblíbená, že se objevuje mezi nejvíce inscenovanými balety na světě. Obsahuje

hudbu plnou dramatického napětí i zajímavých proměn. Bývá spojován

i s Brnem, kde v roce 1938 byla uvedena jeho světová premiéra.

Vanessa Mae vytvořila moderní aranžmá skladby Tanec rytířů s názvem

Art Of War96. Spojení výrazného tématu z Prokofjevova díla s tanečními prvky

92 BACH, Johann Sebastian a Julia BROWN. Varhanní dílo. S.l.: WillMark Publishing Ltd., c2000. 93 BWV, tj. Bach − Wolfgang − Verzeichnis (Bachův Wolfgangův seznam), tematický seznam děl označující Bachovy skladby. 94 Vanessa Mae - Toccata & Fugue in D Minor. In: YouTube [online]. Zveřejněno 6. 2. 2009 [cit. 2016-03-12]. Kanál uživatele pen0cil. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=oStyUDnZ7Cc 95 PĚRUŠKA, Jan, Dmitrij Dmitrijevič ŠOSTAKOVIČ, Aram CHAČATURJAN a Sergej Sergejevič PROKOF'JEV. Russian viola. Praha: Artesmon, 2004. 96 Vanessa Mae - Art of War. In: YouTube [online]. Zveřejněno 10. 6. 2007 [cit. 2016-03-12]. Kanál uživatele ChicoAzteca. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=rqaY3KfmYZc

47

působí poněkud kýčovitě. Hudba je doplněna o elektrické prvky hudby a bicí

složku.

5.1.8 Koncert pro 2 violoncella, smyčce a basso continuo v g-moll ×

Code Name Vivaldi

Dílo italského barokního skladatele Antonia Vivaldiho Koncert pro 2 violoncella,

smyčce a basso continuo v g-moll97 (RV 531) v sobě skrývá intenzivní a vzrušující

momenty, které jsou střídány s lyrickými. Koncert vznikl na počátku 18. století,

kdy nebylo typické použít jako sólový nástroj violoncello. Vivaldi tuto

myšlenkou při komponování skladby rovnou zdvojnásobil.

Skupina The Piano Guys využila motivu Vivaldiho skladby a vytvořila

její moderní aranžmá. Koncert pro 2 violoncella, smyčce a basso continuo v členech

této skupiny vyvolával pocity podobné těm, které v sobě skrývá hudba

„akčních“ filmů. Jejich skladba s názvem Code Name Vivaldi98 vznikla spojením

vážné hudby s hudbou filmovou. Využili tématu ze soundracku filmové hudby

The Bourne Identity, jejímž skladatelem je John Powell. Toto spojení je zajímavé

a vydařené.

5.2 Návrhy pracovních listů

Stěžejní částí diplomové práce je návrh osmi vzorových pracovních listů

k výuce hudební výchovy pro žáky 6.−9. ročníku základních škol. Při jejich

tvorbě bylo vycházeno ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Hudební

výchova pro II. stupeň Rámcového vzdělávacího programu pro základní

97 VIVALDI, Antonio. Best of Vivaldi. Prague: Supraphon Music, 2008. 98 ThePianoGuys - Code Name Vivaldi (Bourne Soundtrack/Vivaldi Double Cello Concerto). In: YouTube [online]. Zveřejněno 25. 4. 2012 [cit. 2016-03-12]. Kanál uživatele ThePianoGuys. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=09RUuTAM2H0

48

vzdělávání99. Výukové materiály obsahují teoretické poznatky z oblasti hudební

teorie a dějin hudby, největší důraz však kladou na poslechové činnosti.

Jednotlivé pracovní listy na sebe nijak nenavazují. Všechny jsou realizovatelné

v rámci jedné vyučovací hodiny, tedy během 45 minut. Pouze na pracovní list

věnovaný artificiální hudbě 20. století by kvůli nácviku pohybového ztvárnění

hudební ukázky bylo vhodné si vyhradit delší časový prostor (cca dvě

vyučovací hodiny).

Kromě získávání nových poznatků a ověřování již nabytých znalostí si

edukační materiály kladou za cíl přibližovat žákům vážnou hudbu skrze

poslech jejich moderních úprav. Poslech originálu skladby v každém pracovním

listu předchází třem poslechům moderních aranžmá těchto artificiálních

skladeb.

Vedle tradičních výukových metod (výklad, diskuze, práce s notovým

zápisem, poslech hudebních ukázek, videozáznamů, doplňování notových

záznamů, taneční improvizace aj.) se pracovní listy opírají i o využití metod

alternativních, které podporují u žáků rozvoj kritického myšlení. Jedná se

zejména o volné psaní, myšlenkové mapy a metodu I.N.S.E.R.T.

Návrhy pracovních listů jsou záměrně v černobílém provedení jednak

z důvodu levnějšího tisku, jednak pro umožnění další tvořivé práce s tímto

materiálem. Jednoduchá forma provedení listů nabízí žákům individuální

způsob vypracovávání − zvýrazňováním textu či doplňováním vlastních

poznámek se z pracovních listů stává interaktivní materiál.

Bližší informace a pokyny k jednotlivým úkolům z pracovních listů jsou

uvedeny v metodických pokynech v kapitolách 5.3.1−5.3.8. Použité obrázky

jsou odcitovány v seznamu literatury.

99 Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Verze platná od 1. 9. 2013. Praha: MŠMT, 2013. 142 s. Dostupný z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladnivzdelavani/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani

49

5.2.1 Pracovní list č. 1: Hudební výrazové prostředky

HUDEBNÍ VÝRAZOVÉ PROST ŘEDKY

Hudební výrazové prostředky jsou prvky, bez kterých by hudba nemohla existovat. Tvoří jakýsi

základní hudební materiál, se kterým skladatel různě pracuje. Vzájemně je propojuje, kombinuje

tak, aby mohla vzniknout skladba či píseň.

Řadí se k nim:

• melodie

• rytmus

• harmonie

• dynamika

• barva

DYNAMIKA

Pojednává o zvukové intenzitě hudební skladby, tedy o její hlasitosti (síle zvuku). Hudba zní

chvíli potichu, a poté se představí ve své plné, mohutné síle. Pro lepší orientaci v notovém zápise

používáme tato dynamická znaménka:

pianissimo — piano — mezzoforte — forte — fortissimo

ITALSKÉ

NÁZVOSLOVÍ

ZNAČKA VÝZNAM

pianissimo

piano

mezzoforte

forte

fortissimo

Hru na hudební nástroj nebo zpěv můžeme plynule zesilovat a zeslabovat. K tomu využíváme

další znaménka.

Crescendo (zesilovat)

Decrescendo (zeslabovat)

50

1. Vyhledejte v obrázku č. 1 a č. 2 dynamická znaménka a řekněte si jejich význam.

Obrázek č. 1: Monty Norman (James Bond Theme)

Obrázek č. 2: W. A. Mozart (Symfonie č. 40 v g-moll)

2. Poslechněte si hudební ukázku Mozart Bond v podání britského hudebního dua

Igudesman & Joo.

3. Pokuste se zachytit dynamický průběh skladby (pomocí křivky).

p

4. Jde o skladbu vokální, instrumentální nebo vokálně-instrumentální?

5. Do jakého období lze ukázku zařadit?

51

5.2.2 Pracovní list č. 2: Stupnice − tónina

STUPNICE – TÓNINA 1. Vytvořte myšlenkovou mapu. Napište vše, co se vám vybaví o hudebním pojmu stupnice.

STUPNICE

2. Co nyní víme o hudebním pojmu stupnice.

STUPNICE

3. Doplňte do notové osnovy chybějící předznamenání a vyznačte intervaly mezi jednotlivými

stupni ve stupnicích G-dur, a-moll melodická.

I. G-dur

52

II. a-moll melodická

4. Poslechněte si hudební ukázku Alla Molto Turca v podání britského hudebního dua

Igudesman & Joo.

Určete tónorod u všech tří částí ukázky:

Část DUR MOLL

1.

2.

3.

Přiřaďte úryvky z notového příkladu k jednotlivým částem ukázky:

část 1. část 2. část 3.

Obrázek A

Obrázek B

Obrázek C

53

5.2.3 Pracovní list č. 3: Koncert

KONCERT

Napište vše, co vás napadne ke slovu koncert.

Slovo koncert z hudebního hlediska vysvětlujeme jako:

• hudební ………………. či ………………… ……………………………;

• vznikl v …………….. v ……… století (baroko) z hudební …………. concerto grosso;

• určený pro ……………………………………………………………………;

• je tvořen ze …… vět (částí) – rychlá, pomalá, rychlá.

54

Poslechněte si koncertní hudební ukázku v podání skupiny The MozART Group.

• Jak byste skladbu pojmenovali?

• Které hudební nástroje jste v ukázce slyšeli?

• Vyjádřete své pocity, které ve vás skladba vyvolala, volnou kresbou.

Skupina The MozART Group čerpala inspiraci pro tvorbu skladby ………………

………………. …………………. ze stejnojmenného díla italského barokního skladatele

Antonia Vivaldiho (1678−1741), kněze, skladatele a houslového virtuosa. Jako jeden z prvních

použil ke komponování skladby literární předlohu. Každá věta je uvedena sonetem, který

charakterizuje její náladu. Vivaldi svým počinem předznamenává příchod tzv. programní hudby.

Je autorem oper (např. Alvilda), kantát, oratorií (např. Vítězící Judita) atd.

55

5.2.4 Pracovní list č. 4: Kánon

KÁNON

Přečtěte si následující text za pomocí značek (� - + ?):

� VÍM = Potvrzuje, co už jsem věděl, nebo si myslím, že vím.

- ROZPOR = V rozporu s tím, co jsem slyšel, věděl.

+ NOVÁ = Nová informace a důvěryhodná, rozumím ji, nepotřebuji dovysvětlit.

? Nerozumí informaci nebo bych se chtěl dozvědět více.

Kánon je polyfonní (vícehlasý) způsob kompozice, založený na tom, že další hlasy, ať už vokální

či instrumentální, nastupují se stejnou melodií jako první hlas, avšak v určitém časovém odstupu

(například po taktu nebo po několika taktech apod.) Nejvíce byl používán v období renesance.

Existuje i několik druhů kánonů, např. tzv. račí kánon, kdy druhý hlas četl notový zápis od konce,

i tzv. zrcadlový kánon, v němž se ostatní hlasy řídily zápisem v obráceném intervalovém převratu

(intervaly vzestupné se stávaly sestupnými a opačně). Posledním typem je kánon věčný, který se

stále opakuje (např. píseň Bejvávalo). Pro nácvik zpívané podoby hudební formy se používají

skladby např. Vyletěla holubička ze skály, Bejvávalo či Ej, padá, padá rosička.

Schéma kánonu

1. hlas XXXXXOOOOOVVVVV

2. hlas XXXXXOOOOOVVVVV

3. hlas XXXXXOOOOOVVVVV

56

Zapište do tabulky své nejdůležitější poznámky.

� - + ?

Poslechněte si hudební ukázku skupiny The Piano Guys s názvem Rockelbel´s Canon. Skladba

je moderní úpravou barokního kánonu německého skladatele Johanna Pachelbela.

• Jaký má hudba charakter? taneční pochodový slavnostní relaxační

• Které hudební nástroje jste v ukázce slyšeli?

• V jakém tempu je ukázka?

57

• Najděte v notovém zápise, kde nastupují jednotlivé hlasy se stejnou melodií. Označte je

římskými číslicemi I, II, III.

58

5.2.5 Pracovní list č. 5: Klasicismus

KLASICISMUS

K období hudebního klasicismu řadíme tvorbu vznikající v rozmezí let 1730−1820. Navazuje na

hudbu ……………., která byla citově zaměřená. Klasicismus přináší: uměřenost, vyrovnanost,

klidn ější melodické linie, důraz na vůdčí melodii a dokonale vybroušené formy.

………. století je dobou osvícenství, tedy víry v moc lidského …………. . Hudba se přenesla do

koncertních sálů. Docházelo k rozvoji ……. (zpívána nejen italsky, ale i v němčině,

francouzštině apod.) a nástrojové hudby. Vznikaly i nové hudební formy: sonáta, symfonie

a smyčcový kvartet.

Představitelé:

• Joseph HAYDN (1732−1809)

• Wolfgang Amadeus MOZART (1756−1791)

• Ludwig van BEETHOVEN (1770−1827)

Wolfgang Amadeus ……………… byl zázračné

dítě. Narodil se v Salzburku (Rakousku). Za svůj poměrně

krátky život zkomponoval přes ……. děl. Učil se hrát na

housle i ………….. S komponováním skladeb začal již

v pěti letech. Se svojí sestrou Marii Annou vystupovali po

celé Evropě.

Proslavil se zejména tvorbou symfonií (46),

z nichž nejznámější jsou D-dur „Pražská“, g-moll

„Velká“, C-dur „Jupiter“ a oper (Don Giovanni, Únos ze

Serailu, Kouzelná flétna a Figarova ………..). K jeho

velmi známým skladbám patří i Rekviem a komorní skladba

Malá ……….. hudba.

59

Poslechněte si hudební videoukázku s názvem Classical Pop Music v podání smyčcového

kvarteta The MozART Group .

a) Co jste se z ukázky o Mozartovi dozvěděli?

b) Kolik úryvků ze skladeb W. A. Mozarta jste slyšeli? Které to byly?

c) Jaké jiné písně ve videu zazněly?

60

5.2.6 Pracovní list č. 6: Artificiální a nonartificiální hudba

ARTIFICIÁLNÍ A NONARTIFICIÁLNÍ HUDBA

Artificiální hudba (AH)

• označována jako vážná, klasická

• vznikla ze slova ars = umění

• snaha autora vložit do hudby vysokou

uměleckou hodnotu

• řadí se k ní hudba baroka, klasicismu,

romantismu apod.

• složitá stavba

• pro její hlubší pochopení je potřebné

hudební vzdělání

Nonartificiální (NAH)

• označována jako populární, užitková,

zábavní

• non – znamená opak (neznamená

neuměleckost)

• hudba tzv. módní

• stává se zvláštním druhem zboží

• cílem je pobavit, rozptýlit, slouží

k zábavě

• součást života většiny lidí – denně zní

z rádií, televize, v obchodech apod.

Spojte, co k sobě patří:

skladatel je významnější akustické nástroje

vývojově mladší

Schématický / chybějící zápis

hudební vzdělání

podrobný notový zápis

NAH AH

interpret je významnější

Elektrické / elektronicky zesílené nástroje

nadaný amatér vývojově starší

61

Poslechněte si hudební ukázky a přiřaďte je k NAH nebo AH.

