3. přednáška

Kvantitativní výzkum:

formulace výzkumného problému, cíle výzkumu, výzkumné otázky a

hypotézy, kritéria vědeckého zkoumání, validita, reliabilita

?Hospodářské noviny HN.IHNED.CZ 3. 9. 2012 00:00

Podceněná učitelská profese: Na pedagogické fakulty se hlásí nejméně nadaní žáci. Platy absolventů těchto škol patří k těm nejhorším v Česku

Z pedagogických fakult utíká každý čtvrtý student

Zatímco většina vysokých škol si mezi studenty vybírá, na řadě pedagogických oborů vezmou rádi všechny, kteří se přihlásí. "Na obor matematika na jedné pedagogické fakultě měli jako přijímačky písemku s deseti příklady a přijali všechny. Tedy i toho, který z deseti příkladů vyřešil jen jeden," popisuje dnešní situaci Ondřej Šteffl, ředitel testovací společnosti Scio. Přitom právě schopní učitelé matematiky jsou klíčem k tomu, aby se děti tento předmět nezbytný pro studium technických a přírodovědných oborů nejen naučily, ale měly ho i rády.

Příklad – opičí studie

Situace:

Jste zaměstnancem ZOO, který zodpovídá za jídelní lístek opic. Aby opice dostávaly všechny potřebné vitamíny, musí míst ve svém jídelníčku dostatek čerstvého listí. Rozhodujete se mezi listy pěti druhů: A – E. Víte, že v přírodě jí opice převážně listy B, a máte podezření, že by to mohlo být tím, že jsou při krmení na stromech B v relativním bezpečí před predátory. Navrhnete experiment, abyste zjistili, který druh listí mají opice skutečně nejraději. Nabídnete opicím všech pět druhů listí ve stejném množství a budete pozorovat, čím se krmí.

Formulace problémuNa počátku každého výzkumu: • co chceme řešit,• které otázky chceme odpovědět, • které pojmy budeme používat

– měřitelné (operacionalizace).

Dobrá znalost zkoumané problematiky• předchozí (publikované) výsledky:

CO se zjistiloJAK se to zkoumalo.

• kde se to dozvíme? – studium odborných monografií a časopisů, internetu;– konzultace s odborníky;– pozorování pedagogické reality.

Druhy výzkumných problémů

• deskriptivní

• relační

• kauzální

Deskriptivní výzkumný problém

Deskriptivní výzkumný problém - zjišťuje a popisuje situaci, stav, výskyt jevu (jaké to je?); používá se dotazníků, pozorování, interview, škálování

• Jak vypadá typický den žáka?• Jaké jsou postoje rodičů propadajících žáků k učiteli a

vedení školy?- diagnosticko-vyhodnocovací problém (pro praxi, neslouží

rozvoji teorie)• Jaké učební výsledky dosáhli žáci sportovních škol?• Jaké procento dětí z menšinových skupin navštěvuje

praktické školy?

Relační výzkumný problém

Relační výzkumný problém - ptáme se, zda existuje vztah mezi zkoumanými jevy a jak je vztah těsný; ale nedá se přesně stanovit, který jev je příčinou

• Jaký je vztah mezi sebepojetím žáka a prospěchem z klíčových předmětů na SŠ?

• Jaká je závislost mezi výsledkem přijímací zkoušky a výsledkem studia na VŠ?

• Jaký je vztah mezi užíváním drog dítětem a socioekonomickým statusem rodiny?

Kauzální výzkumný problém

Kauzální výzkumný problém - zjišťuje příčinu, která vedla k určitému důsledku, zjišťuje kauzální (příčinné) vztahy

• Je nedirektivní výchovný styl efektivnější pro vytvoření pozitivních postojů žáků k učiteli než direktivní?

• Jaká je účinnost tzv. klinického semestru na VŠ ve srovnání s tradičním semestrem?

