of 50/50
1-3 hodina. Úvod do předmětu Osnova předmětu: Opakování látky 1. ročníku Podpůrné operační prostředky Programovací jazyky Textové procesory Tvorba www stránek – statických Opakování: Definice počítače – stroj na zpracování dat. Hardware – hmotné věci počítače, vnímáme je smysly Software – nehmotný, myšlenka programátora, programové vybavení PC. Historie vývojové řady PC: kalkuly (staré Řecko a Řím) První mechanický stroj - Charles Babake Elektronkový stroj – Van Neumann (Eniack) 1948 – Transistor => integrované obvody 1969 – 1970 Mikroprocesory od firmy IBM 1981 – startuje období PC

media1.jex.czmedia1.jex.cz/files/media1:49aa79895e9dc.doc.upl/pro… · Web view1-3 hodina. Úvod do předmětu . Osnova předmětu: Opakování látky 1. ročníku . Podpůrné operační

  • View
    218

  • Download
    0

Embed Size (px)

Text of media1.jex.czmedia1.jex.cz/files/media1:49aa79895e9dc.doc.upl/pro… · Web view1-3 hodina. Úvod...

1-3 hodina.

vod do pedmtu

Osnova pedmtu:

Opakovn ltky 1. ronku

Podprn operan prostedky

Programovac jazyky

Textov procesory

Tvorba www strnek statickch

Opakovn:

Definice potae stroj na zpracovn dat.

Hardware hmotn vci potae, vnmme je smysly

Software nehmotn, mylenka programtora, programov vybaven PC.

Historie vvojov ady PC:

kalkuly (star ecko a m)

Prvn mechanick stroj - Charles Babake

Elektronkov stroj Van Neumann (Eniack)

1948 Transistor => integrovan obvody

1969 1970 Mikroprocesory od firmy IBM

1981 startuje obdob PC

Bezpen prce na potai (vc jak 12 V. je ivotu nebezpen)

- na monitor by nemlo dopadat pm svtlo ani by neml bt pmo za oknem-> kod to om: nejlpe aby plocha obrazovky byla kolmo k oknu

Kontrast a jas monitoru nenastavovat pli velk

U potae pouvat ergonomickou idli s podprkami pro ruce

Monitor pmo ped oima > nebezpe kiven ptee

- Pi dlouhodob prci je dobr obasn cvien nebo prothnut

- Veer je dobr rozsvtit alespo lampiku a namit ji do stropu, aby monitor nebyl jedinm zdrojem svtla

- Monitor by ml bt alespo 50 cm od o; ani nad -> ani pod rovn o, aby se zbyten nenamhal krk hlednm nahoru a dol

4-6 hodina Opakovni operanho systmu Windows

2. skupina operanch systmu, vce uivatelsk, podporuje prci vsti.

Podporuj slubu sdlen dat, grafick prosted

7-9 hodina Podprn operan systmy

1.1 strun charakteristika

Jsou vyvinuty jako nadstavba OS sclem ulehit uivateli prci sobsluhou potae, ta se stv efektivnj a snadnj. Dlme je do t skupin:

1. Souborov manaery

2. Software na ochranu PC ped negativnmi vlivy

3. Testovac konfiguran programy

2.2 Souborov manaery

Umouj elegantn prci se soubory, slokami a disketovmi jednotkami.Umouj editovat, penet, pejmenovvat a dal nutn akce bez znalosti pkazu OS.Funkce souborovho manaeru vykonv ve systmu Windows przkumnk

Pedstavitel: Norton Commander, Total Commander, Salamander, Free Commander, Volko Commander, Manager 602

Tyto manaery vtinou jet umouj komprimaci a dekomprimaci dat, m nm umon spoit msto na discch a p posln po sti zrychluj rychlost.Komprimaci a dekomprimaci nm umouje: WinRar WinZip, 7-Zip. Pi pouvn tchto program, nedochz ke ztrt dat, mluvme o bezztrtov kompresi.Komprese je docilovan pomoc ztrtov komprese, pouv se pouze u zvuk, vide a fotek, realizuje se pomoc kodek ( jak kodeky vlastnme zjistme ve sprvci zazen). Bezztrtov se pouv na programy.

Software na ochranu PC ped negativnmi vlivy

Vdnen dob jsou potae soust njak st.Tm se stvaj terem tok znjku.Me dojt ke ztrt citlivch informac, kzneuit nebo ke ztrt. Negativn vlivy:

1.Viry

2.Malware

Spyware (pione prce na PC)

Adware (nevydan reklama)

Spam (nevydan pota)

3. Trojsk kon (otevr cestu dalm virm)

4. Roodkitty (software um na dlku zpstupnit operan systm)

5. Keylogger (posl ven, co mak na klvesnici)

Firewall -> tm eme kompletn ochranu potae.

U antivirovch a antimallwarovch program je nutn jejich pravideln aktualizace.

Antivirov programy -> Pedstavitel: NOD, Norton Antivirus, Avast, AVG, Tollkit, Kaspersk antivirus.

Antimallwarov programy -> Pedstavitel: Windows Defender, Ad-aware, SpyBoot Search and Desteroy, Spyware Termintor, SpywareBlaster.

Firewalle -> pedstavitel: Zone Alarm, Norton Personal Firewall, Ashampo Firewall,

Podmnkou spn ochrany ped prnikem zokol je i rovn pravideln update (zplatovn) operanho systmu.

Testovac konfiguran programy

Slou kotestovn chodu potae, jak zhlediska hardware i software.Slou kodhalen slabch mst a jejich nhrady, pln funkci servisnho programu.

Pedstavitel:

Norton Systm Works (Norton Utility), PC Mark, 3D Mark, Everest, systm mechanik, C Cleaner, RegClaner

Souborov manaery

Dve souborov manaei pracuj na stejnm principu, kde jsou funkn klvesy.innost se realizuje, mezi dvma okny 1-okno od 2-okno do.

SHIFT + F4

V jedn operaci vytvo a oteve nov soubor.

ALT + Shift + EnterSpot a zobraz velikost vech adresr.

Ctrl + B

Zobraz soubory ze vech sloek v jednom vpisu.

Ctrl + Q

Rychl nhled na soubor ve druhm panelu.

Ctrl + Shift + EnterVlo do pkazov dky cestu k souboru.

Alt + F9

Rozbal archivn soubor do druhho panelu.

Ctrl +T

Vytvo nov panel (zavt jej mete pes Ctrl + W). Kombinace

Ctrl + ipka nahoruoteve nov panel se slokou, na kter je kurzor.

Shift + F2

Porovn seznamy soubor v panelech a ozna rozdl.

Ctrl + D

Rychl vbr z oblbench sloek nebo pidn aktuln sloky mezi oblben.

Alt + kurzorov ipka vpravo/vlevoHistorie prochzench adres zpt/vped.

F3

zobraz obsah souboru (napklad textovho dokumentu)

F4

nco podobnho jako F3, ovem zde je monost editace dokumentu

F5

Koprovn obsahu z jednoho okna do druhho

F6

pejmenovn souboru

F7

vytvo novou sloku

Alt + F7

vyhledvn

Alt + F4

ukonen programu

2.3 Kompriman a dekompriman programy

Pi penosu dat metodou offline a online a nebo pi ukldn dat je vhodn zmenit objem dat, danou vc eme kompres (Bezztrtov, ztrtov)

Bezztrtov komprese: jde o kompresi, pi kter nedojde ke strn dn informace.Tud ji pouvme na programy, textov data atd. Realizujeme ji pomoci Komprimanch a dekomprimanch program. Jejich algoritmus vychz ztoho, e se urit data vdokumentu a nebo programu opakuj-> fixuje se dan sekvence 1x a jej poadov pouit, tm se uspo msto.Takto zkomprimovan data jsou nefunkn, pro vlastn pouit je musme dekomprimovat rozbalit (zdruje asov)

Ztrtov kompres: ta se realizuje pomoc softwarovch algoritm kodek. Zde na rozdl od bezztrtov doshneme vtch pomr (nap. 1:10) ku zvuku zde dochz kvypoutn uritch informacch, kter nae smysli nevnmaj.Realizace tchto dat je podmnn pouze sptomnost kodek

10-12 hodina Ochrana potae

2.4 Ochrana potae ped negativnmi vlivy

Vsouasnosti kdy jsou potae soust st je nutn vhodn zabezpeit pota ped negativnmi vlivy zinternetu

Prvnm pedpokladem elen tokm:

1. update Windows ppadn jinho softwaru

2. firewall sleduje provoz na komunikanch portech(Kerio, ZoneAlarm,Ashampo Firewall)