Hudební ukázka č. 1

Hudební ukázka č. 2

Jakou měly ukázky hudební formu? • hudební ukázka č. 1

a) písňová forma c) fuga e) variace

b) sonáta d) rondo f) nemá

• hudební ukázka č. 2

a) písňová forma c) fuga e) variace

b) sonáta d) ronda f) nemá

Doplňte notový zápis ukázky vážné hudby.

62

5.2.7 Pracovní list č. 7: Artificiální hudba 20. století

ARTIFICIÁLNÍ HUDBA 20. STOLETÍ

Sergej PROKOFJEV (1891–1953)

Ruský klavírní skladatel a dirigent. Jeden z nejvýznamnějších osobností 20. století. Jako W. A.

Mozart se velice brzy projevil jako „zázračné dítě“ . První malou skladbu složil v pěti letech a ve

dvanácti napsal 2 opery na vlastní libreta. Vystudoval petrohradskou konzervatoř, obor hra na

klavír. Během svého života výrazně cestoval – Londýn, Itálie, Amerika, Paříž. Pořádal klavírní

večery v Londýně a Itálii. Jeho hudební tvorba je různorodá, skládal opery, balety, symfonie,

komorní skladby, oratoria atd.

opery

• Hráč (prvotina)

• Vojna a mír

(podle románu L. N. Tolstého)

• Láska ke třem pomerančům

• Ohnivý anděl

oratorní skladby

• Ivan Hrozný

• Alexandr Něvský

balety • Ocelový skok

• Romeo a Julie

• Kamenný kvítek

• Popelka

komorní tvorba • sonáty

• koncerty

• kvartety

o smyčcové (2)

o houslové (3)

Poslechněte si hudební ukázku s názvem Art Of War a zodpovězte:

a) čím vás ukázka zaujala?

b) k jakému hudebnímu druhu z hlediska nástrojového obsazení byste ukázku přiřadili?

vokální instrumentální vokálně-instrumentální

c) myslíš, že má skladba: taneční charakter, pochodový charakter, pohádkový námět, mohla by

být použita jako hudba k filmu?

63

Vyzkoušejte pohybové ztvárnění hudební ukázky.

• žáci stojí ve dvou řadách čelem k sobě (viz �)

1.–2. takt (8 dob) koncentrace na místě a uvědomění si rytmu a tempa

3. takt úkrok L nohy do strany spolu s ladným upažením L ruky (mávnutí

s připažením), P noha přísun se zanožením špičky k L noze;

úkrok P nohy do strany spolu s ladným upažením P ruky (mávnutí

s připažením), L noha přísun se zanožením špičky k P noze

4. takt dvojitý úkrok L nohou a P přísun

5. takt krok L nohou dopředu spolu se vzpažením L ruky, přísun P nohy

(2 doby), krok zpět P nohou, L přísun, L ruka připažit

6. takt krok P nohou dopředu spolu se vzpažením P ruky, přísun L nohy

(2 doby), krok zpět L nohou, P přísun, P ruka připažit

7. takt krok P nohou, L přísun, krok L nohou, P přísun, ruce podél těla

8. takt stojíme na místě, P rukou plynulým mávnutím upažíme a připažíme (na 2

doby), L rukou plynulým mávnutím upažíme a připažíme; hlava se vždy

podívá za rukou

9.−10. takt otáčíme se za P rukou o 360° po dobu 8 dob, kdy na poslední dobu stojí řady

čelem k sobě (do tzv. tanečního „kruhu“)

11.–18. takt (stejné jako 3.–10. takt)

19. takt tanečníci se chytnou za ruce a vytvoří kruh, pochodovým krokem jdou za P

rukou (P, L, P), na 4 dobu zadupají na místě (L, P)

20. takt pochodovým krokem jdou za L rukou (L, P, L), na 4 dobu zadupají na místě

(P, L)

21. takt−do konce

skladby

tanečníci se pustí z držení se za ruce a na každou dobu postupně udělají dřep,

čímž vytvoří domino efekt, po kterém bude následovat jejich free style ve

dvojicích

64

Obrázek hudebního partu

65

5.2.8 Pracovní list č. 8: Opakování hudebních pojmů

OPAKOVÁNÍ HUDEBNÍCH POJM Ů

Obrázek č. 1

Obrázek č. 2

Obrázek č. 3

66

1. Najděte notový zápis, který odpovídá ukázce.

2. Jak byste ukázku pojmenovali? ______________________________________________

3. Jaké pocity ve vás ukázka vyvolává? __________________________________________

4. V jakém je skladba tempu? __________________________________________________

5. Z notového zápisu ukázky určete tóninu skladby. ________________________________

6. Které rytmické hodnoty jsou ve skladbě hojně zastoupeny?

Určete z notového zápisu.

____________________________________________________

7. Co znamená předepsaný pokyn hrát „gliss.“ ? Pro který nástroj je tento způsob hry typický?

_________________________________________________________________________

_________________________________________________________________________

8. Co znamená tento symbol?

9. Zkuste si představit scénu, ve které by se ukázka mohla odehrávat. Vymyslete děj, který by se k ukázce hodil.

5.3 Metodické pokyny pro učitele

Nezbytnou součástí návrhů pracovních listů pro žáky jsou metodické listy pro

učitele. Tato didaktická příručka může vyučujícím posloužit k objasnění práce

s těmito listy a nabízí způsob, jakým vést s žáky hodinu či jen její část. Označení

metodických listů se shoduje s označením listů pracovních. Jejich obsahem jsou

řešení jednotlivých cvičení, odpovědi na kladené otázky a upozornění, na které

by vyučující při objasňování určitých problému neměl zapomenout.

67

Metodické listy pro učitele ve verzi určené pro tisk jsou uvedeny

v přílohách této diplomové práce. Po konzultacích s učitelkami hudební

výchovy ze Základní školy Letohrad byly pokyny pro lepší přehlednost

a srozumitelnost zpracovány přímo do jednotlivých pracovních listů a odlišeny

od textu červenou barvou. V následujících podkapitolách jsou tyto pokyny

a řešení všech úkolů podrobněji rozepsány.

5.3.1 Pokyny k listu č. 1: Hudební výrazové prostředky

Úvodní část pracovního listu obsahuje teoretické poznatky, které by si žák

6. ročníku základní školy měl osvojit. Tvoří součást základních vědomostí

a dovedností vztahujících se k očekávaným výstupům základního vzdělávání.

Jako výkladový materiál k látce lze použít text obsažený v pracovním listě nebo

využít vlastních podkladů. Žákům slouží jako zkrácená forma zápisu.

Tabulku s italským názvoslovím vyplňují žáci společně s vyučujícím.

ITALSKÉ NÁZVOSLOVÍ ZNAČKA VÝZNAM

pianissimo pp velmi slabě

piano p slabě

mezzoforte mf středně silně

forte f silně

fortissimo ff velmi silně

Stejný postup uplatníme při doplňování grafických značek pro zesilování

a zeslabování.

Crescendo (zesilovat)

Decrescendo (zeslabovat)

68

Úkol č. 1 Vyhledejte v obrázku č. 1 a č. 2 dynamická znaménka a řekněte si jejich

význam vypracovávají žáci nejdříve ve dvojicích. Objevená znaménka si mohou

např. barevně zvýraznit. Poté se provede kontrola s vyučujícím. V notových

zápisech lze najít: mp (středně slabě), mf (středně silně), 3x crescendo

a decrescendo, cres. (crescendo).

Pokud žáci v obrázku č. 2 neobjeví žádný grafický záznam dynamiky, je

nutné je upozornit na zkratku cres. a následně i dovysvětlit její užívání.

Notový zápis lze využít i pro tvorbu dalších otázek a úkolů, např.

určování tónin, hodnot not, pomlk, klíčů a objasňování dalších hudebních

zkratek (Ped., To Coda apod.)

Úkol č. 2 zní Poslechněte si hudební ukázku Mozart Bond v podání britského

hudebního dua Igudesman & Joo. Před poslechem ukázky Mozart Bond je důležité

žáky seznámit s originální skladbou Wolfganga Amadea Mozarta Symfonie č. 40

v g-moll. Pak lze započít samotný úkol č. 2. Před prvním poslechem skladby

Mozart Bond vyučující upozorní žáky, že ukázka vznikla jako hudební záznam

živého koncertu. Posluchač může zaregistrovat smích publika. Následuje

společné přečtení zadání úkolů č. 3–5 a objasnění grafického zápisu

dynamického průběhu skladby. Vyučující předvede názorný příklad na tabuli:

p

Po prvním poslechu lze položit otázku, zda se jim hudební ukázka líbila,

čímž je možné rozvinout krátkou diskuzi na toto téma. Vhodné by bylo

konfrontovat recepci originální i moderní aranžmá a pokusit se zdůvodnit své

69

názory (Která hudební ukázka se mi líbila / nelíbila a proč). Následuje druhý poslech

s vypracováváním úkolů č. 3−5. Jelikož hudební ukázka trvá 1:30, je nutné

ponechat žákům dostatek času na plnění úkolů. Třetí poslech se provádí po

zkontrolování cvičení. Lze jej provést jako předchozí dva poslechy nebo použít

přiloženou videonahrávku.

Úkol č. 3 Pokuste se zachytit dynamický průběh skladby (pomocí křivky). Následující

obrázek zobrazuje možné řešení.

p

Úkol č. 4 Jde o skladbu vokální, instrumentální nebo vokálně-instrumentální?

Správná odpověď: instrumentální.

Úkol č. 5 Do jakého období lze ukázku zařadit?

Správná odpověď: populární hudba / hudba 21. století.

V závěru práce s pracovním listem je důležité, aby vyučující žákům vysvětlil, že

hudební ukázka Mozart Bond je moderním aranžmá skladeb populární

(soundtracku z filmu James Bond: Dr. No) a hudby vážné (Symfonie č. 40 v g-moll

skladatele Wolfganga Amadea Mozarta).

70

5.3.2 Pokyny k listu č. 2: Stupnice − tónina

Pracovní list Stupnice − tónina je určen k opakování látky u žáků 6.−7. ročníku

základní školy.

Úkol č. 1 Vytvořte myšlenkovou mapu. Napište vše, co se vám vybaví o hudebním

pojmu stupnice.

Tvorba myšlenkové mapy je alternativní výuková metoda užívaná k tříbení si

informací, které by žák měl mít o daném učivu. Nejčastěji se používá na

začátku hodiny právě pro zopakování látky nebo pro urovnání myšlenek, co již

o tématu víme, a k zařazení do širších souvislostí. Výhodou je její grafická

podoba, tedy přehlednost.

Vyučující nechá žáky samostatně pracovat na myšlenkové mapě cca 3−5

minut. Poté žáci diskutují ve dvojicích nad tím, co si zakreslili. Vymění si tak

své poznatky a postřehy.

Úkol č. 2 Co nyní víme o hudebním pojmu stupnice.

Vyučující nakreslí doprostřed tabule do elipsy pojem stupnice (hlavní téma),

z něhož budou vybíhat čáry, šipky vyjadřující vztah mezi jednotlivými

podtématy. Vyzve žáky ke společnému doplňování klíčových slov a vlastních

asociací týkajících se zadaného tématu. Společně vytvořená myšlenková mapa

může mít následující podobu:

71

Úkol č. 3 Doplňte do notové osnovy chybějící předznamenání a vyznačte intervaly mezi

jednotlivými stupni ve stupnici G-dur, a-moll melodická.

Žáci vypracovávají cvičení samostatně. Na závěr proběhne společná kontrola.

Obrázky nabízí řešení v podobě vyznačeného předznamenání a půltónové

vzdálenosti mezi stupni.

I. G-dur

72

II. a-moll melodická

Úkol č. 4 Poslechněte si hudební ukázku Alla Molto Turca v podání britského

hudebního dua Igudesman & Joo.

Před poslechem ukázky Alla Molto Turca je důležité žáky seznámit s originální

skladbou Wolfganga Amadea Mozarta Turecký pochod, přiřadit jej k období

a zmínit další Mozartova díla jeho klavírní tvorby. Pak lze započít samotný

úkol č. 4. Před prvním poslechem skladby Alla Molto Turca vyučující upozorní

žáky, že ukázka vznikla jako hudební záznam živého koncertu. Posluchač může

zaregistrovat smích publika. Po poslechu obou ukázek je vhodné rozvinout

s žáky diskuzi na téma „Která hudební ukázka se Ti líbila / nelíbila a proč“.

Následuje společné přečtení zadání úkolů: Určete tónorod u všech tří částí ukázky

a Přiřaďte úryvky z notového příkladu k jednotlivým částem ukázky. S jejich

vyplňováním lze začít během druhého poslechu moderní aranžmá. Žáci

vypracovávají úkoly samostatně.

Řešení: Určete tónorod u všech tří částí ukázky

Část DUR MOLL

1. �

2. �

3. �

U části č. 3 je vhodné se zmínit, že se jedná o stupnici cikánskou durovou, pro

kterou je charakteristický snížený II. stupeň.

73

Řešení: Přiřaďte úryvky z notového příkladu k jednotlivým částem ukázky

část 1. B část 2. C část 3. A

Při třetím závěrečném poslechu hudební ukázky Alla Molto Turca lze žákům

pustit videonahrávku z koncertu skupiny Igudesman & Joo.

5.3.3 Pokyny k listu č. 3: Koncert

Pracovní list je vhodný pro žáky 7. ročníku základní školy. Obsahuje

alternativní výukovou metodu volného psaní. Než vyučující vyzve žáky, aby

začali psát, musí jim objasnit, co se po nich vyžaduje a jaký bude průběh práce.

Jejich úkolem je po dobu 1,5 minuty psát vše, co je k pojmu či tématu koncert

právě napadne, aniž by své psaní podřizovali určitým stylistickým či

pravopisným normám. U starších žáků může být délka prodloužena na 3−5

minut. Důležité je, aby se žákům zdůraznilo, že práce nebudou zveřejňovány

ani klasifikovány. Žák by po celou dobu časového intervalu neměl přestávat

v psaní, i když ho v daný moment nic nenapadá, může zapisovat pomocné věty

typu „teď mne nic nenapadá“.

Metoda volného psaní pomáhá u žáků rozvíjet a zároveň objevovat nové

myšlenky a nápady. Také podporuje rozvoj slovní zásoby, formulování vět

i vyjadřování myšlenek. U zkušenějších žáků pak i pohotovost a držení se

tématu.

Po ukončení psaní se vyučující žáků zeptá, jak se jim psalo, zda chce

někdo svoji práci přečíst apod.

Hodina plynule přechází v teoretický výklad pojmu koncert vyučujícím, ke

kterému využije vlastní didaktický výkladový materiál. Poté se všichni

74

společně věnují dalšímu cvičení, jež vysvětluje slovo koncert z hudebního

hlediska. Koncert je:

• hudební skladba či pódiové vystoupení;

• vznikl v Itálii v 17. století (baroko) z hudební formy concerto grosso;

• určený pro jeden nebo více sólových nástrojů s doprovodem orchestru;

• je tvořen ze 3 vět (částí) – rychlá, pomalá, rychlá.