• Jaký je vliv změny režimu přestávek v ZŠ na práceschopnost žáků?

Chyby při vymezení problémuProblém je vymezen příliš široce. Spíše jde o téma, výzkumnou oblast. Je na

počátku dost časté: Používání časopisů ve výuce.

Vymezení se postupně zužuje, problém „sedimentuje“: Zlepší se žáci, když budeme v hodinách používat odborné časopisy?

Zjišťovací otázka (odpovídáme ano/ne)Jak máme zavést do školy odborné časopisy, aby se podpořila komunikace

žáků ve třídě? Nemůžeme předem odhadnout, co se stane.

Jak ovlivní použití odborných časopisů ve třídě úroveň porozumění předmětu a tím i schopnost žáků komunikovat o vlastních strategiích myšlení se spolužáky?

Příliš dlouhé; i při rozdělení na části, obtížná formulace měřitelných proměnných

Které typy školních úloh budou žáci řešit lépe, když použijí ve třídě odborné časopisy?

Chyby při vymezení problému

Výzkumný problém není hodnotný nebo smysluplný.

Pomáhají domácí úlohy rozvoji žáka?

Výzkumný problém je jednoduchý.

Jakou aprobaci mají učitelé předmětu Výchova ke zdraví?

Jaký je poměr žen a mužů působících jako učitelé v základním vzdělávání?

Nejde o výzkumný problém.

Mají být učitelé tvořiví?

Přesýpací hodiny:

najít téma a formulovat problém

zúžit, zaměřit, zpřesnit

operacionalizovat

sebrat data

analyzovat data

formulovat seriózně závěry

zobecnit (a formulovat nové otázky)

Struktura výzkumných projektů:

výsledky

problém; otázka

hypotéza; předpoklad

proměnné

data

rozdíly, vztahy?

Hypotézy ve výzkumuHypotéza • odpověď na výzkumnou otázku• výrok o vztazích mezi dvěma nebo více proměnnými • formulujeme předemMá smysl ji formulovat jen k relačnímu a kauzálnímu výzkumnému problému.

Pomáhá:• identifikovat cíle,• identifikovat používané pojmy, • identifikovat vztah mezi tím, co zkoumáme, a tím, co již bylo o problému dříve zjištěno

(přehled publikovaných výsledků)

Má být: • testovatelná (ne etické či morální otázky),• ani příliš specifická ani příliš obecná,

a předpovídat výsledky.

Je cenné, i když se zjistí, že je chybná.

Příklad – opičí studieKdyž opicím nabídneme všech pět druhů listí, budou se nejvíce živit listy B. -Předpovídá výsledek experimentu -Je testovatelná - jakmile seberete data (např. kolik kg nesnědeného listí každého druhu zůstalo v kleci po 24 hodinách), zjistíte, zda se opice krmily více listím B než listím ostatních druhů.

Když opicím nabídneme všech pět druhů listí, budou jíst to, co jim nejvíce chutná.•Zní jako předpověď, ale není testovatelná (data nám ukáží, které listí opice nejvíce jedly, ale nebudeme vědět, zda je to to, které jim nejvíce chutná)

Když opicím nabídneme všech pět druhů listí, budou přednostně jíst listí B, protože to mohou bezpečně jíst v jejich přirozeném prostředí. •Problematická druhá část, která není testovatelná. Můžete říci, že opice jí více listí B, ale nevíte proč.

Ve svém přirozeném prostředí, jsou opice, které se živí na stromech B, méně napadány predátory než opice, které se živí na stromech A, C, D a E.

Když opicím nabídneme pět druhů listí, který druh budou preferovat?

Validita výzkumu

= schopnost výzkumného nástroje zjišťovat to, co chceme zjistit

Stupeň validity – mění se v závislosti na podmínkách výzkumu

- Obsahová

- Konstruktová

- Kriteriální

Obsahová validita

Například Didaktický test, kterým chceme zjistit, že žáci, kteří

se učili s podporou počítače, používají určitý druh reprezentací pojmů. – Jsou v testu různé typy úloh, které se ve škole

používají?– Jsou zastoupeny v testu proporcionálně?– Měří experti – položky s nízkou validitou se

přepracovávají.