3. ochrana ped viry-ped viry se chrnme projm zpsobem

a) prevence

b) zlohovn dat

c) naistalovn antivirovho programu a jeho aktualizace(Nod 32, AVG, Avast, Nortor antivirus, Kaspersky antivirus)

4. orchrana ped adwarem-ochrana ped spywarem a malwarem

5. ochrana ped spamem-nevydanou potou(SPAMfighter, Spamihilator, G-Lock SpamCombat)

6. ochrana ped dialerem(OptimAccess Dial, Connection Meter)

7. ochrana ped rootkitem(AVG Anti-Rootkit, Panda Anti-Rootkit, BitDefender Rootkit Incover)

8. veobecn zsady

Aktualizace databz

Pravideln kontrola

Prevence a zlohovn

Analza zabezpeen potae

Microsoft Baseline Security Analyzer

Oteven porty a aktivn programy

Processw Explorer, ActivePorts, CurrPorts

Potaov viry

Potaov virus je program jako kad jin sclem kodit

Prvn kodliv vir byl vytvoen vroce 1986 snzvem Brain

Potaov vir je program kter je schopen bez vdom uivatele se mnoit a provdt nedouc operace

Pro sv en potebuje operan system a vtinou spustiteln soubory(exe, com, sys), dle pes dokumenty-makro viry(VB for aplication)

Elektronick pota-plohy poty

Systmov oblasti-boot sektory

Typy vir

1.souborov-napadaj soubory

2.boot viry

3.multiparitn viry-kombinace souborovch a boot vir

4.makro viry oblast textovch procesor

Jak se viry projevuj

a)innost obtujc

b)destrukn-likvidace dat

c)ostatn

Antivirov programy pracuj na principu vyhledvn charakteristickch etzc nalezench soubor a nalezench vir

Dnen viry adme do vir maskovacch um se vlenit do existujcmu programu ani by dolo ke zmn nzvu, delky a asu programu.

2.5 Testovac a konfiguran programy

Pln funkci servisnch program. Slou kotestovn chodu potae jak zhlediska hardwaru tak ksoftwaru. Umouj rovn otestovat chod pota a jeho storvnn setalonem. (benchmarky)

Nejkomplexnji vtto kategorii psob norton system works

Pedstavitel programu podel zamen

1.Testovac a informan nstroje: Everest Ultimate (Home) Edition, SiSosftware Sandra, System mechanic, PCmark, 3Dmark,

2.Sprva a konfigurace: Windows-Powertoys for Windows, xp-AntiSpy, X-Setup Pro, WinBoots, BootVis, SPY, Regino, Ashampoo WinOptimizer Platinum

3.Sprva registr: RegSupreme, Ccleaner, TuneUP, Total Unistall, RegCleaner

4.Zlohovac nstroje: Backup4all, HDClone, Backup studio, Nova Backup, Paragon Drive Backup, Acronis True Image, Seagate DiscWizard, Ghost

5.Sprva disk: Partition Magic, Partition Logic, Paragon Drive Copy, Paragon Hard DiscManager

6.Sprva pamti: RAM-Quick StarUP, Startup Control panel

7.Aktivn porty: active port, Hnetinfo

8.Obnova smazanch soubor: Undelete Plus, Restoration

Nejkomplexnejm nstrojem ze servisnch program je Norton System Works od firmy Simantec

13-15 hodina Programovac jazyky

3.Programovac jazyky - Charakteristika

Jsou to uml jazyky kzpisu algoritmu dle kterho pota nslede e danou problematiku. Takto zapsanmu algoritmu pak kme program(zdrojov text programu). Zpstpuj agoritmus strojovho kodu potae a umouj tak programovat jednotliv typy loh bez patin rovn technickch znalost-porozumn instrukc jednotlivch procesor a ostatnch hardwarovch jednotek.

Skldaj se zpkazovch slov, parametr, indetifiktor promnch a konstant, ve se spojuje spojuje psnou sintakcch(pravidla zpisu).

Zhlediska stupn pepisu algoritmu do pepisu do strojovho kodu:

1.Ni

2.Vy

Ni programovac jazyky

Jsou strojov orientovan

Jsou vyjdeny mnemo technickmi simboly a momerandy jedn instrukci odpovd jedna strojov instrukce-programovn kter probh tm na rovni strojovho kodu co vyaduje podrobn harwarov znalosti(adresovn vstupu a vstupu CPU, pamti,...)

Programovn vnich je obtn pracn a zdlouhav. Vytoen program je vak rychl.

Pouvaj se pro systmov lohy a tam kde je nutn rychl reakce potae. Vytvoen programy maj pponu .com (comand.com, win.com,...)

Pedstavitel jazyk simbolickch adres Assembler

Vy programovac jazyky

Jsou jazyky strojov nezvisl, pro prci programtora jsou efektivnj, snadnj. Nen vyadovna hlubok znalost harwarovch detail(vlastn jazyk se o n star sm)

Program se zde vytv zpisem algoritmu za pomoc pkazovch slov, parametr, pi dodren pm sintakce a to vprogramovacm prosted danho jazyka. Tm vznikne zdrojov text programu jen je nutno nsledn peloit do strojovho kodu potae.

Podle zpsobu pekladu zdrojovho textu do strojovho kodu je dlme na

a)Interpretan

b)Kompilan

Interpretan jazyky

Pat ke starm typm jazyk kde interpret je vlastn vkonn prosted jazyka kde lohy zapeme a provozujeme. Interpret provd peklad pi kadm sputn danho programu-je to pomal a interpret zabr msto vRAM.

Mezi hlavn pedstavitele pat napklad GW Basic, Q Basic kter byly soust OS MS Dos

Svm spsobem sem jde zaadit i databzov procesory. Dnes jsou tyto jazyky vyuvny pi tvorb WWW strnek. (java scripty, php scripty...)

Kompilan jazyky

Vprosted ASCII editoru danho jazyka se vytvo zdrojov text programu a ten se narz pelo pomoc kompileru do strojovho kodu potae. Vznikne program sponu .exe kter ji nepotebuje podporu jazyka pouze OS. Exituje pes 300 druh programovacch jazyk nap.: C, Visua Basic, Delphy, Fortran, Cobol,...

a)Problematika automatizovanho zpracovn informac

Dnen informace zpracovvaj inforamce za pomoci elektrickho signlu(binrn kod)

Kprci se vyuva booleova algebra. innost potae je zena programem ze kter ho si bere instrukce afi CPU kter pak ve spoluprci sALJ a adii periferii zabezpeuje provdn jednotlivych konu. Programov vybaven potae je vytveno programovnm.

A1 Programovn

Je innost smujc kvytven program profesn se jim zajm programtor.

Progama je pak posloupnost pkazovch slov popisujc konkrtn innost a vlastn bh programu se pak zkld zpostupnho provdn tchto pkaz.

Postup pi programovn:

1. Definice problmu-zadn lohy

2. Vlastn algoritmizace-stanoven postupu

3. Volba programovacho jazyka a pepis algoritmu

4. Ladn a testovn programu, zpracovn dokumentace kprogramu

5. drba a aktualizace programu

A2 Zklady algoritmizace

Spovaj vnaplovn ve uvedench bod, kde zde jde o seznmen se sdanou problematikou.

ad1. analza dan problematiky, zjitn vstupu a vstupu. Dan innost by se mla dlat se zadavatelem lohy a jej vstupy-cle se doporuuje eit smlouvou

ad2. spov vuren algoritmu vedoucho od zadn vstupnch informac, jejich zpracovn a kvstupu. Dan innost obn a) nalezen matematickho modelu a schmatick znzornn toku informac njakou grafickou metodou(vv. diagramy, koperogramy, strukturogramy). Je nejt.

ad3. vtto sti zvol programtor pslun programovac jazyk a pomoc jeho pkazovch slov provd pepis grafickho schma do pza danho jazyka. Vznik zdrojov text programu kter se nsledn zkompiluje

ad4. nsleduje vychytn ppadnch chyb a pot testovn bhu programu na rzn rovn dat. Do programu se zamontovvaj ochrany a zbrany tak aby nedolo kzhroucen programu pi patn manipulaci. U vekch projekt se to e BETA verz. Nsleduje zpracovn dokumentace kprogramu manulu kter by ml obsahovat

1.postup instalace programu

2.nroky na harware a sofware

3.vlsatn zpsob obsluhy programu

ad5. zpov vpravch programu vlivech zmt napklad vlegislativ, vdodlvkch na zklad poadavk uivatel-asem ztoho vznikne novj verze programu.