Po skončení doplňovacího cvičení pustí vyučující žákům ukázku z cyklu

koncertů barokního skladatele Antonia Vivaldiho, a to první větu z Jara z Čtvera

ročních období. Neměl by jim však zatím prozradit, že se jedná o část

pojmenovanou Jaro.

Následuje úkol Poslechněte si koncertní hudební ukázku v podání skupiny The

MozART Group. Lze dodat, že úryvek skladby také pochází z díla

pojmenovaného Čtvero ročních období. Žáky je nutné upozornit na rušivé zvuky

(smích publika), které se v ukázce objevují, jelikož budou poslouchat záznam

z živého koncertu. Před poslechem části skladby by měli být žáci seznámeni

s otázkami a úkoly. Po prvním sluchovém kontaktu s hudbou žáci samostatně

zodpovědí otázky:

Jak byste skladbu pojmenovali?

Možné odpovědi: jaro, příroda, ptačí zpěv aj.

Které hudební nástroje jste v ukázce slyšeli?

Správná odpověď: dvoje housle, viola a violoncello.

75

Než započne druhý poslech skladby Čtvero ročních období v podání skupiny The

MozART Group, nabízí se možnost slyšené ukázky porovnat a diskutovat

s žáky na téma „Která hudební ukázka se Ti líbila / nelíbila“ a pokusit se zdůvodnit

svůj názor.

V průběhu druhého poslechu žáci vypracovávají další část z pracovního

listu, v němž mají vyjádřit své pocity spojené s poslechem skladby volnou

kresbou do prázdného pole či malbou na samostatný arch papíru. Při společné

kontrole zhotovených výtvarných „děl“ vyučující prozradí, že poslouchali

I. větu z koncertu Jaro.

Správná odpověď: fantazii se meze nekladou.

Po třetím poslechu skladby Čtvero ročních období v podání skupiny The MozART

Group, který lze provést s videonahrávkou z koncertu, by mělo následovat

společné vyplnění textu týkajícího se života a tvorby skladatele Antonia

Vivaldiho:

Skupina The MozART Group čerpala inspiraci pro tvorbu skladby Čtvero

ročních období ze stejnojmenného díla italského barokního skladatele Antonia

Vivaldiho (1678−1741), kněze, skladatele a houslového virtuosa. Jako jeden

z prvních použil ke komponování skladby literární předlohu. Každá věta je

uvedena sonetem, který charakterizuje její náladu. Vivaldi svým počinem

předznamenává příchod tzv. programní hudby. Je autorem oper (např. Alvilda),

kantát, oratorií (např. Vítězící Judita) atd.

V závěru hodiny lze s žáky diskutovat o přítomnosti dalších úryvků z děl vážné

hudby ve skladbě Čtvero ročních období v podání skupiny The MozART Group

a seznámit je se zněním sonetu, který Antonio Vivaldi napsal ke koncertu

s názvem Jaro.

76

Správnou odpovědí jsou úryvky z děl artificiální hudby těchto hudebních

skladatelů: Richard Strauss (Tak pravil Zarathustra), Modest Petrovič

Musorgskij (Balet nevylíhnutých kuřátek), Fryderyk Chopin (Polonéza As-dur

„Hrdinská“).

JARO100 (sonet)

překlad Vlasta Reitterorová

Přichází jaro a bujný národ ptačí

radostným zpěvem je zdraví.

Potůčků průzračných hraví

ve vlnkách skřítci se rozskotačí.

Louka háv květnatý odívá,

lahodně šumí to ve větvích.

Pastýř se ze spánku usmívá.

Tu náhle temný zaduní hlas,

hromy a blesky se jaro hlásí.

Ptáčkové nedbají na počasí,

sotva se rozjasní, zpívají zas.

A když se probudí, hle, nový div,

k tanečku nymf při dudách zazpívá,

a všude rozléhá se jarní smích.

5.3.4 Pokyny k listu č. 4: Kánon

Pracovní list věnovaný hudebnímu pojmu kánon je vhodný pro žáky 7. ročníku

základní školy.

Teoretické poznatky o dané látce si žáci osvojují pomocí metody

I.N.S.E.R.T. Její podstata tkví v tom, že žáky učí číst s porozuměním,

vyhledávat důležité informace, třídit je a porovnávat nové poznatky s tím, co

už znají a dávat je do souvislostí. Přispívá k rozvoji dovednosti týkající se

rozeznávání důvěryhodných textů a informací od nedůvěryhodných. Žáci jsou

při této metodě vedeni k tomu, aby vyhledávali pouze důležitá fakta a hlouběji 100 HOLUBEC, Jiří, PRCHAL, Jan, REITTEREROVÁ, Vlasta. Nebojme se klasiky. 1. vyd. Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2007, 71 s.

77

se zamýšleli nad textem. Při pozorném čtení textu se zabývají informacemi,

které jsou pro ně známé, mylné, nové a nejasné, a zaznamenávají je pomocí

symbolů (� - + ?), jež zapisují na okraj textu, případně do textu.

Než se žáci pustí do samostudia textu, vyučující je musí seznámit se

symboly, které mají používat a vysvětlit jim jejich význam, následně i další

postup. Po přečtení si sami vyberou z textu informace, jež přiřadili

k jednotlivým značkám a zapíší si je do tabulky podle uvedených symbolů.

Přitom se je snaží formulovat vlastními slovy. Pokud je jejich seznámení s touto

metodou prvotní, doporučuje se před zápisem do tabulek konzultovat své

poznatky ve dvojicích nebo i v rámci celé skupiny, třídy.

Po zápisu do tabulky vyzve vyučující žáky k diskuzi o obsahu textu, ale

i o použité metodě. Např. jak se jim pracovalo, jestli byl text pro ně příliš těžký,

co pro ně nebylo novou informací a co naopak ano, čemu nerozumí, k čemu by

chtěli získat více informací apod. Poznatky mohou být vysvětlovány nebo

ověřovány v odborné literatuře.

Po teoretické části následuje praktická, kdy se žáci seznámí s hudebními

ukázkami a vypracují připravené úkoly. Prvním poslechem učitel obeznámí

žáky se skladbou barokního skladatele Johanna Pachelbela nazvanou Canon in

D-dur. Její moderní pojetí Rockelbel´s Canon zazní v podání skupiny The Piano

Guys, které bude náplní druhé sluchové recepce. Po poslechu obou ukázek je

vhodné s žáky vést diskuzi na téma „Která hudební ukázka se Ti líbila / nelíbila

a proč“.

Před započetím druhého poslechu skladby Rockelbel´s Canon vyučující objasní

náplň úkolů, které žáci samostatně vypracovávají během recepce a následně

společně zkontrolují.

78

Jaký má hudba charakter? taneční pochodový slavnostní relaxační

Správná odpověď: taneční.

Které hudební nástroje jste v ukázce slyšeli?

Správná odpověď: 4 violoncella.

V jakém tempu je ukázka?

Správná odpověď: v rychlém (allegro = vesele, rychle).

Otázky lze vztáhnout i na originální skladbu Johanna Pachelbela Canon in D-

dur.

Po společném přečtení posledního úkolu se žáci samostatně věnují označování

nástupu jednotlivých hlasů se stejnou melodií v notovém zápise a přitom

potřetí poslouchají skladbu Rockelbel´s Canon.

Správné řešení: viz obrázek.

79

5.3.5 Pokyny k listu č. 5: Klasicismus

Téma klasicismus je náplní dalšího pracovního listu. Zařazuje se do učebních

osnov žákům 8. ročníků základních škol. Cílem je získat základní vědomosti

o tomto období. Vyučující může použít vlastní výkladový materiál týkající se

teoretických poznatků o klasicismu a skladateli Wolfgangu Amadeu Mozartovi

či využít uvedeného textu, který může žákům sloužit jako zkrácená forma

zápisu.

80

Na začátku hodiny učitel provede výklad látky, během něhož si žáci

samostatně doplňují chybějící informace. Následnou kontrolu správnosti

provádí společně.

Správné odpovědi jsou v následujícím textu vyznačeny tučně:

K období hudebního klasicismu řadíme tvorbu vznikající v rozmezí let

1730−1820. Navazuje na hudbu baroka, která byla citově zaměřená. Klasicismus

přináší: uměřenost, vyrovnanost, klidnější melodické linie, důraz na vůdčí

melodii a dokonale vybroušené formy.

18. století je dobou osvícenství, tedy víry v moc lidského rozumu. Hudba

se přenesla do koncertních sálů. Docházelo k rozvoji opery (zpívána nejen

italsky, ale i v němčině, francouzštině apod.) a nástrojové hudby. Vznikaly

i nové hudební formy: sonáta, symfonie a smyčcový kvartet.

Představitelé:

• Joseph HAYDN (1732−1809)

• Wolfgang Amadeus MOZART (1756−1791)

• Ludwig van BEETHOVEN (1770−1827)

Wolfgang Amadeus Mozart byl zázračné dítě. Narodil se v Salzburku

(Rakousku). Za svůj poměrně krátký život zkomponoval přes 600 děl. Učil se

hrát na housle i klavír. S komponováním skladeb začal již v pěti letech. Se svojí

sestrou Marii Annou vystupovali po celé Evropě.

Proslavil se zejména tvorbou symfonií (46), z nichž nejznámější jsou D-

dur „Pražská“, g-moll „Velká“, C-dur „Jupiter“ a oper (Don Giovanni, Únos ze

Serailu, Kouzelná flétna a Figarova svatba). K jeho velmi známým skladbám patří

i Rekviem a komorní skladba Malá noční hudba.

81

Po kontrole cvičení pustí vyučující žákům jednu ukázku z tvorby skladatele W.

A. Mozarta, konkrétně komorní skladbu Malá noční hudba. V další části hodiny

se budou věnovat poslechové činnosti. Společně si přečtou zadání úkolů.

Následně si pustí videoukázku s názvem Classical Pop Music v podání

smyčcového kvarteta The MozART Group. Bylo by vhodné srovnat originální

skladbu s jejím moderním pojetím. A s žáky pak rozvinout diskuzi na téma

„Která hudební ukázka se Ti líbila / nelíbila a proč“.

Při druhém poslechu skladby Classical Pop Music žáci samostatně vypracovávají

úkoly, které po doznění ukázky společně zkontrolují:

Úkol a) Co jste se z ukázky o Mozartovi dozvěděli?

Možné odpovědi: génius harmonie, král melodie, skládal od 5 let,

zkomponoval 19 mší, 20 oper, 68 symfonií, zemřel mladý.

Úkol b) Kolik úryvků ze skladeb W. A. Mozarta jste slyšeli? Které to byly?

Správná odpověď: 4 úryvky: Malá noční hudba, Turecký pochod, Symfonie

v g-moll, Houslový koncert v A-dur.

Úkol c) Jaké jiné písně ve videu zazněly?

Správná odpověď: Michael Jackson (Beat It), Bill Haley (Rock Around The

Clock), Beatles (She Loves You), Kylie Minogue (Can´t Get You Out Of My

Head).

V hodině věnované klasicismu mohou být naplněny i mezipředmětové vztahy,

konkrétně s výukou anglického jazyka. Pro kontrolu správného překladu

a porozumění titulkům pod videem lze žákům před třetím poslechem skladby

Classical Pop Music rozdat (nebo promítnout) text ukázky zpívané na hudbu

Michaela Jacksona.

82

Volný překlad ukázky Kde je Mozart:

Kde je Mozart

Tento moderní svět je plný hluku a stresu.

Ten house a techno – dává to snad nějaký smysl?

Cítím se jak zmlácený tím hlukem, tím šíleným vřískotem, ve kterém žijeme.

Chci Mozarta, chci slyšet ten sladký zvuk.

Mozart, Mozart, Wolfgang Amadeus Mozart.

Génius harmonie, král melodie, balzám na mé uši, je můj lék.

Kde je Mozart? Mozart, Wolfgang Amadeus Mozart.

Každý ho miluje – jaký to skvělý chlap!

Psal opravdová (čistá) kouzla od doby, kdy mu bylo pět.

Zemřel mladý. Jeho hudba ale žije dál.

Těch 19 mší zní dál.

68 symfonií, 20 oper – to je Mozart.

Ta symfonie v g-moll je skvělá!

Houslový koncert v A-dur – super (sladký).

A když se cítím pod psa, zapnu rádio a je tam Mozart!

Jeho hudbu dobře znám!

83

5.3.6 Pokyny k listu č. 6: Artificiální a nonartificiální hudba

V rámci 8. ročníku základních škol se žáci seznamují s pojmy artificiální (AH)

a nonartificiální (NAH) hudba. Tento pracovní list slouží žákům jako forma

zápisu a procvičení si základních poznatků. Pro výkladovou část hodiny

použije vyučující svůj metodický materiál. Následně si společně představí

shrnující znaky AH a NAH uvedené v tabulce, případně dovysvětlí nejasnosti.

Úkol Spojte, co k sobě patří vypracovává každý žák samostatně. Prvotní kontrolu

provedou sami ve dvojicích, následně pak společně s vyučujícím.

Správné řešení:

skladatel je významnější

akustické nástroje vývojově mladší

schématický / chybějící zápis

hudební vzdělání

podrobný notový zápis

NAH AH

interpret je významnější

elektrické / elektronicky zesílené nástroje nadaný amatér

vývojově starší

Úkol Poslechněte si hudební ukázky a přiřaďte je k NAH nebo AH vypracovává opět

každý žák samostatně. Nejprve se však společně seznámí s náplní cvičení.

Vyučující prvně pustí ukázku č. 1, a to skladbu barokního skladatele Johanna

Sebastiana Bacha Toccata and Fugue in d-moll. Následně pak ukázku č. 2, tedy

moderní úpravu Bachovy skladby v podání houslistky Vanessy Mae. Po

poslechu obou ukázek a doplnění odpovědí do tabulky se provede společná

kontrola, kdy vyučující seznámí žáky i s jejich názvy.

84

Správné řešení:

Hudební ukázka č. 1 AH

Hudební ukázka č. 2 NAH

V průběhu druhého poslechu obou hudebních ukázek žáci samostatně určují:

Jakou měly ukázky hudební formu?

Správné řešení:

Hudební ukázka č. 1 C (fuga)

Hudební ukázka č. 2 C (fuga)

Po společné závěrečné kontrole cvičení lze rozvinout krátkou diskuzi týkající se

poslouchaných ukázek, zda se jim některá líbila / nelíbila a proč se tak rozhodli.

Úkol Doplňte notový zápis ukázky vážné hudby probíhá v průběhu třetího

poslechu hudební ukázky č. 1 (J. S. Bach), kdy by se měli žáci pokusit

samostatně zachytit v notách průběh melodie. Společnou kontrolu lze provést

promítnutím notového zápisu na dataprojektoru.

