2020 Neurologie pro praxi - kongresneurologie.czkongresneurologie.cz/wp-content/uploads/2020/01/... · společnost SOLEN, s. r. o., a časopis Neurologie pro praxi ZÁŠTITA: Neurologická

www.solen.cz | Neurol. praxi 2020; 21(Suppl A) | ISBN 978-80-7471-296-8 | 2020

POŘADATEL: společnost SOLEN, s. r. o., a časopis Neurologie pro praxi

ZÁŠTITA: Neurologická klinika LF UK a FN Plzeň

7. KONFERENCENEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI29.–30. ledna 2020Parkhotel Plzeň

Neurologiepro praxi

2020

29.–30. 1. 2020PLZEŇ

7. konferenceNeurologie

pro praxi

Zkrácená informace o přípravkuNázev přípravku: AUBAGIO 14 mg potahované tablety. Složení: Teriflunomidum 14 mg v jedné potahované tabletě. Indikace: Léčba dospělých pacientů s relaps-remitentní roztroušenou sklerózou (RS). Dávkování a způsob podání: Doporučovaná dávka je 14 mg jednou denně. Porucha funkce jater: Teriflunomid je kontraindikován u pacientů s těžkou poruchou jater. Pediatrická populace: Bezpečnost a účinnost přípravku AUBAGIO u dětí a dospívajících ve věku od 10 do 18 let nebyla stanovena. Způsob podání: Tablety jsou určeny k perorálnímu podání, je třeba je polknout vcelku a zapít vodou. Lze užívat s jídlem nebo samostatně. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Pacienti s těžkou poruchou funkce jater (Child-Pugh třídy C). Těhotné ženy a ženy ve fertilním věku, které během léčby teriflunomidem nepoužívají spolehlivou antikoncepci. Před začátkem léčby je nutné vyloučit těhotenství. Kojící ženy. Pacienti se závažnými imunodeficitními stavy, s významně narušenou funkcí kostní dřeně nebo významnou anémií, leukopenií, neutropenií nebo trombocytopenií, se závažnou aktivní infekcí, a to až do vyléčení tohoto stavu. Pacienti s těžkou poruchou funkce ledvin podstupující dialýzu, závažnou hypoproteinemií. Zvláštní upozornění a opatření: Monitorování: Před zahájením léčby a během léčby teriflunomidem je zapotřebí vyšetřit a monitorovat: krevní tlak, alaninaminotransferázu (ALT), úplný krevní obraz včetně diferenciálního počtu leukocytů a počtu trombocytů.Eliminace teriflunomidu z plazmy trvá v průměru 8 měsíců. Může však trvat až 2 roky. Po ukončení léčby teriflunomidem lze použít zrychlenou eliminaci. U pacientů léčených teriflunomidem byly pozorovány zvýšené hladiny jaterních enzymů, většinou v průběhu prvních 6 měsíců od začátku léčby. Hladinu jaterních enzymů je třeba monitorovat každé dva týdny v průběhu prvních 6 měsíců od začátku léčby a následně pak každých 8 týdnů nebo dle klinických známek a příznaků. Pokud existuje podezření na poškození jater, u závažných hematologických reakcí včetně pancytopenie nebo pokud se rozvine ulcerózní stomatitida nebo se objeví kožní a/nebo slizniční reakce s podezřením na možnost generalizace, léčbu teriflunomidem je nutné ukončit. Riziko zvýšených jaterních enzymů při užívaní teriflunomidu může být vyšší u pacientů s již existujícím onemocněním jater a/nebo u pacientů konzumujících velké množství alkoholu, proto je třeba pečlivě monitorovat, zda se u těchto pacientů nerozvíjejí známky jaterního onemocnění. Teriflunomid se nemá používat u pacientů se závažnou hypoproteinemií. Během léčby teriflunomidem může dojít ke zvýšení krevního tlaku. U pacientů se závažnou aktivní infekcí je nutné zahájení léčby teriflunomidem odložit až do vyléčení. Pokud se u pacienta rozvine závažná infekce, je nutné zvážit pozastavení léčby, stejně tak, pokud se rozvine potvrzená periferní neuropatie. Respirační reakce: V klinických studiích nebyly hlášeny žádné případy intersticiálních plicních onemocnění při léčbě teriflunomidem. Plicní příznaky jako perzistující kašel nebo dyspnoe mohou být důvodem k přerušení léčby a dalšímu vyšetření. Byl zjištěn mírný pokles počtu bílých krvinek o méně než 15 % od výchozích hodnot. U pacientů s již existující anémií, leukopenií a/nebo trombocytopenií a u pacientů s narušenou funkcí kostní dřeně nebo pacientů s rizikem útlumu funkce kostní dřeně existuje zvýšené riziko rozvoje hematologických poruch. V průběhu sledování po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy závažných kožních reakcí (včetně Stevens-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy). Při výskytu závažných kožních reakcí je třeba přerušit léčbu, zahájit rychlou eliminaci a dále nepodávat teriflunomid. Při přechodu pacientů z natalizumabu na přípravek je nutné postupovat opatrně. Na základě poločasu fingolimodu je třeba pacienta ponechat 6 týdnů bez léčby. Protože přípravek obsahuje laktosu, pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo s malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento přípravek užívat. Interakce: Silné induktory cytochromu CYP a transportérů (např. rifampicin, karbamazepin, fenobarbital, fenytoin a třezalka tečkovaná), je nutné během léčby teriflunomidem používat opatrně. Kolestyramin a aktivní uhlí způsobují rychlé a významné snížení plazmatické koncentrace teriflunomidu. Pokud není přímo vyžadována urychlená eliminace, doporučuje se pacientům během léčby tyto přípravky neužívat. Během léčby teriflunomidem je nutné používat opatrně léčivé přípravky metabolizované cytochromem CYP2C8 (např. repaglinid, paklitaxel, pioglitazon nebo rosiglitazon), CYP1A2 (např. duloxetin, alosetron, theofylin a tizanidin) i v kombinaci se substráty OAT3 (např. cefaklor, benzylpenicilin, ciprofloxacin, indometacin, ketoprofen, furosemid, cimetidin, metotrexát nebo zidovudin), při podávání substrátů BCRP (např. methotrexátu, topotekanu, sulfasalazinu, daunorubicinu nebo doxorubicinu) a inhibitorů HMG-CoA reduktázy, zejména ze skupiny OATP (např. simvastatinu, atorvastatinu, pravastatinu, methotrexátu, nateglinidu, repaglinidu či rifampicinu). Je nutné zvážit typ a dávku perorální antikoncepce, jež se bude v kombinaci s teriflunomidem užívat. Doporučuje se pečlivě monitorovat INR při kombinované léčbě warfarinem a teriflunomidem. Při podávání rosuvastatinu v kombinaci s teriflunomidem se doporučuje snížit dávku rosuvastatinu na 50 %. Fertilita, těhotenství a kojení: Teriflunomid je v těhotenství a během kojení kontraindikován. Ženy ve fertilním věku musí během léčby teriflunomidem a po ní používat účinnou antikoncepci. Ženy, které užívají teriflunomid a chtějí otěhotnět, mají léčbu ukončit a doporučuje se provést zrychlenou eliminaci. U mužů ani u žen se neočekává žádný účinek na fertilitu. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Přípravek AUBAGIO nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. V případě výskytu nežádoucích účinků, které byly hlášeny u leflunomidu, tj. výchozí sloučeniny (např. závratě), může být narušena pacientova schopnost koncentrovat se a správně reagovat. V takových případech pacienti nemají řídit a obsluhovat stroje. Nežádoucí účinky: bolest hlavy, chřipka, infekce horních cest dýchacích, infekce močových cest, parestezie, zvýšená hladina ALT, průjem, nauzea, alopecie, bronchitida, sinusitida, faryngitida, cystitida, virová gastroenteritida, orální herpes, zubní infekce, laryngitida, tinea pedis, neutropenie, mírné alergické reakce, úzkost, ischias, syndrom karpálního tunelu, hyperestezie, neuralgie, artralgie, periferní neuropatie, hypertenze, zvracení, bolest zubů, vyrážka, akné, muskuloskeletální bolest, myalgie, polakisurie, menoragie, bolest, zvýšená gamaglutamyltransferáza (GGT), zvýšená aspartátaminotransferáza, zvýšená kreatinfosfokináza v krvi, snížení tělesné hmotnosti, snížený počet neutrofilů, snížený počet leukocytů, bolest po traumatu, závažné infekce včetně sepse, reakce z přecitlivělosti (okamžité nebo opožděné) včetně anafylaxe a angioedému, stomatitida, závažné kožní reakce. Předávkování: Při předávkování se doporučuje podání kolestyraminu nebo aktivního uhlí, které urychlí eliminaci. Doba použitelnosti a podmínky pro uchovávání: 3 roky, přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Druh obalu a obsah balení: blistry v pouzdrech (14 a 28 potahovaných tablet) balených v krabičkách po 14, 28, 84. Držitel rozhodnutí o registraci: sanofi-aventis groupe, 54, rue La Boétie, F-75008 Paris, Francie. Registrační číslo: EU/1/13/838/001-5. Datum revize textu: 16. 5. 2019. Přípravek je vydáván na lékařský předpis a je plně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před použitím přípravku se seznamte s úplnou informací o přípravku.

Souhrn údajů o přípravku obdržíte na adrese: sanofi-aventis, s.r.o., Evropská 846/1764, 160 00 Praha 6, tel.: 233 086 111, fax: 233 086 222. Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou rovněž k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky na adrese http://www.ema.europa.eu.

Reference: 1. SPC AUBAGIO®, poslední revize textu 05/2019

GZCS

.AUBA

.19.02

.0051

(1)

* AUBAGIO®

1

*

sanofi-aventis, s.r.o., Evropská 846/176a, 160 00 Praha 6tel.: +420 233 086 111, fax: +420 233 086 222 e-mail: [email protected]

TIRÁŽ

Organizátor

SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc

Kontaktní osoba: Mgr. Marta Boučková, 770 194 701, [email protected]

Programové zajištění: Mgr. Zdeňka Bartáková, 777 557 416, [email protected]

Grafické zpracování a sazba: SOLEN, s. r. o., Lucie Šilberská

Záštita

Neurologická klinika LF UK a FN Plzeň

Ohodnocení

Účast je v rámci celoživotního postgraduálního vzdělávání dle Stavovského předpisu č. 16 ČLK

ohodnocena 12 kredity pro lékaře.

7. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI

29.–30. ledna 2020 | Parkhotel Plzeň

Pořadatel

Společnost SOLEN, s. r. o., a časopis Neurologie pro praxi

Záštita


Prezidenti akce

MUDr. Jiří Polívka, CSc.

doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D.

Supplementum A Neurologie pro praxi

Citační zkratka:

Neurol. praxi 2020; 21(Suppl A).

ISBN 978-80-7471-296-8

Vydal: Solen, s.r.o., IČ 25553933

www.solen.cz | Neurol. praxi 2020; 21(Suppl A) | ISBN 978-80-7471-255-5 | 2020

POŘADATELÉ: společnost SOLEN, s. r. o., a časopis Neurologie pro praxi

ZÁŠTITA: Neurologická klinika LF UK a FN Plzeň

7. KONFERENCENEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI29.–30. ledna 2020Parkhotel Plzeň

Neurologiepro praxi

2020

29.–30. 1. 2020PLZEŇ


pro praxi

29.–30. 1. 2020PLZEŇ


pro praxiMÍSTO KONÁNÍ

Parkhotel Congress Center Plzeň,

U Borského parku 31, Plzeň

PROGRAM7. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI / PROGRAM – STŘEDA 29. LEDNA 2020

www.neurologiepropraxi.cz4 29.–30. ledna 2020 / 7. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI

Program – středa 29. ledna 2020

9.00–9.15 SLAVNOSTNÍ ZAHÁJENÍ

MUDr. Jiří Polívka, CSc., doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D.

9.15–10.45 NEUROREVMATOLOGIE

Odborná garantka MUDr. Dana Tegzová IP Klinické asociace autoprotilátek u systémových revmatických nemocí – MUDr. Olga Kryštůfková, Ph.D.

IP Systémový lupus erytematodes a jeho neurologické komplikace – MUDr. Dana Tegzová

IP Revmatická polymyalgie jako mezioborový problém – MUDr. Hana Ciferská, Ph.D.

10.45–11.15 IP SATELITNÍ SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI ROCHE s. r. o.

Zkušenosti s ocrelizumabem z klinické praxe, kazuistiky – MUDr. Marta Vachová

11.15–11.30 PŘESTÁVKA

11.30–13.00 SPINÁLNÍ NEUROLOGIE

Odborná garantka prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., FEAN, MHA Cévní míšní poruchy – MUDr. Ladislava Janoušková, CSc., prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., FEAN, MHA,

MUDr. Jan Klener, MUDr. Jan Šroubek, MUDr. Martin Kovář

Operace krční páteře – MUDr. Jiří Chrobok, Ph.D.

Cervikální myelopatie – prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., FEAN, MHA

Neurourologie – MUDr. Václav Janda

13.00–13.40 VARIA I

Psychofarmakologická léčba komorbidních depresivních poruch neurologických onemocnění –

doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D.

Léčiva rostlinného původu pro terapii úzkosti – PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D.

13.40–14.45 PŘESTÁVKA, OBĚD

14.45–16.15 IKTOVÁ PROBLEMATIKA V MLADÉM VĚKU

Odborný garant MUDr. Petr Ševčík, Ph.D. Cévní mozková příhoda u mladého nemocného – dif. dg. – MUDr. Petr Ševčík, Ph.D.

Vaskulitidy centrálního nervového systému – MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO

Disekce mozkových tepen, mozkové žilní trombózy – MUDr. Vladimír Rohan, Ph.D.

Kardiologické příčiny cévní mozkové příhody v mladém věku – MUDr. Markéta Pešková

16.15–17.00 SATELITNÍ SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI NOVARTIS S. R. O.

Erenumab – nová perspektiva v léčbě migrény – MUDr. Rudolf Kotas, Ph.D., MUDr. Jolana Marková, FEAN

Průběh roztroušené sklerózy v čase – MUDr. Marta Vachová


17.20–18.45 IP KULATÝ STŮL V EPILEPTOLOGII – POSUZOVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI K ŘÍZENÍ U PACIENTŮ S EPILEPSIÍ A VÝZNAM EEG

Odborný garant prof. MUDr. Petr Marusič, Ph.D. Aktivní účastníci – prof. MUDr. Petr Marusič, Ph.D., doc. MUDr. Jiří Hovorka, CSc., MUDr. Hana Vacovská, MUDr. Jana Zárubová

Více informací o tomto projektu

naleznete na www.solen.cz

P isp jte na dobrou v c! Vraťte, prosím, při odchodu z této akce visačku.Za každou vrácenou visačku věnujeme 10 Kč na provoz Dětského

centra Topolany. Každá vrácená visačka je recyklována a opět použita.

TÉMĚŘ ÚPLNÉ POTLAČENÍ SUBKLINICKÉ AKTIVITY onemocnění na MRI

s potlačením klinických příhod ve srovnání s vysokodávkovaným

IFN -1a1

SNÍŽENÍ RIZIKA RELAPSU téměř o polovinu a POKLES

RIZIKA PROGRESE DISABILITY ve srovnání

s vysokodávkovaným IFN -1a1

Má OVĚŘENÝ BEZPEČNOSTNÍ

PROFIL na základě dvou identických dvouletých

klinických studií1-3

DÁVKA je PODÁVANÁ JEDNOU ZA 6 MĚSÍCŮ bez nutnosti dalšího rutinního

testování pacienta1

Ve dvou identických dvouletých klinických studiích srovnávajících léčbu ocrelizumabem s vysokodávkovaným IFN -1a * u pacientů s relabující formou RS:

U AKTIVNÍHO ONEMOCNĚNÍje nutné zahájit léčbu účinnou terapii

CO NEJDŘÍVE2-5

Přípravek OCREVUS je indikován k léčbě dospělých pacientů s relabujícími formami roztroušené sklerózy (RRS) a jako PRVNÍ a JEDINÝ u pacientů s časnou primárně progresivní roztroušenou sklerózou (PPRS). Více na www.OCREVUS.cz.

JCV = virus Johna Cunninghama, PPRS = primárně progresivní roztroušená skleróza, * 3x týdně interferon -1a 44 μg s.c. , ** Seznam cen a úhrad LP/PZLÚ k 1. 10. 2019

Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky na www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

Reference: 1. SPC OCREVUS (ocrelizumab), datum poslední revize textu: 16. 12. 2019. 2. Hauser SL et al. N Engl J Med. 2017;376(3):221-234. 3. Hauser SL et al. (Supplementary appendix). N Engl J Med. 2016. http://www.nejm.org/doi/suppl/10.1056/NEJMoa1601277/suppl_fi le/nejmoa1601277_appendix.pdf. 4. Leray E, Yaouanq J, Le Page E, et al. Brain. 2010;133(Pt 7):1900-13. 5. KKNEU0031 – Klinický standard pro diagnostiku a léčbu roztroušené sklerózy a neuromyelitis optica, verze 1.0.

Nedílnou součástí inzerce je Zkrácená informace o přípravku uvedená na následující straně.

ROCHE s.r.o., Futurama Business Park Bld F, Sokolovská 685/136f, 186 00 Praha 8, tel.: +420 220 382 111, e-mail: [email protected], www.roche.cz

CNEJDŘÍVE

2-5

Relabující forma roztroušené sklerózy (RRS)

Kdy je potřeba zahájit léčbu vysoce účinnou terapií?

HRAZEN od 1. 10. 2019 z prostředků veřejného zdravotního pojištění také v indikaci

PPRS.**

CZ/O

CR/0

619/

0037

(2)

CZ/O

CR/0

619/

0037

(2)

Zkrácená informace o přípravku Ocrevus 300 mg – koncentrát pro infuzní roztokÚčinná látka: ocrelizumabum. Indikace: Přípravek Ocrevus je indikován k léčbě dospělých pacientů s relabujícími formami roztroušené sklerózy (RRS) s aktivním onemocněním definovaným klinicky nebo pomocí zobrazovacích metod. Přípravek Ocrevus je indikován k léčbě dospělých pacientů s časnou primárně progresivní roztroušenou sklerózou (PPRS), s ohledem na délku trvání onemocnění, stupeň disability a zobrazovacími metodami prokázanou zánětlivou aktivitu. Dávkování: Úvodní dávka 600 mg přípravku Ocrevus se podává jako dvě samostatné intravenózní infuze; první jako 300 mg infuze, následovaná po dvou týdnech druhou 300 mg infuzí. Následné dávky přípravku Ocrevus se poté podávají v podobě jednorázové 600 mg intravenózní infuze jednou za 6 měsíců. Doporučení pro úpravy dávkování u konkrétních nežádoucích účinků naleznete v SPC. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku, současná aktivní infekce, pacienti v závážném imunokompromitovaném stavu, známé aktivní maligní onemocnění. Upozornění: Reakce související s infuzí (IRR): u ocrelizumabu se vyskytly IRR. Příznaky mohu nastat v průběhu jakékoli infuze, ale byly častěji hlášeny během první infuze a v průběhu 24 hodin od podání infuze (pruritus, vyrážka, urtika, erytém, iritace hrdla, bolest orofaryngu, dyspnoe, faryngeální nebo laryngeální edém, zrudnutí, hypotenze, horečka, únava, bolest hlavy, závrať, nauzea a tachykardie). Hypersenzitivní reakce: se mohou projevit v průběhu jakékoli infuze, ale typicky se neprojevují v průběhu první infuze. U následných infuzí mají závažnější příznaky, než které nastaly dříve, nebo nové závažné příznaky, což má vést k úvahám o možné hypersenzitivní reakci. Pacienti se známou IgE zprostředkovanou hypersenzitivitou na ocrelizumab nesmějí být tímto přípravkem léčeni. Infekce: Podání přípravku Ocrevus musí být u pacientů s aktivní infekcí odloženo, dokud infekce neodezní. Těžce imunokompromitovaní pacienti (např. s lymfopenií, neutropenií, hypogamaglobulinemií) by neměli být tímto přípravkem léčeni. *Reaktivace hepatitidy B: U pacientů léčených anti-CD20 protilátkami byla hlášena reaktivace viru hepatitidy B (HBV), která měla v některých případech za následek fulminantní hepatitidu, jaterní selhání a úmrtí. Před zahájením léčby přípravkem Ocrevus musí být u všech pacientů proveden screening HBV podle místní praxe. Pacienti s aktivní HBV nesmějí být léčeni přípravkem Ocrevus. Malignity: Pacienti se známou aktivní malignitou nesmějí být léčeni přípravkem Ocrevus. Léčba závažně imunokompromitovaných pacientů: Pacienti v závažně imunokompromitovaném stavu nesmí být léčeni tímto přípravkem, dokud se stav nevyřeší. Očkování živými nebo atenuovanými vakcínami se v průběhu léčby a dokud nedojde k doplnění B-buněk nedoporučuje. Pacienti, kteří potřebují očkování, musí svou imunizaci dokončit nejméně 6 týdnů před zahájením léčby ocrelizumabem. Doporučuje se očkovat pacienty sezónními usmrcenými chřipkovými vakcínami. Lékové interakce: se nepředpokládají, protože ocrelizumab se z oběhu odstraňuje katabolismem. Těhotenství a kojení: Ženy ve fertilním věku musejí v průběhu doby, kdy dostávají přípravek Ocrevus a po dobu 12 měsíců po poslední infuzi přípravku Ocrevus používat antikoncepci. Přípravek Ocrevus je humanizovaná monoklonální protilátka G1 podtypu imunoglobulinů a o imunoglobulinech je známo, že prostupují placentární bariérou. Je třeba se vyvarovat podávání přípravku Ocrevus v těhotenství, pokud potenciální prospěch pro matku nepřevažuje nad potenciálními riziky pro plod. Nežádoucí účinky: Nejdůležitější a nejčastěji hlášené nežádoucí účinky byly IRR a infekce. Podmínky uchovávání: Uchovávejte v chladničce (2 °C–8 °C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte injekční lahvičky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Balení přípravku: 10 ml koncentrátu ve skleněné injekční lahvičce. Držitel registračního rozhodnutí: Roche Registration GmbH, Grenzach-Wyhlen, Německo. Registrační číslo: EU/1/17/1231/001, EU/1/17/1231/002. Datum první registrace: 8. 1. 2018. Poslední revize textu: 16. 12. 2019. Výdej léčivého přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Před předepsáním se prosím seznamte s úplným zněním Souhrnu údajů o přípravku Ocrevus. Podrobné informace k dispozici na www.ema.europa.eu.* Všimněte si, prosím, změn v informacích o léčivém přípravku.

Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky na www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.

ROCHE s.r.o., Futurama Business Park Bld F, Sokolovská 685/136f, 186 00 Praha 8tel.: +420 220 382 111, e-mail: [email protected], www.roche.cz

Další kapitola v lécbe RSDalší kapitola v lécbe RS

PROGRAM7. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI / PROGRAM – ČTVRTEK 30. LEDNA 2020

www.neurologiepropraxi.cz 77. KONFERENCE NEUROLOGIE PRO PRAXI V PLZNI / 29.–30. ledna 2020

IP interaktivní přednáška Změna programu vyhrazena

Program – čtvrtek 30. ledna 2020

9.00–10.30 KRANIÁLNÍ A SPINÁLNÍ NEUROTRAUMATOLOGIE

Odborný garant doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc., FEAN Lehké mozkové poranění – doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc., FEAN

Whiplash syndrom – MUDr. Martina Kővári, MHA

Následky kraniotraumat – postkomoční syndrom – MUDr. Filip Růžička, Ph.D.

Míšní poranění – prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., FEAN, MHA

10.30–11.00 SATELITNÍ SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI BIOGEN (Czech Republic) s.r.o.

První klinické projevy roztroušené sklerózy v kontextu stanovení včasné diagnózy – MUDr. Marek Peterka

Schéma terapie roztroušené sklerózy – MUDr. Marta Vachová


11.15–11.45 LÉČBA MIGRÉNY

(Blok sponzorovaný společností TEVA Pharmaceuticals CR, s. r. o.) Fremanezumab – vlastní zkušenosti, kazuistika – MUDr. Jolana Marková, FEAN

CGRP monoklonální protilátky v profylaxi migrény – indikační kritéria, kazuistika – MUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D.

11.45–12.05 SATELITNÍ SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI SANOFI GENZYME

Perorální léčba pacientů s roztroušenou sklerózou v první linii Současné možnosti léčby pacientů s roztroušenou sklerózou v první linii – MUDr. Marek Peterka

Zkušenosti s léčbou pacientů přípravkem Aubagio – MUDr. Jaroslava Suchá

12.05–13.00 VARIA II

Roztroušená skleróza a těhotenství – MUDr. Pavel Hradílek, Ph.D.

Včasná diagnostika spondyloartritid – nová koncepce – MUDr. Jan Voříšek

(Přednáška sponzorovaná společností Novartis s. r. o.)

Nové antiepileptikum v ambulantní praxi neurologa – MUDr. Gizela Rytířová

13.00–14.00 PŘESTÁVKA, OBĚD

14.00–15.35 IP KAZUISTIKY

Odborní garanti MUDr. Jiří Polívka, CSc., doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D. Polohově vázaná závrať – diagnostická problematika – Mgr. Klára Kučerová

Jak vybírat další antiepileptikum do kombinace, kazuistika Michaely, 30 let, aktivní sportovkyně –

MUDr. Dana Vyskočilová

Vždycky jde něco udělat – MUDr. Hana Vacovská

Když meningy svítí – MUDr. Kateřina Matějová, MUDr. Eva Marešová

Rychle progredující porucha kognice a rozsáhlý infiltrativní proces mozku – MUDr. Petra Mištríková,

Mgr. Kamila Šiffelová, MUDr. Radek Lakomý, Ph.D., MUDr. Aleš Neumann, Ph.D.

Syndrom kaudy trochu jinak – MUDr. Dušan Ospalík, MUDr. Ing. David Černík, Ph.D., MBA

15.35–16.20 IP KONTROVERZE V DIAGNOSTICE A ZAHÁJENÍ LÉČBY ROZTROUŠENÉ SKLERÓZY U DĚTÍ A DOSPĚLÝCH

Odborný garant doc. MUDr. Radomír Taláb, CSc. Aktuální možnosti konvenční diagnostiky včetně úhradových kritérií – MUDr. Pavel Hradílek, Ph.D.

Nové poznatky a možnosti diagnostiky – její senzitivita a specificita pro roztroušenou sklerózu i v rámci dife-

renciální diagnostiky a významu pro zahájení léčby, nové návrhy algoritmů – doc. MUDr. Tomáš Uher, Ph.D.

16.20–17.00 IP MŮŽEME PACIENTY PO INTRACEREBRÁLNÍM KRVÁCENÍ TRVALE ANTIKOAGULOVAT?

Odborný garant MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO ANO – MUDr. Martin Šrámek

NE – MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO

17.00 ZÁVĚR KONFERENCE, LOSOVÁNÍ ANKETY


POZNÁMKY

ABSTRAKTANEUROREVMATOLOGIE

Neurorevmatologieodborná garantka MUDr. Dana Tegzová

středa / 29. ledna 2020 / 9.15–10.45 hod.

Klinické asociace autoprotilátek u systémovýchrevmatických nemocíMUDr. Olga Kryštůfková, Ph.D.

Revmatologický ústav a Revmatologická klinika 1. LF UK, Praha

Autoprotilátky jsou imunoglobuliny, jejichž specifita je namířena vůči vlastním tkáním.

Orgánově specifické autoprotilátky, rozeznávají struktury vlastní jen určitému orgánu, zatímco

orgánově nespecifické autoprotilátky reagují s nespecifickými součástmi buněk (jadernými, cyto-

plazmatickými či buněčnými membránami) nebo s extracelulárními komponentami, bez ohledu

na to, ze kterého orgánu pocházejí. Tvoří se proti přirozeně se vyskytujícím i modifikovaným

proteinům, např. protilátky proti citrulinovaným proteinům (ACPA) u revmatoidní artritidy (RA).

Patogeneticky působí tkáňové poškození aktivací cytotoxických mechanismů (např. antierytro-

cytární protilátky u hemolytické anémie) a tvorbou imunokomplexů (glomerulonefritida u SLE).

Vazbou na buněčné receptory působí jejich inhibici (acetylcholinový receptor u myastenia gravis),

stimulaci (TSH receptor u Gravesovy choroby) nebo neutralizují funkci proteinů extracelulárních

(antifosfolipidové protilátky u antifosfolipidového syndromu) či intracelulárních (anti-Ro52 proti-

látky a vrozený srdeční blok novorozenců).

Přítomnost určitých autoprotilátek je charakteristická pro jednotlivá systémová revmatická

onemocnění (SRO) a jejich průkaz slouží k podpoře diagnózy a případně jsou součástí diagnostic-

kých kritérií (antinukleární protilátky u SLE, nebo anti-SSA/Ro u Sjögrenova syndromu). Je známo, že

výskyt některých autoprotilátek předchází plnému rozvoji klinických manifestací a jejich přítomnost

svědčí pro latentní či časnou fázi choroby (ACPA u RA). Díky asociacím autoprotilátek s klinickými

fenotypy a kvantitativní korelaci s aktivitou klinických projevů, jsou vodítkem při sledování aktivity,

odhadu prognózy a terapeutických rozhodnutích, například u idiopatických zánětlivých myopatií.

I když jsou některé autoprotilátky specifické pro určitá onemocnění, mohou se vyskytovat u jiných

SRO, kde mají odlišnou výpovědní hodnotu (anti-SSA/Ro, – PMScl, – RNP a další). Autoprotilátky se

objevují i u zdravých osob, jedná se však o protilátky s nízkou afinitou, které mají nejspíše regulační

úlohu. Zvýšené hladiny (např. revmatoidních faktorů) se mohou vyskytnout i u některých jiných

akutních a chronických zánětlivých onemocnění, či ve vyšším věku. V interpretaci serologických

vyšetření autoprotilátek je nutno zohlednit použité laboratorní metody a někdy je doporučeno

kombinovat více metodických postupů. Příkladem je průkaz ANCA protilátek kombinací testů

nepřímé imunofluorescence a ELISA.

V příspěvku bude podán přehled známých autoprotilátek podle diagnóz s větším důrazem na

SRO s neuromuskulárními manifestacemi.

Podpořeno RVO MZČR 0021620812

Systémový lupus erytematodes a jeho neurologické komplikace MUDr. Dana Tegzová

Revmatologický ústav v Praze

Systémový lupus erytematodes (SLE) je vzácnější autoimunitní systémové onemocnění pojiva,

kdy na základě tvorby autoprotilátek dochází ke klinickým projevům, často s multiorgánovým roz-

sahem poškození. Nejčastější projevy jsou kožní a kloubní, závažné jsou ale zejména manifestace

orgánové, jako je lupusová nefritida, serozitida, cytopenie, postižení plic, srdce a i neurologické

projevy. Klinický obraz SLE je velice variabilní, zejména proto je nazýván „velkým imitátorem“ (magna

simulatrix), a v mnohých případech je spektrum jeho projevů podobné a často i identické s projevy


ABSTRAKTANEUROREVMATOLOGIE

POZNÁMKY

některých jiných nemocí. Toto platí zejména pro formu SLE s neurologickou a psychiatrickou ma-

nifestací, tzv. neuropsychiatrický lupus. Jeho projevy obsahují velice variabilní spektrum neuropsy-

chiatrických poruch od bolestí hlavy až po těžké postižení mozku s epilepsií, cévními mozkovými

příhodami a s psychiatrickým postižením s psychotickými projevy, může dojít i k projevům organic-

kého psychosyndromu či progresivní demence. Tato podobnost může být zdrojem diagnostických

problémů a i omylů. Velmi podobné spektrum projevů má i antifos folipidový syndrom (APS), což

je trombofilní stav autoimunitního podkladu, který je sice řazen mezi trombofilní stavy, nicméně

relativně často může doprovázet i jiné onemocnění, konkrétně právě SLE, v tom případě hovoříme

o sekundární formě APS. U onemocnění APS na základě přítomnosti antifosfolipidových protilátek

dochází k projevům tromboembolie, jež mívá velmi variabilní klinický obraz a obsahuje projevy

jak žilní, tak i tepenné trombózy a rovněž i může vést k opakovaným ztrátám plodu na podkladě

trombotického mechanismu. Velmi pestré je spektrum neurologických projevů APS, které mohou

být podobné jako u SLE, což může být zdrojem zmíněných diagnostických omylů. Diagnostiku může

komplikovat i fakt, že společným rysem těchto dvou chorob je přítomnost antifosfolipidových proti-

látek, což je kritérium jak pro SLE, tak i pro APS. I když některé uvedené projevy obou nemocí mohou

být často podobné, terapie obou těchto chorob je zcela odlišná a navzájem se nekryje: zatímco SLE

je léčen imunosupresivní terapií, pro léčbu APS je nutná dlouhodobá, až celoživotní antikoagulační

terapie. Úskalí těchto nemocí, jejich diagnostiky a terapie jsou prezentovány v několika kazuistikách.

Podporováno Výzkumnými záměry MZ ČR číslo: 000 000 23728

Revmatická polymyalgie jako mezioborový problémMUDr. Hana Ciferská, Ph.D.

Revmatologický ústav, Praha

Revmatologická klinika 1. LF UK, Praha

Temporální arteritida (TA) a revmatická polymyalgie (polymyalgia rheumatica PMR) patří k one-

mocněním s typickou manifestací v populaci starší 50 let. Obě tyto jednotky mohou mít variabilní

manifestace a jsou zvykle zaléčeny glukokortikoidy (GK). Relapsy představují častý problém, pokud

je terapie GK předčasně ukončena. Cílem terapie je potlačit zánětlivou aktivitu a navodit remisi

onemocnění spojenou se zlepšením celkového stavu nemocných.

Diagnostika PMR může představovat určité obtíže, pokud není na tuto nosologickou jednotku

pomýšleno v rámci diferenciálně diagnostické rozvaze. Diagnostiku ztěžuje fakt, že dosud neexistuje

specifický diagnostický test (laboratorní, zobrazovací metody) a konečná diagnóza je založena na

přítomností typických obtíží v rámci pohybového aparátu s difuzní bolestí spojenou se ztuhlostí

pletenců pánevních a pažních spojenou s elevací reaktantů akutní fáze a dobré terapeutické odpo-

vědi na GK. Jedná se o diagnózu per exclusionem tj. musí být vyloučeny ostatní příčiny například

infekce, onkologická a neurologická problematika, či jiné revmatické zánětlivé onemocnění. PMR

patří mezi systémová zánětlivá revmatická onemocnění, které může být sdružené s TA zhruba v 15 %

případů. U nemocných s primární manifestací TA se může vyskytovat PMR až v 60 % případů. Etiologie

PMR ani TA je zatím nejasná, předpokládá se kombinovaný podíl akcelerované imunitní odpovědi,

genetické predispozice a vlivu zevního prostředí včetně možného podílu dosud neobjasněného

infekčního agens. Základním lékem volby jsou GK u PMR, nejčastěji je využíván prednison. Iniciální

dávka je doporučována mezi 10 a 20 mg prednisonu denně, někteří autoři udávají iniciální dávku

15 mg na základě dat, že pouze 1 % pacientů vyžadovalo dávku vyšší k dosažení remise. Nasazení

GK u nemocných ve vyšším věku je spojeno s celou řadou nežádoucích účinků, mezi které patří

akcelerace osteoporózy, dekompenzace hypertenzní nemoci či preexistujícího diabetu mellitu

a dalších. Klinická odpověď na podání GK je poměrně rychlá a je spojená s poklesem reaktantů akutní

fáze. Jestliže nedojde k terapeutické odpovědi na GK, je třeba pátrat po jiné příčině obtíží než PMR.

Délka terapie léčby je individuální, ale měla by trvat alespoň dva roky. Příliš rychlá detrakce GK

vede k riziku relapsu PMR, u části pacientů je nutné počítat i s delší léčbou. Udává se, že relapsy

PMR se vyskytují asi u 23–29 % v průběhu choroby.


POZNÁMKY

ABSTRAKTASATELITNÍ SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI ROCHE S. R. O.

Satelitní sympozium společnosti ROCHE s. r. o. středa / 29. ledna 2020 / 10.45–11.15 hod.

Zkušenosti s ocrelizumabem z klinické praxe, kazuistikyMUDr. Marta Vachová

MS centrum, Krajská zdravotní a. s., Nemocnice Teplice, o. z., Teplice

Klinické studie jsou nedílnou součástí medicíny založené na důkazech. Nespočet pacientů,

kteří jsou do těchto rozsáhlých studií zařazováni, je poté analyzováno tak, aby bylo zřejmé,

zda léčebný efekt té či oné nové molekuly, či jejich kombinace, má terapeutický efekt. Jejich

nevýhodou je fakt, že tyto multicentrické mezinárodní studie neumožňují nahlédnout na

výsledky pacientů z určité země, nebo dokonce až na jednotlivé pacienty. Léčivý přípravek

Ocrevus je od 1. listopadu 2018 hrazen v indikaci RRRS, od 1. října 2019 jako první a jediný

rovněž v indikaci PPRS. V našem RS centru při neurologickém oddělení Nemocnice v Teplicích

máme kromě klinických studií, kde sledujeme více než 30 pacientů od roku 2012, i zkušenosti

s 67 nemocnými z běžné populace RS, kteří jsou léčeni v rámci léčby hrazené ze zdravotního

pojištění. Předmětem přednášky budou právě praktické zkušenosti s touto léčbou nemocných

s RR i PP formou choroby.

Spinální neurologieodborná garantka prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., FEAN, MHA

středa / 29. ledna 2020 / 11.30–13.00 hod.

Cévní míšní poruchy MUDr. Ladislava Janoušková, CSc.1, prof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., FEAN, MHA4,

MUDr. Jan Klener2, MUDr. Jan Šroubek2, MUDr. Martin Kovář3

1Radiodiagnostické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha2Neurochirurgické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha3Neurologické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha4Neurologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha

Cévní míšní onemocnění jsou relativně vzácná onemocnění se závažnými neurologickými

následky. Jejich prevalence v populaci se odhaduje na méně než 1 % všech cévních příhod.

Nejčastější jsou následky míšní ischemie, představují přibližně 85 % všech cévních míšních příhod,

méně časté je krvácení.

K míšní ischemii dochází při poruše krevního zásobení míchy. Může k němu dojít v důsledku

aterosklerotických změn nebo vzácněji následkem embolie, nejčastěji kardiogenní (např. při fibrilaci

síní). K ischemii míchy může vést sklerotické postižení aorty, segmentálních hrudních a lumbálních

tepen; ateroskleróza přímo spinálních tepen je vzácná. Postižení segmentálních tepen může vznik-

nout při disekci aorty, traumatické nebo spontánní, vzácně při chirurgických výkonech na aortě.

K chronické hypoperfuzi dochází také při míšních arteriovenózních malformacích. Z celkových příčin

se uplatňují hypoxické stavy, nejčastěji chronické kardiální selhávání. Vzácněji může být příčinou

venostáza, např. při sepsi, nádorovém postižení a žilní trombóze. Mezi rizikové faktory spontánní-

ho míšního infarktu patří hypertenze, diabetes mellitus a poruchy srdečního rytmu. Nejčastěji je

postižena torakolumbální oblast, zásobená jedinou silnější tepnou (Adamkiewitczova arterie). Pro

klinický obraz je typický rychlý vznik paraparézy dolních končetin, vzácněji kvadruparézy při po-

stižení krční oblasti, poruchy čití a sfinkterů. Mohou předcházet stavy přechodné slabosti dolních

končetin, někdy s jejich podklesnutím a pádem, označované jako míšní klaudikace.

Míšní krvácení může být intramedulární (hematomyelie) nebo extramedulární. Rizikovým

faktorem je hypertenzní nemoc a vrozené nebo získané hypokoagulační stavy. Klinický obraz je


ABSTRAKTASPINÁLNÍ NEUROLOGIE

POZNÁMKY

dán ložiskovým postižením míchy, projeví se náhle vzniklou paraplegií provázenou krutou bolestí

se segmentálním vyzařováním do dolních končetin nebo odpovídajících míšních dermatomů.

