rst potu nerv. bunkdiferenciace nerv.bunkcentralizace a hierarchizacezvyovn rychlosti penosu informacespecializace receptor na rzn podnty
vzruiv mechanismy PRVOK (Protozoa)Amoeba sp.Paramecium caudatumnejprimitivnj prvoci cytoplazma me bt drdna na ktermkoliv mst a vst vzruchy na msta vzdlenj nejdokonalej prvocivytvoeny ji drhy vedouc podrdn z uritch mst bukytzv. neuromotorick apartPesto, e u jednobunnch organism NS jet nen vyvinuta, jsou nkter ji schopny reagovat nap. koordinovanm pohybem brv na svteln i jin podnty a ke zdroji se pibliovat nebo se od nj oddalovat.
HOUBY (Porifera)Verongia aerophoba ptomnost prvnch nervovch bunk reakce na vnj podnty: oteven / uzaven oskula oteven / uzaven osti imobilizace choanocyt rychlost penosu vzruchu v tle houby je 20-30 cm/s zpochybnn hypotzy o chemickm en vzruchu
pedchdce prav nervov soustavyPrav nervov soustava, kter se skld ze st nervovch bunk se vyvinula a u mnohobunnch ivoich (Metazoa) s vjimkou Porifera.rozptlen (difzn) n. soustava
Hydra viridissima s spojench bunk bez zeteln koncentrace ve vt shluky vytvoeny ji SYNAPSE polypovci neurony se stejnocennmi vbky vzruchy se vemi smry medzovci, korlnatci vznik neuron s axony, nervov soustava se diferencuje
AHAVCI (Cnidaria)rozptlen (difzn) n. soustava
MEDZY: pohybliv zpsob ivota sloitj NS, smyslov orgnykrom difzn NS vytvoeny 2 kruhov systmy na okraji zvonu (dochz k 1. koncentraci nervovch bunk)
Aurelia auritaAHAVCI (Cnidaria)rozptlen (difzn) n. soustava
Echinus acutus larvy bilaterln soumrn dosplci radiln soumrn ptipaprsit NS: objcnov nervov prstenec 5 radilnch nerv z nho vychzejcch
radiln symetrie neumouje dal rozvoj NSOSTNOKOCI (Echinodermata)paprsit (radiln) n. soustava
PLOTNCI (Plathelminthes)gangliov n. soustavaPostupn pemna difzn soustavy v soustavu centralizovanou. Dokumentace na rznch typech plotnc.bilaterln symetrie tla, pohyb tla smrem dopedu rozvoj pednho konce NS primitivn gangliov soustava z prov hlavov zauzliny vybh nkolik podlnch nervovch pruh mezi pruhy pn spojky sovit strukturaDugesia sp.
MKKI (Mollusca)gangliov n. soustava velk rozmanitost v rmci kmene specializace NS v souvislosti s rozdlenm jejich tla na hlavu, nohu a pl PLIprov ganglia vzjemn propojeng. cerebrln, pedln, pleurln, parietln, viscerln MLIsplvn ganglig. cerebropleurln, visceroparietln, pedln HLAVONOCInejsloitj, nejvy stupe koncentrace neuron u bezobratlchmozek, sloit reflexy, vyspl uenJenneria pustulataMurex poppei
Octopus vulgarisZrodek mchy lze najt u hlavonoc v podob dutho nervovho provazce bcho po jejich hbetn stran tla.(ivoichov s mchou = spinln .)MKKI (Mollusca)gangliov n. soustava
KROUKOVCI (Anellida)Lumbricus terrestris homonomn segmentace tla homonomn uspodn gangli ebovit NSnadhltanov + podhltanov uzlinanervov pruhy na bin stran spojujc prov ganglia tlnch lnk + pn spojkygangliov n. soustava
Postupn splvn ventrlnch nervovch pruh do neprov bin psky.KROUKOVCI (Anellida)gangliov n. soustava
LENOVCI (Arthropoda) NS odvozena od ebkovit NS kroukovc
TRENDY:
Homonomn segmentace heteronomn segmentace.
Larvy maj mn koncentrovan nervov systm ne dosplci.
Splvn gangli tho segmentu i sousednch segment.
Ganglia bin nervov psky dosplc se bhem fylogeneze posouvaj k hlavovmu konci tla.gangliov n. soustava
nadjcnov (mozkov) ganglion = senzorick a dc centrum podjcnov ganglion inervuje stn stroje ni oddly bin nervov psky progresivn zmny u hmyzu omezuje mal tlo s malm potem neuronNS LENOVC NA PKLADU HMYZUzadekovgangliahrudngangliapodjcnovganglionmozkovganglionLENOVCI (Arthropoda)gangliov n. soustava
Postupn centralizace centrln nervov soustavy u hmyzu.LENOVCI (Arthropoda)gangliov n. soustava
n. soustava POLOSTRUNATC (Hemichordata)Glossobalanus minutus ptomnost tzv. NOTOCHORDU zpevujc vychlpenina hltanu stavba podobn strun hbetn nervov soustava v podob dut nervov uzliny, z n vystupuj dva podln nervov pruhy siln nerv na dorzln stran: zklad budouc trubicovit nervov soustavy strunatc
ptomnost tzv. CHORDY (struny hbetn) primitivn vnitn kostra dobe zachovna u nich strunatc u ostatnch redukovna do podoby meziobratlovch destiekstavba chordy na pnm ezuSTRUNATCI (Chordata)trubicovit n. soustava
Branchiostoma lanceolatum NERVOV TRUBICE (na pkladu kopinatce)le tsn nad chordouvznik vchlpenm dorzln strany ektodermuv pedn sti nevrazn rozenina = MOZEKzbytek pokraujc do zadn sti tla = MCHAobvodov mn nervy
nervov trubicechordatlo kopinatce na pnm ezu pltnci a kopinatci nedochz k vyslovenmu oddlen na mozek a mchu obratlovci tyto 2 sti ji zeteln oddlenySTRUNATCI (Chordata)trubicovit n. soustava
trvic trubicetrvic trubicenervov trubicenervov trubicechorda strunatci = bezobratl vzhru nohamaPro CNS strunatc plat, e je opatena temi plenami. Centrln dutina je vyplnn mozkomnm mokem, v me m podobu centrlnho kanlku, v mozku se roziuje v systm mozkovch komor. Nervov tk je tvoena edou a blou hmotou. Pn prez tlem bezobratlho ivoicha a strunatce
Schma mnch nerv a jejich perifernch zakonen u strunatc.voln nervov zakonenkestevomotorick zakonenvegetativn gangliaarterievoln nervov zakonenmn nervkemchachordadorzln svaly trupuspinln ganglionventrln koendorzln koenventrln svaly trupuAAAEEA =aferentn dostediv vlknaE =eferentn (odstediv) vlkna
S nejsloitjm nervovm systmem se setkvme u obratlovc. Je to do znan mry dno tm, e obratlovci maj vt tlo s vtm potem nervovch bunk, ne bezobratl. Nervov regulace se u obratlovc uskuteuj prostednictvm nervov soustavy centrln (CNS) a perifern (PNS).
Brontosaurus sp.Vvojov zvltnost u vymelch plaz.