Správné řešení:

85

5.3.7 Pokyny k listu č. 7: Artificiální hudba 20. století

Toto téma je předkládáno jako učivo žákům 8. ročníků základních škol.

Pracovní list je doplňkovým materiálem k významným osobnostem tohoto

období. Věnuje se hudebnímu skladateli Sergeji Prokofjevovi a jeho dílu.

Uvedený text v listu slouží spíše jako zkrácená forma zápisu žákům. Pro

podrobnější informace týkající se života skladatele a jeho děl použije vyučující

svůj vlastní výkladový materiál, který může být doprovázen např. obrazovou

prezentací fotek skladatele. Během výkladu si žáci mohou do pracovního listu

dopisovat další informace a zajímavosti a v jeho závěru je vhodné pustit

hudební ukázku z baletu Romeo a Julie Tanec rytířů.

Zadání následujícího úkolu (Poslechněte si hudební ukázku s názvem Art Of War

a zodpovězte) je nejprve společně přečteno. Po prvním poslechu skladby Art Of

War žáci odpovídají na první otázku nejprve samostatně, posléze o ní společně

rozvinou diskuzi, kterou vztáhnou i na ukázku S. Prokofjeva Tanec rytířů.

Např. „Která hudební ukázka se Ti líbila / nelíbila a proč“.

Úkol a) čím vás ukázka zaujala?

Možné odpovědi: např. ukázka obsahuje prvky populární hudby, skladba je

moderní / populární apod.

Při druhé recepci hudební ukázky Art Of War se žáci věnují zbývajícím

otázkám. Vyučující musí žáky upozornit na fakt, že poslechová skladba je

moderní úpravou skladby Tanec rytířů v podání houslistky Vanessy Mae.

Úkol b) k jakému hudebním druhu z hlediska nástrojového obsazení byste ukázku

přiřadili?

Správná odpověď: instrumentální.

86

Úkol c) myslíš, že má skladba: taneční charakter, pochodový charakter, pohádkový

námět, mohla by být použita jako hudba k filmu?

Správná odpověď: každá odpověď, kterou žák dokáže vzhledem k ukázce

zdůvodnit.

Pohybové ztvárnění hudební ukázky Art Of War je popsáno v instrukcích

v pracovním listě a obsahuje následující pohybové prvky: taneční chůze,

úkroky, otáčení, pohyb sólově i v kruhu, pohyb v řadách. S nimi je třeba žáky

nejprve seznámit. Taneční chůze, tj. krok, odpovídá hodnotě půlové noty,

pouze v taktu č. 9 a 10 (tj. i v taktu č. 17 a 18) je taneční krok roven hodnotě noty

čtvrťové (♩).

Žáci jsou rozmístěni do dvou řad ve vzájemné vzdálenosti jednoho

tanečního kroku. Postavení dívek a chlapců může být náhodné nebo střídavé

(Ch D Ch). Záleží na vyučujícím, např.:

Ch D Ch

D Ch D

5.3.8 Pokyny k listu č. 8: Opakování hudebních pojmů

Jak již samotný název napovídá, pracovní list slouží k opakování pojmů

z hudební nauky. Proto je možné jej použít u žáků 6.−9. ročníku základní školy.

Vybranou poslechovou skladbou tohoto pracovního listu je skladba Code Name

Vivaldi skupiny The Piano Guys. Toto moderní pojetí bylo inspirováno

skladbou Koncert pro 2 violoncella, smyčce a basso continuo v g-moll od Antonia

Vivaldiho.

87

Pro možnost srovnání originální skladby a jejího moderního aranžmá je nutné

před prvním poslechem skladby Code Name Vivaldi seznámit žáky se skladbou

Koncert pro 2 violoncella, smyčce a basso continuo v g-moll. Je ovšem velice

důležité, aby vyučující prozatím neprozradil bližší informace týkající se skladby

Code Name Vivaldi. Po recepci obou ukázek je vhodné ponechat žákům prostor

na jejich porovnání a rozvést diskuzi na téma „Která hudební ukázka se Ti líbila /

nelíbila a proč“.

Následuje společné přečtení zadání úkolů, které budou žáci vypracovávat

samostatně. V průběhu druhého poslechu skladby Code Name Vivaldi mají žáci

za úkol vybrat ze tří obrázků notový zápis odpovídající ukázce. Po doznění

skladby je důležité provést společně kontrolu.

Úkol č. 1 Najděte zápis, který odpovídá ukázce.

Správná odpověď: obrázek č. 3.

Během třetího poslechu skladby Code Name Vivaldi žáci samostatně

vypracovávají úkoly č. 2−9. Na závěr vyučující provede společnou kontrolu.

Úkol č. 2 Jak byste ukázku pojmenovali?

Možné odpovědi: fantazii se meze nekladou (vhodné je v názvu vystihnout

dramatičnost děje).

Úkol č. 3 Jaké pocity ve vás ukázka vyvolává?

Možné odpovědi: dramatičnost, pocity napětí, strachu, ale i klidu, uvolnění.

Úkol č. 4 V jakém je skladba tempu?

Správná odpověď: v rychlém (rychle, živě).

88

Úkol č. 5 Z notového zápisu ukázky určete tóninu skladby.

Správná odpověď: g-moll.

Úkol č. 6 Které rytmické hodnoty jsou ve skladbě hojně zastoupeny? Určete z notového

zápisu.

Správná odpověď: nota osminová.

Úkol č. 7 Co znamená předepsaný pokyn hrát „gliss.“? Pro který nástroj je tento

způsob hry typický?

Správná odpověď: plynulé sklouznutí z jednoho tónu na druhý; smyčcové

nástroje (housle, viola, violoncello apod.)

Úkol č. 8 Co znamená tento symbol?

Správná odpověď: decrescendo − zeslabovat.

Úkol č. 9 Zkuste si představit scénu, ve které by se ukázka mohla odehrávat. Vymyslete

děj, který by se k ukázce hodil.

Možné odpovědi: fantazii se meze nekladou (např. akční scény z filmu).

V úplném závěru vyučující seznámí žáky s názvem poslechové skladby Code

Name Vivaldi skupiny The Piano Guys, která vznikla spojením vážné hudby

(Koncert pro 2 violoncella, smyčce a basso continuo v g-moll barokního skladatele

Antonia Vivaldiho) s hudbou filmovou (The Bourne Identity skladatele Johna

Powella, český název filmu je Agent bez minulosti).

Název poslechové skladby by si žáci měli napsat na horní linku pracovního

listu.

89

5.4 Pilotní studie

Součástí praktické části diplomové práce je i pilotní dotazníkové šetření, jehož

cílem je poskytnutí zpětné vazby k navrženým pracovním listům. Tato studie

neověřuje žádné hypotézy, ale umožňuje nahlédnout na výsledky aplikování

výukového materiálu v hodinách hudební výchovy.

5.4.1 Dotazníkové šetření

Kvantitativní charakter dotazníkového šetření zkoumá, zda se žákům 6.−9.

ročníků základní školy práce s navrženými listy líbila a zda preferují poslech

moderní úpravy skladeb artificiálních nebo originální skladby vážné hudby.

Kvalitativní přístup byl použit pro lepší porozumění názorů respondentů na

hodnocení hodiny i na preference hudebních ukázek.

Pilotní studie se zúčastnilo 168 žáků II. stupně Základní školy U Dvora

v Letohradě ve dnech 17. a 18. března 2016.

Způsob písemného kladení otázek byl koncipovaný tak, aby žáky příliš

nezatěžoval a aby se čas potřebný k zodpovězení otázek dotazníku pohyboval

okolo 5 minut. Jeho vyplňování se žáci věnovali vždy ke konci hodiny.

Data byla získávána prostřednictvím strukturovaného dotazníku, který

byl rozdělen na čtyři části, z toho 3 hlavní a 1 vedlejší. Hlavní část byla

zaměřena na hodnocení dané hodiny hudební výchovy, dále na hodnocení

poslouchané hudební ukázky moderního aranžmá a na zjištění preference

poslechových ukázek. Vedlejší část dotazníku obsahovala jednu doplňkovou

nepovinnou otázku, která se zabývala připomínkami k výukové hodině,

poslechu či k úkolům.

V dotazníku byly použity čtyři otázky, z toho tři byly uzavřené −

škálové (tzn. respondent vyjádřil stupeň svého souhlasu / nesouhlasu na

90

hodnotící pětibodové škále Ano / Spíše ano / Nevím / Spíše ne / Ne) a jedna

otevřená, která nenabízela žádnou variantu odpovědi.

DOTAZNÍK Vybranou odpověď zakroužkuj. Vyber vždy jen 1 možnost.

1. Líbila se Ti dnešní hodina?

Ano Spíše ano Nevím Spíše ne Ne

Zdůvodni výběr odpovědi:

2. Líbila se Ti hudební ukázka moderního aranžmá vážné hudby?

Ano Spíše ano Nevím Spíše ne Ne

Zdůvodni výběr odpovědi:

3. Preferoval(a) bys spíše poslech ukázky vážné hudby před jejím moderním aranžmá?

Ano Spíše ano Nevím Spíše ne Ne

Zdůvodni výběr odpovědi:

4. Máš nějaké připomínky k dnešní hodině, poslechu nebo k úkolům?

Pokud ano, napiš jaké.

1

91

5.4.2 Výsledky studie

Výsledky pilotní studie jsou zaznamenány do tabulek a přehledně zpracované

i v grafické podobě, k čemuž byl použit bezplatný online nástroj Google

Tabulky. Výjimku tvoří data získaná ze zdůvodnění zvolených odpovědí

a z poslední doplňkové otázky, jelikož mají kvalitativní charakter a jsou slovně

vyjádřena. Jednotlivé položky dotazníku jsou doplněny o komentář.

Celkem bylo rozdáno 168 dotazníků v osmi třídách, návratnost dosáhla 100 %.

I. část: Zhodnocení hodiny hudební výchovy

Otázka č. 1: Líbila se Ti dnešní hodina?

Odpověď respondentů Četnost

Ano 70 41,7 %

Spíše ano 41 24,4 %

Nevím 20 11,9 %

Spíše ne 24 14,3 %

Ne 13 7,7 %

Žádná odpověď 0 0 %

92

První otázka výzkumného šetření u žáků zjišťovala, jak se jim hodina hudební

výchovy líbila. Největší procento respondentů (41,7 %) uvedlo, že se jim hodina

líbila. Jako důvod svého rozhodnutí uváděli:

„Hodina byla zábavná.“ „Poslechli jsme si nové a hezké písničky.“ „Hodina byla

zajímavá.“ „Hodina byla jiná než ostatní, zajímavější a zábavnější.“ Byla netradiční

a dozvěděli jsme se něco nového.“ „Dělali jsme něco jiného, než jen zpívali.“ „Super

hodina.“ „Naučil jsem se spoustu nových věcí.“ „Bylo to zábavné, protože jsme

tancovali.“ „Byla celkem zábavná a rychle mi ten čas uběhl.“ „Líbila se mi, protože jsme

mohli poslouchat vážnou i moderní hudbu.“ „Mám ráda hudební výchovu.“ „Líbilo se

mi zopakování věcí, které jsme se naučili a hodina byla spíše odpočinková.“ „Prostě byla

velmi zábavná.“ „Nemuseli jsme zpívat a bylo to spíše o poslouchání.“ „Je to něco

jiného.“ „Zajímavé ukázky.“ „Dobrá hodina, pracovní list super.“

Naopak dvaceti čtyřem žákům (tj. 14,3 %) se hodina spíše nelíbila a třinácti (tj.

7,7 %) se nelíbila vůbec. Zdůvodňovali to slovy:

„Nerozumím tomu.“ „Mám rád jiný styl.“ „Nezpívali jsme.“ „Docela nudný, nebyly

referáty, nechápu to.“ „Tyhle hodiny mě nebaví, nejraději zpívám.“ „Nebaví mě psát.“

„Vyplňování pracovních listů mě moc nebavilo a vadilo mi, že jsme nezpívali.“

„Nezpívali jsme a jenom jsme psali.“ „Těšila jsem se, že budeme zpívat a dělat

referáty.“ „Tancování.“

Mezi pozitivním a negativním hodnocením u první otázky váhalo 11,9 %

dotázaných. Respondenti často své rozhodnutí nevysvětlovali, pokud ano,

uváděli následující:

„Protože jsme poslouchali něco, co mě nebaví a psali jsme.“ „Byla taková obyčejná, ale

byla dobrá.“ „Bylo to sice zábavné, ale fyzicky náročné.“ „Začátek nudný, tanec dobrý.“

„Bylo to tak nastejno.“ „Šlo to.“ „Mě hudebka moc nebaví.“ „Líbila i nelíbila.“

93

II. část: Zhodnocení hudební ukázky moderního aranžmá vážné hudby

Otázka č. 2: Líbila se Ti hudební ukázka moderního aranžmá vážné hudby?

Odpověď respondentů Četnost

Ano 53 31,5 %

Spíše ano 41 24,4 %

Nevím 21 12,5 %

Spíše ne 26 15,5 %

Ne 24 14,3 %

Žádná odpověď 3 1,8 %

Z odpovědí respondentů vyplývá, že v 53 případech (31,5 %) se moderní

aranžmá skladeb artificiální hudby žákům líbila a v 41 případech (24,4 %) se

spíše líbila. Možností Spíše ne ohodnotilo libost úpravy 15,5 % dotázaných.

14,3 % žáků uvedlo, že se jim nové pojetí vážné hudby nelíbí. V 21 případech

(12,5 %) byli respondenti nerozhodní a zvolili možnost Nevím. Tři žáci nezvolili

žádnou z uvedených možností.