A3. Vvojov diagramy

Vvojov diagram je grafickm znzornnm algoritmu dan lohy. Tvo se za pomoc schmatickch znaek a m za kol pehledn obrazit tok a zpracovn informac. Vlastn znaky jsou normalizovny a dovnit znaek se simbolicky zapisuj akce kter se maj provdt. Jednotliv znaky se ptopojuj spojnicemi.

Znaky vvojovch diagram

Sestav vvojov diagram pro vpoet povrchu a objemu kvdru.

1.Analza

Vstup: a, b, c

Vstup: Va S

2.Matematick model-VD

V=a*b*c

S=2(ab+bc+ca)

3.Vvojov diagram

3.

10 CLS

20 REM Program Va S

30 Print Page se Va Skvdru

40 Input a=,c

50 Input b=,b

60 Input c=,c

70 LET V=a*b*c

80 LET S=2*(a*b+b*c+c*a)

90 Print V=, V

100 Print S=, S

110 END

Znaka pro rozhodovn vtven programu

Umouje rodlit algoritmus do dvou vtv a to na zklad podmnky umstn uvnit znaky

Do znaky se zapisuje podmnka

V Basicu ma podobu If then else

Znaka spojka

Umouje rozdlit algoritmu na dal sti zdvodu nadostatku msta

Znaka poznmka

Slou kokomentovn urit sti programu textem kter pota pi bhu nee

A4 Strukturovan pkazy

Aby se zamezilo vytve nepehlednch schmat jsou dna urit pravidla konstrukce vvojovch diagram.

Pravidla:

a)posloupnost pkaz shora dol (co mon nejmn pouvat pkaz skoku-GO TO-nepehledn)

b)konstukce neplnho podmnnho pkazu

c)pln podmnn pkaz

d)cyklus zen podmnkou umstnou ped pkazem

e)cyklus zen podmnkou umstnou za pkazem

f)cyklus zen parametrem I je njak ta, D je doln meze, H je horn mez, V Basicu For to step next

A5 Zsady modernho programovn

Spovaj vzsadch strukturovanho programovn, kde zkladnm faktorem je zabezpeit srozumitelnot, itelnost a bezpenost programu.

Postupujeme shora dol, zabezpeme modlaritu(stavebnicovost), volme hodn dc datov struktury a pouvme komente.

16-18 hodina seln soustavy

A6 seln soustavy

Pouvaj se pro prci se soustavy, kde prostednk znaku jsou kodovny sla, kter pedstavuj vlastn znaky

Vbnem ivot pouvme soustavu destkovou a nedestkovou (asovou)

Elektronika pouv soustavu nejjdenodu, kter m pouze dva prvky 0 a 1 nebo-li soustavu binrn

Vzhledem ktomu ze zpis binrn soustavy je zdlouhav, pouvaj se soustavy dal kter zestrucni zapis binrnho cisla

Destkov soustava

Zkladem je slo 10 pouv prvky 0, 1, 2, 3.9

Zapi slo 42 do destkov soustavy=> 4 x 101 + 2 x 100

Dvojov (binrn) soustava

Zkladem tto soustavy je slo 2 sprvky 0 a 1

Lze odvodit pomoci boolovi dvojkov algebry, kde:

0 + 0 = 0

0 + 1 = 1

1 + 0 = 1

1 + 1 = 10

00000000000

10000000001

20000000010

30000000011

Tento vztah vpodstat pedstavuje ASCII tabulku, kde kad dekadick slo vbinrnm tvaru pedstavuje pslun znak.

0 31 => dic

32 127 => znaky klasick latinky

128 255 => nrodn znaky

Peve binrn slo 101010 do soustavy dekadick

101010 = 32+8+2=42

BCD kd

Jde o binrn kdovanou dekadickou soustavu, kde kad dekadick slice je vyjdena pomoci

Tento kd se pouv velektrotechnice

Vyjdi vBCD kdu slo 2008 = 0010 0000 0000 1000

Oktanov (osmikov) soustava

Pouv se ke zestrunn zpisu binrnch sel je tvoena ve skupin po 3 bitech

Pevod binrnho sla na slo oktanov se rozdl

slo 10110101 pevst na slo oktanov 010110101

2 6 5

Hexadecimln soustava

Pouv se ke zestrunn binrnch sel, je tvoena skupinami po 4 bitu co dv 24= 16 monost.

A7 Potn ve dvojkov soustav

Pi potn ve dvojkov soustav plat jin zvyklostni ne vsoustav destkov

Pro stn plat:

0+0=0

0+1=1

1+0=1

1+1=10

1011010

+101111

10001001

Pravidla pro odtn binrnch sel

0 - 0=0

1 0=1

1 1=0

0 1=1 (1)10-1

Odeti :10110

-1011

1011

Pravidla pro nsoben

Je realizovno jako stn sfzovm posunem.

Vynsobit slo: 101101

x101

101101

000000

+ 101101

11100001

Dlen je realizovno jako postupn odtn, pjde-li od itatele odest jmenovatel peme 1 nepjde-li peme 0

1101010 : 101 = 0010101

-101

00110

-101

00110

-101

1

19-21 hodina Potme se zpornmi sly a ssly sdosazovnm mstem

Zobrazen sel (cel kladn slo vpamti RAM

Se realizuje dvojm kdovnm (pm a nepme)

Pm metoda

Bit slo 15(prvn zleva), kdy ibsahuje nulo jde o slo kladn, kdy opsahuje jedniku jde o slo zporn.

Nepm kdovn

Pouv dv varianty pomoc inverznho kdu a pomoc doplkovho kdu

Invezn kd

+123 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 0 1 1

-123 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 1 0 0

Nevhodou u pm metody a nepme invern je to e nula me nabvat dvou hodnot +0 a -0. Tyto metody nee jednoznanost nuly. Tento nedostatek dopln metoda nepm za pomoci doplkovho kdu

Invezn kd

+123 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 0 1 1

-123 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 1 0 0

Nevhodou u pm metody a nepme invern je to e nula me nabvat dvou hodnot +0 a -0. Tyto metody nee jednoznanost nuly. Tento nedostatek dopln metoda nepm za pomoci doplkovho kdu

Doplkov kd

U tto metody se nejprve provede inverze a kn se pite jednika

123

0000000001111011

Inverse

1111111110000110

+1

1111111110000101 -> -123

Doplkov nabv jenom jednu hodnotu vbinrnm kdu.Dkaz jedinenosti nuly pi pouit doplkov metody.

Dkaz jedinenosti nuly pi pouit doplkov metody

B H bez. znam. pm. zp. nepm. zp. dopl. zp.

0000 0 0 0 0 0

0001 1 1 1 1 1

0010 2 2 2 2 2

0011 3 3 3 3 3

0100 4 4 4 4 4

0101 5 5 5 5 5

0110 6 6 6 6 6

0111 7 7 7 7 7

1000 8 8 -0 -7 -8

1001 9 9 -1 -6 -7

1010 A 10 -2 -5 -6

1011 B 11 -3 -4 -5

1100 C 12 -4 -3 -4

1101 D 13 -5 -4 -5

1110 E 14 -6 -1 -2

1111 F 15 -7 -0 -1

sla sdesetinm slem

- Jsou dv metody

Uloen spevnou dovou rkou

Uloen spohyblivou dovou rkou

Uloen sdovou rkou:

Uloen spohyblivou dovou rkou

Jde o astj zpsob ukldn relnch sel vPC. Jakkoliv slo meme napsat ve tvaru X = Ze

X hodnota sla

M mantisa

Z zklad soustavy

E exponent

P. Zapsat slo 123 pomoc vzorce

123 = 1,23 x 102

123 = 12,3 x 101

U dvojkov soustavy je Z = 2ma a mantisa se bere ve tvaru vt nebo rovno 0,1 a men jak 1 / ztoho dvodu, e se nemus zobrazovat desetinn rka

Kuloen pamti se pak pouv 32 bit

Pklady: seti 45,750 + 36,625 = 82,375

Vbinrnm potn -> 45,750 = 101101,110

36,625 = 100100,101 101101,110 + 100100,101 = 1010010,011

vdekadickm sle >1010010 > 82

0,011 > 0,375

Odest slo 45,750 38,625 = 7,125

Vbinrnm potn -> 45,750 = 101101,110

38,625 = 100110,101101101,110 - 100110,101 =

Hodina 22 24 Vlastn programovac jazyky

Charakteristika viz Hodina 13-15

Zklady interpretanho jazyka BASIC (GW,Q)