Epidurální hematom, spontánní nebo traumatický, představuje 40 % všech spinálních krvácení.

Může vzniknout také iatrogenně, jak po otevřených operacích, tak při miniinvazivních výkonech,

jako jsou epidurální anestezie, zavedení lumbální jehly nebo intratékálního katétru, vertebroplastika,

biopsie.

Subdurální hematom je extrémně vzácný. Spinální subarachnoidální krvácení tvoří 1 % všech

SAK, jeho nejčastější příčinou je míšní kavernom a arteriovenózní malformace. Z nich jsou nej-

častější durální arteriovenózní píštěle, s jednou nebo více zásobujícími arteriemi, lokalizované

hl. v oblasti míšního konu. Postihují nejčastěji muže mezi 50–80 lety, ve 40 % jsou posttraumatická.

Projeví se obvykle pozvolna progredující slabostí dolních končetin do paraparézy, s poruchami

čití a sfinkterů.

U všech míšních lézí je důležitá včasná diagnostika. Základním vyšetřením je magnetická re-

zonance, která zobrazí otok či ischemii míchy, arteriovenózní malformaci nebo jinou příčinu míšní

komprese. U akutních stavů je nutné nalézt nebo vyloučit lézi vyžadující urgentní chirurgický výkon.

Diagnostické zobrazovaní a terapeutické možnosti jsou rozvedeny v přednášce.

Operace krční páteřeMUDr. Jiří Chrobok, Ph.D.

Neurochirurgické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha

Podle databáze České spondylochirurgické společnosti se provádí ve všech páteřních centrech

ČR ročně 15 tisíc operací páteře, z toho asi 350 operací horní krční páteře (Co–C2) a 2 400 výkonů

v subaxiální části krčí páteře (C3–C7). Zatímco v horním úseku dominují v 70 % úrazy, tak ve střední

a dolní části krční páteře tvoří traumata jen 10 % a více než v 80 % operujeme subaxiální krční páteř

pro degenerativní postižení. V podstatě ve všech úsecích krční páteře se operační přístupy dělí na

přední, zadní a kombinové.

V kraniocervikálním přechodu jsou přední výkony hlavně stabilizační, kde se jedná o přímou

osteosyntézu zubu čepovce po jeho zlomenině. Méně často se provádějí dekompresivní výkony

transorálně či transmanibulárně, které představují svou náročností vrchol spondylochirurgické

operativy krční páteře. Zadní operační výkony KCP většinou stabilizují spodinu lebeční s krční páteří

nebo C1–C2 obratle při primární nestabilitě nebo po extenzivních dekompresivních výkonech.

Majorita operačních výkonů na subaxiální krční páteři jsou následky degenerativní choroby

s morfologickým nálezem výhřezů, osteofytů, diskopatie, instability až deformity s klinickými

koreláty myelopatie, radikulopatie či cervikálního syndromu. Většina operací (cca 80 %) se provádí

z předního přístupu, kdy mezi cévním svazkem a jícnem fyziologicky exponujeme přední plochu

krční páteře a mikrochirurgicky odstraňujeme meziobratlovou ploténku, dekomprimujeme mí-

chu a nervové kořeny. Odstraněná ploténka se nahrazuje fúzním či dynamickým implantátem.

Preference jsou na straně fúze (kostního spojení), kde se vložený implantát ponechává bez

dalšího zajištění (stand alone technika) nebo se fixuje menšími vruty, které jsou součásti vlože-

ného košíku eventuálně se přemosťuje samostatnou dlahou. Pohyblivý dynamický implantát

zachovává fyziologickou hybnost krční páteře, snižuje možnost postižení sousedního segmentu,

a tím počet reoperací, ale má své limity a její optimální indikace nepřesahuje 15 % všech výkonů

pro degenerativní postižení.

Zadní výkony na subaxiální krční páteři zahrnují laminektomie, laminoplastiky a foraminotomie.

Tyto výkony se indikují při míšních kompresích s koreláty myelopatie na rozdíl od foraminotomie,

která je určena pouze pro ošetření radikulopatie.

Kombinované výkony jsou indikovány výjimečně v případě cirkulárních tumorů, kritických

polysegmentálních stenóz, deformit či těžkých úrazů.

Závěrem lze konstatovat, že výsledky chirurgické léčby jsou v případě degenerativních chorob

velmi uspokojivé s efektem cca 95 % a počtem reoperací pod 10 % v horizontu deseti let.


POZNÁMKY

ABSTRAKTAVARIA I

Cervikální myelopatieprof. MUDr. Ivana Štětkářová, CS., FEAN, MHA

Neurologická klinika, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a FNKV, Praha

Degenerativní onemocnění páteře patří mezi civilizační choroby, jejichž výskyt se posouvá do

stále mladších věkových skupin. Je velkým celospolečenským problémem, zejména pokud dochází

k postižení nervového systému, a tím k dlouhodobé invalidizaci nemocného. Tyto obtíže jsou

spojeny s degenerativními změnami páteře (spondylóza, spondylartróza, diskopatie) a nejčastěji se

projevují jako prosté bolesti zad. Důležité je rozpoznat varovné příznaky (koncepce tzv. červených

praporků), jejichž přítomnost zvyšuje riziko závažného onemocnění páteře, vnitřních orgánů nebo

postižení nervového systému.

Spondylogenní cervikální myelopatie (SCM) se vyskytuje v 5–10 % pacientů se symptomatickou

krční spondylózou. Kromě míšního postižení bývá u spondylózy také radikulopatie (samostatně)

nebo v kombinaci. V rozvinutém stadiu diagnostika nedělá obtíže, ale na začátku je třeba vyloučit

jiné nemoci s podobným klinickým obrazem, například syringomyelii, míšní nádor či ALS.

SCM vzniká v rámci zhoršujících se degenerativních změn zejména krční páteře, které zužují

páteřní kanál. Podílí se na tom dorzální osteofyty, výhřezy meziobratlových plotének, posuny

obratlů s nestabilitou. SCM je nečastější příčinou postižení míchy u osob nad 50 let. Rizikovými

faktory vzniku jsou vyšší věk, mužské pohlaví, kouření, mikrotraumata krční páteře. Důležitou roli

při vzniku manifestních klinických obtíží má vrozeně úzký páteřní kanál a zhoršené cévní zásobení

v oblasti krční intumescence. Komprese míšních struktur nastává také při degenerativních změnách

vazů, zejména při zbytnění a osifikaci ligamentum longitudinale posterior a ligamentum flavum.

Zlatým standardem v diagnostice je použití zobrazovacích metod (magnetická rezonance, CT,

rtg, myeloCT, apod.). Tyto metody spolehlivě určí anatomické poměry v páteřním kanále včetně

struktur, které se nacházejí v blízkosti míchy a kořenů. K finální diagnostice SCM je však stále nutná

vzájemná korelace morfologických a funkčních metod, doplněná podrobnou anamnézou a ob-

jektivním klinickým nálezem.

V případě lehkého postižení s malým neurologickým nálezem a bez významné poruchy chůze

a neobratnosti prstů se u SCM doporučuje konzervativní postup. Pokud je přítomný středně těžký

a těžký neurologický deficit, trvají neztišitelné bolesti (zejména kořenové) a zhoršuje se původně

lehký nález, pak je indikována relativně rychle chirurgická léčba.

Podpořeno Výzkumným projektem Karlovy Univerzity v Praze PROGRES Q 35.

Varia Istředa / 29. ledna 2020 / 13.00–13.40 hod.

Psychofarmakologická léčba komorbidních depresivních poruch neurologických onemocněnídoc. MUDr. Martin Anders, Ph.D.

Psychiatrická klinika, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní

nemocnice v Praze, Praha

Léčba depresivních a úzkostných poruch může být pro specialisty jiných oborů velmi užitečným

a prospěšným nástrojem, kterým mohou pozitivně ovlivnit psychický stav a kvalitu života svých

pacientů, umožnit jim snášet potíže spojené se základním onemocnění, ale také v řadě případů

i kladně modifikovat průběh základního onemocnění. Vhodně zvolená terapie je účinná u většiny

z nich a dlouhodobou farmakoterapií lze předcházet opakování potíží nebo významně snížit počet

sebevražd. Léčba by měla samozřejmě zahrnovat adekvátní terapii somatického onemocnění,

a měla by být vedena komplexním, ideálně precizním, multidimenzionálním přístupem, který

může zahrnovat i psychoterapii.

Znovu se probouzet do jasných dnů…

CZ-BRIN-0020/07/2019

-


POZNÁMKY

ABSTRAKTAIKTOVÁ PROBLEMATIKA V MLADÉM VĚKU

Nové objevy mění i nároky na ideální mechanismy účinku antidepresiv, která musí být nejen

efektivní, ale i dobře tolerovaná, a to především v dlouhodobé léčbě. Vyvíjená antidepresiva jsou

shodně účinná jako předchozí generace, nevyvolávají sedaci, nemají negativní vliv na kardiovasku-

lární či endokrinní systém, nepůsobí anticholinergně, ani antihistaminově. Jak muži, tak ženy ocení,

že nenarušují sexuální život. Z hlediska běžné praxe je také důležité, že nejmodernější generace

přípravků nemá významný interakční potenciál s jinými léčivými přípravky.

Posledním z nově registrovaných přípravků je vortioxetin, moderní multimodální antidepresivum

s unikátním receptorovým působením, které máme nyní již několik let k dispozici, představuje „nový

proud“ v oblasti léčby depresivních poruch, možná podobný, jaký jsme již prožívali v období, kdy

tricyklická antidepresiva vystřídaly přípravky inhibující zpětné vychytávání serotoninu. Kromě výše

zmíněných vlastností moderního antidepresiva je jeho užívání spojováno s pozitivním ovlivněním

kognitivních funkcí, což otevírá novou dimenzi diferenciální indikace léčby, kterou lze v klinické

praxi široce využít.

Práce byla podpořena výzkumnými projekty MZ ČR – RVO VFN64165, Q27/LF1.

Léčiva rostlinného původu pro terapii úzkostiPharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D.

Farmaceutická fakulta VFU Brno

Úzkostné poruchy patří mezi nejčastější duševní poruchy vůbec. K léčbě úzkosti se používají

především anxiolytika a antidepresiva, velká pozornost se věnuje vývoji nových léčiv, pokud možno

bez nežádoucích účinků, zejména sedace a vyvolání závislosti. Bylinné přípravky se v této indikaci

hojně využívají i v dnešní době, farmaceutický výzkum účinků těchto rostlin a jejich obsahových

látek pak vede k vývoji nových léčiv. Příkladem může být levandule úzkolistá, rostlina dlouhodobě

užívaná pro uklidnění, zejména formou aromaterapie, relaxačních masáží apod. Klinické studie

potvrzují anxiolytický účinek levandulového oleje a to i formou inhalační, dokonce i ve veterinární

medicíně; perorální aplikace je pochopitelně mnohem účinnější. Mechanismus účinku levandulo-

vé silice je vysvětlován inhibicí presynaptických vápníkových kanálů na neuronálních synapsích

a snížením vazebného potenciálu receptoru pro serotonin 1A (5-HT1A), anxiolytický efekt užívání

extraktu levandule byl srovnatelný s efektem lorazepamu a paroxetinu u pacientů s generalizovanou

úzkostnou poruchou.

Sdělení se věnuje popisu léčiv rostlinného původu určených pro terapii úzkosti.

Iktová problematika v mladém věku odborný garant MUDr. Petr Ševčík, Ph.D.

středa / 29. ledna 2020 / 14.45–16.15 hod.

Cévní mozková příhoda u mladého nemocného – dif. dg. MUDr. Petr Ševčík, Ph.D.

Neurologická klinika FN Plzeň

Přestože většina ischemických cévních mozkových příhod (iCMP) se vyskytuje u starších

dospělých, můžeme se s nimi setkat i u novorozenců, kojenců, dětí i mladých dospělých. Mají za

následek významnou morbiditu a mortalitu v období aktivního života. Od 80. let minulého století

došlo k významnému vzestupu incidence iCMP jednak z důvodu zlepšení znalosti a identifikace

klinických příznaků, pokroku v neurozobrazení, jednak i pro zvýšení četnosti výskytu vyvolávají-

cích faktorů a onemocnění. V přednášce bude podán přehled epidemiologie, rizikových faktorů,

etiologie, klinických příznaků a diferenciální diagnostiky u nemocných s iCMP u nemocných do

50 let věku. U dětí jsou nejčastějšími příčinami iCMP srdeční abnormality, cévní a hematologická

onemocnění, infekce a poranění krku/hlavy. U mladých dospělých jsou příčinami iCMP defekty

150 letDr. Willmar SchwabeFrom nature. For Health.

Schwabe Czech Republic s.r.o.Pod Klikovkou 1917/4, 150 00 Praha 5 - Smíchovtel.: +420 241 740 447, e-mail: [email protected]

www.lavekan.cz

Lavekan

-Inter-

17. 7. 2019.


POZNÁMKY

ABSTRAKTAIKTOVÁ PROBLEMATIKA V MLADÉM VĚKU

septa síní, vaskulitidy, tepenné disekce, těhotenství, vrozené hyperkoagulační stavy, mozkové

žilní trombózy, kouření, předčasná ateroskleróza, arteriální hypertenze, metabolická onemocnění

a případně i migréna. Přes pestrou etiologii zůstávají možnosti léčby mozkové ischemie podobné,

jako je tomu u nemocných ve vyšším věku.

Vaskulitidy centrálního nervového systémuMUDr. Aleš Tomek, Ph.D., FESO

Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha

Vaskulitidy CNS způsobují buď ischemii distálně od zánětu cévní stěny (okluze cévy, embolizace)

nebo může v místě poškození méně často dojít k ruptuře cévy a krvácení. Klinicky lze vymezit tři

základní obrazy manifestace CNS vaskulitid: akutní teritoriální ischemická CMP, postižení velkých

tepen s typickým obrazem podle postiženého povodí, ale často s doprovodnými atypickými příznaky

v předchorobí (cefalea, encefalopatie nebo epileptické záchvaty); „atypická roztroušená skleróza

(MS-plus)" při postižení malých tepen s relabujícím remitujícím průběhem s pro RS netypickými

příznaky (epileptické záchvaty, bolesti hlavy) a obraz akutní encefalopatie s progredující poruchou

vědomí. Kauzální léčba je imunosupresivní: k navození remise v první linii kortikoidy a cyklofosfamid,

v druhé rituximab s následnou chronickou léčbou azathioprinem nebo mykofenolát mofetilem.

Imunosupresi je vždy nutné doplnit o léčbu antitrombotickou. Agresivně korigujeme vaskulární

rizika (statiny ve vysoké dávce, antihypertenziva, korekce diabetu aj.). Na diagnózu vaskulitidy CNS

je vhodné myslet, i přes její velmi nízkou incidenci, vzhledem k možnostem cílené léčby s dobrou

šancí na zlepšení prognózy postižených pacientů.

Disekce mozkových tepen, mozkové žilní trombózyMUDr. Vladimír Rohan, Ph.D.

Neurologická klinika FN Plzeň a LF UK v Plzni

Disekce karotické či vertebrální tepny je řídká, ale stále častěji rozpoznaná příčina ischemické

cévní mozkové příhody (iCMP) zvláště v mladém věku, kdy je diagnostikována až ve 20 % případů.

Ačkoliv příčina disekce často není zcela objasněna, na většině případů se podílí mechanické síly

(přímé poranění, tupé trauma nebo natažení) samostatně či v kombinaci s preexistující arteri-

opatií. Trhlina v cévní stěně (tunica intima či media) vede ke vzniku intramurálního hematomu,

který působí zúžení lumen často s porušením endotelu, nasedající trombóze a distální embolizaci.

Klinická manifestace může být zvláště z počátku nespecifická, proto je nutné na možnost disekce

pomýšlet vždy v případě neobvyklých ložiskových příznaků, zvláště s postižením hlavových nervů

a u pacientů, kteří utrpěli vysokoenergetické poranění, hyperflexi, hyperextenzi, rotaci krční pá-

teře, či přímé poranění krku. Mezi typické symptomy karotické disekce patři bolest hlavy či krku,

Hornerův sy., amaurosis fugax, pulzující tinitus, poruchy chuti, hemisferální příznaky, které se často

manifestují s odstupem i několika dní. Při disekci vertebrální tepny velké trauma většinou nebývá

v popředí, většinou v návaznosti na malé poranění se rozvíjí silná bolest záhlaví a šíje, s odstupem

pak rozvoj ložiskových příznaků, nejčastěji odpovídající laterálnímu medulárnímu sy. (Walenbergův

sy.) a cerebellárnímu sy. Diagnostické je zobrazovací vyšetření, optimálně multimodální CT ev. MR

mozku, které potvrdí diagnózu disekce, rozsah poškození mozkové tkáně a hemodynamickou

významnost disekce pro optimální výběr léčebné strategie. Při akutní klinické manifestaci se léčba

neliší od akutní iCMP jiné etiologie, je indikována rekanalizační léčba intravenózní trombolýzou.

Intraarteriální léčba stentinigem je primárně indikována pouze k zajištění přístupu při trombektomii

z intrakraniálního řečiště, případně při selhání medikamentózní antitrombotické léčby, kdy je volba

mezi protidestičkovou a antikoagulační léčbou na dobu 3–6 měsíců.

Mozková žilní trombóza (CVT) je ve srovnání s postižením tepenného řečiště podstatně méně

častá, ale vzhledem k potencionální morbiditě neméně významná příčina iCMP. Incidence CVT není

přesně známa, s pokrokem v zobrazovacích vyšetřeních ale stále stoupá. Na vzniku DVT se může

Vydáváme publikace oceňované odbornými společnostmi

Vydáme knihu i vám EKG v klinické praxi Variabilita EKG nález

ve vnit ním léka ství a pediatriiestmír íhalík, Eva Klásková, Miloš Táborský

Multimodální p ístup k nádor m mo ového m chý e a prostaty

Michaela Matoušková,Tomáš Svoboda a kol.

PRO VÍCE INFORMACÍ PIŠTE A VOLEJTE: [email protected], 585 209 206SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 Olomouc, www.solen.cz

Kniha EKG v klinické praxi autorského kolektivu Číhalík Č., Táborský M. získala v kategorii monografi e Cenu děkana LF UP

za významnou publikační činnost za rok 2013 a 2. místo v literární soutěži České internistické společnosti.

Kniha Multimodální přístup k nádorům močového měchýře a prostaty Matouškové M., Svobody T. a kolektivu získala Cenu České

onkologické společnosti za nejlepší knižní publikaci 2017 a také 1. místo v soutěži České urologické společnosti o nejlepší

vědeckou publikaci za rok 2017 v kategorii „Monografi e nebo postgraduální učební text“ (v rozsahu min. 50 stran, s ISBN).

ZKOORDINUJEME VEŠKERÉ REDAKČNÍ PRÁCE, PRECIZNĚ

ZPRACUJEME DODANÉ TEXTY (jazykové, typografi cké a autorské korektury)

ZORGANIZUJEME KŘEST NA VÝZNAMNÉ OBOROVÉ AKCI

PŘIPRAVÍME KOMPLETNÍ GRAFICKÉ NÁVRHY A SAZBU včetně zpracování obrazové

dokumentace a tabulek

VAŠI KNIHU BUDEME INTENZIVNĚ

PROPAGOVAT V ČASOPISECH A NA KONGRESECH SPOLEČNOSTI SOLEN

I NA JINÝCH OBOROVÝCH AKCÍCH

ZAJISTÍME PŘEDTISKOVOU PŘÍPRAVU A TISK

UMOŽNÍME PRODEJ KNIHY V NAŠEM E-SHOPU


POZNÁMKY

ABSTRAKTASATELITNÍ SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI NOVARTIS S. R. O.

podílet celá řada příčin samostatně či v kombinaci jako vrozené či získané prokoagulační stavy,

medikace, zvl. užívání kontraceptiv, těhotenství a puerperium, sinusitidy, systémová onemocnění

úrazy a další. Klinická manifestace je vysoce variabilní v závislosti na lokalizaci a stupni uzávěru

žilního systému od bolestí hlavy, syndrom nitrolební hypertenze, epileptický záchvat po ložiskový

neurologický deficit či poruchu vědomí. Vedle klinického vyšetření je diagnostickým vyšetření

zobrazovací vyšetření – MR mozku, případně CT v kombinaci s CT angiografií. Laboratorní vyšetření

zaměřené na zjištěné etiologie, včetně genetického vyšetření prokoagulačních stavů (F V. Leiden,

prothrombin G20212A) a s odstupem v závislosti na aktuální léčbě i speciální koagluace (deficit

proteinu C, S, antifosfolipidový sy., deficit AT III). Léčba zahrnuje antikoagulační léčbu, v těžkých

případech lze zvažovat transvenózní trombektomii či trombolýzu, v léčbě refrakterní nitrolební

hypertenze též dekompresivní kraniektomii. V případě epileptických projevů či průkazu epileptické

aktivity je součástí léčby antiepileptická terapie, u infekční etiologie též adekvátní antibiotická léčba.