94

Pozitivní hodnocení bylo doplněno o tato slovní zdůvodnění:

„Byla hezky veselá.“ „Byla zajímavá.“ „Bylo to moderní.“ „Veselejší.“ „Je dost

pružná.“ „Byla romská.“ „Svižná.“ „Líbila, ale byla dost děsivá.“ „Takhle na poslech se

mi líbí i dobře by se na ni tančilo, ale abych si ji pustila sama doma, tak to ne.“

„Luxusní.“ „Byla krásná.“ „Byla zajímavá.“ „Nebyla špatná, ale doma bych ji

neposlouchala.“ „Bylo to dobře nahráno, dalo by se na ní tancovat.“ „Moderní pojetí

bylo zajímavé.“ „Byla taková chytlavá.“ „Akční.“ „Bylo to modernější.“ „Protože tam

bylo zrychlení na freestyle.“ „Byla jiná, než co poslouchám.“ „Zajímavá.“ „Rytmus.“

„Byla velmi uklidňující.“ „Byla veselá.“ „Bylo to něco jiného.“ „Dobře se poslouchala.“

„Probudilo mě to.“ „Protože mám ráda hudbu.“ „Znělo mi to trochu jako rock and roll

a rock and roll doma poslouchám dost často s taťkou.“ „Byla veselá, ‚plná‘, moc pěkná.“

„Byla relaxační.“ „Je to pro dobrou náladu.“ „Příjemné pro uši.“ „Srandovní.“

Negativní postoj k moderní úpravě byl vysvětlován takto:

„Tuhle hudbu neposlouchám.“ „Ne vůbec.“ „Prostě se mi nelíbila.“ „Strašidelné, bolela

mě z toho hlava.“ „Poslouchám něco jiného.“ „Bylo to demotivující.“ „Byla moc

zmodernizovaná.“ „Není to můj styl.“ „Prostě ne.“ „Dobře se na ní tancovalo.“

„Nebaví mě to.“ „Protože byla zmatená.“ „Není to můj šálek kávy.“ „Hudební ukázka

byla hrůzostrašná.“ „Tento styl neposlouchám.“ „Protože originál je nejlepší.“

„Působilo to na mě dost negativně.“ „Příšerný.“ „Nepoznala jsem skoro žádný rozdíl

mezi originálem.“ „Já raději rock a rap.“

Zdůvodnění možnosti Nevím:

„Prostě na mě působila negativně.“ „Nic moc.“ „Poslouchám jiný styl.“ „Bylo to

divný.“ „Nezajímá mě tato hudba.“ „Nelíbila – protože dali dohromady více skladeb;

líbila – hudebně hezké.“ „Protože se nemohu rozhodnout.“ „Normální cover.“ „Jsem

zmatený.“ „Neposlouchám takový styl.“

95

III. část: Hudební preference

Otázka č. 3: Preferoval(a) bys spíše poslech ukázky vážné hudby před jejím

moderním aranžmá?

Odpověď respondentů Četnost

Ano 28 16,7 %

Spíše ano 15 8,9 %

Nevím 37 22,0 %

Spíše ne 26 15,5 %

Ne 53 31,5 %

Žádná odpověď 9 5,4 %

Z grafického znázornění odpovědí je patrné, že 53 respondentů (31,5 %) by

nepreferovalo poslech ukázky vážné hudby před jejím moderním aranžmá. 37

dotázaných (22 %) si není jistých v upřednostňování recepce jedné z ukázek.

Poslechu ukázky vážné hudby by dalo přednost 28 žáků (16,7 %). Pro 26

respondentů (15,5 %) by byla recepce spíše moderní úpravy přijatelnější.

Naopak 15 žáků (8,9 %) by bylo spíše pro ukázku vážné hudby. K otázce

preference se nevyjádřilo 9 dotazovaných (5,4 %).

96

Respondenti, kteří zvolili možnost Ano a Spíše ano, zdůvodnili výběr své

odpovědi následovně:

„Mám ráda historii a hudbu. V 17.−18. století bych na ně chodila pořád.“ „Vážná hudba

se mi nelíbí.“ „Protože tam bylo více hudebních nástrojů a byla veselejší.“ „Protože se

ta skladba někdy může znehodnotit.“ „Moderní už není taková jako originál.“

„Upravená verze mě moc nezaujala.“ „Originální ukázka byla hezčí a lépe se

poslouchala.“ „Je umělečtější.“ „Mám ráda klasiku.“ „Nechat starou píseň starou

a nemodernizovat je.“ „Nemám rád upravené.“ „Moderní jsou strašné.“ „Není

bláznivá.“ „Byla spíše klidnější.“

Žáci upřednostňující poslech moderních aranžmá vážné hudby uvádí:

„Upravené je to lepší.“ „Aranžmá je lepší.“ „Vážná hudba mě nebaví.“ „Více se mi líbí

moderní hudba.“ „Moderní je pestřejší.“ „Nebylo to dost rychlé.“ „Remix byl lepší.“

„Moderní je lepší, líbí se mi víc.“ „Upravené byly lepší, klidnější.“ „Mám raději akční

hudbu.“ „Nemám ráda vážnou hudbu.“ „Není tak hezká.“ „Originální ukázky se mi

zdají nudné a ‚těžké‘.“ „Upravená byla veselejší.“ „Jsou hezčí.“ „Moderní aranžmá bylo

více atraktivní.“ „Originální je nudná.“ „Moderní aranžmá bylo dynamičtější, živější

a více hravé. Bylo to zajímavější.“

Většina odpovídajících, kteří zatrhli možnost Nevím, své odpovědi

nezdůvodňovali:

„Moc jsem nerozeznal rozdíl.“ „Oboje – klasika je klasika, moderní zase něco jiného.“

97

IV. část: Připomínky

Otázka č. 4: Máš nějaké připomínky k dnešní hodině, poslechu nebo

k úkolům? Pokud ano, napiš jaké.

Tato otázka patřila v dotazníku k nepovinným. Přesto se k ní vyjádřilo 38

respondentů (22,6 %). Odpovědi byly roztříděny podle pozitivních či

negativních připomínek k hodině, poslechu nebo k úkolům.

Pozitivní připomínky žáků (v původním znění):

„Byla super.“ „Hodina se mi líbila.“ „Zapisování do notového zápisu bylo pro mě těžké.

Jinak byla hodina moc pěkná.“ „Nevyznám se v notách, jinak to bylo zajímavé.“

„Docela se mi líbila, klidně bych si to zopakovala.“ „Tuto látku jsme neprobírali takhle

dopodrobna. Věci co tu zazněly, jsem ani neslyšela.“ „Neprobírali jsme nějaké věci, které

tu zazněly.“ „Bavilo mě to.“ „Úkoly byly pro mě občas těžké, ale zajímavé.“ „Nejsem

hudebně zdatná, tak jsem nic nevěděla, ale jinak tato hodina byla dobrá.“ „Kdyby těchto

hodin bylo víc, bylo by to super.“ „Více času mohlo být na tancování.“ „Tancování bylo

dobrý.“

Negativní připomínky respondentů (v původním znění):

„Byla nuda.“ „Nebyla vůbec zábavná.“ „Nezpívali jsme.“ „Žádný zpěv.“ „Těžký

tanec.“ „Protože nehraji na žádný nástroj, bylo to pro mě těžké.“ „Myslela jsem si, že ta

hodina bude zábavnější.“

98

5.4.3 Shrnutí

Pilotní dotazníkové šetření prováděné na malém vzorku respondentů

v omezeném rozsahu si nekladlo za cíl ověřovat žádné hypotézy, ale získat

zpětnou vazbu a informace o aplikovatelnosti výukového materiálu v hodinách

hudebních výchovy na druhém stupni základních škol.

Z výsledků první části šetření, kde 66 % respondentů uvedlo pozitivní

hodnocení na hodiny hudební výchovy, v níž byly použity navržené pracovní

listy, lze usuzovat, že na „jinakost, zajímavost, netradičnost"101 hodiny mohly mít

vliv i zvolené alternativní výukové metody a moderní poslechové ukázky.

Hodnocení hudební ukázky moderního aranžmá vážné hudby v druhé

části dotazníku bylo v 56 % odpovědí kladné, tzn. že libost a nelibost ukázek

moderního pojetí vážné hudby je u žáků přibližně vyrovnaná.

Ze zdůvodnění uvedených v třetí části studie týkající se preferencí

hudebních ukázek („Preferoval(a) bys spíše poslech ukázky vážné hudby před jejím

moderním aranžmá?") vyplynulo, že otázka nebyla respondenty jednoznačně

pochopena. Část žáků se vyjadřovala k upřednostňování vážné hudby před

jejím moderním aranžmá vzhledem ke konkrétním poslechovým ukázkám, část

pojala tuto otázku obecně. Dle výsledků by čtvrtina dotázaných preferovala

poslech vážné hudby před její moderní úpravou, naopak téměř polovina žáků

by přednost vážné hudbě nedala.

Zpětná vazba od žáků i učitelek v podobě slovních komentářů

a připomínek k hodině, poslechu a jednotlivým úkolům v průběhu aplikace

navržených pracovních listů v hodinách hudební výchovy přinesla mnoho

zajímavých informací a podnětů:

� Zmínka o náročnosti některých zadaných úkolů vede k nutnosti

přizpůsobovat pracovní listy vždy konkrétnímu kolektivu žáků, tj. učitel

101 Výběr z odpovědí respondentů na první otázku dotazníku, viz s. 92.

99

může například způsob vypracovávání úkolů (individuálně, společně)

uzpůsobit schopnostem a dovednostem kolektivu.

� Z upozornění na nedostatek vokálních činností v realizovaných

hodinách lze usoudit, že žáci jsou zvyklí v hodinách hudební výchovy

věnovat zpěvu více času. Navrhované pracovní listy tak mohou být

jednou z možností, jak nepoměr v hudebních činnostech zvrátit ve

prospěch činností poslechových.

100

6 Závěr

Hudební výchova se bezpochyby podílí na utváření hudebního vkusu

recipienta. Poslechové činnosti jsou vedle vokálních, instrumentálních

a hudebně-pohybových činností důležitou součástí hodin hudební výchovy

nejen na základních školách. Ovšem z hlediska času i kvality provedení patří

k těm náročnějším. I to může mít vliv na současný trend u dospívající mládeže,

která poslechu vážné hudby nevěnuje patřičnou pozornost.

Diplomová práce poukazuje na problematiku zpřístupnění artificiální

hudby žákům základních škol v hodinách hudební výchovy pomocí

alternativních metod a prostřednictvím moderních aranžmá skladeb vážné

hudby. První tři kapitoly jsou věnovány zejména teoretickým poznatkům

z oblasti poslechových činností v hudební výchově, alternativním výukovým

metodám a aranžování moderních úprav artificiálních skladeb u vybraných

hudebních uskupení (The Piano Guys, Vanessa Mae, The MozART Group,

Igudesman & Joo).

Návrh souboru osmi pracovních listů (Hudební výrazové prostředky,

Stupnice a tónina, Koncert, Kánon, Klasicismus, Artificiální a nonartificiální hudba,

Artificiální hudba 20. století, Opakování hudebních pojmů) a metodických pokynů

pro učitele poukázal na jeden z možných způsobů, jak žáky druhého stupně

základních škol seznamovat s poslechem vážné hudby prostřednictvím jejich

moderních úprav, které mohou mít větší potenciál oslovit mladé publikum.

101

Resumé

Diplomová práce se zabývá problematikou recepce artificiální hudby

v hodinách hudební výchovy prostřednictvím alternativních výukových metod.

V teoretické části pojednává o didaktice poslechových činností, věnuje se

rozlišení artificiální a nonartificiální hudby, aranžování moderních úprav

artificiálních skladeb a jejich vybraným představitelům. Návrh souboru osmi

pracovních listů a metodických pokynů pro učitele, který je výstupem praktické

části práce, poukazuje na jeden z možných způsobů, jak žáky druhého stupně

základních škol seznamovat s poslechem vážné hudby prostřednictvím jejich

moderních úprav, které mohou mít větší potenciál oslovit mladé publikum.

Resume

The thesis deals with the reception of art music in music lessons and its

teaching through alternative methods. It consists of two parts – theoretical and

practical. The theoretical part is concerned with the pedagogy of listening

activitites, the distinguishing of art and non-art music, and with music

arrangement of contemporary adaptiations of art music compositions. It also

includes a presentation of some of the art music composers. The practical part

of the thesis offers a materials design proposal consisting of eight worksheets

for learners, accompanied by methodological instructions for teachers. It shows

one option of engaging secondary school learners with art music through its

being arranged and adapted in contemporary ways. As such art music might be

better accepted and liked by young audience.

102

Literatura

A Family Christmas. Amazon.com [online]. 2013 [cit. 2016-02-26]. Dostupné z:

http://www.amazon.com/Family-Christmas-The-Piano-

Guys/dp/B00EJYGL8S/ref=pd_sim_15_4/184-7529910-8255343

About as. MozART Group [online]. 2016 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z:

http://www.mozartgroup.net/about-us

About The Piano Guys. The Piano Guys [online]. 2015 [cit. 2016-01-22]. Dostupné

z: http://thepianoguys.com/thepianoguys/

About. Igudesman & Joo [online]. 2016 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z:

http://www.igudesmanandjoo.com/about-igudesman-joo/

And Now Mozart. Igudesman & Joo [online]. 2016 [cit. 2016-03-06]. Dostupné z:

http://www.igudesmanandjoo.com/and-now-mozart/

ANGEL, Amanda. Interview: Igudesman and Joo: A musical pair makes high-

minded comedy with the classical repertoire. Time Out New Youk [online]. 2011

[cit. 2016-03-06]. Dostupné z: http://www.timeout.com/newyork/opera-

classical/interview-igudesman-and-joo

BULISOVÁ, Jiřina (ed.). Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích. Vyd. 1.

Praha: Ottovo nakladatelství, 2003. ISBN 80-7181-959-X.

CMÍRAL, Adolf a Jiří PILKA. Základní pojmy hudební. 7., dopl. vyd., (v SHV 2.

vyd.). Praha: Státní hudební vydavatelství, 1965, 275 s.

CRHA, Bedřich a Zdeněk MAREK. Problémy hudební výchovy v trendech

současné hudební výchovy. In: Musica viva in schola XII. Brno: Masarykova

univerzita, 1995, s. 96−99. ISBN 80-210-1223-4.

103

ČERVENKOVÁ, Eva. Výukové metody a organizace vyučování [online]. Ostrava,

2013 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/svp/opory/pdf-

cervenkova-vyukove-metody-a-organizace-vyucovani.pdf

DANÁŠOVÁ, Oľga. Prečo potrebujeme umenie hudobného aranžovania

v humanistických koncepciách vyučovania? In: Musica viva in schola XX. Brno:

Masarykova univerzita, 2007, s. 218−228. ISBN 978-80-210-4445-6.

Discography. Vanessa-Mae official site: music, photo, video[online]. 2013 [cit. 2016-

02-26]. Dostupné z: http://www.vanessa-mae.com/discography

FUKAČ, J., POLEDŇÁK, I. K typologickým polarizacím hudby, zejména polarizaci

hudby artificiální a nonartificiální. Hudební věda, ročník XIV, č. 4. 1977 s. 316–333.

HÁJEK, Dan. Houslové choreografie Vanessy-Mae. Musicserver.cz [online]. 2004

[cit. 2016-01-26]. Dostupné z: http://musicserver.cz/clanek/9822/vanessa-mae-

choreography/

HERDEN, Jaroslav. Hudba jako řeč: o poslechu ve škole i doma: metodické poznámky

k učebnicím 1. My pozor dáme a posloucháme, 2. My pozor dáme a (nejen)

posloucháme. 1. vyd. Praha: Scientia, 1998, 89 s. ISBN 80-7183-126-3.

HERDEN, Jaroslav. Hudba pro děti I. Praha: PdF UK, 1978. 106 s.