- Jazyk basic byl soust os MS-DOS

- lo o interpretan typ jazyka

- vproveden GW (star) Q (novj)

- tento jazyk umouje dvoj reim prce

1. pm

2. programov

Pm reim (dialogov)

- umouje postupn zadvn a provdn pkazu vprosted interpretu (jako pkazy vdosu)

- Pokud chci bt informovn o stavu vsledku pomoc pkazu print nebo ? (zatek vstupu)

Programov reim

- umouje zpis posloupnosti do dku, kter pak tvo vlastn program

Struktur programu a programov dky

- program se skld zprogramovch dek sslem u GW

Q u slovan nepotebuje

Vdku je jeden nebo vce pkaz, oddlujeme je :

Maximln poet znaku na dce je 256

Kad dka je zakonena klvesou enter (nejde o editor)

Plat rovn i pi editaci dku

Vlastn dek me obsahovat: sla dek, pkazov slova(goto, primt), Parametry pkazovch slov, identifiktory konstant promnnch, vlastn hodnoty, oddlovae parametr (; nebo ,) a pkaz ( : ), opertory

Konstanty a promnn

Konstanta: daj se stlou hodnotou, kter se nemn bhem prbhu programu.

me bt seln nebo etzcov ( uvd se do uvozovek)

Promnn: daj, kter mn svoj hodnotu vlivem chodu programu.

Konstanty a promnn jsou vprogramu vedeny pod svm identifiktorem (nzvem), ten mus zanat abecednm znakem n slem.

Nesm obsahovat mezeru

Maximln dlka 8 znak

Identifiktor se odlisuje od identifiktoru

Pokud chci editovat nejaky text tak identifiktor nejake hodnoty odlisuju stringem

Identifiktory mohou bti i indexov -> X(N) N=1-100

Aretmetick vrazy: +,-,/,*, ^

Stupe priority

Mocntko

Nsoben, dlen

Stn, odtn

3+ -

2* /

1^

0( )

Tet odmocnna sla 27 je potaov 27^(1/3)

Logick vrazi a opertory:

>=

logick souin plat li a i b

Or -> Souet -> plat li a nebo b

Not

Pm reim

Hodina 25-27 Programov reim GW Basicu

Syntaxe pkaz:

Pkazy: Piazen umonuje zadanmu identifiktoru piadit pslunou hodnotu (Let_Skola$=AGCa.s.)

Pkaz vstupu:Print -> com

Lprint -> lpt1

Msto psan slova print lze psat ?

Pkaz umstn do libovolnho msta obrazovky: Locate RADEK,SLOUPEC:print Ahoj

Vstup zklvesnice: Input tento pkaz ukon bh programu, zobraz vzvu a d pidlit identifiktoru konkrtn hodnotu

Pklad: vytvo program na stn dvou libovoln zadanch sel.

10_Rem_Program na satani

20_Cls

30_Print_Program na scitani

40_Print

50_Input_X=,X

60_Input_Y=,Y

70_Let_Z=X+Y

80_Lochate

Dosazen hodnot programov: Read data restore

Za read uvedeme seznam promnnch za data uvedeme sezam hodnot , pokud uvedeme restore bez parametru nuluje se poad a data se nataj od zatku, pokud za restore uvedeme slo dku natou se data zdalch dku. Pokud restore se neuvede, nataj se data dal vpoad

10 REM X,Y,Z

20 PRINT X,Y,Z

30 RESTORE

40 READ A,B,C

50 PRINT A,B,C

60 DATA 10,20,30,40,50,60

70 DATA 100,200,300

80 END

Pkaz krozhodovn vtven programu IF THEN ELSE > Slou na rozvtveni programu vzvislosti na vyhodnoceni podmnky, Podmnku uvedeme za IF Je-li pravda, kde se za THEN nen-li pravda pak se jde za ELSE, pokud nen ELSE nen uvedeno pokrauje se nsledujcm dkem. Tento pkaz nazvme podmnnm pkazem znaku

XY IF N=10 THEN 500 ELSE PRINT NE=

Pkaz skoku GOTO ml by se pouvat co nejmn, naiva se nkdy nepodmnnm pkazem skoku

Vytvo program na stn sel od 1 do 100

10 REM PROGRAM NA SCITANI 1-100

20 CLS

30 S=0

40 N=1

50 IN N>100 THEN

60 S=S+N

70 N=N+1

80 GOTO 50

90 PRINT S=,S

100 END

Pkaz cyklu > FOR TO STEP NEXT

Umon zacyklit program kde za for uvedeme ta cyklu a jeho poten hodnotu,za to uvedeme horn mez citace cyklu a step uvedeme krok. Pokud step neuvedeme, voli se implicitn 1

Pomoci tohoto cyklu zrealizuj opt potan od 1 do 100

10 REM PROGRAM NA SCITANI 1-100

20 CLS

30 S=0

40 FOR N=1 TO 100 STEP 1

50 S=S+N

60 NEXT N

70 PRINT S=,S

80 END

Tento postup je efektivnj, postup je krat a ueti nm as

Pkaz pro volan podprogramu > GOSUB..RETURN

Umouje volat zhlavnho tla programu podprogramy po jejich vyeeni se bh vrt na nsledujc dek, kde byl uveden vGOSU. Tento pkaz umon zabezpeit modularitu a stavebnivost pi programovn. Pi pouiti pkazu GOSUB a Return zkonit END > Jinak by dolo ke kolizi programu.

Hlavn tlo

10

20

30

40 GOSUB 1000

50

60

70

80 END > oddluje hlavni tlo od modulu

Modul:

1000

1010

1020

1030 RETURN

Operativn pkazy:REM > Umouje do programu zapsat libovoln text, slou jako okomentovan programu, nee bh programu.

RUN > Spust program.

SAVE > umon uloit program zRAM jako soubor na disk

LOAD > umon nast dokument do RAM

LIST > Vype zdroj programu

NEW > Vynuluje obsah RAM

RENUM > peslovn dk vetn odkazu

CTRL + BREAK > zastaven smyky

DELETE > viz. List

RND > Generovn nhodnch sle tento pkaz vybere nhodn slo zintervalu tm do 1

INT > Odstrann desetinnch mst

Vtvor program, kter bude simulovat 5 hodu kostkou

10 FOR N=1 TO 5

20 PRINT INT(RND*6)+1

30 NEXT N

Vtvor program, kter vyzkou ka zpoctu dvou nhodnch slech od 1 do 100 a vyhodnot ho vrazem vborn nebo blbe

28 30 Cvien na pklady GW Basic

Pklad .1.

Vytvo program, kter bude simulovat sportku, bude generovat sla od 1 do 49 pro zadan poet tah

05 rem program na sportku

10 randomize Timer

20 print Sportka

30 print

40 input zadej poet losovani x=;x

50 for j=1 to X

60 for l=1 to 6

70 let a(l)=0

80 let n=int (rnd*49)+1

90 for m=1 to l-1

100 if a(m)=n then 80

110 next m

120 print tab(6*1);N;

130 let a(m)=n

140 next L

150 print

160 next j

170 end

Pklad slo 2

Vytvo program na libovoln poet hod kostkou stm, e program provede vyhodnoceni kolikrt jednotliv sla padla a vsledek vyjd procentuln

05 rem hazeni kostkou

10 randomize timer

20 print hazeni kostkou

30 print

40 input zadej poet hodu R=;r

50 for j=1 to 6

60 let w(j)=0

70 next j

80 for j=1 to r

90 let x=int(rnd+6)+1

100 let w(x)=w(x)+1

110 next j

120 print

130 print cislo vyskyt libovolne Vprocentech

140 print

150 J=1 to 6

160 print j;tab=(8);u(j) ;tab(17);int(r/6+0.5);

170 print tab(25) ;int(600*w(j)/r)

180 next j

190 end

Program na zaokrouhlovan 1 a 2 desetinch sel

10 print zaokrouhlovani desetinym mistem x=;x

20 input zadej poet desetinych mist y=;y

40 if y=1 then yy=10

50 if y=2 then yy=100

60 if y=3 then yy=1000

70 if y>3 then goto 30

80 print int(x*yy+.5)/yy

90 end

Vytvo program (GVBASIC,QUICK BASIC) na zkoueni ka zpoetnch kon do 100.Podmnky:

Nhodn generovn matematickch opertor.