V antikoagulační léčbě v akutním stadiu je indikován LMWH s následným převodem na warfarin či

DOAC, délka antikoagulační léčby je závislá na vyvolávající příčině – u provokované DVT 3–6 měsíců,

u neprovokované 6–12, u rekurentní či při průkazu trombofilie trvalá. DVT není kontraindikací dalšího

těhotenství, nutné je však profylaktické zajištění LMWH po celou dobu těhotenství vč. puerperia.

Kardiologické příčiny cévní mozkové příhody v mladém věkuMUDr. Markéta Pešková

Kardiologická klinika FN a LF Plzeň

Kardioembolizace je podle různých zdrojů příčinou 15–40 % ischemických cévních mozkových

příhod (iCMP) nebo tranzitorních ischemických atak (TIA). Stanovení správné diagnózy má zásadní

význam pro další léčbu nemocného a sekundární prevenci iCMP/TIA.

Onemocnění a abnormální nálezy, které mohou být zdrojem kardioembolizace, tvoří hete-

rogenní skupinu. Patofyziologicky je můžeme rozdělit na onemocnění predisponující k tvorbě

nitrosrdečního trombu (fibrilace síní, dysfunkce levé komory, chlopenní protézy), patologické

nitrosrdeční útvary (tumory, vegetace) nebo zkraty, které umožňují paradoxní embolizaci (foramen

ovale patens, defekt septa síní).

Onemocnění mají různý kardioembolizační potenciál a rozdílný je i jejich výskyt v různých vě-

kových skupinách. Obecně lze ale říci, že žádná z těchto příčin není u mladých pacientů vyloučena.

Základní vyšetření, která by měl nemocný podstoupit, jsou monitorace rytmu (s myšlenkou

potvrzení či vyloučení paroxysmální fibrilace síní) a echokardiografické vyšetření, pomocí něhož

dokážeme stanovit přítomnost potenciálního zdroje kardioembolizace. U většiny starších nemocný

je postačující transthorakální echokardie. Semiinvazivní vyšetření jícnovou sondou volíme u mladých

nemocných s kryptogenním iktem (tj. u nemocných s podezřením na kardioembolizační etiologii

iCMP/TIA, bez průkazu fibrilace síní a s normálním nálezem při transthorakální echokardiografii) –

umožní nám přesné zhodnocení síňové přepážky a posouzení event. přítomnosti foramen ovale

patens. Dále u pacientů s chlopenní náhradou nebo jiným cizím materiálem v levostranných sr-

dečních oddílech a u nemocných s podezřením na infekční endokarditidu.

Satelitní sympozium společnosti Novartis s. r. o.

středa / 29. ledna 2020 / 16.15–17.00 hod.

Průběh roztroušené sklerózy v časeMUDr. Marta Vachová

Neurologické oddělení, Krajská zdravotní, a. s. – Nemocnice Teplice, o. z., Teplice

Prezentace mapuje jednotlivé fáze průběhu roztroušené sklerózy (RS). Klasické je dělení na přesně

definovaná stadia. Někdy je popisován radiologicky izolovaný syndrom ještě před prvními klinickými


POZNÁMKY

ABSTRAKTAKULATÝ STŮL V EPILEPTOLOGII – POSUZOVÁNÍ ZPŮSOBILOSTI K ŘÍZENÍ U PACIENTŮ S EPILEPSIÍ A VÝZNAM EEG

projevy choroby. Tyto pak začínají první atakou, označovanou jako klinicky izolovaný syndrom a po dalších

atakách pokračují přechodem do klinicky definitivní RS. Správná diagnóza definovaných atak je zásadní

pro vedení léčby nemoci a její eskalaci. Nemocní mohou být různě aktivní s rozdílným počtem atak až po

přechod do sekundárně progresivní formy (SP). Právě diagnostika a stanovení přechodu do SP je velkým

diagnostickým problémem. Do tohoto typu dělení patří i definice primárně progresivní formy choroby.

Toto klasické schéma je dnes ale vnímáno jako příliš zjednodušující, a proto jsou hledány nové

definice a pohledy na průběh a progresi i aktivitu nemoci, tak jak je prezentuje například Lublin.

Přehodnocování různých fází a forem nemoci bude stále důležitější zejména z pohledu nových

terapeutických možností v rámci progresivních forem.

Kulatý stůl v epileptologii – posuzování

způsobilosti k řízení u pacientů s epilepsií

a význam EEGodborný garant prof. MUDr. Petr Marusič, Ph.D.

středa / 29. ledna 2020 / 17.20–18.45 hod.

Kulatý stůl v epileptologii – posuzování způsobilosti k řízeníu pacientů s epilepsií a význam EEGprof. MUDr. Petr Marusič, Ph.D.1, doc. MUDr. Jiří Hovorka, CSc.2, 3, 4,

MUDr. Hana Vacovská5, MUDr. Jana Zárubová1

1Neurologická klinika, 2. LF UK a FN Motol, Praha2Confort Care, Praha3Tulsia Clinic Anděl – neurologie, psychiatrie, psychosomatika, Praha4Soudní znalec, odvětví neurologie, stanovení nemateriální újmy na zdraví5Neurologická klinika FN, Plzeň

Posuzování je nyní upravené přílohou č. 3 k vyhlášce č. 277/2004 Sb., která celkem jasně stanoví

nemoci, vady, nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost k řízení. U pacientů se

záchvaty nebo s epilepsií není při posuzování způsobilosti k řízení pro skupinu 1 nutné zohledňovat

EEG nález, přesto někteří neurologové abnormní EEG nález při posouzení v některých případech

zohlední. Je to správný nebo nesprávný postup? Případně, za jakých okolností to je správný postup?

Jak dosáhnout toho, aby byli pacienti posuzováni jednotně? Doufáme, že na tyto otázky zodpoví

aspoň částečně náš diskuzní panel.

Kraniální a spinální neurotraumatologieodborný garant doc. MUDr. Edvard Ehler, CSc., FEAN

čtvrtek / 30. ledna 2020 / 9.00–10.30 hod.

Lehké mozkové poraněnídoc. MUDr. Edvard Ehler, CSc., FEAN

Neurologická klinika FZS Univerzity Pardubice a PKN, Pardubice

Lehké mozkové poranění se manifestuje amnézií, poruchou vědomí a nepřítomností výraz-

nějších cerebrálních ložiskových příznaků. Tito nemocní dosahují 15–13 bodů při hodnocení dle

Glasgowské škály. Incidence lehkého mozkového poranění je u nás 100–300/100 000 obyvatel

za rok; přitom v USA dosahuje 500–600 osob/100 000 za rok. Incidence se liší podle věku i podle

dalších rizikových faktorů (určité sporty, časté pády, diabetes, abúzus alkoholu a drog). Až u 10 %

nemocných se však vyskytují abnormity na CT či MRI mozku (kontuze, edém, krvácení), u 1 %


ABSTRAKTAKRANIÁLNÍ A SPINÁLNÍ NEUROTRAUMATOLOGIE

POZNÁMKY

je provedena neurochirurgická intervence a 0,1 % přesto zmírá v důsledku komplikací lehkého

poranění mozku. Až u 30 % nemocných s lehkým mozkovým poraněním přetrvávají klinické

příznaky a potíže i po šesti měsících.

V péči o nemocné s lehkým mozkovým poraněním je velmi důležitá stratifikace pacientů podle

rizika rozvoje časných i pozdních komplikací – triáž. Jen u části nemocných je indikováno CT mozku.

U dětí a mladistvých je nutno zvážit riziko CT – expozici krania ionizujícímu záření s následnou zvý-

šenou incidencí nádorových onemocnění. Proto se u dětí stále více využívá MR, která není zatížena

těmito nežádoucími vedlejšími účinky.

Pojem komoce mozku je nahrazen lehkým mozkovým poraněním, které je lépe definováno a za-

hrnuje i řadu anatomických poškození (např. poruchu mozkových drah dle MRI technik zpracování).

Komoce mozku se na podkladě tradice používá ve sportovní medicíně, kdy se předpokládá, že do-

chází k lehkému mozkovému poranění s přechodnou poruchou kognitivních funkcí, a to i bez zřejmé

poruchy vědomí. V pojišťovnictví se převzal trojstupňový systém hodnocení komocí od německých

pojišťoven, kdy se definuje lehká, střední a těžká komoce, a to zejména podle délky hospitalizace. Podle

stupně komoce se pak nemocní odškodňují za dobu léčení akutního stadia poranění.

Pro indikaci provedení CT hlavy existuje celá řada různě závažných faktorů, které zvyšující riziko

vzniku intrakraniálních komplikací. Je nutno však vzít v úvahu, že ionizující záření je škodlivé, CT je

finančně náročná metoda a v mnoha situacích dochází k nadužívání CT hlavy. Poměrně přesně jsou

definována kritéria přijetí nemocného k observaci. Frekvence cíleného vyšetření u hospitalizovaného

nemocného (Glasgowské schéma, neurolog) má zpočátku vyšší četnost (každých 30 minut po 2

hodiny), pak se frekvence snižuje (po hodině po 4 dobu hodin) a pak co 4 hodiny.

Původní názor, že u lehkého mozkového poranění se nejedná o anatomickou lézi, se zásadně

změnil. Nejčastěji jsou poraněny kortikální a subkortiální struktury (axonální léze drah – průkaz

pomocí specializovaných MR technik). V důsledku léze drah vzniká dysfunkce propojení mezi fron-

tální, parietální a temporální krajinou. V „postkomočním syndromu“ pak dominují poruchy paměti,

koncentrace, spánku, dále bolesti hlavy, předrážděnost, únava, snížená tolerance stresu. Závažnější

a často již trvalou komplikací těžších či opakovaných lehkých poraněních mozku je posttraumatická

encefalopatie – u profesionálních boxerů, fotbalistů, vojáků. U těchto osob pak dochází k rozvoji

neurodegenerativních změn mozku s poruchou kognitivních funkcí a s rozvojem behaviorálních

příznaků, s přítomností tau proteinů a s atrofickými změnami mozku (MR).

Whiplash syndromMUDr. Martina Kővári, MHA

Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství, 2. LF UK a FN Motol, Praha

Whiplash syndrom (WS) je poměrně častým onemocněním krční oblasti vyvolané nejčastěji akce-

leračně-deceleračním mechanismem. Jeho diagnostika a léčba je v klinické praxi často nedostatečná.

Whiplash syndrom mohou kromě samotné bolesti a omezení hybnosti krční páteře doprovázet

také bolesti hlavy, bolesti a tuhost ramenních pletenců, závratě, únava, syndrom temporoman-

dibulárního kloubu či tinnitus. Tyto obtíže, jsou-li chroničtějšího rázu, pak vedou často k depresi,

frustraci, poruchám spánku a anxietě. Základním vyšetřením bezprostředně po inzultu by měl být

rtg krční páteře, v případě neurologického deficitu či chronicitě obtíží pak jistě MRI krční páteře.

V rámci terapie se jeví jako nejdůležitější pečlivá edukace pacienta jak stran příčiny obtíží, tak

stran farmakoterapie a možné rehabilitace. U pacientů bez edukace je daleko vyšší riziko rozvoje

doprovodných symptomů, které řadíme do tzv. „whiplash associated disorder”.

Zpočátku je vhodné podat pacientovi dostatečnou dávku analgetik, event. myorelaxancií.

Fixování krku krčním límcem a předpis myorelaxancií by mělo být však jen na krátkou dobu (cca

jeden týden). Dřívější doporučení fixovat krční oblast měkkým límcem po dobu několika týdnů je

již překonané. Prolongovaná imobilizace naopak reparační proces zpomaluje, dochází ke svalové

atrofii příslušných svalů, sníženému krevnímu průtoku poraněných tkání a hojení poraněných svalů

ve zkrácené pozici, což dlouhodobě zhoršuje ROM.


POZNÁMKY

ABSTRAKTAKRANIÁLNÍ A SPINÁLNÍ NEUROTRAUMATOLOGIE

Rehabilitace by měla být zahájena po cca 1–2 týdnech po poranění. Pacienta by měl ideálně

prohlédnout rehabilitační lékař, který indikuje komplexní rehabilitaci – tedy fyzioterapii, fyzikální

terapii event. balneologické procedury. V rámci fyzioterapie používáme různé techniky – postizo-

metrické relaxace hypertonických svalů, ruční trakce krční páteře, nacvičujeme správnou sagitální

trupovou stabilizaci včetně nácviku bráničního dýchání, používají se také prvky Vojtovy reflexní

lokomoce. Ucelený koncept pro whiplash syndrom má také cvičení dle McKenzie.

Následky kraniotraumat – postkomoční syndrom MUDr. Filip Růžička, Ph.D.

Neurologická klnika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN, Praha

Dlouho udržovaný předpoklad, že lehká mozkové poranění (mTBI) vedou jen k funkčnímu postižení

mozku a nezanechávají trvalé následky, se zásadně změnil. Důvodem jsou výsledky, které v posledních

15 letech přichází ze širokého spektra neurovědních oborů. Zaprvé, klinicky zaměřené práce zjistily,

že nezanedbatelné množství poraněných má trvající postkomoční symptomy nebo prokazatelný

kognitivní deficit déle než rok. V tomto ohledu patří bolesti hlavy, převážně charakteru migrén nebo

tenzních bolestí, mezi nejčastěji referované stesky. Zadruhé, analýzy moderních zobrazovacích metod

dokazují, že mTBI, zvláště pokud jsou opakovaná, mohou být spojena s různě dlouho přetrvávajícími

nebo trvalými změnami šedé i bílé hmoty mozku. Anamnéza mTBI souvisí jak s redukcí šedé hmoty

ve frontálních, mediotemporálních a parietálních lalocích, tak s poškozením bílé hmoty subkortikálně,

v oblastech dlouhých asociačních a komisurálních spojů a v mesencefalon. Zatřetí, i když přímá asociace

mezi opakovaným mTBI a vznikem neurodegenerativního postižení není zatím jednoznačně prokázána,

existuje mnoho důkazů, které takový předpoklad podporují. Tzv. chronická traumatická encefalopatie

(CTE) je neuropatologická jednotka, pro kterou je charakteristické ukládání hyperfosforylovaného

τ-proteinu a dalších patologických proteinových agregátů na traumatem nejvíce zatížených místech, tj.

v ohybu mozkových brázd a perivaskulárně, z nichž se potom předpokládá následné šíření patologie

do nepostižených částí mozku. Epidemiologie tohoto onemocnění není známá. V největší publikované

neuropatologické studii bývalých amerických fotbalistů z řad amatérských i profesionálních týmů, kteří

se rozhodli darovat svůj mozek na výzkum, byla v různém stupni diagnostikována přítomnost známek

CTE v 87 % případů. Klinický obraz postižených byl nespecifický a zahrnoval symptomy jednak moto-

rické, jako jsou hybné zpomalení, poruchy chůze, dysartrie a třes, jednak neuropsychiatrické, nejčastěji

úzkostné a depresivní příznaky, impulzivitu, agresivitu nebo prohlubující se poruchu kognitivních funkcí.

A začtvrté, nálezy výše uvedených studií u lidí podporuje nemalé množství biomechanických a ani-

málních modelů, které analyzují působení mechanických sil na nervovou tkáň v dobře kontrolovaných

podmínkách laboratoře. Závěrem lze proto shrnout, že všechny směry současného výzkumu naznačují,

že mTBI mohou být spojena jak s trvalými klinickými obtížemi, tak detekovatelným poškozením mozkové

tkáně nebo rizikem vzniku progresivního neurodegenerativního onemocnění.

Míšní poraněníprof. MUDr. Ivana Štětkářová, CSc., FEAN, MHA

Neurologická klinika, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a FNKV, Praha

Míšní poranění je definováno jako částečná nebo trvalá změna postihující funkce motorické,

senzitivní a autonomní včetně sfinkterových a reflexních funkcí pod místem léze. Podle závažnosti

postižení míchy se rozlišuje komoce, kontuze, komprese, hematomyelie a flekčně-extenční poranění

páteře (whiplash syndrom). Incidence akutních úrazů míchy v České republice je cca 35/1 milion

obyvatel, tj. kolem 350 úrazů míchy ročně.

Míšní poranění dělíme podle doby vzniku na akutní a chronické. Akutní míšní poranění vzniká

nejčastěji v rámci úrazů páteře při autonehodách, po sportovních úrazech, nebo po pádu například

v ebrietě. Je častější u starších osob i po menších úrazech páteře spojených s hyperextenzí krku.

Za neurologickou hranici léze se považuje míšní segment, který má ještě zachovanou motorickou

VZD LÁVACÍ AKCE PRO PRAKTICKÉ NEUROLOGY 2020

Plze

BrnoKarolinka

Ostravice

Ústí nad Labem

10.–11. ZÁ Í10.–11. ZÁ ÍOSTRAVICEOSTRAVICEHotel Sepetná

Při registraci do 31. 5. 2020

zvýhodněný registrační poplatek 1800 Kč

10.–11. 9. 2020OSTRAVICE

eský a slovenský epileptologický sjezd

po ádají32.

17.–18. ZÁ Í17.–18. ZÁ ÍÚSTÍ NAD LABEMÚSTÍ NAD LABEM Clarion Congress Hotel



6.–7. LISTOPADU6.–7. LISTOPADUKAROLINKAKAROLINKA Hotel Soláň



17.–18. 9. 2020ÚSTÍ NAD LABEM

1. dny praktické

neurologie

13.Valašsko-lašské

neurologické sympozium

6.–7. 11. 2020

4.–5. ERVNA4.–5. ERVNABRNOBRNOHotel International



4.–5. 6. 2020BRNO

17. sympozium

praktickéneurologie

29.–30. LEDNA29.–30. LEDNAPLZEPLZEParkhotel

Aktuální registrační poplatek 1800 Kč

29.–30. 1. 2020PLZEŇ


pro praxi

50% sleva pro lékaře do 35 let

FANDÍME MLADÝM LÉKA M…


POZNÁMKY

ABSTRAKTASATELITNÍ SYMPOZIUM SPOLEČNOSTI BIOGEN (CZECH REPUBLIC) S. R. O.

a senzitivní funkci. Kompletních míšních lézí je kolem 45 %. Zástava dechu se vyskytuje u lézí nad

míšním segmentem C3, ale endotracheální intubace je nutná i u míšních lézí nad segmentem C5.

Klinický obraz míšní léze může být kompletní či nekompletní. Kromě podrobného neurologického

vyšetření lze k objektivizaci poruchy použít škálu AIS (American Spinal Cord Association Impairment

Scale). Hodnota A značí kompletní míšní lézi. Závažný je akutní míšní šok, který se projevuje svalovou

atonií, areflexií, autonomní dysfunkcí, ztrátou volní hybnosti a anestezií pro všechny kvality čití.

Při podezření na poranění míchy je třeba okamžitě imobilizovat páteř a pacienta rychle odeslat

na magnetickou rezonanci, která stanoví rozsah míšní léze. Horší prognózu má vrozeně úzký páteřní

kanál nebo predisponující degenerativní spondylogenní stenóza.

Pacient s akutním poraněním míchy vyžaduje specializovanou péči v traumacentrech se zajištěním

včasného spondylochirurgického zákroku, nejlépe do 24 hodin od úrazu. Nutností léčba operační se

stabilizací zlomenin, extrakcí disku nebo odsátí hematomu. Následně má být umístěn na jednotce

intenzivní péče na specializovaných spinálních jednotkách, kde probíhá monitorace základních

životních funkcí ve smyslu zajištění a podpory vitálních funkcí a zabránění vzniku dalších komplikací.