HERDEN, Jaroslav. My pozor dáme a nejen posloucháme: posloucháme hudbu se žáky

2. stupně ZŠ a nižších ročníků osmiletých gymnázií. Praha: Scientia, pedagogické

nakladatelství, 1997, 210 s. ISBN 80-7183-087-9.

HOLUBEC, Jiří, PRCHAL, Jan, REITTEREROVÁ, Vlasta. Nebojme se klasiky. 1.

vyd. Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2007, 71 s. ISBN M-2601-0399-3.

104

CHARALAMBIDIS, Alexandros, Jiří PILKA a Zbyněk CÍSAŘ. Hudební výchova

pro 9. ročník základní školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství,

1998, 125 s. ISBN 80-7235-012-9.

CHARALAMBIDIS, Alexandros. Hudební výchova pro 6. ročník základní školy:

učebnice zpracovaná podle osnov vzdělávacího programu Základní škola. 1. vyd.

Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1998, 125 s. ISBN 80-7235-52-8.

CHARALAMBIDIS, Alexandros. Hudební výchova pro 7. ročník základní školy:

učebnice zpracovaná podle osnov vzdělávacího programu Základní škola. 1. vyd.

Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1998, 152 s. ISBN 80-7235-048-X.

CHARALAMBIDIS, Alexandros. Hudební výchova pro 8. ročník základní školy.

2. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2005, 150 s. ISBN 80-7235-298-

9.

KNOPOVÁ, Blanka. Činnosti hudebně pohybové v systému hudebního vzdělávání na

ZŠ a SŠ: (didaktika hudební výchovy). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005,

48 s. ISBN 80-210-3911-6.

KOŠUT, Michal. Kapitoly z hudebních forem. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita

v Brně, 2004, 88 s. ISBN 80-210-3451-3.

KRAUS, Jiří. Nový akademický slovník cizích slov A-Ž. Vyd. 1. Praha: Academia,

2008, 879 s. ISBN 978-80-200-1415-3.

KULKA, Tomáš. Umění a kýč. Praha: TORST, 1994. 183 s. ISBN 80-85639-17-3.

KYSLÍKOVÁ, Anežka. Úskalí receptivní výchovy v kontextu současné hudební

výchovy. In: Musica viva in schola XVI. Brno: Masarykova univerzita, 2000, s. 57–

58. ISBN 80-210-2427-5.

105

MAŇÁK, J., ŠVEC, V. Výukové metody. 1. vyd. Brno: Paido, 2003. 219 s. ISBN 80-

7315-039-5.

MAŇÁKOVÁ, Markéta. THE PIANO GUYS − talentovaní borci, které zná celý

svět. Křesťan a hudba [online]. 2015 [cit. 2016-02-21]. Dostupné z:

http://hudba.signaly.cz/clanky/interpreti/987-the-piano-guys-talentovani-borci-

ktere-zna-cely-svet

MAŠKOVÁ, Zuzana. Artificiální hudba v úpravě moderní populární hudby a názory

na její využití při výuce hudební výchovy na 2. stupni ZŠ [online]. Brno, 2012 [cit.

2015-11-27]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta.

Vedoucí práce Marek Sedláček. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/363293/pedf_b/

MATZNER, Antonín; POLEDŇÁK, Ivan; WASSERBERGER, Igor. Encyklopedie

jazzu a moderní populární hudby: část věcná. vyd. 2. Praha: Edito Supraphon, 1983.

415 s.

MAZUREK, Jan a Šárka ZEDNÍČKOVÁ. Poslech hudby: distanční text. Vyd. 1.

Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2004, 41 s. ISBN

80-7368-014-9.

MozART GROUP rozesmívají klasika. Česká televize: Kultura [online]. 2010 [cit.

2016-02-03]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/1308479-

mozart-group-rozesmivaji-klasika

Mozart Group. Heligonka [online]. 2016 [cit. 2016-02-03]. Dostupné z:

http://www.heligonka.cz/program/mozart-group/

Mozart Group: Vyrostli jsme na českých filmech!. Aktuálně.cz [online]. 2012 [cit.

2016-03-26]. Dostupné z: http://magazin.aktualne.cz/kultura/mozart-group-

vyrostli-jsme-na-ceskych-filmech/r~i:article:754581/

106

NOWAK, Jan. Překážky estetického vnímání hudby u studentů a žáků

všeobecně vzdělávacích škol a možnosti jejich překonávání pomocí základních

konceptů hudební sémiotiky. In: Hudební výchova 2010: webová konference KHV

PdF OU [online]. © KHV PdF OU 2007–2016 [cit. 2016-03-12]. Dostupné z:

http://konference.osu.cz/khv/2010/index.php?id=3

PRŮCHA, Jan. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. 3., aktualiz. vyd. Praha:

Portál, 2012, 191 s. ISBN 978-80-7178-999-4.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Verze platná od 1. 9. 2013.

Praha: MŠMT, 2013. 142 s. Dostupný z:

http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladnivzdelavani/upraveny-ramcovy-

vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani

RÝDL, Karel. Alternativní pedagogické hnutí v současné společnosti. In

PRŮCHA, Jan (ed.). Pedagogická encyklopedie. Praha: Portál s.r.o., 2009, s. 107.

ISBN 978-80-7367-546-2.

SEDLÁK, František a Rudolf SIEBR. Didaktika hudební výchovy 1 na prvním stupni

základní školy: učebnice pro studenty pedagogické fakulty, studijní obor učitelství pro

1. stupeň základní školy. 2., upr. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství,

1988, 311 s.

SEDLÁK, František, Jiří KOLÁŘ a Jaroslav HERDEN. Nové cesty hudební výchovy

na základní škole. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1977, 280 s.

SEDLÁK, František. Didaktika hudební výchovy na 2. stupni základní školy:

vysokoškolská učebnice pro posluchače pedagogické fakulty. 1. vyd. Praha: SPN, 1979,

349 s.

Shows. Igudesman & Joo [online]. 2016 [cit. 2016-03-06]. Dostupné z:

http://www.igudesmanandjoo.com/shows/

107

SLIMÁČKOVÁ MICHÁLKOVÁ, Jana. Humor s MozART Group. In: Harmonie

line [online]. 2010 [cit. 2016-02-05]. Dostupné z:

http://www.casopisharmonie.cz/kritiky/humor-s-mozart-group.html

SNIDER, Eric D., 1997. Jon Schmidt, New-Age Classical Pianist. In:

www.ericdsnider.com: The Official Website of Eric D. Snider [online]. Nov. 30, 1997

[cit. 2016-01-13]. Dostupné z: http://www.ericdsnider.com/misc/jon-schmidt-

new-age-classical-pianist/

SOUŠKOVÁ, Dana. Hudební druhy a žánry: Učební texty pro studenty oboru

Učitelství pro 1. stupeň základní školy. In: Studijní podklady: Hudební výchova 5 -

Hudební formy - studijní texty, seznam skladeb k formové analýze [online].

Univerzita Hradec Králové, 2016, s. 23 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z:

https://www.uhk.cz/cs-CZ/PDF/Katedry/Hudebni-katedra/Studijni-

podklady#UHK-Article

Steven Sharp Nelson. The Piano Guys [online]. 2015 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z:

http://thepianoguys.com/thepianoguys/steven-sharp-nelson/

ŠEFL, Milan. Vanessa Mae na rozhraní žánrů. Týdeník rozhlas [online]. 2001,

2001(23) [cit. 2016-01-26]. Dostupné z: https://www.radioservis-

as.cz/archiv01/2301/23hud2.htm

ŠIMONÍK, Oldřich. Úvod do didaktiky základní školy. Brno: MSD s.r.o. Brno, 2005.

141 s. Škola v praxi, svazek 3. ISBN 80-86633-33-0.

ŠRÁMKOVÁ, Kateřina. Hudební transkripce. Teoretické reflexe hudební výchovy.

Masarykova univerzita, 2013, roč. 9, č. 1. ISSN 1803-1331.

The Red Hot Vanessa-Mae Homepage [online]. 1995 [cit. 2016-02-26]. Dostupné z:

http://www.vanessamae.com/

108

Vanessa-Mae official site: music, photo, video [online]. 2013 [cit. 2016-01-22].

Dostupné z: http://www.vanessa-mae.com

VIČAR, Jan a Roman DYKAST. Hudební estetika. 2. vyd. V Praze: Akademie

múzických umění, Hudební fakulta, Katedra teorie a dějin hudby, 2002. ISBN

80-85883-86-4.

VLASÁK, Vladimír. Tak tu zase předcvičoval krásný robot s houslemi. In:

IDNES: Kultura [online]. 2001 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z:

http://kultura.zpravy.idnes.cz/tak-tu-zase-predcvicoval-krasny-robot-s-

houslemi-fb1-/hudba.aspx?c=A011207_102301_hudba_brt

ZENKL, Luděk. ABC hudební nauky. 8. vyd., v Editio Bärenreiter Praha vyd. 2.

Praha: Editio Bärenreiter Praha, 2007. ISBN 80-86385-21-3.

ZORMANOVÁ, Lucie. Výukové metody v pedagogice: tradiční a inovativní metody,

transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, klasifikace výukových metod. Vyd. 1.

Praha: Grada, 2012, 155 s. ISBN 978-80-247-4100-0.

109

Použité zdroje obrazového materiálu

About MaxScore. MaxScore for Max/MSP and Ableton Live[online]. 2016 [cit.

2016-03-02]. Dostupné z: http://www.computermusicnotation.com

Aleksey Igudesman / Hyung-ki Joo: A Little Nightmare Music for violin and

piano. In: Universal Edition: Musiknoten seit 1901 [online]. 2016 [cit. 2016-02-12].

Dostupné z: http://issuu.com/uesales/docs/ue34170/3?e=0

AUDACITY®. Audacity [software]. Verze: 2.0.2. for Windows 7 [přístup 2016-

02-08]. Dostupné z: http://www.audacityteam.org. K dispozici pro Windows®,

Mac®, GNU/Linux®; 20,4 MB místa na disku.

Begin Again (+ Optional Cello) - PDF. The Piano Guys: Store: Sheet Music

[online]. 2015 [cit. 2016-02-12]. Dostupné z:

https://shop.thepianoguys.com/sheet-music/sheet_begin_again#.VvbISyJsiSo

Code Name Vivaldi/Bourne Vivaldi - The Piano Guys. MuseScore: Sheet Music

[online]. 2015 [cit. 2016-02-12]. Dostupné z:

https://musescore.com/user/377631/scores/328481

Dance of the Knights Duet. MuseScore: Sheet Music [online]. 2012 [cit. 2016-02-

12]. Dostupné z: https://musescore.com/user/12997/scores/45656

James Bond Theme. MuseScore: Sheet Music [online]. 2015 [cit. 2016-02-12].

Dostupné z: https://musescore.com/user/5336536/scores/1456641

MINDMUP - Free Mind Map web site. Mindmup [software]. Verze: 0.0.0.18 for

Google Disk [přístup 2016-02-10]. Dostupné z: https://www.mindmup.com.

K dispozici pro Google Drive.

Moonlight. MuseScore: Sheet Music [online]. 2015 [cit. 2016-02-12]. Dostupné z:

https://musescore.com/user/2290831/scores/882481

110

Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 91). Divadelní noviny: Kulturní

čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky [online]. 2015 [cit. 2016-02-12].

Dostupné z: http://www.divadelni-noviny.cz/mudrovani-nejen-nad-divadlem-

no-91

Pachelbel's Canon in D. MuseScore: Sheet Music [online]. 2015 [cit. 2016-02-12].

Dostupné z: https://musescore.com/user/1591451/scores/667441

Toccata and Fugue in D Minor Bach Easy Piano Sheet Music PDF. Sapphire Mist

Sheet Music [online]. 2016 [cit. 2016-02-12]. Dostupné z:

http://sapphiremistsheetmusic.ecrater.com/p/19240807/toccata-and-fugue-in-d-

minor-bach-easy

W.A.Mozart - Symphony No.40 in Gm, K550 1st mvt. MuseScore: Sheet Music

[online]. 2015 [cit. 2016-02-12]. Dostupné z:

https://musescore.com/user/8066/scores/1470191

111

Použité zdroje hudebních ukázek

BACH, Johann Sebastian a Julia BROWN. Varhanní dílo. S.l.: WillMark

Publishing Ltd., c2000.

Igudesman & Joo - Alla Molto Turca. In: YouTube [online]. Zveřejněno 6. 3. 2009

[cit. 2016-01-10]. Kanál uživatele IGUDESMAN JOO. Dostupné z:

https://www.youtube.com/watch?v=MNtYYuWILNE

Igudesman & Joo - Mozart Bond. In: YouTube [online]. Zveřejněno 19. 4. 2007

[cit. 2016-01-10]. Kanál uživatele by Seb. Dostupné z:

https://www.youtube.com/watch?v=vvlCu1_noTc

MOULÍK, Petr. Nestárnoucí melodie. Praha: Levné knihy, 2010.

MozART GROUP - Classical Pop Music / Klasyka muzyki rozrywkowej. In:

YouTube [online]. Zveřejněno 23. 9. 2012 [cit. 2016-01-10]. Kanál uživatele

newabratv. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=zxQ21-CTqrc

MozART Group - Cztery Pory Roku / Four Seasons A La MozART Group. In:

YouTube [online]. Zveřejněno 4. 1. 2013 [cit. 2016-01-10]. Kanál uživatele

newabratv. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=BXO1-GgfoAI

MOZART, Wolfgang Amadeus. Eine kleine Nachtmusik, K. 525: Divertimento in D

major for strings, K. 136. Praha: Supraphon, 1988.

MOZART, Wolfgang Amadeus. Symphony No. 40 in G minor, K. 550: Symphony

No. 41 in C major, K 551 "Jupiter". S.l.: Sony Classical, 1991.

Největší hity klasiky. Praha: Monitor-EMI, 1998.

PĚRUŠKA, Jan, Dmitrij Dmitrijevič ŠOSTAKOVIČ, Aram CHAČATURJAN

a Sergej Sergejevič PROKOF'JEV. Russian viola. Praha: Artesmon, 2004.

112

ThePianoGuys - Code Name Vivaldi (Bourne Soundtrack/Vivaldi Double Cello

Concerto). In: YouTube [online]. Zveřejněno 25. 4. 2012 [cit. 2016-01-10]. Kanál

uživatele ThePianoGuys. Dostupné z:

https://www.youtube.com/watch?v=09RUuTAM2H0

ThePianoGuys - Rockelbel's Canon (Pachelbel's Canon in D) - 4 Cellos. In:

YouTube [online]. Zveřejněno 29. 5. 2012 [cit. 2016-01-10]. Kanál uživatele

ThePianoGuys. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=LV5_xj_yuhs

Vanessa Mae - Art of War. In: YouTube [online]. Zveřejněno 10. 6. 2007 [cit.