Nhodn generovn X a Y od 0 do 100 (pozor u dlen vsledek mus bt celoseln)

Poet pklad bude 5 skonenm slovnm vyhodnocenm

Upozornit na chybu

Realizovat monost optovnho sputn programu zprogramu

Algoritmus ztvrnm vvojovm diagramem

10 RANDOMIZE TIMER 20 I=025 PRINT Program na zkouseni zaka30 FOR A=1 TO 540 CLS50 LET INT(RND*4)60 IF B=0 THEN GOSUB 1000

na tomto dku se bude eit stn70 IF B=1 THEN GOSUB 2000

na tomto dku se bude eit odtn80 IF B=2 THEN GOSUB 3000

na tomto dku se bude eit nsoben90 IF B=3 THEN GOSUB 4000

na tomto dku se bude eit dlen100 NEXT A110 IF I=5 THEN PRINT Vyborne120 IF I=4 THEN PRINT Chvalitebne130 IF I=3 THEN PRINT Dobre140 IF I=2 THEN PRINT Dostatecne150 IF I100 THEN 1000 1030 Z=X+Y1040 PRINT Z=X+Y=;X;+;Y;=1050 INPUT Z=;ZZ1060 IF Z=ZZ THEN I=I+11070 IF ZZZ THEN PRINT Mlo byt;Z

4000 X=(RND*101)4010 Y=(RND*100)+14020 X/YINT(X/Y) THEN 4000

34 36

Textov procesory editory

Charakteristika 3.1

Jde o software, kter nm zpotae udl inteligentn psac stroj, kter bude mt adu vhod oproti klasickmu psacmu stroji.Umouje racionalizovat kancelsk prce. Pat mezi nejastj aplikace vPC.

Hlavn vhody:Umon napsan text uloit a kdykoliv se knmu vrtit

Umon pst vrznm nrodnm prosted

Pst rznm typem psma, velikost a ezem

Napsan text rznm zpsobem formtovat

Do textu vkldat rzn grafick objekty

Provdt kontrolu pravopisu, gramatiku

Vsouastn dob, kdy textov procesory vyuvaj GUI Windows dochz ke strn rozdl mezi tmito editory a DTP programy. Jejich obsah umouje:

a) pracovat stylem dokumentu (psob jako ablona, kter realizuje vzhled danho obsahu)

b) pracovat metodou stylu odstavce (ablona kter dv vzhled pslunmu odstavci)

c) vytvet vlastn grafiku, obrzky, tabulky, diagramy, grafy

d) pst rzn matematick symboly

e) umleck ztvrovat text

f) vytvet obsah a rejstk

g) zabezpeuj hromadnou korespondenci

h) propojovat se sjinmi aplikacemi (Ole technologie)

i) umouj vytvet makra

pedstavitel: MS Word, Word Perfekt, Writer, Aby Word

Dnen textov procesory pracuj metodou Wysiwyk. Editor je obecnj ne procesor

3.2 Zklady potaov typografie

1) cle: Vytvoit znalostn zkladnu pro nslednou vuku textovch procesoru a jinch kancelskch programu zkancelskho balku office.

2) definice potaov typografie: Potaov typografie je nauka o psmu a zpsobu vytven dokumentu na Potai.

3) Psmo vPC:

Psmo je realizovno softwarov a tto softwarovmu zabezpeen kme font psma.Postupem vvoje operanho systmu vznikalo psmo bitmapov (pro kadou velikost samostatn font a kpreferovan presentaci psma pod nzvem Adobe ATB, Open type O. Vlastn tvar psma, jeho pojmenovn vstupuje do nzvu fontu. Tyto soubory jsou soust instalace OS a jdou vovldacch panelech/psmo. Ne vechny vak um zobrazit akcentovan znaky.Jednotliv fonty jsou uloeny ve sloce Windows/fonts.Vlastn tvar si meme zobrazit aktivac fontu vovldacch panelech.

Obecn

Psmo obecn dlme do dvou skupin

a) Neproporcionln

b) proporcionln psmo

Neproporcionln typ psma je takov tip, kde kad znak vrdce zabr stejnou i, mezera je stejn irok jako znaky.Jde o strojov typ pisma, realizuje ho nap. font Courier

Proporcionln typ psma typ psma je potom takov typ, kde kad znak v dku zabr svou specifickou i, "W" rozhodn vce ne "I" a pod.Jako pklad si meme ukzat font Arial. Mezera je zde potom naprosto neurit tvar, pizpsobuje se znakm, obsahu textu v dku, zarovnn textu. Jednou bude 1 mm, podruh 5. Z tohoto dvodu, ale i dvod jinch, nelze vyut mezernk ke stanoven pozice textu v dku! Stejn poet der do mezernku v jednotlivch dcch nebude zabezpeovat jednotn odsazen textu na strnce. Zvr je pro ns jednoznan: mezernk budeme pouvat pouze jako oddlova slov!

Dle psmo dlme podle zakonen tah psma na:

bezpatkov (bezserifov)

patkov (serifov)

kaligrafick (kresebn)

Toto rozdlen potom peduruje vlastn volbu pi definovn formy obsahu dla.

Bezpatkov

Bezpatkov psmo nem zakonen tah njak zvraznno. Pouv se na odstavce s vy prioritou - na nadpisy. Nadpis odliujeme vtinou vym stupnm psma (velikost), vtinou je obsah tvoen malm potem slov, nevyuv se cel dlka dku, veden nen poteba. Jako pklad lze pout font Arial,

Patkov

Patkov psmo (serifov) m hlavn tahy psma zakoneny zvraznnm - patkou. Ta m tvoit pomyslnou linku a vst oi tene. Tento typ se pov pro obyejn odstavce, odstavce, kter maj v obsahu dokumentu nejni rove, vyuvaj celou dlku dky v dokumentu. Pkladem je font Times New Roman

Kaligrafick

Kaligrafick psmo v ednch dokumentech nevyuijeme. Jde o psmo vhodn na dokumenty akcidenn - pleitostn.

Skupina psma s rznm provedenm patek (serif) se definuje jako antikvy, skupina bez zvraznn zakonen tah potom grotesky. Posledn skupinu psma tvo psma kreslen a lomen.

Parametry psma

Psmo jako takov je definovno softwarov - svm fontem. Ten uruje tvar psma. Dan tvar psma meme modifikovat:

stupnm (velikost)

ezem

barvou

dalmi efekty

Vlastn vbr je demonstrovn na textovm procesoru MS Word 2007

Parametry psma se piazuj pes panely nstroj, pes menu systm a nejefektivnji pes hork klvesy (Hot Key), nap.:

tun psmo Ctrl+B

kurzva Ctrl+I

podtren Ctrl+U

Stupe psma

Stupe psma (velikost) nen uvdn v mm, jak jsme obvykle zvykl, ale v typografickch bodech [b]. Abychom mli konkrtn pedstavu, vynsobme poet bod 0,35 a dostaneme velikost v mm.

ez psma

ez psma se obvykle vol z monost:

psmo standardn (tence napsan)

tun

Italika, Kurzva

podtren

pekrtnut

dal efekty (Kapitlky, Verzlky, H a D)

Konstrukce psma

Konstrukce - kresba psma vychz z psmov osnovy:

Rozvren psmov osnovy se s typem psma mn, uruje jeho vzhled, itelnost a charakter psma.

Pravidla pro vlastn pouit psma

Psmo je zkladnm stavebnm prvkem dokumentu a je proto dleit umt ho vhodn vybrat a kombinovat. Typografii psma meme nastavit zmnou definice stylu odstavce, peformtovnm odstavce nebo jeho sti pes bloky. Konkrtn se jedn o nastaven:

typu, stupn, ezu a barvy psma

nastaven vertiklnho posunu oproti a, zmnou proporc a tvaru psma

nastaven rovch atribut (podtren, pekrtnut apod.)

Pi volb psma bychom mli pihlet k poadavkm:

estetickm (vtvarn psoben)

technickm (monosti vroby)

elovm (itelnost)

Psmo me tene pilkat nebo naopak odradit, ovlivuje schopnost vnmn, typ psma by ml vychzet z obsahu dokumentu a proto:

1. titulky - nadpisy definujeme psmem bezpatkovm (Arial)

2. zkladn text - psmo patkov, kter lpe vede oi tene (Times New Roman)

3. ke zvraznn pouijeme ez tun, na poznmky kurzvu

4. upednostujeme proporcionln typ psma

Stupe psma volme dle zamen dokumentu:

odborn text 9 - 10 b

beletrie 10 - 11 b

dtsk literatura 12 - 14 b

A jak je to s kombinovnm psma v dokumentu? Zkladn pravidlo zn NEKOMBINOVAT!(Pouvme 2 a 3 typy psma)

Vychzme ze dvou, maximln t typ, nesname se dokzat, co ve n editor zvld.