Konstruktová validita

Měří test daný konstrukt (vědomost, dovednost, schopnost, inteligence, postoj)?

- Srovnání výsledků s výsledky dosaženými pomocí jiného nástroje (u stejných osob)

- Názor expertů

Kriteriální validita

= míra shody mezi výsledky výzkumného nástroje a výsledky jiného měření pomocí známého a ověřeného kritéria

• Souběžná

• Predikční (zjišťování je časově posunuto)

Interní validita

Externí validita

Je možné výsledky zobecnit?

Reliabilita

= přesnost a spolehlivost výzkumného nástroje

- Opakování měření

- Ekvivalentní formy výzkumného nástroje

- Vnitřní konzistence výzkumného nástroje (Cronbachův koeficient)

- Rozpůlení výzkumného nástroje

- Shoda mezi posuzovateli

Vychází z pozitivistické resp. novopozitivistické filosofie. Kerlinger (1972): „Vědecký výzkum je systematické kontrolované, empirické a

kritické zkoumání hypotetických výroků o předpokládaných vztazích mezi pedagogickými jevy.“

Wiki: „Pozitivismus je epistemologické a metodologické stanovisko, případně

způsob myšlení, který se chce vyhnout spekulaci a vycházet jen z „daného“, tj. z jednotlivých ověřitelných faktů. Je kriticky zaměřen proti metafyzice, ontologii a všem spekulativně orientovaným filosofiím.“

„Novopozitivismus (mimo české země označovaný logický pozitivismus a zhruba od konce 30. let logický empirismus) je filosofický směr, který vznikl na počátku 20. století a klade si za úkol řešit vztah filosofie a vědy v otázce relevance výpovědi o světě. Základními prvky tohoto učení jsou empirismus (přesvědčení o původu veškerého poznání ve smyslové zkušenosti) a racionalismus resp. scientismus (formální logika a matematika, nezpochybnitelné deduktivní odvozování).“

Doslovně převzato z Wikipedie 10. 10. 2011: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pozitivismus respektive http://cs.wikipedia.org/wiki/Novopozitivismus

Vymezení výzkumného oblasti vymezení výzkumného tématu předběžné vymezení problému

Příprava studium odborné literatury, rešerše zpřesňování problému, zjednodušení, zaměření

jen na některé vztahy Přesná formulace výzkumného problému

vybírá se klíčová otázka - nosný problém vymezení pojmů a proměnných výzkumu

Přesné vymezení úkolů výzkumu, cílů, zpracování projektu výzkumu

z teorie vygenerujeme hypotézy o vztazích mapujeme teoretické pojmy a indikátory (operacionalizace

pojmů) Volba výzkumných metod a způsobu zpracování

dat - konstrukce nástroje pro měření (validita, reliabilita)

Výběr zkoumaných osob přesné vymezení základního souboru stanovujeme výběrový soubor (vzorek), buď:

záměrný výběr náhodný výběr stratifikovaný spárované nebo-li vyrovnané výběry

Předvýzkum ověření metod, hypotéz, možností zpracování

dat, výběru vzorku aj. korekce

Výzkum, sběr dat Zpracování dat

třídění dat,tvorba databáze,předzpracování a statistické zpracování dat

počítačové zpracování v programech Excel, SPSS, Statistica aj.

Interpretace výsledků vysvětlení, možné zdůvodnění výsledků výzkumu srovnání s předchozími výzkumy

Závěry vyvození závěrů výzkumu, úprava teorie zhodnocení výsledků, postupu, chyb, nedostatků,

přínosu, dosažení cílů Návrhy pro praxi Nové otázky