2016-01-10]. Kanál uživatele ChicoAzteca. Dostupné z:

https://www.youtube.com/watch?v=rqaY3KfmYZc

Vanessa Mae - Toccata & Fugue in D Minor. In: YouTube [online]. Zveřejněno

6. 2. 2009 [cit. 2016-01-10]. Kanál uživatele pen0cil. Dostupné z:

https://www.youtube.com/watch?v=oStyUDnZ7Cc

VIVALDI, Antonio. Best of Vivaldi. Prague: Supraphon Music, 2008.

VIVALDI, Antonio. Čtvero ročních období: four concertos for violin and string

orchestra op. 8, nos. 1-4. Praha: Lotos, 1998.

113

Přílohy

� Metodický list pro učitele k pracovnímu listu č. 1:

Hudební výrazové prostředky

� Metodický list pro učitele k pracovnímu listu č. 2:

Stupnice − tónina

� Metodický list pro učitele k pracovnímu listu č. 3:

Koncert

� Metodický list pro učitele k pracovnímu listu č. 4:

Kánon

� Metodický list pro učitele k pracovnímu listu č. 5:

Klasicismus

� Metodický list pro učitele k pracovnímu listu č. 6:

Artificiální a nonartificiální hudba

� Metodický list pro učitele k pracovnímu listu č. 7:

Artificiální hudba 20. století

� Metodický list pro učitele k pracovnímu listu č. 8:

Opakování hudebních pojmů

HUDEBNÍ VÝRAZOVÉ PROSTŘEDKY

METODICKÉ POKYNY PRO UČITELE

Pracovní list je vhodný pro žáky 6. ročníku ZŠ.

Následující text může žákům sloužit jako zkrácená forma zápisu k vlastnímu

výkladovému materiálu.

Hudební výrazové prostředky jsou prvky, bez kterých by hudba nemohla existovat.

Tvoří jakýsi základní hudební materiál, se kterým skladatel různě pracuje. Vzájemně

je propojuje, kombinuje tak, aby mohla vzniknout skladba či píseň.

Řadí se k nim:

melodie

rytmus

harmonie

dynamika

barva

DYNAMIKA

Pojednává o zvukové intenzitě hudební skladby, tedy o její hlasitosti (síle zvuku).

Hudba zní chvíli potichu, a poté se představí ve své plné, mohutné síle. Pro lepší

orientaci v notovém zápise používáme tato dynamická znaménka:

pianissimo — piano — mezzoforte — forte — fortissimo

Tabulka s italským názvoslovím a grafické značky pro zesilování, zeslabování se

vyplňují společně.

ITALSKÉ

NÁZVOSLOVÍ ZNAČKA VÝZNAM

pianissimo pp velmi slabě

piano p slabě

mezzoforte mf středně silně

forte f silně

fortissimo ff velmi silně

Hru na hudební nástroj nebo zpěv můžeme plynule zesilovat a zeslabovat. K tomu

využíváme další znaménka.

Crescendo (zesilovat)

Decrescendo (zeslabovat)

1. Vyhledejte v obrázku č. 1 a č. 2 dynamická znaménka a řekněte si jejich

význam.

První úkol vypracovávají žáci nejprve ve dvojicích. Objevená znaménka je

vhodné si barevně zvýraznit. Následná společná kontrola umožňuje

dovysvětlit užívání zkratky cres. v notovém zápisu v obrázku č. 2.

Obrázek č. 1: Monty Norman (James Bond Theme)

Obrázek č. 2: W. A. Mozart (Symfonie č. 40 v g-moll)

2. Poslechněte si hudební ukázku Mozart Bond v podání britského hudebního

dua Igudesman & Joo.

Před prvním poslechem skladby Mozart Bond, která je hudebním záznamem

živého koncertu, je důležité pustit skladbu Wolfganga Amadea Mozarta

Symfonie č. 40 v g-moll pro srovnání originální skladby a jejího moderního

pojetí. Žáci mají možnost ukázky porovnat a diskutovat na téma "Která

hudební ukázka se Ti líbila / nelíbila a proč".

V průběhu druhého poslechu skladby Mozart Bond žáci samostatně

vypracovávají úkoly č. 3−5. Grafický zápis dynamického průběhu skladby je

nutné žákům objasnit, např. názornou ukázkou na tabuli:

p

3. Pokuste se zachytit dynamický průběh skladby (pomocí křivky).

p

4. Jde o skladbu vokální, instrumentální nebo vokálně-instrumentální?

Správná odpověď: instrumentální.

5. Do jakého období lze ukázku zařadit?

Správná odpověď: populární hudba / hudba 21. století.

Třetí poslech se provádí po zkontrolování všech cvičení a lze k němu využít

i videonahrávku. Na závěr je důležité žákům připomenout, že poslechová skladba

Mozart Bond je moderní aranžmá skladeb populární hudby (soundtrack z filmu

James Bond: Dr. No) a hudby vážné (Symfonie č. 40 v g-moll skladatele Wolfganga

Amadea Mozarta).

STUPNICE – TÓNINA

METODICKÉ POKYNY PRO UČITELE

Pracovní opakovací list je vhodný pro žáky 6.−7. ročníku ZŠ.

1. Vytvořte myšlenkovou mapu. Napište vše, co se vám vybaví o hudebním pojmu

stupnice.

Žáci samostatně v průběhu 3−5 minut vypracovávají myšlenkovou mapu, o které

ve dvojicích mohou následně diskutovat.

STUPNICE

2. Co nyní víme o hudebním pojmu stupnice.

Žáci jsou při společné tvorbě myšlenkové mapy na tabuli vyzváni k doplňování

klíčových slov a vlastních asociací k zadanému tématu. Vzniklé společné

grafické znázornění myšlenkové mapy si všichni zakreslí do pracovního listu.

Viz obrázek na konci pracovního listu.

3. Doplňte do notové osnovy chybějící předznamenání a vyznačte intervaly mezi

jednotlivými stupni ve stupnicích G-dur, a-moll melodická.

Žáci vypracovávají úkol samostatně, na závěr proběhne společná kontrola.

I. G-dur

II. a-moll melodická

4. Poslechněte si hudební ukázku Alla Molto Turca v podání britského hudebního

dua Igudesman & Joo.

Před prvním poslechem skladby Alla Molto Turca z živého koncertu je třeba

žákům pustit skladbu Turecký pochod od Wolfganga Amadea Mozarta pro

srovnání originální skladby a jejího moderního pojetí. Žáci mají možnost ukázky

porovnat a diskutovat na téma "Která hudební ukázka se Ti líbila / nelíbila

a proč".

V průběhu druhého poslechu hudební ukázky Alla Molto Turca žáci

vypracovávají následující úkoly samostatně:

Určete tónorod u všech tří částí ukázky:

Část DUR MOLL

1.

2.

3.

Pozn. u 3. části hudební ukázky lze zmínit, že se jedná o stupnici cikánskou

durovou, pro kterou je charakteristický snížení II. stupeň.

Přiřaďte úryvky z notového příkladu k jednotlivým částem ukázky:

část 1. B část 2. C část 3. A

Obrázek A

Obrázek B

Obrázek C

Při třetím závěrečném poslechu hudební ukázky Alla Molto Turca lze žákům pustit

videonahrávku z koncertu skupiny Igudesman & Joo.

Myšlenková mapa

KONCERT

METODICKÉ POKYNY PRO UČITELE

Pracovní list je vhodný pro žáky 7. ročníku ZŠ.

Napište vše, co vás napadne ke slovu koncert.

Před samotným teoretickým výkladem látky jsou žáci vyzváni k vypracování prvního

úkolu metodou volného psaní, kdy mají v krátkém časovém intervalu (cca 3 až 5

minut) zapsat co nejvíce myšlenek vztahujících se k pojmu koncert. Své asociace

zapisují jako souvislý text (nebo v odrážkách), který není třeba podřizovat určitým

stylistickým či pravopisným normám. Je také důležité žáky upozornit, že volný text

nebude hodnocen a ani zveřejněn.

Po teoretickém výkladu látky následuje společná práce s úkoly:

Slovo koncert z hudebního hlediska vysvětlujeme jako:

hudební skladba či pódiové vystoupení;

vznikl v Itálii v 17. století (baroko) z hudební formy concerto grosso;

určený pro jeden nebo více sólových nástrojů s doprovodem orchestru;

je tvořen ze 3 vět (částí) – rychlá, pomalá, rychlá.

Před prvním poslechem skladby Čtvero ročních období z živého koncertu v podání

skupiny The MozART Group je třeba pustit skladbu Čtvero ročních období (1. větu

z koncertu Jaro) od Antonia Vivaldiho pro srovnání originální skladby a jejího

moderního pojetí. Žáci mají možnost ukázky porovnat a diskutovat na téma "Která

hudební ukázka se Ti líbila / nelíbila a proč".

UPOZORNĚNÍ: Je velice důležité prozatím žákům neprozradit, o který koncert se

jedná!

Poslechněte si koncertní hudební ukázku v podání skupiny The MozART Group.

Jak byste skladbu pojmenovali?

Možné odpovědi: jaro, příroda, ptačí zpěv aj.

Které hudební nástroje jste v ukázce slyšeli?

Správná odpověď: dvoje housle, viola, violoncello.

V průběhu druhého poslechu skladby Čtvero ročních období v podání skupiny The

MozART Group žáci vyjadřují své pocity spojené s poslechem skladby volnou

kresbou do prázdného pole či malbou na samostatný arch papíru.

Vyjádřete své pocity, které ve vás skladba vyvolala, volnou kresbou.

Po třetím poslechu skladby Čtvero ročních období v podání skupiny The MozART

Group (ve formě videoukázky) následuje společné vyplnění krátkého textu:

Skupina The MozART Group čerpala inspiraci pro tvorbu skladby Čtvero ročních

období ze stejnojmenného díla italského barokního skladatele Antonia Vivaldiho

(16781741), kněze, skladatele a houslového virtuosa. Jako jeden z prvních použil

ke komponování skladby literární předlohu. Každá věta je uvedena sonetem, který

charakterizuje její náladu. Vivaldi svým počinem předznamenává příchod tzv.

programní hudby. Je autorem oper (např. Alvilda), kantát, oratorií (např. Vítězící

Judita) atd.

Na závěr lze s žáky diskutovat o přítomnosti dalších úryvků z děl vážné hudby

ve skladbě Čtvero ročních období v podání skupiny The MozART Group:

Richard Strauss (Tak pravil Zarathustra)

Modest Petrovič Musorgskij (Balet nevylíhnutých kuřátek)

Fryderyk Chopin (Polonéza As-dur "Hrdinská")

KÁNON

METODICKÉ POKYNY PRO UČITELE

Pracovní list je vhodný pro žáky 7. ročníku ZŠ.

Teoretické poznatky o dané látce si žáci v tomto pracovním listu osvojují pomocí

metody I.N.S.E.R.T. Před samostatným studiem textu je důležité žáky s touto

metodou, používanými symboly a jejich významy blíže seznámit:

při pozorném čtení textu si žáci zaznamenávají známou, mylnou, novou

a nejasnou informaci pomocí symbolů ( - + ?), které zapisují na okraj

textu, popř. do textu;

poté žáci zapisují informace z textu podle znamének do připravené tabulky;

pod vedením učitele (nebo při práci ve dvojicích) jsou informace

vysvětlovány nebo ověřovány v odborné literatuře.

Přečtěte si následující text za pomocí značek ( - + ?):

VÍM = Potvrzuje, co už jsem věděl, nebo si myslím, že vím.

- ROZPOR = V rozporu s tím, co jsem slyšel, věděl.

+ NOVÁ = Nová informace a důvěryhodná, rozumím ji, nepotřebuji

dovysvětlit.

? Nerozumí informaci nebo bych se chtěl dozvědět více.

Kánon je polyfonní (vícehlasý) způsob kompozice, založený na tom, že další hlasy,

ať už vokální či instrumentální, nastupují se stejnou melodií jako první hlas, avšak

v určitém časovém odstupu (například po taktu nebo po několika taktech apod.)

Nejvíce byl používán v období renesance. Existuje i několik druhů kánonů, např. tzv.

račí kánon, kdy druhý hlas četl notový zápis od konce, i tzv. zrcadlový kánon,

v němž se ostatní hlasy řídily zápisem v obráceném intervalovém převratu (intervaly

vzestupné se stávaly sestupnými a opačně). Posledním typem je kánon věčný, který

se stále opakuje (např. píseň Bejvávalo). Pro nácvik zpívané podoby hudební formy

se používají skladby např. Vyletěla holubička ze skály, Bejvávalo či Ej, padá, padá

rosička.

Schéma kánonu

1. hlas XXXXXOOOOOVVVVV

2. hlas XXXXXOOOOOVVVVV

3. hlas XXXXXOOOOOVVVVV

Zapište informace z textu do tabulky.

- + ?

Před prvním poslechem skladby Rockelbel´s Canon je třeba pustit skladbu Canon in

D-dur od německého skladatele Johanna Pachelbela pro srovnání originální skladby

a jejího moderního pojetí (The Piano Guys − Rockelbel´s Canon). Žáci mají možnost

ukázky porovnat a diskutovat na téma "Která hudební ukázka se Ti líbila / nelíbila

a proč".

Poslechněte si hudební ukázku skupiny The Piano Guys s názvem Rockelbel´s

Canon. Skladba je moderní úpravou barokního kánonu německého skladatele

Johanna Pachelbela.

Při druhém poslechu skladby Rockelbel´s Canon žáci samostatně vypracovávají

následující úkoly, které jsou společně zkontrolovány:

Jaký má hudba charakter? taneční pochodový slavnostní relaxační

Správná odpověď: taneční.

Které hudební nástroje jste v ukázce slyšeli?

Správná odpověď: 4 violoncella.

V jakém tempu je ukázka?

Správná odpověď: v rychlém tempu (allegro = vesele, rychle).

Při třetím poslechu skladby Rockelbel´s Canon žáci samostatně označují v notovém

zápisu nástupy jednotlivých hlasů se stejnou melodií.

Najděte v notovém zápise, kde nastupují jednotlivé hlasy se stejnou melodií.

Označte je římskými číslicemi I, II, III.

KLASICISMUS

METODICKÉ POKYNY PRO UČITELE

Pracovní list je vhodný pro žáky 8. ročníku ZŠ.

Následující text může žákům sloužit jako zkrácená forma zápisu k vlastnímu

výkladovému materiálu o klasicismu a skladateli Wolfgangu Amadeu Mozartovi.

Žáci si během výkladu doplňují do textu chybějící informace, které jsou poté

společně zkontrolovány.

K období hudebního klasicismu řadíme tvorbu vznikající v rozmezí let 17301820.