Zpsob vytven dokument na potai

Tvorbu dokument lze zaloit:

Pomoc styl dokument

Za pomoci styl odstavc

Dodatenm formtovnm pedem napsanho textu

Cle

Volba sprvnho zpsobu zaloen dokumentu.

Pouit stylu dokumentu

Na urit typy dokumentu se vztahuj normy i pedpisy organizace, jak m dan dokument vypadat, co m strukturou obnet. Danho faktu jsou si tvrci textovch procesor vdomi a zleitost e pomoc tak zvanch styl dokument. Styl dokumentu si meme pedstavit jako ablonu, kter ur msto pro vkldan obsah a danmu obsahu pidl formu.

Pouvn styl dokument m dv nesporn vhody:

1. Sjednot se vzhled uritch typ dokument v jednotlivch refertech organizace

2. Usnadn a urychl se prce spojen s formtovnm - se vzhledem dokumentu

Pklady styl dokument ve Wordu:

faktura

ivotopis

Zaloen dokumentu podle stylu

Styly dokumentu jsou podprn programy (v rmci textovho procesoru MS Word s pponou dot, nap. normal.dot), kter pi volb peduruj:

formt strnky a jej parametry, ppadn obecn obsah (formul)

styly odstavc (viz kapitola ne)

poloky automatickch oprav a autotextu

vlastn panely nstroj

vlastn titulky

makra

Styly dokument bvaj soust instalace procesoru, lze je upravovat na mstn podmnky, zvyklosti, i si vytvet styly dokumentu vlastn. Tvorba styl nen podmnna znalosti programovn, vytvej se jako dokument a ukldaj jako ablony.

Styly dokument se ukldaj spolu s vlastnm obsahem dokumentu a to z dvodu zachovn formy dokumentu i na jinm potai, kde pouit styl nen k dispozici. Toto m vak za nsledek narstn objemu dokument!

Pouit styl odstavc

Ne na ve mme k dispozici ablony. V tomto ppad se vyplat vytvet dokument pomoc styl odstavc. Styly odstavc opt funguj jako ablony, ale zde pouze pro definovn formy odstavce. Kad dokument se skld z nkolika specifickch odstavc, vtinou v dokumentech nalezneme:

nadpis nejvy rovn

nadpis ni rovn

obyejn text

poloky seznamu

ppadn dal

ablony odstavc jsou sousti pslunho stylu dokumentu. Maximln poet styl odstavc je ve Wordu k dispozici v globln ablon s nzvem "normal.dot". Pouvn ablon odstavc m opt adu vhod:

sjednot se vzhled jednotlivch typ odstavc

vytv se pedpoklady k automatick i poloautomatick nsledn innosti (algoritmy tchto innost jsou vzny k ablonm odstavc, nap. vytven obsahu dokumentu)

podstatn se urychl ppadn nsledn zmna vzhledu dokumentu (uprav se ablona a ona provede promtnut zmny vdokumentu)

ablony svm uplatnnm pidl odstavci:

pslun formt psma (font, stupe, ez, barvu)

pslunou rove odstavce

pslun zarovnn i odsazen odstavce

dkovn a mezery mezi jednotlivmi odstavci

ppadn odrkovn i oslovn odstavce

ablony odstavc se daj uplatnit na dan text i dodaten, pidlenm stylu odstavce.

Vhody pouit styl odstavc jsou patrny z piloen animace, kter ukazuje rychlou zmnu formtu u nadpis a generovn obsahu dokumentu.

Dodaten formtovn pedem napsanho textu

Rovn jeden ze zpsob jak postupovat pi vytven dokumentu. Tento postup se d doporuit konzervativcm, i tm, kte byli "osloveni mzou" a nechtj se momentln zdrovat njakou pravou. K t pistoup po napsn dokumentu z hlediska obsahu.

Forma se d na obsah uplatnit dvojm zpsobem:

1. Formtovnm pes bloky a v ppad opakovn rozkoprovnm formy na dal sti obsahu

2. Dodatenm piazenm styl odstavc

Prvn zpsob sice psob jednodue. Jako pklad meme uvst pouit na nadpisy. Pohraji si z hlediska formy s prvnm nadpisem, ten bude nsledn tvoit vzor. Naformtuji ho pes bloky. Tento vzor, jeho formu "nasaji" a pekopruji na dal nadpisy. Mm sice zaruenu jednotnost formy, ale v pozad odstavc nejsou styly, kter vytv pedpoklad nsledn efektivn innosti, viz pedel kapitola.

Druh zpsob, dodaten uplatnn styl toto e. U starch verz textovho procesoru MS Word (verze 2003 a ni) dokonce i existovala loha automatick formtovn, kter styly odstavc dosadila do pozad textu automaticky.

Jak nepostupovat!

Zavrhnme tento postup nauen - pevzat z psacch stroj, je to pomal, neefektivn, neprofesionln!

Podoba textovho dokumentu je urena jeho obsahen a formou, obsah tvome textovmi a grafickmi prvky, forma je urovna rozmstnm tchto prvk na pslun strnce, mluvm o designu dokumentu

Pi navrhovn designu dokumentu musme zohlednit:

typografii strnky

typografii odstavce

typografii psma

Typografie strnky zabezpeuje rozmstn textu a grafiky a jejich vzjemnou zvislost.

Z hlediska textu mluvme pak o zkladnm textu a titulcch:

Zkladn text na stnku szme:

hladkou sazbou

smenou sazbou

Hladk sazba:

Pouije se pro knihy, broury. Text se zde nezvrazuje, zarovnn textu bv jednotn. Pouv se jeden typ psma (patkov).

Smen sazba:

Pouije se u asopis, m v sob zvrazovan sti. V zsad pouijeme psmo patkov (serifov). U vtch formt (noviny, asopisy) se pouv sazba do sloupc (vhodnj pro oi tene).

Titulky (nadpisy) pouvme k orientaci tene, slou k oddlen zkladnch st dokumentu, tvo pte dokumentu. Od zkladnho textu je oddlujeme zvenm prokladem. Pouvme psmo patkov (serifov), vy stupe (dle priority), ez tun. Provzanost meme zdraznit oslovnm, u sloitjho lenn pak pouijeme oslovn vcerovov.

Z hlediska grafickch prvk mluvme obrazovch pedlohch a grafickch prvcch:

Obrazov pedlohy:

perokresb (provkch) - "ernobl" obrzky

tnovan ernobl obrzky (autky) - stupn "ed"

tnovan barevn obrzky

Grafick prvky:

grafy

organizan diagramy

tabulky

linky k ormovn

textury, stnovn

symboly jako odrky

vzorce (matematick symboly)

Rozliujeme zabezpeen grafiky:

vektorov - objektov, mon dodaten zmna mtka, mn nron na lon prostor

bodov - rastrov, velk poadavky z hlediska lonho prostoru, omezen zmna mtka dle hloubky rozlien

Obrzky lze vkldat jako kliparty (charakteristick obrzky) i pmo ze souboru.

Textov a grafick prvky szme na strnku do prostoru definovanho sazebnm obrazcem

Pi lenn plochy dan sazebnm obrazcem bychom mli dodrovat kompozici dokumentu.

Rozliujeme kompozici:

plonou

prostorovou

barevnou

Kompozice ovlivuje pedstavy. V textovch procesorech je realizovna formou stylu dokumentu, viz pedel kapitola.

Nkolik strnek i nkolik odstavc, kter maj mt nco spolenho potom definujeme oddlem.

V kancelsk prci budeme nejastji vychzet z formtu strnek ady A, nejastji A4 (210mm x 297 mm), v ppad oblek potom ady C.

5.2 Odstavce, seznamy

Odstavec je v prosted textovho procesoru ta st textu, kter zan a kon stiskem klvesy Enter. Me bt jednodkov - titulek, i vcedkov - zkladn text.

Enter konec odstavce

Shift + enter pesunut na nov dek

Dokument budeme tedy definovat po odstavcch.Specifickm typem odstavc je seznam. Ten me bt zvraznn oslovnm nebo odrkovnm. Oslovn me bt i vcerovov, rzn kombinovan.