Pacient s chronickým míšním poraněním by měl být sledován dlouhodobě specialisty, kteří

mají zkušenosti s péčí o pacienty s míšní lézí (neurolog, rehabilitační lékař, urolog, algeziolog,

sexuolog, apod.).

Podpořeno Výzkumným projektem Karlovy Univerzity v Praze PROGRES Q 35.

Satelitní sympozium společnosti BIOGEN

(Czech Republic) s. r. o.


První klinické projevy roztroušené sklerózy v kontextu stanovení včasné diagnózyMUDr. Marek Peterka


Roztroušená skleróza (RS) je zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému (CNS), které

v případě neléčení způsobuje jeho devastující postižení. Tento fakt vede k invalidizaci spojené

s významným snížením kvality života nemocného. Včasně zahájená a správně vedená terapie je

zcela klíčová pro příznivou prognózu pacienta. Přednáška se zaměřuje na možné klinické projevy

RS v jejím začátku, které jsou prvním signálem o možném demyelinizačním onemocnění. Přináší

výčet častých, méně častých, ale i některých vzácných klinických příznaků a zmiňuje jejich specifika.

Cílem prezentace je ukázat výčet klinických příznaků, se kterými se může neurolog setkat u pacientů

s RS v začátku onemocnění, a tím dopomoci k včasnému stanovení diagnózy a zahájení léčby.

Schéma terapie roztroušené sklerózyMUDr. Marta Vachová

Neurologické oddělení, Krajská zdravotní, a. s. – Nemocnice Teplice, o. z., Teplice

Prezentace shrnuje jednotlivé možnosti terapie roztroušené sklerózy. Jako základní se

stále jeví eskalační terapie s postupným užitím léků s nižší aktivitou a následně vyšší aktivitou

choroby. Možnosti převodů mezi jednotlivými preparáty stejné linie jsou aktuální zejména při

řešení nežádoucích účinků léčiv.

Druhou variantou je indukční terapie, která ale není zatím reálně příliš využívána. Její limitací je

zejména vyšší riziko závažnějších nežádoucích účinků léčby u preparátů k tomuto určených. Navíc

většina léků ze skupiny vysoce efektivních léčiv nemá v České republice ani možnost této indikace

z pohledu úhradových kritérií a tedy i plátců (zdravotních pojišťoven).

Tyto postupy jsou názorně prezentovány formou kazuistik.

Přípravek PLEGRIDY je indikován k léčbě dospělých pacientů s relabující-remitující roztroušenou sklerózou 1

Je nutno si uvědomit, že stejně jako u většiny dalších předepisovaných léků je potřeba zvážit klinické potřeby matky s ohledem na bezpečnost nenarozeného dítěte.

ARR 36�% • Snížení četnosti o 36�% vs. placebo1.• Snížení rizika vzniku relapsu o 39�% vs. placebo1.

EDSS 54�% • Snížení rizika progrese disability (12 týdnů) o 38�% vs. placebo1.• Snížení rizika progrese disability (24 týdnů) o 54�% vs. placebo1.

MRI 86�%• Snížení Gd+ lézí o 86�% vs. placebo1.• Snížení nových nebo nově se zvětšujících T2 lézí o 67�% vs. placebo1.• Snížení nových T1 hypointenzních lézí o 53�% vs. placebo1.

NAbs <1�% • Výskyt neutralizačních protilátek < 1 %1 (u pacientů léčených 2 roky).1

• Přípravek Plegridy je jediný SC aplikovaný interferon beta, který se podává jednou za dva týdny1

• Přípravek Plegridy má zavedený profi l snášenlivosti zjištěný na základě údajů z klinických studií4-6

• Pokud je to klinicky indikováno, lze zvážit podání přípravku Plegridy v těhotenství.1

• Přípravek Plegridy lze v období kojení podávat.1

SUBKUTÁNNÍ INJEKCE

Je nutno si uvědomit, že stejně jako u většiny dalších předepisovaných léků je potřeba zvážit klinické potřeby matky s ohledem na bezpečnost nenarozeného dítěte.

ZKRÁCENÁ INFORMACE O LÉČIVÉM PŘÍPRAVKU PLEGRIDYNázev přípravku: Plegridy 63 mikrogramů injekční roztok v předplněném peru. Plegridy 94 mikrogramů injekční roztok v předplněném peru. Plegridy 125 mikrogramů injekční roztok v předplněném peru. Složení: Jedno 63/94/125mikrogramové předplněné pero obsahuje peginterferonum beta-1a 63/94/125 mikrogramů v 0,5 ml injekčního roztoku. Úplný seznam pomocných látek je uveden v SPC. Terapeutické indikace: Přípravek Plegridy je indikován k léčbě dospělých pacientů s relabující-remitující roztroušenou sklerózou. Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka je 125 mikrogramů podaných subkutánně každé 2 týdny (14 dní). Je doporučováno, aby pacienti zahájili léčbu 1. dávkou 63 mikrogramů (den 0), ve 2. dávce zvýšili na 94 mikrogramů (den 14) a 3. dávkou dosáhli plné dávky 125 mikrogramů (den 28), a potom pokračovali s plnou dávkou každé dva týdny (14 dní). Doporučuje se, aby zdravotnický pracovník zacvičil pacienta ve správné technice samostatného podání subkutánní injekce za použití předplněného pera. Obvyklá místa podání subkutánní injekce jsou břicho, paže a stehno. Bezpečnost a účinnost přípravku Plegridy u dětí a dospívajících ve věku 0 až 18 let s roztroušenou sklerózou nebyly stanoveny. Předplněná pera jsou určena pouze na jedno použití. Kontraindikace: Hypersenzitivita na přirozený nebo rekombinantní interferon beta nebo peginterferon nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku. Pacienti se stávající těžkou depresí a/nebo sebevražednými myšlenkami. Zvláštní upozornění: Přípravek Plegridy má být podáván s opatrností u pacientů s depresivním onemocněním, těžkou poruchou funkce ledvin a jater, se záchvaty v anamnéze a u pacientů léčených antiepileptiky.* Pacienty je nutné poučit, aby v případě výskytu známek a příznaků anafylaxe nebo závažné hypersenzitivity ukončili léčbu přípravkem Plegridy a vyhledali okamžitou lékařskou péči. Léčba přípravkem Plegridy nesmí být o bnovena. U pacientů léčených přípravkem Plegridy byly pozorovány cytopenie, včetně vzácné závažné neutropenie a trombocytopenie. V souvislosti s přípravky obsahujícími interferon beta byly hlášeny případy trombotické mikroangiopatie (TMA) projevující se jako trombotická trombocytopenická purpura (TTP) nebo hemolyticko-uremický syndrom (HUS), včetně fatálních případů. Jestliže je diagnostikována TMA, je třeba okamžitě zahájit léčbu (a zvážit výměnu plazmy), přičemž se doporučuje okamžitě přerušit léčbu přípravkem Plegridy. Během léčby přípravky obsahujícími interferon beta byly hlášeny případy nefrotického syndromu spojeného s různými základními nefropatiemi. Je nutná rychlá léčba nefrotického syndromu a je třeba zvážit ukončení léčby přípravkem Plegridy. U pacientů používajících interferon beta bylo hlášeno zhoršení srdečního onemocnění. Pacienti mohou proti přípravku Plegridy vyvinout protilátky. Interakce s jinými léčivými přípravky: Se zvýšenou pozorností je třeba postupovat při podávání přípravku Plegridy v kombinaci s léčivými přípravky, které mají úzký terapeutický index a jejichž clearance je ve větší míře závislá na jaterním cytochromu P450. Fertilita, těhotenství a kojení: Těhotenství: Velké množství údajů (více než 1000 ukončených těhotenství) z registrů a ze zkušeností po uvedení přípravku na trh nenaznačuje zvýšené riziko závažných vrozených anomálií po expozici interferonu beta před početím nebo během prvního trimestru těhotenství. Délka expozice během prvního trimestru však je nejistá, neboť údaje byly shromažďovány v době, kdy bylo použití interferonu beta v těhotenství kontraindikováno a léčba byla pravděpodobně přerušena, jakmile bylo těhotenství zjištěno a/nebo potvrzeno. Zkušenosti s expozicí během druhého a třetího trimestru jsou velmi omezené. Riziko spontánních potratů u těhotných žen vystavených interferonu beta nelze na základě aktuálně dostupných údajů adekvátně vyhodnotit, ale dosavadní údaje zvýšené riziko nenaznačují. Pokud je to klinicky indikováno, lze zvážit podání přípravku Plegridy v těhotenství. Kojení: Není známo, zda se peginterferon beta-1a vylučuje do lidského mateřského mléka. Dostupné omezené údaje o přestupu interferonu beta-1a do mateřského mléka spolu s chemickými/fyziologickými charakteristikami interferonu beta naznačují, že hladina interferonu beta-1a vylučovaného do lidského mateřského mléka je zanedbatelná. Neočekávají se žádné škodlivé účinky na kojené novorozence/kojence. Přípravek Plegridy lze v období kojení podávat. Fertilita: Nejsou k dispozici žádné údaje o účincích peginterferonu beta-1a na fertilitu lidí. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Plegridy nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Nežádoucí účinky: Velmi časté: bolest hlavy, myalgie, artralgie, chřipce podobné příznaky, horečka, zimnice, astenie; erytém, bolestivost a pruritus v místě podání. Časté: alopecie, nauzea, zvracení, pruritus, hypertermie, bolest, zvýšení tělesné teploty, zvýšení hladin alaninaminotransferázy, zvýšení hladin aspartátaminotransferázy, zvýšení hladin gama-glutamyl-transferázy, snížená hladina hemoglobinu, snížení počtu leukocytů, deprese; otok, pocit tepla, hematom, vyrážka, zduření, změna barvy a zánět v místě podání. Méně časté: trombocytopenie, hypersenzitivní reakce, angioedém, záchvat, kopřivka, snížení počtu trombocytů. Vzácné: trombotická mikroangiopatie včetně trombotické trombocytopenické purpury / hemolyticko-uremického syndromu, nefrotický syndrom, glomeruloskleróza, nekróza v místě podání. Není známo: anafylaxe, plicní arteriální hypertenze.* U přípravků s interferonem beta byly hlášeny případy plicní arteriální hypertenze (PAH). Předávkování: V případě předávkování je možné pacienta hospitalizovat, aby mohl být sledován, a je třeba podávat vhodnou podpůrnou léčbu. Podmínky uchovávání: Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. Balení: Balení k zahájení léčby: 1x 63mikrogramové (1. dávka) a 1x 94mikrogramové (2. dávka) předplněné pero. Balení k udržování léčby: Předplněná pera s obsahem 125 mikrogramů v balení po 2 kusech. Držitel rozhodnutí o registraci: Biogen Netherlands B.V., 1171 LP Badhoevedorp, Nizozemsko. Reg. čísla: EU/1/14/934/002, EU/1/14/934/005. Způsob úhrady a výdeje: Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je plně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění jako zvlášť účtovaný léčivý přípravek (ZULP). Datum revize textu: 09/2019. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Před předepsáním léku se, prosím, seznamte s úplnou informací o přípravku.* Všimněte si, prosím, změn v informacích o léčivém přípravku.

Název přípravku: Plegridy 63 mikrogramů injekční roztok v předplněné injekční stříkačce. Plegridy 94 mikrogramů injekční roztok v předplněné injekční stříkačce. Plegridy 125 mikrogramů injekční roztok v předplněné injekční stříkačce. Složení: Jedna 63/94/125mikrogramová předplněná injekční stříkačka obsahuje peginterferonum beta-1a 63/94/125 mikrogramů v 0,5 ml injekčního roztoku. Úplný seznam pomocných látek je uveden v SPC. Terapeutické indikace: Přípravek Plegridy je indikován k léčbě dospělých pacientů s relabující-remitující roztroušenou sklerózou. Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka je 125 mikrogramů podaných subkutánně každé 2 týdny (14 dní). Je doporučováno, aby pacienti zahájili léčbu 1. dávkou 63 mikrogramů (den 0), ve 2. dávce zvýšili na 94 mikrogramů (den 14) a 3. dávkou dosáhli plné dávky 125 mikrogramů (den 28), a potom pokračovali s plnou dávkou každé dva týdny (14 dní). Doporučuje se, aby zdravotnický pracovník zacvičil pacienta ve správné technice samostatného podání subkutánní injekce za použití předplněné injekční stříkačky. Obvyklá místa podání subkutánní injekce jsou břicho, paže a stehno. Bezpečnost a účinnost přípravku Plegridy u dětí a dospívajících ve věku 0 až 18 let s roztroušenou sklerózou nebyly stanoveny. Kontraindikace: Hypersenzitivita na přirozený nebo rekombinantní interferon beta nebo peginterferon nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku. Pacienti se stávající těžkou depresí a/nebo sebevražednými myšlenkami. Zvláštní upozornění: Přípravek Plegridy má být podáván s opatrností u pacientů s depresivním onemocněním, těžkou poruchou funkce ledvin a jater, se záchvaty v anamnéze a u pacientů léčených antiepileptiky.* Pacienty je nutné poučit, aby v případě výskytu známek a příznaků anafylaxe nebo závažné hypersenzitivity ukončili léčbu přípravkem Plegridy a vyhledali okamžitou lékařskou péči. Léčba přípravkem Plegridy nesmí být obnovena. U pacientů léčených přípravkem Plegridy byly pozorovány cytopenie, včetně vzácné závažné neutropenie a trombocytopenie. V souvislosti s přípravky obsahujícími interferon beta byly hlášeny případy trombotické mikroangiopatie (TMA) projevující se jako trombotická trombocytopenická purpura (TTP) nebo hemolyticko-uremický syndrom (HUS), včetně fatálních případů. Jestliže je diagnostikována TMA, je třeba okamžitě zahájit léčbu (a zvážit výměnu plazmy), přičemž se doporučuje okamžitě přerušit léčbu přípravkem Plegridy. Během léčby přípravky obsahujícími interferon beta byly hlášeny případy nefrotického syndromu spojeného s různými základními nefropatiemi. Je nutná rychlá léčba nefrotického syndromu a je třeba zvážit ukončení léčby přípravkem Plegridy. U pacientů užívajících interferon beta bylo hlášeno zhoršení srdečního onemocnění. Pacienti mohou proti přípravku Plegridy vyvinout protilátky. Interakce s jinými léčivými přípravky: Se zvýšenou pozorností je třeba postupovat při podávání přípravku Plegridy v kombinaci s léčivými přípravky, které mají úzký terapeutický index a jejichž clearance je ve větší míře závislá na jaterním cytochromu P450. Fertilita, těhotenství a kojení: Těhotenství: Velké množství údajů (více než 1000 ukončených těhotenství) z registrů a ze zkušeností po uvedení přípravku na trh nenaznačuje zvýšené riziko závažných vrozených anomálií po expozici interferonu beta před početím nebo během prvního trimestru těhotenství. Délka expozice během prvního trimestru však je nejistá, neboť údaje byly shromažďovány v době, kdy bylo použití interferonu beta v těhotenství kontraindikováno a léčba byla pravděpodobně přerušena, jakmile bylo těhotenství zjištěno a/nebo potvrzeno. Zkušenosti s expozicí během druhého a třetího trimestru jsou velmi omezené. Riziko spontánních potratů u těhotných žen vystavených interferonu beta nelze na základě aktuálně dostupných údajů adekvátně vyhodnotit, ale dosavadní údaje zvýšené riziko nenaznačují. Pokud je to klinicky indikováno, lze zvážit podání přípravku Plegridy v těhotenství. Kojení: Není známo, zda se peginterferon beta-1a vylučuje do lidského mateřského mléka. Dostupné omezené údaje o přestupu interferonu beta-1a do mateřského mléka spolu s chemickými/fyziologickými charakteristikami interferonu beta naznačují, že hladina interferonu beta-1a vylučovaného do lidského mateřského mléka je zanedbatelná. Neočekávají se žádné škodlivé účinky na kojené novorozence/kojence. Přípravek Plegridy lze v období kojení podávat. Fertilita: Nejsou k dispozici žádné údaje o účincích peginterferonu beta-1a na fertilitu lidí. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Plegridy nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Nežádoucí účinky: Velmi časté: bolest hlavy, myalgie, artralgie, chřipce podobné příznaky, horečka, zimnice, astenie; erytém, bolestivost a pruritus v místě podání. Časté: alopecie, nauzea, zvracení, pruritus, hypertermie, bolest, zvýšení tělesné teploty, zvýšení hladin alaninaminotransferázy, zvýšení hladin aspartátaminotransferázy, zvýšení hladin gama-glutamyl-transferázy, snížená hladina hemoglobinu, snížení počtu leukocytů, deprese; otok, pocit tepla, hematom, vyrážka, zduření, změna barvy a zánět v místě podání. Méně časté: trombocytopenie, hypersenzitivní reakce, angioedém, záchvat, kopřivka, snížení počtu trombocytů. Vzácné: trombotická mikroangiopatie včetně trombotické trombocytopenické purpury / hemolyticko-uremického syndromu, nefrotický syndrom, glomeruloskleróza, nekróza v místě podání. Není známo: anafylaxe, plicní arteriální hypertenze.* U přípravků s interferonem beta byly hlášeny případy plicní arteriální hypertenze (PAH). Předávkování: V případě předávkování je možné pacienta hospitalizovat, aby mohl být sledován, a je třeba podávat vhodnou podpůrnou léčbu. Podmínky uchovávání: Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C). Chraňte před mrazem. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. Balení: Balení k zahájení léčby: 1x 63mikrogramová (1. dávka) a 1x 94mikrogramová (2. dávka) předplněná injekční stříkačka. Balení k udržování léčby: Předplněné injekční stříkačky s obsahem 125 mikrogramů v balení po 2 kusech. Držitel rozhodnutí o registraci: Biogen Netherlands B.V., 1171 Badhoevedorp, Nizozemsko. Reg. čísla: EU/1/14/934/001, EU/1/14/934/003. Způsob úhrady a výdeje: Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je plně hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění jako zvlášť účtovaný léčivý přípravek (ZULP). Datum revize textu: 09/2019. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Před předepsáním léku se, prosím, seznamte s úplnou informací o přípravku.* Všimněte si, prosím, změn v informacích o léčivém přípravku.

Biogen (Czech Republic) s.r.o., Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4tel.: 255 706 200, fax: 255 706 229, www.biogen.com.czBiogen-35549, 12/2019

Reference1. PLEGRIDY SmPC 09/2019. 2. Scott T et al. Presented at ECTRIMS, 10-12 October, 2018; Berlin, Germany; EP1595. 3. Coyle PK, et al. Mult Scler Relat Disord. 2018; 22:134-8. 4. Calabresi PA, et al. Lancet Neurol. 2014;13(7):657-665. 5. Kieseier BC, et al. Mult Scler. 2015;21(8):1025-1035. 6. Newsome SD, et al. Ther Adv Neurol Disord. 2018;11:1-12. 7. AVONEX SmPC 09/2019. 8. REBIF SmPC July 2019. 9. BETAFERON SmPC July 2019. 10. Seddighzadeh A, et al. Expert Opin Drug Deliv. 2014;11(11):1713-1720.

SUBKUTÁNNÍ INJEKCE

Jakékoli podezření na závažný nebo neočekávaný nežádoucí účinek a jiné skutečnosti závažné pro zdraví léčených osob musí být hlášeno Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv. Podrobnosti o hlášení najdete na: http://www.sukl.cz/nahlasitnezadouci-ucinek. Prosíme, do hlášení uvádějte přesný obchodní název a číslo šarže biologického léčiva. Hlášení může být také zasláno společnosti Biogen (Czech Republic) s.r.o. na adresu: Biogen (Czech Republic) s.r.o., Na Pankráci 1683/127, 140 00 Praha 4, e-mail: [email protected], tel.: +420 255 706 217.

POZNÁMKA: všechna data vyplývají z nepřímých porovnání s použitím statistické metody MAIC a párovacího algoritmu. Nepřímá srovnávání umožňují porovnání výsledků bez klinických hodnocení typu head-to-head, která jsou zlatým standardem pro srovnávací výzkum účinnosti.

Časopisy vydavatelství SOLEN

využívají unikátní redakční systém Actavia,

který zajišťuje celý proces od podání

rukopisu až po zveřejnění a export článku

do vědeckých databází.