Navazuje na hudbu baroka, která byla citově zaměřená. Klasicismus přináší:

uměřenost, vyrovnanost, klidnější melodické linie, důraz na vůdčí melodii

a dokonale vybroušené formy.

18. století je dobou osvícenství, tedy víry v moc lidského rozumu. Hudba se

přenesla do koncertních sálů. Docházelo k rozvoji opery (zpívána nejen italsky, ale

i v němčině, francouzštině apod.) a nástrojové hudby. Vznikaly i nové hudební

formy: sonáta, symfonie a smyčcový kvartet.

Představitelé:

Joseph HAYDN (17321809)

Wolfgang Amadeus MOZART (17561791)

Ludwig van BEETHOVEN (17701827)

Wolfgang Amadeus Mozart byl zázračné dítě.

Narodil se v Salzburku (Rakousku). Za svůj poměrně

krátky život zkomponoval přes 600 děl. Učil se hrát

na housle i klavír. S komponováním skladeb začal

již v pěti letech. Se svojí sestrou Marii Annou

vystupovali po celé Evropě.

Proslavil se zejména tvorbou symfonií (46),

z nichž nejznámější jsou D-dur „Pražská“, g-moll

„Velká“, C-dur „Jupiter“ a oper (Don Giovanni,

Únos ze Serailu, Kouzelná flétna a Figarova svatba).

K jeho velmi známým skladbám patří i Rekviem

a komorní skladba Malá noční hudba.

Před prvním poslechem skladby Classical Pop Music smyčcového kvarteta The

MozART Group ve formě videoukázky je třeba pustit skladbu Malá noční hudba od

W. A. Mozarta pro srovnání originální skladby a jejího moderního pojetí. Žáci mají

možnost ukázky porovnat a diskutovat na téma "Která hudební ukázka se Ti líbila /

nelíbila a proč".

Poslechněte si hudební videoukázku s názvem Classical Pop Music v podání

smyčcového kvarteta The MozART Group.

Při druhém poslechu skladby Classical Pop Music žáci samostatně vypracovávají

následující úkoly, které jsou na konci společně zkontrolovány:

a) Co jste se z ukázky o Mozartovi dozvěděli?

Možné odpovědi: génius harmonie, král melodie, skládal od 5 let,

zkomponoval 19 mší, 20 oper, 68 symfonií, zemřel mladý.

b) Kolik úryvků ze skladeb W. A. Mozarta jste slyšeli? Které to byly?

Správná odpověď: 4 úryvky: Malá noční hudba, Turecký pochod,

Symfonie v g-moll, Houslový koncert v A-dur.

c) Jaké jiné písně ve videu zazněly?

Správná odpověď: Michael Jackson (Beat It), Bill Haley (Rock Around The

Clock), Beatles (She Loves You), Kylie Minogue (Can´t Get You Out Of

My Head).

Při třetím poslechu skladby Classical Pop Music je možné žákům rozdat (nebo

promítnout) text ukázky v českém volném překladu.

Kde je Mozart!

Tento moderní svět je plný hluku a stresu.

Ten house a techno – dává to snad nějaký smysl?

Cítím se jak zmlácený tím hlukem, tím šíleným vřískotem, ve kterém žijeme.

Chci Mozarta, chci slyšet ten sladký zvuk.

Mozart, Mozart, Wolfgang Amadeus Mozart.

Génius harmonie, král melodie, balzám na mé uši, je můj lék.

Kde je Mozart? Mozart, Wolfgang Amadeus Mozart.

Každý ho miluje – jaký to skvělý chlap!

Psal opravdová (čistá) kouzla od doby, kdy mu bylo pět.

Zemřel mladý. Jeho hudba ale žije dál.

Těch 19 mší zní dál.

68 symfonií, 20 oper – to je Mozart.

Ta symfonie v g-moll je skvělá!

Houslový koncert v A-dur – super (sladký).

A když se cítím pod psa, zapnu rádio a je tam Mozart!

Jeho hudbu dobře znám!

ARTIFICIÁLNÍ A NONARTIFICIÁLNÍ HUDBA

METODICKÉ POKYNY PRO UČITELE

Pracovní list je vhodný pro žáky 8. ročníku ZŠ.

Následující tabulka shrnuje základní znaky artificiální a nonartificiální hudby

a doplňuje předcházející výklad látky.

Artificiální hudba (AH)

označována jako vážná, klasická

vznikla ze slova ars = umění

snaha autora vložit do hudby

vysokou uměleckou hodnotu

řadí se k ní hudba baroka,

klasicismu, romantismu apod.

složitá stavba

pro její hlubší pochopení je

potřebné hudební vzdělání

Nonartificiální (NAH)

označována jako populární,

užitková, zábavní

non – znamená opak (neznamená

neuměleckost)

hudba tzv. módní

stává se zvláštním druhem zboží

cílem je pobavit, rozptýlit, slouží

k zábavě

součást života většiny lidí – denně

zní z rádií, televize, v obchodech

apod.

Spojte, co k sobě patří:

Úkol vypracovávají žáci samostatně, prvotní kontrolu provedou sami ve dvojicích,

následně všichni společně.

Poslechněte si hudební ukázky a přiřaďte je k NAH nebo AH.

Hudební ukázka č. 1 − Johann Sebastian Bach (Toccata and Fugue in d-moll).

Hudební ukázka č. 2 − moderní úprava téže skladby v podání houslistky Vanessy

Mae.

Úkol vypracovávají žáci samostatně po poslechu obou ukázek. Při společné kontrole

se seznámí s jejich názvy.

Hudební ukázka č. 1 AH

Hudební ukázka č. 2 NAH

Jakou měly ukázky hudební formu?

V průběhu druhého poslechu obou hudebních ukázek žáci určí správné odpovědi.

Po společné závěrečné kontrole následuje diskuze s žáky na téma "Která hudební

ukázka se Ti líbila / nelíbila a proč".

hudební ukázka č. 1

a) písňová forma c) fuga e) variace

b) sonáta d) rondo f) nemá

hudební ukázka č. 2

a) písňová forma c) fuga e) variace

b) sonáta d) ronda f) nemá

Doplňte notový zápis ukázky vážné hudby.

V průběhu třetího poslechu hudební ukázky č. 1 (J. S. Bach) se žáci pokusí

samostatně vypracovat poslední úkol a zachytit v notách průběh melodie.

ARTIFICIÁLNÍ HUDBA 20. STOLETÍ

METODICKÉ POKYNY PRO UČITELE

Pracovní list je vhodný pro žáky 8. ročníku ZŠ.

Následující text může žákům sloužit jako zkrácená forma zápisu k vlastnímu

výkladovému materiálu o Sergeji Prokopfjevovi. Žáci si mohou během výkladu do

textu doplňovat další informace a zajímavosti.

Sergej PROKOFJEV (1891–1953)

Ruský klavírní skladatel a dirigent. Jeden z nejvýznamnějších osobností 20. století.

Jako W. A. Mozart se velice brzy projevil jako „zázračné dítě“. První malou skladbu

složil v pěti letech a ve dvanácti napsal 2 opery na vlastní libreta. Vystudoval

petrohradskou konzervatoř, obor hra na klavír. Během svého života výrazně cestoval

– Londýn, Itálie, Amerika, Paříž. Pořádal klavírní večery v Londýně a Itálii. Jeho

hudební tvorba je různorodá, skládal opery, balety, symfonie, komorní skladby,

oratoria atd.

opery

Hráč (prvotina)

Vojna a mír

(podle románu L. N. Tolstého)

Láska ke třem pomerančům

Ohnivý anděl

balety

Ocelový skok

Romeo a Julie

Kamenný kvítek

Popelka

oratorní skladby

Ivan Hrozný

Alexandr Něvský

komorní tvorba

sonáty

koncerty

kvartety

o smyčcové (2)

o houslové (3)

Na závěr výkladu o Sergeji Prokopfjevovi je vhodné pustit hudební ukázku z baletu

Romeo a Julie Tanec rytířů.

Poslechněte si hudební ukázku s názvem Art Of War a zodpovězte:

Úkolová část pracovní listu začíná poslechem hudební ukázky Art Of War. Na první

otázku žáci nejprve odpovídají samostatně, posléze o ní lze společně diskutovat

a vztáhnout ji i na ukázku S. Prokofjeva Tanec rytířů.

a) čím vás ukázka zaujala? např. ukázka obsahuje prvky populární hudby,

je moderní / populární skladbou apod.

Zbývajícím otázkám se žáci věnují po druhém poslechu hudební ukázky Art Of War,

kdy jsou již upozorněni na fakt, že se jedná o moderní úpravu skladby Tanec rytířů

v podání houslistky Vanessy Mae.

b) k jakému hudebnímu druhu z hlediska nástrojového obsazení byste ukázku

přiřadili?

vokální instrumentální vokálně-instrumentální

c) myslíš, že má skladba: taneční charakter, pochodový charakter, pohádkový

námět, mohla by být použita jako hudba k filmu?

každá odpověď, kterou dokáže žák vzhledem k ukázce zdůvodnit, může

být správná

Vyzkoušejte pohybové ztvárnění hudební ukázky.

Pohybové ztvárnění ukázky Art Of War probíhá podle instrukcí popsaných

v pracovním listě a obsahuje pohybové prvky (taneční chůze, úkroky, otáčení, pohyb

sólově i v kruhu, pohyb v řadách), se kterými je třeba žáky nejprve seznámit.

Taneční chůze, tj. krok, odpovídá hodnotě půlové noty, pouze v taktu č. 9 a 10 je

taneční krok roven hodnotě noty čtvrťové.

Žáci jsou rozmístěni do dvou řad ve vzájemné vzdálenosti jednoho tanečního kroku.

Postavení dívek a chlapců může být náhodné nebo střídavé.

žáci stojí ve dvou řadách čelem k sobě (viz )

1.–2. takt (8 dob) koncentrace na místě a uvědomění si rytmu a tempa

3. takt úkrok L nohy do strany spolu s ladným upažením L ruky

(mávnutí s připažením), P noha přísun se zanožením špičky k L

noze;

úkrok P nohy do strany spolu s ladným upažením P ruky

(mávnutí s připažením), L noha přísun se zanožením špičky k P

noze

4. takt dvojitý úkrok L nohou a P přísun

5. takt krok L nohou dopředu spolu se vzpažením L ruky, přísun P

nohy (2 doby), krok zpět P nohou, L přísun, L ruka připažit

6. takt krok P nohou dopředu spolu se vzpažením P ruky, přísun L

nohy (2 doby), krok zpět L nohou, P přísun, P ruka připažit

7. takt krok P nohou, L přísun, krok L nohou, P přísun, ruce podél těla

8. takt stojíme na místě, P rukou plynulým mávnutím upažíme

a připažíme (na 2 doby), L rukou plynulým mávnutím upažíme

a připažíme; hlava se vždy podívá za rukou

9.10. takt otáčíme se za P rukou o 360° po dobu 8 dob, kdy na poslední

dobu stojí řady čelem k sobě (do tzv. tanečního „kruhu“)

11.–18. takt (stejné jako 3.–10. takt)

19. takt tanečníci se chytnou za ruce a vytvoří kruh, pochodovým

krokem jdou za P rukou (P, L, P), na 4 dobu zadupají na místě

(L, P)

20. takt pochodovým krokem jdou za L rukou (L, P, L), na 4 dobu

zadupají na místě (P, L)

21. taktdo konce

skladby

tanečníci se pustí z držení se za ruce a na každou dobu postupně

udělají dřep, čímž vytvoří domino efekt, po kterém bude

následovat jejich free style ve dvojicích

Obrázek hudebního partu

OPAKOVÁNÍ HUDEBNÍCH POJMŮ

METODICKÉ POKYNY PRO UČITELE

Pracovní opakovací list je vhodný pro žáky 6.−9. ročníku ZŠ.

Stěžejní poslechovou skladbou tohoto pracovního listu je skladba Code Name

Vivaldi skupiny The Piano Guys. Toto moderní pojetí bylo inspirováno skladbou

Koncert pro 2 violoncella, smyčce a basso continuo v g-moll od Antonia Vivaldiho.

Pro možnost srovnání originální skladby a jejího moderního aranžmá je tedy třeba

před prvním poslechem skladby Code Name Vivaldi pustit žákům skladbu Koncert

pro 2 violoncella, smyčce a basso continuo v g-moll.

Na závěr mají žáci prostor ukázky porovnat a diskutovat na téma "Která hudební

ukázka se Ti líbila / nelíbila a proč".

UPOZORNĚNÍ: Je velice důležité prozatím žákům neprozradit název skladby Code

Name Vivaldi!

V průběhu druhého poslechu skladby Code Name Vivaldi žáci vybírají ze tří obrázků

notový zápis odpovídající ukázce. Na závěr proběhne společná kontrola.

1. Najděte notový zápis, který odpovídá ukázce:

Obrázek č. 3

V průběhu třetího poslechu skladby Code Name Vivaldi žáci samostatně

vypracovávají úkoly č. 2−9. Na závěr proběhne společná kontrola.

2. Jak byste ukázku pojmenovali?

Možné odpovědi: fantazii se meze nekladou (vhodné je v názvu vystihnout

dramatičnost děje).

3. Jaké pocity ve vás ukázka vyvolává?

Možné odpovědi: dramatičnost, pocity napětí, strachu, ale i klidu,

uvolnění.

4. V jakém je skladba tempu?

Správná odpověď: v rychlém tempu (rychle, živě).

5. Z notového zápisu ukázky určete tóninu skladby.

Správná odpověď: g-moll.

6. Které rytmické hodnoty jsou ve skladbě hojně zastoupeny?

Určete z notového zápisu.

Správná odpověď: nota osminová.

7. Co znamená předepsaný pokyn hrát „gliss.“? Pro který nástroj je tento

způsob hry typický?

Správná odpověď: plynulé sklouznutí z jednoho tónu na druhý; smyčcové

nástroje (housle, viola, violoncello apod.)

8. Co znamená tento symbol?

Správná odpověď: decrescendo − zeslabovat.

9. Zkuste si představit scénu, ve které by se ukázka mohla odehrávat. Vymyslete

děj, který by se k ukázce hodil.

Možné odpovědi: fantazii se meze nekladou (např. akční scény z filmu).

V závěru jsou žáci seznámeni s názvem poslechové skladby Code Name Vivaldi

skupiny The Piano Guys, která vznikla spojením vážné hudby (Koncert pro 2

violoncella, smyčce a basso continuo v g-moll barokního skladatele Antonia

Vivaldiho) s hudbou filmovou (The Bourne Indentity skladatele Johna Powella −

česky název filmu je Agent bez minulosti).

Název poslechové skladby si žáci napíšou na horní linku pracovního listu.

142

Samostatné přílohy na CD

� Text diplomové práce ve formátu PDF

� Pracovní listy

� Hudební ukázky k pracovním listům

� Metodické pokyny pro učitele