Odstavce od sebe oddlujeme zvenm prokladem, ten se li dle priority odstavce. Formtovn je dno zmnou:

zarovnn

odsazenm

dkovm prokladem

Pi definovn odstavce musme dbt na nsledujc:

sprvn szet interpunkce a uvozovky (pi szenm uvozovek ped zanajcm mus bt mezera ped nekonc nesm bt mezera)

neprovdt fyzick dlen slov (nepouvme run dlen)

kontrolovat umsovn spojek a pedloek na konci dku (spojka a pedloka by na konci dku nemla bt)

nedopustit rozdlen souslov (koncem dku), kter spolu zce vznamov souvis, napklad Karel IV..., hldme tvrdou mezerou - Ctrl+Shift+Mezernk

hldat vdovy a sirotky (osamocen nadpis nebo konec odstavce)

dbt na dal typografick a gramatick pravidla

Specifickm tvarem na strnce jsou sloupce Specifickm tvarem na strnce jsou sloupce pouvan pro rzn inventurn seznamy, kdy dek tvo vtu zznamu a sloupec pole zznamu. Dan tvar definujeme:

za pomoc pravtka se zarkami, mezi nimi se pohybujeme tabeltorem

tabulkou bez zvrazovn obrys

Pouvn mezernku omezme pouze na oddlovn slov, ne na specifikovn msta v dku (proporcionln psmo, mezera m neuritou velikost).

5.3 Pouvn interpunkc, dlen slov a dal typografick zsady

Pi definovn obsahu odstavce bychom mli dodrovat urit zsady sazby. Konkrtn se jedn o sprvnou sazbu:

interpunkc

uvozovek

dlen slov na konci dku

a dalch (sazba sel, asu a data, jednotek, spojovnku)

Interpunkce:

"Ped interpunknm znamnkem nedlme mezeru, nsleduje okamit za poslednm znakem slova, po interpunknm znamnku udlme mezeru!" Dan pravidlo plat i pro dvojteku, stednk, vykink, otaznk.

Uvozovky:

Pravidla naeho jazyka uruj, e zanajc uvozovky jsou k a dole a konc naopak nahoe.

V ppad pedvn dokumentu jako rukopisu k nsledujcmu zpracovn v DTP studiu je pmo poadovno dlen nepouvat nebo komplikuje konverzi do DTP programu, kterm se nsledn realizuje rozmstn jednotlivch textovch a grafickch prvk v budouc struktue dokumentu.

Dal specifika:

Sazba data pokud je seln probh bez mezer, obdobn je to i u asu.

sla by se mla szet slovn, vjimku tvo sla s jednotkami, asov daje, letopoty a pod. U sel dy tisc oddlujeme mezerou (1 MB se rovn 1 048 576 B), to plat i v ppad desetinnch mst.

Jednotky u sel szme ve vztahu k pdu: "Koupil jsem si 100W rovku, ale jej pkon byl 150 W."

Matematick symboly a vzorce je nutno szet specilnm apartem, v rmci MS Office je to loha "Editor rovnic" dostupn pes volbu "Vloit objekt"

5.4 Vdovy, sirotci a textov efekty

Pi definovn formy dokumentu bychom mli hldat tak zvan:

vdovy

sirotky (parchanty)

Jedn se o typografick pojmy k vyjden osamocenosti nadpisu, vtinou dole na konci strnky, bez odezvy podzenho textu - ppad pojmu vdova.

V ppad pojmu sirotek, jde o text zkladn rovn "petekl" na dal stranu v podob osamocenho dku.

U nkterch dokument lze ke zvraznn zanajcho textu kapitoly pout inicilu.

K formtovn titulk lze pout kapitlek, ve je psno velkou abecedou, malou abecedu nahrad ni stupe abecedy velk..

Pi tvorb dokumentu se meme rovn setkat s pojmem marginlie, co jsou poznmky psan na okraji listu dokumentu (revize, pipomnky, vtahy).

6.0 Profesionln zabezpeen dokumentu

6.1 loha dokumentu vsouastn dob

Pojem dokument se v souasnosti pouv na vechny druhy vytvench tiskovin a dat v potai. Dokument me nabvat dvoj formu:

klasickou paprovou (knihy, noviny, asopisy, dopisy, zprvy...)

elektronickou (strnky WWW, prezentace...)

V dokumentu se integruj rzn zdrojov data:

text

grafika

multimdia (zvuk, animace)

Pro tvorbu a vyuit dokument se vyuvaj programy:

na text a grafiku, ppadn multimediln prvky (textov a grafick procesory)

na integraci zdrojovch textovch, grafickch a jinch prvk (DTP programy - programy na publikovn)

na prezentaci informac formou projekce (prohlee s multimediln podporou)

Dky tmto programm se da zefektivnit tvorbu dokumentu novin asopis, kdy uzvrka je vpozdnch veernch hodinch a rno jsou kdispozici.

Dky internetu na vznamu zskvme dokument, kter je doplnn full textovm nebo hypertextovm vyhledvnm rovn tak se dnes pechz ze statickch strnek na strnky dynamick, kde uivatel me mnit obsah dan strnky

Pi vlastn realizaci dokumentu je nutn SW a HW prosted

Princip tvorby profesionlnch dokument z hlediska vyuit programovho vybaven pota spov:

v konverzi textovch pedloh do digitln podoby pomoci textovch procesor i lpe OCR systm

v konverzi obrazovch pedloh do digitln podoby pomoci programovho vybaven skener a grafickch procesor

v tvorb a prav jak textovch tak grafickch prvk za pomoci textovch a grafickch procesor, ppadn multimdi za pomoci softwarovch stien

v sazb a strnkov monti, to je spojen vech textovch, grafickch a ppadn multimedilnch prvk do elektronick podoby dokumentu, nejastji za pomoci DTP systm a systm autorskch

kolem DTP programu je -> Nsleduje kontroln tisk pro osvitovou jednotku, k vyvoln filmu pro optochemickou vrobu kompozitn matrice a pot vlastn tisk a dokonovac prce.

Barvy se v tiskrnch realizuj pomoc barevnho modelu CMYK (azurov, purpurov, lut a ern). Pro kadou tuto barvu je nutn matrice, nejprve tedy film, ten se v osvitov jednotce zsk separac barevn pedlohy do barevnch vtak za pomoc filtr, kter propust jen pslunou vlnovou dlku svtla.

V potai se k realizaci barev nejastji pouv barevn model RGB (erven, zelen, modr V potai se k realizaci barev nejastji pouv barevn model RGB

Tvorba dokument a jejich technick podpora:

Tvorba dokument na profesionln rovni vyaduje pomrn siln hardwarov zzem:

potae jako vkonn grafick stanice (velk objem a toky dat)

skenery na digitalizaci pedloh

plottery a tiskrny k realizaci grafiky a obtahu

osvitovou jednotku k vrob filmu, podkladu pro matrice

a dal doprovodn zazen: digitln fotoaparty, videokamery apod.

Technologie tvorby profesionlnch dokument v DTP studich

Princip tvorby profesionlnch dokument byl v hrubch rysech popsn v minulm lnku.

Konkrtn spov v:

1. tvorb nrtu - konceptu dokumentu

2. tvorb grafickho nvrhu - kompozice strnek a typografick pravy

3. konverzi textovch a grafickch pedloh do digitln podoby

4. tvorb a prav jak textovch tak grafickch prvk, ppadn multimdi

5. obsahov korektue

6. sazb a strnkov monti, to je spojen vech textovch, grafickch a ppadn multimedilnch prvk do elektronick podoby dokumentu

7. strnkov korektue

8. archov monti

9. kontrolnm tisku pro osvitovou jednotku, k vyvoln filmu pro optochemickou vrobu kompozitn matrice

10. vrob tiskovch desek

11. tisku a dokonovacch prcch

odel HSB (tn, sytost, jas). Ped vlastn tiskem se ve konvertuje do ji zmnnho modelu CMYK. -> VROBA MATRICE

Barva a barevn separace

Barvy se v tiskrnch realizuj pomoc barevnho modelu CMYK (azurov, purpurov, lut a ern). Pro kadou tuto barvu je nutn matrice, nejprve tedy film, ten se v osvitov jednotce zsk separac barevn pedlohy do barevnch vtak za pomoc filtr, kter propust jen pslunou vlnovou dlku svtla.

V potai se k realizaci barev nejastji pouv barevn model RGB (erven, zelen, modr V potai se k realizaci barev nejastji pouv barevn model RGB

Elektronick dokument

Elektronick dokument si meme definovat jako dokument v elektronick form zpstupovan potaovou technikou.