Využívejte redakční systém ACTAVIA naplno

Kompletní představení

redakčního systému

ACTAVIA najdete na

www.actavia.cz

V případě nejasností kontaktujte vedoucí redakce:

Eva Dokoupilová[email protected] / +420 777 577 420

Jste autor?Přihlaste se

Pod přihlašovacími okénky naleznete i postup,

co dělat, pokud jste zapomněli heslo nebo zatím

jméno a heslo do systému nemáte.

Vložte článek do redakčního systému a odešlete jej redakci

S vloženým textem lze průběžně pracovat, ale

nezapomeňte si jej ukládat (pozor na automatické

odhlášení systému při delší nečinnosti – neuložené

pasáže už nebudete mít k dispozici).

Tento krok je velmi důležitý.Před odesláním redakce o vašem textu neví.

Další práce s vaším článkem probíhá kompletně v redakčním systému Actavia

→ recenzní posudky dostanete z Actavie automaticky

e-mailem

→ novou verzi článku vložíte opět do Actavie

→ potvrzení o přijetí článku k publikaci získáte

e-mailem z Actavie

Jste recenzent?Postupujte podle pokynů systému

Přijetí/odmítnutí žádosti o recenzi, vypracování

recenze, informace o stavu recenzovaného článku…

Na co dát pozor?

Vloženou recenzi lze upravovat, ale nezapomeňte si ji

průběžně ukládat (pozor na automatické odhlášení

systému při delší nečinnosti – neuložené pasáže

už nebudete mít k dispozici).

Hotovou recenzi je třeba odeslat redakci –

před odesláním o ní redakce neví.


POZNÁMKY

ABSTRAKTALÉČBA MIGRÉNY

Léčba migrényBlok sponzorovaný společností TEVA Pharmaceuticals CR, s. r. o.


CGRP monoklonální protilátky v profylaxi migrény –indikační kritéria, kazuistikaMUDr. Tomáš Nežádal, Ph.D.

Neurologické oddělení Ústřední vojenské nemocnice, Praha

Institut neuropsychiatrické péče, Praha

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Stávající perorální profylaktická léčba frekventní epizodické a chronické migrény, popřípadě

s nadužíváním akutní terapie (medicine-overuse headache), je velmi často neúčinná nebo spojená

s nežádoucími účinky. Počet respondérů pro všechna perorální profylaktika se pohybuje kolem

45 %. Ovšem pravděpodobnost, že pacient vydrží na terapii, je vlivem malého efektu, dlouhé doby

jeho nástupu, nespecificity léčby, nežádoucích účinků nebo incompliance nízká, po šesti měsících

léčbu užívá cca 25 %, po 12 měsících jen 14 % pacientů.

Klíčovým periferním i centrálním působkem v patofyziologii migrény je calcitonin gene-related

peptid (CGRP). Specifická blokáda CGRP nebo CGRP receptoru monoklonálními protilátkami (mAb)

poskytuje novou účinnou a bezpečnou, ale i nákladnější, léčbu migrény. Recentně byly mAb: ere-

numab, fremanezumab a galcanezumab registrovány v České republice (ČR).

Léčba je indikována u pacientů vyžadujících profylaktickou léčbu, tedy při frekvenci dní s migrénou

(MMD) ≥ 4. Indikaci dále tvoří selhání efektu nebo tolerability dvou a více předchozích perorálních

terapií různých skupin s dokázanou účinností (antiepileptika, betablokátory, kalciové blokátory a antide-

presiva) v dostatečných dávkách. Podmínkou je i užití jednoho z antiepileptik (topiramát nebo valproát).

Alespoň u jedné ze skupin léků by mělo být prokázáno selhání účinnosti při nejméně tříměsíčním

užívání. Další terapie mohou selhat v efektu nebo pro přítomnost nežádoucích účinků. Efekt CGRP

protilátek je přehodnocován po šesti měsících aplikace mAb. Nutné je pečlivé vyplňování kalendáře

bolestí hlavy. V případě alespoň 50% snížení MMD redukci škály HIT-6 o nejméně 5 bodů se v léčbě

pokračuje. Při neúčinnosti přímé blokády CGRP lze po tříměsíční přestávce nasadit protilátku proti

receptoru a obráceně. V současné době není ze studií známá doba podávání nutná k udržení efektu

terapie. Indikace a aplikace protilátek je v ČR vázána na Centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy.

Přednáška bude doplněna kazuistikou podání fremanezumabu v praxi.

Satelitní sympozium společnosti

SANOFI GENZYMEPerorální léčba pacientů s roztroušenou sklerózou v první linii


Současné možnosti léčby pacientů s roztroušenou sklerózou v první liniiMUDr. Marek Peterka


Roztroušená skleróza (RS) je druhou nejčastější příčinou invalidity u populace v produktivním

věku s nejčastějším výskytem mezi 20.–40. rokem. Klíčové pro dlouhodobou prognózu pacientů je

včasné nasazení terapie. Aktuálně máme k dispozici léky v tzv. první a eskalační linii. Tato přednáška

se zaměřuje na léky první linie. Její součástí je kompletní přehled těchto léků včetně historického

vývoje. Dále informuje o účinnosti a bezpečnostním profilu jednotlivých léků. Cílem přednášky je

Přípravek AJOVY je indikován k profylaxi migrény u dospělých,

kteří mívají migrénu nejméně 4 dny v měsíci.1

Více dnů bez migrény ve srovnání s placebem, výsledky patrné již od 1. týdne.1–3

Dobře snášená léčba.1–3

Flexibilní čtvrtletní nebo měsíční dávkování, se souběžně podávanými perorálními profylaktiky nebo bez nich.1

Pomozte pacientům říci ANO více zážitkům. Další informace naleznete na www.migrenaforum.cz

Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpečnosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podezření na nežádoucí účinky. Podrobnosti o hlášení nežádoucích účinků viz. Souhrn údajů o přípravku bod 4.8.

Literatura:1. AJOVY 225 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce – Souhrn údajů o přípravku.

TEVA GmbH, Ulm, Německo, (duben 2019).

2. Dodick DW et al. JAMA. 2018; 319(19): 1999−2008.

3. Silberstein SD et al. N Engl J Med. 2017; 377(22): 2113−2122.

© Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Sokolovská 651/136A, 180 00 Praha 8, www.teva.czCGRP = calcitonin gene-related peptide

Méne migrény.Více .

ˆ(fremanezumab)injekce 225 mg/1,5 ml

Představujeme AJOVY®

jediný schválený anti-CGRP přípravek, který

nabízí flexibilní čtvrtletní a měsíční dávkování 1

Honzíkova oslava narozenin

Ne, migréna mě nutí

lehnout si doma ve tmě

Ano, zúčastním se

Zkrácený souhrn údajů o přípravku:Tento léčivý přípravek podléhá dalšímu sledování.

NÁZEV PŘÍPRAVKU: AJOVY 225 mg injekční roztok v před-plněné injekční stříkačce

SLOŽENÍ: Jedna předplněná injekční stříkačka obsahuje fremanezumabum 225 mg. Fremanezumabum je humani-zovaná monoklonální protilátka vyráběná technologií re-kombinantní DNA v ovariálních buňkách křečíka čínského (CHO buňky). LÉKOVÁ FORMA: Injekční roztok (injekce). Terapeutické indikace: AJOVY je indikován k profylaxi migrény u dospělých, kteří mívají migrénu nejméně 4 dny v měsíci. Dávkování a způsob podání: Léčbu má zahájit lékař, který má zkušenosti s diagnostikou a léčbou migré-ny. Dávkování: Léčba je určena pro pacienty, kteří v době zahájení léčby fremanezumabem mívají migrénu nejméně 4 dny v měsíci. Přípravek má dvě možné varianty dávko-vání: • 225 mg jednou měsíčně (měsíční dávkování) nebo • 675 mg každé tři měsíce (čtvrtletní dávkování). Přínos léčby je třeba vyhodnotit do 3 měsíců po jejím zahájení a pokračování léčby je třeba činit individuálně na základě stavu pacienta a potřebu pokračování v léčbě pravidelně přehodnocovat. Vynechaná dávka: Pokud je podání injek-ce fremanezumabu v plánovaném termínu vynecháno, dávkování v indikované dávce a režimu má být co nejdříve obnoveno. Nesmí být podána dvojnásobná dávka, aby se nahradila vynechaná dávka. Starší pacienti: Údaje o pou-žití fremanezumabu u pacientů ve věku ≥ 65 let jsou ome-zené. Obecně není nutná žádná úprava dávky. Porucha funkce ledvin nebo jater: U pacientů s lehkou až středně těžkou poruchou funkce ledvin nebo s poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávky. Pediatrická popula-ce: Bezpečnost a účinnost přípravku u dětí a dospívajících ve věku do 18 let nebyla dosud stanovena. Nejsou dostup-né žádné údaje. Způsob podání: Subkutánní podání. Kon-traindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Závažná kardiovaskulární onemocnění: Pro tyto pacienty nejsou k dispozici žádné údaje o bezpečnosti. Pomocné látky: Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce, to znamená, že je v podstatě „bez sodíku“. Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství: Údaje o podávání AJOVY těhotným ženám jsou omezené. Stu-die reprodukční toxicity na zvířatech nenaznačují přímé nebo nepřímé škodlivé účinky. Podávání přípravku AJOVY v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje. Kojení: Není známo, zda se fremanezumab vylučuje do lidského mateřského mléka. Kojení se zváží pouze tehdy, pokud je to klinicky indikováno. Fertilita: Údaje u člověka

nejsou k dispozici. Dostupné neklinické údaje nenaznačují vliv na fertilitu. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: AJOVY nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Nežádoucí účin-ky: Často hlášenými byly lokální reakce v místě aplikace injekce (indurace [17 %], erytém [16 %] a pruritus [2 %]). Předávkování: V klinických hodnoceních byly intravenóz-ně podávány dávky do 2 000 mg bez projevů toxicity ve-doucích k omezení dávky. V případě předávkování se do-poručuje, aby u pacienta byly sledovány případné známky nebo příznaky nežádoucích účinků a v případě potřeby byla zahájena příslušná symptomatická léčba. Mechanis-mus účinku: Fremanezumab je humanizovaná monoklo-nální protilátka IgG2∆a/kappa, Fremanezumab se selek-tivně váže na ligand peptidu příbuzného kalcitoninovému genu (calcitonin gene-related peptide, CGRP) a blokuje obě izoformy CGRP ( -a -CGRP), takže se nemohou na-vázat na receptor pro CGRP. Doba použitelnosti: 2 roky. Zvláštní opatření pro uchovávání: Uchovávejte v chlad-ničce (2 °C– 8 °C). Chraňte před mrazem a přímym světlem. AJOVY lze uchovávat mimo chladničku po dobu až 24 ho-din při teplotě do 25 °C. AJOVY se musí zlikvidovat, pokud se nachází mimo chladničku déle než 24 hodin. Pokyny k použití: Podrobné pokyny k použití uvedené v příbalové informaci je nutno pečlivě, krok za krokem dodržet. Před-plněná injekční stříkačka je určena pouze k jednorázové-mu použití.

Přípravek AJOVY se nesmí použít, pokud je roztok zakale-ný, změnil barvu nebo obsahuje částice.

Přípravek AJOVY se nesmí použít, pokud byl roztok zmra-zen. Předplněná injekční stříkačka se nesmí protřepávat.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI: TEVA GmbH, Graf-Arco-Str. 3,89079 Ulm, Německo

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A): EU/1/19/1358/001,EU/1/19/1358/002

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE: Duben 2019

Podrobné informace o tomto léčivém přípravku jsou k dis-pozici na webových stránkách Evropské agentury pro lé-čivé přípravky http://www.ema.europa.eu.

Výdej Ajovy je vázán na lékařský předpis.

Přípravek není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

(fremanezumab)injekce 225 mg/1,5 ml

CZ

/FR

E/19

/00

05a

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.

Business park Futurama, Sokolovská 651/ 136A, 180 00 Praha 8

tel.: +420 251 007 111, fax: +420 251 007 110

www.teva.cz


ABSTRAKTAVARIA II

POZNÁMKY

ukázat výhody a nevýhody terapie v první léčebné linii a nastínit základní rozhodovací postupy

v začátku léčby RS.

Zkušenosti s léčbou pacientů přípravkem Aubagio MUDr. Jaroslava Suchá

RS centrum FN Plzeň

Léčba roztroušené sklerózy (RS) v první linii léky ovlivňujícími onemocnění (DMD) byla od

r. 2014 rozšířena o první tabletovou formu. V našem centru bylo od té doby zahájeno podávání

účinné látky teriflunomidu v dávce 14 mg v jedné tabletě denně u 86 našich pacientů a z toho u 12

po první atace (CIS). Většina pacientů byla převedena na teriflunomid z léků první linie z důvodu

lokálních vedlejších účinků a celkové únavy z dlouhodobé parenterální aplikace. Pokud byla léčba

teriflunomidem ukončena, šlo u 12 pacientů o progresi RS s nutností další eskalace léčby, u čtyř

o horší toleranci léku s polymorfními obtížemi, ojediněle prokázaná poléková polyneuropatie. Tři

nespolupracující pacienti léčbu RS odmítli brzy po zahájení. Celkem tedy 80 % pacientů léčených

teriflunomidem v uvedeném období nevykazuje progresi RS, která by vyžadovala eskalační léčbu.

Uvádíme kazuistiku dívky, která onemocněla RS v 16 letech s výrazným MR nálezem. Po zaléčení

kortikoidy a zahájení léčby interferony 3× týdně s. c. se stav stabilizoval, ale během několika měsíců

byla pacientka traumatizovaná četnými lokálními reakcemi, proto provedena změna na interferon

s podáváním s. c. 1× za dva týdny. Opět došlo k lokální reakci a dívka odmítla další parenterální

aplikaci. Vzhledem k MR nálezu hrozila progrese nemoci při vynechání léčby. Proto po poučení

o možnostech perorální léčby a doporučení ohledně antikoncepce jsme zahájili léčbu terifluno-

midem. Za půl roku léčby je pacientka spokojená, bez progrese nemoci a bez komplikací léčby.

Závěr: perorální léčba RS v první linii, její účinnost i dobrá snášenlivost se v klinické praxi jed-

noznačně osvědčila.

Varia IIčtvrtek / 30. ledna 2020 / 12.05–13.00 hod.

Roztroušená skleróza a těhotenstvíMUDr. Pavel Hradílek, Ph.D.

Neurologická klinika FN Ostrava

Vzhledem k tomu, že většinu nemocných s RS tvoří ženy v reprodukčním věku, je nutno již při prvním

vyšetření v RS centru vést diskuzi o případné graviditě. S ohledem na možnost jejího výskytu je třeba

plánovat specifickou terapii DMD („Disease Modifying Drugs“) léky. RS může mít vliv na plodnost, proto

musíme být u nemocných připraveni řešit i otázku případné asistované reprodukce. Zde doporučujeme

krátký stimulační protokol antagonisty GnRH. Hladiny hormonů, které mají různorodé účinky na imunitní

systém, se během těhotenství a po porodu výrazně mění. V současné době diagnóza RS nepředstavuje

sama o sobě zvýšené riziko pro vedení těhotenství a porodu. Laktaci můžeme doporučit, pokud je stav

pacientky po porodu stabilní, a to zejména plné kojení, které umožňuje stabilizaci hladin prolaktinu,

a tím i určitý projektivní vliv na průběh nemoci. Pokud se ale po porodu vyskytne aktivita nemoci, ať už

klinická nebo radiologická, zpravidla je potřeba se vrátit k předchozí léčbě, nebo ji eskalovat. Z reálných

dat běžné klinické praxe je patrné, že pacientky, které otěhotní již na eskalační terapii, mají větší riziko

relapsů po porodu a také větší riziko těžšího neurologického deficitu vyjádřeného v EDSS škále, navíc

věkový medián pacientek s RS při porodu dosahuje 31,7 let. Z toho vyplývá, že pokud pacientky plánují

rodinu, měly by být motivovány, aby tak učinily v době, kdy jsou ještě léčeny lékem první linie. V každém

případě, pokud pacientka těhotenství aktuálně neplánuje, je nutno dodržovat adekvátní antikoncepci,

protože případné arteficiální ukončení těhotenství představuje pro pacientku velmi překotnou imuno-

logickou situaci, která je významně riziková pro relaps nebo progresi nemoci.


POZNÁMKY

ABSTRAKTAVARIA II

Včasná diagnostika spondyloartritid – nová koncepcePřednáška sponzorovaná společností Novartis s. r. o.MUDr. Jan Voříšek

Oddělení klinické farmakologie, FN Plzeň

Spondylartritidy (SpA) je souhrnný název pro heterogenní skupinu zánětlivých onemocnění, které

mají společné klinické rysy, ale také i genetickou predispozici. Mezi tyto společné příznaky patří famili-

ární agregace, častý výskyt antigenu HLA B27, tendence ke vzniku sakroiliitidy a spondylitidy, periferní

asymetrická oligoartritida predilekčně postihující klouby dolních končetin, entezitidy, daktylitidy a časté

mimoskeletální projevy – především postižení gastrointestinálního traktu, oční a kardiální postižení. Podle

převažujícího postižení je můžeme dělit na převážně axiální formu a převážně periferní formu. Druhým

možným hlediskem je dělení na jednotlivé klinické jednotky (mezi tradiční jednotky patří především

ankylozující spondylitida a psoriatická artritida). Pojem axiální spondylartritida zahrnuje všechny axiální

formy onemocnění, včetně časného onemocnění bez rentgenového průkazu poškození tzv. non-ra-

diografická axiální spondylartritida. V současné době pak můžeme využít nová moderní klasifikační

kritéria ASAS pro axiální SpA, hlavní význam této nové klasifikace spočívá především v umožnění časné

diagnostiky axiální formy onemocnění. Při časném stanovení diagnózy je větší šance na úspěch léčby

a snížení rizika vzniku nevratných poškození. Odlišení predominantního axiálního a periferního postižení

je důležité z pohledu terapeutického přístupu, neboť periferní artritidy jsou vesměs úspěšně ovlivnitelné

konvenčními chorobu modifikujícími léky (např. methotrexát či sulfasalazin), zatímco u axiální formy nejsou

tyto léky příliš úspěšné. Axiální SpA se typicky začíná projevovat již v ranné dospělosti, kdy dominantním

příznakem bývá bolest zad. Zánětlivá bolest zad se u těchto pacientů projevuje pozvolným nástupem

obtíží, mírní se rozcvičením, maximum obtíží bývá v druhé polovině noci, v klidu se pak nedostavuje

úleva. V České republice se průměrná doba od prvních bolestí zad k diagnóze ankylozující spondylitidy

pohybuje kolem 9 let. Až 60 % pacientů bylo v průměru při desetiletém trvání onemocnění invalidních

a 34 % vyžadovalo dopomoc druhé osoby při běžných denních činnostech. Z těchto dat vyplývá nutnost

časné diagnostiky onemocnění. Nerozpoznání onemocnění je spojeno s trvalým postižením pacienta,

přičemž nevratné poškození se objevuje již při relativně krátké době trvání nemoci. Argumentem pro

časnou diagnostiku je prokázaná lepší odpověď na léčbu při krátkém trvání onemocnění.

Nové antiepileptikum v ambulantní praxi neurologaMUDr. Gisela Rytířová


Cílem léčby pacientů s epilepsií je dosažení kompenzace s minimem nežádoucích účinků léčby.

Dovolte mi představit brivaracetam, novou účinnou látku, která je v zemích EU zaregistrovaná k pří-

datné léčbě parciálních záchvatů s nebo bez sekundární generalizace u dospělých, dospívajících

a dětí s epilepsií ve věku od 4 let a dostupná v ČR od 1. 1. 2019 s plnou úhradou pro dospělé a děti

od 6 let. Hlavním mechanismem účinku je vazba na SV2A protein, podobně jako u levetiracetamu,

je však selektivnější a jeho vazebná afinita je 15–30× vyšší než u levetiracetamu. Nástup účinku je

rychlý. Klinická účinnost a příznivý profil snášenlivosti byly prokázány ve třech randomizovaných

klinických studiích fáze III a následně předběžně potvrzeny i v reálné klinické praxi. Nejčastějšími

nežádoucími účinky jsou ospalost a závratě. Významnou výhodou brivaracetamu je možnost za-

hájit léčbu bez titrace, nasazením tarapeutické dávky hned od prvního dne. V současné době jsou

v ČR dostupné potahované tablety v síle 10, 25, 50 mg. Doporučená počáteční dávka pro dospělé

pacienty je 50 mg/den nebo 100 mg/den na základě posouzení lékaře. Dávka má být podána ve

dvou rovnoměrně rozdělených dávkách. Na základě individuální odpovědi pacienta a snášenlivosti

lze dávku upravit v dávkovém rozmezí 50 mg/den až 200 mg/den.