Na rozdl od klasickho dokumentu me bt doplnn dalmi nadstavbovmi prvky, jako jsou:

multimediln prvky (obrzky, zvukov soubory, animace, video...)

interaktivn prvky (navigace, odkazy, formule, monosti dotaz a vyhledvn...)

metadata (slou kzatdn informace)

K nejrychleji se rozvjejcm formm elektronickch dokument adme:

sluby WWW s interaktivnm pstupem tene a monostmi vyhledvn za pomoci hypertextu a fulltextu

elektronickou potu, e-mail

elektronick obchody, e-shop

elektronick bankovnictv, e-banking

elektronick vyuovn, e-learning

elektronick publikovn knih a asopis, e-book

elektronickou komunikaci a jist bychom nali i dal

I tvorba e-dokumentu m sv pravidla, jsme nuceni se poddit standardm W3C konsorcia - HTML, CSS, DHTML, XML

Typografick zsady zde maj urit specifika, podrobnji na http://interval.cz/serialy/typografie-webdesign-a-internet

7. Zvr

Hlavni body

K nejpodstatnjm poznatkm, kter bychom si mli z naeho kurzu v podvdom odnst, pat:

1. Problematika typografie se tk psma a zpsobu vytven dokument.

2. Psmo je v potai realizovno softwarov - fontem, "dodavatel" psma je vtinou operan systm.

3. Preferujeme psmo proporcionln a z toho dvodu mezeru pouvme pouze k oddlovn slov.

4. Na nadpisy volme psmo bezpatkov, nap. Arial.

5. Na zkladn text pak psmo patkov, nap. Times New Roman.

6. Stupe - velikost psma je udvn v bodech, 1 b = 1/72 ", tj. 0,35 mm.

7. Kad font lze jet definovat ezem: S, B, I, U.

8. Dokument vytvme po odstavcch, ty definujeme klvesou Enter, neukonujeme dky.

9. Uvnit odstavc dbme na sprvnou sazbu interpunknch znamnek, ped interpunkc nedlme mezeru, za n vtinou ano.

10. Slova, kter spolu zce vznamov souvis spojujeme tvrdou (pevnou) mezerou, Ctrl+Shift+mezernk.

11. Zanajc uvozovky uvdme mezerou, konc ne.

12. Radji nepouvme dlen slov na konci dku, eliminujeme vdovy a sirotky.

13. Na tvorbu dokumentu, jeho forma je definovna njakmi standardy, pouijeme styl dokumentu. Urychl se vlastn tvorba a sjednot vzhled.

14. Tvorbu akcidennho dokumentu realizujeme nejlpe prostednictvm styl odstavc, vytvome tm platformu pro dal nslednou mnohdy i automatickou innost.

15. Pi konzervativnm zpsobu tvorby nejprve nadefinujeme obsah a pot realizujeme formu, vzor a rozkoprovn formy. Minimalizujeme povn rznch typ psma.

16. Sv specifika m i tvorba elektronickch dokument a to pedevm ve vazb na WWW strnky, k formtovn radji pouvme CSS (kaskdov styly).

17. V elektronickch vukovch dokumentech, vedle statickch obrzk, zaazujeme multimdia a interaktivn prvky.

18. Pi tvorb dokument (podklad) pro profesionln zpracovn v DTP studich postupujeme dle poadavku studia.

19. Pi definovn obsahu dbme dodrovn typografickch pravidel.

20. Na zvr dokumentu uvdme zdroj a autora pouitch informac, citac a obrzk.

Hodina 40- 42 Klvesnice

3.2 Hlavn zsady prce vtextovch procesorech

a) klvesnice

ESC odchod zMenu

Klvesy F1 - F12 rzn nabdky systmu Windows (npovda,nastaven atd)

Print Screen nam slou jako klvesa,kterou zmkneme,tak nm vyfoti danou st,kter probh prv na monitoru

Scroll Lock je stavov klvesa. Pokud se nastav textov kursor do njak buky v mce a zapne se Scroll Lock, pak pi pohybu v mce pomoc kursorovch klves (ipek) zstv kursor ve vybran buce a roluje cel mka. Pi vypnut klvese Scroll Lock naopak pouit kursorovch klves pohybuje kurzorem po bukch a mka roluje jen tehdy, kdy se kurzor dostane k okraji okna. Dnes lze tuto funkci vyzkouet napklad v tabulkovm procesoru Microsoft Excel.

Pause/Break V operanm systmu DOS se pomoc klves Ctrl+Pause zastavuj dvkov lohy. V nkterch programovacch jazycch (Basic nebo Pascal) lze touto klvesou ukonit vykonvn programu.

Num Lock je klvesa umstn v levm hornm rohu numerick sti klvesnice. Pouv se k aktivovn a deaktivovn sel v numerick sti.

Insert pepn mezi stavy.Mazn

Del - Slou k vymazn znaku na pozici kurzoru bhem psan, na rozdl od klvesy backspace, kter mae znak na pozici ped kurzorem.

END je klvesa bn se nachzejc na potaovch klvesnicch. Tato klvesa funguje zcela opan ne "klvesa home".

Kurzorov ipky - Tyto klvesy slou primrn k ovldn pohybu textovho kurzoru. asto jsou tak pouvny v potaovch hrch.

@ - Zavin

# - uruje msto, kde se objev asto strnky

3 + -

2 * /

1 ^ 0 ( )

& - logick opertor

Tabultor je u zvltn klvesa u pota a psacch stroj. Umouje zapisovat daje do tabulek se zarovnanmi sloupci

Shift (esky peaova) pepn jednotliv klvesy do druh rovn. To znamen, e pi souasnm stisku klvesy Shift a klvesy, kter generuje psmeno, se namsto malho psmene nape pslun psmeno velk. Obdobn se pouv Shift pi zpisu rznch jinch znak.

Ctrl pouvna vdy spolen s jinou klvesou. Slou k provdn specilnch operac, nebo mn standardn vznam t klvesy, se kterou je spolen stisknuta.

Alt Pouv se podobn jako klvesa Shift a spolu s klvesou Ctrl pedstavuje tet monost, jak zmnit vznam pvodn klvesy. Aktivuje menu (podobn jako F10)

Alt Gr aktivace numerick klvesnice zACSI normy

Enter kvykonvn innosti

b) Zopakovn typografie

Hodina 43- 45 Zklady prce vMS Word (2003)

MS Word je soust kancelskho balku Microsoft Office

Posledn verze MS Office je 2007

1. Instalace

- realizovno vprosted OS Windows

jde vybrat typ instalace (vlastn/typickou)

- prava instalace = znovu sputn instalace

- jednotliv asti se nainstaluj do C:\Program Files\Microsoft Office

- sloka pro uloen soubory je vDokumentech

2. Koncepce Wordu

- funguje jako textov procesor pro vytven dokument ve form

a) titn

b) Word HT

c) Emailu

d) Faxu

e) Podkladu pro prezentaci vPowerPointu

- umouje zkladn prci stextem, m vsob prvky DTP

- umouje pracovat ve stylu dokumentu nebo odstavc

- je doplnn celou adou podprnch modul kontrola pravopisu, gramatiky, slovnk synonym, nstroje pro vytvoen grafiky atd.

- kompatibilita mezi verzemi je smrem nahoru (ze star verze do nov/ obrcen obtn)

3. aktivace a ukonovn Wordu

- zaloen dokumentu je odvisl od pouit ablon: start -> nov dokument office -> vybrat ablonu

- zaloen dokumentu bez ablony: start -> nov dokument office -> przdn dokument

- zaloen dokumentu : start -> MS Word -> Nov textov dokument

Startovac programy WinWord.exe

Jak ukonovat prci:

Alt + F4

Soubor -> konec

X

Popis obrazovky:

Menu systm a panely upravujeme pes nabdku: nstroje -> zobrazen -> vlastn

Povely, kter nejsou psny syt -> povely, nejsou momentln kdispozici (nejsou ureny podmnky)

Zobraz dal nabdku

Zobraz se nov obrazovka

- zpsob jak ovldat Word je cel ada

- panely nstroj:-> Zavolat panel meme vyvolat vnabdce nstroj, do volnho prostor, kde se nachzej panely

- pravtko umouje nm vytvoit sloupec

Stavov dek

- k na jak se nachzme strnce

Konfigurace programu

Word umouje vytvoit nkolik druh dokumentu.

Textov dokument *.doc a *.docx

Word www *.htm a *.Html

Elektronick zprvy *.htm

ablony styl dokumentu *.dot

Vlastn dokument lenme na stnky, i oddly sazebn prostor je definovn pes zhlav, zpat, lev a prav okraj. Dokument tvome po stch, musme dbt potaov typografie

Start

Pi: Program Va S kvdru

a=,a

b=,b

c=,c

V=a*b*c

S=2*(ab+bc+ca)

Pi:

V=,V

S=,S

End

I=D, H, K

Pkazy

Next