Brivaracetam, s ohledem na podobný mechanismu účinku, se zdá být také rychlou a bezpeč-

nou alternativou pro pacienty, kteří na levetiracetamu vykazují behaviorální nežádoucí účinky.

Na kazuistice pacientky bude prezentována naše zkušenost s užitím brivaracetamu v ambulantní praxi.

BRIVIACT® 10 mg, 25 mg a 50 mg, potahované tablety. Složení: Jedna potahovaná tableta obsahuje brivaracetamum 10 mg, 25 mg a 50 mg a pomocnou látku se známým ú in-kem – 88 mg, 94 mg nebo 189 mg laktózy. Indikace: P ídatná terapie p i lé b parciálních záchvat s nebo bez sekundární generalizace u dosp lých, dospívajících a d tí s epilepsií ve v ku od 4 let. * Dávkování: Dosp lí: Doporu ená po áte ní dáv-ka je bu 50 mg/den nebo 100 mg/den, pot ebná ke snížení po tu záchvat na základ posouzení léka e oproti potenciál-ním nežádoucím ú ink m. Dávka se podává ve dvou stejných rozd lených dávkách, jednou ráno a jednou ve er. Na základ individuální odpov di pacienta a snášenlivosti lze dávku upravit v dávkovém rozmezí 50 mg/den až 200 mg/den. P i opomenutí dávky se doporu uje užít 1 dávku hned a následující v obvyklou dobu ráno nebo ve er. U pacient s poruchou funkce ledvin není t eba dávku nijak upravovat. U pacient s chronickým onemoc-n ním jater by m la být zvážena po áte ní dávka 50 mg/den. U d tí a dospívajících s t lesnou hmotností 50 kg nebo vyšší je doporu ena po áte ní dávka 50 mg/den. Ve všech fázích poru-chy funkce jater se doporu uje maximální denní dávka 150 mg podávaná ve 2 rozd lených dávkách. U d tí a dospívajících s t -lesnou hmotností nižší než 50 kg je doporu ena po áte ní dávka 1 mg/kg/den. Maximální dávka nemá p ekro it 3 mg/kg/den. Pediatrická populace: Léka má p edepsat nejvhodn jší lékovou formu a sílu podle t lesné hmotnosti a dávky. D ti (ve v ku od 4 let) a dospívající s t lesnou hmotností 50 kg nebo vyšší: Do-poru ená po áte ní dávka je 50 mg/den. Podávání brivarace-tamu m že být také zahájeno v dávce 100 mg/den na základ posouzení léka e ohledn pot eby kontroly záchvat . Dávka má být podána ve dvou rovnom rn rozd lených dávkách, jedna ráno a jedna ve er. Doporu ená udržovací dávka je 100 mg/den. Na základ individuální odpov di pacienta m že být dávka upravena v rozsahu ú inných dávek 50 mg/den až 200 mg/den. D ti (ve v ku od 4 let) a dospívající s t lesnou hmotností nižší než 50 kg: Doporu ená po áte ní dávka je 1 mg/kg/den. Podá-vání brivaracetamu m že být také zahájeno v dávce 2 mg/kg/den na základ posouzení léka e ohledn pot eby kontroly zá-chvat . Dávka má být podávána ve dvou rovnom rn rozd le-ných dávkách, jedna ráno a jedna ve er. Doporu ená udržovací dávka je 2 mg/kg/den. Na základ individuální odpov di paci-enta lze dávku upravit v rozmezí ú inných dávek 1 mg/kg/den až 4 mg/kg/den. Bezpe nost a ú innost brivaracetamu u d tí ve v ku mén než 4 roky nebyly dosud stanoveny.* Brivaracetam lze užívat spolu s jídlem nebo na la no. Pokud je brivaracetam vysazován, m lo by to být podle sou asné klinické praxe pro-

vedeno postupn , o 50 mg/den v týdenním intervalu, po týdnu lé by dávkou 50 mg/den se doporu uje v posledním týdnu lé by dávka 20 mg/den. Kontraindikace: hypersenzitivita na lé ivou látku, jiné deriváty pyrrolidonu nebo na kteroukoli pomocnou látku. Zvláštní upozorn ní a opat ení p i používání: U pa-cient lé ených antiepileptiky v r zných indikacích byly hlášeny p ípady sebevražedných p edstav a chování, v etn brivarace-tamu. U pacient by m ly být sledovány p íznaky sebevražed-ných p edstav a chování a zvážena vhodná lé ba. U pacient s poruchou funkce jater se doporu uje úprava dávky. Potaho-vané tablety brivaracetamu obsahují laktózu. Brivaracetam by nem l být užíván v t hotenství, pokud prosp ch z používání p ípravku pro matku jasn nep eváží možné riziko pro plod, uží-vání v dob kojení i p erušení lé by je t eba zvážit. Brivarace-tam má zanedbatelný nebo mírný vliv na schopnost ídit nebo obsluhovat stroje, pacienti mohou poci ovat somnolenci, závra-t nebo jiné CNS p íznaky. Interakce: Podávání brivaracetamu s alkoholem se nedoporu uje. Léka i musí zvážit úpravu dávky brivaracetamu u pacient , u kterých se zahajuje nebo ukon u-je lé ba rifampicinem. Zahájení nebo ukon ení lé by t ezalkou te kovanou má být provedeno s opatrností. Nežádoucí ú inky: Velmi asté: závra , somnolence; asté: ch ipka, snížená chu k jídlu, deprese, anxieta, insomnie, iritabilita, konvulze, vertigo, infekce horních cest dýchacích, kašel, nauzea, zvracení, zácpa, únava; mén asté: neutropenie, hypersenzitivní reakce typu I, sebevražedné p edstavy, psychotické poruchy, agresivita, agi-tovanost. Bezpe nostní profil brivaracetamu pozorovaný u d tí odpovídal bezpe nostnímu profilu pozorovanému u dosp lých. Doba použitelnosti: 4 roky. Registrované velikosti balení: 14, 56 potahovaných tablet nebo 14 x 1 nebo 100 x 1 potahova-ná tableta nebo multipack (více etné balení) obsahující 168 (3 balení po 56) potahovaných tablet. Držitel rozhodnutí o re-gistraci: UCB Pharma S.A., Brusel, Belgie. Registra ní ísla: EU/1/15/1073/001 – 012, EU/1/15/1073/023 – 025. Datum revize textu: 11.7.2018. Výdej lé ivého p ípravku je vázán na léka ský p edpis. P ípravek je hrazen z prost edk ve ejného zdravotního pojišt ní pro dosp lé, dospívající a d ti s epilepsií ve v ku od 6 let. Podrobné údaje najdete v Souhrnu údaj o p ípravku. *Všimn te si prosím zm ny v informacích o lé ivém p ípravku.

Reference:1. Briviact® (brivaracetam) Souhrn údaj o p ípravku 11. 7. 2018.2. Ross J et al. Epilepsy Behav 2010;19:36-42

Podle studie považuje51% pacient„zkrácení titra ního

období za velmi d ležitýcíl lé by.2

© UCB Pharma SPRL 2019. Všechna práva vyhrazena.Datum p ípravy: leden 2020. Kód schválení: CZ-P-BR-EPOS-2000001

Terapeutická dávka od prvního dne1

Tento lé ivý p ípravek podléhá dalšímu sledování. To umožní rychlé získání nových informací o bezpe nosti. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili jakákoli podez ení na nežádoucí ú inky.

CZ_BRIVIACT_A4 2020.indd 1 09/01/20 10:23


POZNÁMKY

ABSTRAKTAKAZUISTIKY

Kazuistikyodborní garanti MUDr. Jiří Polívka, CSc.,

doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D.


Polohově vázaná závrať – diagnostická problematikaMgr. Klára Kučerová

Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol, Praha

Benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV) je jednou z nejčastějších příčin závratí. Závrať se

typicky objevuje při změně polohy hlavy například při uléhání či otáčení se v posteli. Důležitý je zde

důkladný odběr anamnézy a diagnostika pomocí provokačních testů. Léčba spočívá v provedení

repozičních manévrů dle postiženého polokruhovitého kanálku vestibulárního aparátu. Cílem

tohoto sdělení je přiblížit problematiku diagnostiky polohových závratí.

Kazuistika popisuje 38letého pacienta, který je interně zdráv. Přichází k obvodnímu lékaři pro

bolesti krční páteře a týden trvající vertigo po pádu z motorky. Je provedena MRI s diagnózou

vertebrogenního algického syndromu krční páteře. Pacient je odeslán na fyzikální terapii – elek-

troterapii, která je bez efektu. Pacient se vrací k lékaři znovu s bolestí levé kyčle. Je odeslán na

fyzioterapii. Následně po odebrání anamnézy a pozitivním výsledku Dix-Hallpikova manévru

na pravý zadní polokruhovitý kanálek, je dvakrát provedena repozice pomocí Epleyho manévru

a pacient je bez obtíží.

Jak vybírat další antiepileptikum do kombinace, kazuistika Michaely, 30 let, aktivní sportovkyněMUDr. Dana Vyskočilová

Neurologická klinika TN, Praha

Jako ukázka praktického klinického uvažování v léčbě epilepsie uvádím kazuistiku třicetileté

Michaely, aktivní sportovkyně. U této pacientky došlo ke kompenzaci epilepsie při kombinaci

eslikarbazepinu Zebinixu (400 mg) a perampanelu Fycompy (4 mg denně).

Fycompa byla přidávána do kombinace k Zebinixu 1 200 mg s pomalou titrací (po dobu jed-

noho měsíce).

V 3/2016 měla dosud zdravá Michaela úraz na lyžích ve Francii, kraniocerebrální trauma s fraktu-

rou pravé parietální kosti, měla epidurální hematom vpravo, kontuzním ložisko T bilat. více vpravo,

frakturu pyramidy vlevo. Rozvinul se maligní edém, Michaela prodělala operaci hlavy. Byla týden

v bezvědomí.

Od 9/2016 se u pacientky objevují fokální záchvaty, s poruchou vědomí a téměř vždy s přecho-

dem do bilaterálního tonicko-klonického záchvatu. Frekvence záchvatů 4×/měsíc.

Po prvním záchvatu v 9/2016, na jiném pracovišti, nasazen Neurotop R 300–0–600 mg, po léku

nastalo výrazné zlepšení záchvatů. Pacientka přestala mít generalizované záchvaty. Přetrvává lehká

deprese. Karbamazepin se ukázal jako účinný lék, ale objevily se nežádoucí účinky: nechutenství,

spavost, únava, rozostřené vidění (Michaela váží 54 kg).

V 11/2016 na kontrole jsem se rozhodla pro výměnu karbamazepinu za eslikarbazepin. Přidávám

do terapie Zebinix, který titrován do dávky 0–0–1 200 mg, Neurotop postupně během měsíce vysazen.

Z pomocných vyšetření proveden EEG video-monitoring v 11/2016, záchvat nezastižen, v EEG

je četný výskyt EPI GE T vpravo, kde i prakticky trvale pomalé vlny.

Psychologické vyšetření odhalilo akcentovanou osobnost s rysy hypersenzitivity, aktuálně sklon

k dysforii, lehká depresivní reakce.

Na MRI popsána posttraumatická pseudocysta T–F vpravo s atrofií přilehlé kůry i bílé hmoty.

Postkontuzní změny i v levém T laloku s atrofií přilehlých gyrů i bílé hmoty, s gliózou a rozšířením

PO

STSYNAPTICKÝ

AM

P

AANTAGON

IST

A 1× denně

Fycompa je indikovaná k přídatné léčbě parciálních záchvatů s nebo bez

sekundární generalizace u pacientů s epilepsií ve věku od 12 let.Fycompa je indikovaná k přídatné léčbě primárně generalizovaných

tonicko -klonických záchvatů u dospělých a dospívajících pacientů ve věku od 12 let s idiopatickou generalizovanou epilepsií.

Zkrácená informace pro preskripci:Fycompa® 2, 4, 6, 8, 10, 12 mg potahované tablety

Složení: perampanel. Charakteristika: Perampanel je selektivní, nekompetitivní antagonista ionotropního glutamátového AMPA receptoru na postsynaptických neuronech. Předpokládá se, že je aktivace AMPA receptorů glutamátem zodpovědná za většinu rychlých excitačních synaptických přenosů v mozku. V podmínkách in vivo perampanel výrazně prodlužoval latenci záchvatu u modelu záchvatu indukovaného AMPA. Přesný mechanismus, jakým perampanel vykonává své antiepileptické účinky u lidí, ještě není zcela objasněn. Indikace: Přípravek Fycompa je indikován k přídatné léčbě parciálních záchvatů s nebo bez sekundární generalizace u pacientů s epilepsií ve věku od 12 let. Přípravek Fycompa je indikován k přídatné léčbě primárně generalizovaných tonicko -klonických záchvatů u dospělých a dospívajících pacientů ve věku od 12 let s idiopatickou generalizovanou epilepsií. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Dávkování: Přípravek Fycompa musí být dávkován podle individuální odpovědi pacienta. Perampanel by se měl užívat perorálně jednou denně před spaním. Léčba přípravkem Fycompa by měla být zahájena dávkou 2 mg/den. Dávku je možné zvýšit na základě klinické odpovědi a snášenlivosti, a to o 2 mg/den na udržovací dávku 4 mg/den až 8 mg/den. V závislosti na individuální klinické odpovědi a snášenlivosti při dávce 8 mg/den může být dávka postupně zvyšována vždy o 2 mg/den až na 12 mg/den. U pacientů, kteří souběžně užívají léčivé přípravky, které nezkracují poločas perampanelu, nemá být titrace prováděna častěji než v 2týdenních intervalech. U pacientů, kteří souběžně užívají léčivé přípravky, které zkracují poločas perampanelu, nemá být titrace prováděna častěji než v týdenních intervalech. Při vysazování přípravku Fycompa je nutné dávku postupně snižovat. Interakce: U zdravých žen, kterým byly podávány dávky 12 mg (ale nikoliv 4 nebo 8 mg/den) po dobu 21 dní souběžně s kombinovanými perorálními kontraceptivy, se ukázalo, že přípravek Fycompa snižuje expozici levonorgestrelu. U některých antiepileptik známých jako induktory enzymů (karbamazepin, fenytoin, oxkarbazepin) bylo prokázáno, že zvyšují clearance perampanelu a tím tedy snižují plazmatické koncentrace perampanelu. Karbamazepin, známý silný induktor enzymů, snížil ve studii provedené u zdravých subjektů hladiny perampanelu o dvě třetiny. Farmakodynamická interakční studie u zdravých subjektů ukázala, že účinky perampanelu na činnosti vyžadující pozornost a ostražitost, jako je řízení dopravních prostředků, byly aditivní nebo supraaditivní k účinkům samotného alkoholu. Nežádoucí účinky:

Nejčastějšími nežádoucími účinky v kontrolovaných studiích přídatné terapie byly agrese, zlost, úzkost, stav zmatenosti, závratě, ospalost, ataxie, dysartrie, porucha rovnováhy, podrážděnost, diplopie, rozostřené vidění, vertigo, nauzea. Upozornění: U pacientů léčených antiepileptiky byly v několika případech zaznamenány sebevražedné myšlenky a chování. Metaanalýzy randomizovaných placebem kontrolovaných studií antiepileptických léčivých přípravků také prokázaly mírně zvýšené riziko sebevražedných představ a chování. U perampanelu není mechanismus tohoto rizika znám a dostupné údaje nevylučují možnost zvýšeného rizika. Perampanel může způsobovat závratě a ospalost a může tedy mít vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Při dávkách 12 mg/den může přípravek Fycompa snižovat účinnost antikoncepce s obsahem progestačního hormonu. V takovém případě se při používání přípravku Fycompa doporučuje používat jinou, nehormonální formu antikoncepce. Při používání přípravku bylo zaznamenáno zvýšené riziko pádů, především u starších pacientů; základní příčina není známa. U pacientů léčených perampanelem bylo hlášeno agresivní a nepřátelské chování. U pacientů léčených perampanelem v klinických studiích byly agrese, zlost a podrážděnost hlášeny častěji při vyšších dávkách. Většina hlášených příhod byla buď mírná, nebo středně závažná a pacienti se zotavili buď spontánně, nebo po úpravě dávky. Dávka perampanelu u pacientů s mírnou a středně závažnou poruchou jater by neměla překročit 8 mg. Použití u pacientů se závažnou poruchou funkce jater se nedoporučuje. Údaje o podávání perampanelu těhotným ženám jsou omezené. Podávání přípravku Fycompa v těhotenství se nedoporučuje. Není známo, zda se perampanel vylučuje do lidského mateřského mléka. Riziko pro novorozence/kojence nelze vyloučit. Na základě posouzení prospěšnosti kojení pro dítě a prospěšnosti léčby pro matku je nutno rozhodnout, zda přerušit kojení nebo ukončit/přerušit podávání přípravku Fycompa. Výdej přípravku je vázán na lékařský předpis. Přípravek je hrazen z prostředků ZP. Před předepsáním přípravku se seznamte s indikačním omezením. Datum poslední

revize SPC: 08 2018. Registrační čísla: EU/1/12/776/001 EU/1/12/776/003 EU/1/12/776/006 EU/1/12/776/009 EU/1/12/776/012 EU/1/12/776/015. Držitel rozhodnutí

o registraci: Eisai GmbH, Lyoner Straße 36, 60528 Frankfurt am Main, Německo. Podrobnější údaje najdete v příbalové informaci nebo jsou k dispozici na adrese Eisai GesmbH organizační složka, Holušická 2253/1, 148 00 Praha 4, tel. +420 242 485 839, [email protected].

FYCZ001-0 /2019

POMOZME PACIENTŮM S EPILEPSIÍ

BÝT SAMI SEBOU


POZNÁMKY

ABSTRAKTAKAZUISTIKY

temporálního rohu pravé komory. Drobná hemosiderinová depozita v bílé hmotě supratentoriálně

a v mezencefalu vpravo svědčí pro difuzní axonální poranění.

V průběhu onemocnění v 8/2017, kdy bylo tropické horko a pacientka hrála tenis, méně pila,

proběhla kumulace generalizovaných (bilaterálních tonicko-klonických) epileptických záchvatů.

Pacientka si nestačila vzít diazepam, i když měla auru, při které popsala „honící se myšky v hlavě“,

zrychlené myšlení. Pacientka byla krátce hospitalizována na Neurologické klinice VFN Praha 2.

V 8/2017 po hospitalizaci přichází pacientka ke mne na kontrolu, upravuji léčbu. Pacientka

preferuje lék, který se užívá jednou denně. Přidána Fycompa 0–0–2 mg večer před usnutím.

V 9/2017 proběhla titrace Fycompy během měsíce na 0–0–4 mg. Pacientka je zcela bez gene-

ralizovaných záchvatů, má pouze ojedinělé aury, charakteru zrychleného dýchání, palpitací.

Při kontrole 10/2018 proběhla úprava terapie, Fycompa zůstává 0–0–4 mg, Zebinix snížen na

0–0–400 mg.

Následují dvě další kontroly v 4/2019 a 10/2019, pacientka nemá žádné záchvaty, ani aury, léčbu

neměním. Pacientce byl navrácen řidičský průkaz, opět lyžuje a jezdí na in-line bruslích, hraje tenis.

Perampanel byl u pacientky zvolen s ohledem na následující faktory: perampanel je účinný

v terapii bilaterálních tonicko-klonických záchvatů i záchvatů fokálních, má unikátní mechanismus

účinku. Je vhodné zdůraznit rovněž „pohodlí“ při užívání perampanelu z důvodu jedné denní

tablety před spaním.

Vždycky jde něco udělatMUDr. Hana Vacovská

Neurologická klinika FN a LF UK Plzeň

Diagnostické omyly jsou v epileptologii časté (nejčastěji jde o záměnu idiopatické generalizo-

vané epilepsie za epilepsii fokální, obvykle frontální a naopak). Přesné určení typu epileptického

záchvatu a epileptického syndromu je jednoduché tam, kde známe přesný popis záchvatu, kterému

odpovídá nález v EEG i výsledek neurozobrazovacích vyšetření (MR, PET, SPECT).

V klinické praxi nám však obvykle přesný popis záchvatu, zejména jeho začátku, chybí, interiktální

EEG bývá často normální, nález na MR může být při nesprávné interpretaci zavádějící. Přitom co

nejpřesnější klasifikace epileptického záchvatu a epilepsie či epileptického syndromu má zásadní

význam pro volbu správné terapie a tedy i kompenzace. Některá antiepileptika mohou průběh

onemocnění zhoršovat nebo dokonce vyprovokovat jiný, nový typ záchvatu.

Výše uvedené skutečnosti spolu s určitou neznalostí a možná i lhostejností, zbytečným nihilis-

mem, předčasnou rezignací může být příčinou toho, že je epilepsie označena jako farmakorezis-

tentní, ač se vlastně jedná o pseudofarmakorezistenci. Nemocný je „zakategorizován“ a lékař dál

jeho případ neřeší. Nekompenzovaná epilepsie výrazně zhoršuje kvalitu života nemocných, přináší

řadu komplikací a rizik včetně závažných úrazů a předčasného úmrtí …

Pokud se nám nedaří epilepsii zkompenzovat do jednoho roku (maximálně dvou let) od počát-

ku onemocnění, měli bychom provést revizi diagnózy a položit si zásadní otázku: „Je to, co léčím,

skutečně epilepsie?” Pokud jsme přesvědčeni že ano, měli bychom se zamyslet nad tím, zda se nám

podařilo přesně určit typ epileptického záchvatu, typ epilepsie a zda nemocného léčíme správně

zvoleným antiepileptikem (event. při polyterapii správně zvolenou kombinací antiepileptik), zda

jsme při volbě antiepileptika přihlédli ke všem biologickým charakteristikám nemocného, k jeho

životnímu stylu, věku, komorbiditám. Skutečně jsme vyčerpali všechny současné terapeutické

možnosti? Nevzdali jsme to předčasně a nevzdal to i nemocný, stejně jako spádový neurolog a jeho

dnes již 30letý pacient v naší kazuistice, který čekal pod dg. farmakorezistentní epilepsie 13 let na

změnu trapie a který je po převedení na dvojkombinaci antiepileptik nové generace konečně bez

záchvatů a bez nežádoucích účinků?

Vždy, když je k dispozici nové antiepileptikum, bychom měli přemýšlet o tom, jestli právě ono

není novou nadějí pro některého z našich dosud nekompenzovaných pacientů. Neměli bychom

to tedy vzdávat ani my ani naši pacienti, protože možnosti tu jsou …


ABSTRAKTAKAZUISTIKY

POZNÁMKY

Když meningy svítíMUDr. Kateřina Matějová, MUDr. Eva Marešová

Neurologická klinika 3. LF UK a Thomayerovy nemocnice, Praha

Nález postkontrastního sycení mozkových obalů na magnetické rezonanci by měl vyšet-

řujícího vždy zaujmout. S tímto nálezem se můžeme setkat v rámci chronického subdurálního

hematomu nebo při karcinomatóze mening. V našem případě šlo o 84letou pacientku, která se

na naše lůžkové oddělení dostala v 5/19 pro vícečetné periferní léze hlavových nervů. Pacientka

s anamnézou zakrvácení do chronického subdurálního hematomu v 3/19, ale i s anamnézou kar-

cinomu mammy na t. č. vysazené hormonální terapii pro trombocytopenii. Za hospitalizace jsme

se snažili o objasnění příčiny právě u této pacientky. V podstatě denně se u pacientky objevil další

příznak – porucha dalšího hlavového nervu, paréza PHK, paréza LDK. Naše vyšetřování se stalo

bojem o čas. K diagnostice byla opakovaně prováděna lumbální punkce, kde byl zánětlivý obraz

i záchyt atypických buněk. Buňky byly opakovaně vyšetřovány na svůj původ – buňky známého

karcinomu mammy. Spolupráce s Infekční klinikou Na Bulovce – zvažována mykotická infekce, TBC,

Listerie – vše negativní. Posledním příznakem byla anurie s nálezem hydronefrózy na UZ bez proka-

zatelné příčiny. V likvoru opět prokázány atypické buňky, tentokrát zachycena pozitivita LCA – susp.

na hematologickou malignitu. Vzhledem k celkovému stavu pacientky byla terapie převedena na

paliativní symptomatickou. Pitevní zprávou byl prokázán rozsáhlý lymfom peritonea infiltrující oba

uretery, s diseminací do CNS.

Rychle progredující porucha kognice a rozsáhlýinfi ltrativní proces mozkuMUDr. Petra Mištríková1, Mgr. Kamila Šiff elová2, MUDr. Radek Lakomý, Ph.D.3,

MUDr. Aleš Neumann, Ph.D.4

1Neurologické oddělení, Vojenská nemocnice Brno, p. o., Brno2Psychologické oddělení, Vojenská nemocnice Brno, p. o., Brno3Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický ústav, Brno4Oddělení radiologie, Masarykův onkologický ústav, Brno

Kazuistika prezentuje 68letou pacientku s rychle progredující poruchou kognitivních funkcí na

vícedoménové úrovni manifestující se v průběhu třech týdnů. Běžné zobrazovací nativní CT mozku

prokázalo pouze drobný infarkt v bazálních gangliích vlevo. Pacientka podstoupila kompletní psy-

chologickou i rozsáhlou likvorologickou diagnostiku (včetně vyšetření neuroinfekcí, autoimunitní

encefalitidy, CJD a neurodegenerativní onemocnění), k objasnění etiologie onemocnění. Na MR

nativním i kontrastním vyšetření mozku splývavý infiltrát supratentoriálně bilaterálně s postižením

okolí komor a parafalcinně frontrálně a parieto-okcipitálně s postkontrastním sycením, nejvíce

v corpus calosum, mediotemporálně vpravo, v hippocampech. Nález pravděpodobně odpovídá

gliomu. Po celou dobu klinického sledování pacientka vykazovala těžkou poruchu kognice, zpočátku

i intermitentní delirantní stavy, bez vývoje symptomatiky na mozkových nervech či končetinách.

Stav pacientky i nález na zobrazovacím vyšetřením konzultován s onkology, kteří vzhledem

k celkovému stavu pacientky doporučili symptomatickou terapii. Ukázky snímků z CT a MR vyšetření

i EEG jsou součástí prezentace kazuistiky.

Syndrom kaudy trochu jinakMUDr. Dušan Ospalík1, 2, MUDr. Ing. David Černík, Ph.D., MBA2

11. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze2Neurologické oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem

Úvod a cíl: Polyarteritis nodosa je vzácná systémová nekrotizující vaskulitida postihující především

tepny středního kalibru. Cílem je ukázat atypickou manifestaci onemocnění imitující syndrom kaudy.


POZNÁMKY

ABSTRAKTAKAZUISTIKY

Metodika: Jedná se o kazuistiku muže (71 let) se séropozitivní revmatoidní artritidou a chronic-

kými polytopními bolestmi. Na emergency nemocnice byl pacient vyšetřován pro silné lumbalgie

s difuzními bolestmi levé dolní končetiny akcentovanými palpací, oslabením akra levé dolní končetiny

a poruchou mikce. Magnetická rezonance nepotvrdila útlak nervových struktur v bederním úseku

páteřního kanálu. Elevace C reaktivního proteinu svědčila pro zánětlivou etiologii stavu. Vyšetření

likvoru lumbální punkcí neuroinfekt nepotvrdilo. Stav rychle zprogredoval do kvadruparézy. Pro

kožní změny končetin bylo usuzováno na možnou zánětlivou myopatii – dermatomyositidu. Úvahu

podpořila vysoká hladina sérového myoglobinu (nad měřící limit laboratoře). I přes intravenózní korti-

koterapii, intenzivní péči, stav zkomplikovalo renální, respirační a srdeční selhání s nutností ventilační

podpory. Přes opakovanou resuscitaci došlo k úmrtí pacienta. Postmortem patologická analýza ve

specializované laboratoři prokázala histologické změny charakteristické pro polyarteritis nodosa.

Diskuze: Dermatomyositida je zánětlivou myopatií, jehož kožní manifestací je heliotropní

exantém a Gottronovy skvrny. Naproti tomu polyarteritis nodosa je vzácné onemocnění s kožními

změnami charakteru livedo reticularis. Zdánlivý detail kožních změn může být klíčový pro přesnou

diagnózu zánětlivé myopatie. Dle odborné literatury je však intravenózní kortikoterapie léčbou

volby u obou diagnóz.

Závěr: Polyarteritis nodosa může být opomíjeným a rychle progredujícím onemocněním

s fatálním koncem.

40 %Chcete slevu na předplatné

oblíbeného časopisu

Neurologie pro praxi ?

Získáte ji pouze v průběhu tohoto kongresu u našeho stánku.

Co dalšího u nás najdete?

PUBLIKACE z e-shopu – ušetříte poštovné

ANKETA – ovlivníte podobu dalších kongresů a třeba získáte i cenu

TWITTER – už vám nic neunikne

tady a te

„Tam někde uvnitř mne je další prostor, oblast světel a stínů, zasutých pod clonou

nových zážitků, je to svébytné místo, vlastní svět, kde jsou uložené staré příběhy,

co nepotřebují slova. Otevřu si, vejdu a objevím dávno zasutý příběh,

nápad, myšlenku, která se sama přetvoří do podoby němého obrazu.

Představy jsou hluboce ukryté, jak na staré babiččině půdě. Prach, šero, obrysy dávno nepoužívaných předmětů;

v nose mne štípe, já jsem omámena a opojena vůněmi s příchutí mého dětství.

Vezmu štětec a začínám malovat.“

•

„Krajina

prof. MUDr.

Ivana Štětkářová,

CSc., MHA, FEAN

29.–30. 1. 2020PLZEŇ


pro praxi

SPOLEČNÉ VÝSTAVY OBRAZŮ

2011 / Křídla andělů – U vypáleného koťátka, Praha

2012 / Bytosti a nebytosti – Ateliér Kaštan, Praha

2012 / Světlo – Ateliér Kaštan, Praha

2013 / Tajemno – Ateliér Kaštan, Praha

2014 / Duše a krajina – Klub Samaří, Praha

2015 / Grafika roku, účast v celostátní soutěži

SAMOSTATNÉ VÝSTAVY OBRAZŮ A FOTOGRAFIÍ

1991 / Výstava obrazů, Thomayerova nemocnice, Praha

2014 / Fragmenty o životě a neživotě, kostel sv. Lukáše, Svárov

2015 / Fragmenty, Ateliér Kaštan, Praha

VÝTVARNÉ, FOTOGRAFICKÉ KURZY

2009 / Tužka I, akvarelová pastelka – Ateliér Serafin, Praha

2010 / Tužka II, uhel, akvarel – Ateliér Serafin, Praha

2011 / Portrétní fotografie – Ateliér Petra Nuce, Praha

2011 / Tempera, akryl, enkaustika – Ateliér Serafin, Telč

2011 / Olej – Babylonie, Ateliér Lenky Husárikové, Češov

2011/12 / Olej, tempera, pastel – Ateliér Kaštan, Praha, MgA. Jitka Hilská

2012/13 / Olej, pastel, uhel, akvarel – Ateliér Kaštan, Praha, Mgr. Jana Brabcová

2012/13 / Grafika – Ateliér Kaštan, Praha, Mgr. Helena Horálková

2014 / Grafika – Ateliér Kaštan, Praha, MgA. Robin Kaloč

2016 / Krajinářský plenér, Svárov, doc. Milan Perič, MgA. Kateřina Samková

2018/19 / Akvarel, Ateliér Jany Gregorové, Soběsuky u Nepomuka

SBÍRKY POEZIE

2015 / Fragmenty života a neživota, nakl. Maxdorf, Praha

2016 / Čáry draka, nakl. Maxdorf, Praha

2018 / Bez šatů lehčí, nakl. Maxdorf, Praha

Profesorka Ivana Štětkářová se narodila v Praze, kde také žije.

Vystudovala Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a je vysoko-

školským pedagogem. Profesním zaměřením je neurolog. Od

roku 2011 vede Neurologickou kliniku 3. LF UK a Fakultní ne-

mocnice Královské Vinohrady v Praze, kde přednáší a zabývá

se vědeckou činností. Je autorkou několika úspěšných mono-

grafií z oblasti neurologie.

Od mládí se aktivně věnuje výtvarnému umění, hudbě

a psaní. Zabývá se zkoumáním vzájemného vztahu člověka

a přírody. Do jejích obrazů se promítá hluboká znalost lidské-

ho těla i duše. Autorka pojímá obrazy i básně jako jeden celek,

o čemž svědčí i její básnická tvorba.

Je pravnučkou Fan Vařincové, která napsala román Eva

tropí hlouposti, a neteří lékaře Pavla Teisingera, autora popu-

lárních večerníčků Človíčkova dobrodružství.

Zveme vás na výstavu obraz

mé duše“


POZNÁMKY


POZNÁMKY

POŘADATELÉ DĚKUJÍ

UVEDENÝM FIRMÁM ZA SPOLUÚČAST

NA FINANČNÍM ZAJIŠTĚNÍ KONFERENCE

Angelini Pharma Česká republika s.r.o.

AOP Orphan Pharmaceuticals AG – organizační složka

DESITIN PHARMA, spol. s r.o.

DEYMED Diagnostic s.r.o.

Eisai GesmbH – organizační složka

Ergoterapie Plzeň s.r.o.

Glenmark Pharmaceuticals Distribution s. r. o.

Lundbeck Česká republika s.r.o.

M.G.P. spol. s r.o.

Pfi zer, spol. s r.o.

Sandoz s.r.o.

Schwabe Czech Republic s.r.o.

STADA PHARMA CZ s.r.o.

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.

UCB s.r.o.

29.–30. 1. 2020PLZEŇ


pro praxi

PLATINOVÝ

PARTNER

ZLATÝ

PARTNER

HLAVNÍ

PARTNEŘI

PARTNEŘI

MEDIÁLNÍ

PARTNEŘI Neurologiepro praxi

Přetrvávající vysoká účinnostPouze 20 dní perorální léčby přípravkem MAVENCLAD® v prvních

2 letech umožňuje zvládnout onemocnění po dobu 4 let1–4*

Inovativní mechanizmus účinkuMAVENCLAD® je selektivní imunorekonstituční terapie (SIRT)

s minimálním dopadem na vrozenou imunitu1,5–10

Dobře charakterizovanýprofil bezpečnosti a snášenlivosti

Více než 12 let klinických zkušeností v léčbě roztroušené sklerózy2,8,11–15

Minimum kontrolních návštěvMAVENCLAD® nevyžaduje náročné sledování pacienta1,16–19

Inovativní a snadná† léčba pro pacientys vysoce aktivní relabující roztroušenou sklerózou

CZ/C

LA/0

918/

0024

Reference: 1. MAVENCLAD® SmPC, 2017. 2. Giovannoni G et al. N Engl J Med 2010;362:416–426. 3. GiovannoniG et al. EAN 2017; [P0542]. 4. Giovannoni G et al. Mult Scler J DOI: 10.1177/1352458517727603. 5. Muraro PA et al. J Clin Invest 2014; 124:1168–1172. 6. Williams T et al. BioDrugs 2013; 27:181–189. 7. BakerD et al. Neurol Neuroimmunol Neuroinflamm 2017; 4:e360. 8. Giovannoni G et al. N Engl J Med 2010; 362:416–426 (supplementary information). 9. Soelberg-Sorensen P et al. ENS 2009; [P359]. 10. Soelberg-SorensenP et al. ENS 2010; [P442]. 11. Cook S et al. Mult Scler 2011; 17:578–593. 12. Soelberg-Sorensen P et al. EAN 2017; [P0544]. 13. Leist TP et al. Lancet Neurol 2014; 13:257–267. 14. Freedman M et al. AAN 2016; [P3456]. 15. Cook S et al. EAN 2017; [P0543]. 16. Tecfidera SmPC, 2017. 17. Gilenya SmPC, 2017. 18. Lemtrada SmPC, 2016. 19. Tysabri SmPC, 2017. *Zvládnutí onemocnění odkazuje na 75,6% pacientů bez relapsu při absenci následné léčby během roku 3 a 4.3

†Maximálně 20 dní perorální léčby v prvních dvou letech.

Zkrácená informace o přípravku MAVENCLAD® (cladribinum)Název přípravku a složení: MAVENCLAD® 10 mg tablety. Jedna tableta obsahuje cladribinum 10 mg. Indikace:

Přípravek MAVENCLAD® je indikován k léčbě dospělých pacientů s vysoce aktivní relabující roztroušenou sklerózou(RS), definovanou na základě klinických charakteristik nebo pomocí zobrazovacích metod. Nežádoucí účinky:Velmi časté: lymfopenie. Časté: snížení počtu neutrofilů, labiální herpes, dermatomální herpes zoster, vyrážka, ( ), ý p y

alopecie. Ostatní nežádoucí účinky byly hlášeny v nižších frekvencích. Dávkování a způsob podání: Doporučenákumulativní dávka přípravku MAVENCLAD® je 3,5 mg/kg tělesné hmotnosti v průběhu 2 let podávaná jako1 léčebný pulz v dávce 1,75 mg/kg za rok. Každý léčebný pulz zahrnuje 2 týdny léčby, jeden na začátku prvního měsíce a jeden na začátku druhého měsíce příslušného léčebného roku. Každý léčebný týden zahrnuje 4 nebo 5 dnů, během kterých dostane pacient 10 mg nebo 20 mg (jednu nebo dvě tablety) v jedné denní dávce v závislosti na tělesné hmotnosti. Po dokončení 2 léčebných pulzů není nutná žádná další léčba kladribinem během 3. a 4. roku. Opakované zahájení léčby po 4. roce nebylo hodnoceno. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku, infekce virem lidské imunodeficience, aktivní chronická infekce (tuberkulóza nebo hepatitida), zahájení léčby kladribinem u imunokompromitovaných pacientů, včetně pacientů dostávajících v současné době imunosupresivní nebo myelosupresivní léčbu, aktivní malignitida, středně těžká nebo těžká porucha funkce ledvin (clearance kreatininu <60 ml/min), těhotenství a kojení. Těhotenství a kojení: Zkušenosti získané u člověka s jinými látkami inhibujícími syntézu DNA naznačují, že

kladribin podávaný během těhotenství by mohl způsobit vrozené vady. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu. Není známo, zda se kladribin vylučuje do lidského mateřského mléka. Vzhledem k možným závažným nežádoucím účinkům u kojených dětí je kojení během léčby přípravkem MAVENCLAD® a 1 týden po poslední dávce kontraindikováno. Uchovávání: Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.Velikost balení: Blistr z orientovaného polyamidu (OPA)/aluminia (Al)/polyvinylchloridu (PVC) – aluminia (Al), zatavený do kartonové krabičky a upevněný do dětského bezpečnostního vnějšího obalu. Velikost balení:1, 4, 5, 6, 7 nebo 8 tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. Registrační čísla: EU/1/17/1212/001, 002, 003, 004, 005, 006. Držitel rozhodnutí o registraci: Merck Europe B.V., Amsterdam, Nizozemsko. Datum poslední revize textu: 07/2018. Lék je vydáván pouze na lékařský předpis a je hrazen z prostředků veřejnéhopojištění. Před předepsáním léku si, prosím, přečtěte úplnou informaci o přípravku, kterou poskytneme na adresespolečnosti Merck spol. s r.o.

MERCK spol. s r.o., Na Hřebenech II 1718/10, 140 00 Praha 4telefon: +420 272 084 211, www.merck.cz, www.medimerck.cz

Documents

2020 Neurologie pro praxi - kongresneurologie.czkongresneurologie.cz/wp-content/uploads/2020/01/... · společnost SOLEN, s. r. o., a časopis Neurologie pro praxi ZÁŠTITA: Neurologická